CS209655B1 - Method of making the metal hollow casting with the bottom - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby kovových dutých odlitků se dnem a může být použit, pro výrobu tvarovaných odlitků pro těžké strojírenství a pro výrobu t1ustostěnných trub, nádob, armatur a jiných strojních součástí.

Ačkoliv výroba tvarovaných odlitků prakticky jakéhokoliv tvaru se dávno v metalurgii řeší obvyklým litím, přesto zajímá odborníky z oboru elektrostruskové metalurgie, která zajistuje vysokou jakost taveného materiálu a umožňuje použití tohoto postupu pro výrobu náročných strojních součástí.

Dosud existují v elektrostruskové metalurgii pouze dílčí řešení tohoto úkolu.

Například· je známý způsob výroby dutého kovového odlitku se dnem, který sestává z odlévání předem připravené tekuté strusky do tavící nádoby a z následného elektrostruskového přetavení tavných elektrod v takto vytvořené struskové lázni /viz ^ME1ektroŠ1akovoje litje” přehled NIIMAŠ, série IV, Moskva r. 1974, str. 36 až 38, obr. 22b/. Tímto způsobem se nejdříve tvoří dno a potom steny odli tku.

Zařízení pro výrobu dutého odlitku se dnem popsaným způsobem má krystalisátor , uložený na pevném podstavci, se kterým tvoří tavící nádobu k vytvoření odlitku, svisle posuvný trn pro tvarování dutiny odlitku, umístěný v této tavící nádobě, držák tavných elektrod, umístěný nad krysta 1 isátorem a ústrojí pro svislý posun kinematicky spojené s trnem.

Popsaný způsob výroby dutého kovového odlitku se dnem a zařízení k provádění tohoto způsobu jsou užitečné při výrobě odlitků poměrně malých průměrů a nízkých poměrů průměru k tlouštce stěn, tj. méně než 10:1

Při velkých těchto poměrech a průměrech odlitků nelze vytvořit normální tepelný režim ve struskové lázni pro vzdálenost elektrod od středové části tavící nádoby, což způsobuje, že jakost kovu dna je nevyhovující, zejména kvůli v něm zachyceným částicím strusky.

Nerovnoměrné teplotní pole, vznikající při tomto způsobu výroby dutých odlitků, rovněž nedovoluje vyrobit dna složitého tvaru. Kromě toho při e1ektrostruskovém postupu nelze podstatným způsobem zvýšit rychlost tavení a přiměřeně zvýšit produktivitu odlévání .

Konstrukce popsaného zařízení pro výrobu dutého kovového odlitku, u níž se počítá s výrobou odlitků v neposuvném krystalisátoru, omezuje možnosti jejího použití pouze na oblast odlitků s poměrně malou délkou.

Rozšíření rozsahů délek odlitků použitím známého posuvného krуsta 1 isátoru by znamenalo, v důsledku umístění dalšího pohonu, značné zkomplikování konstrukce zařízení. Umístění dalšího pohonu je v tomto případě nutné, protože kvůli nebezpečí zaklínování trnu tuhnoucím kovem, zejména při výrobě dutého odlitku s tvarovaným dnem, posuv trnu začíná účelně dříve než posun krysta1 i sátoru.

Dutý kovový odlitek, vyrobený popsaným způsobem v tavící nádobě uvedeného zařízení, má stejné chemické složení stěn i dna, což je výhodné při použití takovýchto odlitků pro výrobu například nádob.

Tyto odlitky se také široce používají jako předlitky k výrobě trub tažením, při němž se dno odlitku používá jako výrobní prvek, který se. v . závěrečné -částí výrobního postupu odstraňuje. Při výrobě trubek tažením z drahých kovů způsobuje pouužtí předlitku se stejným chemickým . složením stěn a dna velké ztráty drahého kovu a tím značné zdražení vyrobených strojních souudási.

Popsaným eiektoosrussoovým vytavením dutého kovového odlitku se dnem ize v podstatě vyrobit i odlitek, jehož jedno o livé části by' nHy různá chemická složení. To je však spojeno se znatelným ztížením výroby odlitků, podmíněným potřebou předem připravených kombinovaných odtavných elektrod s různým chemickým složením jejich čássí.

Dosud nepřekonatelná těžkost celkového řešeni výroby tvarovaných odlitků dldStrustruskovým postupem vedla k vynuití kombinovaného výrobního postupu, který spojuje různé způsoby výroby jedno tlivých čássí odlitků pro výrobu strojních součáásí složitých tvarů.

V tomto smyslu jedním z nejpokrokově ějšl ch výrobních postupů je známý způsob výroby kovových tvarově složitých odlitků, při něž se jednoolivé hotové č<ássi strojní součásti umiíSi do tavicí nádoby s oddOo0ddtjcim tvarem a následně se elekt ro s tiskově přetaví v této nádobě odtavné elektrody a tak se získá z^ývalcí část odlitku a k ní přitavené uvedené hotové Čáást, viz patent Sp. st. am. č. 3 894 574 z r. 1975.

Popsaný způsob umooiíujd vyrobit strojní s^i^(^£Ís^sí prakticky jakýchko oiv rozměrů a tvaru, které maí všechny klady odlitků vyrobených elektoosrčssOovýi způsobem a přioom použité hotové část:i strojní soиččási mohou být vyrobeny předem jtSýmksUiv známým způsobem, včetně elektoosru^o^ým přetavenm odtavných elektrod.

Popsaný způsob představuje v současnoosi úspěšný pokus řešeni shora uvedeného úkolu v nejširšim rozsahu, což umooňuče vyrobit tak složité strojní souučást, jako jsou zalomené hřídele.

Avšak poměrná složitost postupu vyvolaná potřebou předběžné výroby hotových částí strojní sou^ssí a tím způsobená vysoká cena vyráběného odlitku podněcuje hledání jednoduššího, produkt ivně š ího a ekonomického způsobu výroby tvarovaných odlitků, i když alespoň v případech, kdy strojní součást má méně složitý tvar, než je tvar zalomeného hřídele.

Uvedené nedootatky odstraňuje způsob výroby kovového dutého odlitku - se dnem, při němž se část tekutého kovu potřebná k odléváni vyrobí eleStuosrčusUovým přetavením nejméně jedné odtavné elektrody ve strunkové lázní. - v tavicí nádobě podle vynálezu, jehož podjata spočívá v tom, že se druhá část tekutého kovu stejného nebo j^Lného chemického složený potřebného k odlévání připravuje zvlášt a vlévá se do téže taviči nádoby.

Podle vynálezu se zvlášt připravená část tekutého kovu může vlévat do tavící nádoby před začátkem elektoostčssOovéhu přetavováni .

Při výrobě dutého kovového odlitu se dnem se dále podle vynálezu do tavící nádoby vlévá zvlá^ připravená část tekutého kovu v mnužtt^0í které se určuje hmotou dna tohoto odlitku.

Značná rychlost odléváni zvlášt připravené čássi tekutého kovu zajišťuje rovnoměrné ruzd^ldíí teploty v celém objemu odlité dávky kovu, což ummoňuje poučivat oblévaný kov k vytváření tvarově složitých částí odlitku.

