CS9000711A2 - Energy carrying chain - Google Patents

Description

2 py 111-90

Vynález řeší řetěz vodící energiipro přívod spotřebičů všeho druhu k agregátům pohybu-jícím se na pásech, přičemž nosný článkový řetěz jeopatřen vnitřními prostory pro vodič energie, prochá-zejícími řetězovými články, kloubově navzájem spojenévnější lamely článkového řetězu mají zarážky pro omeze-ní vzájemného úhlu výkyvu, a každý řetězový článek mádva uvolnitelné, vnější lamely navzájem spojující můstky· Z patentového spisu NSR č. 19 32 428je již známý řetěz vodící energii, u kterého jsou lame-ly řetězu řetězových článků navzájem spojeny do jedno-ho dílu můstkem, přičemž v tomto můstku je vytvořen ot-vor pro energetická vedení· U tohoto řetězu vodícíhoenergii je schophost pro uložení vodiče energie omeze-na velikostí otvoru v můstku. Pokud je kapacita řetězuvodícího energii vzhledem k velikosti otvoru vyčerpána,musí se použít jiný řetěz se zcela jinými řetězovýmičlánky, což přináší u tohoto stavu techniky vzhledemk různým požadavkům při využívání řetězu podstatné zvý-šení výrobních a uskladňovacích nákladů· Z uvedených důvodů byly již vytvo-řeny řetězy vodící energii v úvodu popsaného typu, ukterých lze měnit šířku řetězových článků a tím i šíř-ku vnitřních prostorů, ve kterých jsou uloženy vodiče 3 energie, výměnou nebo změnou uvolnitelných můstků, kte-ré navzájem spojují vnější lamely řetězových článků.Takový článkový řetěz je patrný například z patentovéhospisu NSR č. 37 30 586, u kterého jsou můstky pro uvol-nitelné spojení vnějších lamel vytvořeny centrálním úse-kem o nastavitelné délce a dvěma koncovkami, které jsous centrálním úsekem pevně spojitelné a které spolupra-cují s vnějšími lamelami. Tato konstrukce je relativněnákladná, protože každý můstek je tvořen třemi relativ-ně komplikovanými jednotlivými díly, přičemž obě kon-covky jsou zasunutelné do konců centrálního úseku, abyse vytvořilo vzájemné západkové spojení. Líimoto jsoukonce koncovek, které se spojují s vnějšími lamelami,vytvořeny jako poměrně nákladné zasouvací díly pro zá-padkové spojení, které může mít navíc s vnějšími lamela-mi ještě šroubové spojení. Z patentového spisu NSR č. 22 55 283je známý řetěz vodící energii s dělitelnými můstky, kte-ré jsou tvořeny alespoň dvěma příčníky a mezi nimi uspo-řádanými dělicími můstky. U tohoto řetězu vodícího ener-gii mají příčníky zploštěný průřez se zaoblenými úzký-mi stranami a v dělicích můstcích jsou uspořádána vy-brání, která jsou na horním a spodním konci opatřenazářezy, což umožňuje, aby se příčníky po vložení do vy- brání pootočením kolem jejich podélné osy seply si-lově a tvarově pevně s dělicími můstky·

Vynález si klade za úkol vytvořitzdokonalený řetěz vodící energii s uvolnitelnými můst-ky, u kterého by byla podstatně zjednodušena zejménakonstrukce můstků a jejich spojení s vnějšími lamelami·

Vytčený úkol se řeší řetězem po-dle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že můstkyjsou trubkové kusy, které jsou při vytvoření lisované-ho uložení nasunuty na odpovídající výstupky vnějšíchlamel·

Hlavní výhoda tohoto řešení spo-čívá v tom, že můstky jsou tvořeny trubkovými kusy,jejichž dutina je alespoň v koncových oblastech vytvo-řena tak, že je z jednoho dílu a že vnitřní stěny vněj-ších lamel vytvářejí uložení pro tvarované výstupky.Přitom mají trubkové kusy uvnitř menší rozměr než jme-novitý a výstupky vně větší rozměr než jmenovitý, tak-že při zasunutí se vytvoří nehybné uložení, tedy vznik-ne pevné spojení. Alternativně lze nehybné uložení vy-tvořit také nasazením trubkových kusů za tepla.

