CS208132B2 - Method of making the anhydride of the benzoic acid - Google Patents

Method of making the anhydride of the benzoic acid Download PDF

Info

Publication number
CS208132B2
CS208132B2 CS795846A CS584679A CS208132B2 CS 208132 B2 CS208132 B2 CS 208132B2 CS 795846 A CS795846 A CS 795846A CS 584679 A CS584679 A CS 584679A CS 208132 B2 CS208132 B2 CS 208132B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
benzoic acid
reaction
reaction mixture
anhydride
benzoic
Prior art date
Application number
CS795846A
Other languages
English (en)
Inventor
Karl Goliasch
Herbert Mueller
Heinrich Pelster
Original Assignee
Bayer Ag
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Bayer Ag filed Critical Bayer Ag
Publication of CS208132B2 publication Critical patent/CS208132B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07CACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C51/00Preparation of carboxylic acids or their salts, halides or anhydrides
    • C07C51/54Preparation of carboxylic acid anhydrides
    • C07C51/56Preparation of carboxylic acid anhydrides from organic acids, their salts, their esters or their halides, e.g. by carboxylation

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Oil, Petroleum & Natural Gas (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

Vynález te týká způsobu výroby aitfwdridu kyseliny benzoové z benmoOrichloridu a kyše* Югу benzoové.
Je známa výroba ainnydridu kyseliny benzoové reakcí benoo0richloridu s benzoanen sod nýn při teplotách 160 až П0 °C (DE patent 2. 368 34°, příklad 4).
Tento způsob má tu nevýhodu, že je nutno po ukončení reakce oddděit anlhylrid kyseliny benzoové od vytvořených sooí. Odddlení ainhylridu kyseliny benzoové od sooí je technický náročné, nebolí sooi jsou v jemné, těžko filtoojaSeOné formě.
Také oddělení anhydridu kyseliny benzoové desstlací je málo hospodárné, nebol deesilace se provádí ve vakuu při tepJLotáteh asi olkolo 200 °C a musí být provdána ve spaeiálních aparaturách kvůli solím, které způsobují korozi a jsou obsaženy v deesilační břečce.
Stejně tak málo je hospodárná extrakce reakční směsi pro izolaci anhrdridu kyseliny benzoové, protože jsou potřebné přídavné aparatury a velká množní rozpouštědel. Nakonec je nutno oddděit extrát od sooí, z čehož vyplývají výše uvedené potíže.
Nyní byl nalezen způsob výroby anhydridu kyseliny benzoové, který se provádí tak, že se nechá reagovat UenooSrichlorid s kyselinou benzoovou v по11гп!п poměru od 1:2 do 1:3 při teplotách v rozsahu od 100 do 200 °C.
Při přednostním způsobu podle vynálezu se ponu^je mooárního poměru Ueeoo0richloridj ke kys<^li^ol be^oové 12,5. Reakce proMtó při 140 až 180 °C.
Po ukončení reakce se oddděí, deesilací při teplotě 120 až 200 0C, výhodně 140 až 180 °C a tlaku v oblassi 1,33 kPa až 26,6 kPa, výhodně 2,66 až 13,3 kPa, zbylá nezree^o* váná kyselina benzoová a ještě neúplně zreagovaný benzotrichlorid, stejně jako benzoylchlorid, vzniklý v malém množství jako vedlejší produkt.
Přitom zůstává anhydrid kyseliny benzoové v destilační nádobě jako vysokovroucí destilační zbytek v čisté formě (- 98% čistota). Celková oddělená destilační směs, sestávající z kyseliny benzoové, benzotrichloridu a benzoylchloridu, se vede nazpět a přidává se к výchozí reakční směsi, tj. к nové vsádce. Tímto způsobem se vsádkové složky plně přemění a docílí se téměř kvantitativního výtěžku anhydridu kyseliny benzoové.
К urychlení reakce a ke zlepšení přeměny se může uvádět do reakční směsi plyn. Přitom se obecně postupuje tak, že množství inertního plynu během doby zavádění pomalu stoupá. Konečné množství inertního plynu může přitom stoupnout asi od dvojnásobku do desetinásobku, například čtyřnásobku až osminásobku, vztaženo na výchozí množství inertního plynu. Současně se zaváděním inertního plynu stoupá pomalu reakční teplota asi od 120 na 180 °C.
Jako inertní plyn přichází v úvahu dusík.
Množství inertního plynu, přiváděné do reakční směsi, je závislé na množství vsazeného materiálu a na rozměrech reaktoru a obecně je asi 1 až 10 m\ přednostně 3 až 8 m^ za hodinu na m^ reakčního objemu.
