CZ2012922A3 - Prostředek k odstraňování nežádoucích substancí a předmětů, jakými jsou odpadní produkty metabolizmu, nečistoty, prach a zbytky kosmetiky, z oblasti oka a způsob jeho výroby - Google Patents

Abstract

Prostředek k odstraňování nežádoucích substancí a předmětů je tvořen funkční částí (1) z porézního polymeru, zejména z hydrofilního polymeru, která je uzpůsobena svým tvarem pro neagresivní dotyk s čištěnou oblastí oka a svou porozitou pro pojmutí netoxické a nedráždivé kapaliny.

Description

Prostředek k odstraňování nežádoucích substancí a předmětů, jakými jsou odpadní produkty metabolizmu, nečistoty, prach a zbytky kosmetiky, z oblasti oka a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Vynález se týká se týká prostředku k odstraňování nežádoucích substancí a předmětů, jako např. odpadních produktů organismu v oblastech očních koutků (ospalek), dále pak k odstranění prachu, pískových zrn, hmyzu, vláken, mrtvých buněk a pylu u dospělých, dětí nebo zvířat, a to se sníženým rizikem poranění nebo zanesení infekce do očí.

Řešení je obzvláště vhodné k odstraňování zbytků kosmetiky, částeček řasenky, tekutých linek apod., z nalíčené oční oblasti, aniž by došlo k narušení nalíčení či dokonce rozmazání nalíčení v očních partiích.

Dosavadní stav techniky

Odstraňování nežádoucích předmětů nebo substancí z oka se v lékařství provádí převážně vyplachováním fyziologicky nezávadnými vodnými roztoky (irigací), často kombinovaných s odsáváním. Kromě postupů s obvyklými prostředky, jako jsou injekční stříkačky, střičky a podobně byla navržena řada zařízení pro tento úkon, jak jsou popsány např. v amerických patentech US Patent No. 6,261,275, 6,602071 a 6,969,368. Tyto prostředky jsou však většinou nepraktické pro použití v běžném životě, neboť přebytek aplikované kapaliny může rozmývat kosmetiku kolem očí, znečišťovat oděv atd.

V běžném životě proto lidé řeší častý problém odstraňování ospalek, prachu, nečistot, hmyzu a zbytků kosmetiky z oční oblasti improvizovanými prostředky jako vyndáním nebo vytřením pomocí prstů, nehtů, vatových tyčinek do uší, rohů kapesníků nebo je vyplachují pomocí očních kapek. Improvizované prostředky mohou být znečištěné, zanášet do oka další nečistoty (např. vlákna, fragmenty a pod.), iritovat nebo dokonce poškodit citlivé tkáně oka.

Prsty a nehty nejsou často umyté a mohou jednak oční oblast podráždit, tak i zároveň mohou do oční oblasti zanést infekci (původci infekce: viry, bakterie, parazité či plísně). Následně může dojít i k vážným zdravotním problémům, jako jsou záněty spojivek, poškození epitelu rohovky nebo jeho uncerace, vzniku ječných zrn a dalším

T problémům, ktere mohou vyžádat lékařské ošetřeni. Další nevýhoda tohoto řešení je v tom, že pokud je oční oblast nalíčená, tak dochází k rozmazávání, což je výsledek velmi nechtěný*

Vatové tyčinky do uší jsou vyráběny z bavlny, které velmi často při použití v oční oblasti zanechávají bavlněná vlákna a nadále oční oblast dráždí. Zůstávají na řasách a mohou způsobit zastřené vidění. Další nevýhoda tohoto řešení je, že po použití těchto suchých tyčinek, ošetřené místo velmi často pálí a mohou způsobit nechtěné slzení a tím opět i rozmazání nalíčení v oční oblasti.

Oční kapky jsou většinou bezpečné (pokud nejsou kontaminované nebo prošlé) a často v domácnosti používaným řešením, pokud jsou v případě potřeby po ruce. Oční kapky se ale nedají dobře použít na oční oblasti, pokud jsou nalíčené a my nechceme, aby došlo k rozmazání tohoto líčení. Je totiž příliš velká pravděpodobnost, že oční kapky odtečou z oční oblasti koutky oka či jiným místem, které je nalíčené a dojde k narušení celého efektu líčení a to někdy velmi finančně nákladného.