Další výhody vynálezu spočívajív tom, že můstky lze podle potřeby nařezat z trubekv obchodě dostupných, přičemž jako výchozí materiál lze 5 použít stejně dobře trubky z plastické hmoty, jakotrubky kovové. Použití různých nástrojů, zejména růz-ných nastřikovacích nástrojů pro výrobu různých můst-ků není tedy u tohoto řetezu vodícího energii třeba.Mimoto jsou konstrukční náklady na výrobu v prostoruvnějších lamel řetězových článků nepatrné, protože sezde musí vytvořit toliko výstupky s jednoduchým a hlad-kým tvarem. Mimoto se usnadní i montáž a demontáž ře-tězových článků, protože je přitom třeba trubkové kusyjen nalisovat nebo nasunout na výstupky, případně jez nich stáhnout. Montáž, případně demontáž lze ještědále usnadnit použitím jednoduchého tlačného ústrojí.

Podle výhodného vytvoření vynálezujsou trubkové kusy při zhruba konstantní síle stěnyna dvou navzájem protilehlých vnějších stranách zploš-těny a na dvou dalších protilehlých vnějších stranáchzaobleny, přičemž vzdálenost mezi zploštěnými vnějšímistranami je menší než vzdálenost mezi zaoblenými vněj-šími stranami a odpovídající výstupky jsou svými zploš-těnými stranami uspořádány rovnoběžně s podélnými úzký-mi stranami vnějších lamel. Toto uspořádání zajistí vy-tvoření řetězu vodícího energii s relativně velkýmvnitřním prostorem pro vodič energie, protože trubkovékusy orientované svými zploštěnými stranami v podél- 6 ném směru řetězu zabírají vzhledem k relativně malévzdálenosti mezi zploštěnými stranami jen nepatrnoučást výšky řetězového článku. Současně se dosahuje vy-soce pevného a proti zkrutu odolného spojení mezi vněj-šími lamelami, zejména proto, že relativně velká vzdá-lenost mezi zaoblenými vnějšími stranami trubkových ku-sů podminuje relativně velký moment odporu a v oblastizešikmených vnějších stran se vytvoří velká dotyková plocha mezi trubkovými kusy a výstupky· U velmi praktického uspořádání mákaždý řetězový článek trubkový kus s podélným výřezema nevyříznutý trubkový kus, přičemž podélně vyříznutétrubkové kusy všech řetěkových článků jsou uspořádányjen na jedné straně článkového řetězu. Vyříznuté trubko-vé kusy lze snadno rozšířit a stáhnout je z výstupkůvnějších lamel, čímž lze řetěz vodící energii na jednéstraně otevřít pro jednoduché vložení energetických ve-dení· Vnější lamely přitom není třeba od sebe navzájemodtlačovat, jako je to nutné, pokud se pěužijí výlučněnevyříznuté trubkové kusy a pokud jsou výstupky na oboustranách článkového řetězu stejně dlouhé· Při vloženýchenergetických vodičích slouží v podstatě podélně vy-říznuté trubkové kusy zcela smontovaného řetězu vodí-cího energii pro vedení energetického vodiče, přičemž 7 současně přispívají ke stabilitě řetězových článků·Větší přínos pro stabilitu však zajištují nevyříznutétrubkové kusy, protože při zatížení nepodléhají prak-ticky žádné deformaci· U řetězu vodícího energii, jehožtrubkové kusy jsou na dvou navzájem protilehlých vněj-ších stranách zploštěny a na dvou dalších navzájem pro-tilehlých vnějších stranách zaobleny, je podélný výřezvytvořen na zaoblené vnější straně trubkového kusu, cožumožňuje stahovat podélně rozříznuté trubkové kusy v podélném směru řetězu vodícího energii, aniž by bylo tře-ba vnikat do vnitřních prostorů článkového řetězu, kte-ré jsou obsazeny vedeními· Řetěz vodící energii lze takésnadno otevřít pro vložení energetických vedení, pokudse podélný výřez vytvoří na zploštěné vnější stranětrubkového kusu a má zhruba jeho rozměr v podélném smě-ru řetězového článku· Podstatné protažení podélného vý-řezu umožní trubkový kus snadno přitlačovat v kolmémsměru k rovině pres klouby nataženého řetězu na výstup-ky, případně jej z nich stahovat· 3 výhodou se trubko-vé kusy nasouvají tak, že podélné výřezy mají svojeotevření ve směru k vnitrnímu prostoru řetězového člán-ku, což umožní, že při zatlačování nebo stahování není 8 třeba dávat trubkové kusy vůbec do vnitřních prostorů.Pokud má navíc zaoblená vnější strana trubkového kusupodélnou drážku, lze trubkový kus vypáčit z výstupkůšroubovákem, který se zasune do této podélné drážky.

