CS162792A3 - Process for preparing styrene polymer particles being able to be foamed - Google Patents

Description

Způsob výroby zpěnitelných částic styrenových polymerů

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby zpěnitelných neboli nadouvatal-ných částic styrenových polymerů, které vykazují zlepšenou zpra-covatelnost a zlepšené mechanické vlastnosti. Především se vynález týká způsobu výroby zpěnitelných částicstyrenových polymerů, které jsou zvláště vhodné pro výrobulisováním hotových výrobků a bloků s mimořádně dobrým vzhledempovrchu, s nízkou sráživosti, s vysokým stupněm slinutí a s po-měrně krátkou dobou prodlevy uvnitř formy.

Dosavadní stav techniky Výroba zpěnitelných částic styrenových polymerů, zvláštěpolystyrenu, je velmi dobře známa. Je založena na včleňování dopolymeru v průběhu polymerace nebo později, zpěftovacích činidelo teplotě varu nižší než je teplota měknutí polymeru. Jestliže sepak částice, obsahující zpěňovací činidla neboli nadouvadlazahřeji, nadouvadlo se odpaří a vede k vytvoření velikého počtuuzavřených dutin, zvaných buňky v polymeru.

Aby bylo možno vyrobit hotové výrobky nebo bloky o nízkéhustotě, vkládají se nadouvatelné částice do dutiny formy, kterádefinuje tvar žádaného hotového výrobku a pak se provedezahříváni na teplotu vyšší, než je teplota varu nadouvalda a nežje teplota bodu měknuti polymerniho materiálu. V průběhu tohotozahřívání se částice nadouvaji ve vymezeném prostoru, slinujia vytvářejí výrobek, jehož rozměry a tvar odpovídají použitéformě.Částice se mohou do formy vnášet přímo nebo se mohou předempředběžně tvarovat před vnesením do formy, načež se mohoupodrobovat stárnutí po dobu přibližně 15 až 30 hodin.

Po lisování se hotový výrobek nechá ve formě ochladit podobu dostatečně dlouhou, aby se výrobek při vyjímáni z formynedeformoval. Jelikož je zpěněný materiál velmi dobrým tepelnýmizolátorem, je zapotřebí poměrně dlouhé doby prodlevy ve formě 2 k vychladnutí výrobku. Proto doba chladnuti představuje velkýčasový úsek lisovacího cyklu a mimořádně snižuje využívánílisovacích forem v daném časovém úseku.

Za účelem sníženiúčelem získání dobréhomnožství halogenovaných a současně zapřidávat maléjako například doby prodlevy ve forměslinuti bylo navrženoorganických sloučenin, hromovaných derivátů, chlorovaných derivátů nebo bromchlorovánýchderivátů do syntetického polymeru při polymeraci. Jako příkladytakových sloučenin, přidávaných do styrenu v průběhu polymeracese uvádějí sloučeniny podle amerických patentových spisů číslo4 169193, 4 172928 a 4 200696.

Tyto organické produkty umožňuji snížit dobu prodlevy v li-sovací formě dokonce v podstatné míře, avšak pro četné nedostat-ky je jejich používání omezeno. Prvním nedostatkem je vývojnepříjemného zápachu ve fázi předtvářeni. Dále se po vylisovánípozoruje silná smrátivost, takže není možno získat výlisky předemstanovených rozměrů. Dále může používáni halogenovanýchorganických produktů způsobovat problémy s toxicitou, pokudje výrobek určen pro baleni potravin. Kromě toho různá národní zákonná opatřeni vedou k eliminováni halogenovaných produktů z for- ' mulaci zpěňovatelných polystyrenů. V evropské zveřejněné přihlášce vynálezu číslo O 046494 se popisuje povlékáni částic styrenových polymerů esteremhydroxykarboxylové kyseliny nebo esterem karboxylové kyselinya alkoxyalkoholu. Takovým povlečením se získá materiál s velmikrátkou lisovací dobou a s vysokou schopností slinováni. Jehovelkým nedostatkem však je, že se musí přidávat velké množstvípřísad do částic, aby se dosáhlo přijatelných výsledků, cožzpůsobuje spékáni částic v obalech (vytvářeni koláčů) a znečiš-ťováni průmyslových vod při operaci lisování.

