CS9100147A2 - Telecommunication line with optical fibre and with separated service channels - Google Patents

Description

-1-

»--3 I Τ’ ί ; ~ Τ ί Í Γ : > ' ' ί I ! ο cz- i Tť-fy-Ύ- 77· Λ ro

Ο ^77

Telekomunikační linka a optickým vláknem s: p:ddělenýyi servis-P j* nimi kanály11 ‘ :

Oblast techniky

Vynález se týká telekomunikační linky s optickým vláknem as oddělenými servisními kanály.

Dosavadní stav techniky

Telekomunikační linky vhodné pro komunikace na velké vzdále-nosti obsahují přídavně ke kanálům pro komunikační signály umís-těné pro potřeby účastníků, obvykle také nezávislý kanál vhodnýpro přenos servisních komunikací.

Takové servisní signály mohou být různých druhů, napříkladřídící nebo povelové signály pro zařízení umístěná podél linky,Jako zesilovače nebo opakovače, nebo komunikace mezi štábemúdržby pracujícím v některém místě linky a mezi mezistanicí nebokoncovou stanicí linky. V telekomunikační lince s optickým vláknem opatřené v pra-videlných intervalech opakovači pro zesílení přenášených signá-lů může být jeden nebo více komunikačních kanálů užito pro ser-visní signály, které jsou přístupné, pro vysílání nebo příjemservisních signálů, u každého opakovače, kde jsou optické sig-nály detekovány a převáděny na elektrické signály, elektronic-ky zesíleny a opět vyslány do stanice určení v optické formě. V takových opakovačích může být servisní signál převedenýdo elektrické formy snadno přijímán a využíván pro žádané účelya podobným způsobem může být signál v elektrické formě zavedendo opakovače a potom přeměněn na optický signál spolu s jinýmisignály podrobenými zesílení a vyslání po lince.

Nicméně, výhodnými se ukázaly telekomunikační linky s optic-kým vláknem, které místo opakovačů elektronického typu používajíoptických zesilovačů pro zesílení signálu bez jeho převádění naelektrickou formu. V takových linkách není možné signály zaváděné do vlákna ne-bo z něho odváděrtézpracovávat známými elektronickými přístroji,protože tyto signály jsou přístupné pouze v optické formě právěu zesilovačů.

Problém tedy vzniká při zavádění nebo odvádění signálů v op-tických telekomunikačních linkách opatřených optickýma zesilovači ρι·ι přeci se servisními signály v optické formě.

Jsou známe zařízeni zvaná optické vazební cleny vhodné k za-vádění r.ebo odvádění signálů z optického vlákna, kteréžto signa-"íy mají vlnovou délku jinou než jiné signály, které procházejíbeze změn, avšak aby takové vazební členy pracovaly správně příúplném oddělení odváděných signálů a nezměněných signálů © přisníženém útlumu samotných signálů, musí pracovat mezi podstatněodlišnými vlnovými délkami, zatímco optické telekomunikační lin-ky pracují ve značně úzkém rozsahu vlnových délek, kde jsou pře-nosové charakteristiky optického vlákna lepší.

Podstata vynálezu líkolem vynálezu tudíž je vytvořit telekomunikační linkus optickým vláknem, u které je možno zavádět a odvádět optickéservisní signály sniž by bylo třeba přenášené signály převádětdo elektrické formy.

