CS242634B1 - Armoblok a způsobného výroby - Google Patents

Abstract

Armoblok jako stavební prvek, zejména ke krytí aktivních zón jadernýoh elektráren, jehož ochranný obklad je tvořen sklolaminátem, např, ve formě vaniček spolu vázaných zalaminovanými výztužnými žebry, který je spojen s kovovou nosnou konstrukcí opatřenou betonovou výplní. Sklolaminát je vázán epoxidovou pryskyřicí a jeho případné díly (vaničky) jsou vůči sobě navzájem a vůči kovové nosné konstrukci utěsněny plastickým tmelem. Tento sklolaminátový obklad slouží i jako ztracené bednění při zhotovování betonové výplně kovové nosné konstrukce armobloku. Postup výroby a konstrukce armobloku umožňují hotovit tuto betonovou výplň až po uložení armobloku na místo jeho definitivní instalace ve stavbě. Přínos v úspoře kovů, těžkých zvedacích prostředků na stavbě, přepravních nákladů a zdraví škodlivé práce při ochraně armobloku epoxidovými nátěry.

Description

Předmět vynálezu se týká armobloku, tj· prostorového stavebního dílu deskovitého, případně stěnového tvaru, složeného ze svařitelného nosného rámu a s ním spojené betonářské výztuže, který je na jednom, případně na obou površích opatřen vnějším ochranným obkladem,plnícím při betonáži i funkci bednění, a dále se týká i způsobu jeho výroby. Jako stavební prvek slouží zejména ke krytí tzv. aktivních zón jaderných elektráren, kde musí splňovat celou řadu podmínek, ale v určitém zjednodušeném provedení může být používán jako stavební prvek i pro účely méně náročné.

U jaderných elektráren je mimo prostor reaktorové šachty celá řada provozních místností, které musí být hermeticky uzavřeny. 0chranný obal těchto aktivních zón, zabraňující úniku aktivní provzdušněné směsi v případě poruchy na systémech jaderné elektrárny

I ' tvoří dosud ocelový obklad ve spojení s železobetonovými stěnami. Kromě toho musí obklad splňovat podmínky omývatelnosti a na stěnách nesmí býfc nerovnosti nebo výstupky, na nichž by mohl ulpívat prach, který je nositelem radioaktivity. Ocelový plech se volí pro tento účel proto, že je nenasákavý a odolný jak proti teplotám, tak i radiaci. Takové ocelové obklady - z austenitické čili nerezavějící oceli - jsou navrhovány i jako hermetizující obklady podlah a stěn místností určených pro naplnění radioaktivní vodou. Ve všech těchto případech jsou tyto ocelové obklady navrhovány jako tzv. ztracená, bednění, kotvená k výztužím v betonové výplni armobloku, přičemž výztuž je hotovena jako prostorová tuhá příhradovina. Ocelový obklad v této funkci ztraceného bednění není uvažován jako nosný prvek spřažený s výztuží, ale pouze jako prvek schopný přenášet účinky působící na něj jako na betonářské bednění při zhotovování betonové výplně jeho nosné konstrukce. Tím vznikají tyto tzv. armobloky, které se zpravidla z důvodů přepravy a zvedání v přípravnách vybetonovávají jen z části, přičemž dobetonovávání se často provádí až po jejich položení a svaření na definitivním

242 634 místě stavby. Přitom je v nich použito relativně velké množství kovů a jejich dosavadní provedení přináší ještě další nevýhody, o nichž bude v dalším ještě pojednáno.

Pro místnosti v aktivních zónách jaderné elektrárny jsou navíc předepsány pro ocelové obklady ochranné nátěry epoxidovými emaily, které jsou z hlediska radiace stálé, mají dobré desorpční vlastnosti, vykazují antikorozní stálost při působení dezaktivačních roztoků a jsou odolné proti vlivům možných teplot i vlhkosti· Byly však už zhotoveny armobloky i bez ochranného plechového obkladu, který byl nahrazen silnou vrstvou epoxidových nátěrů. Jejich nevýhodou je však především to, že postrádají obklad, který by mohl posloužit jako ztracené bednění, takže jejich betonáž nelze uskutečnit až po jejich usazení ve stavbě, což si pak vynucuje potřebu velmi výkonných zvedacích zařízení.

