CS229791A3 - Magnetic system - Google Patents

Description

Magnetický systém t: "0 o Γ· > ° o < c- CO. C-5 roxx ·< £> 1 . P* ς- > m >o ·— 9 ' oo 4- < Γ- -< m CD N —* OO -< — íin-ŤÍ

Oblast techniky

Vynález řeší magnetický systém pro magneticky ovlá-dané ventily pro řízení kapalin, zejména pro vstřikovacíventily paliva, který je opatřen jednak elektromagnetem,který má magnetický- pol vytvářející magnetické jádro,magnetické jádro obklopující budicí cívku a s ní souosébudicí cívku obklopující pouzdro magnetu, které je jakomagnetické jho prostřednictvím jba spojeno s čelní stra-nou magnetického jádra, odvrácenou od plochy pólu, jed-nak prstencovým permanentním magnetem s osovým směremmagnetizace, který je uspořádán souose vzhledem k magne-tickemu jádru v oblasti jeho plochy pólu, a jednak v pod-statě kotoučovou kotvou, která je volně uložena proti-lehle k magnetickému pólu při vytvoření pracovní vzdu-chové mezery vzhledem k jeho ploše pólu, přičemž magne-tomotorická síla budicí cívky a uspořádání permanentní-ho magnetu jsou upraveny tak, že magnetický tok elektro-magnetu a permanentního magnetu směřují v pracovní vzdu-chové mezeře proti sobě.

Dosavadní stav techniky

Magnetický systém uvedeného typu pro vstřikovacíventil paliva je známý z DE 39 21 151 AI a pro znázor-nění principu jeho konstrukce je jeho skica znázorněnana obr. 1.

Známý magnetický systém podle obr. 1 má elektro magnet s budicí cívkou 2, která obklopuje magnetické z z .jádro 3, vytvářející magnetický pol s plochou pólu. Sou-ose s magnetickým jádrem 3 je budicí cívka 2 obklopenapouzdrem 4 magnetu, které je jednak prostřednictvím mag-netického jha _5 vodivě spojeno, a to na čelní straně mag z netickeho jádra 3 odvrácené od plochy pólu a jednak pro-střednictvím prstencové přepážky 6 s magnetickým zúžením z 7_ v oblasti plochy pólu magnetického jádra s tímto magnetickým jádrem _3. Na prstencové přepážce 6 je souoses magnetickým jádrem 3^ upraven tenký, ve tvaru kotoučevytvořený permanentní magnet 8, který je překryt prsten- z * z covou polovou destičkou 9. Proti magnetickému pólu vy-tvořenému magnetickým jádrem 3 je uložena kotva 10, kte- z rá zčásti přesahuje přes prstencovou polovou destičku G)a vzhledem k ploše pólu vytváří pracovní vzduchovou me-zeru 11. Uspořádání permanentního magnetu 3 a průtok bu-dicí cívkou jsou upraveny tak, že magnetický tok per-manentního magnetu 8 a elektromagnetu _1 směřují v pra-covní vzduchové mezeře 11 proti sobě. Kotva 10, kteráje pevnč spojena s ventilovým členem, je volně uložena.Při nevybuzeném elektromagnetu _1 je tato kotva 10 drženav dosednutí prostřednictvím permanentního magnetu 8 namagnetickém jádru _3, a to proti hydraulickému tlaku,který působí na ventilový člen. Vybuzením elektromagne-tu 1. se magnetický tok permanentního magnetu S v pracov-ní vzduchové mezeře 11 zeslabí, takže jeho na kotvu 1ΰpůsobící přídržná síla se zmenší do té míry, že kotva10 se působením hydraulické protilehlé síly nadzdvihnenad magnetická jádro 3 a tím otevře ventil.

