CZ151197A3 - Apparatus with master and slave units - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení s nejméně jednou nadřa zenou jednotkou, která je prostřednictvím sběrnice spojena s podružnými jednotkami, které obsahují vždy jednu pamět, k jejímž datovým zápisům má nadřazená jednotka přístup pro zapisování a/nebo čtení.

22£ayatojjstay_techni£.

Takováto zařízení jsou známa z katalogu Siemens ST 54*1, SIMTIC S5, automatizační přístroje, vydání 1994. Ve stavebním skupinovém nosiči automatizačního přístroje s jednoduchou ovladatelností je spojeno.více nadřazených jednotek ve tvaru ústředních staveb nich skupin prostřednictvím paralelně provedených obousměrných sběrnic s více podružnými jednotkami, vytvořenými jako číslicové vstupní/výstupní, nebo analogové vstupní/ výstupní stavební skupiny pro zpracování signálů nebo jako komunikační stavební skupiny.

Nadřazené jednotky, které se také někdy nazývají řídící .'jednotky, zasahují \ do, podružných jednotek, někdy také nazýv^ých řízené i jednotky, čtením nebo zapisováním různého druhu dat, jako např. proces»· nich dat, parametrických nebo diagnostických dat,které které si mezi sebou nadřazené a podružné jednotky vyměňují. Za tím účelem mají podružné jednotky pamět, do které jsou data, do předpokládaných oblastí, ukládaná. do kterých zasahují nadřazené jednotky odpovídajícími adresami. Aby se mohl provésti nerušený přístup k těmto datům, musí nadřazené jednotky znát jak velikost paměti a její rozdělení v různé oblasti, tak také druh dat a jejich uspořádání uvnitř těchto ob lastí. Pokoušíli se např. nadřazená učinit zásah na diognastických datech podružné jednotky, která nedisponují žádnou diagnostickou funkčností a která tudíž nejsou opatřena žádnými diagnostickými daty, tak by se neměly zejména v automatizačních přístrojích vy skytnout žádná rušení, např. v prodlouženém obsazení sběrnic. Aby se tětmo rušením zabránilo, mohou se všechny na sběrnici připojené podružné jednotky opatřit pamětmi stejné velikosti a jednotně vytvořit rozdělení oblastí a druh a uspořádání dat. To ovšem znamená, přizpůsobit pamět podružné jednotky jak nej větší paměti, tak také njevětší pamětové oblasti. Tím je několi pamětí podružných jednotek předimenzováno a velikost pamětové oblastí se nemůže měnit.

V pat. přihlášce DE P 44 40 789.0 bylo navrhnu•'žařízení s nejméně jednou nadřatenou jednotkou, která je prostřednictvím sběrnice spojena s podružnými jednotkami, které mají vždy jednu paměí, ve které provádí nadřazená jednotka čtení a/nebo zapisování. Podružné jednotky mají vždy oblast řídících postupů,prostřednictvím které nadřazená oblast podružné jednotce avizuje nastávající zásah do paměti, přičemž každá podružná jednotka nadřazené jednotce prostřednictvím této oblasti řídícího postupu uděluje oprávnění ^zásah provésti, nebo ho odmítnout, přičemž podružná jednotka v případě oprávnění zásah provésti, přidělí nadřazené jednotce adresovou oblast paměti, jejíž polohu nadřazená jednotka vyčte z oblasti, řídící postup. Adresová oblast podružné paměti je tím závislá adresové oblasti sběrnice.

Úkolem vynálezu je navrhnout zařízení v úvodu u vedeného druhu, u kteréhh zavádí nadřazená jednotka zásah do dat podružných jednotek jednotně podle předem zadaného řídícího postupu komunikace. Kromě toho je třeba podružnou jednotku vytvořit tak, že je pro komunikaci s nadřezenou jednotkou podle tohoto řídícího postupu vhodná.

Tento úkol se podle vynálezu řeší tím, že podružné jednokty mají oblast řídícího postupu pro^popisování komunikačního řídícího postupu, prostřednictvím kterých nadřazená jednotka oznamuje podružným jednotkám nastávající zásah do paměti, a tato nadřazené jednotce oprávnění k zásahu udělí nebo odmítne a že každá podružná jednotka v případě udělení oprávnění k zásahu?S^dřazejié jednotce přidělí adresu přesunu, kterou nadřazená jednotka vyčte z oblasti řídícího postupu a prostřednictvími které zasahuje do datových zápisů.

