CS220758B2 - Method of grading the railway line and appliance for executing the same - Google Patents

Description

V^yn^ález se týká z^působu srovnávání železniční trati a zařízení k provádění tohoto způsobu, které ke zjištění chyby průběhu trati a ke správnému srovnání trati používá soustavy strun.

V patentovém spisu SSSR č. 471 413 je popsáno zařízení pro srovnávání trati, ve kterém se používá drátu napnutého mezi předním a zadním stanovitém zařízení 'feiho drát tvoří tětivu zakřiveného úseku trati, po kterém srovnávací zařízení prochází a tvoří záměrnou nebo referenční přímku.

První měřicí ústrojí uspořádané poměrně ^blí?ko ^předn^ího stanovité v^yu^žív^á tohoto drátu ^k měřem vzd^álenosti trati. od referenční přímky v po sobě následujících bodech. Provede se určitý . počet těchto měření a ze zís^kanýc^h výsledM se vytvon prům^ěr. Dru^hé měřicí ^ústrojí uspoř^ádané ^poměrně blízko zadního stanoviště využívá drátu k postupnému měření vzdálenosti od referenmh p^řím^ky tratí v ^bo^dě bezprostée^ ně ^pře^d j^iž o^praveným úsekem tratí ^Získaná ofcam^žitá hodnota· se srovnává se stéedn^í hodnotou zís^kanou z ^prv<mho měřictao ústrojí a jsou-li tyto hodnoty rozdílné, je generován chybový ' signál. Srovnávací zařízení je tímto c^hybovým signálem nzeno tak že posouvá trať sm^ěrem nafevo ne^b° napravo v takové mffe a^by se c^hyba odstranila nebo zmenšila.

Nedostatek popsaného známého zařízení spočívá v že délka struny je praktic^ky omezena v d^ůsled^ku pro^blém^ů spojených s uložením drátu na železničních vozech. Přitom však platí, že se zvětšující se délkoa struny stoupá i přesnost měření, která je tudíž v popsaném zařízení omezena.

Jiný nedostatek popsaného známého zanzern .spočívá v ^^, že prvrn měncí ústroj je uspořádáno poblíž předního konce drátu, takže jestliže se tento přední konec drátu nach^ází · na špatné srovnan^ém místé tratí bude měření zatíženo velkou odchylkou od „správné“ hodnoty posunutí v^ůči referenční přímce.

V souvisejícím čs. patentovém spisu čís. 216 924 je popsáno zařízení používající dvou strun, kde první měřicí ústrojí je uspořádáno u první struny a druhé měřicí ústrojí je uspořádáno u druhé struny.

Uvedené nedostatky známých způsobů srovnávám železniční trati odstraňuje z^působ, při kterém se na úsecích trati provádí první série měření, jehož výsledky indikují boční polohu trati v příslušném místě, výsledky jsou pak sčítány a vytváří se z nich pr^ůměr od^povídajíc^í pr^ům^ěrn^{é h}odnoté ^po^-

2075 8 lohy, s výhodou průběžná průměrná hodnota, která se pak srovnává s jednotlivými měřeními indikujícími polohu trati v bočním směru v nejméně jednom místě, s výhodou v řadě míst na úseku trati, čímž se získá chybový signál, který se pak využije к řízení ústrojí pro posouvání trati, které tuto trať v nejméně jednom místě posouvá tak, aby se případná chyba průběhu trati v tomto místě zmenšila, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že údaje v první sérií bodů se získávají měřením proměnného úhlu 0_A mezi dvěma strunami, jejichž konce jsou uspořádány na střední ose trati, přičemž struny probíhají mezi prvním bodem a druhým bodem a mezi druhým bodem a třetím bodem, a údaje v nejméně jednom místě se získávají měřením proměnného úhlu 0b mezi dvěma strunami, jejichž konce jsou umístěny na ose trati a struny procházejí mezi čtvrtým bodem a pátým bodem a mezi pátým bodem a mezi pátým bodem a šestým bodem.

Výhodná je alternativa způsobu, ve které jedna struna slouží zároveň jako první zadní struna a druhá přední struna, takže se používá celkem tří strun, přičemž druhý bod a čtvrtý bod a třetí bod a pátý bod se kryjí.