Magnetický tok, který je vytvářený budicí, cívkou 2,je na obr. 1 označen vztahovým znakem a magnetický tok vytvářený permanentním magnetem 8 je označen vzta-hovým znakem 0p. Je zřetelně patrno, že magnetický tok vytváří prostřednictvím kotvy 10, pracovní vzduchovémezery 11, magnetického jádra magnetického jha 5,pouzdra 4 magnetu, permanentního magnetu Í3 a polově des-tičky 9 dva magnetické obvody, které jsou souměrné vzhle-dem k ose magnetického systému. Vzhledem k tomu, že per-ipanentní magnet 8 má permeabilitu jako vzduch, vytvářív magnetickém obvodu elektromagnetu 1_ relativně vysokýmagnetický odpor, který je třeba kompenzovat zvýšenýmpříkonem do budicí cívky 2. Fro snížení magnetického od-poru se proto vytváří průřezová plocha permanentního mag-netu 8 relativně velká, protože tím se vytváří nejmenšímožná tlouštka permanentního magnetu S z požadovanéhomagnetického napětí a pokud možno velké síly koercitivní-ho pole. Vzhledem k větší ploše jsou rovněž ztráty způ-sobené vířivými proudy v permanentním magnetu 5 větší.Tenké, velké permanentní magnety 8, jsou při svém opra-covávání vystaveny značnému nebezpečí rozlomení, cožpodstatně zvyšuje výrobní náklady. Pro snížení ztrátzpůsobených vířivými proudy je permanentní magnet 8 vy-roben ze saiaaria s kobaltem, které je relativně nízko-ohmové, avšak velmi křehké, čímž ještě dále narůstá ne-bezpečí rozlomení při opracovávání magnetu. Jak již bylouvedeno, je volně uložená kotva 10 nadzdvihována od mag-netického pólu výlučně hydraulickým protitlakem, působí-cím na ventilový člen magnetického ventilu. Hydraulickýprotitlak se v průběhu fáze otevírání magnetického ven-tilu silně zmenšuje a zčásti se stává téměř negativní.Proto by byla pro spolehlivé udržování ventilu v otevřenépoloze žádoucí magnetická síla působící v opačném směru.

To však je nemožné i při obrácení magnetického toku v kot- v vě 1θ> protože magnetická síla je úměrná k (0p - 0^) ,tedy úměrná ke čtverci rozdílu magnetických toků.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje magne-tický systém podle vynálezu, jehož podstata spočívá vtom, že na té straně kotvy, která je odvrácená od prvnípracovní vzduchové štěrbiny, je uspořádán magnetický pro-tipol při vytvoření druhé pracovní vzduchové štěrbinymezi jeho plochou pólu a mezi kotvou, který je prostřed-nictvím permanentní magnet obklopujícího vodícího ele-mentu toku připojen k pouzdru magnetu.