Stejného výsledku, tj. urychlení reakce a zlepšení přeměny lze dosáhnout, když se místo zavádění inertního plynu к reakční směsi přidá inertní organické rozpouštědlo. Přitom se přednostně inertní organická rozpouštědla nepřidávají na začátku reakce, ale až po dosažení asi 60% přeměny a odeznění prvního silného vývoje chlorovodíku. Je vhodné, přidává-li se inertní organické rozpouštědlo ve více malých dávkách nebo kontinuálně к reakční směsi tak, že se reakční směs udržuje pod zpětným tokem při teplotě asi 150 až 180 °C reakční břečky.
Například mohou být použity alifatické, cykloalifatické, aralifatické nebo aromatické uhlovodíky až s 12 atomy uhlíku, výhodně až s 8 atomy uhlíku, které mohou být jednou nebo vícekrát substituované halogenem a/nebo alkylem s 1 až 10, výhodně 1 až 8 atomy uhlíku.
Jako halogeny mohou být uvedeny fluor, chlor, brom výhodně fluor, chlor.
Jako popřípadě substituované alifatické uhlovodíky mohou být například uvedeny pentan, hexan, heptan, dichlormethan, trichlormetan, tetrachlormetan, 1,2-dichlorethan. 1,1,1-trichlorethan, 1,1,2-trichlorethylen, 1,2-dichlorbutan, výhodně hexan.
Jako popřípadě substituované cykloalifatické uhlovodíky mohou být uvedeny cyklohexan, methylcyklohexan, výhodně cyklohexan, jako popřípadě substituované aralifatické uhlovodíky mohou být uvedeny toluen, xylen, trimethylbenzen, ethylbenzen, výhodně toluen a jako popřípadě substituované aromatické uhlovodíky mohou být uvedeny benzen, fluorbenzen, chlorbenzen, 1,2-dichlorbenzen, 1-chlortoluen, výhodně chlorbenzen.
Při způsobu podle vynálezu se přednostně používají jako inertní organická rozpouštědlu chlorované alifatické nebo aromatické uhlovodíky jako dichlormethan, chlorbenzen, dichlorbenzen·
Inertní rozpouštědla se mohou přidávat к reakční směsi jednotlivě nebo ve směsích. Je taftjé možné, že se do reakční směsi zředěné rozpouštědlem přivádí inertní plyn.
Množství přidávaného inertního organického rozpouštědla je závislé na druhu rozpouš- < tědla a může být snadno stanoveno předběžným pokusem.
Urychlení reakce může být též dosaženo připojením mírného vakua. Přitom se pracuje při tlaku asi 93,1 až 50,54 kPa, výhodně 56,5 až 53,2 kPa.
Způsob podle vynálezu může být prováděn jako diskontinuélní nebo jako kontinuální.
Ve výhodném provedení podle vynálezu se uvede do reakce v kooii s míchadlem bonno^ichlorid s kyselinou benzoovou, v molárním poměru 1 : 2,5 oa míchání a zadívání asi na 140 až 150 °C. Z^lívá se tak dlouho, až zaěne dlouhodobý, stennosměrný, i u konce reakce slabší, vývin chlorovodíku. Po odeznění prvního vývoje chlorovodíku se začne zavádět do reakční směsi dusík. rPřjLo<^m se obecně postupuje tak, že mnoství dusíku během doby zavádění pomalu stoupá. Konečné množiv! dusíku může být dvou- až desetinásobné prooi výchozímu množU!.
Po uvolnění 2,5 mol chlorovodíku, vztaženo na vložený benzoOrichlorid, se reakce přeruší. Nakonec se reakční směs zpracuje odddesilováním ve vakuu asi při 2,66 až 13,3 kPa a teplotě asi 140 až 180 °C. Přioom se nezreagovaná tyselrn benzoová se zbylým Ьсс^^!chlordem . oddělí od ainvdridu kyseliny benzoové, který zůstává v čisté formě jako zbytek.
Aniyddid kyseliny benzoové připravený způsobem podle vynálezu z bentoOtichloridu a kyseliny benzoové, je needstsiující surovina vysoké čistoty ( = 90%) a téměř bezbarvá. Výtěžky j^sou asi 95 % teorie, vztaženo na beezo·trichУorid. Anl-hrdrid kyseliny benzoové obsahuje méně než 1 % kyseliny benzoové a méně než 0,2 % benzoolchУoriru (počítáno se omУdθl“’ nitěného obsahu Cl méně než 0,05 %)·
Přednootí způsobu podle vynálezu jsou především v téměř kvaatttativní přeměně benzotríc^hl^oi^ic^u na anhydrid kyseliny benzoové, stejně jako ve vysoké čistotě, ve které se tento иПуУгхГ získá bez předchozí deesilace.
Dále způsob podle vynálezu ner^:í třeba provádět ve drahých speeiálních aparaturách a není třeba dalších dělicích operací, nebot při tomto reakčním způsobu není třeba děěit výchozí látky od anhydriru kyseliny benzoové. ап1уУг1Г kyseliny benzoové je například cenným .meeiproduktem pro výrobu benzoylky9“ nidu, který vzniká nappíklad reakcí s kyselinou kyanovodíkovou a který se používá k výrobě ' prostředků pro ochranu rostlin (např. DOS č. 2 224 161).
Způsob podle předmětu vynálezu je popsán v následujících příkladech provedení, aniž by jimi byl jakkooi omezen.