Vynález řeší úkol tím, že vytváří telekomunikační linkus optickým vláknem obsahující alespoň jeden vysílač a alespoňjeden přijímač telekomunikačních signálů a alespoň jeden optic-ký zesilovač, jejíž podstata spočívá v tom, že obsahuje prostře-dek pro zavádění a prostředek pro odvádění optických servisníchsignálů z optického vlákna linky, kterýžto prostředek obsahujealespoň jeden vysílač a/nebo přijímač optických servisních sig-nálů vhodný pro příjem z optické linky a/nebo zavádění do. nístejných servisních signálů tvořených komunikačními nebo řídí-cími signály elektricky zaváděnými nebo odváděnými z vysílačea/nebo přijímače, ve formě optických signálů o vlnové délce pod-statně odlišné od vlnové délky telekomunikačních signálů, kdejednotka vysíleče a/nebo přijímače je sdružena s odpovídajícímoptickým vazebním členem vloženým podél linky vhodnými pro vazbus optickým vláknem linky a/nebo pro odvádění z něho optickýchservisních signálů, přičemž s optickým zesilovačem nebo s kaž-dým optickým zesilovačem je sdružen alespoň jeden prostředekpro zavádění nebo odvádění optických servisních signálů. S. výhodou je optický zesilovač nebo každý optický zesilovačsdružen s prostředkem pro zavádění a s prostředkem pro odváděníoptických servisních signálů vhodným pro spínání servisních sig-nálů podél vnější dráhy k zesilovači. -3-

Vlnová délke servisních signálů je v podstatě rovná nebo sejen nepatrně lisí od vlnové délky odpovídající minimu křivky ú-tlumu světla v optickém vláknu v závislosti na vlnové délce.

Obvykle je vlnová délka telekomunikačních signálů v roz-sahu od 1500 do 1600 nm a vlnová délka servisních signálů jev rozsahu od 1200 do 1400 nm, přičemž servisní signály jsou pře-nášeny rychlostí podstatně nižší než 300 kbitosac’*'^.

Optické vazební členy jsou s výhodou tvořeny dichroickýmivláknovými vazebními cleny.

Podrobněji, v takovém výhodném provedení linkový optickýzesilovač nebo zesilovače jsou tvořeny úseky aktivního vláknadopovaného fluorescenčními látkami a prostředkem pro zaváděnído úseků aktivního vlákna světelné čerpací energie o vlnové dél-ce odlišné od vlnové délky telekomunikačních signálů a vyvíjené příslušnými čerpacími lasery, přičemž zde je přítomný u alespoňjednoho zesilovače přijímač a vysílač optických servisních sig-nálů a odpovídající optické vazební členy vložené podél linkové-ho vlákna před a za optickým zesilovačem vzhledem ke směru přeno-su, ve směru ve kterém mají být servisní signály vysílány.

Obvykle jsou přijímače a vysílače spolu spojeny elektrickys možným vložením elektronického zesilovacího prostředku, přičemžtyto vysílače a přijímače jsou vhodné pro příjem optických ser-visních signálů z linky pro jejich transformaci na elektrické sig-nály, pro jejich elektronické zesílení a popřípadě pro příjem ze-sílených elektrických signálů, pro jejich přeměnu na optické sig-nály na servisní vlnové délce a pro jejich vyslání podél linky.Přijímače a vysílače servisních signálů obsahují prostředek prořízení a povely čerpacího laseru nebo laserů zesilovače napáje-ného servisními signály.

Ve výhodném vytvoření vynálezu prostředek pro zavádění svě-telné čerpací energie do úseků aktivního vlákna alespoň jednohooptického zesilovače a jednoho optického vazebního členu servis-ních signálů u samotného zesilovače je tvořen jedním optickýmvazebním členem o třech vlnových délkách. Přehled obrázků na výkresech

Vynález ge znázorněn na výkresech, kde obr.l je schéma tele-komunikační linky s optickým vláknem a liniovými zesilovači,obr.2 je schéma telekomunikační linky s optickým vláknem a lini-ovými zesilovači opatřenými vstupy a výstupy pro servisní signál -4- obr.? je schéma optického zesilovače pro telekomunikační linkuopatřeného vstupy a výstupy pro servisní kanály podle vynálezu,obr.4 je schéma optického zesilovače pro telekomunikační linkuopatřeného vstupy a výstupy pro servisní kanály podle vynálezuve zvláštním provedení 8 obr.5 je diagram závislosti útlumu světlav optickém vláknu z oxidu křemičitého v závislosti na vlnové délcepřiváděného světla. Příklady provedeni vynálezu

