CS115392A3 - Machine for lasting side parts of a shoe upper - Google Patents

Description

1

1 í L· ,j4 Praha 1

Stroj pro napínání bočních části

Oblast techniky

Vynález se týká stroje pro napínání bočních částí svrškuobuvi, obsahujícího podpěru obuvi, upravenou pro podepřenizpracovávané obuvi na kopytu půdou směrem nahoru a stélkou napůdě kopyta, a dvě boční napínací soustavy, z nichž každá jeumístěna na jedné straně podpěry obuvi pro její zpracovávánípodél vzájemně protilehlých bočních částí obuvi, podepřené napodpěře, ve směru od patního konce ke špicovému konci, při-čemž každá boční napínací soustava obsahuje napínací válečekse šroubovicovými žebry na svém obvodu, udržovaný v rotačnímpohybu při dotyku s napínací záložkovou částí svršku obuvipro vyvození zažehlovacího účinku na tuto část obuvi a pře-tlačování proti odpovídajícím okrajovým částem stélky obuvi.

Dosavadní stav techniky

Tento typ stroje pro napínání bočních částí svršku obuvije popsán v GB-A 1 493 937. Při napínání bočních částí svršku obuvi se používá napí-nacích válečků uvedeného typu, které mají mít takové konst-rukční řešení, aby těsné dolehly na plochou povrchovou plochupůdy obuvi nebo se tangenciálně dotýkaly zakřivených částíplochy půdy boty. Tohoto dosednutí je možno dosáhnout připrůběžném ovládání šesti různých pohybů napínacích válečků: - pohybu v podélném směru obuvi (pohyb ve směru osy X); - pohybu ve směru šířky obuvi (pohyb ve směru osy Y; - pohybu ve směru výšky obuvi (pohyb ve směru osy Z); - pohybu kolem osy rovnoběžné s osou Z (kývavý pohyb); - pohybu kolem osy rovnoběžné s osou Y (nakláněcí pohyb) a - rotace válečků. U stroje podle GB-A 1 493 937 může být vykonáván pohyb ve směru osy X, pohyb ve směru osy Y a také nakláněcí pohyb, 2 ale napínací válečky jsou uspořádány svými osami otáčení na-vzájem rovnoběžně a také rovnoběžně s osou Y. Navíc, protožeu tohoto známého stroje je šířka napínacích válečků volena vevztahu k šířce napínacích záložkových částí, není u tohotořešení patrný požadavek na pohyb válečku ve směru osy Y. I když tento známý stroj výkonává v podstatě uspokojivěnapínací operace v širokém rozsahu případů, v určitých přípa-dech, zejména pokud byly díly materiálu pro vytvoření svrškuobuvi špatně vyseknuty ve vztahu k použitému tvaru kopyta,vznikají problémy zejména na vnější straně obuvi v bříškovýchoblastech, kde se napínaná oblast stýká s již předem napnutoušpicovou částí svršku obuvi, takže dosti často se docházík tvorbě vrás a zřasení materiálu svršku.

Jeden z problémů při stanovení optimálních podmínek prozpracovávání materiálu na půdě obuvi spočívá v tom, že jemožno zaznamenat různé požadavky pro vnitřní stranu a vnějšístranu půdy boty. Například bylo zjištěno, že pro odstraňová-ní zřasováni materiálu v bříškových oblastech boty, jak bylouvedeno v předchozí části, je třeba sklonit osu napínacíhoválečku v ostrém úhlu k podélné střednicové ose podpěry boty,přičemž volný konec napínacího válečku má být směrován směremk patnímu konci boty. Pro zpracovávání vnitřní strany boty jena druhé straně ideální, aby osa otáčení napínacího válečkubyla skloněna k podélné střednicové ose podpěry boty tak, ževolný konec napínacího válečku směřuje ke špicovému konci bo-ty, aby se dosáhlo optimálních výsledků v tom smyslu, že semateriál svršku boty dokonale napne podél vnějšího tvaru ko-pyta, zejména ve vnitřní klenkové části obuvi. Kromě tohobylo dále zjištěno, že je výhodné, jestliže se při zpracovánivnější strany boty volí směr otáčení napínacího válečku tako-vý, že se jeho povrch, který je v záběru s botou, pohybujesměrem ke špici boty, zatímco při zpracovávání vnitřní stranyboty, jak bylo popsáno v předchozí části, se povrchová plocha 3 napínacího válečku, která je v kontaktu s povrchem svrškuboty, má pohybovat směrem k patě boty.

Tento problém by mohl být vyřešen opatřením stroje dvěmanapínacími válečky na každé straně půdy boty, přičemž nakaždé straně by se využíval vždy jen jeden nebo druhý válečekpodle toho, zda se zpracovává levá nebo pravá bota. Totořešení je však nejen nákladné, ale vzniká na druhé straněproblém s nedostatkem místa pro umístění dvou napínacích vá-lečků na každé straně, zejména v případě, kdy jsou tyto napí-nací válečky uspořádány k sobě v ostrém úhlu.

Proto je třeba při určování, zda kterýkoliv z uvedenýchšesti pohybových parametrů má být proměnný nebo zůstat kon-stantní v průběhu napínacího cyklu, zajistit na jedné straněpotřebu odstraňování řasení materiálu na vnější straně botya na druhé straně je třeba dosáhnout toho, aby zejména vnitř-ní klenková část boty byla těsně napnuta na kopytu.

Podstata vynálezu

Tento problém je vyřešen strojem podle vynálezu, určenýmpro napínání bočních částí svršku obuvi a obsahujícím podpěruobuvi pro podepření zpracovávané obuvi půdou směrem nahoru nakopytu a uloženi stélky obuvi na půdě kopyta a dvě boční na-pínací soustavy, z nichž každá je umístěna na jedné straněpodpěry obuvi pro její zpracovávání podél vzájemně protileh-lých bočních částí podepřené obuvi ve směru od patního konceke špicovému konci, přičemž každá boční napínací soustava ob-sahuje napínací váleček se šroubovicovými žebry na svém obvo-du, udržovaný v rotačním pohybu při dotyku s napínací zálož-kovou částí svršku obuvi pro vyvození zažehlovacího působenína tuto část obuvi a přitlačování proti odpovídajícím okrajo-vým částem stélky obuvi. Podstata vynálezu spočívá v tom, žeosa otáčeni každého napínacího válečku je skloněna k podélnéstřednicové ose podpěry obuvi a volný konec napínacího váleč- 4 ku je směrován směrem k patnímu konci obuvi, přičemž osa otá- čení napínacích válečků svírá se střednicovou osou podpěry obuvi ostrý úhel v rozsahu od 50° do 62°. Z těchto základních znaků stroje podle vynálezu je zřej-mé, že výkyvný pohyb je nastaven na rozsah od 50° do 62°,přičemž při tomto úhlu sklonu napínacích válečků bylo zjiště-no, že při napínání nedochází k tvorbě vrás na materiálusvršku a přitom se současné dosahuje dokonalého vypnutí mate-riálu na povrchu kopyta ve vnitřní klenkové oblasti svrškuobuvi. Ve výhodném konkrétním provedení vynálezu je tentosevřený úhel mezi osou otáčení napínacích válečků a podélnoustřednicovou osou podpěry obuvi roven 57°.

Pro zvýšení napínacího účinku, dosahovaného strojem podlevynálezu, má každý napínací váleček takový směr otáčení, žese jeho povrchová část, která je v přitlačovacím kontaktus botou, pohybuje směrem ke špici obuvi.

Jinou oblastí, ve které dochází ke konfliktům mezi opti-málními podmínkami pro napínání svršku na vnitřních a vněj-ších stranách půdy boty, je průměr napínacího válečku. Pronapínáni vnější strany boty bylo zjištěno, že optimální hod-notou je průměr do 35 mm, při kterém se dosahuje dobrých vý-sledků, zatímco na vnitřní klenkové oblasti je dosahováno tímlepších výsledků, čím je průměr napínacího válečku menší.Kromě toho bylo také zjištěno, že napínací účinek se zvláštězvýrazní ve vnitřní klenkové oblasti boty, jestliže je napí-nací váleček opatřen jednochodým šroubovicovým žebrem s tako-vým stoupáním, aby v každém okamžiku byl jen jeden závit nebonejvýše dva závity šroubovicového žebra v kontaktu s napínacízáložkou svršku boty.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu je vnější prů- měr navíjecího válečku v rozsahu od 15 mm do 25 mm, přičemž 5 zejména se pohybuje v rozsahu od 18 mm do 22 mm, přičemž přitěchto průměrech se dosahuje nejlepších výsledků. Kromě tohomá jednochodé šroubovicové žebro na obvodu navíjecího válečkustoupání v rozsahu od 10 mm do 15 mm, zejména od 12 mm do 13mm, přičemž opět se nejlepších výsledků dosahuje ve vnitřníklenkové oblasti. Dobré kvality napnutí svršku je možno do-sáhnout zejména v případě, jestliže je výška šroubovicovéhožebra řádově od 1,5 mm do 2,5 mm, přičemž nejvýhodnéjší výš-kou je podle zkušeností výška 2 mm. Zásluhu na tomto výhodném výsledku napínací operace,prováděné takto dimenzovaným napínacím válečkem, má skuteč-nost, že při použiti tohoto napínacího válečku je možno redu-kovat velikost přítlačné síly ve srovnání s dosud používanýmiocelovými napínacího válečky. Předpokládá se také, že poměrněvelký tlak, kterým se působilo při použití ocelového napína-cího válečku, byl jednou z příčin vzniku vrás na vnější ob-lasti materiálu svršku. U stroje podle vynálezu je v dalším výhodném provedeníkaždý napínací váleček upevněn výkyvné kolem osy, která jekolmá na osu otáčení napínacích válečků pro měnění úhlu, vekterém je napínací váleček přitlačován do kontaktu s obuví.Aby se dále mohl ovládat výkyvný pohyb napínacího válečkuv průběhu napínacího cyklu a aby váleček přesně sledoval po-stranní obrys půdy boty, je tento výkyvný pohyb napínacíhoválečku ovládán zejména číslicově řízeným motorem. Použitímtohoto číslicově řízeného motoru je tak stroj upraven proprogramované řízení a může být použito tak zvaného instruk-tážního pracovního cyklu, při kterém obsluha stroje vede na-pínací váleček včetně vykonávání potřebného výkyvného pohybupodél obvodového obrysu půdy obuvi. Pod pojmem "číslicově ří-zený motor" se v této souvislosti rozumí motor, jehož činnostje řízena řídicími signály dodávanými v souladu s digitalizo-vanými informacemi, vhodnými pro požadovanou operaci motoru. 6 Příklady takových motorů jsou zejména krokové motory nebo číslicově řízené servomotory.

