CS255706B1

CS255706B1 - Způsgb výroby generátorového plynu zplynováním ropného zbytku

Info

Publication number: CS255706B1
Application number: CS864149A
Authority: CS
Inventors: Jaromir Posival; Rudolf Kubicka; Ladislav Holada; Josef Vrzan
Original assignee: Jaromir Posival; Rudolf Kubicka; Ladislav Holada; Josef Vrzan
Priority date: 1986-06-05
Filing date: 1986-06-05
Publication date: 1988-03-15
Also published as: CS414986A1

Abstract

vZpůsob výroby generátorového plynu zplyňováním ropného zbytku z primárního nebo/a sekundárního zpracování ropy parciální oxidací kyslíkem a vodní parou při tlaFu 3 až 6 MPa^za přídavku oxidu uhličitého jako zplyňovacího média, při němž se k oxidu uhličitému přidávají odpadající plyny z výroby acetaldehydu nebo/a ae dávkují do kapalné suroviny v množství 8 až 10 t/h kapalné podíly, odpadající nři destilaci surového acetaldehydu v množství a vyprané podíly z vypír- ky odplynu z výroby acetaldehydu v množství 15 až 25 kg/h.

Description

Vynález se týká výroby generátorového plynu parciální oxidací ropných zbytků z primárního nebo sekundárního zpracování ropy, V petrochemickém i ropném průmyslu se značná část vodíku a syntézních plynů, určených k výrobě čpavku, metanolu, oxonaci olefinů apod., vyrábí parciální ·oxidací ropných a dehtových zbytků, Při tomto zplynění pomocí kyslíku a vodní parou prováděném při zvýšeném tlaku, obvykle v rozmezí 3 až S MPa, lze zplyňovat atmosferický ropný zbytek, vakuový zbytek a destilačni zbytky za sekundárního zpracování ropy, jako např, z visbreakování.

Zplynění parciální oxidaci lze podrobovat i další podíly, pro které není efektivní využití, jako např. pyrolýzní olej, odpadající v pyrolýznich jednotkách vyrábějících etylen a propylen, dále odpadní oleje z dočištování odpadních vod a jiné,

V zájmu úspory ropné suroviny je zájom o zplyňování dalších odpadů 2 meziproduktů, odpadajících z různých petrochemických výrob. Při tom je nezbytné, aby po přidání těchto odpadů a meziproduktů k základní ropné surovině nevznikaly potíže ani při vlastním zplyněni, ani při následném zpracování generátorového plynu a při dočištování odpadních vod, □edním z odpadů, vznikajícím při petrochemických výrobách, jsou kapalné i plynné odpadní látky z výroby acetaldehydu, získávaného katalytickou oxidací etylenu, Pro tyto látky je charakteristické, že obsahuji v malém množství organické sloučeniny chloru* Při jejich spalováni v polním hořáku, jak to bylo dosud obvyklé, obsahovaly vypouštěné kouřové plyny i chlorovodík.

255 708

Stále přísnější požadavky·na čistotu ovzduší však vyžadují, aby množství vypouštěných nežádoucích látek, mezi které patří i chlorovodík, bylo minimální, popřípadě aby se jeho vypouštění zabránilo vůbec. Oddělování chlorovodíku z kouřových plynů je sice technicky proveditelné, ale investičně i provozně nákladné.

Údaje o množství i analytické údaje o odpadech z výroby acetaldehydu o výrobní kapacitě cca lOt/h jsou uvedeny v následujících tabulkách:

Odplyny z výroby acetaldehydu:	reakční odplyn	plyn z destilace
množství m^/h cca	300	50
složení:
e ty len % ob j .	65 až 70	10 až 20
acetaldehyd % obj.	-	20
kyslík % obj.	cca 7	-
oxid uhličitý % obj.	15 až 20	25
inerty % obj.	8 až 10	30 až 40
etan + metan % obj.	2 až 1	-
chlorované uhlovodíky % obj.
(CH₃C1, ch₃ch₂ci)	1	5
voda	nasyceno	-
množství chlorovaných org. látek m^/h	3	2,5

Oelkem vzniká 5,5 m^/h chlorovaných organických látek s obsahem cca 9 kg chloru.