Podle dalšího výhodného vytvořeníjsou k podélně vyříznutým trubkovým kusům přiřazenévýstupky vnějších lamel kratší než výstupky přiřazenék nevyříznutým trubkovým kusům, čímž se stane průřezpro uložení energetických vedení relativně velkým, po-kud jsou podélně vyříznuté trubkové kusy odstraněnyz článkového řetězu.

Podle dalšího výhodného vytvořenímají přípojné kusy, vytvářející koncové články článko-vého řetězu, trubkový kus, který spojuje vnější lamelya který má upevňovací výstupek pro upevnění na poloho-vé pevná přípojce nebo na pohyblivém spotřebiči. Upev-ňovací výstupky umožňují vysokoplošný přenos síly meziřetězem vodícím energii a přípojkou nebo spotřebičem,kter$ spolehlivě odolávají celkové hmotnosti řetězu adynamickým zatížením, vznikajícím při jeho provozu.

Alternativní provedení řetězu vo-dícího energii pro jednoduché otevírání při vkládáníenergetických vedení spočívá v tom, že trubkové kusy,případně jeden z obou můstků, vytvořených jako trubko- 9 vý kus, je vsazen do zářeay opatřených, naříznutýchvybrání vnějších lamel. Přitom lze volit s výhodou roz-měry mezi trubkovými kusy a vybráními tak, že trubkovékusy jsou po vložení do vybrání pootočením kolem jejichpodélné osy sepnutelné silově a tvarově pevně s vnějšímilamelami. Spojení mezi druhým trubkovým kusem a vnější-mi lamelami zůstává u tohoto provedení beze změny.

Konečně se podle dalšího výhodnéhovytvoření vynálezu předpokládá, že trubkové kusy jsouz lehkého kovu, což umožňuje vytvořit vysoce stabilnířetěz vodící energii i při malé hmotnosti řetězu.

Další podrobnosti a výhody vyplý-vají z následujícího popisu tří výhodných příkladů pro-vedení řetězu vodící energii podle vynálezu ve spojenís výkresovou částí.

Na obr. 1 je znázorněn částečnýbokorys a částečný podélný řez schematického provedenířetězu vodícího energii. Na obr. 2 je znázorněn článekřetězu téhož řetězu vodícího energii v axonometrickémpohledu a v rozloženém stavu.