Z průměrné hodnoty úhlu a předpokládané rychlosti vlaku na úseku trati se odvozuje požadované převýšení kolejnic, které se pak porovnává se skutečným převýšením měřeným v daném místě trati pro odvození chybového signálu, kterým se řídíjzvedací ústrojí zvedající za účelem požado-Я váné hodnoty převýšení jedné kolejnice vůči druhé kolejnici.

Nedostatky známých srovnávacích zařízení odstraňuje zařízení, které sestává z prvního měřicího ústrojí pro měření boční polohy trati, dále z hnacího ústrojí, takže první měřicí ústrojí pojíždí po úseku trati a provádí měření v první sérii bodů, z paměťového a průměrovacího obvodu sloužícího pro ukládání výsledků měření a průběžné vytváření průměrné hodnoty, která se v komparátoru srovnává s výsledkem získaným z druhého měřicího zařízení sledujícího první měřicí zařízení v nejméně jednom místě, s výhodou po úseku průběžně, dále z ústrojí pro přesouvání trati, které je řízeno chybovým signálem získaným z komparátoru, které trať v nejméně jednom místě posouvá tak, aby se jakákoliv chyba průběhu trati v tomto místě zmenšila, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že první měřicí ústrojí je upraveno pro měření proměnného úhlu 0_A mezi prvními dvěma strunami, jejichž konce jsou uspořádány na ose trati a které probíhají mezi prvním bodem a druhým bodem a mezi druhým bodem a třetím bodem, přičemž druhé měřicí ústrojí je upraveno pro měření proměnného úhlu 0_B mezi druhými dvěma strunami, jejichž konce jsou umístěny na ose trati a které probíhají mezi čtvrtým bodem a pátým bodem a mezi pátým bodem a šestým bodem.

Výhodné je provedení zařízení, ve kterém jedna struna slouží zároveň jako první zadní a druhá přední struna, takže jsou použity celíkem tři struny, přičemž druhý a čtvrtý bod se kryjí a třetí a pátý bod se kryjí.

Struny jsou s výhodou tvořeny tyčemi tak, že první tyč z uvedených tří tyčí je přičemž tento zadní konec je uspořádán proti přednímu konci mezilehlé tyče, která je naopak závěsně připojena na svém zadním konci poblíž předního konce zadní tyče, přičemž první měřicí ústrojí je uspořádáno u přilehlých konců prvních dvou strun a druhé měřicí ústrojí je uspořádáno poblíž přilehlých konců druhých dvou strun.

Měřicí ústrojí je s výhodou tvořeno diferenciálním převodníkem lineárního posuvu, jehož cívka je nehybně uspořádána vůči jedné tyči sdružené dvojice tyčí a snímací tyč je spojena s druhou tyčí této dvojice tyčí.

Měřicí ústrojí jsou propojena s výpočetním obvodem pro automatický výpočet hodnoty převýšení kolejnic na úseku trati, v blízkosti ústrojí pro přesouvání trati je uspořádáno zvedací ústrojí trati, výpočetní obvod je propojen s druhým komparátorem pro srovnání okamžité hodnoty převýšení získané z měřícího ústrojí převýšení s vypočtenou hodnotou převýšení a pro generování chybového signálu pro řízení zvedacího ústrojí tratí, přičemž první měřicí ústrojí pro získávání údajů o poloze trati je propojeno s hnacím ústrojím pro pojíždění měřicí soustavy po úseku trati, a pro měření v první sérii bodů, přičemž к měřicí soustavě je připojen sčítací a průměrovací obvod pro vytváření průměru údajů změřených v první sérii bodů, ke kterému je připojen výpočetní obvod obsahující výpočetní obvod pro ruční nastavení požadované provozní rychlosti na úseku trati.

Nový a vyšší účinek vynálezu spočívá v tom, že měření vzdálenosti trati od referenční struny je v zařízení podle vynálezu nahrazeno měřením úhlů, přičemž se místo jedné dlouhé struny používá několika poměrně krátkých strun.

V zařízení podle vynálezu lze s výhodou použít extrémně spolehlivých a přesných měřicích ústrojí, například diferenciálního převodníku lineárního posuvu, které se již běžně vyrábějí.

Vynález je dále objasněn na neomezujícím příkladu jeho provedení, který je vysvětlen pomocí výkresů, které znázorňují:

obr. 1 schematický (pohled na provedení zařízení pro měření trati a srovnávání této trati, které je popsáno ve starším čs. autorském osvědčení č. 216 924, obr. 2 schematický pohled na provedení měřicího a srovnávacího zařízení podle vynálezu, ve kterém se místo polohy měří úhly, a obr. 3 schéma způsobu měření úhlu zařízením podle obr. 3.

