CS365391A3 - Apparatus for digital signal recording - Google Patents

Description

C. ~2~ tí-l^z-U-c CyS^f-^Í! 4. T) T3 r I > o í i o < c '· iro a>, i>'^·-- >

O N> VFHH; . cn cn oc

Zařízení pro zfi^amenávání zaváděcil:h kóciqvýlh slov hodipp- lyóho_sign^na. ma< ate-cig^éat-laooiěi g áznámu. —

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro záznam číslicového signá-lu, například číslicového videosignálu, do stop na magnetic-kém nosiči záznamu, uspořádaných rovnoběžně na magnetickémnosiči záznamu a v úhlu vzhledem k podélné ose tohoto nosi-če záznamu, přičemž číslicový signál se zaznamenává do prv-ní stopové části stop, přičemž zařízení obsahuje vstupnísvorku pro příjem číslicového signálu a obsahuje záznamo-vý prostředek pro zaznamenávání číslicového signálu do prv-ní stopové části.

Stav techniky

Zařízení tohoto typu je známo například z publikace"A study on detection methods of NRZ recording", S.Nakagawaa kol., v IEEE Transaction on Magnetics, sv. MAG 16, č.l,leden 1980, str. 104-110. Ve výše uvedené publikaci je roze-bírán číslicový signál ve formě číslicového videosignálu.

Když jsou videosignály zaznamenané na nosič záznamupomocí výše uvedeného zařízení, je důležité, aby při začátkučtení stopy bylo na hodinové bitové impulzy v přečtenémsignálu provedeno co nejlépe a nejrychleji možným způsobemvázání v závislosti na detekční metodě použité pro čtení.

Charakteristika vynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit zařízení, které jeschopné zajistit robustním způsobem vázání na hodinové bito-vé impulzy, které jsou přítomné v informaci čtené ze začát-ku stop.

Za tímto účelem se zařízení podle vynálezu vyznačuje tím, že obsahuje prostředek pro generování kódových slov uzpůsobený pro generování n-bitových prvních kódových slov, a přičemž záznamový prostředek je uzpůsoben pro zaznamenává-

<f£íiř\' - 2 - ní n-bitových prvních kódových slov do druhých stopovýchčástí, které tvoří začátek stop, přičemž první kódová slovaobsahují každé sled po sobě následujících p bitů majícíchprvní binární hodnotu a q bitů majících druhou binární hodno-tu, která je inverzní binární hodnota první binární hodnoty,a r bitů majících první binární hodnotu, a přičemž p, q ar jsou lichá celá čásla pro něž platí p-3, q-3ar-3.

Vynález je založen na seznání, že takovou signálovoukombinaci je třeba zaznamenat do druhých stopových částí nazačátku stop, takže je splněn požadavek, že signálová kombi-nace zaznamenaná ve druhých stopových částech je taková, žejak při použití detekce částečné odezvy třídy I, tak i detek-ce částečné odezvy třídy IV při reprodukci, je možné vázatprovádět vázání na hodinové impulzy signálu čteného ze druhých stopových částí.

Detekce částečné odezvy třídy I (PRl) je v široké mířerozebírána ve výše uvedené publikaci Nakagawy a také je označována jako amplitudová detekce zaznamenávání NRZ nebo amplitu-dovádetekce zaznamenávání NRZI. V detekční metodě částečnéodezvy třídy I je detekce založena na Nyquistově-1 filtro-vání, kde nedochází k mezisymbolové interferenci v hodinovýchokamžicích. Hodinové okamžiky se potom odvozují z maxim večteném signálu (po Nyquistově-1 filtrování).

Detekce částečné odezvy třídy IV (PR4) je také popsá-na ve zmíněném článku, při detekci částečné odezvy třídy IVje šířka pásma menší, než je šířka pásma Nyquistova 1 fil-tru. K mezisymbolové frekvenci dochází. Tato mezisymbolováfrekvence je však omezena na dva sousední bity. Hodinovéokamžiky jsou odvozeny od průchodů přečteného signálu nulo-vou hodnotou.

Pro další popis detekčních metod PRl a PR4 je možné seodvolat na Evropskou patentovou přihlášku č. 317 013(PHN 12.328). Důvod pro umožňování detekce PRl jakož i PR2 je shledá- ván ve skutečnosti, že jestliže je požadováno stanovit ve velčasném stadiu signálový formát, s nímž číslicový (video-)signál může být zaznamenáván na magnetickém nosiči záznamu,tj. v okamžiku, kdy ještě není známo, jaký typ detekční me-tody bude použit při reprodukci. Výrobci reprodukčního zaří-zení potom budou mít možnost volby, jak realizovat extrakcihodinových signálů v jejich reprodukčním zařízení. Tím, že se vytvoří podle vynálezu první kódové, slovoz alespoň sledu p "nul", q "jedniček" a r "nul", nebo spíšeq "jedniček", p "nul" a r "jedniček", je umožňována detekcesledu jak detekcí PRl, tak i detekcí PR4, takže je možnánáležitá extrakce hodinových bitů ze signálů prostřednictvímobou detekčních metod. Tím, že se do druhých blokových sekcí zahrnou první kó-dová slova dlouhá n-bitů, je zde možnost provedení vazby nahodinové impulzy slova, takže je možné předpovídat polohysynchronizačních slov, vyskytujících se později ve čtenémsignálu, čímž se zjednoduší detekce těchto synchronizačníchslov.

Kromě toho zařízení může být charakterizováno tím, žeje dále uzpůsobeno pro generování n-bitových druhých kódo-vých slov a pro zaznamenávání druhých kódových slov do dru-hých stopových částí, a přičemž druhá kódová slova jsou in-verzní kódová slova prvních kódových slov.

To umožňuje zahrnout do informačního signálu, který semá zaznamenávat, přídavné řídicí signály, což umožňuje sle-dování, když je informace reprodukována. Zařízení schopnézajistit tento znak se vyznačuje tím, že pro generování řídi-cího signálu v informaci zaznamenané do druhých stopovýchčástí, sestávajícího z nosné vlny mající relativně nízkoufrekvenci s ohledem na zaznamenávanou informaci, je zařízeníuzpůsobeno pro zaznamenávání prvních kódových slov a dru-hých kódových slov v prostřídaných polohách ve druhých sto-pových částech, takže střední hodnota zaznamenávané informa-ce se v zásadě vychyluje podle výchylky relativně nízkofrek- - 4 - venční nosné vlny, a přičemž pro tento účel je disparita prv-ních a druhých kódových slov různá od nuly.