Na obr. 3 je znázorněn axonometrickýpohled na řetězový článek v rozloženém stavu, u které-ho se liší ve sřovnání s obr. 2 poloha podélně vyříznu-tého a nevyříznutého trubkového kusu, jakož i přiřaze- 10 ných výstupků· Na obr· 4 je znázorněn axonometrickýpohled na článek řetězu podle obr· 3, přičemž podélněvyříznutý trubkový kus pro vložení energetických vedeníje odtažen· Na obr· 5 je znázorněn axonometrický po-hled na stejný článek řetězu s nasunutým, podélně vy-říznutým trubkovým kusem.

Na obr. 6 je znázorněn axpnome-trický pohled na článek řetězu dalšího řetězu vodící-ho energii, u kterého je uspořádán podélný výřez nazploštěné vnější straně trubkového kusu, a to s odtaže-ným podélně vyříznutým trubkovým kusem·

Na obr. 7 je schematicky znázorněnaxonometrický pohled v rozloženém stavu na přípojný kusřetězu vodícího energii podle obr. 1 pro upevnění napolohově pevné přípojce· Na obr. 8 je znázorněn axono-metrický pohled na přípojný kus řetězu vodícího energiipodle obr· 1 pro upevnění na pohyblivém spotřebiči.

Na obr· 9 je znázorněn axonometric-ký pohled na řetězový článek s alternativním upevněnímtrubkového kusu ve vybráních vnějších lamel v rozlože-ném stavu. Obr. 10 znázorňuje axonometrický pohled nařetězový článek podle obr. 9 s nasazeným trubkovým ku-sem. Na obr. 11 je znázorněn podélný řez řetězovým člán-kem podle obr· 10 s trubkovým kusem, který je zčásti 11 zasazen do vybrání· Na obr· 12 je znázorněn podélný řezřetězovým článkem podle obr. 11 se zcela zasazeným trubkovým kusem a s nasunutým nástrojem. Řetěz vodící energii, který jeznázorněn na obr· 1, je vytvořen z více řetězových článků 1 s přípojným kusem 2 pro pohyblivý spotřebič a spřípojným kusem 3 pro polohově pevnou přípojku· Každýřetězový článek JL je na úžeji k sobě ležících koncích4 svých vnějších lamel 5 opatřen čepem, zatímco dále odsebe navzájem uložené konce 7 jeho vnějších lamel J5 ma-jí odpovídající otvory 8. Každý řetězový článek 2 za-bírá svými čepy 6 do otvorů 8 sousedícího řetězovéhočlánku 1 nebo do odpovídajících otvorů vnějších lamel10 přípojného kusu 2, jak je to patrno z obr· 8. Pří-pojný kus 3 pro polohově pevný spotřebič má odpovídají-cí čepy 11 na vnějších lamelách 12, které zabírají doodpovídajících otvorů sousedícího řetězového článku 1^,jak je to patrno z obr. 7.

Na vnějších stranách přilehlýchkonců 4 a na vnitřních stranách od sebe ležících konců2 vnějších lamel 5 jsou upraveny zarážky 13, 14 - vizobr· 2 které mají dosedací hrany upravené radiálněk osám otvorů S, případně čepů 6. Zarážky 13 na dále odsebe uspořádaných Koncích Ί. spolupracují s mezními stě- 12 námi zářezů 15 na úžeji od sebe upravených konců 4vnějších lamel 5, které jsou upraveny radiálně vzhledemk čepům 6, zatímco zarážky 14 spolupracují s meznítoi stě-nami vybrání 16 na vnitřních stěnách dále od sebe uspo-řádaných konců ]_ vnějších lamel 5, které jsou upravenyradiálně vzhledem k otvorům 8. Jak je to znázorněno naobr· 1, dosáhne každý řetězový článek 1 při úhlovém vy-chýlení řetězu vodícího energii vzhledem k sousednímuřetězovému článku .1 určitého úhlu výkyvu, při kterémmezní stěny zarážek 13 dosednou velkoplošně na meznístěny fcářezů 15, čímž se zabrání ještě dalšímu úhlovémuvychýlení. Neznázorněným dosednutím mezních stěn zará-žek 14 na mezní stěny vybrání 16 při shodném úhlu výky-vu se ještě dále zdokonalí přenos sil mezi sousedícímiřetězovými články 1. Pokud se řetez vodící energii na-chází ve své napřímené poloze, dosedají zarážky 13, 14svými druhými mezními stěnami na druhé mezní stěny zá-řezů 15, případně vybrání 16. Tohoto stavu se dosáhlou obou spodních řetězových článků 1 řetězu vodícíhoenergii znázorněného na obr* 1·