Příklad 1 Ve smmllovaém ^tiů o obsaM I m3, opatřeném mmchadlea, s cJhlfazením 2. topením a s připoe^ým skleněným ^^£^lti.a^č^^ím zařízením, se uvede do reakce zasátím na 140 až 150 °C asi 500 kg (4,1 mol) kyseliny benzoové a asi 320 kg (1,64 moo) beníotrichlorl.ru. ZařhívánC se řídí podle vyvíjení chlorovodíku. To trvá asi 5 hodin*. Unkkaící chlorovodík je veden do připojené absorpční předlohy pro výrobu kyseliny chlorovodíkové.
Né^ásť^c^duící vsádka se připojí k deesilátu ze vsádky předchozí sestávajícímu asi z 200 až 300 kg smměi asi z 10 až 30 % bentojtichljriru, 50 až.80 % beníoodc.hУorlru a 5 až 10 % kyseliny benzoové. K nové vsádce se přidá tolik kyseliny benzoové a bennoOtichljriru, že moi^]?n:í poměr kyseliny benzoové a bentojticlУLjriru je asi 1 : 2,5· Přioom se obsah Cl v deetilátu z předchozí vsádky považuje výhradně za obsah beníojrichljriru.
Po 3 až 4 hodinách reakční doby při 140 °C ustává vývoj chlorovodíku. Ponořenou tiubkou se nyní začne - přivádít dusík. Mnostvi dusíku stoupá asi od 1 m- za hodinu na počátku asi na 5 mp za hodinu běheo pěti hodin.
Během asi 10 hodin se uvolní hlavní možství chlorovodíku. Průběh reakce je analyticky sledován. Reakce se pak . přeruší, jeli uvolněno nejméně 2,5 mol chlorovodíku ze vsazeného benzotrichloridu.
Po přerušení reakce se antydrid kyseliny benzoové oddělí destilací při 140 až 180 °C a tlaku 2,6 až 13,3 kPa od zbytků nezreagované kyseliny benzoové a neúplně zreagovaného benzztrichltridu, jakož i benzoolchloridu vzniklého jako veddejší produkt. Arnvdrid kyyeliny benzoové zbývá jako vyaokovroucí destilačoí zbytek v čisté formě ( ž 98 %) v destilačoí nádobě. Celková oddělená destilačoí směs sestávaaící z kyseliny benzoové, benzotrichltridu a benzotlchloгidu (jak je výše popsáno) se vede zpět a přidává k oové reakční vsádce.
Při provedení 1*6 vsádek popsaným způsobem se použije celkem 5 198 kg benzc a 8 806 kg kyseliny benzoové a získá se celkem 10 376 kg antydridu kyseliny benzoové v čistotě i 98% jako destilačoího zbytku.
Jako veddejší produkt se získá 844 kg destilátu (předkap), který při obsahu Cl (vztaženo oa čistý benootrichltrid) asi 30 %, odpovídá 465 kg benzotrichltridž a 379 kg kyseliny benzoové. Po odpoolídaící vsádkové korektuře se vypočte výtěžek 95 % teorie, vztaženo na ben2otrichltrid a 100 % teorie, vztaženo oa kyselinu benzoovou.
Příklad ' 2
Do 1 1 tříhrdlé baňky, - opatřené oíchadlam, dávkovači nálevkou a zpětným chladičem (postavené na vhodných laboratorních vahách) se vloží 392 g.(2 mol) benzotrichltridž a 610 g (5 mol) kyseliny benzoové. Při tomto pokusu se sleduje průběh reakce na základě vyvíjením chlorovodíku způsobené ztráty Ьто^о^!; 100% přeměna se uvažuje při Ztrátě Ηοο^Ο^ί 182,5 g.
Byly provedeny tyto pokusy:
1. reakce bez zavádění dusíku,
2. reakce se.zaváděním dusíku a
3. reakce za přídavku chlorbenzenu (po 3 hodinách reakčoí doby se přidává po částech celkem 193 g chlorbenzenu).
Křivky závislosti přeměny na čase, zjištěné na základě ztrát hmoonooti jsou vedeny oa připojeném výkresu, kde je znázorněna závislost reakčoí přeměny na Čase. Na ose y je uváděna přeměna v % a na ose x je reakčoí doba v hodinách. Křivka označená písmenem a představuje průběh reakce s chlorbenzeneo, křivka označená písmenem b označuje průběh reakce bez přísady a křivka označená písmenem c, označuje průběh reakce s dusíkem.
Pokusy ukazzjí, že přidání chlor*benzenu, proti přivádění dusíku, oěkooikrát zk*átí ’ reakčoí dobu a přeměny se mohou zvýššt. Přitom se chlorbenzeo po částech nepřidává na počátku reakce, ale teprve po 2/3 přeměny ve větších dávkách a přidává se tak, že vsádka , neustále reflrouje asi při 180 °C teploty reakční břečky.
Příklad 3
Do 2 1 trojhrdlé baňky, opatřené míchadlem a zpětiýo chladičem se umíítí 586,5 g (3 ool) benzotrichltridu a 722 g (6 ool) kyseliny benzoová a zahřívá se na 150 °C, při^o začne odštěpování chlorovodíku asi při 110 °C. Po 5 hodinách sé zahřeje na 180 °C a na této teplotě se udržuje 3 hodiny. Potom se tdddsSiljje ve vakuu (140 až 180 °C, 26,6 . až 2,66 kPa) nepřeměněný benzotrichlorid a kyselina benzoová, stejná, jako vedlejSi produkt benzoylchlorid (960 g destilátu). Jako lestilační zbytek zůstane 703,9 g antydridu kyseliny benzoová (98,2 %, teplota tání 39 až 40 °C) tj. 77,í% přeměna.
Při opakovaných pokusech za přivádění destilátu z předchozích pokusů,ke vsádce se získá' prakticky kveuitttativní výtěžek, vztaženo na kyselinu benzoovou.