Na obr. 1 znázorněné zařízení 1 pro výpočet -c^{hyby p}r^ůběhu kolejnic ^pro ^úpravu •železniční trati sestává z první měřicí soustavy, která je tvořena předním bodem 2 a zadním bodem 3, které jsou obvyklým způsobem uspořádány na podvozcích tvořících rám a spočívajících na kolejnicích. Zařízení 1 sestává dále z ústrojí pro pojíž^dění rámu a ^po^dvoz^ků po tta^ bod^y 2^, 3 jsou přitom uspořádány ve střední ose trati. Mezi předním bodem 2 a zadním bodem 3 je napnuta první struna 4, která je s výhodou tvořena pouze - 20 m dlouhým drátem, který je pevně napnut mezi body 2, 3. V určitém místě mezi předním bodem 2 a . zadním ^bodem ³ je uspořádáno pi'vm m^ěřicí ústrojí 5 pro stanovení vzdálenosti první struny 4 - od trati v tomto určitém místě. První měřicí ústrojí 5 je s výhodou tvořeno vidlicí objímající první strunu 4, přičemž tato vidlice se otáčí napravo nebo nalevo vůči indikátoru uspořádanému na rámu, čímž se získá hodnota odchylky mezi tratí a první strunou 4. Indikátor uspořádaný na rámu je s výhodou tvořen otočným diferenciálním převodníkem, jehož analogové výstu^pm na^pětí je úm^ěrn^é uvedené odch^ylce. První měřicí ústrojí 5 je řízeno schematicky znázorněným měřicím zařízením 15 uražené dráhy tak, že ve vhodných odstupech, například každé 2 metry, se uzavře konta^kt vzo^ujtoí analo^gové nap^ětí z ^převodníku.

Do sčítacího a průměrovacího obvodu 12 je přiváděn vzorkovaný analogový signál. Sčítací a průměrovací obvod 12 je konstruov^án tak že z^pracovává anatogová nap^ětí vzorkovaná v po sobě následujících bodech a sčítá je, ta^kže se získá středrn ^hodnota polohy trati podél uzavřené vzdálenosti dvaceti metrů. Tento sčítací ^pr^ům^ěrovac^í obvod 12 je s výhodou tvořen analogově číslicovým převodníkem, číselné hodnoty jsou postupně sčíiany a sotóet ^dělen ^po^čtem vzorků. Při kontinuálním pohybu zařízení 1 po . trati je první z deseti vzorků vždy vymaz^áv^án a ke zbývajícím devítt vzorkta j^e přičítán nový vzorek, takže po každých ‘dvou metrech se průběžně získává nový prům^ěr.

Dru^há měřim soustava sest^áv^á z předrnho bodu 9 -a zadního bodu 10, které jsou rovněž uspořádány ve střední ose trati na podvozcích tvořících druhý rám. Na tomto druhém r^ámu je mezi ^body ¹⁰ pevně napnuta druhá struna 8 tvořená 20 m dlouhým drátkem ^představujícím -re^ferenčⁿ pnmku. Dále je na tomto druhém rámu uspořádáno druhé měřicí ústrojí 14, které pracuje stejným způsobem jako prvš měncí iistrcj ⁵ a které v jednotlivých po sobě následujících bodec^h zjišťuje vzdá^lenos^t trah od ^dru^hé Struny 8.

Výstupní signál ze sčítacího a průměro vacího obvodu ¹² ^edstavujítí stfedrn vzdálenost trati a signál z. druhého - -měřicího - ústrojí ¹⁴ prédstavujíri vzdátanost „^y“ trati jscu přiváděny na příslušné vstupy prvního komparáto^ 8. Ve^^ikost na^pětí na výstupu prvrnho ^komparátoru ⁸ závisí na rozddu mezi střední vzdáleností .trati a vzdáleností „y“ tratt

Chybové výstupní napětí prvního koímparátoru 6 . je vedeno do ústrojí 7 pro přesouváš tiaš ^které mů^že být tvářeno nělcterým 'ze známých zařízení pro přesouvání kolejnic v příčném směru, například servomechanickým ventilem 7a řídicím hydraulický v^álec 7b. Ostrojí ⁷ pro přesouvám trati tedy srovnává trať v závislosti na amplitudě a znaménku chybového signálu z prvního komparátoru 6 v takovém smyslu, aby se chyba zmenšila nebo odstranila.

