CZ297997A3 - Nýt pro spojování povrchově chráněných předmětů - Google Patents

Description

Nýt pro spojování povrchově chráněných předmětu

Oblast techniky

Tento vynález se týká nýtu vhodného pro spojování povrchově chráněných předmětů podle úvodní formule nároku 1, jako pro nosníky podvozků vozidel.

Podstata wnálezu

Ve výrobě konstrukcí spojováním nosníků se dříve používala metoda, při které se povrchově neupravené nosníky spojovaly nýtováním. Povrchová ochrana byla aplikována na konstrukci až po spojení nosníků. V modernizovaném výrobním procesu se postup výroby změnil tak, že nosníky jsou povrchově chráněny již před jejich spojením. Výsledkem tohoto výrobního procesu je okolnost, že vrstva povrchové ochrany je mezi hlavou nýtu a nosníkem. Nýt je při procesu spojování nosníků nýtováním přetvářen značným tlakem. Při používání tohoto postupu je vysoké riziko poškození vrstvy povrchové ochrany, což způsobí korozi povrchu a je začátkem koroze celého nosníku. Poškození nastane tím, že část hlavy nýtu, která je ve styku s vrstvou povrchové ochrany je tvarována ostrou hranou nastává přetváření materiálu značným směru nýtu. Ostrá hrana může snadno a deformována, čímž tlakem v radiálním poškodit vrstvu povrchové ochrany a uvedené přetváření

- 2 materiálu může způsobit napětí v povrchové vrstvě a její částečné odloupnutí.

Podstatou vynálezu je získání nýtu, který nepoškodí vrstvu povrchové ochrany nýtovaného předmětu.

Jako provedení tohoto vynálezu je navržen nýt pro spojování předmětů s vrstvou povrchové ochrany odpovídající charakteristice části nároku 1.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále popsán v souvislosti se způsoby jeho provedení přiloženými obrázky.

obr.la ukazuje nýt s půlkulovou hlavou obr.lb ukazuje nýt při pohledu šikmo zespodu obr.lc ukazuje nýt umístěný v otvoru rámu obr.2 ukazuje nýt s plochou hlavou obr.3 ukazuje schematicky deformaci nýtu obr.4a - 4d ukazují několik vhodných provedení nýtů

Příklady provedení vynálezu

Nýt se skládá v podstatě z válcového dříku 1 s hlavou 2. Dřík může mít také nekruhový průřez. Může mít například tvar oválu nebo víceúhelníku. Dřík vystupuje ze styčné plochy 3 upravené na hlavě část 4 a vnější v rovině 6, která dříku.

Styčná plocha je rozdělena na vnitřní část 5. Dřík přiléhá k vnitřní ploše se shoduje s vnitřní plochou. Dřík má středovou osu 7. Středová osa je v kolmém směru k vnitřní Vnitřní plocha se rozšiřuje dále od středové osy To znamená, že vnější okraj 8 /obr. lb/ vnitřní plochy je ve větší vzdálenosti od středové osy než povrch 9 dříku. Vnější povrch je spojen s vnitřním povrchem na vnějším okraji vnitřní plochy. Vnější povrch je dále od středové osy dříku než vnitřní povrch. Vnitřní povrch tak přechází do vnějšího povrchu na vnějším okraji vnitřního povrchu. Vnější povrch je situován na straně plochy 6 tvořící čelo dříku, což zajištuje, že vnější povrch styčné plochy není před deformací nýtu ve styku s rámem 10, 11 /obr.lc/. Při vložení nýtu do otvoru 13 rámu 10 existuje vůle mezi vnějším povrchem nýtu a rámem 10. Při přetváření nýtu během nýtování tato vůle v podstatě vnější povrch, kromě místa napojení na situován ve vzdálenosti od plochy 6.