Protože spoúení jednotlivých čássí oolitku probíhá při .jeho utváření z tekutého kovu, je zajištěna stejnorodá struktura v odlitku bez jtkýchkoUiv strukturních rozdí lů v mstech spojeni jedno tlivých čdás!. Ve srovnání se známým způsobem přitahování tekutého dldStuosrčssOovéhu kovu k hotové čássi strojní součássi je způsob podle vynálezu jednodиušš, protože vylučuje výrobu formy pro předem vyráběnou část strojní souččsStí odlévání odlitku do této formy, jeho vytahován-í z formy a opracován í. Důsled kem toho je značné sníženi pracnost, energie a nákladů nacelý postup výroby odlitku ve srovnání se známým výrobním postupem. Současně se zvyšuje- ρruddčstvita výroby techto od litků.

Vlévat zvlášt připravenou část tekutého kovu do taviči nádoby před začátkem elektrostruskového přetavováni podle vynálezu je vhodné při výrobě odlitků, na jejichž povrchu jsou tvarově složité čsssí soustředěny blízko jejich koncových čááSí. Pří pouužti popsaného postupu při výrobě těchto odlitků sρpUcvoaí jeho přednoosi oppooi známým postupům v tom, - že umooňuje vyrobit odlitky prakticky jakéhokooiv průměru a jakéhokol.iv poměru průměru odlitku k tlouštice jeho stěn, přioom um^ňt-iue vyrábět dna jakýchkooiv tvarů, přičemž struktura kovu dna a jeho chemické složení vyhoví^ i nejvyššim požadavkům, což je zvlášt důležité napp£S1ad při výrobě vysokotlakých nádob a nádrží pro uloženi agresivních pro s ttřed í.

S ohledem na náročné požadavky uplatňovaných pokud jde o obsah síry a nekovových vměstků v kovu dna dutého odlitku nebo V profioové čááSi odlitku plného průřezu, je účelně odlévat předem připravenou část kovu do tavicí nádoby po odlití tekuté - stesky, která vytváří v taviči nádobě struskovou lázeň.

Jessti v požadavcích uplatňovaných na kov této čássi odlitku je uvedeno orneení obsahu plynů, je účelné odlévat současně tekutou stirusku a zvlášt připravenou část kovu.

Přioom na ochranu tekutého kovu před okyslíčením vzduchem a také k prodlouženi doby styku tekutého kovu s tekutou bruskou, která na kov působí rafinačně, je účelné odlévat tekutou strusku a zvlášt připravenou Část kovu jedním proudem.

Kromě toho na ochranu před okyslíčením vzduchem zvlášt připravené čássi kovu je praktické v proudu odlévaný tekutý kov ofoukávat neutrálním plynem.

Pro zlepšení jakosi kovu profilové části odlitku,- zejména dna dutého odlitku, je výhodné do zvlášt připravené části kovu a tekuté strusky dmýchat plyn v tavicí nádobě.

Zvlášt připravenou část tekutého kovu je možné odlít na klíčiHo. To zatiíťčje stálost tepelného režimu elektoo s^sk^vého postupu a v souladu s tím dobrou jakost kovu vyráběného odlitku.

Je účelné, aby při výrobě dutého odlitku se dnem byla vymezena hmota zvlášt připravené čássi kovu nebo,v případě jeho odlévání na klíčidio, celková hmota zvlášt připravené čássi kovu a kovu - klí-čidla v rozm^j^íí 80 až 120 Z z hmoty kovu potřebného k vytvoření dna odlitku. Při překročení tohoto množství nastává nebezpečí zaklínění trnu při chladnuui ^Médlio kovu. Při mrloužSví menším - než 80 Z z hmoty kovu dna nelze zaústit v přisu^ném pásmu tavící nádoby normání tepelný režim k vytvoření dostatečně jakostního povrchu dna.

Stanovený úkol se řeší také tak, že v dutém kovovém odlitku se dnem, vyrobeném popsaným způsobem, je dno vytvořeno z lu jmlo chemického - složený než jaké má iaterrsl zbýývtící části odlitku.

Tyto odlitky mohou být pouuity například .í^o polotovary к výro^bě třib tlením. Při výrobě trub z drahých kovů, obsathjících nap píklad titan, nikl nebo chrom, umooňuje .

takové proveden i polotovaru pouuít nejlevněj209655 ší kov na dno, které jde potom do odpadu.

Odlitky takovéto konstrukce je vhodné vyrábět způsobem podle vynálezu, při němž se do tavící nádoby odlévá zvlášt připravená část kovu, jejíž hmota a složení odpovídá hmotě a složení dna odlitku a v násleudjícím elektrostruskovém postupu se _д použijí odtavné elektrody, jejichž kov má složení a hmotu odpovídající složení a hmotě kovu zbývající části odlitku.

Dále je vynález vysvětlen na konkrétních příkladech jeho provedení s odkazem na výkresy, na nichž: obr. 1 schematicky znázorňuje podélný řez zařízením pro výrobu dutého kovového odlitku se dnem podle vynálezu; zde je znázorněna pánev v poloze odlévání zvlášt připravené části kovu odlitku a tekuté strusky do tavící nádoby tohoto zařízení v souladu se způsobem výroby kovového odlitku podle vynálezu, obr. 2 znázorňuje řez II-II z obr. 1, obr. 3 až 6 částečně znázorňují různé druhy provedení odlitku se dnem podle vynálezu a to ve chvíli, kdy krystalisátor je ve spodní poloze, obr. 3 s plochým podstavcem, obr. 4 s podstavcem, jehož pracovní povrch tvoří prohloubení a odpovídá části povrchu dna odlitku, přičemž je trn uspořádán nad podstavcem, obr. 5 s podstavcem, jehož pracovní povrch tvoří prohloubení a shoduje se s celým povrchem tvarového dna odlitku, přičemž trn je zasunut do dutiny pods tavce , obr. 6 s podstavcem, jehož pracovní plocha tvoří prohloubení, přičemž trn je umístěn v úrovni s podstavcem, obr. 7 částečně znázorňuje další obměnu zařízení pro výrobu dutého kovového odlitku se dnem, které má trubkovou elektrodu a současně zobrazuje obměnu způsobu podle vynálezu, na jehož začátku se používá klíčidlo, obr. 8 částečně znázorňuje obměnu zařízení pro výrobu dutého kovového odlitku se dnem, které má dva kanály к odlévání tekuté strusky a zvlášt připravené části kovu odlitku, obr. 9 částečně znázorňuje obměnu zařízení pro výrobu dutého kovového odlitku se dnem, které má dva snímače úrovně tekutého kovu, z nichž jeden je umístěn v nehybném podstavci, obr. 10 částečně znázorňuje obměnu zařízení pro výrobu dutého kovového odlitku se dnem, které má kanály pro přívod plynu upravené v podstavci, obr. 11 až 16 schematicky znázorňují obměny způsobu výroby kovového odlitku plného průřezu, obr. 11 s rozšířenou horní částí, obr. 12 s rozšířenou horní částí a odstranitelným přídavkem, obr. 13 s rozšířenou částí dna a střední částí , obr. 14 s jedním bočním odvětvením, obr. 15 se dvěma bočními odvětveními na jednom konci, obr. 16 se dvěma bočními odvětveními na různých koncích.