Sledování stopy je potřebné pro náležité vedení čtecíhlavy vzhledem ke stopě, která má být čtena během reproduk-ce. Za tímto účelem jsou informační slova, tvořící (video-)signál, která mají být zaznamenána do stop, kódována do ka-nálových slov takovým způsobem, že řídicí signál je zahrnut * do sériového datového proudu kanálových slov, přičemž tentořídicí signál se používá během reprodukce pro odvozování řídičího signálu pro sledování stopy, kterým může být ovlivňová-na poloha čtecí hlavy vzhledem ke stopě, která má být čtena.Tento řídicí signál je realizován známým způsobem tím, žeprůběžná hodnota číslicového součtu v sériovém datovém proudukanálových slov, která se 'mají zaznamenávat, ukazuje chovánípodle požadovaného obrazce vyneseného v závislosti na čase,tj. například ve formě sinusové vlny nebo vlny s pravoúhlýmitvary. Příklady připojování řídicího signálu ovlivňováním hodnoty číslicového součtu číslicového kanálového systému, kterýse má zaznamenávat, jsou popsány například v Evropské paten-tové přihlášce č. 339 724 (PHN 12.553) nebo nizozemské paten-tové přihlášce č. 90.02.772 (PHN 23.537). Tím, že se přidělí podle vynálezu disparita rovná a prv-nímu kódovému slovu, kde a. je celé číslo různé od nuly, a žese přidělí disparita rovná -a. druhému kódovému slovu, budemožné zazrnout řídicí signál do číslicového informace, kte-rá má být zaznamenávána, tj. zahrnout první a druhá kódováslova takovým způsobem, že průběžná hodnota číslicového sou-čtu v číslicové informaci, která se má zaznamenávat ve dru-hých stopových částech v závislosti na čase, vykazuje chová-ní podle požadovaného obrazce řídicího signálu.

První a druhá kódová slova (jsou-li přítomna) mohou být ve formě 25-bitových číslicových slov. Nizozemská paten- tová přihláška č. 90.02772 (PHN 13.537) popisuje zaznamená- vání 25-bitových kanálových slov na magnetický nosič záznamu.Je zde uvažována videoinformace zahrnutá v 24-bitových infor-mačních slovech, k nimž je připojeno 1-bitové číslicové slo-vo pro získání 25-bitových informačních slov. Tato 25-bito-vá informační slova jsou potom kódována do 25-bitových kaná-lových slov v 2T předkodéru, načež jsou tato kanálová slovazaznamenávána do prvních stopových částí na nosiči záznamu.První (a případně druhá kódová slova), jak jsou popsána vý- Λ še, jsou připojována k sériovému datovému toku kanálovýchslov za 2T předkodérem. Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na pří-kladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kte-rých znázorňuje obr. 1 až 5 detekční metody PRl a PR4 proněkolik číslicových signálů, obr. 6 schéma stopové kombina-ce stopy získané se zařízením podle vynálezu, obr. 7 grafic-ké vyjádření informačního obsahu, který má být zaznamenándo stopy, obr. 8 grafické znázornění sledu prvních a druhýchkódových slov pro získání řídicího signálu v informaci, kte-rá se má zaznamenávat, obr. 9 a 10 grafické vyjádření obsa-hu synchronizačního bloku, obr. 11 různá znázornění informač-ního obsahu, který se má zaznamenávat ve stopě, obr. 12schéma zařízení podle vynálezu ve formě blokového schématua obr. 13 grafické znázornění obsahu paměti v zařízeníz obr. 12.

Obr. 1 až 5 popisují postup detekční metody PRl a PR4pro pět číslicových signálů.

Obr. la ukazuje číslicový vstupní signál, který má býtzaznamenán do stopy na magnetickém nosiči záznamu. Číslico-vý signál je tvořen prostřídanými "nulami" a "jedničkami".Hodinová frekvence v číslicovém signálu je rovna 1/2T. Čte-ní signálu z obr. la pomocí detekce PRl bude popsána s odvo-láním na obr. lb a čtení signálu z obr. la pomocí detekcePR4 bude popsána s odvoláním na obr. lc. / ‘i" fi <ffC T » I,A »·*

Obr. lb ukazuje v časovém signálu A^ odezvu (tj. výslednýsignál čtený při detekci PRl) na vzestupnou hranu v okamžikut=t v signálu z obr. la. Hodinové okamžiky v křivce A ležív maximu křivky a v okamžicích průchodu křivky nulovou hodnotou. Tyto hodinové okamžiky jsou vyznačeny podél časové osyna obr. lb a jsou rozmístěny v časových intervalech T. Maxi-mum křivky A v okamžiku t se časově shoduje se vzestupnou hranou v okamžiku t v signálu z obr. la.o Časový signál A£ je odezva na sestupnou hranu v okamži-ku t=t^=t +T v signálu z obr. la. Maximum v křivce A2 se ča-sově shoduje se sestupnou hranou při t=t^ signálu z obr. la.Vzestupná hrana v okamžiku t=t2=tc+2T signálu z obr. la opětvede ke křivce A^ , posunuté doprava o časový interval 2TSestupná hrana v okamžiku t=t2=t^+2T v signálu z obr. la máza následek křivku A2, která je také posunuta doprava o ča-sový interval 2T.

Celková odezva (tj. čtený signál, který je výsledkem)signálu z obr. la je součet odezev A^ a a posunutých ode-zev A^ a A2 ’ To ve<^e křivce znázorněné na obr. lbs A^+ A2- Hodinové okamžiky se nyní shodují s okamžiky, vnichž ukazuje signál A^+A2 své maximum. Extrakce hodinovéhosignálu, při použití detekce PRl, která je založena na maxi-mech ve čteném signálu pozorovaném jak výše uvedeno, můžebýt snadno realizována. Kromě toho nedochází k mezisymbolo-vé interferenci.

Obr. lc ukazuje časový průběh signálu A^ jako odezvy(tj. výsledný čtený signál při detekci PR4) na vzestupnouhranu v okamžiku t=t v signálu z obr. la. Maximum křivkyA^ na obr. 1 se časově shoduje se vzestupnou hranou v okamžiku t=t v signálu z obr. la. Hodinové okamžiky v křivce A^jsou opět rozmístěné v intervalech T, ale jsou posunuty o časový interval T/2 vzhledem k hodinovým okamžikům v křivceA^ na obr. lb. To vede k tomu, že okolo maxima jsou dva ča-sové okamžiky, v nichž je křivka A^ nenulová, zatímco vostatních hodinových okamžicích je křivka A^ skutečně nulo- vá. Z výše uvedeného je patrno, že dochází k mezisymbolovéinterferenci mezi dvěma sousedními bity. Časový signál A2 na obr. lc je odezva na sestupnou hra-nu v okamžiku t=t^=t +T v signálu z obr. la. Maximum v křivceA2 se opět vyskytuje na sestupné hraně.

Vzestupná hrana v okamžiku t=t2=tQ+2T v signálu z obr.la vede opět ke křivce A^, posunuté doprava o časový interval2T. Sestupná hrana v okamžiku t=t2=t^+2T v signálu z obr. lavede ke křivce A2, posunuté doprava o časový interval 2T.

Celková odezva (tj. výsledný signál čtený při detekciPR4) na signál z obr. la je součet odezev A^ a A2 a všech posu-nutých odezev A^ a A2‘ To vYtváří nulový signál vyznačený naobr. lc jako časový signál A^+A^ To se také stává zřejmým,jestliže se bere v úvahu frekvenční odezva H(f) detekce PR4jak je znázorněna na obr. Id. Tato frekvenční odezva H(f) mánulu při f=l/2T. Jelikož signál z obr. la má frekvenci f=l/2T,není tak zjistitelný detekcí PR4.

