CS9100078A2 - Method of mineral fibres forming and equipment for this method realization - Google Patents

Description

i

Způsob vytváření minerálních vláken a zařízení k prováděnítohoto způsobu

Vynález se týká technologie výroby minerálních vlákenz vytáhovatelné hmoty 'a zejména z roztaveného minerálu s vy-sokým bodem tání, jako je například čedičové sklo nebo vyso-kopecní struska. Přesněji řečeno se vynález týká zdokonale-ní technologií rozvláknovánínazývaných volné odstřeoování,při kterých je. materiál určený k rozvléknování veden v roz-taveném stavu na obvod odstředovacích kol a je unášen těmi-to koly tak, se se část materiálu oď nich oddělí a je pře-měňována na vlákna působením odstředivé síly a zbývající ne-přeměněná část je vedena ke druhému kolu nebo za popslednímkolem spadává ve formě granulí.

Pro převádění technologií rozvláknování, krátce cha-rakterizovaných výše, se používá všeobecně tří nebo čtyřkol uspořádaných jedno vedle druhého, přičemž dvě po soběnásledující kola na. dráze roztaveného materiálu se otáčejí -er.ym mazerma- o. První kolo ?e nanášeno ros- s nřívodním hrdlem a slouží zejména ke udělování zrych- coacnsm tm p: lení materiálu, který je dopravován'ke druhému kolu a takdále. až k poslednímu kolu, přičemž tok materiálu se zmenšu-je na každém kole v důsledku množství vytvořených vláken. U takového rozvlákňovacího procesu - částečného v tom smys-lu, že. žádné kolo nemůže stačit, na úplnou přeměnu vláken -je velmi důležité používat účinných prostředků pro oddělo-vání rozvlákněné hmoty od nevláknité hmoty. Hmota, kteránení ve formě vláken, totiž přispívá výlučně ke zvyšování 2 hmotnosti konečného výrobku· a činí jeho dotek obzvláště ne·příjemný. Nezávisle na tomto posledním problému musí býtrozvláknená hmota dopravována k přijímacímu ústrojí, jakýmje například nekonečný pás opatřený nasávacími skříněmi,který dopravuje vlákna k zařízením pro další zpracování u-spořádaným dále na lince, jako je rounovač, pec pro polyme·rizaci pojiv atd.

Tato dvojí funkce oddělování granulovaného materiálua dopravy' vláken je zajištována vzduchovým. proudem přivá-děným na obvod odstřeSovacích kol, v podstatě rovnoběžně sosami otáčení uvedených kol. Tento vzduchový proud unášítak vlákna ve směrní kolmém. na směr jejich tvorby. Ve fran-couzském patentovém spisu č. /patentová při- hláška FR-A-2 322 Π4/ bylo navrženo udělovat proudu kroměaxiální rychlosti určitou tangenciální rychlost ve směrupohybu rotoru za účelem otevření prstence, který vytvářívlákna okolo odstřeaovacího kola. Vlákna tak mají sklon serozdělovat bezprostředně na větším objemu, takže je menšíriziko jejich slepování do chomáčů. Tyto chomáče by mělyza následek menší'pevnost v tahu výrobku. Kromě toho jeznámo z patentového spi.su č. /patentová přihláš ka WO-A-8 807 980/ přivádět proud vzduchu nikoliv rovno-běžně s osami otáčení·odstřeSovacích kol, ale způsobem, mírně rozbíhavým, a vytvářet tak foukací kužel. Kromě toho,že je rovněž poskytnuta vzduchovým proudům tangenciální 3 složka rychlosti, jě. cílem minimalizovat vzájemná působenímezi plynným proudem a odstřečtavacími koly, čímž se zmenšítření mezi plynným- proudem a vzduchovými proudy vytvářenýmiotáčením odstřeSovacích kol velkou rychlostí.