Způsob výroby kovového odlitku podle vynálezu spočívá v tom, že tekutý kov, jehož složení odpovídá stanovenému složení kovu jedné z vytvářených částí kovového odlitku a jehož množství je dáno hmotou této části, se připraví jakýmkoliv známým způsobem v tavícím zařízení. Takovým tavícím zařízením může být například martinská pec, oblouková elektrická pec, indukční pec, elektrostrusková pec nebo kyslíkový konvertor.

Takto připravená část kovu potřebná к odlévání, dále rovněž podle stádia popisovaného postupu nazývaná tekutým, odlévaným nebo odlitým kovem, se odleje do tavící nádoby. Tekutý kov může být odlit před nebo po elektrostruskovém přetavení odtavných elektrod v této tavící nádobě a také během tohoto elektrostruskového postupu.

Když má povrch vyráběného kovového odlitku tvarově složité úseky soustředěné blízko, jeho koncové části je nejvhodnější odlévat tekutý kov do tavící nádoby před začátkem elektrostruskového postupu. V tomto případe Část odlitku, která má tvarově složitý povrch, se vytváří v dolní části tavící nádoby.

Při vytváření tvarové části odlitku v horní části tavící nádoby musí být následnost postupů obrácená: na začátku se elektrostruskove přetaví odtavné elektrody a potom se odlévá zvlášt připravený tekutý kov. Avšak v tomto případě se při chladnutí odlitku nevyhnutelně tvoří uprostřed jeho horní části staženina, což je spojeno se ztrátami kovu a ztížením výrobního postupu, podmíněným nutností odstranit vadnou část odlitku. Ve snaze těmto ztrátám zabránit končí se výroba tohoto odlitku elektrostruskovým postupem.

Tímto způsobem se střídají postupy: elektrostruskové přetavení, odlévání tekutého kovu a elektrostruskové přetavení. Nutno poznamenat, že střídání odlévání tekutého kovu s elektrostruskovým přetavením odtavných elektrod může být několikanásobné, což je výhodné například tehdy, když vyráběný odlitek má několik úseků tvarového povrchu, které se střídají s úseky povrchu jednoduchého tvaru.

Připravený tekutý kov se může odlévat do tavící nádoby i v době elektrostrtiskového postupu, avšak jednorázové zvětšení objemu tekutého kovu je spojeno se zhoršením podmínek jeho krystalizace. Stejně jako ve shora popsaném případě, je pro vyloučení možnosti tvorby staženiny v horní části odlitku nejlepší ukončit odlévání tekutého kovu do tavící nádoby před ukončením elektro struskového postupu.

V souladu s jednou obměnou provedení způsobem podle vynálezu se tekutý kov odlévá do tavící nádoby současné s tekutou strus kou. Tekutá struska rafinačně působí na odlévaný kov. К prodloužení styku odlévaného tekutého kovu s tekutou struskou a také к ochraně kovu proti okysličení obklopujícím vzduchem se tekutý kov a tekutá struska přivádí do tavící nádoby jedním proudem.

Popsaná obměna způsobu výroby je vhodná v tom případě, když se na kov odlitku kladou zvýšené nároky pokud jde o obsah ρ1ynů.

V případě, že se na kov odlitku kladou zvýšené nároky pokud jde o obsah síry a nekovových vměstků, potom se tekutý kov odlévá do tavící nádoby po dolití tekuté strusky do této tavící nádoby.

Když odlévání tekutého kovu do tavící nádoby předchází e lektrostruskové přetavování v této tavící nádobě, potom se při volbě množství odlévané tekuté strusky vychází z potřebného pro tento postup objemu struskové lázně.

Tekutá struska se výhodně připravuje ve stejném zařízení jako tekutý kov nebo, je-li to nemožné, ve zvláštním tavícím zařízení strusky.

Podle výhodného provedení způsobu podle vynálezu se proud tekutého kovu nebo společný proud tekutého kovu a tekuté strusky ofukuje neutrálním plynem, například argonem к ochraně tekutého kovu proti okysličení vzduchem.

Mimo to se do tavící nádoby, kam se odléi vá tekutý kov, dmýchá plyn, například argon nebo směs argonu s kyslíkem, což způsobuje snížení obsahu plynů, nekovových vměstků a škodlivých příměsí v kovu.

Jak již bylo uvedeno v souladu s výhodným provedením vynálezu, po odlití tekutého kovu a tekuté strusky se do tavící nádoby ve vzniklé struskové lázni elektrostruskově přetavuje nejméně jedna odtavná elektroda. Roztavením této elektrody vznikající část kovu odlitku, dále také nazývaná přetavený kov, stéká na odlitou předem připravenou Část kovu. V tavící nádobě v důsledku současné krystalizace se tvaruje plný kovový odlitek, jehož jedna část je vytvořena 7. odlitého kovu a druhá část je z přetaveného kovu odtavné elektrody, jejíž složení a množství jsou vybrány v souladu se stanoveným složením a množstvím této druhé části odlitku.

V opačném pořadí postupu odlévání a elektrostruskového přetavování se odlitek nejdříve tvoří z přetaveného kovu a potom z odlitého a spojením odlévání s elektrostruskovým postupem se odlitek tvoří ze směsi odlitého a přetaveného kovu.

Podle jedné obměny způsobu podle vynálezu se tekutý kov současně s tekutou etruskou odlévá do tavící nádoby na klíčidlo. Ohřátím při styku s odlévanou tekutou etruskou a tekutým kovem se klíčidlo částečně roztaví a přitaví se к na ní ležící části odlitku. Způsob výroby kovového odlitku podle vynálezu je podrobně probrán na příkladu postupu výroby dutého kovového odlitku se dnem, provedeného dále popsaným zařízením.

Zařízení na výrobu dutého kovového odlitku se dnem sestává z nehybného podstavce _£, obr. 1, z krys tálisátoru £, uloženého na spodním vozíku 3>, smontovaném na svislém sloupu 4 a podél něj posuvném, z trnu 2 pevně spojeného s krys tálisátorem £ a z držáku Д elektrod, uloženého na horním vozíku 2» smontovaném na stejném svislém sloupu a podél něj posuvném.

Nehybným podstavcem J_ je deska uložená na podvozku 8. Podvozek 8_ je po dobu elektrostruskového postupu nehybný a je určen к odvozu hotového odlitku.

Pracovní plocha 9^ v horní části nehybného podstavce 1 je určena к tvarování vnějšího povrchu dna odlitku a má к tomu odpovídající tvar a rozměry.

