CS276665B6

CS276665B6 - Frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk

Info

Publication number: CS276665B6
Application number: CS897495A
Authority: CS
Inventors: Jaromir Ing Csc Dedek; Antonin Ing Prikryl; Jaroslav Ing Csc List; Jan Ing Kaspar; Jaroslav Ing Csc Sladek; Ivan Ing Lohynsky; Jan Ing Csc Tuma; Dagmar Rndr Sramkova
Original assignee: Palma
Priority date: 1989-12-28
Filing date: 1989-12-28
Publication date: 1992-07-15
Also published as: CS749589A3

Abstract

Frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk na bázi oleje řepky odrůdy 0 nebo 00, jako pro-· duktřízené krystalizace při teplotách v rozmezí 90 až 30 °C a /následného oddělení vykrystalovaných pevných podílů vysoce hydrogenované směsi řepkového oleje, obsahujícího 0,4 až 5,0 hmot. % kyseliny erukové a palmového oleje a nebo palmoleinu. Hlavním účinkem oproti srovnatelným tvrdým potravinářským tukům je dosažení vysokého obsahu pevných podílů 64 až 95 % při teplotách v rozmezí 10 až 20 °C.

Description

Předmětem vynálezu je frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk na bázi rostlinných olejů, určený pro speciální účely v potravinářském průmyslu.

V potravinářském průmyslu, zvláště v průmyslu čokoládoven, cukrovinek a průmyslu trvanlivého pečivá, jsou používány trdé tuky, a to ve formě přírodních másel, jako je kakaové máslo, exotické tuky sal, shea, illipe, popřípadě jejich frakce a.modifikované tvrdé tuky na bázi rostlinných a živočišných tuků, včetně jejich směsí. Teplota tání těchto tuků se pohybuje v rozmezí 32 až 40 °C a jejich charakteristickým znakem je strmá dilatometrická křivka. Tyto tuky jsou tvrdé při běžných teplotách 20 až 25 °C a tají prudce při teplotách 37 až 40 °C. Výhodných fyzikálních vlastností těchto tvrdých tuků je využíváno v průmyslu čokoládoven, trvanlivého pečivá při výrobě různých typů čokoládových polev, pochoutek, náplní do bonbonů, cukrovinek, dále ve farmaceutickém průmyslu jako nosného média a pro výrobu čípků.

Stanovení obsahu tuhých podílů v tvrdých tucích se provádí fyzikální metodou NMR, nukleární magnetické resonance. Obsah tuhých podílů stanovený v určitém tepelném rozsahu, obvykle v rozpětí 10 až 40 °C, představuje dilatometrický profil. Obsah tuhých podílů vyjádřený v hmot. % u různých skupin a jednotlivých tvrdých tuků kolísá při jedné a téže teplotě v určitém rozmezí, a to v závislosti na složení triacylglycerolů předmětného tvrdého tuku, na technologickém postupu přípravy a konkrétním aplikačním využití. Tím se mění pochopitelně i jeho dilatometrický profil, fyzikální vlastnosti, a.to jak měřitelné, tak i vzhledové, jako je lesk, ostrost a tvar lomu, tvrdost na omak, výkvět a podobně.

Současná produkce kakaových bobů a z nich získaného kakaového másla nestačí pokrýt světovou spotřebu. Důsledkem toho je stabilně vysoká cena kakaového másla na světovém trhu. Exotická rostlinná másla jsou v důsledku produkční nejistoty jen sporadicky předmětem světového obchodu. Jejich cena je také vysoká a v indexovém vyjádření vůči ceně kakaového másla činí 70 až 80 %. Sama o sobě nejsou schopna nahradit kakové máslo, ale mohou sloužit po technologické modifikaci v kombinaci s rostlinnými tuky a oleji jako jedna z komponent pro přípravu tvrdých tuků.

Tato situace na světovém trhu dala podnět k rozsáhlému výzkumu a vývoji nových typů modifikovaných tvrdých tuků. Výchozí surovinou jsou oleje a tuky jak rostlinného, tak živočišného původu, popřípadě jejich směsi. Rostlinné oleje používané pro tento účel jsou jednak laurového typu, jako je olej kokosový a palmojádrový. Z ostatních rostlinných olejů je používán olej palmový, podzemnicový, sójový, bavlníkový a ze živočišných tuků lůj a oleje z mořských živočichů, popřípadě jejich směsi.