Tato různá zdokonalení nedovolují odstranit problém vy-plývající z tvorby chomáčů vláken, který se vyskytuje vevšech relativně klidných oblastech obklopujících odstřeSova-cí kola a zejména v centrální oblasti mezi koly. Tyto cho- máče jsou průběžně unášeny s tokem nově se tvořících vláken,ale obvykle dostatečně pozdě pro to, aby pryskyřice, kteráje rozprašována na vláknech během jejich tvorby, byla jižČástečně polymerizována. Tyto chomáče se proto nacházejíve. formě izolovaných snopků ve finálním výrobku, které ma-jí sklon zmenšovat pevnost v tahu, nebot nejsou praktickypojeny ke zbytku vláken. Kromě toho tyto snopky unášejíspolu nerozvlékněné částice, které přispívají jen velmi má-lo k tepelnému odporu materiálu z minerální viny. Jejich přítomnost hlavně negativně zatěžuje lehčí výrobky, zejme-3 na hotové výrobky, jejichž hustota je nižší než 100 kg/m .jak je uvedeno.ve výše uvedeném francouzském patentovémspise /patentová přihláška FR-A-2 2 322 114/, není však žádoucí příliš zvyšovat množství vzduchu při-váděného na obvod odstřeSovacích kol, aby nedocházelo kjejich nadměrnému ochlazování. Sa tímto účelem se nefoukávzduch do mezilehlého prostoru mezi koly a omezuje se 4 sek a y my cn3ovacích kol množství .vzduchu vyfukované vněkol, což vytváří oblastiklidu s právě popsanými nevýhodami.

Vynalez je zaměřen r.a zlepšení technologií výroby mi-nerální vlny na basi Čedičového·skla, vysokopecních stru- materiálů o vysokým bodem taní, pomocí odstře-ss účelem získání lepšího zvládnutí plynů v blízkosti odstřeaovacích kol a tím i získaní hotových vv~ »/ v rocků vyšší kvality, zejména z hlediska jejich izolačníschopnosti.

Vynález navrhuje pro tento účel způsob vytváření mi-nerálních vláken, ve kterých je materiál určený k rozvlák-no vání vyléván v roztaveném stavu na obvodový povrch prv-ního ze řady odstřeaovacích kol otáčejících se velkourychlostí, dostává zde podstatné zrychlení a je dále do-pravován na druhé kolo, odkud je část materiálu přeměňová-na na vlákna úciiikem odstředivé síly, •.ileúzž zbývajícíčást je eventuelně dopravována k následujícímu kolu a takdále, a přičemž vlákna vytvářená jednotlivými odstřeSova-cími koly jsou přebírána plynným proudem obklopujícím řa-du odstřeSovacích kol, vysílaným v bezprostřední blízkostiuvedených kol ve směru v podstatě rovnoběžném s jejich osouotáčení. Zdokonalení podle vynálezu spočívá v tom, že. sekromě toho vytváří alespoň jeden plynný pomocný proud sodstupem od odstřeaovacích kol, přičemž tento pomocný plyn-ný proud je orientován v podstatě ve stejném směru, jako 5 plavní plynný proudí

Princip tohoto pomocného plynného proudu je potlačenívšech vratných proudů, které se bez tohoto opatření tvořínapříklad v centrální oblasti rozvlákňovacího zařízení me-zi odstředovacími koly nebo vně zařízení, s oddalováním, seod obvodu .kol.

Pokud jde o centrální oblast, tento pomocný plynnýproud může být s výhodou vytvářen průchodem vzduchu meziodstředovacími koly vytvořeným vtahováním okolního vzduchuv důsledku otáčení odstředovacích kol» Vylučuje se taktvorba vratných proudů, které mají sklon k tomu, aby urči-té množství vláken vnikalo do oblasti uložené mezi odstřer-dovacími koly ve středu rozvlákňovacího stroje. Je nutnopoznamenat, že pro získání tohoto průchodu okolního vzdu-chu stačí nevytvářet překážky na zadní části stroje, cožmůže. být realizováno zejména uspořádáním motoru sloužícíchk'pohonu kol po straně. Tímto způsobem se zabrání přílišvelkým ochlazováním kol, takže rozvlákňování není rušeno·

Pokud jde o oblast vně odstředovacích kol, je. pomoc-ný plynný proud s.výhodou vytvářen, obvodovým vyfukovacímvěncem zdvojujícím vyfukovací ústrojí.vytvářející hlavníplynný proud. Tento vyfukovací obvodový věnec dovolujeovládat velmi přesně podmínky dopravy .vláken ke přijímací-mu ústrojí. Kromě toho může být při zajištěni teto dopra-vy hlavní vyfukovací ústrojí regulováno pouze s ohledem 6 na podmínky vedoucí k lepší kvalitě rozvlókňování, t.j. vpodmínkách, které vedou k optimálnímu vytahování vlákenhlavním plynným proudem. Je tak možné pracovat s hlavním vyfukovscím ústrojím, které vysílá proud omývající obvodovépovrchy odstreoovacích kol a mající velkou rychlost, a tobez přílišného zvyšování·výkonu tohoto hlavního vyfukovací- ho ústrojí. S výhodou je rozdělení průtokového množství me-zi oběma vyfukovacími ústrojími řádově 3 ku 2, t.j. okolo60 d? vzduchu vyfukovaného do rcsvlákňovacího ústrojí pro-střednictvím hlavního ústrojí, přičemž zbytek je vyfukován pomocí pomocného ústrojí.

