CS9100817A2 - Method and device for felt of mineral fibres treatment - Google Patents

Description

VVVn-ilY - i -

Způsob a zařízení na úpravu plsti z minerálních vláken

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu úpravy plsti z minerálních vlá-ken za účelem přeorientování vláken v plsti postupným měněnímrychlosti plsti.

Vynález se dále týká zařízení na úpravu plsti z minerál-ních vláken za účelem přeorientování vláken v plsti měněnímrychlosti plsti během jejího postupu dopravním zařízením.

Dosavadní stav techniky Výrobky z minerální vlny, například ze skleněné, skalnínebo struskové vlny jsou velmi dobře známé a jsou používányjak pro tepelnou, tak zvukovou izolaci.

Tyto výrobky jsou obvykle vyráběny tavením suroviny, vy-ráběním vláken z minerální taveniny, například jejím přivádě-ním do zvláknovací jednotky, která může sestávat z řady otá-čejících se kol, unášením vytvořených vláken ze zvláknovacíjednotky proudem vzduchu a jejich shromažďováním na dopravní-ku ve formě vlákenné plsti. Shromažďování múze být prováděnobu3 tak, že vlákna jsou ukládána na dopravník, aby vytvářelaplst požadované konečné tloušťky, nebo je vytvářeno takzvanéprimární rouno shromažďováním tenké vrstvy vláken, které jepotom například pomocí kývavého dopravníku skládáno, aby by-lo vytvářeno sekundární rouno požadované tloušťky. V určité fázi výroby je plst napouštěna vhodným pojivém, 2 například pryskyřicí, které je v konečné fázi úpravy plsti vy-tvrzováno tepelným zpracováním, například v sušicí peci, čímžjsou vlákna vzájemně fixována a vytvářejí rozměrově stálou,kontinuální plst požadované hustoty a tloušíky. Potom je plstřezána na požadovaný tvar buá jako tabule nebo štůčky, kteréjsou pak baleny nebo déle zpracovávány.

Když jsou vlákna ze zvlákňovací jednotky shromaždovánabud do tvaru primárního rouna nebo do konečné tlouštky plsti,jsou na dopravník ukládána v podstatě v rovině rovnoběžné a do-pravníkem, což znamená, že jen malá část vláken je orientovánave směru více či méně kolmém k rovině dopravníku. Tento jev jev některých oblastech použití výhodou, poněvadž takové výrobkymají dobré elastické vlastnosti, avšak v jiných oblastech jevelkou nevýhodou. Tato struktura plsti má za následek špatnécharakteristiky pevnosti ve směru kolmém k rovině plsti, ná-sledkem čehož nemohou být tyto výrobky použity v konstrukcích,které jsou vystaveny velkému mechanickému zatížení, napříkladna podlahách nebo na zatížených stropech.

Jedním způsobem, jak dosáhnout dostatečnou mechanickoupevnost ve směru kolmém k rovině plsti, je zvýšení objemovéhmotnosti, to je hustoty plsti, což lze provést zvýšením množ-ství vláken nebo v některých případech zvýšením množství poji-vá. Avšak výrobní náklady jsou přímo úměrné hmotnosti vláken,takže zvyšování pevnosti zvýšením množství vláken může být vněkterých případech ekonomicky nepřijatelné.

Zvýšení pevnosti ve směru kolmém k rovině plsti je také možno dosáhnout měněním směru vláken v plsti, tak aby jejich větší část byla uspořádána ve směru, který se odchyluje od ro- - 3 - viny plsti. Toho lze dosáhnout mnoha způsoby.

Například je možno nařezat plst na pásky mající Šířku od-povídající požadované tlouštce plošného útvaru. Pásky jsou o-bráceny o 90° a vzájemně slepeny, aby vytvářely takzvaný lame-lární plošný utvař, v němž je směr vláken převážně kolmý khlavním povrchům plošného útvaru. Příklad takového způsobu je*popsán v přihlášce evropského patentu A 0 000 378* Avšak tako-véto lamelárni výrobky musí být vyráběny na speciální dodateč-né úpravní nebo zpracovací lince, což je spojeno s přídavnýmináklady.