Nyní se s překvapením zjistilo, že je možno získat zpěňo-vatelné částice styrenových polymerů, které jsou vhodné pro výro-bu výlisků bez shora uvedených nedostatků, jestliže se takovéčástice, obsahující hmotnostně 2 až 20 % nadouvadla, podrobujičástečně ztrátě nadouvadla před předtvářením při nižší teplotěnež je teplota přechodu částic do sklovitého stavu. 3

Podstata vynálezu

Způsob výroby zpěňovatelných částic styrenových polymerů,které mají zlepšenou zpracovatelnost a zlepšené mechanickévlastnosti, spočívá podle vynálezu na < tom , že se takové částice,obsahující hmotnostně 2 až 20 % nadouvadla, podrobuji částečně ztrátě nadouvadla před předtvářenim při nižší teplotě, než jeteplota přechodu částic do sklovitého stavu. Tímto způsobem se lisováním získají tvarované výrobky a blo-ky s mimořádně dobrým vzhledem, s nízkou sráživostí a s poměrněkrátkou dobou prodlevy ve formě. Způsob podle vynálezu je založenna tom, že - se připravuji zpěňovatelné částice z polystyrénových polymerů,obsahujících hmotnostně 2 až 20 % nadouvadla, - částice se povlékají antistatickým prostředkem v množstvínejvýše hmotnostně 1 % a - část.včleněného nadouvadla se odstraní při nižší teplotě, nežje teplota přechodu částic do sklovitého stavu.

Množství nadouvadla, které se z částic odstraní, nemá proúčely toho.to vynálezu rozhodující význam. Nejlepšich výsledků sevšak se zřetelem na stupeň slinutí dosahuje, když ztrátanadouvadla není větší než hmotnostně 60 % a když je s výhodouv rozmezí hmotnostně· 5 až 50 %, vztaženo na počáteční obsah nadouvadla.

Toto odstraněni nadouvadla se s výhodou provádí zahříváním,s výhodou v peci, na nižší teplotu, než je teplota přechodu (Tg)částic do sklovitého stavu.

Doba prodlevy částic v peci závisí na teplotě v peci a namnožství odstraňovaného nadouvadla. Obecně je tato teplota 25 až60 ’C, s výhodou 35 až 50 *C a doba prodlevy v peci je 10 minutaž 24 hodin. Částice s obsahem nadouvadla se mohou vyrábět prováděnímpolymerace s výhodou ve vodné suspenzi styrenu bud samotného nebove směsi s alespoň jedním ethylenicky nenasyceným komonomerem,kopolymerovatelným se styrenem, v přítomnosti nadouvadla. Takovápolymeace se může provádět v přítomnosti alespoň jednoho peroxi- 4 dického iniciátoru nebo tepelnou cestou o sobě známým způsobem zestavu techniky.

Nebo se nadouvadlo může včleňovat do již připravenéhostyrenového polymeru tak, že se na částice polymeru působí paraminadouvadla nebo se nadouvadlo přidává do již vyrobených částic,suspendovaných ve vodě, nebo v průběhu jejich vytlačování. Různézpůsoby výroby zpěňovatelných částic jsou pracovníkům v oborudobře známy a jsou popsány v technické literatuře. Příkladně seuvádějí britské patentové spisy číslo 695826, 715100, 886811, 908089 a 1 048243 a americký patentový spis číslo 2 983692. Výrazem "styrenové polymery" nebo "styrenické polymery" sezde vždy míní styrenové homopolymery a styrenové kopolymerys jinými vinylovými a/nebo vinylidenovými monomery, přičemž tako-vé kopolymery obsahuji hmotnostně alespoň 50 % chemicky kombinovaného styrenu. Jakožto příklady takových komonomerů seuvádějí: a-methylstyren, halogenovaný styren, jako 2,4-dichlor-styren,. akrylonitri1, metakrylonitri1, estery a,β-nenasycenýchkarboxylových kyselin s alkoholy s 1 až 4 atomy uhlíku,například estery akrylové a/nebo metakrylové kyseliny, N-vinylovésloučeniny jako vinylkarbazol. Výrazem "styrenové polymery" nebo "styrenické polymery" sezde vždy také míní kopolymery, které kromě styrenu a shorauvedených vinylových a/nebo vinylidenových komonomerů obsahují z také malá množství monomerů, které mají dvojné vazby vinylového"typu, jako je například divinylbenzen.

