CS265803B1

CS265803B1 - Způsob výroby směsi obsahující převážně kyselinu trihydrogenfosforečnou nebo NP nebo NPK hnojivá

Info

Publication number: CS265803B1
Application number: CS863990A
Authority: CS
Inventors: Jan Ing Csc Vidensky; Vladimir Doc Ing Csc Glaser; Jan Prof Ing Csc Vosolsobe; Zdenek Ing Vybiral; Vaclav Ing Vokral; Josef Ing Havranek
Original assignee: Vidensky Jan; Glaser Vladimir; Vosolsobe Jan; Vybiral Zdenek; Vokral Vaclav; Havranek Josef
Priority date: 1986-05-30
Filing date: 1986-05-30
Publication date: 1989-11-14
Also published as: CS399086A1

Abstract

Podstata způsobu spočívá v tom, ze před úpravou poměru mezi vápníkem a oxidem fosforečným přímým vymražováním se rozložená břecka, která se získá rozkladem fosfátů kyselinou dusičnou, částečně zamoniakalizuje při vyloučení pevné fáze, která se spolu s obtížně rozložitelnými složkami z fosfátové suroviny ze vznikle suspenze oddělí. Tato fáze se s výhodou v případě výroby NP nebo NPK hnojivá může přidávat zpět do vyráběného hnojivá v některé z dalších operací, po úpravě poměru vápníku ku oxidu fosforečnému, vedoucí ke vzniku konečného produktu. Účinkem navrženého způsobu výroby je omezení tvorby tzv. klků a s tím spojených technologických potíží při smí·^ sení organické a anorganické fáze při přímém vymražování rozložené břečky.

Description

Vynález se týká způsobu výroby směsi obsahující převážně kyselinu trihydrogenfosforečnou nebo/a NP nebo/a NPK hnojivá.

Při výrobě hnojiv typu NP nebo NPK, vycházející z přírodních fosfátů, využívající k úpravě poměru mezi vápníkem a oxidem fosforečným přímý vymražovací způsob, kterým se ze systému odstraní Ca(NC_q)_rt.4 11^0, se rozklad fosfátové suroviny provádí kyselinou dusičnou. Princip přímého vyhrazování spočívá v tóra, že k podchlazení rozložené břečky dochází při jejím přímém styku s ochlazenou a s břečkou neraísitelnou kapalinou, například s benzínem. 31íže o této technologii pojednávají knihy I. Harmaniak: Priemyselné hnojivá, Alfa 1975 a V. Lakota: Výroba kombinovaných hnojiv, SNTL 1964. Za podmínek provozního režimu dochází při vymražování k tvorbě tzv. klků, které ucpávají vymražovací zařízení tím, že brání oddělování jednotlivých fází. Jednou z příčin těchto potíží jsou obtížně rozložitelné příměsi obsažené ve fosfátové surovině, jejichž odstranění z rozložené břečky je proces velmi náročný, nebol se jedná o částice velmi malých rozměrů, převážně koloidního charakteru.

Jak je zřejmý, spočívá nedostatek dosud používaných způsobů, využívajících přímého vymražování, především v tom, že nedochází před úpravou poměru mezi vápníkem a oxidem fosforečným k účinnému přečištění rozložené břečky od obtížně rozložitelných příměsí obsažených ve fosfátové surovině.

Tuto nevýhodu řeší způsob výroby směsi obsahující převážně kyselinu trihydrogenfosforečnou nebo/a NP nebo/a NPK

- 2 265 803 hnogiva, zahrnující rozklad fosfátové suroviny kyselinou dusičnou, úpravu poměru mezi vápníkem a oxidem fosforečným přímým vymražováním, u NP hnojiv dále amoniakalizaci vymražené břečky, u NPK hnojiv vedle amoniakalizace i kalizaci vyu.ražené břečky, jehož podstata spočívá v tóra, že před úpravou poměru mezi vápníkem a oxidem fosforečným přímým vymražováním se rozložená břečka částečně zamoniakalxzuje při vyloučení pevné fáze, která se spolu s obtížně rozložitelnými složkami z fosfátové suroviny ze vzniklé suspenze oddělí.

Základní účinek způsobu výroby podle vynálezu spočívá v tom, že dochází k omezení tvorby tzv. klků při smísení organické a anorganické fáze. Tím se způsob výroby podle vynálezu stává oproti dosud známým způsobům výhodnějším.

Při navrženém způsobu výroby se postupuje například tak, že rozložená břečka se částečně zamoniakalizuje, aby se vyloučila pevná fáze, která spolu s obtížně rozložitelnými složkami z fosfátové suroviny se ze vzniklé suspenze oddělí a s výhodou se může přidávat zpět do vyráběného hnojivá v některé z dalších operací, následujících po úpravě poměru vápníku ku oxidu fosforečnému.