Ještě výhodnější je, j ten při rychlosti přibližně e-li pomocný plynný proud vypouščtyřikrát menší, než je rych- lost vyoouštění ního plynného proudu. Je totiž výhodné sccvsc velnou rycnios prostřední blíž] střecovscích kol, coz vede ke zvýšené účinnostiolvnnvm orcudem. Naproti tomu je výhodné, oři v *. v o i. o, 7- růstající vzdálenosti od obvodu kol, zde nacházet pomalejší plynné proudy, aby rozdíl rychlosti mezimi vyfukovacím ústrojím a okolním těmito plyny vypouštěný-vzduchem nebyl, příliš velký a aby nevznikaly protisměrné proudy v důsledku nára-zů mezi různými masami vzduchu.

Vynález se rovněž vztahuje na zařízení na výrobu mi-nerálních vláken na bázi materiálu s vysokým bodem tání typu čedičového skla', vysokopecních strusek nebo jiných po- 7 dobných materiálů.

Navrhuje, v tomto směru zařízení obsahují- cí řadu odstřeSovacích kol uspořádaných v sestavě při umís-tění jejich obvodových povrchů ve vzájemné blízkosti, uvá-děných do rychlého otáčivého pohybu motory, přičemž dvě posobě následující kola na dráze rozvláknováného materiálu seotáčejí v opačném směru, dále obsahuje napájecí prostředekroztaveného materiálu, uložený tak, že se tento materiál dávylévat na vnější povrch prvního odstřeSovacího kola a vy-fukovací ústrojí, vytvářející okolo řady odstřeSovacích kolplynný proud, rovnoběžný s osami otáčení těchto odstřeSova-cí ch. kol, přičemž zdokonalení spočívá v tom, že motory jsouuloženy po straně vně sestavy tvořené řadou odstřeSovacíchkol a pohánějí uvedená kola pomocí mechanických přenosovýchústrojí, uložených tak, že nechávají průchod vzduchu přesřadu odstřeSovacích kol.

Vynález navrhuje tak dvě varianty provedení, eventuel-ně na vzájem k sobě doplňkové, které směřují ke zlepšenípodmínek cirkulace plynů okolo odstřeSovací ch kol, ař je.tomu mezi těmito koly nebo na jejich, obvodě. Je možné vytvo·řit ještě další obzvláště výhodná zdokonalení. Je tak na-příklad zájem na tom, aby podmínky proudění, vzduchu okolostroje a dokonce s relativně velkým odstupem od něj byly eomožná nejhomogennější. Proto je stroj s výhodou uložen nanohách, takže se nechává volný prostor pod strojem. Kromětoho je výhodné chránit mechanické přenosové ústrojí profi- 8 lovanými kryty, které usnadňují odtékání plynů. Stejně takje zájem na přeskupování přívodních potrubí vzduchu, vody•pojivá pod stejnými kryty. Stále ve stejném duchu, t.j.podporovat tok plynů zaváděných mezi odstřeSovscí kola, jevýhodné použít kol ve tvaru mírného komolého kužele přecházejícího do tenčí části.