Zpěňovatelné polystyrénové částice obsahuji jakožtonadouvadlo běžné, snadno těkající organické sloučeniny, kterémohou být při teplotě místnosti v plynné nebo v kapalné formě,a které nerozpouštějí polymer, nýbrž způsobuji jeho zpěněnía jejichž teplota varu je nižší než teplota měknuti polymeru.

Jakožto příklady zvlášť vhodných nadouvadel se uvádějíalifatické uhlovodíky se 2 až 6 atomy uhlíku, jako jsou napříkladpropan, butan, n-pentan, isopentan, hexan, cyklohexan, kterých semůže používat bud jednotlivě nebo ve vzájemných směsích, dálepetroleumether a halogenované deriváty alifatických uhlovodíkůs 1 až 3 atomy uhlíku, jako jsou četné chlorované a fluorované de- 5 riváty methanu, ethanu a ethylenu, například dichlordifluormethan,1,2,2-trifluorethan, 1,1,2-trichlorethan.

Nadouvadla se obecně používá ve hmotnostním množství 2 až 20% a s výhodou 4 až 10 %, se zřetelem na hmotnost polymeru.

Antistatickými činidly vhodnými pro způsob podle vynálezujsou činidla obecně navhovaná pro zlepšeni povrchových vlastnosti,tekutosti, konečné úpravy a zpracovatelnosti částic styrenovýchpolymerů. Tato antistatická činidla jsou obecně známa a jsou po-psána v technické literatuře. Příkladně se uvádí K. Johnson,Antistatic Composition for Textiles and Plastics (Antistatickáčinidla pro textilie a plasty), Noyes Data Corporation, ParkRidge N.J., 1976.

Jakožto příklady antistatických činidel, použitelných podlevynálezu, se příkladně uvádějí: estery mastných kyselin,například butylstearát; monohydroxy nebo polyhydroxyalkoholy, na-příklad glycerol; aminy, například ethoxylovaný terciárníalkylamin, dialkanolamin mastné kyseliny; amidy, napříkladN,N-bis-(2-hydroxyethylstearamid); polyoxyethylenové nebo poly-oxyalky1enové deriváty,napřiklad po1yethy1englyko1hexadecy1 ether;ethylenoxid/propylenoxidové kopolymery; aminická mýdla napříkladoktadecylaminová sůl kyseliny stearové; aminické soli alkylsul-fátů například oktadecylsulfátová sůl guanidinu; kvarterni amoni-ové sloučeniny, například oktadecyltrimethylamoniumchlorid; alkyl-fosfáty, například bis-dodecylhydrogenfosfát a aminické soli al-kyl fosfonových kyselin, například triethanolaminová sůl oktade-cylfosfonové kyseliny. Těchto antistatických činidel se můžepoužívat jednotlivě nebo ve vzájemných směsích v jakýchkoliv po-měrech.

Jakožto výhodná antistatická činidla pro způsob podlevynálezu se uvádějí: blokové ethylenoxid/propylenoxidové kopoly-mery s obsahem ethylenoxidu hmotnostně 10 až 50 % a s molekulovouhmotnosti 1000 až 5000, obchodně známé jakožto GLENDIONa ethoxylovaný terciární alkylamin, obchodně známý jakožto ATMER.