Jak je znázorněno v obr.l, telekomunikační linka s optickýmvláknem obecně obsahuje vysílač 1 optických signálů, do kteréhose zavádějí signály 2, které mají být vysílány, obvykle ve forměelektrických signálů, a jsou vysílány v optické formě byvše zave-deny do optického vlákna 2 tvořícího telekomunikační linku*

Na druhém konci optického vlákna 2 ve velké vzdálenosti odvysílače 1, řádově stovek kilometrů, je přijímač £ vhodný pro pří-jem optických signálů přenášených optickým vláknem 2» přeměnutěchto signálů na signály jiného druhu, například elektrické, apro vysílání těchto signálů 2 ůo neznázorněných cílových zařízení.

Vysílač 1 a přijímač £ jsou zařízení o sobě známá a nebudouzde podrobněji popisovány.

Podél optického vlákna 2 Jsou s o hledem na útlum, kterémujsou optické signály nutně vystaveny při průchodu optickým vlák-nem 2, jsou umístěny linkové zesilovače 6 vhodné pro příjem optic-kého signálu utlumeného po určité délce optického vlékna 2 a projeho vyslání po jeho zesílení na původní úroveň^ aby mohl projítdalším úsekem optického vlákna 2 k dalšímu zesilovači 6 neboke přijímači £, který signál udržuje pro určení na úrovni, která umožňuje jeho správný příjem.

Telekomunikační linka pracující na velké vzdálenosti, obsa-huje určitý počet zesilovačů v závislosti na vzdálenosti přijíma-če, na útlumu optického vlákna, na zisku zesilovačů a na minimál-ní úrovni přípustné pro signál v přijímači.

Zesilovače 6 jakéhokoli typu slouží obecně pro příjem a/nebo'vysílání řídících signálů, například·pro aktivaci zkoušky Činnos- ti některých z jejich složek, a navíc jsou podřízeny činnosti údrž- by pro kterou nějaký operátor by mohl komunikovat s koncovým vysí- lačem či přijímačem nebo s jinými linkovými zesilovači.

Ve všech těchto případech je tudíž třeba zavést do komunikační -5- linky další signály 2, které mohou být přijímány a zaváděny u každkaždého linkového zesilovače nebo u koncových stanic» V případě, kdy linkové zesilovače jsou opakovače, které te-dy přijímají optické signály postupující po lince, převádějí jedo elektrické formy, zesilují je elektronicky' a znovu je vysíla-jí v optické formě do následujícího úseku linky, servisní signá-ly mohou být stejného typu jako komunikační signály a rozlišeny;a odděleny od nich, nebo mohou být zavedeny do linky, když všech-ny signály jsou převedeny do elektrické formy v zesilovačích ne-bo v koncových stanicích k použití podle požadavků.

Nicméně v telekomunikačních linkách s optickým vláknem jevýhodné a obvyklé používat zesilovače optického typu, kde sesignály zesilují zatímco zůstávají v optické formě. V těchto pří-padech tedy není možno oddělit elektronickými prostředky servisnísignály od komunikačních signálů postupujících ve stejném optic-kém vláknu bez přerušení samotného vlákna.

Pro takový účel jsou podle vynálezu, jak je znázorněnov obr.2, u každého optického zesilovače 8 znázorněného v obr.2před a za zesilovačem uspořádány dva dichroické vazební členy 2vhodné pro příjem ve společném vstupu komunikačních signálů ja-kož i servisních signálů, majících vlnové délky, které jsou roz-dílné a jsou multiplexovány na stejném vláknu a pro oddělení nadvou výstupních vláknech 9a a 9b komunikační signály na jednévlnové délce a servisní signály na odlišné vlnové délce, a takévhodné pro vysílání na jednom výstupním vláknu komunikačníchsignálů a servisních signálů odděleně zavedených do vláken 9a a2b.