Hlavní výhoda řešení magnetického systému podle vy-nálezu spočívá v tom, že magnetický obvod elektromagne-tu je uzavřen přes protipól., druhou pracovní vzduchovoumezeru, kotvu, první pracovní vzduchovou mezeru, magne-tické jádro, magnetické jho a pouzdro magnetu, takže per-manentní magnet se svým vysokým magnetickým odporem jižnení v magnetickém obvodu elektromagnetu. Tím se stanemenším potřebný řídicí příkon pro elektromagnet, zejménapři odpadnuté kotvě permanentního magnetu, přičemž se na-víc získá daleko větší volnost při volbě rozměrů perma-nentního magnetu a při volbě jeho materiálu. Permanentnímagnet již dále není třeba vytvářet s rozměry, které byzajištovaly minimální magnetický odpor. Permanentní mag-net může být vytvořen tlustší, čímž lze podstatně zvý-šit jeho odolnost proti rozlámání. Jako magnetický ma-teriál lze použít místo až dosud používaného kobaltu asamaria, které byly výhodné z hlediska malého teplotní-ho koeficientu remanence, také železo a neodyrn, kteréjsou při srovnatelné magnetické energii zhruba dvakrát -o- tak vysokoohmové a vzhledem ke svým vysokým teplotnímkoeficientům remanence se až dosud nepoužívaly. Železos neodymem není tak křehké jako kobalt se samariem a lzejej lépe opracovávat. Celkově lze u magnetického systémupodle vynálezu vyrobit permanentní magnet podstatně lev-ně i i. U konstrukčního vytvoření magnetického systému po-dle vynálezu s protipólem a druhou pracovní vzduchovoumezerou se vybuzením elektromagnetu vytvoří na kotvězdvižná síla, která směřuje proti prítažné síle perma-nentního magnetu. Jak je to znázorněno na obr. 3, sni-žuje se na kotvu působící přítažná síla permanentníhomagnetu a elektromagnetu při konstantní pracovní vzduchové mezeře se vzrůstajícím vybuzením elektromagnetu a jenakonec negativní, takže kotva není od budicího póluodtahována jenom hydraulickým tlakem v magneticky ovlá-daném ventilu, nýbrž přídavně ještě elektromagnetickyvytvářenou zdvižnou silou. Tato negativní magnetická sí-la je žádoucí při použití magnetického systému v hydrau-lických ventilech, zejména ve vstřikovacích ventilechpaliva, protože u těchto vstřikovacích ventilů se stá-vá hydraulický tlak, působící prostřednictvím ventilové-ho členu na kotvu, v průběhu otevíracího zdvihu magneti-ckého systému velmi malým a nepostačuje již k tomu, abyudržoval kotvu v definované koncové poloze, ve které jemagneticky ovládaný ventil otevřen v definované poloze.Tato "negativní přítažná síla", která působí na kotvu,se vytváří bez obrácení proudu v budicí cívce elektro-magnetu, takže není třeba žádný zásah do řídicí elektro-niky. Při odpojeném vyhazování magnetu působí na kotvu maximální přítažná síla F . Prostřednictvím irasne-max t ic ké ho napětí na rozptylové vzduchové mezeře mezi pouzd rem magnetu a protipólem lze paralelně posunout pracov-ní oblast mezi F a F . , kde an znamená přitaže- rnax-an min-an ný, prostřednictvím magnetické síly I.w podle ěerchova-né čáry na obr. 3. Na obr. 3 tečkované vyznačená charakte-ristika odpadající kotvy může být rovněž posunuta podélmagnetického napětí. Tak lze nastavit přepínací bodyw.I , νν,,Ι^» ve kterých je přítažná síla F stejně velkájako na kotvu působící hydraulická síla při použi- tí magnetického systému v hydraulickém, magneticky ovlá-daném ventilu. Bez magnetického napětí na rozptylové vzdu-chové mezeře by byly mimo požadovanou oblast.

Hystereze I - I , elektrického vybuzení elektromag-J a n a o netu, to je vybuzení elektromagnetu, potřebné pro pohybkotvy z obou dosedacích poloh, je při jinak stejných hod-notách o činitel V~2 menší než u známých magnetických sy-stémů. Tím klesne spotřeba výkonu potřebná pro vyvoláníhystereze o polovinu. To umožňuje bud snížení proudu atím i snížení ztrát způsobovaných vířivými proudy nebosnížení počtu vinutí budicí cívky a tím zmenšení jejíindukčnosti.

Magnetický systém podle vynálezu se dále vyznačujedostatečně velkou změnou rychlosti na kotvu působícímagnetické síly prostřednictvím budicího proudu. Tím sezmenší vliv proměnných sil F^ydr na dosednutí , kotvy naspínací dobu.

Opatření, která jsou uvedena v dalších nárocích,představují výhodná další vytvoření a zdokonalení zapo-jení, uvedeného v nároku 1. U výhodného vytvoření vynálezu je od magnetického jha odvrácená čelní strana pouzdra magnetu prostřed-nictvím s výhodou z jednoho kusu vytvořené prstencovépřepážky spojena s magnetickým jádrem v oblasti jehoplochy pólu. Permanentní magnet dosedá na prstencovoupřepážku a je na ní držen jen prostřednictvím své magne-tické síly. V prstencové přepážce je upraveno v radiál-ním směru působící magnetické zúžení. Odpovídajícím vy-tvořením tohoto zúžení lze optimálně nastavovat vybuzenímagnetického toku v magnetickém jádru. Odpovídajícímsycením magnetického zúžení lze mimoto zabránit tomu,aby přes zúžení neprotékal rozptylový proud elektromag-netu. z