V uspořádání, které se zvláště osvědčilo, byla měřicí ústrojí 5, 14 uspořádána 4 metry od zadních bodů 3, 9 příslušných strun 4, 8, které se navzájem přesahovaly tak, že zadní bod 3 první struny 4 se nacházel poblíž středu druhé struny 8, jejíž přední bod 19 se nacházel poblíž středu první struny 4. Vzájemné překrývání strun 4, 8 výhodně zmenšuje celkovou délku zařízení, míra překrýváni je v^šak omezena^, ne^bo^{f p}ríliš velk^é p^řekr^ytí ^by smžovato ^přesnost výsted^ků, což je způsobeno tím, že vzorkované údaje, získávané z prvního měřicího ústrojí 5 jsou obvykle zjišťovány na deseti metrech bezprost^ředn^ě následujícmh ^po bo^du m^ěřen^ém ^dru^hým mmcrn iistrojm ^14, ta^kže polovina vzorků, ze kterých se vypočítává střední hodnota, je zjišťována na úseku trati, který byl následně opraven. Vzdálenost mezi měřictai ^trojími 5 ¹⁴ te^dy omezuje maximální vzdálenost, na které lze vzorky získávat.

^{V d}ůsle^dku pokrývání -strun 4, 8 je možno ve sčítamm ^průměrovac^ím obvodu 12 zavés^t zp^ětnou vazbu tak, že ^dru^hé měřím ^ústroj^{í 14} a ^ústroj^{í 7 p}ro přesouvá tratí, jsou uspořádána v zadním bodě 3 první struny 4. Zadní bod 3 první struny 4 je tedy při činnosti ústrojí 7 pro přesouvání trati průb^ěžn^ě přesouvš do opravené ^potoh^y. Opravený zadní bod 3 je přesnějším referenčním bodem ne^ž neopravený zadní bod 3^, -takže hodnoty m^ěřen^é prvním mmcim ^ústrojím 5^, jesthže první struna 4 ^konč^í v o^praven^ém zadním bo^dě 3^, jsou samozřejmě přesnější.. Zařízení tedy může v případě . zadního bodu 3, nacházejícího se na opraveném ^úseku itrah odvozovat ^údaje z prvmho měřicího ústrojí 5, to jest bezprostředně po činnosti ústrojí 7 pro přesouvání trati. Ukládají a vzorkují se tedy tyto hodnoty.

Do -zařízení podle vynálezu lze dále včlenit zařízení pro měření převýšení kolejnic. ^převýšení zelezničmch totejnic „x“ je podle normy A.R.A dáno vztahem.

E = 0,0111 V²D kde

E = převýšení v mm,

V = předpokládaná rychlost vlaku v km/ /hod.,

D = zakřivení trati ve stupních, měřené jako úhel sevřený poloměry, které jsou přepnuty tětivou o délce 30,5 m.

Zařízení dále obsahuje druhý komparátor 11, do kterého' se přivádí výstupní signál ze sčítacího a průměrovacího obvodu 12, který je úměrný zakřivení D.

Druhý vstup druhého komparátoru 11 je spojen s výpočetním obvodem 18 rychlosti vlaku na trati. Jestliže navržená rychlost vlalku na trati je · například 60 km/hod, je tato .rychlost ve výpočetním obvodu 18 rychlosti nastavena a na druhý vstup druhého komparátoru 11 je přiveden odpovídající signál.

Třetí vstup druhého komparátoru 11 je připojen k měřicímu ústrojí 13 převýšení, které je v zařízení uspořádáno na střední ose .trati v · blízkosti druhého měřicího ústrojí 14. Na výstupu měřicího ústrojí 13 převýšení je analogové napětí, jehož amplituda a znaménko závisí . na převýšení vnější kolejnice vůči vnitřní kolejnici v zatáčce.

Druhý Ikomparátor 11 srovnává toto převýšení s hodnotou 0,0111 V2d a případný výsledný signál je úměrný chybě převýšení kolejnic.

Uvedeným chybovým signálem je řízen servomechanický ventil · 16a, · který v závislosti na tom, která kolejnice má být zvednuta, ovládá hydraulický zvedák 16b nebo hydraulický zvedák 16c.