Krystalisátor 2_ má stěny 1 0, které vytvářejí příčnou dutinu. V krajním dolním postavení krys ta 1 i sátoru 2 je tato dutina zespodu ohraničena pracovní plochou 2 nehybného podstavce _£· Krystalisátor 2 vcelku s nehybným podstavcem J_ vytváří tavící nádobu 1 1 к vytvoření spodní části odlitku.

Nehybný podstavec j_ a krystalisátor 2 jsou chlazené a mají к tomu příslušné kanály 1 2 , ^obr· 1 ^{a 2}> spojené s přívodem chladicí kapaliny na výkrese neznázorněným.

Spodní vozík 2> který na jedné straně svislého sloupce £ nese krystalisátor 2, je opatřen ústrojím 13 pro svislý posun, smontovaným na něm z druhé strany téhož svislého sloupu, jímž je známý elektromechanický nebo jakýkoliv jiný známý pohon.

Trn 2 I^е opatřen přírubou 14 pro jeho pevné upnutí na krys t al i s átoru 2 a má tvarující část 1 5 , která zasahuje do dutiny krystalisátoru a je určena к tvarování vnitřní dutiny odlitku.

V závislosti na tvaru dna odlitku dolní bod tvarující části 15 trnu 5_ může být nad spodní čelní plochou krys tálisátoru £, obr. 3, 4, pod spodní čelní plochou krystalisátoru 2, obr. 5, nebo v její úrovni, obr. 6.

Jak je zřejmé z těchto obr. případ, kdy uvedená část trnu £ J^e nad spodní čelní plo chou krystalisátoru 2» odpovídá tvaru plochého dna odlitku tvarovaného plochým nehybným podstavcem _£·

Dnu odlitku s tvarovaným vnitřním i vnějším povrchem odpovídá obměna zařízení, podle které pracovní plocha 2 nehybného podstavce 1 je prohloubena a tvoří část plochy tvarující vnější povrch dna odlitku, obr. 4, nebo tvoří celou takovou tvarující plochu, obr. 5.

Dnu odlitku s tvarovaným vnitřním povrchem a pravoúhlým vnějším povrchem odpovídá obměna zařízení znázorněná na obr. 4. V tomto případě pracovní plocha 2 nehybného podstavce 2 j^e prohloubena a dolní bod tvarující Části 15 trnu 2 j^{e v} úrovni se spodní čelní plochou krystalisátoru 2.

Trn 5, obr. 1, je chlazený a má odpovídající dutinu spojenou s přívodem chladicí kapaliny. Horní vozík 7_, který nese držák 6 elektrod podél jedné strany svislého sloupu £, je opatřen posouvacím ústrojím 16 elektrod, smontovaným na něm z druhé strany téhož svislého sloupu 2· Posouvací ústrojí 1 6 elektrod je konstrukčně podobné ústrojí 13 pro svislý posun krystalisátoru 2 nebo je vytvořeno jakýmkoliv známým způsobem.

Držák 2 elektrod je určen pro upevnění několika odtavných elektrod 17 plného průřezu nebo jedné odtavné elektrody 18 plného průřezu nebo ve tvaru trubky, jak je znázorněno na obr. 7.

Zařízení pro výrobu dutého kovového odlitku se dnem je opatřeno nalévacím zařízením 19 tekutého kovu a tekuté strusky, která má kanál 20 vytvořený ve stěně 10 krystalisátoru 2. Kanál 20 je proveden mezi kanály 12 pro chladicí kapalinu, obr. 2 a na vstupu je spojen se žlabrem 21 pro směřování odlévaného proudu tekutého kovu nebo tekuté strusky, obr. 1.

Zařízení je možno vytvořit také tak, že nalévací zařízení 19 má dva kanály 20 , obr. 8, z nich jeden je pro nalévání tekutého kovu a druhý je pro nalévání tekuté strusky. V takovém případě má samozřejmě i dva žlaby 21.

Ve stěně 10 krystalisátoru 2» obr. 2, je umístěn snímač 2 2 úrovně tekutého kovu.

V případě provedení zařízení podle vynálezu, znázorněného na obr. 1, je snímač 2 2 úrovně tekutého kovu umístěn ve vzdálenosti £ od spodní čelní plochy krys ta 1 isátoru 2, která odpovídá předem stanovené úrovni odlití tekutého kovu do krystalisátoru 2» když je ve spodní poloze a opírá se o nehybný podstavec 2·

Snímač 22 je elektricky nebo jiným známým způsobem spojen s ústrojím 13 pro svislý pohon krystalisátoru 2,

U odlitků, jejichž dna se úplně tvarují v nehybném podstavci 2> Í^sou funkce měření úrovně odlitého kovu a funkce zařízení společným posunem krystalisátoru 2 ^a trnu 5 rozděleny přiměřeně mezi snímač 23, obr. 9, umístěný v nehybném podstavci 2 ^a snímač 22 upravený ve stěně 10 krystalisátoru 2,

Na ohr. 1 je znázorněna v licí poloze pánev 24 pro současné odlévání tekuté strusky a tekutého kovu, která má na otevřené čelní straně hubičku 25 к směrování odlévaného proudu. Hubička 25 je obklopena kruhovým sběračem 26 , jehož dutina je spojena s přívodní soustavou neutrálního plynu, na výkresu neznázorněnou. Se stejnou dutinou jsou spojeny trubky 27, umístěné na čele kruhového sběrače 26, ^ze strany protilehlé к dutině pánve. Kruhový sběrač 26 je pevně uchycen na pánvi 24 pod takovým úhlem, aby trubky 27 byly při sklonění pánve při odlévání tekuté strusky a tekutého kovu nakloněny к odlévanému proudu

Na obr. 10 . je znázorněna obměna zařízení k výrobě dutého odlitku se dnem, jehož nehybný podstavec _£ má po obvodu uspořádanou řadu zátek .28. V zátkách 28 jsou vytvořeny vodorovné průchozí kanály 29 pro přívod plynu do té čássi tavící nádoby 11 , kterou tvoří vyhloubení pracovní plochy 9. nehybného podstavce j_.

Výroba dutého kovového odlitku se dnem podle vynálezu se provádí při použití tohoto zařízení následujícím způsobem.

Tekutý kov, který má chemické složení odppoídajjcí chemickému složení dna ocHitku, se připravuje v tavícím zařízeni, naapíklap v otevřené obloukové elektrické peci. Ve stejném · zařízení se připraví strusková lázeň jedním·ze známých způsobů a získá se tekutá struska, vhodná k v následujícím elektrosrrusooéém postupu, který je dále popsán.

Zvlášt připravená část 30 tekutého kovu, ob r. 1, a tekutá struska 3 1 se rdlévají Ho tavící nádoby 11 popsaného zařízení k výroW bě dutého kovového odlitku se dnem přes žlab

1 a kanálem 20 ve stěně 10 krystalisátoru 2, který je v poltí poloze a opprá se o nehybný podstavec J. Předem zvlášt připravená část 30 tekutého kovu potřebná k odlé- * vání., jak již bylo uvedeno, se podle stadia popsaného postupu výroby nazývá tekutým, odlévaným nebo odlitým kovem.