Jak je to patrno z obr· 1 a 7, ma-jí přípojné kusy 3 zářezy 17, jejichž radiálně vzhledemk čepům 11 upravené mezní stěny mají vzájemnou úhlovourozteč, která odpovídá úhlové rozteči radiálních mezních 13 stěn dorazů 13. Tím se zabrání změně úhlu sousedícíhořetězového článku 1 proti přípojnému kusu _3. Oba zá-řezy 17. které jsou navzájem přesazeny v úhlu 90°,umožňují o 90° přesazenou montáž přípojného kusu 3 napolohově pevnou přípojku. Souměrné vytvoření přípojnéhokusu 3 umožňuje mimoto v každé úhlové poloze takové je-ho natočení, že každá z jeho vnějších lamel 12 spolu-pracuje s druhou vnější lamelou 5 sousedícího řetězové-ho článku 1, což umožňuje dosáhnout značnou variabili-tu z hlediska jeho upevnění.

Totéž platí pro přípojný kus 2,který má, jak je to patrno z obr. 8, dvě o 90° přesaze-ná vybrání 18, která mají mezní stěny upravené radiálněk otvorům j). Úhlová rozteč mezních stěn a vybrání 18opět souhlasí s úhlovou roztečí radiálních mezních stěndorazů 14 řetězových článků 1, čímž se při každém mon-tážním uspořádání řetězového článku 1^ na přípojnýchkusech 2 zabrání možnosti vzájemného výkyvného pohybu.Opět lze přípojný kus 2 namontovat na řetězovém člán-ku _1 čtyřmi různými způsoby, čímž se dosáhne značné va-riability z hlediska úpravy přípojného kusu 2 na po-hyblivém spotřebiči. Dále je třeba uvést, že všechny čepy 6, 11 mají úkos .19, 20, což umožňuje i jejich 14 snadné zasunuti do otvorů _9, 10 sousedících řetězovýchčlánků 1, případně přípojného kusu 2, přičemž je přitomtřeba překonávat toliko přepážku mezi vybráními 16, 18a otvory 8, 9, která může být navíc ještě zešikmena vesměru zasouvání·

Jak je to patrno z obr. 1 a 2, ma-jí vnější lamely 5 na obou okrajích svých vnitřních stěnvždy delší výstupek 21 a kratší výstupek 22. Na z jedno-ho kusu vytvořené výstupky 21. 22 jsou na zaoblené vněj-ší straně nasunuty nevyříznuté trubkové kusy 23 a trub-kové kusy 24 s podélným výřezem 25, přičemž k nevyříznutým trubkovým kusům 23 jsou přiřazeny delší výstupky 21.Protože trubkové kusy 23, 24 mají na výstupcích 21, 22nehybné uložení, vytvářejí přepážky, které navzájem pev-ně spojují vnější lamely 5. Podélný výřez 25 trubkové-ho výstupku 24 přitom však umožňuje jednostranné otev-ření řetězu vodícího energii pro vložení energetickýchvodičů, a to tak, že se trubkový kus 24 v podélném vý-řezu 25 rozšíří a fcatlačí se přes ploché strany krat-ších výstupků 22. Vytvořením trubkových kusů 23, 24 sedvěma zploštěnými vnějšími stranami v relativně malévzájemné vzdálenosti a se dvěma zaoblenými vnitřnímistranami v relativně velké vzájemné vzdálenosti se do-sáhne vysoké stability konstrukce při relativně velkém 15 vnitrním prostoru pro uložení energetických vedení·