Je třeba · poznamenat, že úroveň napětí převáděného na první dva vstupy druhého komparátoru 11 musí být upravena podle napětí získávaného· z měřicího ústrojí 13 převýšení, takže napětí na prvních dvou vstupech druhého· komparátoru 11 se upravují konstantou vyplývající z parametrů měřicího ústrojí 13 převýšení. Uvedená úprava se s výhodou provádí přímo .v druhém komparátoru 11.

Na obr. 2 a 3 je znázorněno zařízení, které je poněkud podobné zařízení z obr. 1, je však upraveno pro- měření úhlů.

Zařízení je proto podle obr. 2 a 3 místo dvěma strunami 4, 8 z obr. 1 opatřeno třemi strunami 20, 21 a 22, íkteré mohou být tvořeny jakýmkoliv vhodným prostředkem, například napnutým drátem, z · praktického hlediska je však výhodné použít tuhých výsuvných · tyčí dlouhých například 10 m. Přední konce těchto výsuvných tyčí jsou upevněny na podvozcích spočívajících na kolejnicích. Zadní konce těchto výsuvných tyčí jsou na podvozcích. Zadní konce těchto výsuvných tyčí jsou na podvozcích zavěšeny. Na obr. 3 je znázorněna část zařízení mezi zadním koncem první struny 20 a předním koncem druhé struny 21, rozumí se, že část zařízení nacházející se mezi zadním koncem druhé struny 21 a předním '

koncem třetí struny 22 je s částí znázorněnou na obr. 3 shodná.

Z obr. 3 je patrné, že podvozek 24 je opatřen dvojicí kol 25, které spočívají na kolejnicích 26 a rámem 27, ke kterému je v bodě 28 uprostřed mezi kolejnicemi 26 připevněn přední konec druhé struny 21. Zadní konec .první struny 20 je opatřen závěsným čepem 29, který je v druhém bodě 30 otočně uložen v pouzdru, které je rovněž uspořádáno uprostřed mezi kolejnicemi 26. Bod 28 a pouzdro jsou ve skutečnosti těsně vedle sebe, takže na obr. 2 mohou být znázorněny jako jediný druhý bod 30. Na obr. 2 je dále patrný třetí bod 31, ve kterém jsou zadní konec druhé struny 21 a přední konec třetí struny 22 připojeny k dalšímu podvozku. Konečně je na obr. 2 patrný první bod 32, ve kterém je přední konec první struny 20 připevněn к prvnímu podvozku a šestý bod 33, ve kterém je zadní konec třetí struny 22 připojen k poslednímu podvozku. Body 31, 32, 33 jsou stejně jako druhý bod 30 uspořádány ve střední ose trati.

Je zřejmé, že pokud se první dva podvozky nacházejí na rovném úseku trati, budou první a druhá struna 20, 21 souosé, avšak jestliže první podvozek definující . polohu prvního bodu 32 běží po zakřiveném úseku trati, bude se první struna 20 svým závěsným čepem 29 vůči druhému bodu 30 natáčet a · mezi první a druhou strunou 20, 21 v místě druhého· bodu 30 vznikne malý úhel. Pro měření tohoto úhlu lze použít libovolného vhodného ústrojí. Na rámu 27 podvozku 24 stranou od druhého bodu 30 může být například uspořádán diferenciální · převodník · 36 lineárního posuvu. Snímací tyč 37 diferenciálního převodníku 36 je libovolným vhodným způsobem spojena s první strunou 20, například pomocí · úhlové podpěry 38 znázorněné na obr. 3.

Diferenciální · převodník 36 může být nastaven tak, že pokud jsou struny 20, 21 souosé, je jeho výstupní napětí nulové. Jestliže se snímací tyč 37 v důsledku natáčení první struny 20 v druhém bodě 30 vysouvá nebo zasouvá, objeví se na výstupu diferenciálního převodníku 36 napětí, které je kabelem 39 vedeno do obvodu znázorněného na obr. 2. Pro malé hodnoty úhlu Θ_Α mezi první strunou 20 a druhou strunou 21 je výstupní napětí diferenciálního převodníku 36 přímo úměrné hodnotě tohoto úhlu Θ_Α a znaménko tohoto «napětí indikuje, zda ·je první struna 20 natočena vpravo nebo vlevo. Diferenciální převodník 36 tedy průběžně generuje analogové napětí úměrné úhlu Θ_Α a podobný neznázorněný diferenciální převodník 36‘ uspořádaný v zařízení mezi druhou strunou 21 a třetí strunou 22 generuje průběžně analogové napětí úměrné úhlu β_Β mezi strunami 21, 22.