Množství antistatického činidla zpravidla není větál než hmotnostně 1 % se zřetelem na polymer, příkladně je toto množ- ství hmotnostně 0,001 až 0,5 % a s výhodou 0,010 až 0,100 %, 6 vztaženo na polymer. Částice polymeru se mohou povlékat antistatickým činidlemjakýmkoliv ze stavu techniky o sobě známým způsobem míšení. Na-příklad se zpěňovatelné částice zpracovávají vhodným množstvímantistatického činidla v otáčející se nádobě nebo v bubnu.

Povlékání částic antistatickým činidlem usnadňuje následnouoperaci proséváni, takže usnadňuje získání různých frakcí,přičemž každá má řízenou velikost částic a je tak určena prorůzné účely. Před zavedením do lisovacího stupně se částice obecněpodrobuji předzpěňováni působením páry nebo horkého vzduchu přivyšší teplotě, než je teplota přechodu částic do sklovitého stavua pak se nechávají stárnout při teplotě místnosti po dobu 10 až30 hodin o sobě známým způsobem ze stavu techniky.

Takto získané zpěňovatelné částice způsobem podle vynálezumají následující vlastnosti: a/ krátká doba prodlevy ve formě, obecně stejná nebo dokoncenižší než 50 % doby nutné pro ochlazeni bloku nebo tvarovanéhopředmětu z předzpěněných částic, neupravených způsobem podlevynálezu, b/ deformace bloku ve směru tloušťky je rovna nebo menši než 1 %,vf vysoký stupeň slinuti, čímž je umožněno lisováni bez přísadypodstatnějšího množství recyklovaných seškrabaných zpěněných produktů, · — · d/ kratší doba stárnutí po předzpěňovánim a e/ vysoká absorpční schopnost pro pigmenty a jiné přísady povr-chem výlisku.

Vedle nadouvadel mohou styrenové polymery obsahovat takédalší přísady, jako například zpomalovače hořeni, organickáa anorganická plnidla, barviva, pigmenty, antistatická činidla,protispékavé přísady pro předcházeni vzniku shluků v průběhupřed- zpěňování a změkčovadla.

Polymerace styrenu, s výhodou ve vodné suspenzi, přísadanadouvadel, s výhodou v průběhu polymerace a transformace částicna tvarované produkty lisováním v uzavřených formách se mohouprovádět způsoby dobře známými pracovníkům v oboru a popsanými 7 v technické literatuře (například "Rigid Plastic Foams" - Tvrdépěnové plasty - T.N. Ferrigno, Reinhold Publishing Corp., NewYork, Sp. st. a., 1963). Následující příklady praktického provedeni vynález blížeobjasňuji, nijak jej však neomezuji. Příklady provedeni vynálezu Přiklad 1 20 kg částic polystyrenu o stření molekulové hmotnosti180000, o průměru 0,2 až 2,7 mm a obsahujících nadouvadlo, tvořené směsi n-pentanu a isopentanu ve hmotnostním poměru 70:30,se získá polymeraci styrenu ve vodné suspenzi při teplotě 85 až120 'Ca v přítomnosti dibenzoylperoxidu a terč.-butylperoxidujakožto katalyzátoru. Částice se vyjmou z polymeračního reaktoru,kde se promyly vodou, odstředí se a vysuái se při tepotě 20 "Cv průběhu jedné hodiny.

Zpěnitelné částice se smlsl s 300 ppm antistatickéhočinidla, kterým je blokový kopolymer ethylenoxidu a propylenoxiduve hmotnostním poměru 10:90 o molekulové hmotnosti 2000 až 3000,známý pod obchodním označením GLENDION FG. Toto míšeni se provádív bubnu při teplotě místnosti po dobu přibližně 10 minut. Částicese pak prošiji a jejich dvě frakce se oddělí, přičemž frakceA/ je tvořena částicemi o průměru 0,4 až 0,9 mm a další frakceB/ je tvořena částicemi o průměru 0,9 až 2,7 mm.