Také je možno vyrábět plošný útvar, který mé v podstatěstejné vlastnosti, jako lamelárni plošný útvar, bez řezání alepení, tím, že vlákenná plst je vhodným způsobem zvlňována,zvlněná plst je stlačována na požadovanou hustotu a vytvrzo-vána. Takový postup je popsán v patentu USA 1 656 828 (obr.6).Také v tomto výrobku je směr vláken převážně kolmý k roviněplsti. Avšak vytváření záhybů na površích plsti je spojeno snevýhodami. Kromě snížené pevnosti v ohybu v podélném směruplsti působí záhyby rušivě, má-li být tabule jako taková pou-žita jako akustický panel. Tepelná izolační schopnost lame-lárních výrobků, jakož i zvlněných výrobků, je až o 10 % hor-ší ve srovnání s obvyklým tabulovým druhem výrobků. Třetí způsob měnění směru většiny vláken v plsti je po-psán v patentové přihlášce SRN 16 35 620. Podle tohoto způso-bu je rychlost postupu pisti mezi dvěma po sobě následujícímidopravníky zpomalována, přičemž zadní dopravník, při pohleduve směru pohybu, běží nižší rychlostí než předcházející doprav-ník. Tento brzdicí účinek má za následek podélné stlačování a přeorientování vláken v plsti, bez vytváření záhybů na povr-chu. Podle tohoto způsobu jsou dosahovány dobré výsledky jakz hlediska mechanických, tak i izolačních vlastností konečné-ho výrobku za předpokladu, že stupen stlačování, to jest sní-žení rychlosti plsti během úpravy, je udržován pod asi 20 %.Jestliže je stupeň stlačováni vyšší, začnou se na površíchplsti objevovat záhyby. Této nevýhodě je však možno snadno sevyhnout, jestliže je postup opakován, to znamená je-li prová-děn určitý počet po sobě následujících stupňů stlačování. Tento postup byl také navržen v patentové přihlášce FI 84 2734.

Podle výše popsaného způsobu dochází ke stlačování v pásmu plsti, nacházejícím se před dalším, pomalejším dopravníkema prostírajícím se lineárně přes šířku plsti. V tomto pásmudochází k přeorientovávání vláken dosti nekontrolovaným způ-sobem a je kontrolováno pouze přívodem na další dopravník,čímž je pro plst vytvářena brzdicí rovina, a případně vodící-mi deskami uspořádanými nad a pod plstí, kteréžto desky zabraňují nabývání objemu plstí více než je požadováno. Tyto deskyse nepodílejí na vlastním přeorientovávání vláken. V rozsahusamotného dopravníku nedochází ani ke značnějšímu stlačování;ten působí spíše jako stabilizační pásmo, následující za rá-zově prováděným stlačováním. V případě, že je požadován vyššístupen stlačení, je nutno použít zařízení, které vyžaduje velký prostor, které však stejně neumožňuje přesnější kontrolu vprůběhu úpravy.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol překonat nevýhody spojené seznámými zařízeními, zejména nekontrolovanou úpravu plsti naněkolika nutně oddělených místech, působících po šířce plsti.Způsobem a zařízením podle vynálezu totiž dochází ke kontro-lovanému, jemnou strukturu vytvářejícímu přeorientovávání vléken v plsti, bez vytváření záhybů, jako důsledek v podstatěkontinuálně řízené změny rychlosti plsti, a to jednostupňovouúpravou, kterou lze snadno provádět na stávajících výrobníchlinkách. Tento úkol splňuje způsob úpravy plsti z minerálníchvláken za účelem přeorientování vláken v plsti postupným mě-něním rychlosti plsti, jehož podstata spočívá v tom, že změnarychlosti je prováděna uváděním plsti do styku s alespoň dvě-ma prvky uspořádanými za sebou ve směru transportu plsti, přičemž se oblasti působení prvků vzájemně překrývajío

Změna rychlosti plsti přes všechny prvky je s výhodou negativní, což znamená, že výstupní rychlost plsti s posledníhoprvku je nižší než její rychlost před prvním prvkem.