Analogová · napětí získaná tímto způsobem jsou využita stejně jako analogová napětí získaná ve střední části obr. 1. Měřicí zařízení 15* uražené dráhy tedy vždy po určitém úseku uražené dráhy, například po 2 .metrech, sepne kontakt vzorkující analogové napětí z diferenciálního převodníku 36. Toto vzorkované napětí je vedeno do číslicového mikroprocesoru 43, který stejně jako v prvním provedení obsahuje analogově číslicový převodník, sčltací a průměrovací obvod 12* a první komparátor 6*. Sčítací a průměrovací obvod 12* generuje číslicový signál úměrný střední hodnotě úhlu e_A na dvacetlmetrové vzdálenosti a tento číslicový signál je v prvním komparátoru 6‘ srovnáván s číslicovou hodnotou získanou převodem analogového napětí z diferenciálního převodníku 36* v třetím bodě 31.

Chybové výstupní napětí na vedení E se využívá pro řízení ústrojí 7* pro opravu trati, 'které stejně jako v prvním provedení může být tvořeno servomechanickým ventilem 7a* řídícím hydraulický válec 7b*. Ostrojí 7* pro přesouvání trati tedy tuto trať srovnává podle amplitudy a znaménka chybového signálu z prvního komparátoru 6* v takovém smyslu, aby se chyba zmenšila nebo odstranila.

Vzorkované údaje z diferenciálního převodníku 36 se stejně jako v provedení podle obr. 1 získají na deseti metrech bezprostředně předcházejících a na deseti metrech bezprostředně následujících daný bod měřený druhým diferenciálním převodníkem 36*.

Číslicový mikroprocesor 43 může rovněž obsahovat druhý komparátor 11* a výpočetní obvod 18* rychlosti, které naprosto stejně jako v provedení podle obr. 1 slouží pro získání signálu úměrného hodnotě požadovaného převýšení kolejnic 26. Stejně jako v prvním provedení lze použít měřicí ústrojí 13 převýšení a hydraulické zvedáky 16b, 16c řízené odvozeným signálem, kterými se dociluje požadovaného převýšení kolejnic 26.

Rozumí se, že ústrojí 7, 7* pro přesouvání trati a hydraulické zvedáky 16b, 16c by v obou provedených zařízeních měly být uspořádány .pokud možno nejblíže druhého měřicího ústroji 14, popřípadě měřicího ústrojí 13 převýšení.

Claims (11)

pRedmét

1. Způsob srovnávání železniční trati, při kterém se na úsecích trati provádí první série měření, jehož výsledky indikují boční polohu trati v příslušném místě, výsledky jsou pak sčítány a vytváří se z nich průměr odpovídající průměrné hodnotě polohy, s výhodou průběžná průměrná hodnota, která se pak srovnává s jednotlivými měřeními indikujícími polohu trati v bočním směru v nejméně jednom, místě, s výhodou v řadě míst na úseku trati, čímž se získá chybový signál, který se pak využije к řízení ústrojí pro posouvání trati, které tuto trať v nejméně jednom místě posouvá tak, aby se případná chyba průběhu trati v tomto místě zmenšila, vyznačující se tím, že údaje v první sérii bodů se získávají měřením přeměněného úhlu Θ_α mezi dvěma strunami (20, 21), jejichž konce jsou uspořádány na střední ose trati, přičemž struny (20, 21) probíhají mezi prvním bodem (32) a druhým bodem (30) a mezi druhým bodem (30) a třetím bodem (31), a údaje v nejméně jednom místě se získávají měřením proměnného úhlu Θ_Β mezi dvěma strunami (21, 22), jejichž konce jsou umístěny na ose trati a struny (21, 22) procházejí mezi čtvrtým bodem (30) a pátým bodem (31) a mezi pátým bodem (31) a šestým bodem (33).

2. Způsob padle bodu 1, vyznačující se tím, že jedna struna (21) slouží zároveň jako první zadní struna a druhá přední struna, takže se používá celkem tří strun (20, 21, 22), přičemž druhý bod (30), čtvrtý bod (30) a třetí bod (31) a pátý bod (31) se kryjí.

3. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že z průměrné hodnoty úhlu a vynalezu předpokládané rychlosti vlaku na úseku trati se odvozuje .požadované převýšení kolejnice (26), které se pak porovnává se skutečným převýšením měřeným v daném místě trati pro odvození chybového signálu, kterým se řídí zvedací ústrojí (16) zvedající za účelem požadované hodnoty převýšení jednu kolejnici (26) vůči druhé kolejnici (26).