Podružná jednotka je op&třena další oblastí řídícího postpu, přičemž tato oblast řídícího postupu obsahuje v paměti buňku odpovědi s pevnou identifikací,kterou nadřazená jednotka vyčte a která způsobí, že podružná jednotka čtení a/nebo zapisování nadřazené jednot4 ce odmítne.

Všechny podružné jednotky napojené na sběrnici jsou opatřeny oblastí řídícího postupu, ve které nadřazená jednotka jednotným způsobem čte nebo zapi suje. Zamýšlenou komunikaci oznamuje nadřazená jednotka podružné jednotce v dotazové pamětové buňce oblasti řídícího postupu, a podružná jednotka toto po tvrdí zápisem v buňce odpovědi této oblasti řídícího postupu. Dotazová buňka a buňka podružných jedno tek, zúčastněných na komunikaci adresují nadřazenou jednotku pod stále stejnou adresou. Pro případ, že podružná jednokta udělí oprávnění ' ’ k záskhu, to je čtení a zápisu, zanese podružná jednotka do pamětové buňky odpovědi adresu posunu, pod kterou nadřazená jednotka provádí zásahy do zápisu dat, nebo několika zápisů dat. Konec přenosu dat oznamuje nadřazená jednokta podružné jednotce zápisem v příkázní pamětové buňce, který podružná jednotka potvrdí zápisem v buňce odpovědi.

Všechny zásahy nadřazené jednotky do datových zápisů se provádějí pod stejnou adresou posunu, jejíž bitová šířka odpovídá bitové šířce sběrnice. Podružná jednotka přidělí datovým zápisům adresy pro jejich uložení v paměti, které jsou odlišné od adresy posunu. Oblast adres podružné paměti je tím nezávislá od oblasti adres sběrnice a může se přizpůsobit požadavkům podružné jednotky.

Podružná jednotka samotná řídí svou parněí . Nadřazená jednotka nezná ani velikost paměti ani rozdělení paměti v různé oblasti,pímž není potřebný řídící poitup u nadřazené jednotky o pamětích podružných jednotek adoby operací se tím zkrátí. Velikost a rozdělení této paměti řídí se výlučně podle funkčnosti rozdílných podružných jednotek. Tím se ušetří zejména u podružných jednotek stavební prvky paměti, které jsou například opatřeny jen diagnostickými daty a které tudíž žádnou paměí pro procesní data, parametrická data a diagnostická data nemají.

Datové náznamy, které je třeba číst nebo psát jsou vždy opatřeny číslem datového záznamu, a při pro cesu psaní vnese nadřazená jednotka délku datového zádnamu do přikazovací jednotky a při procesu čtení datového záznamu uvede podružná jednotka jeho délku v pamětové buňce odpovědi. Těmito údaji o délce je podporována rozdílná délka záznamů, např. záznam 8, 16, nebo 32 bytů, a podružné jednotky mohou být rozšířeny bez nepříznivého projevu na celé zařízení, o další funkce, které vyžadují zvětšení paměti a datových záznamů .

Aby se podružné jednotky, které nemají vůbec žáv _z dnou pamět pro takovéto datové záznamy, mohly zučastkomunikace podle řídícho postupu, je nadřazené jednotce pevným nastavením charakteristiky v fcuňce odpověď zásah do datových záznamů stále odmítán. U takovýchto .,..., -^-podružných jednotek, například podružných jednotek ve tvaru číslicových vstupních/výstupních jednotek, za sáhuje nadřazená jednotka obvykle zasouvací adresou místa a identifikací pro odpovídající vstup příppadně výstup.

Zařízení je rozšiřitelné o další podružné jednotky s rozdílnými funkcemi, za předpokladu, že podružné jednotky připraví potřebnou oblast řídícího po stupu, prostřednictvím které může nadřazená jednotka zavěsti komunikaci s podružnou jednotkou.

Zařízení může obsahovat více nadřazených jednotek, které jsou vždy opatřeny identifikačním znakem. Nad řazená jednotka, provádějící proces psaní a čtení, zanse svůj identifikační znak do přikazující buňky, přičemž každá nadřazená jednotka činí zásah do podružné jednotky pod adresou přesunu, která je jí při řazena.