Aby se zajistilo, že nakláněcí pohyb bude probíhat v ča-sovém vztahu k relativnímu pohybu mezi napínacími válečkya podpěrou boty, probíhajícímu v podélném směru boty a tedyve směru osy X, je každý napínací váleček uložen na posuvnýchsaních, pohyblivých po přímé dráze, jejichž pohyb je ovládánčíslicově řízeným motorem. Při tomto řešení je možno ovládá-ním číslicově řízeného motoru koordinovat nakláněcí pohybs činností prvního číslicově řízeného motoru, ovládajícíhopřímočarý pohyb ve směru osy X.

Pro zajištěni udržování každého napínacího válečkuv kontaktu s půdou boty v průběhu postupného zpracováváníokraje boty je každý napínací váleček uložen pohyblivě vevýškovém směru vzhledem k podpěře obuvi, to znamená ve směruosy Z, přičemž každý napínací váleček je podepřen na montáž-ním odlitku výkyvné kolem osy, probíhající ve směru délkyobuvi, podepřené na podpěře, přičemž s montážním odlitkemjsou spřaženy tlakovou tekutinou ovládané prostředky propřitlačování napínacího válečku do záběru s obuví podepřenouna podpěře nebo pro vraceni napínacího válečku v opačném smě-ru do mimopracovní polohy. Ve výhodném provedení je strojpodle vynálezu opatřen ústrojím pro měnění tlaku tekutiny,působícího na prostředky ovládané tlakovou tekutinou, takžeje možno měnit velikost tlaku, kterým je napínací válečekpřitlačován do záběru s botou. Ačkoliv se předpokládá, že napínací válečky stroje podlevynálezu budou dostatečně dlouhé, aby pokryly větší částboty, která má být zpracovávána, má se za to, že okrajovéčásti boty mohou občas probíhat napříč podélné střednicovéčáry podpěry boty, což má za následek, že napínací váleček sesnaží vyběhnout mimo půdu boty. Proto je výhodné, že napínací 7 válečky jsou především uspořádány tak, že jsou umístěny vedlesebe a jsou umístěny souměrně k podélné ose podpěry boty,která je ve vystředéné poloze. Ve výhodném provedení vynálezuje každý z napínacích válečků uložen na podpěrném bloku provykonávání společného pohybu ve směru probíhajícím příčněk podélné střednicové ose podpěry obuvi, přičemž každý pod-pěrný blok je podepřen s možností otáčivého pohybu ze středo-vé polohy na obě strany, ovládaného ustrojím s pracovní tla-kovou tekutinou, a volné konce obou napínacích válečků jsouumístěny těsně vedle sebe, přičemž jeden z napínacích válečkůse pohybuje směrem k druhému, zatímco druhý napínací válečekse odtahuje a naopak. Jestliže je napínací váleček podepřenna montážním odlitku, jak je uvedeno v předchozí části., jetento odlitek dále uložen a upevněn na podpěrném bloku. Každýpodpěrný díl je s výhodou uložen otočně ze středové polohyv jednom nebo druhém směru působením ústrojí ovládaného tla-kovou tekutinou, zejména tekutinovým válcem. Ve výhodném pro-vední stroje podle vynálezu je osa, kolem které se natáčejínapínací válečky, nesena montážním odlitkem, který může vyko-návat pohyb ve směru osy Z a který je zase uložen na podpěr-ném bloku, který je pohyblivý ve směru osy Y. Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení stroje podle vynálezu, zobrazených na výkresech, kde znázor-ňuje obr. 1 přední axonometrický pohled na stroj podle vyná-lezu, obr. 2 boční pohled na podpěru boty na stroji podle vy-nálezu, obr. 3 půdorysný pohled na část stroje, zobrazujícídetail podpěry boty z obr. 2, obr. 4 pohled ve směru šipky IVz obr. 2, zobrazující detail podepření špičky boty na podpěřeboty z předchozích obrázků, obr. 5 boční pohled na výsuvnýpodpěrný sloupek tvořící část podpěry boty, obr. 6 boční po-hled na mechanismus pro zachycení paty boty, který je součás-tí podpěry boty, obr. 7 detailní pohled na zažehlovaci hlavustroje podle vynálezu, obr. 8 boční pohled na vozík pro po- δ depření ústroji pro nanášeni lepidla a na napínací soustavupro napínání boku obuvi u stroje podle vynálezu, obr. 9 bočnípohled na deatil nanášecího ústrojí pro nanášení lepidla,obr. 10 boční pohled na detail soupravy pro napínání stranobuvi, obr. 11 boční pohled na detail napínacího válce prosoupravy pro napínání stran obuvi a obr. 12 boční pohled naalternativní příkladné provedení napínacího válce pro napína-cí soupravu stroje podle vynálezu, přičemž tyto poslední dvaobrázky mají objasnit podstatu řešení napínacích válců, kterése uplatní u stroje podle vynálezu. Příklady provedeni vynálezu

Stroj zobrazený na výkresech a popsaný v následujícím po-pisu je strojem, který je upraven pro podepření paty obuvia pro napínání stran obuvi v pracovní operaci, při které jepatní část a boční části svršku boty, mající stélku na půděkopyta a natažené na kopyto ve své špičkové části, napínánana kopytu. U tohoto stroje je napínání obuvi nejdříve zaháje-no v oblastech frontových čar podpatku směrem ke špici obuvi,načež se provádí napínání patní části obuvi.

Stroj podle vynálezu obsahuje podpěru 20 obuvi, zobraze-nou zejména na obr. 2, která je upravena pro podepřeni botypůdou směrem nahoru, přičemž zpracovávaná bota je již nasaze-na na kopyto svou přední částí a na strojí má být provedenonapínání patní části a stran boty. Pro tento účel je podpěra20 obuvi opatřena výsuvnou sloupkovou jednotkou 22. zobraze-nou na obr. 2 a 5 a opatřenou kopytovým čepem 24, který můževykonávat v omezeném rozsahu posuvný pohyb ve směru kolmém napodélnou střednicovou osu obuvi v prvním kluzném vodítku 26.které je zase upevněno s možností vykonávání kluzného pohybupo obloukové vodicí dráze, probíhající v podstatě v podélnémsměru půdy boty a vytvořené ve formě druhého kluzného vodítka28. vytvořeného na výsuvné sloupkové jednotce 22. Pomocí to-hoto uspořádání horní části podpěrné soustavy je možno dosáh- 9 nout dokonalého vyrovnání polohy spodku boty vzhledem k za- žehlovací rovině stroje, která bude definována v další části popisu.

Podpěra 20 obuvi také obsahuje špicovou podpěru 30,zobrazenou zejména na obr. 2 a 4, která obsahuje dva prvnípodpěrné bloky 32., jejichž vnitřní strany, přivrácené směremk sobě, jsou skloněny a vytvářejí dvojici podpěrných plochs průřezem ve tvaru V pro podepření špicového konce boty.První podpěrné bloky 32 jsou podepřeny spojovací a podpěrnousoustavou obsahující dvě výkyvné páky 34, uložené výkyvnéa natáčející se směrem k sobě nebo naopak směrem od sebe,a spojovací článek 33., kterým jsou vzájemně spojeny obé vý-kyvné páky 34. které jsou tak nuceny se pohybovat vzájemněsouměrným pohybem. Výkyvné páky 34 jsou uloženy výkyvné nasvých otočných čepech 36. které jsou upevněny v druhém pod-pěrném bloku 38. Výkyvné páky 34 jsou dvouramennými pákamia jejich druhé rameno je opatřeno rozvidleným koncem 34a.přičemž mezi rozvidlenými konci 34a obou vzájemně spřaženýchvýkyvných pák 34 je první tekutinový válec 40 s pístema pístnici, pomocí kterého jsou spodní konce druhým ramendvouramenných výkyvných pák 34 tlačeny od sebe nebo naopakpřitahovány k sobě a tak je ovládán pohyb podpěrných bloků32 směrem od sebe nebo naopak k sobě. Mezi spodními koncidruhých ramen dvouramenných výkyvných pák 34 je umístěno spo-jovací táhlo 42. které je pevně uchyceno k jednomu z těchtospodních konců druhých ramen a je posuvně uloženo v blokuupevněném ve druhém z rozvidlených konců 34a spodních ramendvouramenných výkyvných pák 34. Toto spojovací táhlo 42 tvořičást pneumaticky ovládaného blokovacího ústrojí 44 pro areta-ci polohy spojovacího táhla 42, kterým je tak možno aretovatnastavenou polohu prvních podpěrných bloků 32.

