CS276749B6

CS276749B6 - Měkčená polyvinylchloridová směs

Info

Publication number: CS276749B6
Application number: CS892344A
Authority: CS
Inventors: Jaroslav Ing Toufar; Zdenek Vojtek; Jan Lang
Original assignee: Fatra
Priority date: 1989-04-17
Filing date: 1989-04-17
Publication date: 1992-08-12
Also published as: CS234489A3

Abstract

Řešení je určeno pro využití tam, kde je nutno snížit hořlavost technických textilií na bázi celulózových vláken měkčenou polyvinylchloridovou směsí. Měkčená polyvinylchloridová směs obsahuje 5 až 40 hmot. dílů hemihydrátu síranu vápenatého na 100 hmot. dílů polyvinylchloridu.

Description

Vynález so týká měkčené polyvinylchloridové směsi určené zejména pro snížení hořlavosti textilií na bázi přírodních nebo regenerovaných celulózových vláken jako jsou bavlněná nebo viskózová nebo jejich kombinací se syntetickými vlákny jako jsou polyamidová nebo polyesterová.

V současné době existuje řada výrobků z technických textilií jako jsou dopravní pásy pro hlubinné doly, koženky pro dopravní prostředky a podobně, u nichž z funkčního hlediska je požadováno, aby byly samozhášivé a bezdožehové, což znamená, že výrobek po vyjmutí z plamene přestane hořet a žhnout, takže se nemůže stát zdrojem dalšího šíření plamene.

Dosažení takových požárních vlastností u výrobků z technických textilií umožňuje úprava technických textilií měkčenou polyvinylchloridovou směsí s přísadami, které retardují vznik i šíření plamene, tzv. retardéry hoření.

Jako retardéry do měkčených polyvinylchloridových směsí snižující hořlavost technických textilií se používá celá řada přísad, jejichž účinky lze zásadně rozdělit do dvou mechanismů: - retardace hoření nehořlavými plyny nebo parami, které vznikají rozkladem retardačních přísad a rozřeáují hořlavé plyny a páry vznikající termickým rozkladem technických textilií, - retardace hoření katalytickým urychlováním úplné dehydratace neboli karbonizace celulózy v technických textiliích, čímž se zabrání vzniku hořlavých plynů a par šířících plamen. Karbonizovaná celulóza potom navíc brání i odkapávání tajících a hořících syntetických vláken.

Do první skupiny látek lze zařadit látky, které uvolňují při rozkladu vody, nebo C0₂- Jako přísady uvolňující vodu lze použít hydroxidy - Ca/OH/₂, Mg/OH/₂ nebo hydráty oxidů - A1₂O,.3H₂O, Β₂Ο₃·3Η₂Ο, 2ZnO.3B₂O₃.3H₂O, 2CaO.3B₂O₃.5H₂O nebo hydráty solí iIa₂CO, .1011₂0, HA₃PO₄.12H₂O, CaSO,. 211.,0. Z přísad uvoláujících NII₃ se používá NH^Cl, /un₄/₂SO,, nebo močovina. Jako přísady uvolňující C0₂ jsou používán? uhličitany jako UaliC0₃, CaC0₃, M9co.,. Nevýhodou většiny uvedených přísad je skutečnost, že pro dosažení potřebného retardačního účinku je třeba vysoké koncentrace přísad v měkčené polyvinylchloridové směsi, čímž jsou negativně ovlivňovány fyzikálně mechanické vlastnosti směsi. U látek uvolňujících čpavek potom nepřípustně narůstají dusivé účinky dý.nu při hoření.

Do druhé skupiny látek lze zařadit samotný měkčený polyvinylchlorid, jehož degradace probíhá pod bodem zápalnosti technických textilií a degradační zplodiny urychlují karbonizaci celulózy v technických tkaninách. Podmínkou ovšem je, že polyvinylchlorid je měkčen alkyl-, aryl- nebo alkylarylfosfátovými změkčovaldy. Pokud jsou použita jiná změkčovadla polyvinylchloridu, jako například estery kyseliny ftalové, adipové a podobně, retardační účinek měkčeného polyvinylchloridu prudce klesá vzhledem k hořlavosti těchto změkčovadel. Nevýhodou použití fosfátových změkčovadel je však vysoká cena, dále potom snižování odolnosti měkčeného polyvinylchloridu proti nízkým teplotám a toxicita většiny fosfátových změkčovadel.

Účinnými retardéry v měkčeném polyvinylchloridu jsou i další chlorované uhlovodíky, které způsobují karbonizaci vláken celulózy bez vzniku plamene. Příkladem jsou chlorované parafiny, chlorovaný, kaučuk, chlorovaný bifenyl, chlorovaný naftalen a podobně.

CS 276749 E6

Jejich nevýhodou je omezená raísitelnost s polyvinylchlorides, která způsobuje zpracovatelské problémy a dále hygienická závadnost většiny uvedených sloučenin.

V kombinaci s chlorovanými uhlovodíky se používají jako retardéry kysličníky kovů, z nichž potom především Sb₂C>₃, který katalyzujc rozklad chlorovaných uhlovodíků, přičemž vznikající HC1 reaguje s Sb₂Oj za vzniku řady oxichloridů antimonu, které jsou účinnými prostředky pro rychlou dekompozici, tj. karbonizaci celulózy v technických textiliích. Nevýhodou používání j^e jeho vysoká cena.