Výše uvedený způsob výroby je dále blíže popsán na konkrétních příkladech provedení.

Příklad 1

Ve vsádkovém míchaném reaktoru byl rozkládán při teplotě «ca 60°C apatit Kola kyselinou dusičnou o koncentraci 54 % hmot. v množství odpovídajícím 10 %nímu přebytku oproti spotřební normě. Po 60ti minutách rozkladu byla získaná břečka zamoniakalizována na pH 1,9. Vzniklá pevná fáze byla spolu s nerozloženým zbytkem fosfátu oddělena filtrací. Zbylý čirý filtrát po ochlazení byl smíchán a dále třepán s ochlazeným benzínem. Teplota vyu.ražování byla udržována na «ca -15°C. Po skončení třepání došlo k samo- a.265803 volnému rychlému oddělení benzínu bez vzniku mezifáze tzv. klků od zbylé suspenze, obsahující převážně kyselinu trihydrogenfosforečnou a krystalky tetrahydrátu dusičnanu vápenatého. Ty byly odděleny filtrací. Produktem byl roztok obsahující převážně kyselinu trihydrogenfosforečnou, nevymražený dusičnan vápenatý a zbylou kyselinu dusičnou.

Při vymražování rozkladem vzniklé břečky bez uvedené amoniakalizace a oddělení pevné fáze vznikají tzv. klky v množství;csa 0,5 % obj. Vzhledem k tomu, že průmyslový proces je kontinuální, dochází k postupnému zvětšování objemu těchto klků, a t-ím i ke vzniku technologických potíží ve vymražovacím zařízení.

Příklad 2

Proces byl veden jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že místo apatitu Kola byl použit fosforit Senegal.

Při vymražování rozkladem vzniklé břečky bez předchozí amoniakalizace a oddělení pevné fáze vznikly tzv. klky v množství cca 15 % obj. Vzhledem k tomu, že průmyslový proces je kontinuální, dochází k rychlému zvětšování objemu těchto klků, a tím i k postupnému ucpání vymražovacího zařízení.

Příklad 3

Proces byl veden jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že místo apatitu Kola byl použit fosforit Togo.

Při vymražování rozkladem vzniklé břečky bez předchozí amoniakalizace a oddělení pevné fáze vznikly tzv. klky v množství cca 11 % obj.

Příklad 4

Proces byl veden jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že odfiltrovaná vzniklá pevná fáze spolu s nerozloženým zbytkem z apatitu Kola byla přidána do přečištěné vymražené a amoniakem na pH = 4,6 zneutralizované břečky. Produktem bylo po vysušení NP hnojivo obsahující převážně hydrogenfosforečnan vápenatý, dihydrogenfosforečnan amonný a dusičnan amonný. Téměř veškerý obsah P^Og byl rozpustný v kyselině citrónové. Fyzikální vlastnosti získaného NP hnojivá byly přibližně srovnatelné s odpovídajícími typy průmyslově vyráběných hnojiv.

Příklad 5

Proces byl veden jako v příkladu 1 s tím rozdílem, že odfiltrovaná vzniklá pevná fáze spolu s nerozloženým zbytkem z apatitu Kola byla přidána do přečištěné vymražené a amoniakem zneutralizované břečky (pH = 4,6) spolu s chlo ridetn draselným. Produktem bylo po vysušení NPK hnojivo. Fyzikální a chemické vlastnosti získaného hnojivá byly srovnatelné s odpovídajícími typy průmyslově vyráběných hnojiv.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Způsob výroby směsi obsahující převážně kyselinu trihycrogenfosforečnou nebo/a NP nebo/a NPK hnojivá, zahrnující rozklad fosfátové suroviny kyselinou dusičnou, úpravu poměru mezi vápníkem a oxidem fosforečným přímým vymražová ním, u NP hnojiv dále amoniakalizací vymražené břečky, u NPK hnojiv vedla amoniakalizace i kalizaci vymražené břečky, vyznačující se tím, že před úpravou poměru mezi vápníkem a oxidem fosforečným přímým vym^ažováním se rozložená břečka částečně zamoniakalizuje při vyloučení pevné fáze, která se spolu s obtížně rozložitelnými složkami z fosfátové suroviny ze vzniklé suspenze oddělí.

Opravy ve vytištěných popisech vynálezů

Ve vytištěném popisu vynálezu k autorskému osvědčení č. 265 803 ( PV 3990-86.C ) je chybně vytištěno příjmení prvního autora.