Pro určení výškové polohy špicového konce boty ve vztahuk druhému podpěrnému bloku 38 je stroj podle vynálezu opatřen 10 opěrnou deskou 54, která je upevněna výkyvné kolem vodorovnéosy na nahoru vystupující konzole 56 druhého podpěrného bloku38. Opěrná deska 54 je tlačena pružinou do své pracovní polo-hy, ve které může být skloněná čelní plocha opěrného břitu54a přivedena do kontaktu se špičkou špice boty uložené navýsuvné sloupkové jednotce 22, přičemž tento břit 54a tedypředstavuje výškovou vztažnou rovinu pro botu uloženou na vý-suvné sloupkové jednotce 22. Jak bude ještě podrobněji vy-světleno v další části popisu, s opěrnou deskou 54 je spojenindukční spínač 58, který při natočení opěrné desky 54 v důs-ledku jejího záběru s uloženou botou vyšle příslušný signál,který vyvolá pohyb podpěrných bloků 32 směrem k sobě a tím sedosáhne přitlačení boty směrem nahoru proti opěrnému břitu54a.

Druhý podpěrný blok 38 se může vysouvat ve směru nahoruvýškovým nastavovacím pohybem v podpěře 20 obuvi, přičemž proro tento nastavovací pohyb je zadní konec druhého podpěrnéhobloku 38 uložen na kluzné tyči 46. která je zase uložena po-suvně ve svislém směru ve třetím podpěrném bloku 48. Kluznátyč 46 je ve své spodní části opatřena šroubovým závitem,který je uložen v kuličkovém šroubu 50, který je zase spojens výstupním koncem prvního krokového motoru 52, nesenéhona spodní straně třetího podpěrného bloku 48. Ovládáním prv-ního krokového motoru 52 se může ovládat výškový pohyb druhé-ho podpěrného bloku 38 a tím také podpěrných bloků 32 a opěr-né desky 54. Tímto způsobem je možno nastavit výškovou polohupodpěry 20 boty podle konkrétního tvaru zpracovávané boty. Třetí podpěrný blok 48 je uložen posuvné ve směru příčnémke spodku boty na hřídeli 60, přičemž rovnoběžně s tímto hří-delem 60 je umístěna neznázorněná tyč s pravoúhelníkovým prů-řezem, která je uložena v odstupu od hřídele 60 a která mástabilizovat polohu třetího podpěrného bloku 48 při jehokluzném pohybu podél hřídele 60. Hřídel 60 je společně s tou-to stabilizační tyčí uložen na saních 64 špicové podpěry 30, 11 jak bude ještě podrobněji popsáno v další části. Pro ovládáníposuvného pohybu třetího podpěrného bloku 48 na hřídeli 60a tím také pro ovládání posuvného kluzného pohybu podpěrnýchbloků 32 ve směru šířky boty, která je na nich podepřena,slouží druhý tekutinový válec 66 s pístem a pístnicí; toutoúpravou je umožněno osazeni jak levých, tak i pravých botv podpěrném ústrojí při dodrženi polohy podélné střednicovéčáry patní části boty podélné střednicové ose podpěry 20a tím je současně zajištěno správné polohování zpracovávanýchoblastí boty v pracovní oblasti stroje. Pro omezení tohotopříčného pohybu třetího podpěrného bloku 48 je stroj podlevynálezu opatřen dalšími dvěma opěrami vytvořenými ve formédotykových kolíků 68, z nichž je na obr. 2 zobrazen jen jedena které jsou uloženy posuvně v příčném směru v kanálu 70,který také zamezuje otáčivému pohybu těchto dotykových kolíků68. Dotykové kolíky 68 jsou uloženy na neznázorněné závitovétyči, jejíž jedna polovina je opatřena levým závitem a druhápolovina je opatřena pravým závitem, takže otáčení této závi-tové tyče vyvolává vzdalování dotykových kolíků 68 od sebenebo naopak jejich přibližování k sobě. Závitová tyč je ulo-žena na saních 64 a její otáčení je ovládáno druhým krokovýmmotorem 74, který je rovněž uložen na saních 64. Pomocí vhod-ných signálů, přiváděných na druhý krokový motor 74., je možnoovládat otáčení závitové tyče a tím také vzájemnou polohu do-tykových kolíků 68 v závislosti na velikosti a zejména našířce špicové části boty podepřené dvojicí podpěrných bloků32. S dotykovými kolíky 68 dále spolupracuje čep 76., který jenesen třetím podpěrným blokem 48. Je třeba zvláště zdůraznit,že záběrem čepu 76 s jedním nebo druhým dotykovým kolíkem 68se může nastavit poloha druhého podpěrného bloku 48 a tímtaké poloha obou prvních podpěrných bloků 32 ve směru šířkyboty.

Saně 64 jsou na jednom svém konci podepřeny kluznou tyči 12 78 a na svém druhém konci tyčí 80 pravoúhelníkového průřezu,která probíhá ve směru délky boty uložené na kopytovéra čepu24. Saně 64 se tak mohou posouvat v tomto podélném směruvzhledem k výsuvné sloupkové jednotce 22, aby se mohly při-způsobit obuvi různé velikosti a zejména délky. Pro ovládánítohoto podélného posuvného pohybu slouží třetí tekutinový vá-lec 82 s pístem a s pístnici, který je upevněn na jednom kon-ci k rámové části 83 podpěry 20 obuvi a na druhém konci k sa-ním 64. K rámové části 83 je také upevněn lineární potencio-metr 84., který je svým druhým koncem připojen k saním 64a který vysílá signály odpovídající poloze podpěry 20 obuvive vztahu k výsuvné sloupkové jednotce 22., takže docházík určitému druhu měření délky zpracovávané boty.

Podpěra 20 obuvi obsahuje polohovací mechanismus 86 pronastavení polohy patní části boty, zobrazený na obr. 2 a 3,který obsahuje první odlitek 87, který je nesen druhou rámo-vou částí 88, která je upevněna výkyvné v druhém otočném čepu90. uloženém na rámu podpěry 20 obuvi. Tento polohovacímechanismus 86 pro nastavení polohy patní části obuvi je takupevněn výkyvné mezi pracovní polohou, zobrazenou na obr. 2,a mimopracovní polohou. Pro ovládání tohoto výkyvného pohybuje stroj podle vynálezu opatřen čtvrtým tekutinovým válcem92 s pístem a pístnici, která je upevněna k druhé rámové čás-ti 88., přičemž čtvrtý tekutinový válec 92 je upevněn k pevnéčásti rámové konstrukce podpěry 20 obuvi.

Na prvním odlitku 87 je podepřen deskový díl 94., kterýmůže přijít do styku s oblastí zadní drážky boty uložené navýsuvné sloupkové jednotce 22 pro získání délkových údajů bo-ty uložené na podpěře 20. Deskový díl 94 je tlačen pružinousměrem k výsuvné sloupkové jednotce 22 kolem otočného čepu96. Po dosednutí na botu je deskový díl 94 tlačen ve směru odvýsuvné sloupkové jednotky 22 ve směru pohybu hodinových ru-čiček při pohledu jako na obr. 2 a tím ovládá indukční spínač 13 98. který potom může vysílat jako odezvu na tento pohyb řídicí signály, jak bude popsáno v další části popisu.