zanikne. Tak je vnitřní povrch,

V navrhovaném provedení vynálezu je nýt tvarován kruhovitě symetricky s osou symetrie. Toto provedení je vyjádřeno v nároku 2. Odkazuje na nýt, který má v podstatě válcový dřík a hlavu o průměru větším než je průměr dříku. Hlavu tvoří horní plocha 14 a styčná plocha 3. Přechod z horní plochy do styčné plochy je situován v místě 15, kde má hlava svůj maximální radiální rozměr, a v bodech tohoto místa, kde přechází do dříku. Tyto body tvoří čáru přechodu 16 /obr. lb/ mezi horní částí plochy a styčnou plochou. Styčná plocha • · · · · · bod vnitřní části všem bodům, které je tvořena vnitřní částí 4 probíhající kolmo k ose symetrie dříku, který je v zásadě symetrický k uvedené ose, a vnější částí·· přecházející do vnitřního povrchu. Vnější povrch se skládá z vnitřní části 18 a spojovací linie vnějšího povrchu. Tato linie se částečně shoduje s vnějším okrajem 8 /obr. Ib/ vnitřní plochy a částečně s čárou protažení 16 /obr. Ib/ mezi horní a styčnou plochou. Rozhodující vnitřní bod vnitřní oblasti vnějšího povrchu je situován na vnější vzdálenosti, v podélném směru nýtu od konce dříku vzdálenějšího hlavě než kterýkoliv jiný povrchu. Vnitřní bod oblasti odpovídá nejsou situovány na hraně nebo okraji povrchu. Vnější povrch je situován na straně plochy 6 čelně k dříku a zajišťuje, že vnější povrch styčné plochy není před deformací nýtu ve styku s částmi spojovaného rámu 10, 11 /obr. lc/. Při vložení nýtu do otvoru 13 rámu 10 existuje vůle mezi vnějším povrchem nýtu a rámem 10. Tato vůle při přetváření nýtu během nýtování v podstatě zmizí. Tak vnější část povrchu s výjimkou toho, který je spojen s vnitřní částí, je situována ve vzdálenosti od plochy 6. Provedení uvedené v nároku 4 je zvláštní výhodou. Protože prodloužení mezi vnitřní a vnější částí povrchu je plynulé a bez hran, je riziko roztržení povrchové vrstvy výrazně sníženo.

Obr. 4a - 4d ukazují nejvhodnější uspořádání podle vynálezu. Obr. 4a a 4b ukazují nýt s velkou půlkulovou hlavou. Na obr. 4a je vnější část povrchu spojena s vnitřním povrchem mm. Přechod 8 mezi vnější oovrchu 4 ie tvarován tak.

- £ í o poloměru zakřivení 2-2.5 částí povrchu 5 a vnitřní částí že kolmice těchto povrchů se průběžně mění. Vnitřní plocha 41 vnější části povrchu se rozšiřuje aspoň o lmm v radiálním směru před tím, než její tvar přechází do původního poloměru formovaného při tvarování nýtu.

Na obr. 4a vnější část povrchu přechází do vnitřní plochy 41, tvarované jako komolý kužel. Kolmý povrch vnitřní plochy 41 tvoří úhel 15° s osou symetrie dříku. Vnitřní plocha 41 vnější části povrchu se rozšiřuje aspoň o 1 mm v radiálním směru před tím, než její tvar přechází do původního poloměru formovaného při tvarování nýtu.

Obr. 4c a 4d ukazují nýty s velkou plochou hlavou. Obr. 4c ukazuje styčnou plochu odpovídající tomu nýtu, který byl popsán ve vztahu k obr. 4a. Obr. 4d ukazuje styčnou plochu odpovídající tomu nýtu, který byl popsán ve vztahu k obr. 4b.

Obr. 2 ukazuje alternativní provedení tvaru hlavy nýtu. Přechod z horní části povrchu do styčné plochy je situován v oblasti 15, kde má hlava svůj největší radiální rozměr a bodů uvnitř tohoto místa, které přechází do dříku. Tvar hlavy nýtu může být s výjimkou styčné plochy zvolen libovolně.

a*.