Součástmi řídícího postupu komunikace jsou startovací telegram a koncový telegram, z nichž startovací telegram obsahuje zanesení identifikačního znaku pro začátek zásahu do datového záznamu a kon cový telegram zanesení identifikačního znaku pro ko nec zásahu do datového záznamu. Startovací telegram přeruší právě probíhající zásah do datového záznamu. Přitom se číslo datového záznamu a oblast adresy paměti dat datového zápisu, které se mají ještě přenésti,vloží do paměti řídícího postupu podružné jednot ky. Pamě^ řídícího postupu podružných jednotek je rozdělena v oblasti, přičemž každé nadřazené jednotce je přidělena jedna oblast. Tím je zajištěno jak pro každou nadřazenou jednotku, tak také podružnou jednotku, správné přiřazení mezi příkazem a odpovědí a podružné jednotky mohou cíleně komunikovat s nadřazenými jednotkami.

Další rozvinutí vynálezu vyplývají z dalších závislých nároků.

Vynález se používá zejména v automatizačnich přístrojích.

Přehled obrázků na výkrese.

Vynález jakož i jeho dalaí rozvinutí a přednosti budou v dalším textu blíže objasněny na příkladu provedení, znázorněného na výkresu.

Na obr. 1 je znázorněna oblast řídícího posupu podružné jednotky.

až 4

Na orbr. 2 /je znázorněna funkce paměti řízená podružnou jednotkou.

Na obr. 5 je znázorněno blokové schéma vyhodnocovacího zapojení podružné jednotky.

Příklady__£££Y£dení vynálezu.

Na obr. 1 je znázorněna oblast řídících postupů podružné jednotky, která má požadovací 'buňku 1, a v* · T___ buňku 2 odpovědi, z nichž požadovací bújika=má tři reristry 3, 4, 5 a buňka 2 odpovědi sestává ze dvou registrů 6, 7. Registry 3 a 7 jsou adresovatelné adresami adrl až adr5, přičemž nadřazená jednotka píše na registry 3, 4, 5 a na registry 3, 4, 5 provádí operaci čtení. Aby se začal zásah do paměti, musí nadřazená jednotka do registru 3 několik i dentifikačních znáčků a sice do buňky 0 registru 3 rozpznávací znak pro zamýšlený psací zásah nebo čtecí zásah, do buněk 1 a 2 rozpoznávací znak pro začátek zásfehu a do buněk 6 a 7 rozpoznávací znak pro nadřazenou jednotku, provádějící zásah. Buňky 3 až 5 neslouží pro psaní, nýbrž jsou rezervovány pro možná další funkční rozšíření. Do registru 4 ukládá nadřazená jednotka Číslo datového záznamu, který se má do paměti podružné jednotky zapsat nebo z ní vyčíst. Pro případ psaní uloží nadřazená jednotka do registru 5 rozpznávací znak pro délku zapisovaného datového záznamu. Pro případ čtení uloží naproti tomu podružná jednotka do registru 6 rozpoznávací znak pro délku čtení datového zápisu. To znamená, že při psaní píše nadřazená jednotka do registru 3, 1» 5 požadovací buňky, které vyčte podružná jednotka a že podružná jednotka popise popíše pouze registr 7, který nadřazená jednotka vyčte. Při začínajícím čtecím zá sáhu naproti tomu popíše nadřazená jednotka pouze registry 3, 4 a podružná jednotka popíše přídavně k registru 7 registr 6 buňky odpovědi. Zdali je nadřazená jednotka oprávněna, provésti čtecí zásah da tového záznamu, vyznačeného číslem datového záznamu,me bo tento datový záznam zanésti do paměti podružné jednotky, avizuje to podružná jednotka nadřazené jednotce odpovídajícím zápisem do buněk 0 a 1 registru 7 Přitom může podružná jednotka avizovat, že tato nad řazená jednotka u udaného datového záznamu nemůže pro· vésti zásah, protože podružná jednotka datový záznam teprve zpracovává, že tedy nadřazená jednotka u datové· ho záznamu vůbec nemůže provésti zásah, například,že že podružná jednotka požadovaný datový záznam vůbec nezná, nebo že může na požadovaném datovém záznamu zá'sah vykonat, přičemž v tomto případě podružná jednotka nadřazené jednotce oznámí ddresu přesunuj pod kteřou nadřazená jednotka může provésti zásah v datovém záznamu v buňkách 2 _aš 6 registru 7. Buňka 7 re gistru 7 není obsazena a může se rovněž rezervoaat pro případné rozšíření funkcí.