Na prvním odlitku 87 jsou také osazeny dva svěrné díly100. které jsou oba otočné kolem svislých čepů 102. uloženýchv prvním odlitku 87. Zadní konce svěrných dílů 100 jsounavíc spojeny s pátým tekutinovým válcem 104 s pístem a píst-nicí, přičemž oba svěrné díly 100 jsou vzájemné spojeny spo-jovací tyčí 106, takže se pohybují vzájemně souměrnými pohybysměrem k sobě nebo naopak od sebe. Účinkem tohoto souměrnéhopohybu obou svěrných dílů 100 k sobě a směrem k patní částiboty se dosáhne umístění podélné střednicové osy patní částiboty do střednicové osy podpěry 20 obuvi. Každý svěrný díl100 je opatřen svěrným polštářkem 108, který je souhlasně s tvarem hrany boty v bezprostřednímfrontové čáry podpatku. vytvarován sousedství

Na prvním odlitku 87 je také osazeno měřicí ústrojí 110pro měření výšky uložení patní části podepřené boty, které jezejména patrné z obr. 2. Toto měřici ústrojí 110 je nesenopákou 112, která je uchycena výkyvné na prvním odlitku 87a jejíž pohyb je ovládán šestým tekutinovým válcem 114 s pís-tem a pístnicí, který je upevněn na spodní straně prvního od-litku 87. Měřicí ústrojí 110 je zejména fotoelektrickým spí-načem ve formě dálkoměru, kterým může být zjišťována vzdále-nost předmětu od měřicího bodu tohoto dálkoměru. Tyto dálko-měry jsou běžného provedení a na trhu jsou obvykle bez prob-lémů dostupné. Výsuvná sloupková jednotka 22. zobrazená na obr. 2 a 5,obsahuje sloupek 116. na kterém je uloženo druhé kluzné vo-dítko 28 pro umožnění pohybu po obloukové dráze, jak bylopopsáno v předchozí části. Sloupek 116 je posuvný ve výškovémsměru spodku obuvi ve svém uložení vytvořeném v druhém odlit-ku 118, který je uložen s možností omezeného výkyvného pohybu 14 kolem osy 120, zobrazené na obr. 5 a probíhající ve směrušířky boty, jak bude podrobněji popsáno v další části. Proovládání pohybu sloupku 116 ve výškovém směru slouží sedmýtekutinový válec 122 s pístem a pístnicí, který je upevněn kespodní straně druhého odlitku 118 a jeho pistnice je spojenase sloupkem 116. Pohyb sloupku 116 sleduje druhý lineární po-tenciometr 124. kterým se sleduje výšková poloha sloupku 116ve vztahu ke druhému odlitku 118. Po dosažení požadované výš-kové polohy sloupku 116 je možno sloupek 116 aretovat v tétopoloze druhým pneumatickým blokovacím ústrojím 126.

Pro ovládání omezeného výkyvného pohybu nebo otáčivéhopohybu druhého odlitku 118 kolem osy 120 je použito osméhotekutinového válce 128 s pístem a pístnicí, který je upevněnna rámu podpěry 20 obuvi a který je spojen s tyčí 130. kteráje spojena otočně pomocí otočného čepu 132 s druhým odlitkem118. Osmý tekutinový válec 128 je dvojčinný. S tyčí 130 spo-lupůsobí třetí pneumatické blokovací ústrojí 134 a tím takézajišťuje nastavenou polohu druhého odlitku 118 a výsuvnésloupkové jednotky 22 v nastavené poloze ve směru délky spod-ku obuvi.

Saně 64 podpěry 20 obuvi jsou rovněž opatřeny čtvrtýmblokovacím ústrojím 138. které je zobrazeno na obr. 2. Totočtvrté blokovací ústrojí 138 obsahuje blokovací destičku 140s otvorem, kterým prochází kluzná tyč 78, a která je ulo-žena výkyvné na podpěrné destičce 142, přičemž výkyvný pohybblokovací destičky 140 je ovládán devátým tekutinovým válcem144 s pístem a pístnicí, která je schopna zablokovat blokova-cí destičku 140 na kluzné tyči 78 v důsledku zpříčení kluznétyče 78 v otvoru destičky 140. Podpěrná destička 142 je samaupevněna na saních 64 a může vykonávat v omezeném rozsahu ký-vavý pohyb kolem otočného čepu 143. přičemž omezení tohotovýkyvného pohybu je dosaženo zarážkovou tyčí, která není zob-razena. Účinek takového uspořádání je ten, že po aktivování 15 čtvrtého blokovacího ústrojí 138 a natočení blokovací destič-ky 140 do uzamykaciho kontaktu s posuvnou tyčí 78 přesto zůs-tává saním 64 zachována možnost určitého omezeného pohybu,vymezeného zarážkovou tyčí 146 ve směru od výsuvné sloupkovéjednotky 22 z důvodu, který bude objasněn v další části popi-su.

Jestliže má být bota napínána na kopyto, obsluha nejprvenasadí botu, která má již napnutou špici, na kopytový čep 24.a potom tlačí botu směrem k deskovému dílu 94., takže druhékluzné vodítko 28 a současně s ním i první kluzné vodítko 26jsou nuceny vykonávat kluzný pohyb ve směru délky boty. Navícse výsuvná sloupková jednotka 22. která je v této fázi zatí-žena pouze vyvažovači silou vyvozovanou osmým tekutinovýmválcem 128 s pístem a pístnicí, pohybuje směrem k deskovémudílu 94. Na základě kontaktu mezi zadní drážkou boty a desko-vým dílem 94 se sepne indukční spínač 98 a takto generovanýsignál potom vyvolá přemístění měřicího ústrojí 110 pro měře-ní výšky uložení patní části boty z mimopracovní polohy dopracovní polohy a potom se také otevře přívod tlakové tekuti-ny do třetího tekutinového válce 82 s pístem a pístnicí propřesunuti saní 64 a společně s nimi také špicové podpěry 30.směrem kupředu k výsuvné sloupkové jednotce 22 ♦ Uspořádánítéto soustavy je voleno tak, že nejprve se tekutina přivádípod poměrné velkým tlakem do třetího tekutinového válce 82.aby se vyvolal tento posuvný pohyb, načež se tlak tlakové te-kutiny sníží, ale udržuje se na dostatečné hodnotě pro udržo-vání posuvného pohybu sani 64.. V této fázi jsou první podpěr-né bloky 32 umístěny ve větší odstupu od sebe.

Jakmile dosáhne špicová podpěra 30 špicového konce boty,přijdou obé strany špicového konce do konatktu s prvními pod-pěrnými bloky 32 a špička špicového konce boty se zasune podopěrný břit 54a opěrné desky 54., načež se opěrná deska 54 vy-kývne v pohledu podle obr. 2 proti směru pohybu hodinovýchručiček, což vyvolá svým pohybem následné příslušný signál 16 v indukčním spínači 58.. Na základě tohoto vyslaného signáluse nejprve aktivuje čtvrté blokovací ústrojí 138. aby se takzablokovaly saně 64 ve své poloze, načež se tlaková tekutinapřevede na druhou stranu pístu ve třetím tekutinovém válci82. aby se tak umožnilo odtažení saní 64 od deskového dílu94 při současném vyvolání výkyvného pohybu podpěrné destičky142. Tímto postupem je zpracovávaná bota udržována ve své po-loze, aniž by byla v této fázi tlačena proti deskovému dílu94. Za těchto podmínek je signál, který je vyslán na základěaktivace indukčního spínače 58, schopen vyvolat současně po-hyb prvních podpěrných bloků 32 směrem k sobě a také vysouvá-ní sloupku 116 výsuvné sloupkové jednotky 22, který se vysou-vá účinkem přívodu tlakové tekutiny do sedmého tekutinovéhoválce 122. Výsuvný pohyb výsuvné sloupkové jednotky 22, kterýmůže probíhat bez. přitlačováni boty směrem na deskový díl94. takže bota může zůstat napnuta na kopytu, je sledován mě-řicím ústrojím 110 pro měření vzdálenosti, které spolupracujes lineárním potenciometrem 124, až se stélka spodku boty dos-tane do výškové úrovně na podpěře 20 boty, která je požadova-ná. Výškový údaj je určen ve vztahu k již zmíněné zažehlovacírovině stroje podle vynálezu. Přibližovaci pohyb obou prvníchpodpěrných bloků 32 slouží k přitlačováni špičky boty podspodní straně opěrného břitu 54a působením svých skloněnýchploch, takže špice boty se ustaví v požadované výškové úrovnia současně je bota účinkem souměrného přibližovacího pohybuprvních podpěrných bloků 32 vystředěna na svém špicovém kon-ci. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že stroj je před-tím seřízen s ohledem na to, zda jsou zpracovávány levé nebopravé boty, přičemž při tomto seřizování se současně upravípoloha třetího podpěrného bloku 48, která je určena vzájemnýmkontaktem mezi čepem 76 a jedním nebo druhým dotykovým kolí-kem 68.. Poloha dotykových kolíků je kromě toho určena s ohle-dem na tvar zpracovávaného modelu obuvi, který také ovlivňujevýšku špicové podpěry 30. 17 V této fázi se patní svérné díly 100 pohybují směremk sobě, takže jejich svérné polštářky 108 přicházejí do zábě-ru s botou a sevřou ji v úrovni hranové linie v oblasti fron-tové čáry podpatku a tím ji také vystředí. Měřicí ústrojí110 se potom vzdálí. Potom se přívod tlakové tekutiny do tře-tího tekutinového válce 82, kterým se odtlačuje špicová pod-pěra 30 směrem od výsuvné sloupkové jednotky 22., přerušía první blokovací ústrojí 44 se uvede v činnost, aby zabloko-valo první podpěrné bloky 32 v jejich poloze.

Po umístěni boty do této polohy je možno "měřit" jejídélku pomocí lineárního potenciometru 84., aby byly k dispozi-ci podklady pro následné napínací operace.