Obsah nadouvadla je ve frakci A/ hmotnostně 6,8 % a vefrakci B/ 6,9 %.

Každá frakce se pak rozdělí na dva stejné podíly, to znamenána frakci "A.l" a "A.2" a "B.l" a "B.2". · Frakce A.2 se vnese dopece, zahřeje se na teplotu přibližně 35 *C a obsah nadouvadla seměří v intervalech 10 minut. Když obsah nadouvadla dosáhne hod-noty 5 %, vyjme se vzorek z pece a rychle se ochladí, aby se zastavilo ztráceni nadouvadla.

Frakce A.l i A.2 se smíchají s běžnou povlakovou směsi, obsahující hmotnostně 0,2 %, se zřetelem na hmotnost polymeru, 8 glycerolmonostearátu a 0,05 % stearátu zinečnatého a podrobují sepředzpěněni působením páry o teplotě 95 až 100 ’C až na hustotu25 g/1. Každá frakce se nechá stárnout na vzduchu při teplotě místnosti po dobu 24 hodin a následně se lisuje k získániobalového kontejneru 40 cm x 60 cm o tloušťce 2 cm. Lisováni seprovádí párou o tlaku 0,09 MPa. Měří se doba chlazeni kontejneru,což je doba prodlevy ve formě potřebná, aby si výrobek uchovalpři vyjmutí z formy svůj tvar.

Kontejnery, získané z frakce A.2, vykazují dobu chlazení(2 minuty, 45 sekund), která je přibližně o 50 % kratší než jedoba chlazení kontejneru z frakce A.l (5 minut). V případě každého kontejneru se stanovuje stupeň slinuti,definovaný jakožto procento zpěněných částic, které se ulomí porozrušení dna kontejneru. Procentové slinuti se stanovuje defino-váním sekce lomu o ploše přibližně 10 cm2, spočítáním celkovéhopočtu zpěněných částic obsažených v takovém řezu a spočítáním od-lomených částic a vyjádřením jejich vztahu k celkovému počtučástic. Tímto měřením zjištěno, že kontejner z frakce A.2vykazuje stupeň slinuti 80 %, zatímco z frakce A.l jen 15 %.

Frakce B.2 se zpracovává stejně, jako je uvedeno pro frakci A. 2. Když je obsah zpěňovadla 5,1 %, vzorek se z pece vyjmea rychle se ochladí, aby se ztráta nadouvadle přerušila.Frakce B. l a B.2 se smísí se stejným povlakovým činidlem jako frakce A. l a A.2 a podrobují se předzpěněni na hustotu přibližně 20 g/1 a pak se nechají stárnout při teplotě místnosti po dobu 24 hodin,stejně jako frakce A.l a A.2. každá frakce se pak lisujek získáni bloku 100 cm x 100 cm x 50 cm. Lisování se provádí pá-rou o tlaku 0,065 MPa. Doba prodlevy ve formě (9 minut) v případěbloku z frakce B.2 je o 55 % kratší než doba prodlevy (20 minut) v případě bloku, získaného z frakce B.l. Deformace, měřená natloušťce bloku z frakce B.2 je o 75 % menší než v případě blokuz frakce B.l (5 mm proti 20 mm). Stupeň slinutí listu o tloušťce5 cm, vyříznutého z bloku z frakce A.2 je závažně vyšší nežodpovídajícího listu téže tloušťky, vyříznutého z bloku frakce B. l (50 % proti 5 %). Z bloků se nařežou listy o tloušťce 1,5 mm. Jestliže se tyto 9 listy pozorují proti tmavému pozadí, nevykazuji listy z blokuz frakce B.2 žádné mezery mezi slinutými částicemi na rozdíl odlistů v bloku z frakce B.l. Příklad 2