Při aplikaci tuků skupiny laurové má výsledný produkt omezený okruh použití, protože za přítomnosti lipolytických enzymů, respektive v důsledku mikrobiálního znečištění, v kterékoliv výrobní fázi, dochází k hydrolýze mastných kyselin a výrobek dostává nepříjemnou mýdlovou chut. Tvrdé tuky připravené z podzemnicového a bavlníkového oleje nedosahují požadovaný dilatometrický profil a další nevýhodou při jejich použití je vysoká cena na světovém trhu.

Pokud je pro daný účel používán řepkový olej s vysokým obsahem kyseliny erukové v kombinaci s palmovým olejem, ve formě modifikovaného tuku, dochází, v důsledku přechodu na pěstování bezerukových odrůd řepkového semene, ke zvyšování jeho ceny a navíc, zvýšený obsah kyseliny erukové je z hlediska dietetického v potravinářských výrobcích nežádoucí. Na základě nejnovějších zdravotnických ustanovení, nesmí v potravináškých výrobcích překročit obsah kyseliny erukové 5,0 hmot. %. Také modifikovaný tvrdý potravinářský tuk na bázi bezerukového řepkového oleje v kombinaci s palmovým olejem, nesplňuje v celém rozsahu stále se zvyšující nároky na speciální tvrdé tuky, protože v některých případech, zvláště při použití na čokoládové polevy, je nutná delší doba a nižší teplota chlazení, aby byl dosažen požadovaný efekt. Protože uvedené technologické parametry ovlivňují kapacitu výroby a spotřebu energie, je dávána přednost tvrdým tukům, které při stejném bodu tání vykazují v rozmezí teplot 10 až 20 °C, nejvyšší hodnoty obsahu tuhých podílů, aniž by došlo k jejich zvýšení v oblasti 35 až 40 °C.

CS 276665 B 6

Nyní bylo zjištěno, že uvedené nedostatky odstraňuje frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk na bázi oleje řepky odrůdy 0 nebo 00, podle vynálezu, který spočívá v tom, že je tvořen produktem řízené krystalizace při teplotách v rozmezí 90 až 30 °C vysoce hydrogenované směsi 40 až 80 hmot, dílů řepkového oleje, obsahujícícho 0,4 až 5,0 hmot. % kyseliny erukové a 20'až 60 hmot, dílů celkem palmového oleje o jódovém čísle 48 až 55 a nebo palmoleinu o jódovém čísle 53 až 60, a následného oddělení vykrystalovaných pevných podílů, obsahujícím v molekulách triacylglycerolů zejména

8,0 až 32,0 hmot. % mastné kyseliny C 16 :0,

4,0 až 20,0 hmot. % mastné kyseliny C 18 :0,

56,0 až 70,0 hmot. % mastné kyseliny C 18 :1 a

2,0 až 8,0 hmot. % mastné kyseliny C 18 :2 při celkovém obsahu jejich transizomerů 40 až 65 hmot. %, vyjádřeno jako kyselina elaidová, a jódovém čísle 56 až 75.

Frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk podle vynálezu lze připravit selektivní hydrogenací a nebo selektivní hydrogenační izomerací, která probíhá při teplotách 170 až 210 °C za tlaku vodíku 0,04 až 0,5 MPa a přítomnosti 0,5 až 5,0 hmot. % heterogenního katalyzátoru s obsahem 10,0 až 30,0 hmot. % Ni.

Směs rostlinných tuků ztužená na bod tání 39 až 46 °C se podrobí řízené krystalizaci a vykrystalované pevné podíly se oddělí od frakcionovaného tvrdého potravinářského tuku filtrací za vakua nebo tlaku nebo z vodné disperze za přítomnosti povrchově aktivní látky, působením odstředivé síly.

Frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk podle vynálezu má bod tání 32 až 40 °C, jódové číslo 50 až 78 a vykazuje vynikající dilatometrický profil, vyjádřený obsahem tuhých podílů (TP) v % v rozpětí teplot 10 až 40 °C po krátkodobé krystalizaci:

°C 10 20 30 35 40 % TP 80 až 95 65 až 76 25 až 45 0,5 až 15 0 až 2

Překvapivého zvýšení obsahu tuhých podílů v rozmezí teplot 10 až 20 °C na 65 až 95 hmot. % se dosahuje u frakcionovaného tvrdého potravinářského tuku podle vynálezu postupem řízené krystalizace. V důsledku tvorby směsných krystalů dochází k obohacení frakcionovaného tvrdého potravinářského tuku nasycenými mastnými kyselinami, převážně kyselinou palmitovou a stearovou, aniž by byla překročena taplota tání 40 °C. Frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk podle vynálezu má vysokou pevnost až do 30 °C, taje při teplotě lidského těla a téměř beze zbytku při teplotě 40 °C. Má vysoký lesk, ostrý nebo lasturovitý lom a vykazuje značnou senzoricku stabilitu i po delší době skladování.