Stroj podle vynálezu také obsahuje páskovací mechanismus150. zobrazený na obr. 6, kterým se opatřuje patní část boty,podepřené na podpěře 20 obuvi, běžným podpatkovým páskem152. Je třeba ovšem zdůraznit, že pro správný záběr tohotopáskovacího mechanismu 150 s patním koncem boty je nejprvenutno odstranit patní polohovací mechanismus 86 ze záběrus patní částí boty, takže z tohoto důvodu je polohovacímechanismus 86 uložen na druhé rámové části 88., na které můževykonávat výkyvný pohyb do mimopracovní plohy a zpět do pra-covní polohy. Páskovací mechanismus 150 obsahuje třetí odlitek 154opatřený dvěma dozadu vybíhajícími nálitky 156. kterými jetento třetí odlitek 154 uchycen na podpěrné tyči 158, probí-hající ve směru příčném ke spodku obuvi. Na třetím odlitku154 jsou uloženy dvě lomené páky 160. každá po jeho jednéstraně, jejichž přední konce, které jsou přivrácené k výsuvnésloupkové jednotce 22, podepírají křídlové části podpatkovéhopásku 152. Mezi zadními konci lomených pák 160 je umístěndesátý tekutinový válec 162 s pístem a pístnicí, který 18 ovládá pohyb předních konců lomených pák 160 směrem k sobě nebo naopak od sebe a tak umožňuje sevření patního konce boty a následné uvolnění od podpatkového pásku 152.

Podpěrná tyč 158 je uložena oběma svými konci v rámu164. který je upevněn výkyvné kolem osy 166 probíhající vesměru šířky půdy boty podepřené na podpěrném ústrojí, přičemžpáskovací mechanismus 150 se může pohybovat mezi pracovní po-lohou, ve které může zachytit patní konec boty, podepřené nakopytovém čepu 24, a mimopracovní polohou. Jedenáctý tekuti-nový válec 168 s pístem a pístnicí je upevněn na stacionárníčásti rámu stroje a je spojen s rámem 164 pro ovládání jehovýkyvného pohybu.

Stroj podle vynálezu obsahuje také zažehlovací mechanis-mus 170, zobrazený na obr. 7, který má v podstatě běžné kon-strukční provedení a obsahuje zažehlovací hlavu 172. která jeposuvná směrem k výsuvné sloupkové jednotce 22 a zase naopaksměrem od ní účinkem neznázorněného tekutinového válces s pístnicí. Zažehlovací hlava 172 podepírá dvojici zažehlo-vací ch desek 174, které účinkem vačkové desky 176 vykonávajídopředný a vratný zažehlovací pohyb podél patní části boty.Zažehlovací hlava 172 je pohyblivá do pracovní polohy, kteráje určena kontaktem bloku 178 se zadní plochou podpatkovéhopásku 152 a přitlačením podpatkového pásku 152 na oblast zad-ního švu boty. Tím je zažehlovací hlava 172 vždy umístěnav požadované poloze vůči patnímu konci boty před zahájenímdopředného a dostředného pohybu zažehlovacích desek 174. Blok178 je upevněn na konci vodícího čepu 180, který je uloženv zažehlovací hlavě 172 a je tlačen pružinou směrem od výsuv-né sloupkové jednotky 22., přičemž v bloku 178 je také vsazennastavitelný zarážkový kolík 182. který je v záběru s po-vrchem zažehlovací hlavy 172 a tím určuje polohu bloku 178 vevztahu k zažehlovací hlavě 172. Blok 178 je opatřen dvěma ra-meny 178a. vystupujícími z jeho dvou vzájemné odvrácených 19 stran a dosedajícími a přitlačovanými na zadní plochy podpat-kového pásku 152 na vzájemně opačných stranách zadní drážkyboty. Je třeba připomenout, že změnou polohy zarážkového ko-líku 182 může být předem nastaven vztah mezi výchozími polo-hami zažehlovacích desek 174 před zahájením jejich dopřednéhoa dostředného pohybu a tím také rozsah, v jakém se provádízažehlování zažehlovacími deskami 174 při napínání svrškuobuvi.

Je třeba také zdůraznit, že v důsledku toho, že podpatko-vý pásek 152 je v závěrečné fázi svého pohybu tlačen do zábě-ru s patním koncem obuvi dopředným pohybem zažehlovacích de-sek 172. pohybuje se ve směru, který je rovnoběžný nebov podstatě rovnoběžný s rovinou, ve které je umístěna patapodešve a tím se omezuje nebezpečí uvolnění svršku obuvi odkopyta, což se pochopitelně může vyskytnout, jestliže podpat-kový pásek 152 sleduje obloukovou dráhu do svěrného záběru sesvrškem.

Jakmile je patní konec obuvi opatřen podpatkovým páskem152 popsaným způsobem, uvede se do činnosti desátý tekutinovýválec 162, který přitlačí obě křidla podpatkového pásku 152svěrnou silou na boční strany obuvi.

Podpěra 20 obuvi je kromě toho opatřena navíc ke svěrné-mu dílu 100 dvěma dalšími přídavnými nebo pomocnými svěrnýmidíly 184. které jsou na jednom svém konci upevněny na rámo-vých částech podpěry 20 obuvi a které jsou pohyblivé do zábě-ru s botou podepřenou na podpěře 20 účinkem dvanáctého teku-tinového válce 186 s pístem a pistnicí. Pomocné svěrné díly184. jak bude popsáno v další části popisu, spolupracuji sešpicovou podpěrou 30, aby udržovaly botu pevné v podpěře 20obuvi, jestliže se svěrné díly 100 pro sevření paty, kterétvoří součástí polohovacího mechanismu 86 pro zajišťováni po-lohy patního konce boty, odtáhnou před přivedením podpatkové- 20 ho pásku 152 do záběru s patním koncem boty.

Stroj podle vynálezu obsahuje také nanášecí ústrojí 190pro nanášení lepidla, které je zobrazeno na obr. 9. Nanášecíústroji 190 pro nanášení lepidla obsahuje dvě trysky 192.které jsou spojeny se tavící komorou 194 a přívodním mecha-nismem 196. zobrazeným na obr. 1, kterým je lepidlo v tyčkovéformě přiváděno do tavící komory 194. Přívodní mechanismus196 je ve své podstatě popsán v EP-A 0 335 566 a není protov tomto popisu podrobněji objasňován.

Trysky 192 sledují nezávisle na sobě dráhy podélokrajových částí vzájemně protilehlých bočních stran stélkyobuvi, přičemž každá z těchto drah je vhodně řízena, zejménaprogramovým vybavením. Obé trysky 192 mají podobné uložení,avšak nikoliv zrcadlové uspořádání, přičemž v další části jepopsáno uložení jen jedné z nich.

Podél vnějších stran hlavního rámu stroje podle vynálezujsou uloženy dvě vzájemně rovnoběžné kluzné tyče 198. zobra-zené na obr. 8a 9, na kterých jsou uloženy posuvné saně200. Na jednom konci kluzných tyči 198 je uložen třetí kroko-vý motor 202. který pohání prostřednictvím převodovky 203hnací hřídel 204 nesoucí na obou svých vzájemně protilehlýchkoncích hnací řemenice 205. Kolem každé z hnacích řemenic205 je veden ozubený převodový řemen 206 s vylisovanými zubyna vnitřní straně, který je uchycen k posuvným saním 200.V oblasti protilehlých konců kluzných tyči 198 jsou umístěnydvé vratné vodicí řemenice 207. Z posuvných saní 200 vystupuje konzola 208, zobrazená naobr. 9, na jejímž vnějším konci je v otočném čepu 209 uloženadvouramenná páka 210. jejíž jedno rameno podepírá na svémvolném konci nosný blok 212. Nosný blok 212 nese čtvrtý kro-kový motor 214. který pohání kuličkový šroub 216 vedený 21 v blocích 218 upevněných na nosném bloku 212. S kuličkovýmšroubem 216 spolupracuje hnací blok 220, na kterém je uloženadeska 222 upravená pro kluzný pohyb podél kluzných vodicíchtyčí 224 nesených nosným blokem 212. Tavící komora 194 je ne-sena držákem 223. který je upevněn na koncové části desky222 a tak je pohyblivá ve směru probíhajícím příčně k půděboty a její pohyb v tomto směrů je ovládán čtvrtým krokovýmmotorem 214. Při tomto uspořádání a při podélném pohybu po-suvných saní 200 pro ovládání pohybu trysek 192 otáčením tře-tího krokového motoru 202 je možno dosáhnout vedeni trysek192 ve směru os X a Y podél půdy obuvi.

Aby se mohlo dosáhnout vyrovnání změn výškových polohobrysu půdy boty, natáčí se dvouramenná páka 210 kolem otoč-ného čepu 209, aby se udržoval kontakt mezi tryskymi 192a půdou boty účinkem třináctého tekutinového válce 226 s pís-tem a pístnicí, uloženého na posuvných saních 200.

