CS231708B1 - Zapojeni Hdicfho děliče napiti - Google Patents

Abstract

Řídicí dělič napětí podle vynálezu je zapojen tak, že konce řídicího děliče, který je sestaven z odporů s odbočkami, jsou připojeny jednak na zdroj konstantního záporného proudu a jednak na zdroj konstantního kladného proudu. Řídicí napětí děliče je připojeno k řídicímu vstupu, jenž je přímo spojen s jednou z odboček. lahoda zapojení spočívá v tom, že zdroj řídicího napětí je zatěžován pouze nepatrně, a to odporem daným paralelní kombinací dynamických odporů obou zdrojů konstantního napětí. Zapojení podle vynálezu je použitelná zejména při konstrukci různých napětovýeh funkčních převodníků

Description

(54) Zapojeni Hdicfho děliče napiti

Řídicí dělič napětí podle vynálezu je zapojen tak, že konce řídicího děliče, který je sestaven z odporů s odbočkami, jsou připojeny jednak na zdroj konstantního záporného proudu a jednak na zdroj konstantního kladného proudu. Řídicí napětí děliče je připojeno k řídicímu vstupu, jenž je přímo spojen s jednou z odboček.

lahoda zapojení spočívá v tom, že zdroj řídicího napětí je zatěžován pouze nepatrně, a to odporem daným paralelní kombinací dynamických odporů obou zdrojů konstantního napětí.

Zapojení podle vynálezu je použitelná zejména při konstrukci různých napětovýeh funkčních převodníků.

231708 2

Předmětem vynálezu je zapojeni řídicího děliče napětí, používané zejména v řídicí a regulační technice, zvláště při konstrukci různých napělovýeh funkčních převodníků.

V dosud používaných zapojeni tohoto druhu vzniká často problém postupného spínáni diskrétních polovodičových prvků v závislosti ne velikosti řídicího analogového napětí.

Projevuje se zejména při konstrukci napělovýeh funkčních převodníků, pro něž se požaduje definovatelná závislost jednotlivých spínacích kroků. Proto bývá nepělový dělič, k těmto účelům používaný, kladen požadavek přesné velikosti napětí ne jednotlivých odbočkách.

i . Postupné děliče jsou provedeny v několiko variantách. Při jedné variantě jsou provedeny tak, že jsou napájeny ze samostatného plovoucího stabilizovaného zdroje. Tento způsob vžak vyžaduje samostatný plovoucí zdroj napětí, který svými kapacitami dělič zatěžuje, tudíž ztěžuje jeho využití v eplikacích pro vyěěí frekvence. Při jiném provedení může být dělič ne obou svých koncích zapájen přes co největší odpory z pevných zdrojů napětí přes pracovní odpory e je přemostěn Zenerovou diodou, která udržuje ne děliči konstantní napětí.

Tento způsob, kdy je dělič napájen z pevných zdrojů napětí přes pracovní odpory a je pře- * mostěn Zenerovou diodou, je vhodný pouze pro méně přesné aplikace, nebol při posouvání děliče řídicím napětím se v krajních polohách rušivě projeví nenulový dynamický odpor Zenerovy diody. ¹

Další variantou je zapojení děliče jednou střenou přes zdroj konstantního proudu nebo velký odpor ke zdroji nepětí, přičemž druhé straně je napájena z výstupu operačního zesilovače, který současně slouží k napělovému posouvání děliče. Nevýhodou tohoto způsobu je však nutnost napájení děliče přes operační zesilovač.

Shore uvedená nevýhody odstraňuje zapojení řídicího děliče napětí podle vynálezu, u něhož konce řídicího děliče sestaveného z odporů s odbočkami jsou připojeny jednak na zdroj konstantního záporného proudu, jednak ne zdroj konstantního kladného proudu. Řídicí nepětí děliče je připojeno k řídicímu vstupu, jenž je přímo spojen s jednou z odboček.

Výhodě zapojení podle vynálezu spočívá v tom, že zdroj řídicího nepětí je zatěžován pouze odporem děným paralelní kombinací dynamických odporů obou zdrojů konstantního nepětí.

Vzhledem k tomu, že podmínkou funkce každého zdroje proudu je jeho velký dynamický odpor, není řídicí zdroj prakticky zatěžován. Fřltom není nutno použít vstupního zesilovače.

Příklad provedení zapojení řídicího děliče napětí podle vynálezu je schematicky znázorněn na přiloženém výkresu.

Odporový dělič napětí sestavený z odporů £ s vyvedenými odbočkami £ je oběma svými konci připojen na zdroje 4 0 í konstantního záporného e kladného proudu. Řídicí napětí děliče je přivedeno k řídicímu vstupu J, který je spojen se zvolenou odbočkou £ vyvedenou mimo odpor J.. Mezi odbočkami £ děliče se vytvoří napětí úměrné velikosti odporů 1 a proudu nastaveného shodně v obou zdrojích 4 ^e tj. ve zdroji 1 konstantního kladného proudu.

Řídicí nepětí přivedená ne vstup J pak celý dělič, a tím i jeho nastavené odbočky £, napělo vě posouvá oproti nulová hodnotě. Zdroj řídicího nepětí je přitom zatěžován pouze odporem daným paralelní kombinaci dynamických odporů proudových zdrojů 4 ⁶ 5· Zdroje 4 a 5 konstantního záporného a kladného proudu jsou ve znázorněném provedení sestaveny vždy ze sériově * zapojené dvojice tranzistorů, přičemž pro zdroj 4 konstantního záporného proudu jsou využity tranzistory typu PNP, zatímco pro zdroj 5 konstantního kladného proudu tranzistory typu NPN. Jako zdrojů proudu je vžak možno použít jiných, jednodušších nebo složitějších zapojaní podle nároků na přesnost.

Jako řídicího děliče napětí může týt použito bu5 několika diskrétních odporů, anebo jednoho průmyslově vyráběného integrovaného děliče napětí, V prvním případě jsou odbočky vyvedeny mezi odpory, popř. pro jemnou volbu může být odbočka pro připojení řídicího vstupu vyvedena přímo na zvláštním vývodu příslušného odporu. Rovněž v druhém případě mohou být odbočky vyvedeny obdobným způsobem.

Zapojení řídicího děliče napětí s řiditelným posuvem výstupních napětí jednotlivých odboček, vyznačené tím, že konce řídicího děliče sestaveného z odporů (,) s odbočkami (2) jsou připojeny jednak na zdroj (4) konstantního záporného proudu a jednak na zdroj (5) konstantního kladného proudu, přičemž řídicí napětí děliče je připojeno k řídicímu vstupu (3), jenž je přímo spojen s jednou z odboček (2).

Claims (1)

1. PŘEDMÉT VYNÁLEZU

   1 výkres