Vynález si dále klade za úkol vytvořit zařízení na provédění způsobu podle vynálezu. Tento úkol splňuje zařízeni na uprávu plsti z minerálních vláken za účelem přeorientování vláken v plsti měněním rychlosti plsti během jejího postupu do-pravním zařízením, jehož podstata spočívá v tom, že dopravnízařízení zahrnuje dva proti sobě uspořádané dopravníky, mezinimiž je vlákenná plst dopravována, přičemž každý dopravníkzahrnuje alespoň dva hřídele, jež mohou být poháněny různýmirychlostmi otáčení a které zahrnují prostředky uváděné do sty - 6 - ku s povrchem plsti, přivráceným k dotyčnému dopravníku, při-čemž se oblasti působení hřídelů na plst vzájemně překrývají.

Podle jednoho výhodného provedení mají prvky takový tvara takové vzájemné uspořádání, že okraj čí okrajové pásmo, kdeje působení jednoho prvku na plst větší než působení sousedí-cího prvku, tvoří v podstatě vlnovitou čáru, prostírající sepřes šířku plsti.

Každý prvek sestává s výhodou ze dvou hřídelů prostírají-cích se přes šířku plsti, přičemž se hřídel na jedné i druhéstraně plsti otáčí ve smyslu proti druhému hřídeli0 Hřídelejsou opatřeny prostředky, které přicházejí do styku s plstí akteré ovlivňují rychlost postupu plsti, což znamená, že v zá-vislosti na rychlosti otáčení hřídelů vzhledem k rychlosti po-stupu rouna mohou na plst působit brzdicím nebo zrychlovacímúčinkem, majícím za následek přeorientování vláken. Hřídelejsou uspořádány takovým způsobem, že když je plst dopravovánapřes řadu po sobě následujících prvků, oblasti působení dvoupo sobě následujících prvků na plst se překrývají nebo sdružu-jí. Je předpokládáno, že je to toto překrývání se oblastí pů-sobení prvků, to znamená kontinuální účinek prvků na plst,které vede k výhodnému konečnému výsledku, na rozdíl od rázo-vé úpravy podle známé techniky. K lepšímu pochopení vynálezu je možno si představit, žeta část plsti, která je upravována, je rozdělena na řadu pásemv nichž dochází k úpravě či přeorientování, která se prostíra-jí přes šířku plsti. Úpravní pásmo lze definovat jako oblast,kde jeden prvek má na plst větší vliv než sousedící prvek čiprvky. Rychlost postupu plsti právě před jedním prvkem je zce- la ovládána tímto prvkem, avšak působení na rychlost postupuje poté postupně přesouváno na následující prvek. V některémmístě mezi těmito prvky je rychlost ovládána více jedním prv-kem než druhým. Tato více méně teoretická místa vymezují Sáru,která není nutně rovná a která se prostírá přes šířku plsti.Tato Sára pak zase vymezuje hranici mezi dvěma úpravními pásmy

Vzhledem k tomu, že při úpravě podle vynálezu se oblastpůsobení každého prvku překrývá nebo sdružuje s oblastí půso-bení sousedícího prvku, nachází se každý průřez plsti vždy vněkterém úpravním pásmu, kde je vystaven působeni alespoň jed-noho prvku. Tímto způsobem je dosahováno výše zmíněné jemnéstruktury a šetrného přeorientovávání vláken v plsti.