Nejběžnějším a poměrně častým poraněním oka je právě zanesení cizího tělíska. Cizí tělísko nalézáme často u horního či dolního víčka, případně v koutku oka, odkud je možné je odstranit. Při pokusu o odstranění nevhodným způsobem se však může nečistota zatlačit hlouběji, případně zaseknout do tkáně, odkud se již improvizovaným způsobem odstranit nedá. Ještě komplikovanější může být odstranění nečistot u nositelů kontaktních čoček. Často se také kolem očí či v oblasti očních koutků shromažďují částečky z řasenky a zabarvují oční koutky. Tím, narušují celkový vzhled líčení. Velmi často k této situaci dochází ve chvíli, kdy osoba, která je nalíčená v očních oblastech nemůže použít zmiňovaná řešení např. očních kapek a potřebuje rychlou pomoc od dráždění cizích telisek ci částeček kosmetiky z očních partií, které negativně narušují vzhled.

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje prostředek k odstraňování substancí a předmětů z oblasti oka podle vynálezu.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je prostředek k odstraňování nežádoucích substancí a předmětů, jakými jsou odpadní produkty metabolizmu, nečistoty, prach a zbytky kosmetiky, z oblasti oka, jehož podstata spočívá v tom, že je tvořen funkční částí z porézního polymeru, zejména z hydrofílního polymeru, která je uzpůsobena svým tvarem pro neagresivní dotyk s čištěnou oblastí oka a svou porozitou pro pojmutí netoxické a nedráždivé kapaliny

Výhodně prostředek obsahuje držátko spojené s funkční částí. Výhodně je prostředek uzavřen ve vodotěsném obalu. Výhodně má porézní polymer funkční části průměrnou porozitu 20 až 98 % objemu, vztaženo na celkový objem porézního polymeru. Výhodně má porézní polymer funkční části průměrnou velikost pórů 0,1 až 250 mikrometrů. Výhodně je porézním polymerem funkční části deformovatelný porézní polymer uzpůsobený pro vytlačení pojmuté netoxické a nedráždivé kapaliny deformací účinné části.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob výroby výše definovaného prostředku, jehož podstata spočívá v tom, že se funkční část získá z vodného roztoku překurzoru porézního polymeru vyloučením porézního polymeru odlučováním vody z uvedeného roztoku, načež se získaná funkční část případně spojí s držátkem a samotná nebo s držátkem se případně uzavře ve vodotěsném obalu. Výhodně je vodným roztokem prekurzoru porézního polymeru vodný roztok polyvinylalkoholu a porézní polymer se vyloučí z tohoto roztoku odloučením vody provedeným opakovaným zmrznutím a táním uvedeného roztoku.

Předmětem vynálezu je rovněž způsob výroby výše definovaného prostředku, jehož podstata spočívá v tom, že vodným roztokem prekurzoru porézního polymeru je vodný roztok obsahující majoritní část 2-hydroxyethylmethakrylátu a minoritní část vícefunkčního síťovadla a vyloučení porézního polymeru se provede radikálovou polymerací v přítomnosti vodorozpustného iniciátoru radikálové polymerace, načež se získaná funkční část připadne spoji s držátkem a samotná nebo s držátkem se případně uzavře ve vodotěsném obalu.

Výhodně se vyloučení porézního polymeru z vodného roztoku prekurzoru porézního polymeru provede přímo ve vodotěsném obalu.

Výhodně je netoxickou a nedráždivou kapalinou alespoň jedna kapalina zvolená ze souboru zahrnujícího vodu, glycerol, 1,2-propylenglykol, triethylenglykol, dimethylsulfoxid, glycerolformal a chlorid sodný. Výhodně je netoxickou a nedráždivou kapalinou vodný isotonický roztok vhodný pro oftalmické použití. Výhodně je porézním polymerem hydrofilní polymer, jehož kontaktní uhel s netoxickou a nedráždivou kapalinou je menší než 90°, výhodněji menší než 75°. Výhodně má porézní polymer velikost pórů s v podstatě gausovskou distribucí. Výhodně roste velikost pórů od vnitřku směrem k povrchu funkční části. Výhodně se v pórech porézního polymeru při styku s netoxickou a nedráždivou kapalinou ustaví pozitivní kapilární tlak. Výhodně je porézní polymer zvolen ze souboru zahrnující polyurethan, polymočovinu, polyvinylalkohol a jeho deriváty a deriváty polyakrylové a polymethakrylové kyseliny. Výhodně je porézní polymer kovalentně zesítěný. Výhodně deriváty polyakrylové a polymethakrylové kyseliny zahrnují amidy, nitrily a estery s vícemocnými alkoholy. Výhodně jsou uvedené estery tvořeny 2-hydroxyethylmethakrylátem. Výhodně má funkční část zaoblený aplikační konec určený pro neagresivní dotyk s oblastí oka. Výhodně má funkční část válcový tvar o průměru 3 až 8 mm, výhodněji 4 až 6 mm, který na konci kuželovité přechází v zaoblený aplikační konec o průměru 0,5 mm až 3 mm, výhodněji 1 až 2 mm. Výhodně je netoxická a nedráždivá kapalina v okamžiku neagresivního dotyku s oblastí oka obsažena v množství odpovídajícím 20 až 95 %, výhodněji 33 až 67 % maximální zadržovací kapacity funkční části z porézního polymeru. Výhodně je obal uzavřen vototěsnou zátkou, která je na jednom konci připojena k funkční části a na druhé straně je připojena k držátku.