Podobné dichroické vazební Členy jsou uspořádány u vysílače1 a u přijímače £.

Za účelem uskutečnění oddělení signálů dichroickými vazeb-ními členy je vlnová délka servisních signálů zvolena podstatněodlišná od vlnové délky komunikačních signálů.

Vlnová délka komunikačních signálů je obvykle v rozsahu od1500 do 1600 nm v oblasti nazvané třetí okno, aby se pracovalou minima útlumu ‘světla ve vláknech z oxidu křemičitého,'·, jak jeznázorněno v diagramu v obr.6. Jak se žádá pro telekomunikace,umožňuje to přenos dat vysokou rychlostí řádově několik setMbit.sec”^ na vzdálenosti desítek nebo stovek kilometrů předzesílením při udržení signálů na úrovních dostatečných pro správ-ný konečný příjem. —O—

Servisní signóly, na druhé straně, s ohledem na jejich cha-rakteristiky mohou být přenášeny při nízké rychlosti řádově něko- -1 -1 lik Kbit.sec’·1, zejména nižší než 300 Kbit.sec . Podle vynálezujsou takové servisní signály vysílány na vlnové délce kolem1300 nm, u sekundárního minima křivky útlumu světla ve skluz oxidu křemičitého, nazvaného druhé okno, V dalším textu slova kolem 1300 nm značí vlnovou délku v roz-sahu vlnových délek typickém pro výše uvedené druhé okno, kde je ahu závisí na šneci poměrně nízký útlum. Amplituda takovéhofických charakteristikách použitého optického vlákna v lince.Výhodný rozsah pro obecně vyráběná optická vlákna může být od 1200 do 1400 nm. Útlum světla při t&kovývh vlnových délkách je značně vyššínež při 1500-1600 nm, a neměl by připustit pokrytí vzdálenostimezi dvěma následnými zesilovači s přijímací úrovní přijatelnoupro přijímací zařízení vhodné pro činnost při rychlostech přenosupoužívaných pro komunikační signály uvedené výše. Naproti tomuservisní signály přenášené při nižších rychlostech, typická 128Kbit.sec”^, mohou být přijímány velmi citlivými přijímači a tu-díž vlnová délka 1300 nm je pro ně přijatelná.

To umožňuje použít komerčně vyráběné dichroické vazební čle-ny, jako vlákna, která jsou tavena nebo vytvořena v mikro-optice,mající výborné parametry pokud jde o útlum a nízkou cenu,

Každý dichroický vazební člen 2 je připojen, s odpovídají-cím výstupním vláknem 9b nesoucím servisní signály, ke příslušnéspojovací jednotce 10, kterou jsou přijímány servisní signályopouštějící vazební Člen £ a jsou převáděny na odpovídající vý-stupní elektrické signály, a vstupní elektrické signály jsou pře-váděny na optické signály při servisní vlnové délce a jsou zavá-děny u vstupu do vlákna 9b aby byly podél linky multiplexovány. Tímto způsobem optický signál na vlnové délce 1300 nm, od-vedený z optického vlákna 2 dichroickým vazebním členem 2 Je pře-veden na odpovídající elektrický signál, který může být použit pro stanovené účely, například servisní telefonické komunikace udržovacího nebo kontrolního personálu optického zesilovače 8,jak je znázorněno přerušovanými čarami v obr.2, nebo pro dalšípovely nebo kontroly. Podobným způsobem mohou být kontrolní sig-nály nebo servisní telefonické komunikace vysílány optickým vlák-nem 2 řinky pro jiná určení. -Ί-