Odlévání se provádí buů přímo z · tavícího zařízení, jeslí to jeho kons ttrukce a rozměry pororurj, oappíklap je-li to nevelká elektrická oblouková pec, nebo jak je to znázorněno na obr. 1 se provádí z pánve 24, Ho které se předtím odleje tekutá struska a tekutý kov.

Podle nejvýhodnější obměny popsaného postupu výroby se proud tekutého kovu a tekuté strusky chrání jeho ofoukáváním neutrálním plynem, například argonem, kte' rý se přivádí k odlévanému proudu přes kruhový sběrač 26 a s jeho dutinou spojené trubky 27. Mnořssví odlévané zvlášt připravené čássi 30 tekutého kovu se pohybuje v rozmezí od 80 do 1 20 % hmoty dua odlitku a to v záv^rnsi od tvaru tohoto dna.

Tak ΠΜ^νί tekutého kovu blízké spodní uvedené hranici se vybírá zvláště pro odlitky se·dnem, které se dolů zužuje a tvaruje se v prohloubení tvořeném .pracovní plochou . nehybného podstavce _1_ trnem .5, jehož tojrující část _L5, vyb ih a. .ící pod hranice spodního čela kr y s tal i s át o ru .2, zasahuje Ho tohoto prohloubenn, viz například obr. 9. Hun^ví odlévaného tekutého kovu blízké h^irní uvedené hranici se vybírá zvláště pro odlitky s plochým dnem, přičemž varianta zařízení s trnem odipovíρ.ιcím tomuto tvaru odlitku a nehybným polstavcem je znázorněna na obr. 3. Při překročení uvedené hoirní hranice ιππο^υ! od lítého kovu vzniká nebezpečí zaklínění trou tuhnoucím odl^ým kovem. Odlévání tekutého kovu v menším πηο^νί než 80 7, hmoty kovu dna může vést k tomu, že se při ná s ledu jí. cim přetavováni oPtavných elektrod 17 pro vy- tvoření zbýýojící části odlitku kov upro- * stř e P uprdoí. čás ti tavicí nádoby 1 1 ne p rohřeje dost k Posazení poSa^Uící vno^ní plochy dna.

Úroveň - odlévaného kovu se kontroluje snímačem 2 2 , umístěným ve stěně 10 kry* stali s át oru 2. v případě, když tato úroveň nepřesahuje za hranice nehybného podstav ce _£.

V případě postupu výroby podle vynálezu, při němž se odlévá tekutý kov v menším moOsUví, než je hmota dna, obr. 9, se kontrola úrovně odlévaného tekutého kovu provádí snímačem 2 3, umístěným v nehybném podasavci v potřebné výšce.

^оцтИ uplatňovány přísné požadavky oa obsah plyoů, síry a nekovových vměstků v kovu dna odlitku, profukuje se odlévaný kov argonem nebo srnmsí argotu s kyslíkem, přičemž profukováoí se provádí v nehybném podasavci J_, jehož konstrukce odpovídá obměně provedené podle vynálezu, znázorněné oa obr. 10.

Do spodní části tavící nádoby 11, tvořené vyhloubeninou pracovní plochy 9 nehybného podstavce J_, vstupuje plyo průchozími kanály 2 9 zátek 28 spojenými s píísjutýým přívodním systmmem plynu.

Hoossví tekuté strusky 31, odlévané Ho tavící nádoby 11 zařízení pro výrobu · dutého kovového odlitku se stanoví tak, aby odpovídalo objemu stiskové lázně, postačujícímu pro stabilní průběh elektrostruskového způsobu dále popsaného a pro optimá!oí spotřebu · elektrické energie během tohoto po stupu.

Po odlití, tekutého kovu a tekuté strusky Ho tavící nádoby 11 , obr. 1, zařízení pro výrobu dutého kovového odlitku se Hnem se ve struskové lázni tavící· nádoby 11 zahááí známý elektrostrnsskový postup přetavování oPtavných elektrod ·1_7 . Chemické složení těchto oPtavných elektrod o^{^(^o^ídá složení té čássi o^litkUí kterou je potřeba vytvarovat oa tuhnoucím kovu, odliém Ho tavící nádoby 11. Hmooa odtavných elektrod 17 musí stačit k vytvoření uvedené zbýýojjcí čássi od1 itku.

Po signálu snímače 22, obr. 1, 9, začíná zdvih krys tali sáto™ 2^-současně · s trnem 5. pomocí spodního vozíku 3_, který se zvedá podél svislého sloupu £,

Snímač 2 2 z^jjištuje přiměřenou rychlost zdvihu krys tali sátoru s ohledem oa rychlos.t krystalúsace čássi kovu odlitku, která se tvoří elzktrostuus0ovým přetavením odtavených elektrod 17 .

Zdvih se přeruší po skončeni elektrostr и sk ového postupu poté , kdy tro úplně vyjde za hranice krysta 1 is^ici ho se kovu.

Podle velikosti přetavení odtavných elektrod 17 se posunový horní vozík 7 s držákem elektrod posouvá podél téhož svislého sloupu 4.

Jeeli to nevyhnu Uelné, je m^žno Xektroutruukrvý postup také vést s promováním, k čemuž se p^t^ušje zátky, podobné zátkám 28 s průchozími katily 29, umístěné ve stěnách 10 krystali sátoru 2_, což neoí oa výkrese zoázoroěno.

Obr. 7 zobrazuje ještě jedou obměnu způsobu výroby, jehož podasata spočívá v tom, že se zvlášt připravený tekutý kov současoě s tekutou st^skou odlévá Ho tavící nádoby 11 oa klíčiPlo 32 uložené oa nehybném podasavci ·. KlíčiHo 32 představuje kousek tvrdého · kovu.

Tato varianta způsobu výroby odpovídá variantě zařízení pro výrobu kovových с^Р1(:ků se Hnem podle vynálezu, ve kterém je použita jedna oltavoá ' · elektroda 18. Jak je znázorněno na obr. 7,· je při takovém vytvoření zařízení jelen z voličů proudu zdroje uapálzud připojen k nehybnému prdsSaoci _I_. Při takovém zapocení vzoiká v nepřítomnoosi klíčípij 32 mezi odlrným kovem a nehybným podstavcem _1_ bodový kontakt, podmíněný přítrmlorUí vrstvy ztuhlé strusky oa povrchu nehybného podstavce _ · · Přioom se vyskytuje velká' h^í^t;rta proudu, což může způsoobt řřzhaálí a roztavení nehybného podstavce 1 v mstě bodového kontaktu. ,

KlíčiHo 3 2 , uložené oa nehybném podstavci ·· brání vzniku vrstvy ztuhlé strusky oa jeho· povrchu a zajištrje těsný dotyk s odlévaným kovem a současně i oeZieřši podmínky k průchodu proudu.

V průběhu tohoto odlévání a oas ledu Uící^lío elektros truskového postupu se klíčidlo 32 přitavuje к další části odlitku.