Popis obrázků na výkresech

Na připojených výkresech:

obr. 1 znázorňuje schematicky příklad provedení prostředku, obsahujícího funkční část 1 s aplikačním koncem 1A a držátko 2;

obr. 2A až obr. 2D ukazují příklady provedení prostředku v podélném a příčném řezu pro ruzne průřezy funkční časti X a držátka 2, přičemž označení těchto částí je stejné jako na obr. 1;

obr. 3 ukazuje podélný a příčný průřez výhodného tvaru funkční části 1 prostředku se zaobleným aplikačním koncem 1A a kuželovité se zužující válcovitou funkční částí (1), obepínající držátko (2);

obr. 4 ukazuje výhodné provedení prostředku s jeho funkční částí 1 uzavřenou ve vodotěsném obalu 3, který je uzavřen vodotěsným víčkem 4, kterým vodotěsně prochází držátko 2, přičemž držátko 2 a víčko 4 tvoří výhodně jedinou integrální část z téhož materiálu;

obr. 5 ukazuje příklad provedení prostředku s funkční částí 1 najedno použití a držátkem 2 na opakované použití, přičemž funkční část L je uzavřena vodotěsným víčkem 4 v obalu 3, přičemž víčko je integrální s vnitřní částí 2A držátka 2 a je vybaveno maticovou částí 5A a držátko 2 je vybaveno odpovídající paticovou částí 5B; a obr. 6 ukazuje příkladné provedení prostředku tvořeného pouze funkční částí se zaobleným aplikačním členem 1A.

Prostředek sestává přinejmenším z podstatné funkční částí 1, schematicky znázorněné na obr. 1.

Funkční část 1 tvořená tvarovanou měkkou porézní částí z hydrofilního polymeru, která je před aplikací do oblasti oka alespoň zčásti nasycena fyziologicky nezávadnou a nedráždivou kapalinou. K přímému styku s povrchem oka nebo jeho okolím je určen aplikační konec JA. Prostředek dale výhodně obsahuje držátko 2 sloužící k zavedení prostředku do oblasti oka a kjeho manipulaci. Držátko 2 je současně nosičem funkční části 1 a výhodně s ním tvoří jedinou nerozebratelnou část. Držátko 2 je zpravidla vyrobeno z vhodné plastické hmoty, ale může též zahrnovat jiné materiály, jako kovy nebo dřevo.

Porézní funkční část L má tvar optimalizovaný pro kontakt se zvolenou oblastí oka, např. koutkem nebo víčkem. Může mít např. obdélníkový, polokruhový, oválný nebo kruhový průřez. V případě obdélníkového nebo polokruhového profilu je funkční část 1 připojena k držátku 2 na své ploché straně, jak je vyznačeno na obr. 2A a obr. 2B. V případě oválného nebo kruhového profilu může být držátko 2 umístěno buďto uvnitř funkční části X, jak je vyznačeno na obr. 2C, nebo funkční část _1 může být umístěna uvnitř držátka 2, jak je znázorněno na obr. 2D.

Funkční část J a držátko 2 mohou být spojeny trvale různým způsobem, např. lepením, svářením, odléváním funkční části 1 kolem vhodně tvarovaného držátka 2 a podobně. Spojení může být také dočasné vhodným způsobem, např. závitem, bajonetovou nebo Luerovo spojkou nebo podobně.