Obr. 2a znázorňuje číslicový vstupní signál, který jezaznamenán do stopy na magnetickém nosiči záznamu. Číslicovýsignál je vytvořen prostřídanými dvojicemi "nul" a "jedniček".Hodinová bitová jednotka v tomto signálu je opět rovná T. Sig-nál má frekvenci f rovnou 1/4T. Analogicky jako v předchozímpopise vytváří vzestupná hrana v okamžiku t=t v signáluz obr. 2a po detekci PRl časový signál A^ znázorněný na obr. 2b. Křivka A^ na obr. 2b je opět stejná, jako křivka A^ naobr. lb. Sestupná hrana v okamžiku t=t^ v signálu z obr. 2apo detekci PRl vytváří časový signál A2, znázorněný na obr. 2b. Křivka A2 na obr. 2b je totožná s křivkou A2 z obr. lb.

Obr. 2b ukazuje v křivce A^+A2 celkovou odezvu po detek-ci PRl na signál z obr. 2a. Polovina hodinových okamžiků seshoduje s maximy časového signálu, jak je patrné z časovéhosignálu A^+A2 na obr. 2b. Když se použije detekce PRl, můžetak být snadno realizována extrakce hodinového signálu. - 8 - fcaUSA.u &amp; ť ' i,«*

Podobně jako v předchozím popise vytváří vzestupná hranav okamžiku t=t2 v signálu z obr. 2a po detekci PR4 časový sig-nál A^ znázorněný na obr. 2c. Křivka na obr. 2c je opět to-tožná s křivkou A^ na obr. lc. Sestupná hrana v okamžiku t=t^v signálu z obr. 2a vytváří po detekci PR4 časový signál A2znázorněný na obr. 2c. Křivka A2 na obr. 2c je stejný jakokřivka A2 na obr. 1c.

Obr. 2c ukazuje v časovém signálu A^+A2 celkovou odezvu,po detekci PR4, na signál z obr. 2a. Jak již bylo poznamenáno,provádí se extrakce hodinového signálu s detekcí PR4 pomocízjištování přechodů pres nulovou hodnotu v signálu A^+A2. Pře-chody nuly v tomto signálu se však neshodují v čase s hodino-vými okamžiky. To vede k tomu, že dobrá extrakce hodinovéhosignálu je obtížná.

Obr. 3a ukazuje číslicový vstupní signál zaznamenaný vestopě na magnetickém nosiči záznamu. Vstupní signál je tvořenstřídajícími se soupravami tří "jedniček" a tří "nul". Hodi-nová bitová jednotka v signálu je rovná To Signál má frekven-ci rovnou 1/6T. Obr. 3b ukazuje v časovém signálu A^ odezvupo detekci PRl na vzestupnou hranu v okamžiku t=t v signáluznázorněném na obr. 3a. Časový signál A2 ukazuje odezvu podetekci PRl na sestupnou hranu v okamžiku t=t^. Celková odez-va po detekci PRl na signál znázorněný na obr. 3a, je zná-zorněna na obr. 3b pomocí časového signálu A^+Ar>. Zřetelněznázorněná je skutečnost, že maxima v časovém signálu se ča-sově shodují s hodinovými okamžiky, takže řádná extrakce ho-dinového signálu je možná.

Signál A? na obr. 3c ukazuje odezvu po detekci PRA navzestupnou hranu v okamžiku t=tQ. Signál A2 představuje odez-vu po detekci PR4 na sestupnou hranu v okamžiku t=t^. Sig-nál A^+A2 na obr. 3c představuje celkovou odezvu po detekciPR4 opět na signál znázorněný na obr. 3a. Jasně rozeznatelnáje skutečnost, že "nuly" v signálu A^+A- se časově shodujís hodinovými okamžiky, takže řádná extrakce hodinových bitůje opět možná. - 9 -

Toto znamená, že při detekci PRl tak i při detekci PR4je možná extrakce hodinových bitových impulsů ze signáluz obr. 3.

Obr. 4 ukazuje detekci PR1 (obr. 4b) a detekci PR4 (obr.4c) signálu z obr. 4a, který je zaznamenán do stopy na magne-tickém nosiči záznamu. Signál střídavě obsahuje pět "jedniček"a pět "nul". Z obr. 4b je zřetelně ukázáno v signálu A^+A2,který reprezentuje celkovou odezvu po detekci PR1 na signálz obr. 4a, takže maxima v tomto signálu se shodují s hodino-vými okamžiky tak, že náležitá extrakce hodinového signálu jemožná. V signálu A^+A2 z obr. 4c, tj. celkové odezvě po de-tekci PR4, pokračuje vzájemná shoda nulových přechodů s hodi-novými okamžiky. Také v tomto případě tak platí, že náležitáextrakce hodinových bitů je možná pro obě detekční metody. V křivce A^+A2 na obr. 4c skutečnost, že v okamžiku t dochá-zí k průchodu nulovou hodnotou, označuje přechod ze signálumajícího velké absolutní maximum v kladném směru do signálumajícího malé relativní maximum v záporném směru, a že prů-chod nulovou hodnotou v okamžiku t2 značí přechod ze signálumajícího malé relativní maximum v kladném směru do signálumajícího velké absolutní maximum v záporném směru. Relativnímaxima (v negativním směru mezi okamžiky tQ a t^ a v kladnémsměru mezi okamžiky t^ a t2) jsou stále ještě tak velký, žečiní správnou detekci průchodů nulovou hodnotou možnou.

Obr. 5 ukazuje pouze detekci PR4 signálu majícího pro-střídání čtyř "nul" a čtyř "jedniček", jak je znázorněno naobr. 5a. Celková odezva A^+A2 na obr. 5b zřetelně ukazuje, žemezi průchody nulovou hodnotou, které se shodují s hodinový-mi okamžiky jako je tQ a t^, je další nulový přechod v polo-vině mezi nimi. Výsledkem je, že relativní extrémy v křivceA^l+A2 a umístěné v polovině mezi t=tQ a t=t^ jsou tak malé,že Činí správnou detekci průchodů nulovou hodnotou nemožnou.

Totéž platí pro detekci signálu tvořeného prostřídánímp "nul" a p "jedniček", kde p je sudé číslo větší nebo rovnéšesti. Kromě toho, jestliže je zde mnoho "jedniček" a "nul" rťiCtťK'1 jA.Λ.Λμ-<»»-.♦»- - 10 - za sebou, přechody v signálu, který se má zaznamenávat, jsoudále od sebe, a v důsledku toho se hodinová extrakce po de-tekci PRl nebo PR4 stává obtížnější. To znamená, že i přípa-dě, kdy p je liché číslo mnohem vetší než 5> extrakce hodino-vého signálu po detekci PRÍ nebo PR4 se stane obtížnější, ne-li nemožná.