Pokud jde o podmínky proudění plynů na.obvodě odstře-Sovaeích kol, je zejména výhodné pracovat s druhým obvodo-vým vyfukovacím věncem, například tvořeným řadou velkoprů-měrových trysek, přičemž minimální vzdálenost mezi osoujedné trysky a obvodem odstřeoovacího kola. se s výhodou volí mezi 70 a 1 50mm a s výhodou mezi 80 a lOOmm. Tento dru-hý obvodový věnec tedy zdvojuje hlavní věnec, jehož působění může být omezeno na vytahování vláken v samotném okam-žiku jejich tvorby. Pro podporování tohoto vytahování jevýhodné pracovat s hlavním, vyfukováním věncem tvořeným trn-kou vysílající pl.yrný prcud, který stírá obvod odstřecova-cích kol, přičemž tato tryska je vymezována na jedné stra-ně samotnými koly a obrubou ležící v radiální vzdálenostivzhledem k odstřeSovacímu kolu s výhodou 5 až 10mm.. ' Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise napříkladech provedení s-odvoláním na připojené výkresy, vekterých znázorňuje obr,1 čelní pohled na rozvlákňovací za-řízení podle vynálezu se čtyřmi rozvlákňovabími koly, obr.2 detailní boční pohled na jedno odstřeSovací kolo podle obr.1, obr.3 srovnatelné křivky tepelných vodivostí v zá-vislosti na hustotě pro plsti z minerální vlny zhotovenépodle známého stavu techniky a způsobem podle vynálezu připoužití zařízení podle obr.1 a obr.4 schéma odstřeSovacíhokola ve tvaru, komolého 'kužele. "Obraz 1 je čelní schéma rozvlákňovacího zařízení podlevynálezu, pozorovaného ze strany vláken, loto zařízení sev podstatě sestává ze Čtyř odstřeSovacích kol £,2,3. a 4 ,majících všechny stejný průměr s výjimkou prvního kola,které je menší. Kola £,2,3 a 4 jsou uspořádána v sestavěuvádějící jejich obvodové povrchy do vzájemné blízkosti.

Tato kola £,2.,3. a 4 jsou otáčivě poháněna pomocí blokovýchmotorů .5,6., působících prostřednictvím hnacích řemenů 7,přičemž obě pravá kola jsou poháněna například ve směru ho-dinových ručiček, zatímco obě levá kola jsou poháněna vopačném směru, takže dvě kola následující po sobě na dráze ’rozvláknováného materiálu, který sestupuje od nejhořejšíhokola £ k nej spodnějšímu kolu 4, se otáčejí v opačném směru..Blokové motory J?,6 jsou uspořádány po každé straně řadykol £,2,3,4, takže zadní část stroje je prázdná a okolnívzduch může; volně procházet mezi koly v úrovni centrálníoblasti 8. Jsou uloženy na rámu nesoucím celý stroj, spo-čívajícím na podlaze, pomocí noh nebo kol valících se pokolejích, což eventuelně dovoluje přemísťovat stroj pro je-ho; údržbu. Hnací řemeny £ jsou obklopeny kryty 2, profilo- vánými za účelem vyloučení mrtvých oblastí v zadní částistroje, což usnadňuje vedení vzduchu pres centrální oblast 8. Tím, že se otáčejí velkou rychlostí vyvolávají kolatvorbu vzduchového proudu, který omývá centrální oblast 8a zabraňuje shromašňování vláken, která by jinak padala veformě chomáčků, o nichž je známo, že škodí konečné kvalitěvýrobků. Kromě toho, jelikož okolí stroje je mimořádně bezobalu, vytváří otáčení kol určitý druh plynné obálky s od-stupem od kol, která má také sklon "čistit" stroj.

Sada kol X,2,3,4 je obklopena obvodovým vyfukovacím ú-strojím j_0, tvořeným tryskou pro plynulé vyfukování, vysí-lající vytahovací- plynný proud v podstatě rovnoběžný s osa-mi otáčení odstřeňovacích kol. Tento hlavní plynný proud máv podstatě roli pomáhat vytahování vláken, která se půso-bením odstředivé síly oddělují od obvodové stěny odstřeňo-vacích kol. Jelikož jsou vytvořená vlákna velmi jemná,chladnou velmi rychle. Toto vytahovací působení je tedymaximální v bezprostřední blízkosti stěny kola, což vysvět-luje; snahu po plynném proudu omývajícím kola.

Tato vyfukovací tryska 1Q je zdvojena sestavou velko-průměrových trysek 11, které vysílají vzduchové proudyrovněž v zásadě rovnoběžně s hlavním plynným proudem a je-jichž role bude nyní přesněji vysvětlena s odvoláním naobr.2, kde je schematicky znázorněn řez ostřeňovacím ko- 11 lem. podle; osy A-A z obr.1 .