Frakce A.l a A.2 podle přikladu 1 se zpracuji za stejnýchpracovních podminek jako podle přikladu 1, avšak doba stárnuti jejen 5 hodin. Doba prodlevy kontejneru ve formě z frakce A.l jedelší než 10 minut a kontejnery po vyjmutí z formy jsou značnědeformovány. Doba prodlevy ve formě kontejnerů z frakce A.2 jepouze o 20 % delší než podle příkladu 1, kdy se provádělostárnuti 24 hodin. Kontejnery, vyjmuté z formy , se nedeformují. Přiklad 3

Frakce B.l a B.2 podle přikladu* 1 se po 24 hodinovémstárnutí smísí se hmotnostně 25 % zpěněného polystyrenu, získaného z odpadového materiálu drcením seškrabaného materiálu.Každé frakce se lisuje za stejných podminek jako podle příkladu 1. Stupeň slinutí bloku z frakce B.2 je podstatně vyšší než blokuz frakce B.l (40 % oproti O %). Kromě toho při vizuálním pozorováni proti tmavému pozadí listu o odříznutého horkým drátem z bloku z frakce prakticky žádné mezery mezi slinutými částicemi. Podobný list,získaný odříznutím z bloku z frakce B.l vykazuje nerovnoměrnéznačné trhliny a jasné nánosy kondenzované vody. tloušťce 1,5 mm,B.2 se nezjišťují Přiklad 4

Postupuje se stejně jako podle přikladu 1, přičemž sepřipraví vzorky "C.l" a "C.2", které mají stejné charakteristikyjako vzorky A.l a A.2 podle přikladu 1. Každý vzorek se smísíhmotnostně s 0,1 % sazi a s 0,2 %, vztaženo na hmotnost polymeru,běžné lisovací povlakové hmoty tvořené gylcerylmonostearátema s 0,05 % stearátu zinečnatého. Míšení se provádí v bubnu při 10 teplotě místnosti. Každý vzorek se pak podrobuje předzpěněni,ne-chá se stárnout a lisuje se za stejných podmínek jako podle přík-ladu 1. Vzorek z C.2 má rovnoměrně pigmentovaný povrch a nevyka-zuje žádné uvolňováni sazí. Na rozdíl od toho vzorek z C.l vyka-zuje nerovnoměrné rozdělení sazi a dochází ke ztrátě pigmentuv průběhu doby. Kromě toho stupeň slinuti předmětů, získaných zevzorku C.2 je podstatně vyšší než v případě výrobků ze vzorku C.l (25 % proti O %) .

Průmyslová využitelnost

Způsob výroby zpěftovatelných částic styrenových polymerů, přikterém se tyto částice podrobují částečné ztrátě nadouvadla v pe-ci při nižší teplotě, než je teplota přechodu do sklovitého stavu,vede ke zpěněným výrobkům, které mají velmi pěkný vzhled povrchu,vykazuji nízkou srážlivost, vysoký stupeň slinuti a poměrněkrátkou‘nutnou dobu prodlevy ve formě.

Claims (12)

PATENTOVĚ NÁROKY '

1. Způsob výroby zpěnitelných částic styrenových polymerů sezlepšenými zpracovatelskými vlastnostmi a se zlepšenými mechanic-ckými vlastnostmi, vyznačující se t .i m , že setakové částice, obsahující hmotnostně 2 až 20 Sis nadouvadla, pod-robuji částečně ztrátě nadouvadla před předtvářenim při nižšíteplotě, než je teplota přechodu částic do sklovitého stavu.

2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, - že se připravuji zpěftovatelné částice z polystyrénových polymerů,obsahujících hmotnostně 2 až 20 % nadouvadla, - částice se povlékaji antistatickým prostředkem v množstvínejvýše hmotnostně 1 % a - část včleněného nadouvadla se odstraní při nižší teplotě, nežje teplota přechodu částic do sklovitého stavu.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se ti m , že ztráta nadouvadla není větší než hmotnostně 60 %a s výhodou je hmotnostně 5 až 50 % se zřetelem na počátečníobsah nadouvadla.