Obr. 6' ukazuje schéma magnetického nosiče záznamu, na němžjsou zaznamenány ve stopách Tg , číslicový videosignál a číslicový zvukový signál, a tc stopách uspořádaných šikmovůči podélné ose nosiče záznamu. Záznam ze stop se čte pomo-cí neznázorněných čtecích hlav, pohybujících se po stopách vesměru vyznačeném šipkou 2_. V prvních stopových částech TPlstop je uložena digitální, videoinformace. Druhé stopové částiTP2, tvořící začátek stop, předcházejí první stopové částiTPl. Číslicová zvuková informace, například zvukový signáls pulzní kódovou modulací PCM, je uložena do třetích stopo-vých částí TP3, znázorněných s vyšrafováním. První stopovéčásti TPl a třetí stopové části TP3 jsou vzájemně odděloványčtvrtými stopovými částmi TP4, jinak nazývanými editačnímimezerami. Stopy jsou zakončeny pátými stopovými částmi TP5.

Dvě stopy, jako stopy T^ a T2, mohou být po sobě opa-třovány záznamem pomocí dvou samostatných hlav, z nichž jed-na hlava má úhel azimutu ^a druhá hlava má úhel azimutu fl),Hlavy jsou potom uloženy, například v úhlu 180° okolo obvo-du otáčivého hlavového bubnu, zatímco nosič záznamu je obalenokolo hlavového bubnu v úhlu 180°. Během poloviny otočky hla-vového bubnu se do stopy, jako je stopa T^, pořizuje záznamjednou z obou hlav, a během následující otáčky hlavového bub-nu se zaznamenává do stopy T2 druhou hlavou. Alternativněje možné mít spojenou činnost obou hlav. V takovém případějsou těsně u sebe na obvodě hlavového bubnu a jsou k soběnavzájem pevně připojeny. Při jednom přechodu nosiče zázna-mu kombinovanými hlavami je současně prováděn záznam dostop T^ a T2. 11 V 50 Hz systému s 625 videořádkami na obrázek je informa-ce uložená v jediném videosnímku rovná jedinému videoobrázkuuloženém v prvních stopových částech TPl dvanácti po sobě ná-sledujících stop. V 60Hz systému s 525 řádky na obrázek jeinformace uložená v jediném videosnímku uložena v prvníchstopových částech TPl deseti po sobě následujících stop.

Pro záznam dvou zvukových kanálů do třetích stopovýchčástí jsou v 50 Hz systému k dispozici třetí stopové částiš esti po sobě následujících stop na videosnímek,, Pro 60 Hzsystém se jedná o třetí stopové Části pěti po sobě následu-jících stop na videosnímek.

Informační obsah v jedné stopě bude dále popsán níže.

Obr. 7 schematicky znázorňuje informační obsah signálu zazna-menaného do jedné stopy. Obsah je znázorněn na obr. 7 ve for-mě obdélníka majícího vodorovné řádky, které jsou postupněčteny zleva doprava a shora dolů. Nejprve jsou obsahem dvěřádky n-bitových kódových slov, která jsou zaznamenána dodruhé stopové části TP2. V tomto příkladě je n rovné 25. Kaž-dá řádka obsahuje 47 kódových slov. Celkový informační ob-sah, který má být zaznamenán do druhé stopové části TP2 jetak 94 25-bitových kódových slov. Informace zaznamenaná doprvní stopové části TPl, která přichází po druhé stopovéčásti TP2, obsahuje (81+7=)88 řádek informace, obsahujícíchkaždá 47 n (=25)-bitových kanálových slov. První stopováčást TPl je následována čtvrtou stopovou části TP4 (editač-ní mezera). Ve čtvrté stopové části jako v první stopovéčásti jsou zaznamenány dvě řádky 47 n(=25)-bitových kódovýchslov. Ve třetí stopové části TP3, která následuje čtvrtoustopovou část je zaznamenána informace, která je přítomnáv (6+3=)9 řádcích, přičemž každý řádek obsahuje opět 47 n(=25)-bitových kanálových slov. V páté a poslední stopovéčásti TP5 stopy je také zaznamenáno n(=25)-bitových kanálo-vých slov. Pro 625 řádkový systém obsahuje tato pátá stopo-vá část 1325 bitů, tj. přesně 53 kódových slov. Pro 525

- 12 - řádkový systém obsahuje pátá stopová část 4.445 bitů. To zna-mená 57 kompletních 25-bitových kódových slov a dalších 20prvních bitů přídavného kódového slova. Důvod pro zvoleníobsahu páté stopové části výše uvedeným způsobem bude vysvět-len níže.

Ve stopových částech TP2, TP4 a TP5 jsou zaznamenánan-bitová první kódová slova obsahující alespoň po sobě násle-dující sledy p "nul", q "jedniček" a r "nul", nebomalterna-tivně p "jedniček", q "nul" a r "jedniček". V tomto případějsou p, q a r lichá celá čísla, pro která platí p 3,q„>3 a r-í>3o 2 popisu s ohledem na obr. 4. až 5 se ukázalo zřejmé, žes těmito kódovými slevy je možná detekce PR1 a PR4 informa-ce čtené ze druhých stopových částí. Dále budou popisoványrůzné možnosti pro první kódové slovo.

První kódové slovo může být následující (p=q=r=3 ).... 000111000....... 2p bitové první kódové slovo by potom mohlo vypadatnásledovně: 0001110001110001110001111

Skutečnost, že nyní se na konci kódového slova nebo kde-koli jinde v kódovém slově nacházejí čtyři "jedničky" nebočtyři "nuly" v řadě není námitkou pro detekci PR1 a PR4<>

První kódové slovo může také vypadat následovně (p=q=r=5).... OOCCdllll 00000.....

Není doperučitelné vytvářet 25-bitcvé první kódové slo-vo pouze z po sobě následujících sledů pěti "jedniček" a pěti"nul", protože v tomto případě zde bude 10 "nul" nebo 10"jedniček" v řadě v přechodech mezi po sobě následujícímiprvními kódovými slovy, což je nežádoucí z různých důvodů,například z důvodu horší extrakce hodinových bitů. - 13 -

Jinou možností je kombinace sledů 3 "jedniček" a sledů5 "nul" nebo jiná, jako ... .11100011100000.....

Jako obzvláštní příkladné provedení prvního kódovéhoslova s n=25 je možno uvést: 0001110001110000011100011.

Zaznamenávání prvních kódových slov do druhých stopovýchčástí má za cíl odvozovat hodinové bity z informace čtené zedruhých stopových částí, když se začíná čtení stop. To můžebýt realizováno vedením čtené informace do fázově vázané smyčky. Oscilátor řízený napětím je potom řízen takovým způso-bem, že se nastaví na frekvenci hodinových bitů nebo jejichnásobku.

Jestliže byla fázově vázaná smyčka , systém je vázánna hodinové bity informace čtené z druhých stopových částí.Kromě toho, když se zaznamenávají první kódová slova do dru-hých stopových částí, je zde možnost detekce, po té co byloprovedeno vázání na hodinové bity během první čtecí operace,prvních kódových slov, jejichž bitové kombinace jsou přiroze-ně známé, takže když se čte z druhých stopových částí, můžese čtecí zařízení vázat na frekvenci hodinových impulzů slov.Hodinový impulz slova pro 25-bitová první kódová slova jetak 1/25 bitového hodinového impulzu. Jestliže zařízení jevázáno na frekvenci hodinových impulzů slov, bude možná ur-čitá detekce synchronizačních slov umístěných v první stopo-vé části (viz níže).