Pokládání epoxidových nátěrů je řízeno přísnými podmínkami, které sledují ten cíl, aby bylo zaručeno přilnutí nátěrových systémů k povrchu stavební části a nedošlo během jeho životnosti k jeho oddělování od podkladu. Kovové části k nanášení základního nátěru musí být otryskány, někdy se předepisuje i jejich metalizace zinkem a/nebo hliníkem. Teprve pak lze ukládat ony epoxidové nátěřy, jichž je u armobloků bez plechového obkladu podle přesných pokynů a předpisů šest i více, na tloušlku 3 až 4 mm, a jde-li o hermetickou zónu, pak se navíc pokládá ještě vrstva 6 až 8 mm tlustá· Vzhle dem k tomu, že se tyto nátěry mohou pokládat až po definitivním uložení a svaření armobloků a že se přitom pracuje se zdraví škodlivými látkami v uzavřených prostorách, jde o práci značně namáhavou a zdraví nebezpečnou.

Proto je účelem tohoto vynálezu vytvořit armoblok v takovém provedení, aby při snížení spotřeby kovů byla u vnějšího ochranného obkladu zachována i jeho funkce ztraceného bedněni, a alespoň z^části byla odstraněna namahavá a zdraví škodlivá práce dokončovací .

Toho je podle vynálezu dosaženo tím, že vnější ochranný obklad armobloků je vytvořen ze sklolaminátu, zajištěného svými zalaminovanými držáky alespoň v betonové výplni jeho kovové nosné konstrukce, přičemž spáry ve vzájemném styku jeho případných částí a ve styku s kovovou nosnou konstrukcí jsou opatřeny výplní z trvale pružného

- 3 242 634 a plastického těsnicího tmelu. V dalším rozvinutí takto provedeného armobloku je charakteristickým znakem to, že jeho vnější ochranný sklolaminátový obklad je tvořen sklolaminátovými vaničkami, obrácenými svými dutinami dovnitř vybetonovávaného prostoru s betonářskou výztuží, jejichž zalaminované držáky jsou tvořeny jejich výztužnými ocelovými žebry ke spojení s kovovou nosnou konstrukcí. Dále je charakteristickým znakem armobloku podle vynálezu i to, že tyto sklolaminátové vaničky, tvořící jeho vnější sklolaminátový obklady jsou obdélníkového tvaru orientovaného delšími stranami napříč kovové nosné konstrukci, přičemž jejich zalaminovaná podélná výztuž ná ocelová žebra jsou svými obnaženými konci svařena s podélníky této kovové nosné konstrukce, zatímco o rovněž zalaminovaná příčná výztužná ocelová žebra těchto sklolaminátových spolu sousedících vaniček jsou sešroubována přes příložku prostřednictvím utahovacích matic a svorníků s konci přečnívajícími tyto utahovací matice alespoň o dvě jejich výšky na straně každého ze spolu spojovaných konců těchto příčných ocelových žeber. Charakteristické pro takové provedení vnějšího ochranného sklolaminátového obkladu armobloku je i to, že jeho sklolaminátové vaničky jsou na svých kratších stra nách opatřeny osazením,zdviženým oproti vnější stěně svého dna o tloušťku příruby podélníků kovové nosné konstrukce, na nichž jsou uchyceny, zatímco okraje jejich delších stran jsou zdviženy do roviny jejich vzájemného spojení, které je provedeno maticemi a svorníky, opět s konci přečnívajícími utažené matice alespoň o dvě jejich výšky. Přitom při použití armobloku ke krytí aktivních zón jaderných elektráren je pojivém rohoží ze skelných vláken, podílejících se na vytvoření jeho vnějšího ochranného sklolaminátového obkladu, přednostně epoxidová pryskyřice o tloušťce její vrstvy na vnějších stěnách tohoto ochranného obkladu alespoň 200 ^um. Konečně na tělesném vytvoření armobloku podle vynálezu je charakteristické i to, že části kovové nosné konstrukce, nekryté vnějším ochranným sklolaminátovým obkladem, jsou očištěny otryskáním, případně navíc potaženy metalizovanou vrstvou zinku a/nebo hliníku a opatřeny epoxidovým nátěrem.