Dosažení neočekávaného efektu, značného zlepšení dilatometrického profilu, fyzikálních a užitných vlastností frakcionovaného tvrdého potravinářského tuku podle vynálezu je možno demonstrovat v následujících příkladech a tabulkách 1 až 3.

Příklad 1

Směs olejů □ hmotnosti 5 t, která obsahovala 80 hmot. % řepkového oleje s obsahem kyseliny erukové (KE) 2,2 hmot. % a 20,0 hmot. % palmového oleje o jódovém čísle 54, byla podrobena hydrogenaci při teplotě 195 °C, tlaku vodíku 0,05 MPa, za přítomnosti 1,5 hmot. % katalyzátoru, počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 15,0 hmot. % Ni. Hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 45 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 60,0, obsah transizomerů 47,7 hmot. %.

Potom byl ztužený tuk o teplotě tání 45 °C ohřát na 85 °C a podroben řízené krystalizaci. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 39 °C a prodlevě 3 h, bylo provedeno oddělení vykrystalovaných pevných podílů vakuovou filtrací.

CS 276665 B 6

Byl získán frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk s výtěžností 78,1 hmot. % o teplotě tání 37,6 °C s jódovým číslem 62,2.

Příklad 2

Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 60 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 0,8 hmot. % a 40 hmot. % palmoleinu o jódovém čísle 57, byla podrobena hydrogenaci při teplotě 200 °C, tlaku vodíku 0,1 MPa, za přítomnosti 1,3 hmot. % katalyzátoru, počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 14,5 hmot. % Ni. Hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 44,5 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 55,4 obsah transizomerů 47,8 hmot. %.

Potom byl ztužený tuk o teplotě tání 44,5 °C ohřát na 90 °C a podroben řízené krystalizaci. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 38,0 °C a prodlevě 3,5 h, bylo provedeno oddělení vykrystalovaných pevných podílů vakuovou filtrací. Byl získán frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk s výtěžností 69,1 hmot. % a teplotě tání 36,5 °C s jódovým číslem 59,1.

Příklad 3

Směs olejů o hmotnosti 5· t, která obsahovala 80,0 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 0,9 hmot. % a 20,0 hmot. % palmoleinu o jódovém čísle 58, byla podrobena selektivní hydrogenaci při teplotě 205 °C, tlaku vodíku 0,05 MPa za přítomnosti 0,5 hmot. % selektivního katalyzátoru, počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 20,0 hmot. % Ni. Hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 44,0 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 55,4, obsah transizomerů 46,6 hmot. %. Potom byl selektivně ztužený tuk o teplotě tání 44 °C ohřát na 90 °C a podroben řízené krystalizací. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 38 °C a prodlevě 3 h, bylo provedeno oddělení vykrystalovaných pevných podílů tlakovou filtrací. Byl získán frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk s výtěžností 72,4 hmot. % o teplotě tání 38,6 °C s jódovým číslem 50,3.

Příklad 4 .

Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 60 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 0,8 hmot. % a 40,0 hmot. % palmového oleje o jódovém čísle 54, byla podrobena selektivní hydrogenaci při teplotě 200 °C, tlaku vodíku 0,07 MPa za přítomnosti 0,7 hmot. % selektivního katalyzátoru počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 20,0 hmot. % Ni. Hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 43,2 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 55,7, obsah transizomerů 44,0 hmot. %.

Potom byl selektivně ztužený tuk o teplotě tání 43,2 °C ohřát na 85 °C a podroben řízené krystalizací. Po dosaženíkonečné teploty krystalizace, která byla 37 ^DC a prodlevě 2 h, bylo provedeno oddělení vykrystalovaných pevných podílů tlakovou filtrací. Byl získán frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk s výtěžností 69,4 hmot. % o teplotě tání 37,9 °C s jódovým číslem 60,3.

Příklad 5

Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 40 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 1,1 hmot. % a 60 hmot. % palmoleinu o jódovém čísle 59, byla podrobena selektivní hydrogenaci při 210 °C, tlaku vodíku 0,06 MPa, za přítomnosti 0,5 hmot. % selektivního katalyzátoru, počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 20 hmot. % Ni. Hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 43,4 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 60,9, obsah transizomerů 52,0 hmot.