Po zaneseních do registrů 3 až 7 provede v případě oprávnění nadřazená jednotka zásah na datech, uložených v paměti podřízené jednotky s použitím uda9 né adresy přesunut, to znamená, že se provede přenos dat mezi podružnou a nadřazenou jednotkou. Konec zásahu oznámí nadřazená jednotka podružné jednotce novým zanesením odpovídajícího identifikačního znaku, t. j. rozpoznávacího znaku do buněk 1 a 2 registru 3. Podružná jednotka potvrdí konec zásahu tak, že pro to uspořádaný rozpoznávací znak zapíše do buňek 0 a 1 registru 7.

V praktickém příkladu provedení vynálezu jsou pro registry 3 až 7 uspořádány následující rozpoznávací znaky:

Buňka 6 a 7 gegistru 3:

= nadřazená jednotka 1

Ol = nadřazená jednotka 2 = nadřazená jednotka 3 = nadřazená jednotka 4

Buňka 1 a 2 registru 3:

Ό0 = rezervováno = začáték zásahu = konec zásahu = uvedení do původního stavu

Buňka O registru 3:

O ~ psaní = čtení

Číslo datového záznamu v registru 4:

... 255

Délka (v byte) datového záznamu v registru 5 a 6:

... 255

Buňka 0 a 1 v registru 7:

= rezervováno = potvrzení negativní (přechodné) · potvrzení pozitivní = potvrzení negativní (obecně, to znamená, že pod ružná jednotka nezná číslo datového záznamu)

Buňka 2 ... 6 v registru 7:

= přesuvná adresa 176 ,13 = přesuvná adresa 180 = přesuvná adresa 184 = přesuvná adresa 188 = přesuvná adresa 192

- přesuvná adresa 196 = přesuvná adresa 200 = přesuvná adresa 204 = přesuvná adresa 208 = přesuvná adresa 212

Buňky 3 ... 5 registru 3 a buňka 7 registru 7 jsou rezervovány.

V obr. 2 je znázorněna pamět 10 podružné jednotky, do které má uživatel vložit parametrická data podružné jednotky. V obr. 1 a 2 vyskytující se stejné části jsou opatřeny stejnými vztahovými značkami,přičemž v daném příkladu je oblast řídícího postupu součástí paměti 8 řídícího postupu. Pro parametrování je žádoucí, aby uživatel vložil předpis parametrů,odpovídající této jednotce, do datového záznamu s čís šlem 30 datového záznamu. Nadřazená jednotka aktivuje psací signál WR pro psaní v paměti 8 řídícho postupu a píše do registru 3 požadovací buňky rozpoznávací znak O ( buňka O obr. 1) pro zamýšlený zásah psaní a rozpoznávací znak 01, )který není znázorněn) pro začátek procesu psaní (buňka 1 a 2, obr. 1), do registru 4 číslo 30 datového záznamu parametrů a do registru-délku 1βθ30 tohoto datového záznamu. Podružná jednotka vyčte nejdříve obsah registrů 3, 4 a rozpozná pomoci tabulky 9, uložené v podružné jednotce, že existuje oprávnění (rozpoznávací znak 10) k zapsání datového záznamu parametrů číslo 30. Nato přense po»· ^družná jednotka délku lae30 datového záznamu do tabulky, přiřadí tomuto datovému záznamu rozpoznávací znak 12 pro adresy přesunu 176, 178 a 179 a píše tento rozpoznávací znak 12 do registru 7 (buňka 2 ... 6, obr. 1). Nadřazená jednotka aktivuje nyní čtecí signál RD pro vyčtení obsahu registru 7 a zapisuje v příštím kroku do paměti 8 řídícího postupu s adresou přesunu 176 ... 179 datový záznam parametrů o délce lae30

Podružná jednotka přidělí tomuto datovému záznamu adre su adr30 a uloží datoví záznam do své paměti 3.0 pod touto adresou. Samozřejmě může být požadováno, aby nadřazená jednotka oblast řídícího postupu adres přesunu 176 ... 179 musela vícenásobně popisovat a podružná jednotka musela tuto oblast vícekrát čisti. To je například v tom případě, jestliže délka datového záznamu je větší nežli 4 byte, a šířka paměti řídícího postupu je póze 8 bit, což znamená, což znamená, že nadřazená jednotka během svého zásahu do datového záznamu může vyčíst pouze 4 byte.