Způsob výroby takového armobloku je podle vynálezu význačný tím, že na předem přichystané podélníky kovové nosné konstrukce, případně osazené do přípravku, se nejprve přivaří obnaženými konci svých zalaminovaných držáků vnější ochranný sklolaminátový obklad,

242 634 na takto připravenou a sklolaminátovým obkladem vytvořenou plochu se uloží armovací síť, poté se uloží soustava prostorové betonářské výztuže a ostatní tuhé výztuže kovové nosné konstrukce, které se svaří v tuhý nosný celek, části kovové nosné konstrukce, nekryté ochranným sklolaminátovým obkladem_fse otryskají, případně na^to ješ tě metalizují a opatří se epoxidovým nátěrem a po uložení a zafixování tohoto tuhého nosného celku na místě jeho definitivní stavební instalace a zatmelení spár mezi jednotlivými díly sklolaminátového obkladu a mezi ním a kovovou nosnou konstrukcí se v tomto tuhém nosném celku přímo na jeho ochranném sklolaminátovém obkladu vybetonuje prvá nosná vrstva, načež se po jejím zatvrdnutí po takových dalších vrstvách dohotoví celá jeho betonová výplň·

Výhody a přednosti spojené s aplikací tohoto vynálezu jsou jak v oblasti technické, tak i ekonomické a sociální. Přínosy v oblasti technické lze vidět především v tom, že konstrukční a tělesné řešení armobloku umožňuje sestavovat a vyrábět armoblok přímo na staveništi a to za pomoci jednoduchých technických prostředků a bez pomoci těžké zvedací techniky, neboť celý armoblok se dá dohotovit až na místě svého definitivního uložení ve stavebním objektu, popřípadě na speciálním přípravném polygonu u objektu. Toho je dosaženo především nově řešeným systémem vnějšího ochranného obkladu, který plní i funkci tzv. ztraceného bednění pro betonáž, na němž se i přímo v místě zabudování armobloku ve stavbě dá vybetonovat prvá nosná vrstva, po jejímž zatvrdnutí se pak po takových vrstvách dohotoví celá jeho betonová výplň. Je nasnadě, že usazování samotné kovové nosné konstrukce armobloku s jeho ochranným sklolaminátovým obkladem s funkcí betonářského ztraceného bednění a s betonářskou výztuží namísto jeho uložení ve stavebním objektu s možností betonáže v této jeho definitivní poloze nevyžaduje žádné těžké zvedací techniky, což je přirozeně spojeno se značnými úsporami nákladů, k nimž se přidružují i úspory na nákladech a pohonných hmotách, které by si vyžádala doprava hotového armobloku z místa jeho výroby na staveniště, nehledě už na to, že by přeprava armobloků s nadměrnými rozměry vyžadovala i zvláštní opatření v silničním či železničním provozu.

Jinou technickou výhodou, která je zajisté spojena i s účinky ekonomickými a sociálními, je materiálové složení vnějšího ochranného obkladu armobloku podle vynálezu. Dříve používané obkla5

242 634 dy z ocelového plechu o tlouštce cca 4 mm, které při nejčastějších plošných rozměrech armobloku 12 x 3 metry představovaly při krytí byt jen jedné plochy značnou spotřebu kovů, jsou u armobloku podle vynálezu nahrazeny sklolaminátem, který má navíc tu přednost projevující se v sociální oblasti, že současně nahrazuje nutné několikavrstvé nátěry ochranného obkladu, který musí odpovídat provozním podmínkám té části stavby, v níž je armoblok použit. Tím, že se tyto nátěry, které při použití armobloku v objektech aktivních zón jaderných elektráren musí provádět epoxidovými emaily, se obvykle musely nanášet až po uložení armobloku ve stavebním objektu, ve většině případů už v jeho uzavřené části, přináší řešení tohoto obkladu ze sklolaminátu pojeného epoxidovou pryskyřicí odstranění této namahavé a zdraví škodlivé práce v uzavřeném prostoru. Podmínkou při výrobě tohoto sklolaminátového obkladu je, aby na jeho vnější ploše, tj. na ploše obrácené dovnitř prostoru aktivní zóny, byla vrstva epoxidové pryskyřice o tloušlce alespoň 200 mikrometrů, která je minimálně nutná z hlediska provozních podmínek armoblokem kryté zóny. Systém v něm zalaminovaných držáků a jejich spojení s kovovou nosnou konstrukcí, jakož i s betonovou výplní armobloku, dodává takovému ochrannému obkladu i jeho nutné nosnosti, aby mohl posloužit na staveništi současně jako betonářské bednění pro udržení prvé nosné vrstvy betonu, která po zatvrdnutí už převezme tuto nosnou funkci přímo na sebe a dovolí po takovýchto dalších vrstvách dohotovit celou betonovou výplň armobloku tak, jak je to obvyklé a známé u některých jiných stavebních konstrukcí.