Obzvláště výhodný je průřez kruhový na obr. 2C nebo 2D, který umožňuje aplikaci „rolováním“ po povrchu části znečištěné oblasti oka. Při takové aplikaci se

5.

funkční část 1 po obvodu postupně stlačuje a opět relaxuje, čímž napomáhá adhezi nečistot. Tímto způsobem aplikace se také zvýší využitá plocha funkční části 1 a sníží se její nežádoucí tření vůči povrchu čištěné oblasti oka. Aplikační konec 1A funkční části 1 je výhodně oblý, např. polokulový, a průřez funkční části J se výhodně zužuje směrem od držátka 2 k aplikačnímu konci 1A, jak je schematicky znázorněno na obr. 3. Délka funkční funkční části J se výhodně pohybuje mezi asi 3 mm a 30 mm, nejvýhodněji pak mezi 5 a 20 mm. Příčný rozměr (např. maximální průměr) funkční části 1 je výhodně mezi 2 a 10 mm, nejlépe pak mezi 4 a 8 mm. Délka držátka 2 může být od asi 10 mm do asi 100 mm, výhodně mezi 30 a 65 mm.

Materiál funkční části _1 musí být dostatečně měkký, výhodně deformovatelný malou silou, aby umožnil vytlačení části kapaliny z pórů bez poškození nebo dráždění povrchu čištěné oblasti oka. Z toho důvodu by objem pórů měl přesahovat 20|%, a výhodně 3Ó% hydratovaného objemu části 1. Porosita by měla být mezi 15% a 98% ) f \/ * ) ’ výhodně mezi 20 a 901% objemu.

Důležitá je i velikost pórů, jejichž střední průměr by se měl pohybovat mezi asi 0.1 mikrometru to asi 500 mikrometrů, výhodně od asi 1 do asi 200 mikrony. Výhodné je, aby velikost póru nebyla jednotná, ale měla určitou distribuci průměrů, odpovídající např. gaussovské distribuci. Je také možná distribuce pórů od nitra směrem k povrchu, přednostně tak, že jak porosita, tak i velikost pórů rostou směrem k povrchu funkční části 1.

Důležitá je také smáčivost povrchu pórů, aby se v pórech přednostně vytvořil positivní kapilární tlak. K tomu účelu je výhodné volit polymery, jejichž povrch má vůči fyziologicky nezávadné kapalině obsažené v pórech za pokojové teploty smáčecí úhel menší než 90° a výhodně nižší než 75°. Výhodné jsou především hydrogely, tj. polymery nerozpustné ve vodě, ale vodu absorbující (bobtnající v přítomnosti vody) až do určitého obsahu. Hydrogely mohou být kovalentně nebo fyzikálně zesíťované polymery různého chemického složení. Výhodné pro účel vynálezu jsou hlavně nízko až středně hydrofílní hydrogely s rovnovážným obsahem vody od 20% váh. do 60% váh., přednostně mezi 30% a 5Q% váhových, které jsou snášenlivé i s jemnými tkáněmi a schopny povrchově adsorbovat nečistoty jak hydrofilního, tak i hydrofobního charakteru. Také jsou schopny vázat v pórech vodnou kapalinu, která může být vytlačena poměrně malým mechanickým

6' tlakem, který může být řízen velikostí a hydrofilitou pórů. Pro aplikaci by měl být porézní polymer funkční části 1 aspoň zčásti zvlhčen fyziologicky nezávadnou kapalinou.