Po té,co nadřazená jednotka datový záznam zcela převedla s číslem 30 datového záznamu podružné jednotce prostřednictvím adres přesunu 176 ... 179, o známí nadřazená jednotka podružné jednotce konec zápisového zásahu (není znázorněno). K tomu účelu akti vuje nadřazená jednotka opět zápisový signál a zanese do registru 3 rozpoznávací znak 10 pro konec zásahu. Podružná jednotka vyčte registr 3 a potvrdí zanesení rozpoznávacím znakem 11 (pozitivní potvrzení) v registru 7 buňky odpovědi. Psací zásah je tím ukončen.

V obr. 3 je znázorněn čtecí zásah v paměti 10 podružné jednotky. Přitom se předpokládá, že se má vyčíst datový záznam s číslem 40. Nadřazená jednotka aktivuje nejdříve psací signál WR a zanese do regis tru 3 rozpoznávací znak 1 pro zamýšlený čtecí zásah, rozpoznávací znak 01 (není znázorněn) pro začátek zásahu a do registru 4 číslo 40 datového záznamu,který se má vyčíst. Nadřazená jednotka vyčte registry 3 a 4 a protože existuje oprávnění k čtecímu zásahu na datovém záznamu číslo 40,(rozpoznávací znak 10 v ta bulce 9), vyčte podřadná jednokta délku datového zá 13 známu lae40 a rozpoznávací znak 17 pro adresu pře sunu 176, 177, 178 a 179 z tabulky 9 do registrů 6 a 7 buňky 2 odpovědi. Obsah registrů 6 a 7 vyčte nadřazená jednotka po aktivaci čtecího signálu RD a zasahne do obsahu (datového záznamu číslo 40) paměti řídícho postupu pod adresou přesunu 176 ...

179, který podružná jednotka vyčetla z paměti 10 pod adresou adr40 a pod touto adresou přesuvu zanesla do paměti řídícho postupu. Také pro čtecí zásah může být žádoucí, aby podružná jednotka oblast řídícího postup5⁰^adresami přesunu 176 ... 179 musela v závislosti na délce datového záznamu, který se má vyčíst a šířce paměti řídícího postupu, muse^Sěkolikrát popsat a nadřazená jednotka musí tuto oblast několikrát vyčíst, aby se datový záznam úplně vyčetl. Konec čtecího zásahu oznámí nadřazená jednotka opět v registru 3 pod ružné jednokty, která oznámení v registru 7 potvrdí.

V obr. 4 ukazuje pamět“řídícího postupu, opatřenou čtyřmi zásobníkovými oblastmi SB1 ... SB4, které jsou přiřazeny vždy jedné nédřazené jednotce s roz poznávacími znaky 00_χ 01, 10 a 11 (obr. 1). To neznamená zúžení obecného řešení, nebo oblast 1, 2 ří ^dícího postupu a paměí 8 řídícího postupu a řídící tabulka⁷ 9 a podružná pamět 10 jsou znázorněny odděleně.