Blíže vyniknou tyto a případně i další přednosti tohoto vynálezu na podkladě popisu příkladného provedení armobloku s uvedenými znaky i detailnějšího způsobu jeho výroby. Pro ten účel je na výkresech tohoto příkladu konkrétního provedení armobloku znázorněn obr. 1 - příčný řez armoblokem, obr· 2 - částečný podélný řez armoblokem, obr. 3 - částečný půdorysný pohled na provedení konstrukčního řešení armobloku s jeho betonářskou výztuží a vzájemným spojením dílů vnějšího ochranného sklolaminátového obkladu ve formě vaniček, obrácených svými dutinami dovnitř vybetonovávaného prostoru, tj. proti směru pohledu na tento půdorys,

I

242 634 obr. 4 - příčný řez ochranným obkladem s detaily vzájemného spojení jeho jednotlivých dílů, provedeného jako jedno z možných řešení, obr. 5 - podélný řez ochranným obkladem s příčným řezem jiným možným provedením vzájemného spojení příčných výztužných ocelových žeber spolu sousedících dílů tohoto obkladu, obr. 6 - částečný zvětšený podélný rez ochranným sklolaminátovým obkladem, z něhož je patrné zalaminování jeho výztužného ocelového žebra a zatmelení spár mezi tímto obkladem a kovovou nosnou konstrukcí, obr. 7 - částečný příčný řez ve vztahu k obr. 5j vedený spojem druhého provedení společné vazby sousedících dílů ·chranného sklolaminátového obkladu? a obr. 8 - detailní pohled na vzájemné spojení částí sklolamináto vého ochranného obkladu armobloku.

V souladu s výkresy příkladného řešení armobloku podle vynálezu a s jeho uvedenými charakteristickými znaky, je hlavním prvkem armobloku jeho kovová nosná konstrukce K · Ta je patrná především na obr. 1 a 2, ale protože sestává z jednotlivých prvků nesoucích na těchto vyobrazeních svá individuální vztažná označení, je uvedeného označení písmenem K použito pro celek, což je vyjádřeno jemu přidruženými svorkami. Tohoto způsobu označení kovové nosné konstrukce armobloku je však použito právě jen u .těchto dvou vyobrazení (obr. 1, 2), zatímjso v dalších vyobrazeních jsou vyznačeny jen části této kovové nosné konstrukce K jejich příslušnými vztahovými značkami. Tato kovová nosná konstrukce K se skládá z podélníků 1 (obr. 1, 2, 3, 5) a systému k nim kolmých a šikmých příček.

Dvojice spolu rovnoběžných podélníků 1 armobloku deskovitého tvaru, který je jako příklad zvolen k popisu vynálezu, tvoří vlastně boční příhradové nosníky, u nichž jsou oba podélníky 1 ve funkci horního a spodního pasu spojeny stojinami 2 a vzpěrami 3 (obr.1, 2, 3, 5), z nichž vzpěry 3 nejsou k vůli přehlednosti na obr. 1, 3, 5 zakresleny. Takto provedené boční příhradové nosníky jsou pak spolu vázány tuhými výztužemi 4 (obr. 1, 2), které jsou orientovány napříč podélníků 1, V popisovaném provedení armobloku jsou tyto tuhé výztuže 4 představovány ocelovými úhelníky, zatím co stojiny 2 i vzpěry 3 bočních příhradových nosníků jsou z betonářské výztuže.

242 634

Kratší, tj. příčné strany takto konstruovaného armobloku jsou pak opatřeny úhlopříčnými výztuhami 5 (obr. 1).