Poule výhodného vytvoření vynálezu je protipól svodicím elementem toku realizován polovou deskou, kteráje prostřednictvím držáku upevněna na pouzdru magnetu.Držák je vytvořen z nemagnetick'ho materiálu nebo z měk-kého magnetického materiálu, například z niklu a železas Curieovou teplotou o hodnotě zhruba 80 °C. Měkký magnetický materiál se použije tehdy, když je permanentní magnet vyroben ze železa a neodymu, aby bylo možné přesněkompenzovat vysoký teplotní tok z permanentního magnetu,vyrobeného ze železa a neodymu, s vysokým teplotním Cho-dem nízké indukčnosti sycení niklu a železa. Přehled obrázků na výkresech

Vynález ie v dalším podrobněji vysvětlen na příkla-dech provedení ve spojení s výkresovou částí.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn podélný řez mag-netickým systémem podle dosavadního stavu techniky. N$ obr. 2 je znázorněn schematický podélný rez mag-netickým systémem podle vynálezu.

Na obr. 3 je znázorněn diagram magnetické síly mag-netického systému z obr. 2 a proudu v budicí cívce.

Na obr. 4 je znázorněn podélný řez vstřikovacímventilem paliva s integrovaným magnetickým systémem po-dle obr. 2. Na obr. 3 je v detailu znázorněn výřez vstři-kovacího ventilu paliva podle obr. 4. Příklady provedení vynálezu

Na obr. 2 je schematicky znázorněn podélný řez mag-netického systému pro magneticky ovládané ventily proovládání kapalin, na kterém je zdůrazněna základní kon-strukce magnetického systému. Magnetický systém sestáváz elektromagnetu 20 a z permanentního magnetu 21. Elektro-magnet 20 má budicí cívku 38, která prstencově obklopuje magnetické jádro 24, které je tvořeno budicím polem 22 * s plochou 23 pólu, přičemž tato budicí cívka 38 je ob-klopena pouzdrem 25 magnetu. Pouzdro 25 magnetu je spo-jeno jednak prostřednictvím magnetického jha 26 s tou čelní stranou magnetického jádra 24, která je odvrácená * od plochy 23 pólu a jednak prostřednictvím prstencovépřepážky 27 v oblasti plochy 23 pólu s magnetickým jádrem 24. Magnetické jádro 24, pouzdro 25 magnetu, magnetickéjho 26 a prstencová přepážka 27 jsou vytvořeny ze stej-ného feromagnetického materiálu. Prstencový permanentnímagnet 221. dosedá na prstencovou přepážku 27 a obklopujemagnetické jádro 24. Permanentní magnet 21 je na prsten-cové přepážce 27 držen vílučně svojí magnetickou siloua překrývá jen část plochy prstencové přepážky 27.