Jestliže se dále požaduje použít řízené sledování, za-tímco se provádí čtení ze stop, a tedy také když se čte in-formace z druhých stopových částí, může být během zaznamená-vání vložen do zaznamenávané informace řídicí signál, tj.provádí se sledování ovlivňováním průběžné hodnoty číslico-vého součtu v informaci, která se má zaznamenávat. Ve výšezmíněné nizozemské patentové přihlášce č. 90.02.772 (PHN13.537) je popsáno, jak se má řídicí signál vkládat do in-formace, která se má zaznamenávat.

- 14 -

Toto má zužující funkci vzhledem k tomu, že průběžnáhodnota číslicového součtu v datovém proudu se chová jakonosič, který má relativně nízkou frekvenci ve srovnání s bi-tovou frekvencí informace, která se má zaznamenávat. Profixování takového řídicího signálu na informaci, která se mázaznamenávat také ve druhých stopových částech je třeba za-znamenat první a druhá kódová slova ve druhých stopovýchčástech, která jsou také dlouhá n bitů a jsou invejrzní vůčiprvním kódovým slovům. Kromě toho má první kódové slovo atak i druhé kódové slovo dispsritu různou od nuly. V předchozím příkladě, pro který byl pro první kódovéslovo zvolen bitový sled OOClllOOOlllOCOOClllCOOll, je disparita prvního kódového slova rovná -3. Bruhé kódo-vé slovo V»?2 má potom následující bitový sledí 111OOOlllOOOlllll00011100a má disparitu +3.

Obr. 8 ukazuje na obr. Sb řídicí signál vynesený v zá-vislosti na čase, jaký může být fixován na signál, který semá zaznamenávat do druhých stopových částí. Aby se toto za-jistilo, je třeba, aby první a druhá kódová slova byla umís-těna jedno za druhé tak, aby se příslušný řídicí signál zís-kal, jak je znázorněno na obr. 8b. Obr. 8c ukazuje pořadíprvních a druhých kódových slov vynesených v závislosti načase, jak se mají zaznamenávat ve druhých stopových částech.V okamžiku t^ se do stopy zaznamenávají vždy druhá kódováslova Vb, mající kladnou disparitu. Okamžitá hodnota číslico-vého součtu tak pokračuje ve zvyšování své velikosti, vizobr. 8a, až do okamžiku t^, kdy se dosáhne maxima v signálu8a. V tomto okamžiku se připojí kódová slova W^. Tato kódováslova mají zápornou dispsritu. Průběžná hodnota číslicovéhosoučtu se tak zmenšuje,, až se v okamžiku dosáhne minimav signálu z obr. 8a. Po té se opět připojí druhá kódová slo- va - 15

Ve stopách, do nichž se má umístit řídicí signál, sestřídavě zaznamenává sled druhých kódových slov ve druhýchstopových částech těchto stop a ve stopách, které nemusímít v sobě umístěn řídicí signál by bylo postačující zazna-menat například tři "nuly", tři "jedničky", tři "nuly" ....atd. střídavým způsobem. S výhodou se použije prostřídáníprvních s druhých kódových slov Wg, Vk,, .... . Čtvrtá stopová část TP4 (editační mezera) a pátá stopo-vá část TP5 ve stopě jsou s výhodou vyplněny stejným typeminformace jako druhá stopová část TP2 stejné stopy. Editačnímezera TP4 je zavedena pro umožňování samostatné editace zvu-kového signálu ve stopové části TP3. Jestliže byl zvukovýsignál editován, toto znamená, že bitové kombinace v editač-ní mezeře nadále již nejsou nerušené. Při následné reproduk-ci videosignálu a editovaného zvukového signálu tento nedo-statek pokračování bitových kombinací v editační mezeře bymohl vést k porušení vazby reprodukčního systému. Vloženímstejných kódových slov do editační mezery jako do druhé sto-pové části může být u systému opět velmi rychle dosaženovazby.

První stopová část TP1 ve stopě obsahuje videoinforma-ci. Obr. 9 znázorňuje obsah synchronizačního bloku zazname-naného do první stopové části stopy. Synchronizační blok jeve skutečnosti vodorovný řádek znázorněný na obr. 7 ve sto-pové části TP1.

Jak bylo uvedeno výše, tento řádek (tento synchronizač-ní blok) obsahuje 47 kanálových slov, která obsahují každé(v tomto případě) 25 bitů, označených cw^. cwq. ... cw^,cw^. Každé 25-bitové kanálové slovo obsahuje čtyři části,tj. tři stejné části, které jsou dlouhé 8 bitů, a jednučást dlouhou 1 bit, jak je znázorněno na obr. 9 pro cw^. Výše zmíněná nizozemská patentová přihláška č. 90.02. 772 (PHN 1.3-537) popisuje, jak se tato 25-bitcvá kanálová slova získají kombinováním pokaždé tří 8-bitových informač- nich slov videoinformace do 24-bitového informačního slova,po kterém se připojí jediný bit pro ovlivňování průběžné hod-noty číslicového sooučtu v sériové informaci po sobě násle-dujících 25-bitových informačních slov, při zaměření na vklá-dání například řídicího signálu do tohoto informačního prou-du. Jinou možností je realizovat pokles ve frekvenčním spek-tru informačního toku při specifické frekvenci. Následně se 25-bitová informační slova převedou do 25-bitových kanálových slov v 2T přečkoaéru, načež jsou zazna-menávána na magnetický nosič záznamu.

První kanálové slovo cw^ v každém řádku (každý synchro-nizační blok) obsahuje synchronizační slovo. Synchronizačníslevo je tvořeno prvními 17 bity v prvním kanálovém slověcw^. Zahrnutí synchronizačního slova do 25-bitového infor-mačního slova do 25-bitového kanálového slova je také popsá-no v uvedené nizozemské patentové přihlášce č. 90.02.772(PHN 13.537), na kterou se zde odvoláváme.

Po té se zahrne do posledních S bitů prvního kanálové-ho slova cw^ identifikační informace ID a bity 2 až 17 druhé-ho kanálového slova cWq. Identifikační informace ID obsahu-je například číslo stopy (4 bity) udávající ve které z 10nebo 12 stop videosnímku je informace uložena, číslo snímku(2 bity) označující specifický videosnímek a 1-bitové slovoudávající zda údaje v synchronizačním bloku jsou zvuková da-ta nebo videodata.

Identifikační informace dále obsahuje číslo řádky ozna-čující vodorovnou řádku v části obdélníka znázorněné na obr. 7 jako stopová část TPl nebo TP2. Čísla řádek se pohybujíod 1 do 97, takže všechny řádky (všechny synchi-onizační blo-ky) v prvních a druhých stopových částech jsou identifiková-ny. Pro číslování řádek je k dispozici 7 bitů. 8 bitů tvoříparitní slabiku pro identifikační informaci a dva bity jsounevyužité. - 17 -

Synchronizační blok mající číslo řádky větší než 7 dá-le obsahuje 8-bitové slovo obsahující pomocná data. Jako po-mocná data je možné uvažovat písmenná data (adresář), kon-trolní data (udávání, zda jde o 50 nebo 60 Hz videosignály,udávání rychlosti vzorkování zvukových signálů) nebo tele-text ová data. Obě kanálová slova cw^ a cw^ v řádku (synchro-nizačním bloku) jsou nyní přesně vyplněna. Synchronizačníblok dále obsahuje kanálová slova cw^ až cw^. Tato. kanálováslova obsahují (42x3=) 126 8-bitových videoslov.