Hlavní podmínkou při volbě polymerů pro funkční část 1 je jejich zdravotní nezávadnost, hlavně to, že neobsahují toxické či dráždivě látky ani je nemohou uvolňovat za podmínek skladování a během použití. Odborníci mohou navrhnout řadu polymerů a kopolymeru splňujících funkční podmínky vynálezu. Tak např. mohou být použity polyuretany a polymočoviny, včetně jejich sledových kopolymerů s polyoly. Jiná preferovaná skupina polymerů jsou vinylové polymery a kopolymery, např. polymery a kopolymery polyvinylalkoholu nebo vinylacetátu. Další preferovanou skupinou jsou polymery a kopolymery akrylátů a metakrylátů, jako jsou např. polymery amidů a esterů kyseliny akrylové a metakrylové. Příkladem může být např. řídce síťovaný kopolymer 2-hydroxyethylmetakrylátu (HEMA) a malým množstvím bis-etylenglykoldimetakrylátu. Jsou výhodné také polymery obsahující ionogenní skupiny, jako jsou např. karboxylové, sulfonove, terciální aminové a podobně. Některá z možných složení budou uvedena v Příkladech. Kapalina obsažená v pórech je netoxická a nedráždivá kapalina, výhodně vodný roztok solí nebo s vodou mísitelných organických netoxických sloučenin. Takovými organickými sloučeninami jsou např. sloučeniny s dvěma či více hydroxylovými skupinami, jako jsou cukry, glycerin, 1,2 propylenglykol, trietylénglykol a podobně. Jinými vhodnými sloučeninami mohou být dimethylsulfoxid nebo glycerylformal. Takové sloučeniny mohou být přítomné v roztoku až asi do koncentrace 80% váh., ale zpravidla stačí jejich přítomnost i v menším množství. Výhodné jsou především isotonické roztoky např. vhodných solí, jako je NaCL Tento roztok může dále obsahovat vhodná antiseptika či jiné aktivní látky obvyklé v oftalmologických formulacích, např. v tzv. borové vodě. Důležité je, aby nezpůsobovaly dráždění oka a byly dostatečné stále behem skladováni a použiti Prostředku. Pro aplikaci je výhodné, aby celkové množství kapaliny přítomné ve funkční části bylo přiměřeně menší, než je její maximální zadržovací kapacita pro danou kapalinu. Zadržovací kapacitou porézního hydrogelu se rozumí celkový obsah kapaliny jednak zadržovaný ve struktuře hydrogelu a jednak obsažený v plně zaplněných pórech. Pokud by obsah kapaliny byl příliš vysoký, pak by se při aplikaci kapalina vytlačovala z pórů a mohla by vytékat z oblasti oka, rozmývat líčení a podobně. Pokud by byla příliš nízká (např, výrazně nižší než je rovnovážný obsah vody v hydrogelu), pak by povrch funkční části mohl být příliš drsný a poškodit nebo dráždit povrch oka, okraje víčka a podobně. Podle našich zkušeností by řečená kapalina v okamžiku kontaktu s oblastí oka měla být obsažena v množství v 7 2 v odpovídající 20% až 95% a výhodně pak 33% až 67% maximální zadržovací kapacity funkční části z porézního polymeru. Obsah kapaliny může být upraven až těsně před aplikací (např. vyždímáním přebytku kapaliny, nebo naopak smočením suchého přípravku v kapalině), ale výhodnější je skladovat a dodávat Prostředek vhodně balený s optimálním množstvím kapaliny.

Proto kromě funkční časti L a drzatka 2 je prostředek výhodně vybaven vodotěsným obalem 3 chránícím funkční část 1 před vysycháním a znečištěním. Obal 3 může obsahovat více něž jeden prostředek, které jsou z něj postupně odebírány pro použití. Takovým obalem muže byt například lahvička s širokým hrdlem a šroubovacím závěrem, nebo plastické pouzdro a podobně. Výhodné jsou však individuální obaly pro každý jednotlivý prostředek, které jsou pohodlnější pro použití a lépe zaručují čistotu prostředku. Takovýto individuální obal 3 může být tvořen např. plastickým “blisterem” překrytým odjímatelnou folií nebo obalem celého prostředku ze svařené plastické folie. Obzvláště výhodný je pak obal 3 tvarovaný z plastické hmoty podle tvaru funkční části 1, jak je znázorněno na obr. 4. Obal je výhodně utěsněn víčkem 4 upevněným na držátko 2, případně s ním tvořící jednu nerozebíratelnou část.

Prostředek může být také celý uzavřen v nepropustném obale chránícím prostředek před znečištěním a zadržujícím řečenou vodnou, fyziologicky nezávadnou kapalinu. V provedení pro jedno použití může být tento obal tvořen např. plastickou fólií nepropustnou pro vodní páry, kterou lze roztrhnout pro vyjmutí prostředku. Plastické fólie zvláště vhodné pro použití jsou např. z polyetylénu, polyethylentereftalátu (PET) nebo i z pokovené plastické folie. Držátko 2 muže mít konec přizpůsobený pro snadné protržení obalu.

Jinou alternativou je dělený obal obsahující prostředek, přednostně dvoudílný obal z vhodné plastické hmoty jako je polypropylen (PP), kde oba díly jsou vyrobeny injekčním vstřikováním a vzájemně propojeny vodotěsným rozebíratelným spojem, jako je sroubení, Luer lock nebo bajonetový uzávěr. Takovýto obal může sloužit jak pro

8' jednorázové, tak i opakované použití Prostředku, případně i pro jeho hygienické skladováním před umístěním do odpadu.