Protože do takto vytvořeného obvodového rámu armobloku je ještě třeba vložit a s jeho kovovou nosnou konstrukcí K spojit i další kovové prvky, přivařx se k podélníkům 1 jeho bočních příhradových nosníků zprvu pouze kraji tuhé výztuže 4, tj. ty, které vážou pouze jejich konce. Do takto provedeného obvodového rámu se předně vloží vnější ochranný obklad. V popisovaném příkladu konkrétního provedení armobloku podle vynálezu, pro nějž byl zvolen armoblok s jednou stěnou krytou tímto ochranným obkladem, je tento obklad tvořen sklolaminátem S (obr. 1, 2). Vzhledem k tomu, že tento obklad ze sklolaminátu S může mít - obecně řečeno - různé provedení, je v obr. 1 a 2 opět použito označení písmenem s přidruženou svorkou, zatím co pro konkrétní provedení je v dalším popisu opět použito detailního označování číslicemi jako vztahovými značkami. Poněvadž v daném příkladu jde o armoblok určený ke krytí aktivní zóny jaderné elektrárny, je sklolaminát S tohoto vnějšího ochranného obkladu tvořen rohožemi ze skelných vláken pojených epoxidovou pryskyřicí, jejíž vrstva (> (obr. 6) má na vnějších stěnách _7 tohoto ochranného obkladu tloušťku T alespoň 200 um. Tento ochranný sklolaminátový obklad S je ovšem svými zalaminovanými držáky zakotven alespoň v betonové výplni, která se po usazení armobloku na místo jeho definitivní instalace ve stavbě teprve musí provádět. Jelikož je výhodné, aby tento vnější ochranný obklad armobloku plnil při betonáži i funkci betonářského bednění, je třeba mu dodat náležité nosnosti. Kdyby totiž při použití sklolaminátového obkladu S byly jeho zalaminované držáky zakotveny jen v betonové výplni, mohla by být jeho funkce '‘ztraceného betonářského bednění silně omezena, neboť by musel být v řadě míst podepřen nějakou pomocnou podpěrnou konstrukcí. Proto, aby byl plně nosný alespoň pro prvou vrstvu betonu, která po zatvrdnutí převezme jeho nosnou funkci pro ostatní betonovou výplň armobloku, je sklolaminátový obklad £3 u popisovaného provedení armobloku tvořen sklolaminátovými vaničkami 8 (obr. 1 až 6)₍ obrácenými svými dutinami dovnitř vybetonovávaného prostoru armobloku, a jejich zalaminované držáky jsou tvořeny jejich výztužnými ocelovými žebry ke spojení s kovovou nosnou konstrukcí K. Sklolaminátové vaničky 8 popisovaného provedení jsou obdélníkového tvaruorientovaného delšími stranami — 8 —

242 634 napříč kovové nosné konstrukci K a tvoří vlastně jednotlivé díly či části ochranného sklolaminátového obkladu* , u něhož je nutné z hlediska jeho funkce dosáhnout plošné souvislosti, o jejímž významu bylo už pojednáno v popisu stavu techniky. Zalaminovaná podélná výztužná ocelová žebra 9'(obr. 1 až 6) těchto sklolaminátových vaniček 8, v popisovaném provedení u každé vaničky dvě, tedy žebra orientovaná podélně ve vztahu k delší straně jejich obdélníkového tvaru a nikoliv ve vztahu ke kovové nosné konstrukci K, jsou tvořeny přírubovými nosníky ve tvaru písmene T”, orientovanými svými stojinami do vybetonovávaného prostoru armobloku (obr. 4), a jsou svými obnaženými konci svařeny s podélníky 1 kovové nosné konstrukce K. Příslušné sváry 10 jsou patrné na obr. 5.Délka obdélníkových sklolaminátových vaniček 8 přesahuje celou šířku mezery mezi přírubami úhelníků* použitých na podélníky 1 kovové nosné konstrukce K, a proto jsou na svých kratších stranách opatřeny osazeními 8a (obr. 5, 6)_? zdviženými oproti vnější stěně £ svého dna o tloušťku příruby podélníků 1. Z toho důvodu jsou i konce jejich podélných ocelových výztužných žeber 9 zbaveny v místě tohoto osazení 8a příruby na ně použitého nosníku ve tvaru písmene T. Naproti tomu okraje 8b (obr· 2, 8) těchto sklolaminátových vaniček 8 jsou na jejich delších stranách zdviženy do roviny jejich vzájemného spojení, které je provedeno maticemi 11 a svorníky 12 (obr. 8), jejichž konce 12a svou volnou délkou L přečnívají utažené matice 11 alespoň o dvě jejich výšky V. Toto provedení spoje sleduje jeho zakotvení v betonové výplni armobloku.