Jak jo patrno z obr· 1 a z obr. 7a 8, mají také přípojné kusy 2, 3 v okrajové oblastijejich vnějších lamel 10, 11 vždy po jednom výstupku26. 27. Výstupky 26, 27 vytvářejí nehybné spojení strubkovými kusy 28, 29. které mají upevňovací výstupky30. 31 a otvory 32, 33 pro upevnění na pohyblivém spotře-biči nebo na polohově pevné přípojce· Trubkové kusy 29, 30 nemají výřezy, protože musejí vytvářet stabilní spo-jení mezi vnějšími lamelami 10. případně 12 a protožeje možné vzhledem jen jednostranně na přípojných ku-sech 2, 3 upravených trubkových kusech 28, 29 bez pro-blémů vkládat energetická vodění. J řetězového článku 34, který jeznázorněn na obr. 3, jsou kratší výstupky 22 a přiřa-zené podélně vyříznuté trubkové kusy 24 na rozdíl odřetězového článku ,1 podle obr. 2 uspořádány na hornímokraji vnějších lamel 5. Delší výstupky 21 a přiřaze-né nevyříznuté trubkové kusy 23 jsou upraveny na spod-ním okraji vnějšímh lamel 5. Tím se zpřístupní vnitřníprostory řetězu vodícího energii pro zavádění energe-tických vedení z druhé strany.

Jak je patrno z obr, 4 a 5, smon- tují se řetězové články 34 předem, zatímco nevyříznuté 16 trubkové kusy 23 se nalisují na delší výstupky, čímžse vytvoří stabilní řetězový článek. Potom je možnézavést energetická vedení velkým volným prostorem me-zi kratšími výstupky 22. Nakonec se řetězový článek 34uzavře nasunutím vyříznutého trubkového kusu 24 v po-délném směru řetězu vodícího energii na kratší výstup-ky 22.

Na obr. 6 je znázorněn obdobný ře-tězový článek 35, jehož podélně vyříznutý trubkový kus36 má na rozdíl od podélně vyříznutého trubkového kusu24 řetězového článku 34 podélný výřez 37, který zaujímázhruba celou zploštěnou vnější stranu. Na tomto podél-ném výřezu 37 je trubkový kus 36 snadno nasunutelnýna kratší výstupky 22 vnějších lamel 5. Pro uvolňováníjsou trubkové kusy 36 opatřeny podélnou drážkou 38,do které lze vložit šroubovák pro vypáčení trubkovéhokusu 36.

Na obr. 9 až 12 je znázorněn alter-nativní příklad provedení řetězu vodícího energii s ře-tězovým článkem 49, jehož vnější lamely 5 jsou na svéhorní straně opatřeny vybráními 50, do kterého lze na-sadit silově a tvarově pevně trubkový kus 23. K tomuúčelu jsou vybrání 50 seříznuta nebo jsou vytvořenavzhuru otevřená a se zářezy, do kterých zapadají za-

I 17 oblené úzké strany trubkových kusů 23. Montáž a démon-*táž trubkových kusů 23 se nejlépe provádí nástrojem 51jehož otevřená čelist odpovídá profilu trubkového kusu23. U tohoto provedení řetězu vodícího energii lze najedné straně velmi rychle otevírat řetězové články 49.což umožňuje snadno vyjímat poškozená energetická vedení z řetězu vodícího energii nebo do něj vkládat nováenergetická vedení» Všechny součásti řetězu vodícíhoenergii mohou být vytvořeny z vhodné plastické hmotynebo z kovu, zejména lehkého kovu.