Bity 2 až 9 kanálového slova cw^^ také tvoří 8-bitovévideoslovo. Synchronizační blok dále obsahuje bity 10 až 25kanálového slova cw^ a kanálová slova cw^ a cw^y. Tato in-formace obsa huje vodorovné parity.

Jestliže se uvažuje řádka (synchronizační blok) v částiTP1 mající počet řádek menší než 8, obsahuje řádková část odbitu 18 kanálového slova cv/q do bitu 9 kanálového slova cw^svislé parity místo pomocných dat a videoinformace.

Vodorovné a svislé parity jsou připojeny pro zaznamená-vání videoinformace pro umožnění korekce chyb čtené videoin-formace.

Obr. 10 ukazuje obsah řádku (synchronizačního bloku),který je zaznamenán do třetí stopové části stopy. Synchroni-zační blok je opět vodorovný řádek znázorněný na obr. 7 vestopové části TP3. Řádky opět obsahují všechny synchronizační informaci aidentifikační informaci, jak již bylo uvedeno výše. Posled-ních 8 bitu kanálového slova cw^. kanálové slova cv^ až cw^^a bity 2 až 17 kanálového slova 38 obsahují zvukovou informa-ci odpovídající celkem 108 (=3x35+3) 8-bitových zvukovýchslov (tj. 108 zvukových slabik). Posledních 8 bitu kanálové-ho slova CW45 obsahují pomocnou datovou informaci odpovída-jící celkem 20 (=3x6+2) S-bitových datových slov (tj. 20 da-tových slabik). Tato pomocná datová informace je v zásadě to-tožná s pomocnou datovou informací v první stopové Části. 18 Dále jsou od bitu 10 v kanálovém slově gw^ zahrnuty vo-dorovné parity, jak bylo popsáno s odvoláním na obr. 9» Výše uvedený obsah se vztahuje na těchto šest řádků včásti TP3. Pro zbývající tři řádky v části TP3 platí, že ver-tikální parity jsou zahrnuty do řádky místo zvukových slabika pomocných datových slabik· Vodorovné a svislé parity jsouopět připojeny pro umožnění korekce chyb zvukové informace apomocných dat, která byla čtena·

Obr· 11 ukazuje opět schematicky sériový datový proud,který je zaznamenán do stopy· I\Ta začátku jsou to první a/ne-bc druhá kódová slova zaznamenaná do druhé stopové části TP2.Potom je to informace zaznamenaná do první stopové části TP1ONejprve synchronizační bloky S3^ až SB? obsahující svislé pa-rity HP, kromě synchronizačních slov (S) a identifikační in-formace (ID). Potom synchronizační bloky SBg až §Βθθ obsahu-jící pomocnou informaci (Aux) a videoinformací (VD) místosvislých parit. Konečně první a/nebo druhá kódová slova, kte-rá jsou zaznamenána ve čtvrté stopové části TP4.

Potom přichází informace, která je zaznamenána ve třetístopové části TP3. Nejprve synchronizační bloky SB^ až SB^,které obsahují zvukovou informaci (AD), pomocnou informaci(Aux) a vodorovné parity (HP) kromě synchronizačních slov (S)a identifikační informace (ID). Potom synchronizační blokySB?, SBg a SBg, které obsahují svislé parity (VP) místo zvu-kové a pomocné informace· Konečně jsou v páté stopové částiTP5 zaznamenána první a/nebo druhá kódová slova. Důvod pro to, aby svislé parity pro videoinformsci bylyumístěny v čele stopy, tj. před videoinformací ve stopě, jenásledující. Jeden je, že by měly být možné při čtení infor-mace zaznamenané na nosič záznamu trikové mody. V trikovýchmodech má nosič záznamu rozdílnou dopravní rychlost než jedopravní rychlost při normální reprodukci. Při této odlišné(vyšší nebo nižší) dopravní rychlosti čtecí hlavy (hlava)sledují dráhu, která není rovnoběžná se stopami, a v důsled- 19 - ku toho křižuje stopy. V časovém intervalu, během kterého ječtecí hlava umístěna nad stopou během trikového modu čte čtecí hlava jeden nebo více než jeden (ale daleko ne všechny)synchronizační blok obsahující videoinformaci z této stopy.Každý synchronizační blok obsahuje, kde jde o synchronizačníblok v první stopové části, například videoinformaci a vo-dorovné parity. Tyto vodorovné parity jsou určeny pro korek-ci chyb pomocných dat a videodat v synchronizačním bloku.

Pro čtení v trikovém modu a tak i pro Čtení informace obsažené v synchronizačním bloku je možná korekce chyb na základěinformace vodorovné parity zahrnuté v tomto synchronizačnímbloku, který byl přečten.

Svislé parity jsou určeny k tomu, aby zaváděly korekcichyb do sloupcových bitů v obdélníku znázorněném na obr. 7»Pro tento účel je zapotřebí, aby všechny tyto bity ve sloup-ci byly čteny. Jak bylo vysvětleno výše, zdaleka ne všechnysynchrnizační bloky jsou v trikovém modu čteny. To znamená,že zpravidla v trikovém modu nejsou čteny všechny informaceve sloupci v obdélníku z obr. 7« To také znamená, že v tri-kovém modu nemůže být svislá paritní informace použita prorealizaci korekci chyb informace čtené ze stop. Čtení svislé paritní informace v trikovém modu nenískutečně příliš užitečné. Užitečnější je dovolit, aby čtecíhlava četla co možná nejvíce synchrnizačních bloků obsahují-cích požadovanou videoinformaci při sledování dráhy po no-siči záznamu.

Požadovaná informace je proto zaznamenána co možná nej-více ve středu nosiče záznamu a svislá paritní informace comožná nejvíce na stranách. Pro případ, kde videoinformacebyla zaznamenána ve stopě před zvukovou informací toto zna-mená, že svislé parity náležející videoinformaci jsou zazna-menány před videoinformaci, a svislé parity náležející zvu-kové informaci jsou zaznamenány za zvukovou informací ve stopě. - 20

Není třeba poznamenávat, že jestliže zvuková informacebyla zaznamenána do stopy před videoinformací, byla by svis-lá paritní informace náležející ke zvukové informaci, zazna-menána do stopy před zvukovou informaci a svislá paritní in-formace náležející k videoinformací po videoinformací·

Skutečností je dále, že při normální reprodukci se chy-by mohou spíše vyskytovat, když je informace čtena z koncůs topy, tj. na stranách nosiče záznamu· Zaznamenáním videe-informace a zvukové informace více ke středu stopy, při po-hledu z hlediska podélného směru stopy, bude zvýšena pravdě-podobnost čtení užitečné informace (reprezentované vodorov-nými paritami)·

Cbr. 12 ukazuje příklad zařízení pro záznam zvukové in-formace, videoinformace a pomocné informace ve stopách· V jednotce 5Q pro zpracovávání zvukového signálu, senapříklad stereofonní zvukový signál převádí z 8-bitovýchzvukových slov (audio-bitů), které jsou vedeny do paměti 56po vedení 53.