Aby se umožnilo, aby servisní signály dosáhly zesilovačůnebo konečných stanic umístěných ve velké vzdálenosti od místa,ze kterého je signál vysílán, po linkách obsahujících více op-tických zesilovačů, elektrický signál na výstupu jednotky 10připojené k dichroickému vazebnímu členu £ umístěnému před ze-silovačem 8 optické linky· se známým způsobem elektronicky' zesi-luje příslušným servisním zesilovačem 11 a potom se přivádí navstup jednotky 10 připojené ke druhému dichroickému vazebnímučlenu 2 uspořádanému za optickým zesilovačem, vhodným pro vysí-lání vhodně zesíleného servisního signálu po následujícím úsekuoptického vlákna až do stanice určení nebo do dalšího optickéhozesilovače. Tímto způsobem je servisní signál zesilován autonomně u kaž-dého optického zesilovače telekomunikační linky a může tedy býtpřenesen přes celou požadovanou vzdálenost a dorazit na místo ur-čení na úrovni dostatečné pro zadané účely.

Obr.3 znázorňuje podrobněji provedení vynálezu, které obsa-huje optický zesilovač 8 mající aktivní optické vlákno 12» kterémá vhodnou délku a je dopováno fluorescenční látkou, čerpací la-ser připojený k odpovídajícímu dichroickému vazebnímu členu 14.vhodný pro vysílání do aktivního vlákna zářivou energii vhodnoupro vyvíjení stimulované emise uvnitř vlákna vyvíjející požado-vané zesílení.

Je výhodné, ne však nutné, použít zde druhý čerpací laser13 f a odpovídající dichroický vazební člen 14 uspořádané na o-pačném konci aktivního vlákna 12 vzhledem k dichroickému vazeb-nímu členu 14 a zrcadlově orientované, za účelem zlepšení čer-pací energie uvnitř aktivního vlákna a/nebo k vytvoření čerpa-cího prostředku aktivního vlákna udržovaného v reservě pro pří-pad selhání prvního čerpacího laseru 13»

Každopádně je třeba vzít v úvahu, že možná přítomnost dru-hého čerpacího laseru 13 * a dichroického vazebního členu 14 ne-ní nikterak účinná v tomto provedení pro účely přenosu servisníchsignálů po optické lince podle vynázlezu.

Jak bylo již vysvětleno v odkazu na obr.2, před zesilovačem8 á za ním jsou uspořádány dichroické vazební Členy/ £ připojenék jejich příslušným jednotkám 10 příjmu a vysílání servisníchsignálů. Lasery 13 a 13 * jsou připojeny, jak je znázorněno pře-rušovanými čarami, k jednotkám 10 a tudíž přijímají nebo vysí-lají řídící nebo podobné signály které ovládají jejich činnost. -8-

Obr.4 znázorňuje zvláštní provedení vynálezu, ve kterémjsou dva čerpací lasery 13 a 13 a každý z nich spolu s přijímacínebo vysílací jednotkou 10 je připojen k jednomu optickému vazeb-nímu členu 13 pro tři vlnové délky, takže čerpací laser vysíláodpovídající zářivou energii do aktivního vlákna 12, zatímcopřijímací a vysílací jednotka 10 přijímá servisní signály, od-dělené od optického vlákna 2 linky, než se dostanou k samotnémuaktivnímu vléknu a/nebo zavádí servisní signály do optickéhovlákna 2 P° aktivním vláknu.

Jak je schematicky znázorněno v obr.4 šipkami Sc,Ss, popří-padě Sp, každý dichroický vazební člen 13 je v poloze, ve kteréumožňuje, že komunikační signál Sc o komunikační vlnové délce1500 až 1600 nm, vedený optickým vláknem 2 ke vstupnímu spojení16 vazebního členu, aby byl vyslán nezměněný u výstupního spoje-ní 17, ke kterému je připojeno aktivní vlákno 12 zesilovače.Servisní signál Ss o servisní vlnové délce 1300 nm, přítomný uvstupního spojení 16, je adresován k výstupnímu spojení 18 va-zebního Členu, ke kterému je připojena jednotka 10, a naopak,signál vysílaný jednotkou 10, nesený jako vstup ke spojení 18,je vysílán podél téže optické dráhy jako výstup ke spojení 16.Čerpací ssignál Sp o čerpací vlnové délce je vysílán čerpacímlaserem 13 nebo 13 * jako vstup ke spojení 19 a je vyslán jakovýstup ke spojení 17»