4. Zařízení pro provádění způsobu podle bodu 1, které sestává z prvního měřicího ústrojí pro měření boční polohy trati, dále z hnacího ústrojí, takže první měřicí ústrojí pojíždí po úseku trati a provádí měření v první sérii bodů, z paměťového a .průměrovacího obvodu sloužícího pro ukládání výsledků měření a průběžné vytváření průměrné hodnoty, která se v komparátoru srovnává s výsledkem získaným z druhého měřicího zařízení sledujícího první měřicí zařízení v nejméně jednom místě, s výhodou po úseku průběžně, dále z ústrojí pro přesouvání trati, které je řízeno chybovým signálem získaným z komparátoru, které trať v nejméně jednom místě posouvá tak, aby se jakákoliv chyba průběhu trati v tomto místě zmenšila, vyznačující se tím, že první měřicí ústrojí (5) je upraveno pro měření proměnného úhlu Θα mezi prvními dvěma strunami (20, 21), jejichž konce jsou uspořádány na ose trati a které probíhají mezi prvním bodem (32) a druhým bodem (30) a mezi druhým bodem (30) a třetím bodem (31), přičemž druhé měřicí ústrojí (14) je upraveno pro měření proměnného úhlu 0_B mezi druhými dvěma strunami (21, 22), jejichž . konce jsou umístěny na ose trati a které, probíhají mezi čtvrtým bodem (30) a pátým bodem (31) a mezi pátým bodem (31) a šestým bodem (33).

5. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že jedna struna (21) slouží zároveň jako· .první zadní a druhá přední struna, takže jsou použity celkem tři struny (20, 21, 22), přičemž druhý a čtvrtý bod (30) se kryjí a třetí a pátý bod (31) se kryjí.

6. Zařízení 'podle bodu 5, vyznačující se tím, že struny (20, 21, 22) jsou tvořeny tyčemi.

7. Zařízení podle bodu 6, vyznačující se tím, že první tyč (20) z uvedených tří tyčí (20, . 21, . 22) je na svém zadním konci (30) připojena závěsně, přičemž . tento zadní konec . (30) je uspořádán proti přednímu konci '' (28) mezilehlé tyče (21), která je naopak závěsně připojena na svém zadním konci (31) poblíž předního konce (31) zadní tyče (22).

8. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že první měřicí ústrojí (5) je uspořádáno u přilehlých konců (30) prvních dvou strun (20, 21) a druhé měřicí ústrojí (14) je uspořádáno poblíž přilehlých konců (31) druhých dvou strun (21, 22).

9. Zařízení podle bodu 8, vyznačující se tím, že měřicí ústrojí (5, 14) je tvořeno· diferenciálním převodníkem (36, 36‘) lineárního posuvu, jehož cívka je nehybně uspo řádána vůči jedné tyči (21) sdružené dvojice . tyčí (20, 21 nebo 21, 22) a snímací tyč (37) je spojena s druhou tyčí (20) této dvojice tyčí (20, 21 nebo 21, 22).

10. Zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že měřicí ústrojí (5, ' 14) jsou propojena s výpočetním obvodem (18) pro automatický výpočet hodnoty převýšení kolejnic (26) na úseku trati, v blízkosti ústrojí (7) pro .přesouvání trati je uspořádáno zvedací ústrojí (16) trati, výpočetní obvod (18) je propojen s druhým komparátorem (11) pro srovnání okamžité hodnoty převýšení získané z měřicího· ústrojí (13) převýšení s vypočtenou hodnotou převýšení a pro generování chybového signálu pro řízení zvedacího ústrojí (16) trati.

11. Zařízení podle bodu 4, vyznačující se tím, že . první měřicí ústrojí (5) pro získávání údajů o poloze trati je propojeno s hnacím ústrojím pro pojíždění měřicí soustavy (2, 3, 4, 5) po úseku trati, a pro měření v první sérii bodů, přičemž k měřicí soustavě (2, 3, 4, 5) je připojen sčítací a průměrovací obvod (12) pro vytváření průměru údajů změřených v první sérii bodů, ke kterému je připojen výpočetní obvod (11, 18) obsahující výpočetní obvod (18) pro ruční nastavení požadované provozní rychlosti na úseku trati.