Claims (11)

18 py Ί11 - i ·ν>Η ( ΑΛ3ΓΘ0 V jAZ31VNAA*0ad I cívgn í , , í i

1. Řetěz vodící energii pro přívod spotřebičů všeho druhu k agregátům pohybujícím se ná pásech, přičemž nosný článkový řetěz je opatřen vnitřní- ~‘’*rmi prostory pro vodič energie, procházejícími řetězový-mi články, kloubově navzájem spojené vnější lamely člán-kového řetězu mají zarážky pro omezení vzájemného úhluvýkyvu, a každý řetězový článek má dva uvolnitelné, «nější lamely navzájem spojující můstky, vyzna-čující se tím, že můstky jsou trubkové kusy (23, 24, 36), které jsou pro vytvoření lisovaného uloženínasunuty na odpovídající výstupky (21, 22) vnějších la-mel (5)·

2· Řetěz vodící energii podle bo-du 1, vyz Bačující se tím, že trubkové ku-sy (23, 24, 36) jsou při zhruba konstantní síle stěnyna dvou navzájem protilehlých vnějších stranách zploště-ny a na dvou dalších protilehlých vnějších stranách za-obleny, přičemž vzdálenost mezi zploštěnými vnějšímistranami je menší než vzdálenost mezi zaoblenými vnější-mi stranami a že odpovídající výstupky (21, 22) jsousvými zploštěnými stranami uspořádány rovnoběžně s po-délnými úzkými stranami vnějších lamel (5), 19

3. Řetěz vodící energii podle jed-noho z bodů 1 až 2, vyznačující se tím, žekaždý řetězový článek (1, 34, 35) má trubkový kus (24,36) s podélným výřezem (25, 37) a nevyříznutý trubkovýkus (23), přičemž podélně vyříznuté trubkové kusy (24,36) všech řetězových článků (1, 34, 35) jsou uspořádányjen na jedné straně článkového řetězu,

4. Řetěz vodící energii podle jed-noho z bodů 1 až 3, vyznačující se tím, žepodélný výřez (25) je vytvořen na zaoblené vnější stranětrubkového kusu (24),

5. Řetěz vodící energii podle jed-noho z bodů 1 až 3, vyznačující se tím, žepodélný výřez (37) je vytvořen na zploštěné vnější stra-ně trubkového kusu (36) a má zhruba jeho rozměr v podél-ném směru řetězového článku (35).

6. Řetěz vodící energii podle bo-du 5, vyznačující se tím, že zaoblená vněj-ší strana trubkového kusu (36) má podélnou drážku (38).

6 . II .7 v . PATENTOVÉ NÁROKY j Q^OQ : i , ’ ft tU ft o .

7. Řetěz vodící energii podle jed-noho z bodů 3 až 6, vyznačující se tím, žek podélně vyříznutým trubkovým kusům (24, 36) přiřazené 20 výstupky (22) vnějších lamel (5) jsou kratší než výstup-ky (21) přiřazené k nevyříznutým trubkovým kusům (23).

8. Řetez vodící energii podle jed-noho z bodů 1 až 7, vyznačující se tím, žepřípojné kusy (2, 3), vytvářející koncové články článko-vého řetězu, mají trubkový kus (28, 29), který spojujevnější lamely (10, 12) a který má upevňovací výstupek(30, 31) pro upevnění na polohově pevné přípojce nebo napohyblivém spotřebiči.

9. Řetěz vodící energii podle jed-noho z bodů 1 až 8, vyznačující se tím, žetrubkové kusy (23, 24, 28, 29, 36) jsou z lehkého kovu.

10. Řetěz vodící energii podle bo-dů la 2, vyznačující se tím, že jeden zobou můstků, vytvořených jako trubkový kus (23), je vsa-zen do zářezy opatřených, naříznutých vybrání (50) vněj-ších lamel (5).

11. Řetěz vodící energii podle bo-du 10, vyznačující se tím, že trubkové kusy(23) jsou po vložení do vybrání (50) pootočením kolemjejich podélné osy upnutelné silově a tvarově pevně svnějšími lamelami (5). Zastupuje: Λ