Je celkem přirozené, že mezi zdviženými okraji 8b vaniček 8 a maticemi 11 jsou na svornících 12 navlečeny kovové podložky 13. Na obr. 7 je znázorněno jiné provedení styku zdvižených okrajů 8b spolu sousedících sklolaminátových vaniček 8. Zatím co jeden ze zvýšených okrajů 8b je hákovitě vyhnut po celé své délce, je druhý s ním spojovaný zdvižený okraj sousední vaničky 8 přímý a za*— 8 padá do korýtka hákovitě vyhnutého lemu předešlé vaničky^čímž je dosaženo zvýšené únosnosti jejich vzájemného spojení.

Rovněž zalaminovaná příčná výztužná ocelová žebra 14 těchto sklolaminátových vaniček 8, opět vždy dvě u jedné vaničky^jsou u popisovaného provedení vyrobena z pásové oceli a nemají tedy přírubu. Jsou svařena s podélnými žebry 9 a zalaminována až pe vnitřní stěny zdvižených okrajů 8b vaniček 8, v jejichž dutinách takto vytváří vlastně přepážky. U spolu sousedících vaniček 8

242 634 jsou tato příčná výztužná ocelová žebra 14 spolu spojena prostřednictvím příložek 15 (obr. 4, 5, 7) a stejně provedených spojů s maticemi 11 a svorníky 12, jaké jsou znázorněny na obr. 8_? ilustrujícím spojení podélných zdvižených okrajů 8b těchto vaniček 8. Tedy i u těchto spojů příčných výztužných ocelových žeber 14 mají oba volné přečnívající konce svorníků 12 délku L alespoň dvakrát tak velkou jako je výška V utahovacích matic 11. Na každé připojované straně příčného Výztužného ocelového žebra 14 jsou alespoň dva takové spoje, aby byl příložkou 15 zachycován i moment hmotnosti betonové výplně armobloku působící při betonování na tento spoj. Na obr.7. je znázorněno použití jednoduššího provedení příložek 15 ve formě přímých pásů z ploché oceli, které si však vynucuje přerušení souvislosti stěn zdvižených okrajů 8b sklolaminátových vaniček, což má přirozeně nepříznivý vliv na jejich únosnost. Proto je toto jednoduché provedení příložek 15 použitelné jen pro méně náročné případy. Aby nebylo třeba vaničky 8 zeslabovat výřezy v jejich zdvižených podélných okrajích 8b, které jim dodávají i zvýšené nosnosti a tvarové pevnosti, tedy výřezy pro tyto příložky 15, jsou u provedení podle obr. 5 a 7 tyto příložky 15 vytvořeny jako jho, které obchází podélné zdvižené okraje 8b (obr. 7) těchto vaniček 8. Protože tato příložka 15 přenáší i moment částečného zatížení hmotností betonové výplně, je ve spojích jednotlivých svých prvků, tj. svých ramen 15a a s nimi svařeného vlastního spojovacího jha 15b zesílen© ještě přivařenými destičkami 15c. Jde tu tedy opět o útvar svařený z několika dílčích prvků individuálně označených na výkresech vztahovými značkami, takže pro tuto příložku 15 jako celek bylo v obr. 7 opět použito značky se svorkou.

Přivařením obnažených konců podélných výztužných ocelových žeber £ k podélníkům 1 kovové nosné konstrukce K a vzájemným spojením příčných výztužných ocelových žeber 14 těchto vaniček 8 prostřednictvím uvedených příložek 15 a spojů s maticemi 11 a svorníky 12 je vytvořena souvislá plocha vnějšího ochranného sklolaminátového obkladu armobloku, která je dostatečně nosná a může sloužit jako tzv. ztracené bednění pro vybetonování prvé nosné vrstvy jeho betonové výplně. Před započetím betonářské práce je však třeba ještě provést další úpravy takto připraveného armobloku, který je v této fázi stále ještě jen rámem se sklolaminátovým obkladem jedné jeho stěny. Ještě před přemístěním do jeho definitivní polohy