Ό

255 706

Kapalné podíly (frakce surového krctonaldehydu z destilace surového acetaldehydu) asi 20 kg/h složení v % hmot.

krotonaldehyd acetaldehyd voda ostatní org. látky obsah chloru max. kg/h až 60 až 10 5 až 10 až 40 1

Využití reakčního odplynu jako suroviny do parciální oxidace je ztíženo tím, že obsahuje kolem 7 % obj. kyslíku. Má-li se zplynit, musí být k dispozici o tlaku cca 3,5 MPa. Kompresi tohoto reakčního odplynu a to i ve směsi s odplynem z destilace nelze z bezpečnostních důvodů doporučit.

Nyní bylo zjištěno, že plynné a kapalné odpadní produkty z výroby acetaldehydu katalytickou oxidací et^lenu lze zhodnotit při výrobě generátorového plynu zplyňováním ropných zbytků. Způsob výroby generátorového plynu zplyňováním ropného zbytku z primární^nebo/a sekundárního zpracování ropy parciální oxidací kyslíkem a vodní parou při tlaku 3 až 6 MPe. za přídavku oxidu uhličitého GOg jako zplyňovacího media podle vynálezu spočívá v tom, že k oxidu uhličitému se přidávají odpadající plyny z výroby acetaldehydu v objemovém poměru odplynů: COg 0,7 až 1,5, s výhodou 1 nebo/a se do 8 až lOt/h kapalné suroviny přidávají kapalné podíly odpadající při destilaci surového acetaldehydu a vyprané podíly z vypírky odplynu z výroby acetaldehydu v množství 15 až 25 kg/h.

Přidané odpadní látky z výroby acetaldehydu se převedou na obvyklé složky generátorového plynu. Obsažené organické chlorované sloučeniny se při zplynění převedou na chlorovodík, který přejde při vypírce sazí do sazové vody a je obsaženým čpavkem a alkáliemi převeden na chlorid sodný a amonný. Hlavní množství organických sloučenin chloru, zejména metylchlorid a etylchlorid, je v plynných podílech. Množství plynných a kapalných odpadních podílů z výroby acetaldehydu v

255 70B poměru k ropným zbytkům přiváděným ke zplyňovacímu procesu je malý a jeho přídavek se neprojeví na složení výsledného generátorového plynu. Rovněž množství vzniklého chlorovodíku se a velkou reservou neutralizuje na chloridy)v průběhu technologického procesu výroby generátorového plynu a to při vodní vypírce sazí, bez nutnosti dalších přídavných opatření.

Bližší údaje jsou v následujících příkladech.

Příklad 1

Do tlakového generátoru se dávkuje 8,83 t/h ropného zbytku z vakuové destilace a 350 m^/h odplynů z výroty acetaldehydu, výšeuvedeného složení. Odplyny jsou dávkovány společně s 500 m^/h oxidu uhličitého a to po kompresi na 3,8 MPa.

Parciální oxidace probíhá při tlaku 3,5 MPa a při

teplotě 1 350 až 1 380°C. Na jeden kg vstupní 3 dávkuje 0,76 kyslíku a 0,49 kg páry.	sur.oviny se
Získaný generátorový plyn	má po vyprání sazí	toto složení:
CO ₂	6,22 % obj ·
CO	45,50
' ^H2	46,20 ..
ch₄	0,31
N₂ + A	1,44
H₂3	0,33
Sazí vzniklo	2,1 % hmot.,	počítáno na vstupní	surovinu.

Příklad 2

Kapalné podíly, odpadající při destilaci surového acetaldehydu, se ve výrobně parciální oxidace uskladňují ve zvláštním zásobníku, z kterého se dávkují pod tlakem 3,6 MPa do tlakového generátoru. Do tlakového generátoru se dávkuje 9 374 kg/h atmosférického zbytku a 20 kg/h frakce surového krotonaldehydu tohoto složení:

255 706

krotonaldehyd	53,4 % hmot.
acetaldehyd	5,5
voda	6,2
chlor	.4,8
ostatní organické
látky	30,1
Zplyněním probíhá	při tlaku 3,5 MPa

37O°C. kyslíku a

0,535 θζ 0,57 kg páry.