Obr. 13 schematicky ukazuje dílčí dělení obsahu tétopaměti 56. V pamětové sekci I jsou tyto audio-bity (6 řádků108 audiobjtů celkem). Ve zpracovávací jednotce 51 videosig-nálu je videosignál po té, co byl podroben obrázkovému kó-dování pro redukování množství informace, na 8-bitová vide-oslova (videobity), která jsou vedena po paměti 56 po vedení54. V pamětové sekci II jsou tyto videobyty ukládány (cel-kem 81 řádků 127 videobitů). V procesoru pomocného signálu 52 je pomocný signál pře-váděn na S-bitová pomocná datová slova (aux bity)· Po vede-ní 55 jsou tyto bity vedeny do paměti 56. kde jsou ukládánydo sekcí III a IV. V sekci III se ukládá jeden pomocný bitena každé z 81 řádek. V sekci IV je umístěno celkem 6 řádekpokaždé 20 pomocných bitů.

Po té se provede operace na korekci chyb pro informaciuloženou v sekcích II a III. To má za následek, že se svislé - 21 parity ukládají do sekce Va a vodorovné parity se ukládajído sekce Via* Nejprve se provede' operace ochrany proti chy-bám sloupec po sloupci pro informaci uloženou v každém slou-pci v sekcích II a III. To zajišťuje, že svislá paritní in-formace se ukládá v odpovídajícím sloupci v sekci Va. Po do- končení operace pro všechny sloupce v pamětových sekcích IIa III tímto způsobem se provede operace pro ochranu protichybám po řádkách pro informaci uloženou v každé řádce v sek-cích II, III a Va. To potom zajištuje, že vodorovná paritníinformace je uložena v odpovídající řádce v sekci Via. Při horizontální paritní informaci uložení v řádce sek-ce Via a informaci uložené ve stejném řádku pamětových sekcíII a III je možné při reprodukci zjišťovat a v případě potře-by korigovat chyby vyskytující se v této kombinované řádcev sekcích II, III a Via. Při vertikální paritní informaci uložené ve sloupciv sekci Va a informaci uložené ve stejném sloupci v paměto-vé sekci II (nebo III) je možné při reprodukci zjišťovat apodle potřeby korigovat chyby v tomto kombinovaném sloupcipamětových sekcí II (nebo III) a Via, Operace pro ochranu proti chybám se také vykonává pro informace uložené v sekcíchI a IV. Výsledkem je, že svislé parity jsou uloženy v sekciVb a vodorovné parity jsou uloženy v sekci Vlb.

Také v tomto případě se operace pro ochranu proti chy-bám provádí pro informaci uloženou v každém sloupci v sekcíchI a IV. To zajišťuje, že svislá paritní informace je ulože-na v odpovídajícím sloupci v paměťové sekci Vb. Po té, co by-ly všechny sloupce v paměťových sekcích I a IV zpracoványtímto způsobem, provede se operace ochrany proti chybám řá-dek po řádku pro informaci uloženou v každém řádku v sekcíchI, IV a Vb. To zajištuje, že vodorovná paritní informace jeuložena v odpovídajícím řádku v sekci Vlb. Dále poskytuje ID generátor 57 identifikační informaci uloženou v sekcích Vila a Vllb. V sekci Vila je 88 řádek - 22 vždy tří ID bitů a v sekci Vllb je 9 řádek vždy po třechID bitech.

Po té se čte řádek po řádku obsah paměti 56 a hodnoty,které mohou byt skramblovány v neznázorněném měniči bitovéhosledu jsou vedeny do jednotky 58. To má za následek, by bityjsou po každé vedeny do jednotky 58. V nizozemské patentové přihlášce č. 90.02.772, (PHN 13.537)je dopodrobna popsána činnost jednotky 58 a 2T předkodéru 59.Pro vysvětlení této operace je možné se odvolat na tuto paten-tovou přihlášku. Bude postačující poznamenat v této souvis-losti, že pokaždé tři osmibitová slova, vedená z paměti 56do jednotky 58 se převádí.na jediná 25-bitová informační slo-va v jednotce 58 jako výsledek extenze o jeden bit (buď ”0"nebo "l"). V 2T předkodéru 59 se 25-bitová informační slovapřevádí na 25-bitová kanálová slova, která jsou potem vedenado záznamového zařízení 61, když je spínač 60 v poloze a-b.Kanálová slova se zaznamenávají na nosič záznamu záznamovýmzařízením 61. Před čtením informace z paměti 56 se spínač 60 uvede dopolohy c-b na základě řídicího signálu vedeného do spínače60 centrální procesorovou jednotkou.

Zařízení obsahuje generátor 63 kódových slov určený progenerování prvních a případně druhých kódových slov. Jestli-že se předpokládá, že do informace, která se má zaznamenávatdo druhých stopových částí TP2, se má vkládat řídicí signálmající frekvenci f, generátor 63 je určen pro generováníprvních a druhých kódových slov prostřídaným způsobem, jakjiž bylo vysvěětleno s odvoláním na obr. 8 na základě řídi-cího signálu ve formě pravoúhlé vlny mající frekvenci f^ ge-nerovanou generátorem řídicího signálu 64.

Spínač 60 udržuje polohu c-b, dokud generátor 63 nedo- dal 94 25-bitových kódových slov do záznamového zařízení 61

Potom spínač 60 se přepne do polohy a-b. Následně se v jed- - 23 - notce £8 synchronizační slovo a první slabika první řádkyv paměti 56 kombinují pro vytvoření prvního 25-bitového in-formačního slova, které má být vedeno do záznamového zaříze-ní 61 po 2T předkódování. Vkládání synchronizačního slova dosériového datového toku, jak je realizováno jednotkou 58, jeopět dopodrobna rozebráno ve výše zmíněné nizozemské paten-tové přihlášce č. 90.02,772 (PHN 13.537).

Po té se zbývající bity uležené v prvním řádkou paměti56 kombinují ve skupině po třech a převádějí se na 25-bitováinformační slova v jednotce 58, a po té, co byla podrobenapředkódování v 2T předkodéru 59. se zaznamenávají do stopynosiče záznamu. Následně se v jednotce 58 synchronizační slovo a prvníslabika druhého řádku v paměti 58 kombinují pro vytvořenídalšího 25-bitového informačního slova, které má být vedenodo záznamového zařízení 61 po předkódování v předkodérá 59.Potom se 3 bity uloží pokaždé do druhé řádky paměti 56, kom-binují se a převedou se na 25-bitové informační slovo v jed-notce 58. Tato operace pokračuje, až celý druhý řádek paměti56 byl přečten. Tato operace se opakuje pro následující řád-ky paměti 56, až byl přečten. Tato operace se opakuje pronásledující řádky paměti 56. až byl přečten 88-ný řádekv paměti 56. Informace uložená v paměťových sekcích II, III,Va, Via a Vila, byla nyní přečtena z paměti 56 a zaznamenáváse do stopy na nosiči záznamu, tj, do první stopové částiTP1.