Potom byl selektivně ztužený tuk o teplotě tání 43,4 °C ohřát na 80 °C a podroben řízené krystalizací. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 34 °C a prodlevě 4 h, bylo provedeno oddělení vykrystalovaných pevných podílů tlakovou filtrací. Byl získán frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk s výtěžností 66,6 hmot. % o teplotě tání 39,6 °C s jódovým číslem 63,9. ,

CS 276665 B 6 4

Příklad 6

Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 60 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 1,3 hmot. % a 40 hmot. % palmoleinu o jódovém čísle 59, byla prodrobena selektivní izomerační hydrogenaci při teplotě 200 °C, tlaku vodíku 0,12 MPa za přítomnosti 1,2 hmot. % selektivního izomeračního katalyzátoru počítáno na hmotnost olejů, který obsahoval 20 hmot. % Ni a 7,0 hmot. % síry počítáno na hmotnost Ni. Selektivní izomerační hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 41,3 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 63,7, obsah transizomerů 50,5 hmot. %. Potom byl ztužený tuk získaný selektivní izomerační katalýzou o teplotě tání 41,3 °C ohřát na 85 °C a podroben řízené krystalizací. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 37 °C a prodlevě 4 h, bylo provedeno oddělení vykrystalovaných pevných podílů z vodné disperze, působením odstředivé síly. Byl získán frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk s výtěžností 76,6 hmot, % o teplotě tání 37,6 °C s jódovým číslem 65,4.

Příklad 7

Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 80 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 0,8 hmot. % a 20 hmot. % palmového oleje o jódovém čísle 54, byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci při teplotě 205 °C, tlaku vodíku 0,08 MPa za přítomnosti 2,0 hmot. % selektivního izomeračního katalyzátoru počítáno na hmotnost olejů, který obsahoval 20 hmot. % Ni a 4,0 hmot. % síry počítáno na hmotnost Ni. Selektivní izomerační hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 42 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 63,5, obsah transizomerů 64,0 hmot. Potom byl ztužený tuk získaný selektivní izomerační katalýzou o teplotě tání 42 °C ohřát na 75 ^QC a podroben řízené krystalizací. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 33 °C a prodlevě 4 h, bylo provedeno oddělení vykrystalovaných pevných podílů z vodné disperze, působením odstředivé síly. Byl získán frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk s výtěžností 60,0 hmot. % o teplotě tání 38 °C, s jódovým číslem 65,0. .

Příklad 8

Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 60 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 1,4 hmot. % a 40,0 hmot. % palmového oleje o jódovém čísle 52, byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci při teplotě 200 °C, tlaku vodíku 0,08 MPa za přítomnosti 3,5 hmot. % selektivního izomeračního katalyzátoru počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 20 hmot. % Ni a 10 hmot. % síry počítáno na hmotnost Ni. Selektivní izomerační hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 40,2 °C a ztužený tuk měl jodové číslo 66,7, obsah transizomerů 54,6 hmot. %. Potom byl tuk získaný selektivní izomerační katalýzou o teplotě tání 40,2 °C ohřát na 75 °C a podroben řízené krystalizací. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 36 °C a prodlevě 4 h, bylo provedeno oddělení vykrystalovaných pevných podílů z vodné disperze působením odstředivé síly. Byl získán frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk s. výtěžností 80,0 hmot. % o teplotě tání 36,4 °C, s jódovým číslem 68,0.

Příklad 9

Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 40 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 0,6 hmot. % a 60 hmot. % palmoleinu o jódovém čísle 59, byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci při teplotě 193 °C, tlaku vodíku 0,06 MPa, za přítomnosti 1,5 hmot. % selektivního izomeračního katalyzátoru počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 20 hmot. % Ni a 5 hmot. % síry počítáno na hmotnost Ni. Selektivní izomerační hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 39,8 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 51,1, obsah transizomerů 50,2 hmot. %. Potom byl tuk získaný selektivní izomerační katalýzou o teplotě tání 39,8 °C ohřát na 85 °C a podroben řízené, krystalizací. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 35 °C a prodlevě 2 h, bylo provedeno oddělení vykrystalovaných pevných podílů tlakovou filtrací. Byl získán frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk s výtěžností 79,5 hmot. % a teplotě tání 37,2 °C, s jódovým číslem 63,5.