Claims (5)

1. Způsob výroby anhydridu kyseliny benzoové z benzzorichloridu, vyznněující se tím, že se nechá reagovat bentoOrichloril s kyselinou benzoovou v moláraím poměru od 1:2 do 1:3 s výhodou 1:2,5, při teplotách v rozsahu od 100 do 200 °C, s výhodou od 140 do 180 °C.
2. Způsob podle bodu 1, vyznnCující se tím, že se oddUÍ od reakční směsi benzoylchlorid, vzniklý jako ved!.ejěí produkt a zbylá nezreagovaná kyselina benzoová a zbylý nezreagovaný bentoOrichLorid a přivádí se zpět do výchozí reakční s^ss.
3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznnččuící se tím, že se do reakční smési přivádí inertní plyn a/nebo se k reakční směs! přidává inertní organické rozpouštědlo.
4. Způsob podle bodu 3, vyzn^čujcí se tím, že se jako inertního plynu použije dusíku.
5. Způsob podle bodu 3, vyzančiuící se tím, že se použije inertních organických rozpouutědel, která se za reakčních podmínek odppďí, s výhodou chlorbenzen, dichlorbenzen a/nebo dichloxmethan.
CS795846A 1978-08-28 1979-08-28 Method of making the anhydride of the benzoic acid CS208132B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE19782837457 DE2837457A1 (de) 1978-08-28 1978-08-28 Verfahren zur herstellung von benzoesaeureanhydrid