Na obr.2 je znázorněno odstřeňovací kolo tvořené věncem12 neseným přírubami 13.14. Kolo je. otáčivě unášeno jehohřídelem 1 5. Příruba 13 je opřena o narážku 18 hřídele 13 astejně jako příruba 14 přidržuje- věnec 12 výstupky 19. Blo-kovací Šrouby 20 rovněž upevňují na hřídeli j_5 rozprašovacíkotouč 21 , tvořený dvěma přírubami 22,23 spojenými šrouby24. Chladicí voda je vedena až ke věnci 12 drážkou 25, napá-jenou otvory 26 a je odváděna otvory uloženými na stranáchkola, zde neznázorněnými. Přiváděná pojivová kompozice jevedena až do komory vymezované dvěma přírubami 22,23 a vy-stupuje z ní drážkami 27 ve formě kapek, které se dále roz-dělují působením obvodového plynného proudu.

Na tomto obr.2 je rovněž možné pozorovat obrubu 28,která slouží pro ochranu rozpt^/lovacího kotouče a zabx»aňujepronikání vláken mezi příruby 14 a 22. V horní části výkresuje rovněž znázorněna vnější část věnce 12,. která je opatřenaurčitým počtem podélných drážek 29 určených k podporování'zachycování materiálu, který se má rozvláknovat..

Na celé části obvodu je oďstřeňovací kolo obklopovánofoukacím ústrojím. Toto foukací ústrojí je vymezováno jednakzadní přírubou 30. pevně otáčivě unášenou s kolem a jednakpevnou stěnou 31 . Radiální vzdálenost oddělující tryskuod kola, je s výhodou od 5 do 1Omm. Tato vzdálenost a prů-tokové množství přiváděného vzduchu jsou s výhodou voleny 12 tnk, aby střední rychlost vysíší neb,o rovna 100 m/s, aby.seken tímto plynným proudem.

Plynný proud je vysílen votáčení hřídele 1 p, -přičemž mugenerální složka podle doporuč laného plynného proudu byla vys-optimalizovalo vytahování vlá- podstaté rovnoběžně s osoumůže být dodána určitá tsn-ění francouzského patentového spisu č. FR-A-2 322 114o

Je. třeba poznamenat, že tento vzduchový proud o velkérychlosti působí pouze na nejlehčí částice, kterými jsouvlákna. Kevláknité částice, dostávající velké zrychlení otá-čením kol, nemají svou dráhu prakticky modifikovanou, takžeseparační působení není ovlivňováno.

Jestliže takové rychlosti plynů jsou příznivé z hledis-ka tvorby vláken, vedou k velkým nárazům s masami okolníhovzduchu o Z toho vzniká riziko tvorby vratných proudů okolo řady odstřeňovacích kol. Tétovytvořením druhého obvodovéhoží ke tvorbě druhého plynného tvorbě je výhodně zabráněnovyfukovacího věnce, který slou-pnou du, který je méně rychlý, ale má stejný směr jako hlavní foukací proud.

Tento druhý foukací věnec je například tvořen řadoutrysek 32 o relativně velkém průměru a s. výhodou větším, že25mm, například, od. 30 do 50mm, vysílajících vzduchové proudy,jejichž rychlost je například řádově ětvrtina rychlosti ply-nů vysílaných hlavním věncem. Radiální,vzdálenost Ιλ,, kteráodděluje střední osu těchto trysek 32 od nejbližšího odstře- ' 13 •dovacího kola leží s výhodou od 70 do 1 5Omni a a výhodou od80 do 1OOmm. V takové vzdálenosti je možno uvažovat, žetrysky 32 nemají žádný účinek na tvorbu vláken a jejich ro-le je tedy v podstatě role unášení a oddělování vláken odhmoty nevléknitých částic. Dobré výsledky se dosahují, je-liokolo 40 % celkového množství vzduchu vyfukovaného okoloodstřeňovacích kol důsledkem působení těchto pomocných try-sek 32.

Další opatření mohou ještě přispívat ke zlepšení roz-vlákňovacího zařízení. Nejdúležitější z nich, schematickyznázomená na obr.4, spočívá v použití odstředovacích kolve tvaru komolého kužele a.netvořených přímými válci. Jednáse tedy o kolo, jehož věnec 33 se. ztenčuje ve směru plynné-ho proudu, vysílaného vysílacím ústrojím 3'4 hlavního plynné-ho proudu. Úhel kužele je například v blízkosti 15° . Tímto způsobem se. přispívá k vyloučení přetlaků v úrovnicentrální oblasti 8.

Jiné zajímavé opatření spočívá v ochraně nosu 35. od- ,středovacího kola profilovaným krytem, například ve formělomeného oblouku, což zde ještě usnadňuje odtékání plynův blízkosti centrální oblasti 8. Pata odstřeňovacích kolmůže být rovněž chráněna krytem ve tvaru lomeného oblouku.