CS 276665 B 6

Příklad 10

Směs olejů o hmotnosti 5 t, k.terá obsahovala 60ihmot. % řepkového oleje s obsahem 0,7 hmot. % Ni a 40 hmot. % palmoleinu o jódovém čísle 59, byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci při teplotě 200 °C, tlaku vodíku 0,1 MPa, za přítomnosti 2,0 hmot. % selektivního izonieračního katalyzátoru počítáno na hmotnost směsi olejů, který obsahoval 20: hmot. % Ni a 7 hmot. % síry počítáno na hmotnost Ni. Selektivní izomerační hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 40,2 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 66,5, obsah transizomerů 59,3 hmot. %. Potom byl tuk získaný selektivní izomerační katalýzou o teplotě tání 40,2 C ohřát na 85 Ca podroben řízené krystalizaci. Po dosažení konečné teploty krystalizace, která byla 34,5 °C a prodlevě 1 h, bylo provedeno oddělení vykrýstalovaných pevných podílů z vodné disperze, působením odstředivé síly. Byl získán frakcicnovaný tvrdý potravinářský tuk s výtěžností 79,9 hmot. % o teplotě tání 37,8 °C, s jódovým číslem 68,0.

Příklad 11

Směs olejů o hmotnosti 5 t, která obsahovala 70 hmot. % řepkového oleje s obsahem KE 1,2 hmot. % a 30 hmot. % palmového oleje o jódovém čísle 51, byla podrobena selektivní izomerační hydrogenaci při teplotě 210 °C, tlaku vodíku 0,0E MPa, za přítomnosti 2,5 hmot. % selektivního izonieračního katalyzátoru, počítáno r.a hmotnost směsi olejů, který obsahoval 20 hmot. % Ni a 7,0 hmot. % síry počítáno na hmotnost Ni. Selektivní izomerační hydrogenace byla ukončena po dosažení teploty tání 39,0 °C a ztužený tuk měl jódové číslo 70,2, obsah transizomerů 56,9 hmot. %. Potom byl tuk získaný selektivní izomerační katalýzou, o teplotě tání 39 °C ohřán na 85 °C a podroben řízené krystalizaci. Po dosažení konečně teploty krystalizace, která byla 33,0 °C a prodlevě 1,5 h, bylo provedeno oddělení vykrystalovaných podílů tlakovou filtrací. Byl získán frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk s výtěžností 70,5 hmot. % o teplotě tání 33,4 °C, s jódovým číslem 74,4.

Tabulka č. 1

Složení mastných kyselin frakcionovaněho tvrdého potravinářského tuku podle příkladů provedení

Mastné kyseliny	Příklad
triacylglycerolů	1	2	3	4	5	6
	v hmot. %
C 14:0	0,2	0,6	0,4	0,4	0,2	0,5
C 16:0	11,0	15,2	10,2	15,9	8,2	18,9
C 18:0	17,4	15,3	20,0	15,8	19,5	7,8
C 20:0	0,9	0,7	0,9	0,8	0,9	0,7
C 22:0	1,0	0,4	0,6	0,4	0,5	0,4
C 16:1	-	0,4	0,4	0,5	0,4	-
C 18:1	61,6	61,8	62,1	59,7	63,5	64,0
C 20:1	1,9	1,2	1,3	1,3	1,5	1,5
C 22:1	2,4	0,9	1,0	1,0	1,2	0,4
C 18:2	3,5 '	2,3	2,8	3,9	4,0	5,7

CS 276665 B 6

Tabulka č. 1 - pokračování

Mastné kyseliny triaeylglycerolů	Příklad
1	2	3	4	5	6
			v hmot	O. . 'o
Obsah transizomerů	52,3	50,3	48,8	50,1	44,6	56,2
Teplota tání °C	37,6	36,5	38,6	37,9	39,6	37,6
Jódové číslo	62,2	59,1	60,3	60,3	63,9	65,4
Výtěžnost v %	78,1	69,1	72,4	69,4	66,6	76,6
	Tabu	1 k a č.	1 - další	pokračování
Mastné kyseliny triacylgycerolů	Příklad
7	8	9	10	11
			v hmot.	%
C 14:0	0,5	0,3	0,8	0,6	0,4
C 16:0	12,7	16,6	. 21,1	16,0	14,6
C 18:0	11,9	7,4	7,9	8,5	4,6
C 20:0	0,7	0,7	0,6	0,7	0,5
C 22:0	0,5	0,6	0,3	0,3	0,2
C 16:1	st.	0,1	-	0,3	0,3
C 18:1	64,8	65,7	62,2	65,5	70,0
C 20:1	1,4	1,6	0,8	1,2	1,4
C 22:1	1,1	1,7	0,5	0,7	0,9
C 18:2	4,3	5,3	5,2	5,8	6,9
Obsah transizomerů	63,5	54,0	50,2	61,8	59,8
Teplota tání °C	38,0	36,4	37,2	37,0	33,4
Jodové číslo ·	65,0	68,0	63,5	68,0	74,4
Výtěžnost v %	60,0	80,9	79,5	79,9	70,5