4. Způsob podle nároku 1 až 3,vyznačující setím, že se odstraňováni nadouvadla provádí při teplotě 26 až i 60 ’C, s výhodou 35 až 50 *C po dobu 10 minut až 24 hodin.

5. Způsob podle nároku 1 až 4, vyznačující se tím , že je nadouvadlo voleno ze souboru zahrnujícího alifa-tické uhlovodíky s 2 až 6 atomy uhlíku, používané jednotlivěnebo ve směsích, jako jsou například propan, butan, n-pentan,isopentan, hexan, cyklohexan, petroleumether a halogenovanéderiváty alifatických uhlovodíků s 1 až 3 atomy uhlíku, jako jsouchlorované a fluorované deriváty methanu, ethanu a ethylenu.

6. Způsob podle nároku 1 až 5,vyznačující se t i m , že je nadouvadlo obsaženo ve hmotnostním množství 4 až 10Sis, vztaženo na hmotnost polymeru.

7. Způsob podle nároku 1 až 6, vyznačující setím, že antistatická činidla jsou volena ze souboru zahrnu-jícího estery mastných kyselin, 12 například butylstearát; monohydroxy nebo polyhydroxyalkoholy, na-příklad glycerol; aminy, například ethoxylovaný terciárníalkylamin, dialkanolamin mastné kyseliny; amidy, napříkladN,N-bis-(2-hydroxyethylstearamid); polyoxyethylenové nebo poly-oxyalkylenové deriváty,například polyethylenglykolhexadecylether;ethylenoxid/propylenoxidové kopolymery; aminická mýdla napříkladoktadecylaminová sůl kyseliny staearové; aminické soli alkylsul-fátů například oktadecylsulfátová sůl guanidinu; kvarterni amoni-ové sloučeniny, například oktadecyltrimethylamoniumchlorid; alkyl-fosféty, například bis-dodecylhydrogenfosfát a aminické soli al-kyl fosfonových kyselin, například triethanolaminová sůl oktade-cyl fosfonové kyseliny, kterých se může používat jednotlivě nebove vzájemných směsích v jakémkoliv poměru.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tim,že se jakožto antistatického činidla používá ethylenoxidpropylen-oxidového blokového kopolymeru, obsahujícího hmotnostně 10 až 50% ethylenoxidu o molekulové hmotnosti 1000 až 5000.

9. Způsob podle nároku 7,vyz,načujici se tim,že se jakožto antistatického činidla používá ethoxylovánéhoterciárního alkylaminu.

10. Způsob podle nároku 1 až 9, v y z n a č u j i σ 1 se t 1 m ,, že se používá antistatického činidla v množstvíhmotnostně 0,001 až 0,50 %, s výhodou 0,01 až 0,10 % se zřetelemna hmotnost polymeru.

11. ' Způsob podle nároku 1 až 10, vyznačující .se t i m , že se zpěňovatelné částice styrenových polymerů prosévajipřed parciálním odstraněním nadouvadla.

12. Zpěňovatelné částice styrenových polymerů máji následujícívlastnosti a/ krátká doba prodlevy ve formě, obecně stejná nebo dokoncenižší než 50 % doby nutné pro ochlazeni bloku nebo tvarovaného'předmětu z předzpěněných částic, neupravených způsobem podlevynálezu, b/ deformace bloku ve směru tloušťky je rovna nebo menší než 1 %,c/ vysoký stupeň slinuti, čímž je umožněno lisováni bez přísadypodstatnějšího množství recyklovaných seškrabaných zpěněných 13 d/ θ/ v ybem produktů, kratáí doba stárnutí po předzpěftovánim avysoká absorpční schopnost pro pigmentyohem výlisku. značujicí' se. tím, že jsoupodle nároku 1 až 11. a jiné přísady povr- připravitelné způ-