Srovnání výrobků získávaných podle známého stscvu tech- niky, například při použití zařízení podle evropského pa- tentového spisu č. /patentová přihláška 14 EP-A-195 725/ vede ke konstatování zlepšení ve dvou konkrétnich velmi důležitých bodech. Především klesá obsah neroz-vlákněných částic v konečném produktu velmi znatelně, což m'< mimo jiné za následek vznik produktu, který je mnohempříjemnější na dotek.

Kromě toho je při stejné hustotě tepelný odpor finál-ních výrobků zvýšený, jak je možno vidět na obr.3, kde jsouznázorněny křivky součinitelů tepelné vodivosti Lambda X /v mW/m.í^Z pro různé hustoty v kg/mJ výr o bitů získanýchpodle známého stavu techniky /'křivka 36/ nebo pomocí zaří-zení podle vynálezu /křivka 37/. Tepelný odpor je samozřej-mě nepřímo úměrný tepelné vodivosti. Tento vzrůst tepelné-ho odporu, který je. již patrný pro výrobky relativně těž-ke, jejichž hustota je například vyšší než 100 kg/m , alezejména se objevuje u lehčích výrobků, jejichž hustota le-ží kupříkladu mezi 40 a 100 kg/m^, které se prakticky ne-dají vyrobit zařízeními podle známého stavu techniky, po-něvadž křivka 36 má prakticky asymptotu pro hustotu v ob-lasti 80 kg/m^,,

Claims (18)

1. pv y# - <?/

   A/Dr. Miloí VŠETEČKA115 04 PRAHA 1, Žitná hS PATENTOVÉ NÁROKY v6.