Tvarováním prvků, tak aby vytvářely oddělené oblasti sty-ku s plstí ve směru přes šířku plsti, je jejich působení naplst směrováno nejen ve směru transportu plsti, nýbrž i ve směru více či méně kolmém ke směru transportu plsti, to znamenáve směru po šířce plsti. Jsou-li tyto oblasti styku uspořádá-ny ve směru transportu plsti vzájemně stranově přesazené, pakhranice mezi oblastmi působení mezi dvěma prvky tvoří v pod-statě vlnovitou čáru, čímž jsou dosaženy další výhody. Jest-liže je rychlost plsti ve dvou po sobě následujících oblastechstyku rozdílná, jsou v plsti vytvářeny smykové síly, kteréjsou směrovány jak dopředu, tak dozadu, ale i stranou směremke krajům plsti. To má za následek ještě stejnoměrnější úpra-vu vlákenné plsti ve všech jejích rozměrech a tím je výrobkupropůjčována lepší pevnost v ohybu, než jakou bylo možno do-sáhnout pomocí dřívějších známých řešení. Měněním velikostioblastí styku, jejich vzájemné polohy, stlaČovací síly, jíž prvky působí na plat, a stupně změny rychlosti plsti, je mož-no úpravu přesně kontrolovat v souladu 9 požadovaným výsledkem.

Plat Je s výhodou upravována určitým počtem prvků, napří-klad 4 až 12 prvky. Podle jednoho provedení vynálezu je rych-lost plsti zpomalována na celé délce dopravního zařízení, při-čemž je toto zpomalováni s výhodou plynulé a stejnoměrné, cožznamená, že snižování rychlosti je stejné od jednoho prvku kedruhému a činí s výhodou asi 10 až 20 %. Avšak změna rychlo-sti nemusí být stejnoměrná, nýbrž může mít v různých fázíchúpravy různou velikost. Snižování rychlosti od jednoho prvkuke druhému může být tudíž menší na začátku a větší ke konci ú-pravy, nebo může být rozdíl rychlosti mezi dvěma po sobě ná-sledujícími pásmy podstatně větší než mezi jiným pásmy. V ta-kovém případě je intenzivnější úprava s výhodou prováděna vpozdější části zařízení. Je však také možno rychlost plsti vjednom nebo v několika úpravních pásmech zvyšovat za předpo-kladu, že výsledkem úpravy bude konečný výrobek s přeoriento-vanými vlákny. Přijatelný výrobek, bez vytváření záhybů, je podle vyná-lezu dosažen, jestliže je plst podrobena úpravě mající za ná-sledek měnící se stupně stlačení, avšak s výhodou je používánstupeň stlačení kolem 2 : 1 až 10 : 1, zejména 3 : 1 až 6 : 1,což odpovídá snižování rychlosti kolem 50 až 90 zejména ko-lem 70 až 80 %o

Podle jednoho výhodného provedení je plst před úpravou předběžně stlačována ve směru kolmém k hlavní rovině plsti na menší tloušíku, než jakou má plst po úpravě. Předběžné stla- čovéní plsti, například na asi 70 % konečné tlouáiky, a jejírozpínání během úpravy umožňuje větší stupeň stlačování, a-niž by v povrchové vrstvě a ve vnitřní vrstvě plsti vznikalynestejnoměrnosti, to znamená bez vytváření takzvané šípovitéstruktury vláken na průřezu výrobkuo Toto byl další problém,spojený s vysokým stupněm stlačování podle dřívějších známýchzpůsobů. Hřídele v dopravníku mohou být poháněny různými rychlost-mi otáčení, zatímco dvojice hřídelů, která je tvořena vzájem-ně proti sobě uloženými hřídelemi v jednotlivých dopravní-cích, je vždy poháněna stejnou rychlostí, avšak v opačnýchsmyslech. Hřídel nese s výhodou řadu prostředků uspořádaných na hříděli vzájemně rozsazeně, přičemž tyto prostředky na jednom hříděli směřují a zasahují do mezer mezi prostředky na sousedí-cím hřídeli. Podle jednoho provedení tvoří prostředky na jed-nom hřídeli jednoho dopravníku s odpovídajícími prostředky nahřídeli druhého dopravníku svěř pro plst, avšak mohou také směrovat k mezerám mezi prostředky na tomto druhém dopravníku.