Stroj podle vynálezu dále obsahuje dvě napínací soustavy230 pro napínání stran obuvi, které jsou umístěny v zrcadlo-vém uspořádání a v příkladech na obr. 8 a 10 je zobrazenapouze jedna z nich. Každá z napínacích soustav 230 pro napí-nání stran obuvi obsahuje napínací váleček 232, jehož konst-rukční provedení bude popsáno v další části popisu. Každýz napínacích válečků 232 pro napínání stran obuvi je uloženv ložisku 234 a je poháněn hnací soustavou 236 s hnacími ře-meny a řemenicemi, která je poháněna motorem 238. Jednotlivéčásti napínací soustavy 230 pro napínání stran obuvi, kterébyly v přechozí části popsány, jsou uloženy na podpěrné desce240. která je zase uložena s možností výkyvného pohybu kolemosy 242 na odlitku 244. Tento výkyvný pohyb je ovládán ozube-ným segmentem 246. který má střed křivosti ozubené stranyv ose 242 a který je uložen na podpěrné desce 240. přičemžtento ozubený segment 246 je v záběru s hnacím pastorkem248, který je poháněn pomocí další pohonné soustavy 250 ozu- 22 bených řemenů a řemenic, která přenáší otáčivý pohyb z pátéhokrokového motoru 252. upevněného na odlitku 244♦ Pátý krokovýmotor 252 ovládá úhel nakloněni napínacích válečků 232 kolemosy 242. přičemž poloha napínacích válečků 232 se tak můžepřizpůsobit šířkovému obrysu půdy boty, která je právě zpra-covávána .

Odlitek 244 je uložen výkyvné na neprůchozích hřídelích254. které vystupují z vnitřních stran koncových nálitků256. vytvořených na podpěrném bloku 258. který je zase uloženna nosném hřídeli 260. uloženým oběma svými konci v nosnýchnálitcích 262, které jsou vytvořeny na posuvných saních 200.Na nosném hřídeli 260 mezi nosnými nálitky 262 je uchycenamontážní jednotka 263 pro čtrnáctý tekutinový válec 264.jehož pístnicí je odlitek 244 tlačen v takovém směru, že na-pínací váleček 232 je přitlačován ke spodku boty v průběhujejího postupného zpracovávání.

Stroj podle vynálezu je dále opatřen ústrojím pro ovládá-ní otáčivého pohybu podpěrného bloku 258 kolem nosného hříde-le 260. přičemž toto ústrojí obsahuje dva tekutinové válce,totiž patnáctý tekutinový válec 266 a šestnáctý tekutinovýválec 268, které jsou uloženy na posuvných saních a které pů-sobí pomocí desky 270 na dovnitř směrované rameno 272. kteréje vytvořeno vcelku s podpěrným blokem 258. Patnáctý tekuti-nový válec 266 je obecnš ovládán tak, že pístnice je plně vy-sunuta a v tomto případě je napínací váleček 232 udržovánsvým předním koncem na podélné střednicové čáře nebo v blíz-kosti podélné střednicové osy podpěry 20 obuvi, jak je zobra-zeno plnými čarami na obr. 10.

Za těchto podmínek je pístnice šestnáctého tekutinovéhoválce 268 ve své střední poloze, takže může být z této polohyplně vysunuta nebo zatažena zpět po ukončení přívodu tlakovétekutiny do patnáctého tekutinového válce 266. Tímto způsobem 23 je šestnáctý tekutinový válec 268 schopen ovládat natáčivýpohyb podpěrného bloku 258. což se projeví v přitlačování na-pínacího válečku 232 za střednicovou čáru, to znamená za po-délnou střednicovou osu podpěry 20 obuvi, jestliže se vysunepistnice šestnáctého tekutinového válce 268, jak je vyznačenočárkovanými čarami na obr. 10, nebo je odtažen z blízkostitéto střednicové osy, jestliže se pistnice zatáhne. Je třebazdůraznit, že oba napínací válečky 232 musí být ovládány spo-lečně tak, že jeden z nich se pohybuje za podélnou střednico-vou osou, zatímco druhý je odtažen od této střednicové osy,aby nedocházelo k vzájemným kolizím mezi nimi, přičemž stejnýprůběh mají i pohyby v opačném směru. Účelem tohoto v podsta-tě posuvného pohybu je umožnit napínacím válečkům 232 pohybpodél protilehlých obvodových části půdy boty, které nejsousouměrné k podélné střednicové ose podpěry 20 obuvi, přičemžjeden z napínacích válečků 232 může zejména směrem ke koncipřesáhnout tuto podélnou střednicovou osu.

Jak je běžné u jiných podobných strojů, napínací válečky232, které mají být používány u stroje podle vynálezu, jsousi vzájemně podobné s výjimkou toho, že jejich stoupání majíopačný smysl. Na obr. 11 je zobrazeno příkladné provedeníjednoho z takových napínacích válečků 232 podle vynálezu. Na-pínací váleček 232 je integrální jednotkou sestávající z nos-né hřídelové části 288. která je opatřena osovou slepou dírous vnitřním závitem a která tak může být spojena s výstupnímhřídelem motoru 238. S nosnou hřídelovou částí 288 je spojennapínací prvek 290. který je oddělen od nosné hřídelové části288 přírubovou částí 292. Napínací prvek 290 je opatřen jed-nochodým šroubovicovým žebrem 294, vyformovaným na napínacímprvku 290 a vytvořeným vcelku s ním, přičemž stoupáni tohotojednochodého šroubovicového žebra 294 je řádově 10 až 15 mm,zejména 12 až 13 mm. Napínací váleček 232. zobrazený konkrét-ně na obr. 11, má rozteč jednochodého šroubovicového žebra294, zobrazeného na obr. 11, 12,7 mm. Vnější průměr napínací- 24 ho prvku 290. měřený včetně šířky jednochodého šroubovicovéhožebra 294. je zejména 15 až 25 mm, přičemž konkrétní příkladprovedení tohoto napínacího prvku 290, zobrazeného na obr.11, má vnější průměr 22 mm. U jiného konkrétního příkladnéhoprovedení napínacího válečku podle vynálezu, podobného napí-nacímu válečku 232. může být vnější průměr roven 18 mm.Hloubka šroubovicových žeber jé v rozsahu od 1,4 do 2,5 mm,zejména 2 mm.

Alternativní příkladné provedení napínacího válečku2321 je zobrazeno na obr. 12. Tento napínací váleček 2321sestává z ocelového nosného hřídele 280. který je opatřen najednom konci hřídelovou části 288 *. která je opatřena slepoudírou 286 s vnitřním závitem, kterým může být napínací vále-ček 232* upevněn běžným způsobem na napínacím stroji pro na-pínání stran obuvi a kterým může být konkrétně spojen s vý-stupním hřídelem motoru 238. Hřídelová část 2881 je vytvořenavcelku s přírubou 292’, která tvoři jednu koncovou zarážkupro napínací prvek 2901 ve formě pouzdra, které může být na-vlečeno na nosný hřídel 280. Pro ovládání točivého pohybu na-pínacího prvku 290 * ve formě pouzdra společně s nosným hříde-lem 280 slouží podélná drážka 282 ve vnitřní stěně dutinypouzdra, do které zasahuje podélné žebro 284 vytvořené navnější obvodové ploše hřídele 280. V alternativním provedenímůže být napínací prvek 2901 spojen s hřídelem 280 pevně na-příklad pomocí pevného lepeného spoje, vytvořeného nanesenímlepidla a jeho reaktivací například teplem. Pouzdro tvoří na-pínací prvek 290' napínacího válečku 232' a společně s hříde-lem 280 vytváří základní těleso napínacího válečku 2321.

Podobně jako u prvního napínacího prvku 290 napínacíhoválečku 232 je také u druhého napínacího válečku 2321 pouzdronapínacího prvku 2901 opatřeno jednochodým šroubovicovým žeb-rem 294. vyformovaným na pouzdru, jehož rozměry jsou podobnéjako v předchozím příkladném provedení napínacího válečku 25 - 232. V případě obou napínacích válečků 232, 2321 , které jsouzákladní částí napínacího prvku 290, 2901, jsou šroubovicovážebra 294 vytvořena z nekovových materiálů, zejména z plastunebo keramiky, které mají koeficient třeni v podstatě stejnýjako povrch s chromovým povlakem a ležící v rozmezí od 0,04do 0,15, měřeno ve styku se standartním ocelovým povrchem.Podobně je výhodným materiálem napínacího prvku 290 takovýmateriál, který má dostatečnou odolnost proti oděru a kterýv tomto ohledu dosahuje podobných nebo i lepších výsledkůjako povrch s chromovým povlakem.

Pro tento účel bylo navrženo a vyzkoušeno několik druhůnásledujících materiálů: ERTALYTE, termoplastický polyester, kterým se rozumí nevyztu-žený a částečně krystalický termoplastický polyester na bázipolyetylentereftalátu (PETP). Tento materiál má vysokou tvr-dost, tuhost, odolnost proti odéru a vynikající kluzné vlast-nosti. ERTALYTE je zapsanou ochrannou známkou. ERTA PEEK, termoplastická pryskyřice s vlastnostmi odpovída-jícími předchozímu materiálu. ERTA je rovněž zapsanou ochran-nou známkou. MAC0R, obrobitelný sklokeramický materiál, který je velmi vý-hodným materiálem, protože je možno jej obrábět normálníminástroji pro obrábění oceli. Tento materiál má nízkou hmot-nost, ale velkou pevnost, není navlhavý a je odolný protioděru a přitom vysokou mazivost. MAC0R je obchodní značkoufirmy McGeoch Ltd. SINTOX jsou keramické materiály, které jsou slinutými materi-ály. Zvláště vhodným materiálem je materiál třídy FA, kterýobsahuje v hmotnostním množství 95% oxidu hlinitého a kterýmá dobrou odolnost proti oděru a značnou rázuvzdornost a jetvrdý a tuhý. Tento materiál je výrobkem firmy Lodge CeramicsLtd. z Rugby v Anglii.