Při této variantě postupu výroby se množství odlévaného tekutého kovu volí z takového výpočtu, aby dohromady s hmotou klíčidla 32 množství kovu, přivedeného do tavící nádoby 11 zařízení před začátkem elektrostruskového postupu, tvořilo 80 až 120 % hmoty dna odlitku, podobně a podle stejných zásad jako při způsobu výroby podle vynálezu bez klíčidla.

Klíčidlo 32 může být konkrétně vytvořeno ve tvaru části dna odlitku a tak využito v nezávislosti na okruhu zapojení zařízení.

Nutno poznamenat, že popsaný způsob výroby dutých odlitků se dnem může být uskutečněn v zařízeni i jiné konstrukce, než která je shora popsána. Konkrétně krystalisátor takového zařízení může být nepohyblivý. Avšak ve všech případech podmínkou úspěšného provedení tohoto způsobu výroby je pohyblivost trnu.

Kterákoliv shora popsaná obměna způsobu výroby podle vynálezu může být použita к výrobě dutých kovových odlitků se dnem, určených jako polotovary к výrobě trub tažením s následujícím odstraněním dna.

V řadě případů a obzvláště jsou-li ťo trubky zodpovědného určení vyráběné z drahých kovů, se dna polotovarů vyrábějí z jiného kovu, obvykle z velmi levného.

Uvedený způsob, který předpokládá oddělenou přípravu tekutého kovu, určeného na dna odlitků, je nejvhodnější pro výrobu takovýchto polotovarů. Přitom složení připravovaného tekutého kovu odpovídá stanovenému složení kovu dna polotovaru a složení odtavných elektrod odpovídá složení kovu zbývající části polotovaru.

Pro jasnější vysvětlení podstaty způsobu výroby dutých kovových odlitků se dnem podle vynálezu jsou dále uvedeny konkrétní příklady jeho provedení.

Přikladl

Vyráběl se dutý odlitek s plochým dnem, a to z oceli, která obsahovala do 0,15 X uhlíku, do 1 % manganu a do 1 % chrómu. Rozměry odlitku: vnější průměr byl 650 mm, délka 2 000 mm, tlouštka stěny činila 100 milimetrů a tlouštka dna 150 mm.

Tekutá ocel se připravila v elektróstruskové peci pod struskou o složení CaF2 -AI2θ3·

Tekutá ocel a tekutá struska se odlily do pánve 24 , obr. 1 a z té se potom odlily do tavící nádoby 11 zařízení pro výrobu dutého kovového odlitku se dnem, přičemž odlévaná ocel vážila 400 kg, což odpovídalo 120 Z hmotnosti dna odlitku.

Proud tekutého kovu a tekuté etrusky se ofukoval argonem к ochraně oceli před okyslíčením vzduchem. Odlitá ocel se v nehybném podstavci £ profukovala směsi argonu a kyslíku.

Tavba se prováděla odtavnými elektrodami 17 jednolitého průřezu, zdvih krystalisátoru 2 a trnu £ se zahájil ve chvíli ukončení odlévání, určované snímačem 22 úrovně tekutého kovu.

Na povrchu vyrobeného odlitku nebyly zvlnění ani nánosy, kov byl chemicky stejnorodý a částečky strusky nebyly v kovu odhaleny. Obsah vodíku nepřevyšoval 0,00025 Z, síry 0,004 % a nekovových vměstků 0,006 Z.

Příklad 2

Vyrobil se dutý odlitek se dnem kulového tvaru z oceli stejného složení jako v příkladu 1. Vnější průměr odlitého polotovaru byl 650 mm, délka 2 000 mm, tlouštka steny a dna 100 mm.

Tekutá ocel se připravila v indukční peci, tekutá struska o složení CaF₂“CaO-AL2O3-Si0₂, se připravila v zařízení tavícím strusku.

Z indukční pece a struskotavicího zařízení se tekutý kov a tekutá struska odlily do pánve 24 , ze které se potom odlily do taviči nádoby 11 zařízení pro výrobu dutého kovového odlitku se dnem. Odlévaná ocel vá- · žila 330 kg, což představovalo 105 Z hmotnosti dna odlitku. Tavba byla vedena jako v příkladu 1.

Povrch vyrobeného odlitku nevykazoval zvlnění ani nánosy, kov byl chemicky stejnorodý a částice strusky nebyly v kovu obj eveny.

Obsah vodíku nepřevyšoval 0,003 Z, síry 0,004 Z a nekovových vměstků 0,005 Z.

Příklad 3

Byl vyroben dutý odlitek se dnem ve tvaru komolého kužele, z oceli stejného složeni jako v příkladu 1, viz obměna vytvoření zařízení znázorněná na obr. 9.

Vnější průměr odlitku byl 650 mm, délka 2 000 mm, tlouštka stěny 100 mm a tlouštka ♦ dna 150 mm.

Tekutá ocel byla připravena v indukční peci. Tekutá struska o složení CaF₂~Ca0-AI2O3-S1O2, byla připravena v zařízení tavícím strusku. Nejdříve se do tavící nádoby 11 zařízení pro výrobu dutého kovového odlitku s dnem odlila tekutá struska a potom tekutá ocel.

Odlévaná ocel vážila 240 kg, což představovalo 60 Z hmotnosti dna odlévaného polotovaru.

Tavba se prováděla odtavnými elektrodami jednolitého průřezu, zdvih krystalieátoru 2. a trnu 5_ se začínal ve chvíli ukončení odlévání, určované snímačem 22 úrovně tekutého kovu.

Jakost povrchu vyrobeného odlitku byla uspokojivá, bez zvlnění a zavalenin.

Obsah vodíku nepřevyšoval 0,0003 Z, síry 0,003 Z a nekovových vměstků 0,004 Z.

Příklad 4

Byl vyroben dutý odlitek 8 tvarovaným dnem, z oceli obsahující do 0,20 Z uhlíku, do 1 Z manganu, do 1 Z niklu a do 0,5 Z molybdenu, viz obměna vytvoření zařízení znázorněná na obr. 7.

Vnější průměr odlitku byl 900 mm, délka 2 500 nnn, tlouštka stěn 150 mm a tlouštka dna ve středové částí 250 mm.

Tekutá ocel byla připravena v indukční peci, tekutá struska o složení CaF2“CaO-Al^O^-SiO2» se připravila v zařízení pro taveni strusky.

Tekutá ocel a tekutá struska se odlily do pánve 24., obr. 1. Na nehybný podstavec £ bylo uloženo klíčidlo 32, obr. 7, o hmotnosti 480 kg, což představovalo 60 Z hmotností dna. f

Na klíčidlo 32 byla z pánve 24 , obr. 1, odlita tekutá struska a tekutá ocel do tavící nádoby 11 zařízení pro výrobu dutého kovového odlitku se dnem, přičemž odlévaná ocel vážila 400 kg, což představovalo 50 Z _& hmotnosti dna. Tavila se jedna trubkovitá odtavná elektroda 18, obr. 7. Zdvih krystalisátoru £ se začínal po signálu snímače úrovně tekutého kovu, umístěného jako snímač 22 na obr. 1.