Jiné výhodné uspořádání s držátkem 2 složeným ze dvou částí, kterými jsou vnitřní část 2A a vnější část 2B ,je schématicky zobrazené v obr. 5. Plastový obal 3 má vodotěsné víčko 4 a jsou v němž umístěny funkční část 1 a vnitřní část 2A držátka 2 prostředku. Vnější část 2B držátka 2 není připojena k vnitřní části části 2A trvale, ale připojuje se těsně před použitím po otevření víčka 4. Víčko 4 a vnitřní část 2A držátka 2 tvoří výhodně jeden díl. Po použití se vnější část 2B odpojí od vnitřní části 2A, která se i s připojenou funkční částí las obalem 3 vyhodí, zatímco vnější část 2B držítka 2 se uschová pro další použití. Vnitřní část 2A a vnější část 2B jsou vybaveny vhodným systémem pro rychlé připojení a odpojení, jakým je bajonetový uzávěr, Luer Lock, uzávěr obvyklý v automatických tužkách a podobně, a který je na obr. 5 schématicky vyznačeny maticovou částí 5A a paticovou částí 5B.

Výhodným způsobem výroby funkční části 1 je odlévání kapalného prekursoru do formy za podmínek vhodných pro tvorbu porézního polymeru. Takové procesy jsou dobře známy odborníkům v oboru plastických hmot. Formu pro odlévání výhodně tvoří obal 3. Složení kapalného prekursoru se výhodně volí takové, aby výsledek jeho ztuhnutí byl netoxický a nedráždivý a nebylo třeba ho extenzivně prát nebo jinak čistit. Tím odpadnou různé výrobní operace a sníží se výrobní náklady. Navíc se snížením počtu výrobních operací sníží i možnost kontaminace. Výhodným materiálem pro funkční část 1 je porézní hydrogel. Vytvoření houbovité gelové struktury se dá dosáhnout např. tak, že precursor obsahuje více vodné kapaliny než kolik jí může vzniklý hydrogel pojmout rovnovážným bobtnáním. V tom případě dojde k tak zvané „synerézi“, kdy se polymer a kapalina vzájemně odloučí za vzniku houbovité struktury. Tento efekt je dobře znám polymemím chemikům, kteří dokáží najít řadu konkrétních systémů splňujících tuto podmínku. Příkladem tvorby porézního hydrogelu fyzikálním procesem může být např. opakované mrznutí a tání vodných roztoků polyvinylalkoholu, které zmrznutím a následným táním vytvoří jemnou houbovitou gelovou strukturu, jejíž konzistence, porozita apod. se dají řídit např. koncentrací polymeru v roztoku, teplotou a počtem cyklů. Jiným příkladem může být kopolymerace HEMA s vhodným síťovadlem v dostatečně zředěných vodných roztocích. Vhodná je iniciace polymerace pomocí radikálových iniciátorů, jako jsou organické či anorganické peroxidy nebo azosloučeniny. Iniciátory jsou rozkládány teplem, UV zářením nebo reakcí s vhodnými redukčními sloučeninymi (tak zvané redox iniciační systémy). Obzvláště výhodné jsou takové vodorozpustné iniciátory, jejichž reakční produkty jsou zdravotně nezávadné a nemusí se z produktu reakce pečlive odstraňovat. Příkladem může být peroxid vodíku nebo persulfát amonný.

Tuhnutí kapaliného prekursoru se výhodně provádí v přítomnosti držátka 2 ve forme, ktere se tak zabuduje do hydrogelové funkční části 1 bez nutnosti dalších operací. Alternativně je ovšem možno vytvořit ve funkční části 1 otvor nebo důlek coby receptor držátka 2, a do tohoto receptoru pak funkční část 2 vlepit pomocí vhodného adheziva, např, kyanoakrylátového lepidla.