Dopravní zařízení zahrnuje s výhodou 4 až 12 hřídelů vkaždém válečkovém dopravníku, které takto vytvářejí stejný po-čet dvojic hřídelů. Prostředky přicházející do styku s plstímohou mít jakýkoliv vhodný tvar; například mohou mít tvar lo-patek, jehel, desek, žeber nebo podobně, anebo mohou být tva-rovány jako krátké, nekonečné, dopravní pásy, uspořádané roz-sazeně přes šířku plsti a prostírající se ve směru transportučili v podélném směru plsti a mohou nést útvary ke zvýšenítření, jako například hřeby nebo podobněo - 10 -

Aby bylo možno zařízení upravovat pro výrobu výrobkůrůzného druhu, Je výhodné opatřit hřídele prostředky na ne-závislé měnění rychlosti otáčení hřídelů. Konstrukce hnacíchprostředků Je dobře známá osobám kvalifikovaným v tomto oboru.

Navíc mohou být dopravníky opatřeny o sobě známými pro-středky na seřizování vzdálenosti mezi nimi a/nebo jejich vzá-jemného sklonu. Jelikož v takových případech může být úpravaprováděna za současného stlačování nebo rozpínání tlouátky plsti, mohou být podmínky přeorientovávání vláken déle upravo-vány a úprava může být tudíž přizpůsobována velmi rozmanitýmdruhům výrobků. Vzdálenost a/nebo stupeň sklonu mohou být ta-ké měněny po délce dopravního zařízení. Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterýchznázorňuje obr. 1 perspektivní schématický pohled na zařízenína výrobu vlákenné plsti, které zahrnuje zařízení na úpravuplsti podle vynálezu, obr. 2 schématický pohled ze strany nadva spolupracující válečkové dopravníky, tvořící zařízení naúpravu plsti, obr. 3 schématický půdorysný pohled na principprovedení spolupracujících hřídelů válečkového dopravníku,obr. 4 prvek tvořený dvojicí hřídelů, při pohledu ve směru po-stupu plsti, obr. 5 provedení prostředku určeného přicházetdo styku s plstí, obr. 6 schématický pohled na zařízení s mě-nitelnou vzdáleností a sklonem mezi dopravníky, a obr. 7a až7d různé profily rychlosti plsti během jejího transportu do-pravním zařízením. - 11 Příklady provedení vynálezu Úprava vlókenné plsti, která je ve formě primární plsti1 přiváděna od neznázorněné zvláknovací jednotky a skládánado tvaru sekundární plsti 3 požadovaná tloušiky, je schémati-cky znázorněna na obr* 1. Tato sekundární plst 3 je pak zavá-děna mezi dva válce 4, 4/, která zajištují její předběžné stlačování ve směru kolmém k rovině plsti Ve svěru válců 4, 4*je plst 3 stlačována na tlouštku, která je menší než tloušikaplsti po úpravě, a to s výhodou na asi 70 % konečné tloušťkyplsti. Na to je plst 3 pomocí vhodných vodicích prostředků za-váděna do dopravního zařízení za účelem úpravy podle vynálezu.Dopravní zařízení je jako celek označeno vztahovým číslem 8. PQ úpravě je plst dopravována sušicí pecí, která je na výkre-se označena vztahovým číslem . V sušicí peci 15 je konečnývýrobek vytvrzován a fixován.

Jak je nejlépe vidět na obr. 2, zahrnuje dopravní zaříze-ní 8 horní a spodní dopravník 9 a 10, které u znázorněného příkladu mají oba radu válečků ve tvaru vačkových hřídelů, při-čemž vždy dva vzájemně protilehlé vačkové hřídele 11 a 11 , 12 a 12j, atd., tvoří dvojici vačkových hřídelů, které společ-ně vytvářejí svěry 11a, 12a, atd., pro plst. Podle jednoho vý-hodného provedení se rychlost dopravníků 9, 10 snižuje ve smě-ru postupu plsti, a to následkem toho, že se dvojice vačkovýchhřídelů 11, 11", 12, 12', atd. otáčejí postupně se snižujícírychlostí otáčení. Vhodné snížení rychlosti mezi dvěma po so-bě následujícími hřídelemi činí 10 až 20 V našem případěmohou mít například první dvě dvojice hřídelů stejnou rychlost - 12 - otáčení, jakou má dopravník před dopravním zařízením 8, zatím-co dále je rychlost následujících hřídelů postupně snižována,jak bylo uvedeno, a několik posledních hřídelů zařízení 8 mů-že mít stejnou rychlost, jako dopravník v sušicí peci.

