CS276894B6 - Agent for the protection of building materials, particularly concrete and bricks against water - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká ochranného prostředku stavebních hmot, zejména betonu a cihel, proti vodě.

Dosavadní stav techniky

U mnohých budov, zejména u takových, které byly podstaveny bez izolace, představuje vlhnutí značný problém. Většinou je důvodem pro to vlhkost vzlínající ze země. Je známo, že se ve stavebních hmotách, jako například v cihlách, betonu nebo maltě, vytváří systém kapilár, který vede vlhkost dále, a to v závislosti na rozměru kapilár, časovém období a teplotě do značné vzdálenosti.

Při výrobě cihel a betonu vznikají v důsledku použití vodného prostředí nutně póry. Tomuto jevu nelze zcela zabránit použitím přídavných prostředků. Tyto stavební hmoty tedy obsahují vždy póry, v nichž může difundovat voda.

Důvodem pro vlhnutí může být dále v závislosti na povětrnostních podmínkách vysrážení, popřípadě proti vysrážení použitá nevhodná izolace. Tento jev se může vyskytnout také v případě bazénů a jiných staveb, jako například dopravních nadjezdů. Doposud se ve stavební praxi používaly k zamezení vlhnutí, tj. pro izolaci, popřípadě proti nedokonalé izolaci,popřípadě proti dodatečnému vlhnutí, takové systémy, u kterých se používá izolace základnímu stavebnímu materiálu cizorodá. Tato řešení jsou velmi složitá a neposkytují trvalou ochranu.

Podstata vynálezu

Podstata ochranného prostředku stavebních hmot, zejména betonu a cihel, proti vodě podle vynálezu spočívá v tom, že obsahuje 1 až 6 % hmot. kyseliny vinné a/nebo kyseliny citrónové, 5 až 15 % hmot. uhličitanu sodného, 35 až 65 % hmot. cementu. 5 až 35 % hmot. písku a nejvýše 35 % hmot. bentonitu.

Je také možné takové alternativní složení ochranného prostředku podle vynálezu, že kromě výše uvedených komponentů obsahuje ve vodě rozpustnou sloučeninu obsahující anion, jako vinanový, tvořící s iontem vápníku sraženimu nerozpustnou ve vodě a sloučeninu obsahující kation jako sůl alkalického kovu, tvořící s daným anionem sloučeninu ve vodě rozpustnou.

Ochranný prostředek podle vynálezu zajištuje jak ochranu staveb již existujících v případě jejich poškození, tak i staveb nových. Izolace jím dosažená je účinná, dlouhodobá a velmi levná, přičemž je kompatibilní se základním materiálem.

Ochranný prostředek podle vynálezu je založen na poznatku, že v případě, když s iontem vápníku přítomným v betonu reaguje takový ve vodě rozpudtný anion, který s ním vytváří nerozpustnou sraženinu, ucpe tato sraženina kapiláry stavebního materiálu v takové míře, že se další voda už nemůže kapilárami dále pohybovat.

V ochranném prostředku podle vynálezu je nutná přítomnost takového aniomu, který tvoří s odpovídajícím kationem ve vodě rozpustnou sůl, ze které se ve stavebním materiálu vytvoří výměnou kationů nerozpustná sraženina. Takové aniony obsahují polykarboxylové kyseliny se 2 až 8 atomy uhlíku, které jsou popřípadě substituovány hydroxylovými skupinami a obsahují popřípadě dvojnou vazbu. Výhodné jsou organické dikarboxylové kyseliny, které jsou popřípadě substituované hydroxylovými skupinami. Takovými kyselinami jsou například kyselina jablečná, kyselina citrónová a kyselina fumarová. Výhodným anionem je například štavelan, zejména však vinanový iont.

Ochranný prostředek podle vynálezu může obsahovat jako účinnou složku kyselinu vinnou a uhličitan sodný, což jsou sloučeniny levné a snadno dostupné. Tyto sloučeniny vytvářejí ve vodném prostředí vinan sodný, který při pronikání do kapilár reaguje s kysličníkem vápenatým, uhličitanem vápenatým a podobně, které jsou také přítomné v kapilárách, na nerozpustný vinan vápenatý.