Základní funkcí prostředku je odstraňování nečistot z oblasti oka, jak již bylo popsáno. Prostředek však může být použit i pro jiné hygienické účely, jako např. pro čistění jiných tělesných dutin, nanášení nebo odstraňování nebo opravy kosmetických prostředků, odsávání přebytku kapalin a podobně. Základní čisticí funkce prostředku může být popsána následovně:

-prostředek je vyňat z obalu 3, obsah kapaliny je v něm případně upraven, a je pak zaveden do oblasti oka tak, aby se aplikační konec 1A jeho funkční části 1 dotkla oblasti s nečistotou, která má být odstraněna;

-nečistota pri kontaktu ulpí na porézním polymeru, aniž by poranila nebo dráždila oční tkáň;

-prostředek je i s nečistotou odstraněn z oblasti oka.

Po odstranění z oblasti oka lze ovšem prostředek vyčistit, nasáknout čerstvou vodnou kapalinou a znovu použít. Přednostní z hlediska hygieny, bezpečnosti a pohodlí uživatele je však vyhození prostředku po prvním použití.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Polyethylenová nádobka o obsahu 1,5 ml s víčkem, sloužící primárně jako minizkumavka nebo vzorkovnice na malé vzorky (FISCHER SCIENTIFIC, Katalogové Č. 2103.3502), je použita jednak jako odlévací forma a jednak jako vodotěsný obal 3 (viz obr. 4 a obr. 5) pro hydrogelovou funkční část 1. Forma je upravena odříznutím víčka, které je pak nahrazeno polyethylenovou částí sloužící jako kotvící část vnitřní části 2A, víčka 4 a maticové části 5A s bajonetvou spojkou podle obr. 5. Forma je vyplněna roztokem 10% PVA a 0,8% NaCl ve vodě, uzavřena zhora zmíněnou polyetylenovou částí a podrobena 3 cyklům zmrazení na -20f C a ohřátí na + 20j°C. Roztok je připraven rozpuštěním PVA o molekulové hmotnosti 80k Dalton a stupni hydrolýzy přes 99% v isotonickém roztoku NaCl při teplotě přes 95°C. Opakovaným mrazením a táním se Λ polymer odloučí v nerozpustné formě od vody a vznikne porézní hydrogel s otevřenými póry, z něhož se dá snadno vyždímat přebytečná voda i malým tlakem. Výrobek je skladován v této formě. Před použitím je k víčku 4 připevněna kovová vnější část 2B držátka 2 podle obr. 5, která je na konci vybavena paticovou částí 5B bajonetové spojky, a porézní hydrogelová funkční část 1 je vytažena z obalu 3 a použita pro čistění oblasti oka. Pote je držátko 2 odpojeno a uschováno pro další použití, zatímco použitá funkční část 1 je vrácena do obalu 3 a vyhozena do odpadu.

Příklad 2

Polythylenová forma z příkladu 1 je z části naplněna odvzdušněným roztokem 30% hmotnosti HEMA ve vodném roztoku 1% persíranu amonného. HEMA obsahuje 0.25 % hmotnosti ethylenglykoldimetakrylátu a 5 % hmotnosti trietylenglykoldimetakrylátu. Naplněná formička je pak uzavřena pryžovým víčkem 4, kterou těsně prochází polypropylenové držátko 2 podle obr. 4. Uzavřené formy jsou ohřívány ve vodní lázni na 80f C po dobu 3 hodin, načež jsou ochlazeny a skladovány v plastikovém kontejneru. Tepelnou polymerací vznikne ve formě tvořené obalem 3 hydrogelová houba tvořící funkční část 1 podle obr. 4. Před použitím se hydrogelová funkční část 1 vytáhne z obalu 3 pomocí držátka 2 a použije se zaobleným aplikačním koncem FA funkční části 1 k vyčistění oblasti očí. Po vyčistění se funkční část 1 i s držátkem 2 a víčkem 4 vrátí do obalu 3, který se ve vhodnou chvíli vyhodí do odpadu. Příklad 3

Opakuje se postup z příkladu 2 až do dokončení tepelné polymerace. Poté je funkční část 1 se víčkem 4 a držátkem 2 z obr. 4 vyjme z formy, víčko 4 se odstraní a recykluje pro další použití. Funkční část 1 s připojeným držátkem 2 jsou pak vyprány v destilované vodě a namočeny do 30% roztoku glycerinu ve vodě. Po 24 hodinách je přebytek roztoku odstraněn odstředěním a díly jsou sušeny na vzduchu po 12 hodin.

n;

Voda se z funkční části 1 z části odpaří a zůstane v ní zakončentrováný glycerin, který slouží jako změkčovadlo a zčásti i jako konzervační činidlo hydrogelu. Hotový výrobek je zavařen v polyetylenové fólii. Před použitím se fólie roztrhne, výrobek vyjme a použije k čištění oblasti oka buďto přímo, nebo po zvlhčení oftalmickým roztokem. Při nálezu prachu, cizích tělísek, zbytků kosmetiky či částic z řasenky v nalíčených očních oblastech se prostředek dle příkladu vyndá z plastového sáčku a případně i zvlhčí očním roztokem. Tyčinka se lehce přiloží hydrogelovou částí kdané nečistotě a rotačním pohybem se odstraní. Nedojde tak k rozmazání líčení očních partií.