Optické vazební členy se třemi vlnovými délkami mající uve-dené charakteristiky, tvořené jedním monolitickým prvkem, napří-klad typu s taveným vláknem, jsou známy a jejich vytvoření jesnadné a dostatečně levné když vlnové délky, které mají být svá-zány, jsou navzájem podstatně vzdáleny: to je, v kombinacis vlnovou délkou komunikačního signálu rovnou asi 1550 nm jeužita vlnová délka servisního signálu asi 1300 nm, jak bylouvedeno výše, a v případě aktivního zesilovacího vlákna dopo-vaného erbiem je čerpací vlnová délka 980 nm nebo 530 nm.

Takové vytvoření dává významnou výhodu vytvoření se stej-nou součástkou, jak vysílání čerpací energie v zesilovacím vlák-nu, tak odvádění nebo vysílání servisních signálů v linkovémvléknu, zjednodušení struktury zesilovače a zvláště snížení poč-tu spojů mezi vlákny a vazebními členy, z nichž každý způsobujeútlum přenášeného signálu. -9- V případě, že použití druhého čerpacího laseru 13 není Žá-doucí, je možno místo jednoho z vazebních členů 13 se třemi vl-novými délkami, ke kterým takový laser měl být připojen, použítdichroický vazební člen 2 popsaný výše, pouze pro spojení servis-ní přijímací a vysílací jednotky 10« Ačkoliv zavádění a odvádění servisních signálů z optickélinky se obvykle provádí v konečných stanicích linky a u linko-vých zesilovačů, jak bylo. popsáno výše, je možné zavést dichroickévazební členy a přijímací a vysílací stanice servisního signáluv jiném libovolném místě linky s optickým vláknem, kde je tako-vých zapotřebí. V případě zvláštních požadavků na linku nebo na strukturuvazebních členů může být pro servisní signály zvolena jiná vlno-vá délka než asi 1300 nm uvedená výše, při přijetí úrovně útlumusignálu odpovídající zvolené vlnové délce. Přídavně, v rámci předloženého vynálezu, za přítomnosti vlá-ken majících zvláštní přenosové charakteristiky, místo vlnovédélky kolem 1300 nm, ve smyslu definovaném výše, může být proservisní signály použita jiná vlnová délka nebo jiný rozsah vl-nových délek, odpovídající relativnímu minimu útlumu, nebo vekterémkoli případě dostatečně nízké hodnotě útlumu vzhledemk výkonu a k citlivosti vysílacího a přijímacího zařízení, po-kud je dostatečně vzdálen od rozsahu přenosových vlnových délekk umožnění Vytvoření odpovídajících optických vazebních členů.

Pro účely předloženého vynálezu se předpokládá, že stanicena koncích linky jsou dva body línky samotné, mezi kterými jsousignály přenášeny pouze v optické formě, zesílené když je třebaoptickými zesilovači výše popsaného typu.

Je zřejmén že lze provést řadu obměn, aniž by se vybočiloz rámce myšlenky předloženého vynálezu v jeho obecných charakte-ristikách.

Claims (7)

1. -10- vy./" PATENTOVÍ n/eOKY £4, ·*<·£&amp;-}.