Permanentní magnet 21 může být vyroben ze železa a neodymu

Proti budicímu pólu 22 je při vytvoření první pra-covní vzduchové mezery 31 volně uložena kotoučová kotva28, která překrývá dílčí oblast permanentního magnetu 21a vytváří větší prstencovou vzduchovou mezeru 33. Na téstraně kotvy 28, která je odvrácená od první pracovnívzduchové mezery 31, je uložena magnetická plocha vytvá-řející magnetický protipól 29, jehož plocha 30 pólu vy-tváří vzhledem ke kotvě 28 druhou pracovní vzduchovoumezeru 32. áiagnetický protipól 29 se svou prstencovou # x z plochou 30 pólu je vytvořen na polově desce 3o, kterásvou okrajovou přepážkou 36 objímá permanentní magnet21 a prostřednictvím prstencové rozptylové vzduchové me-zery 34 je připojena k prstencové přepážce 27 a tím i kpouzdru 25 magnetu. Polová deska 35 je držákem 37 upev-něna na pouzdru 25 magnetu a má kruhový otvor pro prů-chod ventilového členu, spoiovaného s kotvou 28. Držák37 je vytvořen bud z nemagnetického materiálu nebo z měk-kého magnetického materiálu s Curieovou teplotou o hod-notě zhruba 80 °C. Příkladem takového měkkého magnetické-ho materiálu je směs niklu a železa. Ta se používá s vý-hodou tehdy, pokud je permanentní magnet 21 vytvořen zeželeza a neodymu. Vysoký průchod teplot nízké sytícíindukčnosti niklu a železa může přesně kompenzovat vy-soký průchod teploty permanentního magnetu 21 ze železaa neodymu. Označenými symboly charakterizovaný průtokbudicí cívky 38 elektromagnetu 20 a uspořádání v axiál-ním směru magnetizovaného permanentního magnetu 21 jsoutakové, že magnetické toky 0^ a 0p elektromagnetu 20a permanentního magnetu 2_1 směřují v první pracovní vzduchové mezeře 31 proti sobě. Oba magnetické tokv 0^ — b a 0^ se vytvářejí souměrně vzhledem k ose magnetického 10 systému. Pro přehlednost je na obr. 2 příslušný magne-tický tok znázorněn jen v jedné polovině souměrnosti.Magnetický tok 0p permanentního magnetu 21 se dělí na dvadílčí toky a Rozptyloví7 tok se vytváří pro- střednictvím rozptylové vzduchové mezery 34. Dílčí tok0pO nejde v oblasti 67 permanentního magnetu 21, přesahu-jící přes kotvu 28, přes kotvu 28 a slouží k magnetickémupředpětí rozptylové vzduchové mezery 34. V prstencové přepážce 27 se vytváří úpravou prsten-cové drážky 39 magnetické zúžení 40. Toto zúžení. 40 re-dukuje dílčí tok 0,-.,-) na hodnotu, která je optimální pro i i- vytváření toku v magnetickém jádru 24 v obou směrech.

Mimoto lze toto zúžení 40 cíleně sytit, čímž se zabránítomu, aby touto větví protékal rozptylový tok 0^. Pohybkotvy 28 je vymezen neznázorněnými dorazy, čímž se zajistí,že zůstane vždy zbytková vzduchová mezera mezi plochami23, případně 30 pólu a mezi kotvou 28, dosedající na do-raz. Prstencová vzduchová mezera 33 je zhruba dvakráttak velká jako maximální první pracovní vzduchová mezera 31, případně maximální druhá pracovní vzduchová mezera 32, odpovídající maximálnímu zdvihu kotvy 28. Prstencováprůřezová plocha permanentního magnetu 21 je přitom zhru-ba l,5krát větší než součet ploch 2 3, 30 pólů budicíhopólu 22 a protipólu 29. Síla F, která působí na kotvu 28 směrem vzhůru, to z je k budicímu pólu 22, je znázorněna na obr. 3 v závis-losti na průtoku Θ, to je magnetickém napětí pro obě do-sedací polohy kotvy 28, přičemž indexem an je označenapřitažená poloha a indexem ab odpadnutá poloha. Pokud jeprůtok Θ budicí cívkou 38 nulový, působí na kotvu 28 ma-ximální sílv F , F ,, které jsou vytvářeny vv-

max-an’ max-ab’ ' J J 11 lučně permanentním magnetem 21. S narůstajícím magne-tickým napětím budicí cívky 38, případně se zvyšujícímse průtokem Θ budicí cívky 38 nebo prostřednictvím změ-ny rozptylové vzduchové mezery 34 se magnetický tokpermanentního magnetu 21 v první pracovní vzduchové me-zeře 31 zeslabí. Současně se vytváří ve druhé pracovnívzduchové mezeře 32 síla působící na kotvu 28 v opačnémsměru, fato síla, která působí na kotvu 28 ve směruvzhůru, se podle obr. 3 zmenšuje a nakonec je negativní.