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS208132B2 true CS208132B2 (en) 1981-08-31

Family

ID=6048062

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS795846A CS208132B2 (en) 1978-08-28 1979-08-28 Method of making the anhydride of the benzoic acid

Country Status (9)

Country Link
US (1) US4562010A (cs)
EP (1) EP0008445B1 (cs)
JP (1) JPS5533492A (cs)
BR (1) BR7905480A (cs)
CS (1) CS208132B2 (cs)
DE (2) DE2837457A1 (cs)
DK (1) DK356779A (cs)
HU (1) HU180424B (cs)
IL (1) IL58104A (cs)

Families Citing this family (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
FR2904313A1 (fr) * 2006-07-27 2008-02-01 Rhodia Recherches & Tech Procede de preparation d'un anhydride d'acide sulfonique

Family Cites Families (3)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE368340C (de) * 1920-07-01 1923-02-05 Wacker Chemie Gmbh Verfahren zur Darstellung von Saeureanhydriden
GB280373A (en) * 1926-11-29 1927-11-17 British Dyestuffs Corp Ltd Improvements in the manufacture of aromatic acid anhydrides
US3438882A (en) * 1964-09-11 1969-04-15 Pfizer & Co C Process for the preparation of oxygencontaining chemical compounds

Also Published As

Publication number Publication date
JPS5533492A (en) 1980-03-08
EP0008445B1 (de) 1980-12-10
IL58104A0 (en) 1979-12-30
DE2960066D1 (en) 1981-02-19
DK356779A (da) 1980-02-29
IL58104A (en) 1982-01-31
HU180424B (en) 1983-03-28
JPS626698B2 (cs) 1987-02-13
DE2837457A1 (de) 1980-03-20
EP0008445A1 (de) 1980-03-05
BR7905480A (pt) 1980-05-13
US4562010A (en) 1985-12-31

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CN107922447B (zh) 制备含磷氰醇酯的方法
CN108026122B (zh) 制备含磷氰醇酯的方法
CN108350004B (zh) 含磷氰醇酯的制备方法
US4155940A (en) M-Bromo-benzotrifluorides
CS208132B2 (en) Method of making the anhydride of the benzoic acid
US4057583A (en) Process for the preparation of pinacolone
US2734073A (en) Alpha-
US4080377A (en) Production of cyclic five-membered ring unsaturated phosphine dichlorides
US2763683A (en) Preparation of salicylanilide
US3152195A (en) Process for reactivating a rhodium trichloride catalyst
US3238245A (en) Preparation of pentaerythritol trinitrate acrylate
US4075292A (en) Production of O,O-dialkyl-phosphorochloridothionates
US3997630A (en) Process for preparing methyl ester of O,O-dimethyl-dithiophosphoryl acetic acid
JP2558497B2 (ja) アルキルジハロゲノホスファンの製造法
US20060122426A1 (en) Method for producing phthalic acid dichloride
US4588837A (en) Process for the preparation of fluorocarboxylic acids
US4764621A (en) Preparation of 2-chlorobenzthiazole
US2841593A (en) Reaction of substituted benzene, chlorine, and substituted maleic anhydride and products thereof
US4992585A (en) Process for producing α-chloroacetoacetic acid monomethylamide
US4447623A (en) Process for the preparation of 4,5-dichloro-1,2-dithiacyclopenten-3-one
JP3161723B2 (ja) クロロスルホニルイソシアナートの製造方法
US4507252A (en) Process for the formation of dialkyl phosphorochloridothionates
EP0199701B1 (en) A process for preparing substituted benzotrichlorides
US4374256A (en) Process for the preparation of pyrryl-2-acetonitrile
US4224241A (en) Production of halogenomethylphosphinic acid halides