   1. Telekomunikační linka s optickým vláknemkňbsahující alespoňJečen vysílač a alespoň jeden přijímač telekomunikačních signálůa alespoň jeden optický zesilovač, vyznačující se tím, že obsa-huje prostředek (9^6·) pro přivádění a prostředek (9<X ) pro odvá-dění optických servisních signálů z optického vlákna (3) linky,kterýžto prostředek obsahuje alespoň jednu vysílací a/nebo při-jímací jednotku (10). optických servisních signálů vhodnou propříjem z optické linky a/nebo pro vysílání do ní servisních sig-nálů tvořených komunikačními nebo řídícími signály elektrickypřiváděnými nebo odváděnými z jednotky, ve formě optických sig-nálů o vlnové délce podstatně odlišné od vlnové délky telekomu-nikačních signálů, kde jednotka (10) je sdružena s odpovídajícímoptickým vazebním členem (9) vloženým podél linky, vhodným prosvázání s linkovým optickým vláknem (2) a/nebo pro odvádění z ně-ho optických servisních signálů/TÍ^Qptickým zesilovačem (6,8)nebo s každým optickým zesilovačem'^^ sdružen alespoň jeden pro-středek (9α3$) pro přivádění nebo odvádění optických servisníchsignálů. 1
2. 2. Telekomunikační linka podle bodu 1, vyznačující se tito, žejeéfe™-optický zesilovač (6,8) nebo každý optický zesilovač/je sdružen s prostředkem (9$ ) pro přivádění a s prostředkem (9^t ) pro od-vádění optických servisních signálů, vhodným pro spínání servis-ních signálů podél dráhy vnější k zesilovači (8).
3. 3. Telekomunikační linka podle bodu 1, vyznačující se tím, ževlnová délka servisních signálů je v podstatě rovná nebo jen ne-patrně odlišná od vlnové délky odpovídající minimu křivky útlumusvětla v optickém vláknuTv závislosti na vlnové délce.
4. 4. Telekomunikační linka podle bodu 1, vyznačující se tím, ževlnová délka telekomunikačních signálů je v rozsahu od 1500 nmdo 1600 nm a vlnová délka servisních signálů je v rozsahu od1200 nm do 1400 nm, přičemž servisní signály se přenášejí rych-lostí podstatně nižší než 300 Kbit.sec“^.
5. 5. Telekomunikační linka podle bodu 1, vyznačující se tím, že optické vazební členy (9*). jsou dichrpické,' vl-áknové" vazební·* 3 7' ' ’ o ; ; / -

   -11- o. Telekomunikační linka počle bodu 2, vyznačující se tím, Z. linkový^ptick3rzesilovaču(6,S) neboy€esilovačé>jsou tvořeny úsQky„aktivního vlákna (12) dopovaného fluorescenčními látkami(14) pro přivádění do úseků aktivního vlákna (12) světelné čerpací energie o vlnové délce odlišné od vlnové délkytelekomunikačních signálů, vyvíjené příslušnými Čerpacími lasery(13), přičemž alespoň u jednoho zesilovače '/je uspořádána přijíma-cí jednotka (10) a vysílscí jednotka (10) servisních optickýchsignálů a odpovídající optické ^vazební členy (91) vložené podél linkového optického vlákna (3)syfr®ů a za optickým zesilovačem(8) vzhledem ke směru vysílání servisních signálů.
6. 7. Telekomunikační linka podle bodu 6, vyznačující se tím, žepřijímací a vysílací jednotky (10) jsou spolu spojeny elektrickys možným vložením elektronického zesilovacího prostředku (11),přičemž tyto jednotky jsou vhodné pro-příjem optických servis-nich signálů z optického vlákna (3)/pro jejich převedení na elek-trické signály| pro jejich elektronické zesílení a případně propříjem zesílených elektrických signálů, pro jejich přeměnu naoptické signály na servisní vlnové délce a pro jejich vysílánípodél linky.
7. 8. Telekomunikační linka podle bodu 6, vyznačující se tím, že přijímací a vysílací jednotky (10) servisních signálů obsahují(13) prostředek pro řízení a ovládání čerpacího laseru nebo laserů(13lHe silovače^-ovládaných servisníma signály. S<, Telekomunikační linka podle bodu 6, vyznačující se tím, žeprostředek (15) pro přivádění světelné čerpací energie do^^ekůaktivního vlákna (12) alespoň jednoho optického zesilovače'/^jednoho optického vazebního členv^servisních signálů u zesilo-vačeyssou tvořeny jedním optickým vazebním členem (15) se třemivlnovými délkami.