Nevýhody úprav technických textilií měkčenou polyvinylchloridovou směsí s dosud známými retardéry odstraňuje měkčená polyvinylchloridová směs podle vynálezu. Podstata vynálezu spočívá v tom, že směs pro íipravu technických textilií obsahuje vedle polyvinylchloridu změkčovadlo nebo směs zmčkčovadol a popřípadě další látky ze skupiny běžných přísad jako jsou stabilizátory, plniva, pigmenty, nadouvadla, regulátory viskosity, antistatika, popřípadě klasické retardéry hoření jako chlorované uhlovodíky, hydroxidy, hydráty nebo oxidy, například kysličník antimonitý /S.b₂O,/ a jako retardér hoření hemihydrát síranu vápenatého - sádru - v množství 5 až 40 hmot.dílů na 100 hmot.dílů pólyvinylchloridu.

Hlavní výhodu pro úpravu technických textilií touto měkčenou polyvinylchloridovou směsí představuje skutečnost, že sádra katalyzuje karbonizaci neboli úplnou dehydrataci celulózy odnímáním vody již za teplot ložících hluboko pod bodem vzplanutí textilií.

Další výhody řešení spočívají v tom, že sádra má ve směsi s Í>B₂°3 ^sY^netgický účinek na retardaci hoření, je netoxická, při hoření z nř nevznikají jedovaté zplodiny a je velmi levná. Ve směsi plní tady funkci neabrazivn.ího plniva.

Technické textilie lze touto měkčenou polyvinylchloridovou směsí podle vynálezu upravovat s výhodou ve formě pasty, kterou se technická textilie impregnuje nebo nánosuje, nebo ve formě fólie, která se na technickou textilii lisuje nebo válcuje, popřípadě oběma způsoby společně.

Vlastnosti technických textilií nebo výrobků z nich, upravených směsí podle vynálezu, lze dokumentovat následujícími příklady:

Příklad 1

Technická textilie na bázi směsných viskózových a polyamidových vláken byla imprognov;
na pastou o složení:	hmot.	dílů
polyvinylchlorid emulzní pastotvorný	100
aditivované izopropylfenylfosfátovó změkčovadlo	54	hmot.	dílu
chlorparafin (42 % Cl) .	a	hmot.	dílů
hemihydrát síranu vápenatého	17	hmot.	dílů
trichloretylen <	9	hmot.	dílů
Di-2-etylhexylftalát	10	hmot.	dílu
^Sb2°3	' . 2	hmot.	dílů

' Hořlavost impregnované technické textilie měřená podle ČSN 26 0370 a vyjádřená součtem dob hoření 3 vzorků byla 23 s. Ohněm neporušené zbytky vzorků měly průměrnou délku 60 mm. Hořlavost důlního dopravního pášu vyrobeného z této textilie, měřená podlí; ČSN 26 0370 a vyjádřená součtem dob hoření 6 vzorků byla 5 s. .

Technická textilie impregnovaná směsí podle vynálezu i výrobek z ní vyrobený mají nižší hořlavost, oheň se na textilii šíří pomaleji při nižším množství nákladného a toxického izopropylfenylfosfátového změkčovadla.

Příklad 2

Krycí fólie impregnované technické textilie na bázi .směsných viskózových a polyamidových vláken byly vyrobeny ze směsi o složení:

polyvinylchlorid emulzni (k = 62)	75,0	hmot, dílů
polyvinylchlorid susoenzní (k = 65)	87,5	hmot, dílů
chlorparafin (42 % Cl)	18,0	hmot, dílů
di-2-ethylhexylftalat	88,0	hmot, dílů
neionogenní povrchově aktivní látka	20,0	hmot. dílů
tepelný stabilizátor (sirný organocini^citý)	1,0	hmot, dílů
grafit	3,5	hmot, dílů
saze	0,6	hmot, dílů
hemihydrát síranu vápenatého	20,0	hmot, dílů
^S^2°3	6,4	hmot, dílů

Pevnost krycí fólie v tahu byla 13 MPa, obrus 105 mg. Hořlavost technické textilie opatřená oboustranně fóliemi z této směsi měřená podle ČSN 26 0370 a vyjádřená součtem dob hoření 6 vzorků byla 5 s.

Krycí vrstva vyrobená ze smési podle vynálezu zlepšuje odolnost proti hoření a fólie přitom mají lepší fyzikálně-mechanické vlastnosti.

Claims

PATENTOVÉ

MÁŘO K Y

Měkčená polyvinylchloridová směs pro snížení hořlavosti technických textilií na bázi přírodních nebo regenerovaných celulózových vláken jako je bavlna nebo viskóza nebo jejich směsí se syntetickými vlákny jako je polyamid nebo polyester, obsahující vedle polyvinylchloridu změkčovadlo nebo směs změkčovadel a další látky ze skupiny běžných přísad jako jsou stabilizátory, plniva, pigmenty, regulátory viskozity, antistatika popřípadě klasické retardéry hoření jako fosfáty, halogenované uhlovodíky, hydroxidy, hydráty a oxidy kovu, například kysličník antimonitý, vyznačující se tím, že jako retardér hoření obsahuje hemihydrát síranu vápenatého v množství 5 až 40 hmot, dílu na 100 hmot, dílů polyvinylchloridu.