V prostředku podle vynálezu může být jako sloučeniny sloužící za zdroj kationu, respektive jako kationu, použito libovolné sloučeniny, respektive kationu, který tvoří s použitým anionem sloučeninu rozpustnou ve vodě. Účelně se použije iontu alkalického kovu, jejíž soli jsou rozpustné ve vodě. Při použití kyseliny vinné se použije účelně uhličitanu sodného nebo, pokud je účinnou látkou sloučenina, vinanu sodného nebo vinného kamene tj. hydrogenvinanu draselného. Prostředek podle vynálezu obsahuje kromě sloučeniny rozpustné ve vodě, popřípadě kromě dvou sloučenin obsahujících odděleně anion a kation, které vytvoří sloučeninu rozpustnou ve vodě, nejméně jeden ve stavební praxi o sobě známý přídavný prostředek. Tak obsahuje prostředek podle vynálezu v případě ochrany betonu proti vodě účelně cement a písek, kdežto v případě ochrany cihel proti vodě cement a bentonit jakož i popřípadě písek. Může být samozřejmě použito i jiných, shora uvedených rovnocenných, respektive pro stejný účel vyhovujících přídavných prostředků.

V případě ochrany cihel proti vodě je účelný takový prostředek, který obsahuje v každém případě bentonit, protože bentonit ucpává v důsledku své botnavosti kapiláry cihel. Kromě toho obsahuje bentonit ještě vázanou vodu, která podporuje další difusi účinné látky.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Prostředek pro ochranu cihel proti vodě

3,33 % hmot. kyseliny vinné

13,33 % hmot. uhličitanu sodného

30,00	%	hmot.	bentonitu QA
10,00	%	hmot.	písku
43,03	%	hmot.	portlandského cementu
Příklad 2

Prostředek pro ochranu betonu proti vodě

2,16 % hmot. kyseliny vinné 9,12 % hmot. uhličitanu sodného

59,07 % hmot. portlandského cementu 350 29,02 % hmot. písku

Příklad 3

Prostředek podle příkladu 2 se může připravit také tak, že se použije místo uhličitanu sodného ve stejném množství vodního skla.

Příklady použití vynálezu

Prostředek podle vynálezu se používá tak, že se na předem připravený betonový povrch nanáší libovolným, o sobě známým způsobem, jako například natřením štětcem, postřikem atd. Před nanesením má být povrch navlhčen, aby byla umožněna difuse do pórů. Jedná-li se o ochranu cihlové zdi proti vlhkosti, je třeba zeď očistit od případně na ní ještě lpějící malty nebo jiných nečistot, potom se na ni nanese prostředek podle vynálezu, jak shora uvedeno. V případě, že má být cihlová zeď chráněna proti vzlínající vlhkosti, může se použít o sobě známé technologie, při které se v cihlové zdi vytvoří podél vodorovné čáry pokud možno od sebe stejně vzdálené, s výhodou od sebe o 10 až 15 cm vzdálené otvory a prostředek podle vynálezu se vnese do otvorů odpovídajícím zařízením, ale také nálevkou. V důsledku tohoto řešení neutrpí zeď na pevnosti, ani nedojde k žádnému jinému jejímu poškození. Současně spočívá výhoda prostředku podle vynálezu v tom, že se nezmění propustnost ošetřeného objektu pro vzduch.

Příklad použití 1

Betonová pánev o rozměrech 5 x 5 x 1,5 m byla zevnitř izolována prostředkem o složení podle příkladu 2. Jako kontrola byla použita podobná pánev, avšak bez povlaku. Tyto pánve byly naplněny vodou. Pánev bez povlaku, kontrolní vyschla za 70 dní, zatímco v izolované pánvi bylo možné pozorovat během 9 měsíců snížení hladiny vody jen 10 cm.

Příklad použití 2

Ze sklepa s 30 centimetry spodní vody byla voda odčerpána sací pumpou. Vlhké povrchové plochy byly potaženy hustou vodní suspenzí o složení podle příkladu 2. V čerpání se pokračovalo ještě 2 dny. Po vytvrzení povlaku nebyl po dobu 3 let pozorován žádný přítok vody.

Průmyslová využitelnost

Ochranné prostředky pro stavební hmoty podle vynálezu používané ve stavebnictví k ochraně staveb z cihel, betonu i jiných stavebních hmot.

Claims (2)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Ochranný prostřed stavebních hmot,zejména betonu a cihel, proti vodě, vyznačující se tím, že obsahuje 1 až 6 % hmot. kyseliny vinné a/nebo kyseliny citrónové, 5 až 16 % hmot. uhličitanu sodného, 35 až 65 % hmot. cementu, 5 až 35 % hmot. písku a nejvýše 35 % hmot. bentonitu.
2. 2. Ochranný prostředek· podle bodu 1, vyznačující se tím, že obsahuje vévodě rozpustnou sloučeninu obsahující anion, jako vinanový, tvořící s iontem vápníku sraženinu nerozpustnou ve vodě, a sloučeninu obsahující kation, jako sůl alkalického kovu, tvořící s daným anionem sloučeninu ve vodě rozpustnou.