Budiž nejdříve předpokládáno, že, jak bylo již uvededeno, nadřazená jednotka 1 (rozpoznávací znak 00) svým prvním štárt ovacím telegramem , který obsahuje zanesení rozpoznávacího znaku pro začátek zásahu,začíná zásah na jednom datovém záznamu. Řízení 11 ří dícího postupu podružné jednotky vyčte startovací telegram z požadovací buňky 1, přezkouší oprávněnost zásahu a zapíše v případě uděleného oprávnění k zá sáhu do buňky 2 odpovědi Tozpoznávací znak 12 pro adresu přesunu 176 ... 179, která je této nadřazené jednotce přiřazena. Nadřazená jednotka provede zásah v registru podružné jednotky adresovatelným pod touto adresou přesunu, do kterého podružná jednotka požadované údaje zapíše, nebo z něj vyčte. Může se vyskytnout, že na základě předcházejících zadání řídícího programu, zpracovávaného nadřazenou jednotkou 1 tento zásah do záznamu se přeruší a nadřazená jednotka 1 musí učinit zásah do jiného datového záznamu. Nadřazená jednotka 1 musí potom provésti zásah v jiném datovém záznamu. Nadřazená jednotka 1 zapíše pro to druhý startovací telegram do požadovací buňky což způsobí, že řízení 11 řídícího postupu nejdříve zanese aktuální číslo nr^akt datového záznamu, jehož přenos byl přerušen, ještě zbývající délku datového záznamů lae-akt, která má být ještě přenesena a aktuální adresu adr^akt paměti, pod kterou jsou ještě nepřenesá data uložena v podružné paměti 10, do zásobníkové paměti SB1_X Po tomto zajištění dat zpra cuje podružná jednotka přesun dat, zavedený druhým startovacím programem, Jestliže je tento přesun dat ukončen, což nadřezená jednotka 1 oznámí podružné jednotce koncovým telegramem, pak se přenos dat, přerušeného přesunu dat, opět započne. K tomu ne nejdříve třeba, aby řízení 11 řídícího postupu nejprve vyčetlo informace, uložené v zásobníkové oblasti_SBl, (což mohou být také číslo datového záznamu n£;;akt, délka datového záznamu lae^akt, adresa _adr_zakt paměti), aby přenos dat pokračoval. Konec přenosu oznámí nad řazená jednotka 1 podružné jednoce opět koncovým telegramem, přiřazeným tomuto datovému záznamu.

V dalším bude uovažováno zpracování řídících po15 stupů více nadřazenými jednotkami prostřednictvím podružné jednotky. Přitom se předpokládá, že nadřazená jednotka 2 zanese strartovací telegram do požadovací buňky 1 pro psací zásah do datového záznamu, do kterého nadřazená jednotka právě zapisovala (vložený psací zásah). V tomto případě potvrdí podružná jednotka zásah nadřazené jednotky 2 v buňce 2 odpovědi přechodně negativně (rozpoznávací znak 01, obr. 1). Vložené čtecí zásahy, t.j. čtecí zásahy více nadřa zených jednotek do stejného datového záznamu, jsou možné, přičemž hloubka vloženého zásahu by neměla být zvolena příliš velká. Každé nadřazené jednotce je přiřazena vlastní adresa přesunu, pod kterou pří» slušná nadřazená jednotka provádí zásah do datového záznamu. Aby se umožnily simultánní vložené psací a čtecí zásahy do jednoho datového záznamu, je podružná pamět 10 rozdělena do čtecí a psací oblasti. Datový záznam, modifikovaný psacím záznamem uložé podružnou jednotku podle této modifikace do čtecí oblasti, přičemž je tomuto datovému záznamu přiřazeno vždy stejné Čístlo.

Aby se dosáhlo předem určených poměrů, musí všech_ny podružné jednotky potvrdit záshhy nadřazené jednotky v určené době. Pro případ, že by více nadřazených jednotek chtělo provésti zásah na jednom datovém záznamu, je třeba, aby podružná jednotka potvrdila prv ní nadřazené jednotce pozitivně zamýšlený zásah,všem dalším nadřazeným jednotkám naproti tomu potvdit přechodně negativně pokus zásahu.