Stejně lze postupovat i v případě obrácení řasy do oka. Prostředek k odstraňování nečistot z očních oblastí se přiloží hydrogelovou funkční částí k této řase a rotačním pohybem se odstraní. Tím zamezíme dalšímu dráždění oka.

Při nálezu odpadních produktů organismu (ospalek) v očních koutcích (někteří lidé trpí tvorbou těchto ospalek i několikrát denně) si pohodlně rotačním pohybem, bez rozmazání líčení odstraní Prostředkem navlhčeným v oftalmickém roztoku, aniž by došlo k podráždění a zanesení infekce.

Při odstraňování ospalek u zvířat se postupuje stejně, jen s větší velikostí funkční hydrogelové části. Rotací funkční části, která je navlhčená v očním roztoku, lze také odmočit slepené chloupky v okolí očí, které také dráždí oční oblast.

Seznam vztahových značek funkční část

1A aplikační konec držátko

2A vniřní část

2B vnější část obal víčko

5A maticová část

5B paticová část

Claims (10)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Prostředek k odstraňování nežádoucích substancí a předmětů, jakými jsou odpadní produkty metabolizmu, nečistoty, prach a zbytky kosmetiky, z oblasti oka, tvořený funkční částí a případně držátkem, vyznačený tím, že je tvořen funkční částí (1) z porézního polymeru, zejména z hydrofílního polymeru, která je uzpůsobena svým tvarem pro neagresivní dotyk s čištěnou oblastí oka a svou porozitou pro pojmutí netoxické a nedráždivé kapaliny.

2. Prostředek podle nároku 1, vyznačený tím, že obsahuje držátko (2) spojené trvale nebo oddělitelně s funkční částí (1).

3. Prostředek podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že je uzavřen ve vodotěsném obalu (3).

4. Prostředek podle některého z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že porézní polymer funkční části (1) má průměrnou porozitu 20 až 98 % objemu, vztaženo na celkový objem porézního polymeru.

5. Prostředek podle některého z nároku 1 az 4, vyznačený tím, že porézní polymer funkční části (1) má průměrnou velikost pórů 0,1 až 250 mikrometrů.

6. Prostředek podle nektereho z nároku 1 az 5, vyznačený tím, že porézním polymerem funkční části (1) je deformovatelný porézní polymer uzpůsobený pro vytlačení pojmuté netoxické a nedráždivé kapaliny deformací funkční části (1).

7· Způsob výroby prostředku podle některého z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že se funkční část (1) získá z vodného roztoku překurzoru porézního polymeru vyloučením porézního polymeru odlučováním vody z uvedeného roztoku, načež se získaná funkční část (1) případně spojí s držátkem (2) a samotná nebo s držátkem (2) se případně uzavře ve vodotěsném obalu (3).

8. Způsob podle nároku 7, vyznačený tím, že vodným roztokem překurzoru porézního polymeru je vodný roztok polyvinylalkoholu a porézní polymer se vyloučí z tohoto roztoku odloučením vody provedeným opakovaným zmrznutím a táním uvedeného roztoku.

9. Způsob výroby prostředku podle některého z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že vodným roztokem překurzoru porézního polymeru je vodný roztok obsahující majoritní část 2-hydroxyethylmethakrylátu a minoritní část vícefunkčního síťovadla a vyloučení porézního polymeru se provede radikálovou polymerací v přítomnosti vodorozpustného iniciátoru radikálové polymerace, načež se získaná funkční část (1) případně spojí s držátkem (2) a samotná nebo s držátkem (2) se případně uzavře ve vodotěsném obalu 3.

10. Způsob podle některého z nároků 7 až 9, vyznačený tím, že se vyloučení porézního polymeru z vodného roztoku prekurzoru porézního polymeru provede přímo ve vodotěsném obalu (3).