CS 276665 Β 6

Tabulka č. 2

Dilatometrický profil frakcionovaného tvrdého potravinářského tuku - podle příkladů provedení

Teplota	Příklad
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11
				% tuhých podílů v	imot. %
10	89,3	88,6	91,6	90,0	90,2	90,6	82,2	90,4	92,8	91,7	86,3
20	66,0	65,4	72,6	68,4	70,0	81,9	70,8	68,4	75,1	73,2	64,6
30	29,6	28,5	36,9	32,3	34,3	36,5	34,8	29,8	40,5	36,7	27,8
35	13,6	10,6	15,0	10,4	12,1	11,3	14,3	6,8	13,0	11,3	0,9
40	1; 9	0	0,8	0	1,8	0	1,2	0	0	0	0

Tabulka č. 3

Zhodnocení frakcionovaného tvrdého potravinářského tuku podle vynálezu

Používané skupiny	Laurové	Nelaurové	Frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk podle příkladů provedení
Kokos palmojádro	Bavlník podzemn. Teplota tání 36 až 40 °C	Palmový tuk 36 až 40 °C	Sal tuk	1 až 3	4 až 7	.8 až 11
°C			Obsah pevných podílů v		hmot. %
1¹⁰	60 až 66	50 až 64	50 až 60	60 až 70	80,3 až 91,6	82,2 až 90,6	86,3 až 92,8
. 20 f-l	40 až 50	40 až 50	40 až 45	55 až 60	65,4 až 72,6	68,4 až 71,9	64,6 až 75,1
ω 30 c	25 až 30	35 až 40	22 až 25	35 až 45		28,5 až 36,9	32,6 až 36,5	27,8 až 40,6
35	14 až 16	19 až 23	8 až 15	5 až 15		10,6 až 15,0	10,4 až 14,3	0,9 až 13,0
S 40	0	2 až 5	1 až 2	0 až 1		0 až 1,0	0 až 1,8	0

CS 276665 B 6

Tabulka č. 3 - pokračování

Používané skupiny tuků	Modifikovaný tuk na bázi BE řepky	Modifik. tvrdý potr. tuk na bázi BE řepky	Frakcionovaný tvrdý potr. tuk podle príkl. provedení
1 až 3	4 až 6	8 až 11
Dilatometr. profil	°C	Obsah pevných podílů v hmot. %
10 20 30 35 40	55 až 65 40 až 50 25 až 35 10 až 12 0 až 2	62 až 79 54 až 68 28 až 41 5 až 15 ' 0 až 2	88,3 až 91,6 65,4 až 72,6 28,5 až 36,9 10,6 až 15,0 0 až 1,0	82,2 až 90,6 68,4 až 71,9 32,6 až 36,5 10,4 až 14,3 0 až 1,8	86,3 až 92,8 64,6 až 75,1 27,8 až 40,6 0,9 až 13,0 0

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

Frakcionovaný tvrdý potravinářský tuk na bázi oleje řepky 0 nebo OD, vyznačující se tím, že je tvořen produktem řízené krystalizace . při teplotách v rozmezí 90 až 30 °C vysoce hydrogenované směsi 40 až 80 hmot, dílů řepkového oleje, obsahujícího 0,4 až 5,0 hmot. % kyseliny erukové a 20 až 60 hmot, dílů celkem palmového oleje o jodovém čísle 46 až 55 a nebo palmoleinu o jódovém čísle 53 až 60 s nekrystalickým zbytkem, obsahujícím v molekulách triacylglycerolů zejména

8,0 až 32,0 hmot. % mastné kyseliny C 16 :0,

4,0 až 20,0 hmot. % mastné kyseliny C 18 :0,

56,0 až 70,0 hmot. % mastné kyseliny C 18 :1,
2,0 až 8,0 hmot. % mastné kyseliny C 18 :2 při celkovém obsahu jejich transizomerů 40 až 65 hmot. %, vyjádřeno jako kyselina elaidová, a jódovém čísle 56 až 75.