- 6 Obr. 3 znázorňuje schématicky přetvářný proces nýtu. Body 26 a 27 představují tři různé stupně deformace. Bod 27 je •posouván -pouze v radiálním .směru, zatímco bod 26 je posouván jak v radiálním tak i axiálním směru. Horní část povrchu nýtu se mění tlakem do tvaru 24', 24'' a 24'''. Touto deformací se body 26 a 27 spodní části povrchu přeměňuj í do bodů 26', 27', 26' ', 27' ', 26' ' ¹ , 27' ' ' . Každý bod spodní části povrchu se pohybuje deformací v radiálním směru. Vzdálenost každého bodu pohybujícího se v radiálním směru závisí na vzdálenosti od bodu na ose symetrie nýtu. Body na větší vzdálenosti od osy symetrie se budou posouvat na delší vzdálenost. Protože dolní část plochy nýtu je zkosená, bude se maximální přemístění bodu ve styku s rámem, se kterým je spojován, .snižovat. Na rámu tak nastane menší napětí. To způsobí, že vrstva povrchové ochrany na rámu je méně namáhána, a proto bude pravděpodobně méně poškozena. Druhou předností je to, že ostrá hrana tvarovaná na přechodu z horní do dolní části povrchu při studeném tváření nýtu není ve styku s materiálem povrchové vrstvy.

Nýt je vyroben tvářením - lisováním ve formě odpovídající tvaru vnější plochy. Alternativní metoda výroby formuje vnější povrch působením styčné plochy nýtu při zkosení po procesu tváření. Nýt je vyráběn nejčastěji z oceli.

Claims (7)

1. Patentové nároky

   1/ Nýt pro spojování povrchově chráněných předmětů, např. nosníků podvozků vozidel, vyznačující se t í m, že nýt je složen z válcového dříku /1/ s hlavou /2/, kde dřík je rozšířen ze styčné plochy /3/ na hlavě charakterizované tím, že styčná plocha je rozdělena na vnitřní část plochy /4/ a vnější část plochy /5/; dřík je připojen k vnitřní části plochy na ploše /6/, která se shoduje s vnitřní částí plochy; střední osa /7/ dříku rozšiřuje v kolmém směru vnitřní část plochy; rozšíření vnitřní části plochy v radiálním směru zé střední osy dříku je větší než radiální rozšíření dříku; vnější část plochy/5/ je připojena k vnitřní části plochy /4/; vnější část plochy /5/ je situována ve větší radiální vzdálenosti od střední osy dříku než. vnitřní část plochy /4/; vnější část plochy /5/ je situována na straně plochy /6/, která je čelem dříku a vnější část plochy /5/ je situována mimo styčnou plochu s výjimkou jejího připojení na vnitřní část plochy /4/.
2. 2/ Nýt pro spojování povrchově chráněných předmětů se tím, že je tvořen v dříku /1/ a hlavy /2/, která má větší průměr než dřík, kde hlava se skládá z horní části povrchu /14/ a styčné plochy /3/, kde přechod z horní do styčné plochy je situován v místě /15/, kde má hlava svůj vyznačuj ící podstatě z válcového ···· · maximální radiální rozměr a v bodech /16/, kde tato oblast uzavírá dřík a má styčnou plochu s vnitřní částí /4/ -a- -vnější částí /5/; vnitřní část plochy /4/ se rozšiřuje v podstatě kolmo k ose symetrie dříku /7/; vnitřní část plochy je v podstatě symetrická vzhledem k ose symetrie /7/; vnější část /5/ je spojena s vnitřní částí /4/; každý vnitřní bod vnější části povrchu je situován na větší vzdálenosti v axiálním směru nýtu od konce dříku vzdáleného od hlavy než každý bod vnitřní části povrchu.
3. 3/ Nýt podle nároku 1 nebo 2 vyznačující se tím, že každý povrch kolmý k některému vnitřnímu bodu vnější části povrchu směřuje k ose symetrie.
4. 4/ Nýt podle nároku 3 vyznačující se tím, že kolmý povrch vnější a vnitřní části plochy se plynule mění v přechodu z vnitřní do vnější části povrchu.
5. 5/ Nýt podle nároku 1, 2 nebo 3 vyznačující se t í m, že vnější část povrchu je kužel.
6. 6/ Nýt podle kteréhokoliv vyznačující se povrchu má radiální rozměr D tvarována jako komolý z předchozích nároků tím, že vnitřní část a vnější část povrchu má radiální rozměr d a že D/d je 1/3 < D/d < 10, z předchozích nároků tím, že vnější povrch
7. 7/ Nýt podle kteréhokoliv vyznačující se je alespoň částečně po deformaci nýtu nýtováním ve styku s rámem.