Na obr. 3 je schématicky v půdorysném pohledu znázorněno,jak mohou být vačkové hřídele zkonstruovány a jak v jednom do-pravníku spolupracují. 8měr postupu plsti mezi hřídelemi jenaznačen šipkou. U znázorněného provedení tedy každý vačkovýkotouč 16 na vačkovém hřídeli zasahuje do mezery mezi dvěmavačkovými kotouči 162 na sousedícím vačkovém hřídelio U zná-zorněného provedení mají vačkové kotouče vzdálenost středů (a),která činí asi 70 % průměru kotoučů vačkového hřídele, přičemžšířka (b) kotoučů Činí asi 30 % vzdáleností středů (a)a mezi-prostor (c) činí asi 40 až 50 % vzdálenosti středů (a). Na o-brázku je také naznačen svěř 17 na několika sousedících vačko-vých kotoučích. Tyto svěry 17 mezi vačkovými kotouči mají utohoto provedení za následek v podstatě lineární oblastí sty-ku s omezeným rozměrem především v příčném směru plsti, při-čemž dva po sobě následující svěry 17 vačkových kotoučů tvoříoblasti styku klikatého tvaru po šířce plsti. Úpravní prvek na obr. 4, v pohledu ve směru postupu plsti,zahrnuje dvojici hřídelů 11, 11*, majících stejnou rychlost o-táčení a otáčejících se v opačných smyslech. Plné čáry na o-brázku se týkají provedení podle vynálezu, kdy vačkové kotouče16 v každém dopravníku 9, 10 směřují proti sobě a vytvářejísvěř 17. Na témže obrázku je znázorněno také alternativní pro-vedení s čárkovanými čárami, kdy vačkové kotouče 16 v každémdopravníku 9, 10 nesměřují proti sobě, nýbrž vačkový kotouč v 13 kotouči ve

Jedno znázorněnoa který je jednom dopravníku směruje do meziprostoru (c) mezi vačkovými d ruhém d o pravn í ku * provedení prostředku určeného ke styku s plstí jena obr. 5, který ukazuje náboj uložený na hřídelina vnějším obvodu opatřen řadou žeber 18, stejno- měrně rozmístěných po jeho obvodu. U provedení, schématicky znázorněného na obr. 6, je hornídopravník _9 rozdělen na dvě částí 9a, £b. První část 9a je u-spořádána se sklonem vzhledem ke spodnímu dopravníku 10.

Diagramy na obr. 7a až 7d znázorňují alternativná profilyrychlosti plstí během úpravy podle vynálezu. Obr. 7a ukazujepřípad, kdy je rychlost plsti stejnoměrně snižována na všechprvcích zařízení. Na druhé straně obr. 7b ukazuje případ, kdyje snižování rychlosti menší v počáteční fázi úpravy a většíke konci, zatímco obr. 7c ukazuje případ, kdy k největšímu zpomalování rychlosti dochází ve střední fázi úpravy. A konečněobr. 7d ukazuje případ, kdy rychlost plsti může být na jednomnebo na několika prvcích také zvyšována.

