CS238693B1 - Autokompenzační magnetické váhy - Google Patents

Abstract

Autokompenzační magnetická váhy mají uplatnění v oblasti geofyzikálního průzkumu při vyhledávání geomagnetických nepravidelností při průzkumu rudných a nerudných ložisek a při lokalizaci ferromagnetických předmětů pod povrchem terénu. Účelem vynálezu je náhrada mechanické kompenzace vah kompenzací elektromagnetickým polem, jež je řízeno elektronickým obvodem. Autokompenzační magnetické váhy sestávají ze systému kompenzačních vah, u kterých je stupnice nahrsžens optoelekti-oniekýra snímačem indikujícím pouze vychýlení systému z rovnovážné polohy, z tzv. Helmholtzovy cívky, umístěné vně systému tak, aby osa cívky, tj. směr magnetického pole cívky, byl rovnoběžný s měřenou složkou intenzity magnetického pole Země a z elektronického obvodu, který obsahuje integrátor a převodník napětí na proud. Podstatou vynálezu je, že výstup (1) optoelektronického snímače (B) je připojen na vstup (2) integrátoru (C), jehož výstup (3) je připojen na vstup (4, převodníku (D) napětí na proud, který svým výstupem (5) je přípoje na vstup (6) Helmholtzovy kompenzační cívky ^E). Výstup (3) integrátoru (C) je zároveň výstupním signálem celého systému.

Description

(54) Autokompenzační magnetické váhy

Autokompenzační magnetická váhy mají uplatnění v oblasti geofyzikálního průzkumu při vyhledávání geomagnetických nepravidelností při průzkumu rudných a nerudných ložisek a při lokalizaci ferromagnetických předmětů pod povrchem terénu. Účelem vynálezu je náhrada mechanické kompenzace vah kompenzací elektromagnetickým polem, jež je řízeno elektronickým obvodem.

Autokompenzační magnetické váhy sestávají ze systému kompenzačních vah, u kterých je stupnice nahrsžens optoelekti-oniekýra snímačem indikujícím pouze vychýlení systému z rovnovážné polohy, z tzv. Helmholtzovy cívky, umístěné vně systému tak, aby osa cívky, tj. směr magnetického pole cívky, byl rovnoběžný s měřenou složkou intenzity magnetického pole Země a z elektronického obvodu, který obsahuje integrátor a převodník napětí na proud. Podstatou vynálezu je, že výstup (1) optoelektronického snímače (B) je připojen na vstup (2) integrátoru (C), jehož výstup (3) je připojen na vstup (4, převodníku (D) napětí na proud, který svým výstupem (5) je přípoje na vstup (6) Helmholtzovy kompenzační cívky ^E). Výstup (3) integrátoru (C) je zároveň výstupním signálem celého systému.

Vynález ce týká autokompenzačních magnetických vah, uživených v geofyzikálním průzkumu při zjištování změn vertikální či horizontální složky intenzity magnetického pele, u kterých je kompenzace magnetickéhe mementu převáděna pelem tzv. Helmheltzevy cívky, napájené vhodně zepejeným elektronickým ebvedem.

f? dosud se kompenzace magnetickéhe mementu u těchte vah převádí buď mechanickým přibližováním a vzdalováním kompenzačního magnetu, nebe změnou terze vlákna závěsného systému. Tato ruční kompenzace mechanický· způsobem a individuální cejchování stupnice v celém rozsahu značně znesnadňují měření a komplikují konstrukci i cejchování přístroje.

Uvedené nedostatky odstraňují autokompenzační magnetické váhy pedle vynálezu, které sestávají ze systému kompenzačních magnetických vah, u kterých je stupnice nahrazena optoelektronickým snímačem, Indikujícím vychýlení systému vah z rovnovážné pelehy, z tzv. Helmholtzovy kompenzační cívky a elektronického obvodu, který obsahuje integrátor a převodník napětí na preud. Helmheltzeva cívka je umístěna vně systému vah tak, aby esa cívky, tj. směr magnetickéhe pele cívky, byla rovnoběžná β měřenou složkou intenzity magnetického pele Země. Podstatou vynálezu je, že výstup z optoelektronického snímače je připojen na vstup integrátoru, jehož výstup je připojen na vstup převodníku napětí na preud, který svým výstupem je připojen na vstup Helmholtzovy kompenzační cívky. Výstup integrátoru je zároveň výstupním signálem celého systému.

Použitím Helmholtzovy cívky, optoelektronického snímače, integrátoru a převodníku napětí na preud se docílí automatického kompenzování magnetických vah. Tím, že kompenzace magnetického mementu systému vah není prováděna pohybem kompenzačního magnetu či změnou terze závěsného systému, ale elektrickým proudem řízeným pomocí elektronického obvodu, se docílí jednak zjednodušení konstrukce vah a zrychlení měření a jednak umožní dalSi automatizaci měření.

Na připojeném výkrese je znázorněno zepojení autokompenzačních magnetických vah podle vynálezu.

Autokompenzační magnetické váhy podle vynálezu se skládají z klasického systému magnetických vah A, u kterých je stupnice nahrazena optoelektronickým snímačem B, na jehož výstupu 1 je v rovnovážném stavu, tj. při rovnováze magnetických momentů měřeného pole a pole Helmholtzovy cívky g, nulový elektrický signál. Při změně magnetického pole, např. přemístěním přístroje na dalěí bod profilu, se vychýlí světelný terč na cloně optoelektronického snímače B, čímž se na jeho výstupu 1 objeví elektrický signál, jehož polarita je určena polaritou změny, tj. zvětšením či zmenšením měřené složky magnetického pole. Signál z optoelektronického snímače B je veden na vstup 2. integrátoru C.

Napětí na výstupu g integrátoru G roste či klesá, v závislosti na polaritě změny magnetic kého pole do té doby, dokud magnetické mementy, vyvolané měřeným polem a Helmhsltzovou kompenzační cívkou g, napájenou proudem z převodníku D napětí na proud, nejsou v rovnováze, tj. dokud se světelný terč na cloně optoelektronického snímače g nevrátí do rovnovážné polohy. Napětí na výstupu 2 integrátoru C je výstupním signálem autokompenzačních vah a zároveň řídicím napětím přiváděným na vstup 4 převodníku D napětí na proud, který je svým výstupem £ připojen na vstup 6 Helmholtzovy kompenzační cívky E.

Nejširší uplatnění autokompenzačních magnetických vah je v oblasti geofyzikálního průzkumu při vyhledávání geomagnetických nepravidelností při průzkumu rudných a nerudných ložisek a při lokalizaci ferromagnetických předmětů pod povrchem terénu.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Autokompenzeční magnetické váhy sestávající ze systému kompenzačních vah, u kterých je stupnice nahrazena optoelektronickým snímačem indikujícím pouze vychýlení systému z rovnovážné polohy, z tzv. Helmholtzovy cívky, umístěné vně systému tak, aby osa cívky, tj směr magnetického pole cívky, byl rovnoběžný s měřenou složkou intenzity magnetického pole Země a z elektronického obvodu, který obsahuje integrátor a převodník napětí na proud, vyznačené tím, že výstup (1) optoelektronického snímače (B) je připojen na vstup (2) integrátoru (C), jehož výstup (3) je připojen na vstup (4) převodníku (D) napětí na proud, který svým výstupem (5) je připojen na vstup (6) Helmholtzovy kompenzační cívky (E), přičemž výstup (3) integrátoru (C) je zároveň výstupním signálem celého systému.