   1 . Způsob vytváření minerálních vláken, při kterém semateriál určený k rozvlákňování vylévá v roztaveném stjavgLfc^na obvodový povrch prvního ze řady odstře3Ovacích kol otá- čejících se velkou rychlostí, kde je mu uděleno podstatnézrychlení a je dála přesouván na druhé kolo, kde se částmateriálu přeměňuje ve. vlákna působením odstředivé síly,přičemž zbývající část je eventuelně dopravována k násled-du j í čímu kolu a tak dále, a přičemž vlákna vytvářená jed-notlivými odstřeňovacími koly jsou přebírána plynným hlav-ním proudem obklopujícím řadu odstřeňovacích kol, vypouště-ným v bezprostřední blízkosti těchto kol, ve směru v pod-statě rovnoběžném s osami kol, vyznačený tím, že se kromětohu vytváří alespoň jeden pomocný plynný proud s odstupemod ods-třeňovacích kol, přičemž tento plynný pomocný proudje orientován v podstatě ve stejném směru, jako hlavní plyn-ný proud. .
2. 2. Způsob vytváření minerálních vláken podle bodu 1vyznačený tím, že uvedený pomocný plynný proud je vytvářenprůchodem vzduchu mezi odstřeňovaeími koly, vytvářeným pří-vodem okolního vzduchu v důsledku otáčení kol. 3· Způsob vytváření minerálních vláken podle bodu 1nebo 2 vyznačený tím, že uvedený pomocný plynný proud neboproudy je vytvářen foukacím věncem zdvojujícím vyfukovací.ústrojí vytvářející hlavní plynný, proud.
3. 4. Způsob vytváření minerálních vláken podle bodu 3 16 vyznačený tím, že přibližně 60 % celkového množství vzduchuvyfukovaného okolo řady odstřeSovacích kol náleží hlavnímuvytahovacímu proudu.
4. 5. Způsob vytváření minerálních vláken podle kterého-koli z bodů 3 nebo 4 vyznačený tím, že rychlost plynů po-mocného proudu je přibližně rovná čtvrtině rychlosti plynůhlavního proudu,
5. 6. Způsob vytváření minerálních vláken podle kterého- koli z bodů 3 až 5 vyznačený ?ychlost olynú hlavní- ho proudu je větší nebo rovná 100 m/s.
6. 7. Zařízení pro výrobu minerálních vláken obsahující řadu odstřeSovacích kol uspořádaných podle sestavy uvádějí-cí jejich obvodové povrchy do vzájemné blízkosti, uváděnýchdo rychlého otáčení motory, přičemž dvě po sobě následují-cí kola na draze materiálu určeného k rozvlákňování se otá- čejí v opačném směru, dáleroztaveného materiálu, uložený ta] ik, že se uvedený materiáldá vylévat na vnější povrch prvního odstřeoovacího kola, ahlavní vyfukovaní ústrojí vytvářející okolo řady odstreňo-vacích kol plynný proud v podstatě rovnoběžný s osami otá-čení uvedených odstřelovacích kol, vyznačené tím, že zaří-zení obsahuje dále doplňkové prostředky pro vytváření ales-poň jednoho plynného pomocného proudu s odstupem od odstře-Sovacích kol a'v podstatě ve stejném směru, jako hlavníplynný proud. 17
7. 8. Zařízení pro výrobu minerálních vláken, obsahujícířadu odstreSovacích kol uspořádaných podle- sestavy uvádějí-cí jejich obvodové povrchy do vzájemné blízkosti, uváděnýchdo rychlého otáčení motory, přičemž dvě po sobě následujícíkola na dráze materiálu určeného k rosvlákňování se otáčejív opačném směru, dále obsahující napájecí prostředek rozta-veného materiálu, uložený tak, že se uvedený materiál dá vy-lévat na vnější povrch prvního-odstřeSovacího kola, a hlavnívyfukovací ustrojí vytvářející okolo řady odstřečovacích kolplynný proud, v podstatě rovnoběžný s osami otáčení uvede-ných odstřeňovacích kol, vyznačené tím, že motory jsou ulo-ženy stranou vně sestavy tvořené řadou odstřeSovacích kol apohánějí uvedená kola prostřednictvím ústrojí pro mechanic-ký přenos uspořádaných tak, že nechávají průchod vzduchupřes řadu odstřeSovacích kol.
8. 9. Zařízení pro výrobu minerálních vláken podle bodu 8vyznačené tím, že uvedená přenosová ústrojí jsou chráněnaprofilovaným krytem, který rovněž obklopuje přívodní vzdu-chová potrubí přidružená k odstřeSovacím kolům.
9. 10. Zařízení pro výrobu minerálních vláken podle bodu8 nebo 9 vyznačené tím, že obsahuje dále doplňkové vyfuko-vaeí prostředky vzduchu, umístěné s odstupem od hlavníhovyfukovacího ústrojí.
10. 11. Zařízení pro výrobu minerálních vláken podle bodu7 vyznačené tím, že uvedené doplňkové prostředky jsou vy- 18 fukovací ústrojí umístěná s odstupem od hlavního vyfukovacíhoústrojí.
11. 12. Zařízení pro výrobu minerálních vláken,podle kte-réhokoli z bodů 7 až 11 vyznačené tím, že uvedená odstřeSo-vací kola mají tvar komolého kužele.
12. 13. Zařízení pro výrobu minerálních vláken podle kte-réhokoli z bodů 7 až 12 vyznačené tím, že hlavní výfukovacíústrojí je tvořeno tryskou vymezovanou na vnitřní straněsamotnými odstřeSovacími koly.
13. 14. Zařízení pro výrobu minerálních vláken podle kte-réhokoli z bodů 11 až 13 vyznačené tím, že uvedená doplňko-vá výfukovací ústrojí jsou tvořena řadou trysek, jejichžprůměr' je větší než 25 mm.
14. 15. Zařízení pro výrobu minerálních vláken podle bodu14 vyznačené tím, že minimální vzdálenost mezi osou trys-ky a obvodem odstřeSovacího kola je od 70 do 1 50 mm a s vý-hodou od 80 do 100 mm.
15. 16. Zařízení pro výrobu minerálních vláken podle kte-réhokoli z bodů 13 až 15 vyznačené tím, že radiální vzdále-nost D.j mezi tryskou a kolem je od 5 ao 10 mm.
16. 17. Zařízení pro výrobu minerálních vláken podle kte»réhokoli z bodů 7 až 16 vyznačené tím, že patice odstřeSo-vacích kol jsou chráněny kryty.
17. 18. Zařízení pro výrobu minerálních vláken podle kte-réhokoli z bodů 7 až 17 vyznačené tím, že odstřeSovací kola 19 jsou chráněna kryty.
18. 19. Zařízení pro výrobu minerálních vláken podle kte-réhokoli z bodu i až 18 vyznačené tím, že je neseno rámemulomeným, na nohách za účelem ponechání volného prostoru uodstrojem. 16 61082 Zastupuje: Er.M.Všetečka