Claims (13)

1. PATEK TOV

   1. Způsob úpravy plsti z minerálních vláken za účelem přeori-entování vláken v plsti postupným měněním rychlosti plsti,vyznačující se tím, že změna rychlostiplsti je prováděna uváděním plsti do styku s alespoň dvěmaprvky uspořádanými za sebou ve směru transportu plsti, při-čemž se oblasti působení prvků vzájemně překrývají o
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím,že rychlost plsti je snižována takovým způsobem, že poměrmezi rychlostí na začátku úpravy k rychlosti na konci úpra-vy je asi 2:1 až asi 10:1, s výhodou asi 3:1 až asi 6:1. 3* Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující setím, že hranice, kde působení jednoho prvku přesahujepůsobení sousedícího prvku, je tvořena v podstatě vlnovi-tou čárou prostírající se přes šířku rouna.
3. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím,že styk mezi plstí a jedním z prvků je omezen na určitýpočet vzájemně oddělených oblastí styku, uspořádaných přesŠířku plsti, přičemž oblasti styku plsti s následujícímiprvky j3ou vzájemně stranově přesazeny.
4. 5. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vy-značující se tím, že se tlouětka plstiběhem úpravy postupně mění. - 15 -
5. 6. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vy-značující se tím, že rychlost plstí jeběhem úpravy postupně snižována, přičemž snížení rychlo-sti mezi dvěma po sobě následujícími prvky Činí 10 až 20 %□
6. 7. Zařízení na úpravu plsti z minerálních vláken za účelempřeorientování vláken v plsti měněním rychlosti plsti bě-hem jejího postupu dopravním zařízením, vyznaču- jící se tím, že dopravní zařízení (8) zahrnu-je dva proti sobě uspořádané dopravníky (9, 10), mezi ni- (3) miž je vlékenná plst dopravována, přičemž každý dopravník(9; 10) zahrnuje alespoň dva hřídele (11, 12 a 11 , 12 ),jež mohou být poháněny různými rychlostmi otáčení a kterézahrnují prostředky (16) uváděné do styku s povrchem plsti(3), přivráceným k dotyčnému dopravníku (9; 10), přičemžse oblasti působení hřídelů (11, 12 a li", 12') na plst(3) vzájemně překrývají.
7. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující setím, že hřídele (11, 12, ll\ 12 ) nesou řadu od sebeoddělených prostředků (16), přičemž prostředky (16) najednom hřídeli (11; 12) směřují a zasahují do meziprostor(c) mezi prostředky (16 , 16**) na sousedícím hřídeli (11*;12') téhož dopravníku (9; 10).
8. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující setím, že prostředky (16) na jednom hřídeli (11) doprav-níku (9) směrují proti odpovídajícím prostředkům (16 ) na 16 protilehlém hřídeli (11') druhého dopravníku (10), při-čemž vytvářejí svěř (17) pro plst.
9. 10. Zařízení podle nároku 8, vyznačující setím, že prostředky (16) na jednom hřídeli (11) jed-noho dopravníku (9) směřují do meziprostor (c) mezi od-povídajícími prostředky (16*) na protilehlém hřídeli (li")druhého dopravníku (10).
10. 11. Zařízení podle některého z nároků 7 až 10, vyzna-čující se tím, že prostředky (16, 16', 16")pro styk s plstí (3) zahrnují koliky, lopatky, vačkovékotouče, nekonečné pásové dopravníky nebo podobně, kterémohou být opatřeny tření zvyšujícími útvary.
11. 12. Zařízení podle některého z nároků 7 až 11, vyzna-čující se tím, Že hřídele (11, 12, ll', 12*)v každém dopravníku (9j 10) jsou opatřeny prostředky navzájemně nezávislé měnění rychlosti otáčení hřídelů (11,12, 11', 12').
12. 13. Zařízení podle některého z nároků 7 až 12, vyzna-čující se tím, že dopravníky (9, 10) jsouopatřeny prostředky na seřizování vzájemné vzdálenosti a/nebo vzájemného sklonu mezi dopravníky (9, 10), kteréžtoprostředky umožňují změnu vzdálenosti a/nebo vzájemnéhosklonu po délce dopravního zařízení (8). - 17 -
13. 14. Zařízení podle některého z nároků 7 až 13, vyzna-čující se tím. že před dopravním zařízením(8) zahrnuje zařízení (4, 4*) na stlačování plsti natlouátku, která je menší než tloušťka plsti po úpravě. Zástupce: Z 3190