Získaný generátorový plyn má po vyprání sazí toto složení:

CO ₂	4,97
CO	45,80
^H2	47,26
ck₄	0,27
N₂ + A	1,37
h₂s + COS	0,33
vzniklo 1,98	% hmot

% obj.

M tl n

« , počítáno na směsnou surovinu.

Přídavek frakce surového krotonaldehydu se neprojevil.

Za podmínek výroby generátorového plynu se organické sloučeniny přeměnily na CO?, H^O a HC1. Složení vyrobeného generátorového plynu bylo obdobné jako bez přídavku frakce surového krotonaldehydu. Doba styku zplyňovaného ropného zbytku a přidaného kapalného odpadu z výroby acetaldehydu je krátká'a činí asi 13,5 sec. Nebyly pozorovány žádné potíže v předehřívači, trysce či generátoru.

Příklad 3

Do tlakového generátoru se dávkuje hodinově 9 421 kg ropného vakuového zbytku,350 m^ odplynů z výroby acetaldehydu a 20 kg surového krotonaldehydu. Odplyny jsou dávkovány spoO lečne se 350 m^/h oxidu uhličitého a to po kompresi na 3,8 í,Ta Zplynění se provádělo při 3,5 MPa a teplotě 1 380°C.

Na 1 kg vstupní suroviny se dávkovalo 0,768 m^ kyslíku a 0,490 kg páry.

255 708

Získaný generátorový plyn měl. po vypírce sazí .následující složení:

cc₂	5,70
co	45,96
h₉	46,46
ch₄	0,22
N_o + A	1,36
H₂3 + COS	0,30

% obj.

V w

tt w

n

Sazí vzniklo 1 % hmot., počítáno na vstupní surovinu.

Příklad 4

Množství vzniklého chlorovodíku při výrobě generátorového plynu podle vynálezu v podmínkách uvedených v předchozích příkladech je kolem 10 kg za hodinu. Většina chlorovodíku pochází z plynných podílů odpadajících z výroby acetaldehydu.

V odpadní vodě z parciální oxidace se zvýší obsah HC1 o cca 100 mg/1. Poněvadž zplyňovaný ropný zbytek obsahuje také zbytkový obsah chloridů, např. 8 mg/1 jako NaCl, je celkový obsah HC1 v odpadní vodě asi 135 mg/1.

Získaná sazová voda měla při zkouškách tyto složení:

pH 9,2 obsah

c ₍	g/1	9	až	11
HON	mg/1	70	až	150
h₂s	mg/1	180	až	250
ne₃	mg/1	550	až	1100
CO.	g/1	2,5	až	3,5
Cl*	mg/1	135	až	140
Fe	mg/1	7
Ni	mg/1	24
V	mg/1	40
Na	mg/1	1 270
Ca	mg/1	3

V odpadní vodě je dostatek Spavku pro neutralizaci navíc vzniklého chlorovodíku.

Claims

Způsob výroby generátorového plynu zplynováním ropného zbytku z primárního nebo/a sekundárního zpracování ropy parciální oxidací kyslíkem a vodní parou při tlaku 3 až 6 MPa za přídavku oxidu uhličitého CC₂ jako zplyňovacího media, vyznačený tím, Se k oxidu uhličitému, přiváděnému do parciální oxidace se přidávají plyny odpadající z výroby acetaldehydu v objemovém poměru odplynů: C0₉ 0,7 až 1,5, výhodně 1 nebo/a se do 8 až 10 t/h kapalné suroviny dávkují kapalné podíly odpadající při destilaci surového acetaldehydu a vyprané podíly z vypírky odplynu z výroby acetaldehydu v množství 15 až 25 kg/h.