Obr. 5 ukazuje blokové schéma . vyhodnocovacího zapojení podružné jednotky, které je vhodné, vyhodnotit tři rozdílné datové záznamy, které jsou opatřeny čísly datového záznamu 51, 52, 53. V následujícím bude uvažován psací zásah. Prostřednictvím sběrnice BU se přivedou během aktivního psacího signálu WR požadovací buňce 1 odpovídající rozpoznávací znaky, které se mají vyhodnotit. V tomto příkladu se ovšem rozpoznávací znak MK nadřazené jednotky, provádějící zásah a délka datového záznamu 1&ε_Λ nevyhodnocuje.Datové záznamy se přivedou porovnávacím obvodům V1,V2, V3, které zkouší, zdali je nadřazená jednotka opráv nená, provésti v datových záznamech 51, 52, 53, zá sah. Rozpoznávací znaky Ke požadavku, konec požadav ku, nebo přerušení požadavku jsou zkoušeny v diskrétní logice. Kodér EN přiřdadí datovým záznamům ad resu přesunu Adr_x a pro případ , že zásah do některého z datových záznamů 51, 52, 53 a rozpoznávací znak je přípustný, uloží se pozitivní potvrzení do odpo vědního registru Ke. Buňka 2 odpovědi je vyčtena při aktivním čtecím signálu RD nadřazenou jednotkou a prostřednictvím vyčtené adresy přesunu Adr se přenesou datové záznamy 51, 52, 53 mezi nadřazenou jed notkou a podřízenou jednotkou. Rozpoznání a vzájemné blokování vícenásobných požadavků není se znázorněným jednoduchým vyhodnovacím zapojením možné.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY nice spojitelná s nejméně jednou nadřazenou jednotkou nadřazená jednotka čtecí a/nebo psací zásahy, vyznačující se tím, že podružná jednotka má oblast (1,2) řídícího postupu pro popisování komunikačního řídícího postupu, prostřednictvím kterého oznamuje nadřazená jednotka podružné jednotce zamýšlený zásah do paměti a podružná jednotka je uspořádaná k udělení nebo odmítnutí.oprávnění k provedení zásahu nadřazenou jednotkou a že v případě oprávnění k zásahu přidělí podružná jednotka nadřazené jednotce nejméně jednu adresu přesunu, kterou vyčte nadřazená jednotka z oblasti řídícího postupu a pod kterou proveden nadřazená jednotka zásah v datových záznamech.
2. 2. Podružná jednotka podle nároku 1, vyznačující se tím, že podružná jednotka přidělí datovým záznamům adresy pro uložení v její paměti.
3. 3. Podružná jednotka podle nároku 1 nebo 2,vý‘
4. 4 značující se tím, že pro každý datový zásah nadřa zené jednotky je uspořádaná stejná adresa přesunu.

   Podružná jednotka podle některého z předcházejí 18 cích nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že oblast řídícího postupu obsahuje jednu požadující buňku (1) a jednu buňku (2) odpovědi, z nichž nadřazená jedno tka provádí zásah do požadující jednotky (1) pro rozpoznání čtení nebo psaní, se zásahem pro rozpoznání začátku a/ňebo konce zásahu a pro případ psacího zá sáhu s rozpoznávacím znakem (ilae30) délky datového záznamu, který se má zapsat a podružná jednotka popise buňku (2) odpovědi rozpoznávacím znakem pro oprávnění zásahu, adresou přesunu a pro případ čtecího zásahu rozpoznávacím znakem (lae40) datového záznamu, který se má zapsat.
5. 5. Podružná jednotka podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že datové záznamy jsou opařeny čísly (30, 40) datových záznamů, které zanáší nadřazená jednotka do požadující buňky (1).
6. 6. Podružná jednotka podle nároků 1 až 5, vy značující se tím, že komunikační řídící postup sestává ze startovacího telegramu a koncového telegramu, přičemž startovací telegram obsahuje zanesení rozpozná vacího znaku pro začátek zásahu do datového zápisu a koncový telegram obsahuje rozpoznávací znak pro ko nec zásahu do datového záznamu.
7. 7. Podružná jednotka podle nároku 6, vyznačující se tím, že startovací telegram přeruší právě probí hájící zásah do datového záznamu a že podružná jednotka je opatřena pamětí řídícího postupu, do které je uloženo číslo přerušeného datového záznamu a oblast adres dat v paměti, které se mají ještě přenésti.
8. 8. Podružná jednotka , která je prostřednictvím sbenice spojitelná s nejméně jednou nadřazenou jednotkou, vyznačující se tím, že podružná jednotka má oblast (1,2) řídícího postupu pro popisování komunikačního řídicího postupu, prostřednictvím kterého oznamuje nadřazená jednotka podružné jednotce zamýšlený zásah do paměti a že oblast (1,2) řídícího postupu obsahuje buňku (2) odpovědi, která je opatřena pevným rozpo znávacím znakem, který nadřazená jednotka vyčte a který způsobí, že podružná jednotka odmítne nadřazené jednotce čtecí a/nebo zapisující zásah.