Povrch vyrobeného odlitku byl uspokojivý bez zvlnění a zavalenin. Stopy styku mezi klíčidlem 32 a zbývající částí odlitku nebyly zj iš těny.

Obsah vodíku v kovu odlitého polotovaru nepřevyšoval 0,0003 síry 0,004 £ a nekovových vměstků 0,005 %.

Příklad 5

Byl odlit odlitek s plochým dnem ze dvou různých ocelí. Složení oceli dna odlitku bylo toto: uhlík 0,20 7,, křemík 0,30 % a mangan 0,60 %, což odpovídalo obyčejné středně uhlíkaté oceli.

Složení oceli stěn odlitku bylo toto: ' uhlík 0,15 %, chrom 18 Z, nikl 12 %, křemík 4 7_O, titan 0,5 % a hliník 0,5 7„.

Odlitek měl tyto rozměry: vnější průměr byl 650 mm, délka 2 000 mm, tlouštka stěn 100 mm a tlouštka dna 150 mm.

Tekutá ocel prvního uvedeného složení byla připravena v elektrické obloukové peci pod struskou o složení CaF^-A^Oj·

Tekutá ocel a tekutá struska se odlévala bezprostředně z elektrické obloukové / pece do tavící nádoby 11 zařízení pro výrobu kovového odlitku se dnem, přičemž odlévaná ocel vážila 335 kg, což představovalo 100 % hmotnosti dna odlitku.

Tavba byla provedena odtavnými elektrodaф mi jednolitého průřezu, jejichž složení odpovídalo složení druhé shora uvedené oceli.

Dále byl odlitek použit jako polotovar к výrobě trub tažením a následujícím odstraněním dna.

Ve srovnání s cenou polotovaru zcela odlitého z oceli shora uvedeného druhého složení se cena polotovaru vyrobeného popsaným způsobem snížila o 14 L

Dalším názorným příkladem provedení způsobu výroby kovového odlitku je výroba odlitku plného průřezu s rozšířenou horní částí.

Do tavící nádoby 33 s rozšířenou horní částí, obr. 11, vytvořené v souladu se stanovenými rozměry odlitků, se odlévá zvlášt připravená část 30 kovu a tekutá struska 3 1 připravené známým způsobem, jak bylo popsáno shora u způsobu výroby dutého kovového odlitku se dnem.

Zvlášt připravená část 30 kovu se odlévala v množství daném hmotou kovu spodní velmi úzké části odlitku.

Stejně jako při shora popsaném způsobu výroby dutého kovového odlitku se dnem, jsou při výrobě odlitku plného průřezu možné obměny dalšího odlévání, a to nejdříve tekuté strusky a potom tekutého kovu, současné oddělené nebo společné odlévání tekuté strusky a tekutého kovu, odlévání tekutého kovu a tekuté strusky na klíčidlo, ofukování proudu odlévaného tekutého kovu nebo společného proudu tekutého kovu a tekuté strusky neutrálním plynem a profukování plynem odlitého tekutého kovu a tekuté strusky v tavící nádobě 33 . Pří volbě nejvýhodnější obměny odlévání se vychází z požadavků, které jsou kladeny na kov odlitku a z dříve popsaného účinku, dosahovaného jednotlivými uvedenými obměnami • způsobu podle vynálezu.

Po odlití zvlášt připravené části 30 kovu a tekuté strusky £1 do taviči nádoby 33 se ve vy tvořené** s truskové lázni provádí známé elektrostruskové přetavení odtavné • elektrody £4. Složení odtavné elektrody 3 4 odpovídá stanovenému složení širší části odlitku a jeho hmotnost postačuje к vytvoření této širší části odlitku.

Přetavený kov odtavné elektrody 34 stéká na částečně utuhlý odlitý kov a vytváří dohromady s ním v průběhu plynulé krystalisace jednotlivý odlitek určeného tvaru.

Odlitek s širší horní Částí může být vyroben způsobem podle vynálezu s jinou postupností odlévání a elektrostruskového přetavování, než jak byla výše popsána.

Do tavící nádoby 33 se nejdříve odlévá tekutá struska. V získané struskové lázni probíhá elektrostruskové přetavení odtavné elektrody 34, tak dlouho, dokud přetavený kov nezaplní nízkou část tavící nádoby 33. Do rozšířené části této tavící nádoby 33 se odleje tekutý kov. Na ochranu přiváděného tekutého kovu před okysličením vzduchem se odlévá do taviči nádoby 33 spolu s malým množstvím tekuté strusky.

К vyloučení možnosti vzniku staženin v horní částí odlitku, se odlévaný tekutý kov nepřivádí až do úrovně, která odpovídá určené výšce odlitku, ale výroba odlitku se ukončí elektrostruskovým přetavením odtavné elektrody 34 . Je možná také taková varianta skončení výroby odlitku, že se odleje tekutý kov do úrovně, která přesahuje určenou výšku odlitku, jak je znázorněno na obr. 12. Přitom horní část odlitku, která má výšku _h a obsahuje vadné místo, se opracuje, tj. vadné místo se odstraní v průběhu dalšího zpracování.

Obr. 13 znázorňuje další obměnu způsobu výroby plného kovového odlitku, pří němž se odlévání předem připravené části 30 tekutého kovu a elektrostruskové přetavování odtavné elektrody 34 provádí střídavě a střídá se v souladu se stanoveným tvarem odlitku.

Tavící nádoba 35, stejně jako na obr. 12, je svisle rozdělena podél osy odlitku a má dvě rozšířené tvarované dutiny, a to v dnové a ve střední části.

Zvlášt připravená část 30 tekutého kovu a tekutá struska 31 se odlévají do taviči nádoby 35 v takovém množství, aby její rozšířená dnová část byla zaplněna tekutým kovem a objem struskové lázně aby stačil к provedení elektrostruskového postupu v její úzké části. Potom se do struskové lázně ponoří odtavná elektroda 34 a elektrostruskově se přetavuje tak dlouho, dokud hladina přetaveného kovu nedosáhne к rozšíření ve střední části tavící nádoby 3 5 . Do této části se potom odlévá druhá dávka zvlášt připravené části 30 tekutého kovu a potom se v horní úzké části taviči nádoby 35 opět elektrostruskově přetavuje odtavná elektroda 34, až do úplného její ho zaplnění do předem určené výšky.

Na obr. 14 až 16 jsou schematicky znázorněny další obměny provádění způsobu výroby plných odlitků s jedním obr. 14 a dvěma obr. 15 a obr. 16, bočními odvětveními. Odlévání zvlášt připravené části 30 tekutého kovu a následující elektrostruskové přetavení odtavné elektrody 34 při postupu podle obr. 14 a 15 se provádí jednou a podle obr. 16 dvakrát.

Příklad 6

Odléval se plný odlitek z oceli o složení: 0,15 7_O uhlíku, 1 % manganu a 1 7₀ chrómu. Odlitek měl rozšířenou horní část, což odpovídalo tvaru taviči nádoby 33 , znázorněné na obr. 11.

Rozměry odlitku byly tyto: průměr rozšířené části 900 mm, průměr úzké části 300 milimetrů, výška odlitku 2 500 mm a výška úzké části 700 mm.