Na obr. 4 je schematicky v podélném řezu znázorněnvstřikovací ventil paliva, ve kterém je nasazen popsanýmagnetický systém. Pokud jednotlivé konstrukční součás-ti souhlasí s částmi podle obr. 2, jsou označeny stej-nými vztahovými znaky. Magnetický systém je upraven veskříni 41 síta 44, ve které je upraven přítok 42 pali-va a odtok 43 paliva. Přítok 42 pSliva a odtok 43 pali-va jsou odděleny nastříknutým filtrem nebo sítem 44 odosových kanálů 45, 66, které procházejí až k polové des-ce 35 magnetického systému. Mezi osovými kanály 45, 46je uložen větší počet vodítek 55 paliva, jak je to nej-lépe patrno z obr. 5. Polová deska 35 uzavírá na čelnístraně skříň 41 síta 44 a je přivařena na pouzdru 25 magnetu prostřednictvím nemagnetických, případně v závislosti na teplotě magneticky sycených přípojek 46, které od-povídají držáku 37 na obr. 2. Kruhovým průchozím otvo-rem 47 polové desky 35 prochází ventilový člen 48, kte-rý ie pevně spojen s kotvou 28. Soustředně vzhledem kprůchozímu otvoru 47 má polová deska 35 na straně odvrá-cené od kotvy 28 vybrání 43, na kterém je vytvořeno sed-lo 50 ventilu, se kterým spolupracuje ventilový člen 48při uzavírání a otevírání vstřikovacího ventilu paliva.Nad sedlem 50 ventilu má ventilový člen 48 obvodovou 12 drážku 51, která ie prostřednictvím radiální štěrbiny52,uspořádané v polově desce 35 v oblasti průchozího ot-voru 47, spojena s průtočnou mezerou 53, která ve tvarukruhu obklopuje kotvu 28 a která je prostřednictvím ka-nálů 5b spojena s osovými kanály 66. Proudění paliva vkanálech 54 mezi osovými kanály 45 a 66 s výhodou ochla -zuje polovou desku 35. Proudění paliva v průtočné meze-ře 53 ochlazuje přední oblast ventilu. Při startu zatepla se může shromáždit kapalná část paliva pod kanály54 v prostoru kanálu 56, jak je to patrno z obr. 4, aoddělit se od plynných složek, takže se vstřikuje jenkapalné palivo.

Oblasti 57 skříně 41 síta 44 jsou pružné, takžeskříň 41 síta 44 je nezávisle na velikosti těsnicíhokroužku 0 58 přitlačena na doraz 59 na polové desce 35.Budicí cívka 38 elektromagnetu 20 je unášena tělesem 60cívky a je opatřena připojovacími kolíky 61. Tyto při-pojovací kolíky 61 jsou svařeny s kolíčky 62 vidlice vpouzdru 63 zástrčky. Pouzdro 63 zástrčky je prostřed-nictvím zalemování 64 pevně spojeno s pouzdrem 25 mag-netu. Magnetické jádro 24 s na něm do jednoho kusu upev-něným magnetickým jhem 26 a s budicí cívkou 38 jsou vpouzdru 25 magnetu zality zalévací hmotou 65.

Claims (11)

1. • 23 ho o r > ° • « - 13 - O < O GJ CD < JO r £ <- -·' >m >'o oo c r--< m to N < oo NÁROKY p A I E N I O V É

   1. Magnetický systém pro magneticky ovládané ventily prořízení kapalin, zejména pro vstřikovací ventily pali-va, který je opatřen jednak elektromagnetem, který má magnetický pol vytvářející magnetické jádro, mag-netické jádro obklopující budicí cívku a s ní souosébudicí cívku obklopující pouzdro magnetu, které je ja-ko magnetické jho prostřednictvím jha spojeno s čel-ní stranou magnetického jádra, odvrácenou od plochypólu, jednak prstencovým permanentním magnetem s oso-vým směrem magnetizace, který je uspořádán souosevzhledem k magnetickému jádru v oblasti jeho plochypólu, a jednak v podstatě kotoučovou kotvou, kteráje volně uložena protilehle k magnetickému pólu přivytvoření pracovní vzduchové mezery vzhledem k jehoploše pólu, přičemž magnetomotorická síla budicí cív-ky a uspořádání permanentního magnetu jsou upravenytak, že magnetický tok elektromagnetu a permanentní-ho magnetu směřují v pracovní vzduchové mezeře protisobě, vyznačující se tím, že naté straně kotvy (28), která je odvrácená od prvnípracovní vzduchové štěrbiny (31), je uspořádán mag-netický protipól (23) při vytvoření druhé pracovnívzduchové štěrbiny (32) mezi jeho plochou (30) pólua mezi kotvou (28), který je prostřednictvím perma-nentní magnet (21) obklopujícího vodícího elementu(35) toku připojen k pouzdru (25) magnetu,
2. 2. Magnetický systém podle nároku 1, vyznaču-jící se tím, že připojení protipólu (29)s vodicím elementem (35) toku na pouzdro (25) inagne- - 14 - tu je provedeno přes rozptylovou vzduchovou mezeru (34),
3. 3. Magnetický systém podle nároku 1 nebo 2, vyzna-čující se t í m , že od magnetického jha (26) odvrácená čelní strana pouzdra (23) magnetu jeprostřednictvím s výhodou z jednoho kusu vytvořenéprstencové přepážky (27) spojena s magnetickým jád-rem (24) v oblasti jeho plochy (30) pólu, že perma-nentní magnet (21) dosedá na prstencovou přepážku (27) , a že prstencová přepážka (27) má v radiálnímsměru působící zúžení (40),
4. 4, Magnetický systém podle nároku 3, vyznaču-jící se tím, že magnetické zúžení (40)je vytvořeno tak, že je magneticky nasyceno nebopři zavedení elektrického budicího proudu do budicícívky (38) tohoto nasyceného stavu velmi rychle do-sáhne.