Spínač 60 se nyní přepne zpět do polohy c-b. Generátor63 kcdových slov opět generuje 94 kódových slov (prvních apřípadně druhých kódových slov), která se zaznamenávají dostopy záznamovým zařízením 61 a tvoří čtvrtou stopovou část. Následně se spínač 60 vrátí do polohy a-b. Způsobem po- psaným výše se zbytek informace uložené v paměti 56 přečte a zaznamená se do stopy, po té co je připojena synchronizač- ní informace a po té co proběhlo další zpracování v jednotce - 24 - 58 a v předkodéru 59. Tímto způsobem se vyvine třetí stopováčást. Po té se opět spínač 60 vrátí do polohy c-b a jiná kó-dová slova 47 se vedou do záznamového zařízení 61 generáto-rem 63 a zaznamenávají se do stopy tak, aby tvořila pátoustopovou část.

Je třeba poznamenat, Se výše popsané kroky se realizujína základě řídicích signálů vedených do různých součástív zařízení znázorněném na obr. 13 centrální zpracovávací jed-notkou, například zpracovávací jednotkou 62.

Pro jednoduchost a jasnost popisu tyto řídicí signálydále nebudou rozebírány„ Předchozí popis uvádí, že pátá stopová část TP5 obsahu-je 1325 nebo 1445 bitů v závislosti na tom, zda se jednáo systém 50 Hz-625 řádek nebo systém 60 Hz-525 řádek. Důvo-dem pro to je, že toto opatření dosahuje jednoduchého spřa-žení mezi hodinovou frekvencí s níž se má videosignálpředkládaný na vstupu 70 zařízení vzorkovat v analogově-čís-licovém převodníku 71 před tím, než je si signál veden dozpracovávací jednotky 5Í videcsignálu, a frekvencí s nížzáznamová hlava zaznamenává číslicovou informaci na nosičzáznamu (frekvence kanálových bitů).

Vezememe—li systém 50 Hz-625 řádků jako příklad, platí,že f^=864 x 625x25 = 13,5 kde 864 platí pro počet hodi- nových impulzů v jedné videorádce, 625 pro počet řádek vesnímku a 25 pro počet snímků za sekundu.

Pro frekvenci kanálových bitů f2 platí, že v jedné stopěje (47 x 101 x 25 + 1325 =) 120 000 bitu v jedné stopě.

Frekvence f*2 kanálových bitů pro jednu hlavu je potom120 000 x 300/2 = 18 Mbit/s, kde 300 je počet stop, do nichžse provádí záznam za sekundu. mezi f^ a je jednoduchý pcmer 4/3. Ke znázorněná fá-zově vázaná smyčka, která je také poskytovaná s videosignálemvedeným na vstup 70, odvozuje frekvenci hodinových impulzů - 25 - 13,5 Mhz z tohoto videcsignálu. Vynásobí-li se tato frekvence hodnotou 4/3, získá se frekvence 18 MHz hodinových im-pulzů, která je potřebná v záznamové jednotce 61 pro zázna-menávání číslicové informace na nosič záznamu.

Claims (11)

PATENTOV -26-

1. Zařízení pro záznam číslicového signálu, napříkladčíslicového videosignálu, do stop na magnetickém nosičizáznamu, uspořádaných rovnoběžně na magnetickém nosičizáznamu a v úhlu vzhledem k podélné ose tohoto nosičezáznamu, obsahující vstupním svorku (70) pro příjemčíslicového signálu, zpracovávací jednotku (59) signálu prozpracovávání číslicového signálu tak, aby byl vhodný prozáznam do první stopové části stop, přičemž tatozpracovávací jednotka signálu má vstup spojený se vstupnísvorkou (70) a výstup, a dále záznamovou jednotku (61) prozaznamenávání zpracovaného číslicového signálu do prvnís.topové části stop, přičemž záznamová jednotka má vstuppřipojený k výstupu zpracovávací jednotky signálu, vyznačenétím, že dále obsahuje generátor (63) kódových slov, majícívýstup pro generování n-bitových prvních kódových slov (Wj.)a dále obsahuje kombinační jednotku (60) signálu, majícíprvní vstup (a) připojený k výstupu zpracovávací jednotky(59) signálu, druhý vstup (c) připojený ke generátoru ((63)kódových slov, a výstup (b) připojený ke vstupu záznamovéjednotky (61), přičemž první kódová slova obsahují každésled po sobě následujících p bitů majících první binárníhodnotu a q bitů majících druhou binární hodnotu, která jeinverzní binární hodnota první binární hodnoty, a r bitůmajících první binární hodnotu, a přičemž p,q a r jsou lichácelá čísla, pro něž platí p£3, q£,3 a r^3 .

2. Zařízení podle nároku 1 vyznačené tím, žegenerátor (63) kódových slov je dále uzpůsoben progenerování n-bitových druhých kódových slov (W2), přičemždruhá kódová slova (W2) jsou inverzní kódová slova prvníchkódových slov (Wl), a záznamová jednotka (61) je uzpůsobenapro zaznamenávání n-bitových druhých kódových slov do druhéstopové části (TP2) stop (Ti).

3. Zařízeni podle nároku 1 nebo 2 vyznačené tím, že -27- r je rovno p.

4. Zařízení podle nároku 3 vyznačené tím, že generátor (63) kódových slovprvních kódových slov (Wl) je uzpůsoben pro generováníobsahujících sled po sobě následujících p bitů majících první binární hodnotu, q bitůmajících druhou binární hodnotu, p bitů majících prvníbinární hodnotu a opět q bitů majících druhou binárníhodnotu.

5. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 1 až 4že generátor (63) kódových slov je uzpůsobenprvních kódových slov (Wl), obsahujícíchpo sobě následujících bitů první binární vyznačené tím, pro generování přídavně q-2 hodnoty.

6. vyznačené tím, pro generování přídavně q+ 2 hodnoty.

7. vyznačené tím.

8. vyznačené tím, prvních kódových slov (Wl), obsahujícíchpo sobě následujících bitů druhé binární Nařízení podle kteréhokoli z nároků 1 až 6 az pro střídavé generování skupiny prvních kódových slov (Wl) adruhých kódových slov (W2), přičemž střední hodnotazaznamenaných prvních a druhých kódových slov se v podstatěmění s výchylkou nosné vlny, jejíž kmitočet je relativněmalý vzhledem ke kmitočtu zaznamenávané informace.

9. Zařízení podle nároku 8 vyznačené tím, že genrátor(63) kódových slov je uzpůsoben pro generování prvních adruhých kódových slov s disparitou různou od nuly. podle kteréhokoli

10. Zařízenívyznačené tím, že n=25

11. Zařízení z nároků 1 až podle kteréhokoli z nároků 1 ažvyznačené tím, že první kódové slovo je rovné 25-bitovémubinárnímu číslu "0001110001110000011100011". 10