Tekutá ocel byla připravena v elektrické obloukové peci pod struskou o složení CaF2^_A12O^. Tekutá ocel a tekutá struska se současně odlévaly do taviči nádoby 33, obři 11 a tekutá ocel vážila 550 kg, což odpovídá hmotě úzké Části odlitku. Tavba se provedla odtavnou elektrodou 34 plného průřezu.

Obsah vodíku v oceli vyrobeného odlitku činil nejvíce 0,0003 %, siry 0,003 % a nekovových vměstků 0,006 Z.

Na vyrobené z odlitého odlitku šabloně je struktura kovu v mstě styku, tj . mezi rozšířenou a úzkou čássi, hutná a stejnorodá.

Příklad ' 7

Byl od lit odlitek plného průřezu z oceli stejného chemického složení jako v přikladu 6. Tvar odli-tku odppoidal uspořádání tavící nádoby 35 podle obr. 12. Odlitek měl tyto rozměry: průměr tvarované rozššřené části rněěil 600 mm, úzké části 300 mm, výška odlitku 1 150 mm, výška rozšířené části 250 mm a výška horní úzké Čáási 200 mm.

Tekutá ocel byla při pravena v inlukční peci a tekutá struska o složeni CaF2~CaO-Α^θβ^δ.Ο?. byla připravena v zařízení pro tavení strusky.

Po ocHtí tekuté strusky 3 1 lo tavící náloby 3 5 se proválělo elekt ros ruuskové přetavování oltavné elektroly 34 tak llouho, lokul přetavený kov nezappnil úzkou část taviči náloby 35.

Potom se oltavná elektrola 34 nalzvella a lo rozšířené části tavící náloby 35 se odlila zvlášt připravená část 3 0 o сc1 i současně s malým množstvím 10 kg, ‘ tekuté strusky 31, které chránilo ocel v proulu přel okysličením vzluchem. Ocel se oblévala lo té loby, as hlalina roztavené occ i i losáhla stanovenou výsku odlitku.

Povrch odlitku neměl 'žálné valy.

Ve srovnání s výrobou stejného odlitku provál^ou zcela elekti· o s^skov-v ým přetavením činila výrobnost popsaného způsobu výroby odlitku 136 %.

P ř íkl a l 8

Odléval se odlitek z o cei i stejného složení jako v příklalu 6. Tvar odlitku odppoílal tavící nálobě 35, znázorněné na obr. 13. OOlitek měl tyto rozměry: průměr lnové rozšířené částí měřl 700 mim, střelní rozšířené částí 600 mm, úzké Čááti 300 mim, výška odlitku byla 1 500 mm, výška lnové rozšířené čássi 350 mm a střelní rozšířené části

5 0 mm .

Tekutá ocel byla připr^avena v inlukční peci a t eku t á's t ru ska o složení Cal^-CaO-Al 203-Si.O 2, v za řízení pro tavení strusky.

Z pánve se zvlášt připravená tekutá struska a tekutá ocel odlévaly lo tavící náloby 35.Odlévaná ocel vsžžíp 500 kg a zappníla celou lno v o u rozší. řenou část tavící náloby 35. V úzké Čáási tavící ná loby 35 se proválelo elektrostuuskžvé přetavení oltavné elektroly 34 až lo jeéího zaplnění přetaveným kovem, načež se oltavná elektrola 34 vytáhne a lo střelní · rozšířené čássi taviči náloby 35 se odlila lruhá lávka zvlášt připravené částí 30 tekuté occIí v m^nožst^ií 380 kg s malým množstvím, tj. 15 kg tekuté strusky, která chrání ocel v proulu přel okysličením vzluchem. Po zaplnění střelní rozšířené čássi tavící náloby 35 odlévanou tekutou occIí a v horní úzké částí téže tavící náloby se proválělo elektrosruuskové přetavení odtavné elektroly 3 4 lo té loby, až ΗΙρΙϊορ přetavené occIí losáhla stanovenou výšku odlitku.

Povrch odlitku neměl valy.

Ve srovnání s výrobou stejného odlitku, provál^ou zcdla elektoosrussoovým přetavením, činila výrobnost popsaného způsobu výroby odlitku 150 Z.

Popsaný způsob podle vynálezu umooňuUe výrobu rozsáhlého sortimentu tvarových ollitků, jej-cchš jakost kovu není horší než jakost kovu odlitku, vyrobených 1lektržttrutkovým postupem. Způsob výroby podle vynálezu je zejména pouužtelný pro výrobu matic, lisů, čássí nosných konnsrukcí tvaru stojanů, podpěr, konzol a rámů a také pro výrobu trub, tIuužou1ёnnýeh nálob a jiných strojních lil ů.

Způsob výroby podle vynálezu rovněž umožňuje výrábět kovové odlitky, jejéchš čássi jsou vytvořeny z různých kovů.

Způsob výroby podle vynálezu je velmi ekonomický, protože zaručuje lobrou jakost ollévaných odlitků oproti ^sava^ímu způsobu výroby, který spočívá v při Pí^i/ovsoí hotových tvarových částí ke zb ý v a aíc í. Čáási odlitku vyráběné eiektoosruusžvvým postupem.

Ve srovnání se známým elektoosruukowí způsobem výroby lutých kovových odlitku se lnem je způsob výroby těchto odlitků polle vynálezu velmi ekonomický a to v lůslelku levnějšího postupu přípravy a odlévání tekutého kovu lna lo tavící náloby ve srovnání s výrobou stejného mnžžtví kovu elektrostau^í^l^t^i^^m postupem;

lále je ekonomický v lůslelku nižší ceny oltavných ^kmá, která vyplývá ze zmenšení jejich s ohle^m na velikost h^onnoU ol^vaného kovu;

je ekonomicky v lůslelku velké výrobnosti způsobu, která vyplývá z velké. rychlosti odlévání, a protože se může současně s výrobou jelnoho odlitku v zařízení pro výrobu lutého kovového odlitku se lnem připravovat na pří^suunéém zařízeni tekutý kov a tekutá struska pro éalší odlitek.

Claims (3)

1. Způsob výroby kovového lutého odlitku se lnem, při nř.mS se část tekutého kovu potřebná k. odlévání, vyrobí elektoo srrukovvým přetavením nejméně jelné oltavné elektroly ve stiskové lázni v tavící nálobě, vyznačený tím, že se lruhá část tekutého kovu stejného nebo jn^É^l^o chemického složení, potřebného k odléván^ připravuje zvlášt a vlévá se lo téže taviči náloby.

VYNÁLEZU

2. Způsob výroby polle bolu 1, vyznačený tím, že se zvlášt připravená část tekutého kovu vlévá lo tavící náloby přel začátkem elektoo sruskko vého přetavování

3. Způsob výroby podle bolu 2, vyznačený tím, že se při výrobě lutého kovového odlitku se lnem lo taviči náloby vlévá zvlášt připravená část tekutého kovu v množžUtí, které se určuje hmotou lna tohoto odlitku.