242 634 ve stavebním objektu je třeba u armobloku^určeného ke krytí aktivních zón jaderných elektráren^patřičně povrchově upravit ty části kovové nosné konstrukce K, které jsou prosty vnějšího ochranného obkladu ze sklolaminátu S. U popisovaného provedení armobloku, který má pouze jednu svou stěnu krytu tímto skiolaminátem S, případně sklolaminátovými vaničkami 8, jsou to příruby podélníků 1 v rovině tohoto obkladu. Jejich povrchová úprava spočívá v očistění jejich povrchu otryskáním a v případné metalizaci této plochy zinkem a/nebo hliníkem. V každém případě se však na tuto kovovou plochu přírub podélníků 1 nanese epoxidový nátěr ve formě epoxidového emailu, a to v několika dílčích vrstvách, každá po zatvrdnutí předešlé. Tloušťka tohoto nátěru je dána předpisy vztahujícími se na druh armoblokem chráněného a uzavíraného prostoru. Na obrázku 6 je jak metalizované vrstva 16, tak i vrstva epoxidového nátěru 17 vyznačena. Před betonováním výplně armobloku je třeba ještě spáry ve vzájemném styku částí sklolaminátového obkladu, tj. v daném případě mezi vaničkami 8, a mezi nimi a kovovou nosnou konstrukcí K opatřit těsnicími výplněmi 18 (obr. 5 až 8) z trvale pružného plastického tmelu. Pak je třeba do rámu armobloku vložit především armovací sil 19 (obř. 1, 2, 3, 5, 7) a soustavu prostorové betonářské výztuže 20 (obr. 1 až 3) a vevařit zbývající příčné tuhé výztuže 4, tj. ty, které kromě už přivážených na koncích podélníků 1 příčně vážou oba boční příhradové nosníky kovové nosné konstrukce K armobloku. Takto vytvořeným tuhým nosným celkem lze na stavbě manipulovat běžnými zvedacími prostředky. Podle poměrů na stavbě lze sklolaminátem S nekryté příruby podélníků 1 kovové nosné konstrukce K očistit tryskáním, případně metalizovat a natírat epoxidovými emaily někdy až v této fázi před přenesením a zafixováním tohoto kompletního armobloku bez betonové výplně do místa jeho definitivní stavební instalace. Takto je už armoblok připraven přijat svou betonovou výplň.

Betonová výplň armobloku začíná prvou nosnou vrstvou 21 (obr. 1, 2), která se vybetonovává přímo na ploše vytvořené sklo laminátovým obkladem - v daném případě vnitřkem sklolaminátových vaniček 8. Touto prvou nosnou vrstvou 21 se zalije celý prostor, v němž jsou šroubové spoje zdvižených okrajů 8b podélných stran těchto vaniček 8, spoje jejich příčných výztužných ocelových žeber 14 včetně příložek 15, jakož i armovací sil 19. Tleušl- 11

242 634 ka této vrstvy je 10 až 12 cm a po zatvrdnutí je schopna sama převzít nosnou funkci pro další vrstvy, jimiž se takto, tj» po zatvrdnutí vždy předešlé betonové vrstvy, dokončí celá betonová výplň kovové nosné konstrukce K armobloku.

Popis vynálezu tím vysvětlil nejen tělesné vytvoření armobloku, ale i způsob jeho výroby. K tomu bylo použito příkladu armobloku pro krytí aktivních zón jaderných elektráren, u nichž je pro snadné omývání a mokrou ďesorpci radioaktivního zaprášení, k němuž by došlo při případné havarii nějakého zařízení takových elektráren, použito epoxidových pryskyřic. Armobloku podle tohoto popisu, ovšem s obklady sledujícími jiné než uvedené důvody, například estetiku z hlediska povrchové úpravy jeho stěn, nebo trvanlivost, barevnou stálost, odolnost proti účinkům povětrnostních vlivů atd., jimž by samozřejmě byly materiály obkladu ve formě laminátu podřízeny, lze zajisté použít i jinde než ve stavebních objektech jaderných elektráren.