Jsou-li použity některé z těchto keramických materiálů 26 pro vytvoření napínacích válečků 2321, tvoří hřídel 280 pří- davnou výztuž tohoto keramického materiálu.

Ve všech případech jsou šroubovicová žebra 294 vytvářenaobráběním na povrchu napínacích prvků. V alternativním přík-ladném provedení však může být napínací prvek společně sesvými šroubovicovými žebry vyroben odlitím ve formě.

Do rozsahu vynálezu spadají také takové napínací prvkyve formě válečkových těles s obvodovými šroubovicovými žebry,které jsou vyrobeny z kovu a opatřeny povlakem ze systetické-ho polymerního materiálu. V tomto případě je třeba použitněkterého z následujících vhodných materiálů: XYLAN 8840, což je fluorokarbonový povlak, který je houževna-tým a trvanlivým povlakem s dobrými nelepivými vlastnostmi.XYLAN je obchodním názvem materiálu vyráběného firmouWhitgford Plastics Ltd. z Runcornu v Anglii.

Nitrid titanu. V obou těchto případech je výhodné použít dvojitého povlaku. Z obr. 10 je také zřejmé, že osa otáčení každého napína-cího válečku 232 leží v ostrém úhlu k podélné střednicové osepodpěry 20 obuvi a tím také k pracovní oblasti stroje. Hodno-ta tohoto sevřeného ostrého úhlu se pohybuje řádově v rozsahuod 50° do 62° a je výhodně rovna 57°, přičemž tento úhel jetaké zobrazen na výkresu. Kromě toho se při provozu strojepodle vynálezu napínací válečky 232 otáčejí, takže část spo-lupůsobící se svrškem obuvi se v každém daném čase pohybujeve stejném směru jako je směr pohybu napínacího válečku 232vůči půdě boty. Při pohledu od přední strany stroje je levýnapínací váleček 232 opatřen pravou šroubovicí a pravý napí-nací váleček 232 je opatřen levou šroubovicí.

Bylo zjištěno, že zpracováním boty strojem podle vynále- zu je možno dosáhnout zvláště dobrých výsledků zejména při 27 napínání obuvi a že je zejména zamezeno vytváření vrás, kterémají tendenci se tvořit zejména v kulovité části vnějšíplochy půdy boty. Předpokládá se, že tohoto výsledku je dosa-ženo kombinací vhodné velikosti napínacích válečků 232 a je-jich šroubovicových žeber 294. jejich úhlovou orientaci vůčipodélné ose boty a pracovní oblasti a také směru rotace napí-nacích válečků 232.

Je třeba znovu upozornit, že odlitek 188 výsuvné sloup-kové jednotky 22 je upevněn s možností omezeného natáčivéhopohybu kolem osy 120. Osa 120 je tvořena otočným čepem, kterýje zase uložen na páce 300, zobrazené na obr. 5, která se mů-že vykyvovat kolem otočného čepu 302. upevněného ke stacio-nární části rámu stroje. Vnější volný konec páky 300 tvoříopěrnou dosedací plochu pro pistnici 304 diafragmového teku-tinového válce.306 s pístem, který je upevněn na pevné částirámu stroje. Tímto způsobem může být vyvozován, jak bude pop-sáno v další části, ukládací tlak na patní část boty uloženéna kopytovém čepu 24. Při provozu stroje podle vynálezu je po uložení boty napodpěru 20 obuvi pracovní cyklus zahájen nejprve pohybem boč-ních pomocných svérných dílů 184 směrem ke středu proti botěúčinkem dvanáctého tekutinového válce 186. Současně se trysky192 nanášecího ústrojí 190 pro nanášeni lepidla pohybují smě-rem dolů do záběru se stélkou obuvi v místě nacházejícím seod zadního žlábku směrem ke špičce působením třináctého teku-tinového válce 226. načež se pohybují směrem k podpatku obuviúčinkem třetího krokového motoru 202, působícího na posuvnésaně 200. V této fázi jsou obě trysky 192 umístěny těsně ved-le sebe, takže se pohybují do oblasti zadního žlábku a na nějnavazující části okraje stélky obuvi. Jestliže předtím bylapřehnutím vytvořena napínací záložka, pohybuji se trysky 192pod touto přehnutou částí. V této fázi se uvede do činnostipřívodní mechanismus 196 pro přívod lepidla, takže lepidlo je 28 pak vytlačováno z trysek 192 do stélky obuvi a účinkem čtvr-tého krokového motoru 214 a třetího krokového motoru 202 jsoutrysky 192 nuceny se pohybovat po předem stanovené dráze,která je zejména rovnoběžná s okraji stélky obuvi, a lepidlose tak nanáší od zadní drážky půdy boty směrem ke špici ažk předtím na kopytu napnuté špicové části boty.

Dráha pohybu může být kontrolována kterýmkoliv ze zná-mých prostředků a ústrojí. Například a s výhodou je dráha po-hybu trysek 192 předem naprogramována v číslicové formě a veformě hodnot vztahujících se k osám souřadnic, přičemž na-programované hodnoty jsou potom přímo přiváděny na jednotlivékrokové motory 214, 202. Naprogramované dráhy pohybu jsou re-versibilní pro levou a pravou botu, přičemž délky drah jsouodstupňovány podle délek obuvi, změřených pomocí lienárníhopotenciometru 84. V této fázi se napínací válečky 232, které jsou ještěstále drženy mimo oblast dotyku s půdou boty, uvedou do rota-ce spuštěním motoru 238 a jakmile se trysky 192 dostatečněvzdálily od frontové čáry podpatku směrem ke špici na vzdále-nost v podstatě rovnou odstupu mezi tryskami 192 a napínacímiválečky 232. to znamená na vzdálenost asi 75 mm u stroje po-dle zobrazeného příkladného provedení, začnou se pohybovatnapínací válečky 232 směrem dolů účinkem pístu čtrnáctého te-kutinového válce 264 a přijdou do styku s napínanými okrajo-vými částmi svršku obuvi. Protože napínací válečky 232 seotáčejí, jak bylo popsáno v předchozí části, vyvolává pohybšroubovicových žeber 294 každého z napínacích válečků 232 na-pínací pohyb zpracovávané části v bodě vzájemného kontaktumezi napínacím válečkem 232 a svrškem obuvi a současně je na-pínaná okrajová část přitlačována proti odpovídající okrajovéčásti stélky obuvi, takže dvě okrajové části obuvi jsou tla-čeny na sebe a spojovány dohromady předtím nanesenou vrstvoulepidla. 29 Ačkoliv jsou na každé straně stroje tryska a napínacíváleček pro napínání stran obuvi uloženy na společných sa-ních, konkrétně na posuvných saních 200, jsou přesto schopnyvykonávat na sobě nezávislé pohyby v šířkovém směru obuvia také výškový pohyb, takže obě tato ústrojí se mohou pohybo-vat podél půdy boty a jejich pracovní dráha pohybu může býturčena nezávisle na pohybu jiných částí. Jestliže se použijeprogramového řízení dráhy pohybu, může být začátek předtím nakopytu nasazené a napnuté špicové části nastaven v instruk-tážní pracovní operaci, ve které se ručně vedou pracovní ná-stroje po stanovené dráze, takže takto může být zajištěno, žejak trysky 192. tak také potom napínací válečky 232 se připřejíždění tohoto rozhraní zvednou. Kromě toho je přívodníústrojí 196 pro přívod lepidla vypnuto přibližně 20 až 30 mmod vyznačené a v instruktážní operaci naprogramované polohy,takže v závěrečné fázi dráhy pohybu trysek 192 se nevyskytujepřebytek lepidla a navíc přívodní mechanismus 196 pro nanáše-ní lepidla je upraven tak, že po vypnutí svého spínače můžeobrátit směr podávání lepidlové tyčky a tím se účinně a vý-hodně lepidlo nasává zpět z ústi tysky 192. takže se odstra-ňuje nebezpečí odkapávání lepidla nebo jeho usazování v mís-tech, která se špatně čistí.