   3. Magnetický systém podle nároku 3 nebo 4, vyzna-čující se tím, že magnetické zúžení(40) je realizováno v prstencové přepážce (27) vy-tvořenou prstencovou drážkou (39).
5. 6. Magnetický systém podle jednoho z nároků 3 až 5, vyznačující se tím, že protipól(29) je s vodicím elementem toku vytvořen jako pó-lová deska (35) z jednoho kusu, která obklopuje per-manentní magnet (21) s radiální roztečí a která do-sedá na prstencovou přepážku (27) a/nebo pouzdro (25)magnetu.
6. 7. Magnetický systém podle nároku 6, v y z n a č u - 15 jící se t í m , že mezi polovou deskou (35)a mezi prstencovou přepážkou (27), případně pouzdrem(25) magnetu je vytvořena rozptylová vzduchová meze-ra (34), která je magneticky předepjata prostřed-nictvím magnetického toku, snímaného na permanentnímmagnetu (21) v oblasti (67) přečnívající přes kotvu (28),»
7. 8. Magnetický systém podle nároku o nebo 7, vyzna-čující se t í m , že polová deska (35) másoustředný průchozí otvor (47) pro ventilový člen(48) magneticky ovládaného ventilu, který je pevněspojen s kotvou (28),
8. 9. Magnetický systém podle jednoho z nároků 6 až 8,vyznačující se tím, že polová des-ka (35) je upevněna prostřednictvím držáku (37) napouzdru (25) magnetu a že držák (37) sestává z ne-magnetického materiálu nebo z magneticky měkkého ma-teriálu s Curieovou teplotou o hodnotě 80 °C, napří-klad ze železa a niklu.
9. 10. Magnetický systém podle jednoho z nároků 1 až 9,vyznačující se t í m , že prstencováprůřezová plocha permanentního magnetu (21), kteráje upravena rovnoběžně s plochou (23) pólu budicíhopólu (22) proti kotvě (28), je zhruba l,5krát většínež součet ploch (23, 30) pólů budicího pólu (22) a protipólu (29).
10. 11. Magnetický systém podle jednoho z nároků 1 až 10,vyznačující se tím, že permanent-ní magnet (21) je zhotoven z feroneodyipu» 16
11. 12. Magnetický systém podle jednoho z nároků 1 až 11,vyznačující se tím, že kotva (28)při vytvoření prstencové vzduchové mezery (33) nej-méně zčásti přesahuje permanentní magnet (21) a per-manentní magnet (21) je přesazen zpět k ploše (23)pólu budicího pólu (22) tak daleko, že při minimál-ní první pracovní vzduchové mezeře (31) mezi kotvou(28) a plochou (23) pólu budicího pólu (22) odpoví-dá prstencová vzduchová mezera (33) mezi kotvou (28)a permanentním magnetem (21) maximálnímu zdvihu kot-vy (28).