Claims (5)

1. PŘEDMÉT VYNÁLEZU

   1. Armoblok zejména ke krytí aktivních zón jaderných elektráren, jehož nosná konstrukce se soustavou betonářské výztuže je svařena do tuhého prostorového stavebního dílu deskovitého, případně stěnového tvaru a opatřena jednak betonovou výplní, jednak alespoň na jedné z jeho krycích stěn omezujících povrchové plochy stavebního objektu vnějším ochranným obkladem, vyznačený tím, že jeho vnější ochranný obklad je vytvořen ze sklolaminátu ( S )_?zakotveného svými zalaminovanými držáky alespoň v betonové výplni kovové nosné konstrukce ( K ), přičemž spáry v místech vzájemného styku jeho částí a ve styku s kovovou nosnou konstrukcí ( K ) jsou opatřeny výplní ( 18 ) z trvale pružného plastického těsnicího tmelu.
2. 2· Armoblok podle bodu 1^vyznačený tim, že jeho vnější ochranný sklolaminátový obklad ( S ) je tvořen sklolaminátovými vaničkami ( 8 obrácenými svými prohlubněmi dovnitř vybetonovávaného prostoru s betonářskou výztuží ( 20 ), jejichž zalaminované držáky jsou tvořeny jejich výztužnými ocelovými žebry ( 9, 14 ) ke spojení s kovovou nosnou konstrukcí ( K )·

   242 634
3. 3. Armoblok podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že sklolaminátové vaničky ( 8 ) vnějšího ochranného obkladu jsou obdélníkového tvaru^orientovaného svými delšími stranami rovnoběžně s kratší stranou kovové nosné konstrukce ( K ), přičemž jejich zalaminovaná podélná výztužná ocelová žebra ( 9 ) jsou svými obnaženými konci svařena β podélníky ( 1 ) této kovové nosné konstrukce ( K ), zatímco rovněž zalaminovaná příčná výztužná ocelová žebra ( 14 ) sklolaminátových spolu sousedících vaniček ( 8 ) jsou spojena příložkou ( 15 ), utahovacími maticemi ( 11 ) a svorníky ( 12 ) s konci,přesahujícími utahovací matice ( 11 ) oboustranně o alespoň dvě jejich výšky ( V ).
4. 4. Armoblok podle bodů 1 až 3,vyznačený tím, že sklolaminátové vaničky ( 8 ) vnějšího ochranného obkladu jsou na svých kratších stranách opatřeny osazením ( 8a ), zdviženým proti vnější stěně ( 7 ) dna o tloušlku příruby podélníků ( 1 ) kovové nosné konstrukce ( K ), na nichž jsou uchyceny, zatímco okraje ( 8b ) jejich delších stran jsou opatřeny kolmými přírubami, které jsou u spolu sousedících vaniček ( 8 ) spojeny maticemi ( 11 ) a svorníky ( 12 ) s konci přečnívajícími utažené matice ( 11 ) oboustranně alespoň o dvě jejich výšky ( V ).
5. 5. Způsob výroby armobloku podle bodů 1 až 5, sestávajícího z kovové nosné konstrukce vytvořené úhelníkovými podélníky, soustavou betonářské a ostatní výztuže a výztužnou sítí, vyplněné betonovou směsí a z vnějšího ochranného sklolaminátového obkladu, vyznačený tím, že na předem přichystané podélníky kovové nosné konstrukce, případně osazené do přípravku, se nejprve přivaří obnaženými konci svých zalaminovaných držáků vnější ochranný obklad ze sklolaminátu, na takto připravenou a sklolaminátem vytvořenou plochu se uloží výztužná sil, poté se uloží soustava prostorové betonářské výztuže a ostat ní tuhé výztuže kovové nosné konstrukce, které se svaří v tuhý nosný celek, části kovové konstrukce nekryté ochranným obkladem ze sklolaminátu se otryskají, případně nato ještě metalizují a opatří se epoxidovým nátěrem a po uložení a zafixování tohoto tuhého nosného oelku na místě jeho definitivní stavební instalace a zatmelení spár mezi jednotlivými díly sklolaminátového obkladu a mezi nim a kovovou nosnou konstrukcí se v tomto tuhém nosném celku přímo na jeho ochran ném obkladu ze sklolaminátu vybetonuje prvá nosná vrstva, načež se po jejím zatvrdnutí po dalších vrstvách dohotoví celá jeho betonová výplň.