Jakmile jednou napínací válečky 232 přišly do stykus půdou boty, polohovací mechanismus 86 pro nastaveni polohypatní části boty se může pohybovat do své mimopracovní polo-hy, aniž by bota přestala být stabilizována ve své nastavenépoloze. Bota je v této fázi pochopitelné držena bočními po-mocnými svěrnými díly 184 a špicovou podpěrou 30 a také doznačné míty je stabilizována tlakem napínacích válečků 232.které jsou tlačeny směrem dolů. Jakmile se uvolni polohovacímechanismus pro zajištění polohy patní části boty,, páskovacímechanismus 150 se začne pohybovat kolem své osy 166 do polo-hy v těsné blízkosti pstniho konce boty, avšak zastaví setěsně před dotykem s patní částí boty. Za těchto podmínek se 30 začne pohybovat kupředu zažehlovací hlava 172 zažehlovacíhomechanismu 170. blok 178 dosedne svými rameny 178a na zadnístranu podpatkového pásku 152 a tlačí jej do oblasti protibotě. Tímto způsobem je zažehlovací hlava 172 umístěna dosprávné polohy vůči patní části boty a navíc poslední částpohybu podpatkového pásku 152 je tak paralelní s půdou botya tím se odstraní jakékoliv snaliy o zvednutí patní části botyz jejího kopyta, ke kterému by mohlo dojít při čisté oblouko-vém pohybu podpatkového pásku 152. Oba konce podpatkovéhopásku 152 jsou potom tlačeny do obepínacího záběru s patnímkoncem boty účinkem desátého tekutinového válce 162. načežmohou být boční pomocné svěrné díly 184 odtaženy. Při takovém upnutí boty se uvolní druhé pneumatické blo-kovací ústrojí 126, které udržuje sloupek 116 výsuvné sloup-kové jednotky 22 v nastavené výškové poloze, na sloupek 116působí směrem nahoru směřující vysouvací síla sedmého tekuti-nového válce 122. načež se zažehlovací desky 174 pohybujísměrem k sobě a ke středu, aby zažehlovaly okrajové částiv oblasti paty obuvi a přitlačovaly je proti odpovídajícímokrajovým částem stélky obuvi, zatímco nahoru působící výsuv-ný tlak zůstává působit. Rozumí se, že v této fázi čtvrtéblokovací ústrojí 138. kterým je držena špicová podpěra 30 vesvé pracovní poloze, zůstává zablokováno.

Po přemístění zažehlovacich desek 174 do jejich konečnépolohy se druhé pneumatické blokovací ústroji 126 opět zablo-kuje, aby aretovalo polohu sloupku 116 ve vztahu ke druhémuodlitku 118, a potom se dotlačovacím tlakem přenášeným kombi-novanou jednotkou, sestávající ze sloupku 116 a odlitku 118.od diafragmového tekutinového válce 306, jehož píst působí napáku 300. Tento, dotlačovací tlak tlačí botu směrem nahoruproti spodní ploše zažehlovací desky 174. Dotlačovací tlakpůsobí tak dlouho, dokud není dosaženo vytvoření pevného spo-je mezi zažehlovanými okrajovými částmi svršku a odpovídají- 31 čími okrajovými částmi stélky obuvi.

Na konci časového intervalu, ve kterém se udržuje půso-beni dotlačovaciho tlaku, se tento tlak uvolní a zažehlovacíhlava 172 se odtáhne, zažehlovací desky 174 se zatáhnou dozažehlovací hlavy 172. podpatkový pásek 152 se uvolní a sou-časně se také odtáhnou opěrná deska 54 a první podpěrný blok32. aby se uvolnila patní část boty. Páskovací mechanismus150 se potom natočí kolem osy 166 do své mimopracovní polohya bota potom může být odstraněna z pracovní oblasti stroje.V další fázi se polohovací mechanismus 86 pro zajištění polo-hy paty obuvi může vrátit do pohotovostní polohy pro zachyce-ní a převzetí další boty, která bude zpracovávána v dalšípracovní operaci, přičemž současné se pohybuje sloupek 116výsuvné sloupkové jednotky 22 zpět do své osazovací polohy.

Je třeba připomenout, že jakmile je zažehlovací hlava172 zatažena zpět, jak bylo popsáno v předchozí části, mohoubýt posuvné saně 200 pro ovládání pohybu trysek 192 a napína-cí soustava 30 pro napínáni stran obuvi také odtaženy a vrá-ceny do jejich výchozí polohy, která je pohotovostní polohoupro následující pracovní cyklus stroje podle vynálezu.

Zatímco u příkladného provedeni stroje podle vynálezu jepoloha patního konce boty určena polohovacím mechanismem 86pro nastavení polohy patní části boty, u jiných příkladnýchprovedení stroje podle vynálezu může být ve funkci polohova-cího mechanismu použito páskovacího mechanismu 150, přičemžv tomto případě může být deskový díl 94 vynechán a měřicíústrojí 110 pro zjišťování výškové polohy patní části botymůže být upevněno jiným způsobem, například na třetím odlitku154 páskovacího mechanismu 150.

Claims (10)

1. 32 P V1453-92. JUDr.Ivsji KORSČEK /xlvckátní a p«tcntová í-nceUř z.;:r.a δ o 115 04 Praha 1 PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Stroj pro napínání bočních částí svršku obuvi, obsa-hující podpěru obuvi pro podepření zpracovávané obuvi na ko-pytu půdou směrem nahoru a stélkou na půdě kopyta a dvě bočnínapínací soustavy, z nichž každá je umístěna na jedné straněpodpěry obuvi pro zpracovávání ppodepřené boty podél jejíchvzájemně protilehlých bočních částí ve směru od patního konceke špicovému konci, přičemž každá boční napínací soustava ob-sahuje napínací váleček se šroubovicovými žebry na svém obvo-du, udržovaný v rotačním pohybu a v dotyku s napínací zálož-kovou částí svršku boty pro vyvození zažehlovacího působenína tuto část botyi a přitlačování. proti odpovídajícím okrajo-vým částem stélky boty, vyznačující se tím,že osa otáčení každého napínacího válečku (232) je skloněnak podélné střednicové ose podpěry (20) obuvi a volný konecnapínacího válečku (232) je směrován směrem k patnímu konciboty, přičemž osa otáčení napínacích válečků (232) svírá sestřednicovou osou podpěry (20) obuvi ostrý úhel v rozsahu od50° do 62°.
2. 2. Stroj podle nároku 1, vyznačující setím , že sevřený ostrý úhel mezi osou otáčení napínacíchválečků (232) a střednicovou osou podpěry (20) je 57°.
3. 3. Stroj podle nároku 1 nebo 2, vyznačujícíse t í m , že každý napínací váleček (232) má takový směrotáčení, že jeho povrchová část, která je v přitlačovacímkontaktu s botou, se pohybuje směrem ke špici boty.
4. 4. Stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, jehožnapínací váleček je opatřen šroubovicovými žebry, které přiuvedení napínacího válečku do otáčivého pohybu při svém udr-žování v záběru s okrajovými částmi napínací záložky svršku 33 obuvi vyvozují zažehlovací účinek na tuto okrajovou částsvršku obuvi a přitlačují ji na odpovídající okrajové částistélky obuvi, vyznačující se tím, že šroubo-vicové žebro (294) je jednochodým šroubovicovým žebrem sestoupáním závitu v rozsahu od 10 do 15 mm, zejména od 12 do13 mm.
5. 5. Stroj podle nároku 4, vyznačující setím, že jednochodé šroubovicové žebro má výšku od 1,5 mmdo 2,5 mm.
6. 6. Stroj podle nároku 4 nebo 5, vyznačujícíse t í m , že napínací válečky (232, 232') mají vnější prů-měr od 15 mm do 20 mm.
7. 7. Stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, u které-ho je každý napínací váleček upevněn výkyvné kolem osy, kteráje kolmá na osu otáčení napínacích válečků, pro měnění úhlu,ve kterém je napínací váleček přitlačován do kontaktu s obu-ví, vyznačující se tím, že výkyvný pohyb na-pínacího válečku (232) je ovládán číslicově řízeným motorem(252).
8. 8. Stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3 a 7,vyznačující se tím, že každý napínací vále-ček (232) je podepřen na montážním odlitku (244) výkyvnékolem osy (254), probíhající ve směru délky obuvi podepřenéna podpěře (20) obuvi, přičemž s montážním odlitkem (244) jespřaženo tlakovou tekutinou ovládané ústrojí (260) pro pře-tlačování napínacího válečku (232) do záběru s obuví podepře-nou na podpěře (20) obuvi nebo pro vracení napínacího válečku(232) v opačném směru do mimopracovní polohy.
9. 9. Stroj podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, 7 a 8,vyznačující se tím, že každý z napínacích 34 válečků (232) je uložen na podpěrném bloku (258) pro vykoná-vání společného pohybu ve směru probíhajícím příčně k podélnéstřednicové ose podpěry (20) obuvi, přičemž každý podpěrnýblok (258) je podepřen s možností otáčivého pohybu ze středo-vé polohy na obě strany, ovládaného ústrojím (266, 268)s pracovní tlakovou tekutinou, a volné konce obou napínacíchválečků (232) jsou umístěny těsně vedle sebe, přičemž jedenz napínacích válečků (232) se pohybuje směrem k druhému, za-tímco druhý mapínací váleček (232') se odtahuje a naopak.
10. 10. Stroj podle nároků 8a9,vyznačující setím, že montážní odlitek (244) pro každý napínací váleček(232) je upevněn na podpěrném bloku (258). JUDr.Ivan KORSČEK Advokátní a petento’ kancelář / ík tná 25 1 i 5 04 Praha 1