CZ127099A3 - Absorpční materiál s na teplotě závislou absorpční kapacitou a jeho použití v absorpčním výrobku - Google Patents

Description

Absorpční materiál s na teplotě závislou absorpční kapacitou a jeho použití v absorpčním výrobku

Oblast techniky

Tento vynález se týká absorpčního materiálu pro použití v absorpčním výrobku jako je plena, chránič při inkontinenci, hygienická vložka a podobně. Vynález se dále týká absorpčního výrobku obsahujícího tento absorpční materiál.

Dosavadní stav techniky

Absorpční výrobky jako jsou pleny, chrániče při inkontinenci, hygienické vložky, chrániče ložního prádla, kryty sedadel a podobně, obecně zahrnují nějaké absorpční těleso, jež je vytvářeno jednou nebo několika vrstvami absorpčního materiálu. Obvykle se tento absorpční materiál hlavně skládá z celulozové vláknité buničiny. Když je takové absorpční těleso navlhčeno, plocha absorpčního tělesa, jež je první zasaženo tekutinou, bude v podstatě pohlcovat všechnu tuto tekutinu. Tímto bude tato plocha nasycena tekutinou a když dojde k následným navlhčováním, toto absorpční těleso nebude mít dostatečnou kapacitu pohlcovat všechnu vylučovanou tělovou tekutinu. Výsledkem toho je, že tekutina bude vytékat ven přes povrch daného výrobku a unikat ven za jeho okraje.

Aby se toto unikání zastavilo, bylo navrhováno opatřit absorpční těleso různými druhy stlačení, pomocí nichž se • · *

4 4

4»·* 4 4

- 2 zvyšuje schopnost rozdělováni tekutiny daného výrobku. Příkladem takového vzoru stlačení jsou žlábky, které se protahují v podélném směru výrobku. Protože jemnější kapiláry ve stlačených částech absorpčního tělesa přenášejí tekutinu lépe než obklopující Části absorpčního tělesa, je možné tímto způsobem obdržet jistý stupeň odvodňování na počátku zvlhčené plochy absorpčního tělesa. Avšak, přenášení tekutiny je závislé na kapilární činnosti, což je pomalý proces znamenající, že odvodňování zvlhčené plochy bude často neúplné a nedostatečné.

Ještě jedním způsobem jak omezit riziko unikání, nastávajícího jako výsledek nasycení tekutinou na počátku zvlhčené plochy absorpčního tělesa, je zvýšit množství absorpčního materiálu v ploše přijímání. Ačkoli je možné tímto způsobem zvýšit bezpečnost před unikáním určitého .„výrobku, takovéto řešení stále ještě představuje určité nedostatky. Když je absorpční materiál složen z vlákniny celulozového chmýří, zvýšené množství absorpčního materiálu učiní výrobek v plose přijímání tlustým a objemným. Protože přijímající plocha na tělu nošených absorpčních výrobků by měla být přizpůsobena v části rozkroku nositele, mezi jeho nohama, takový silný a objemný výrobek může být nositelem vnímán pro nošení jako nepohodlný. Navíc, je obtížné zakrýt objemný výrobek pod běžným oblečením, což znamená, že obzvláště dospělí nositelé váhají nosit takové výrobky, protože je vnímají jako uvádějící do rozpaků.

Alternativním způsobem jak zvýšit absorpční kapacitu v ploše přijímání je použití toho, co je známo jako superabsorpční materiál, t.j., polymerů majících schopnost pohlcovat tekutinu v množství odpovídajícím několikrát jejich vlastní váze. Tyto superabsorbenty pohlcují tekutinu jejím chemickým vázáním do gelu. Když dojde k absorpci, tekutina zůstává v tomto gelu a nebude dále přenášena. Z toho plyne, že superabsorpční materiály zapracované do nějaké absorpční struktury značně omezují rozšiřování • 0 • 0000 0· · * 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ·00 ·♦·

- 3 tekutiny v dané struktuře a přispívají k malému využití absorpčního materiálu, který je umístěn ve vzdálenosti od plochy, jež je na počátku kontaktována vylučovaným tělovým fluidem.

Navíc, soustředěním absorpčního materiálu do plochy počátečního zvlhčení absorpčního výrobku znamená,. že tekutina bude zůstávat v těsném kontaktu s tělem uživatele. Z tohoto důvodu může být takový výrobek po navlhčení vnímán jako mokrý a nepohodlný, i když absorpční kapacita daného výrobku ještě nebyla úplně využita. Dalším nedostatkem, ve spojení s tekutinou zůstávající v blízkosti těla nositele je, že vlhkost z tohoto výrobku může způsobovat podráždění pokožky nositele.

Cílem přítomného vynálezu je nabídnout možnost směrování a ovládání absorpce a rozdělování tekutiny v absorpčním výrobku druhu zmíněného v úvodu. Dalším účelem tohoto vynálezu je dosáhnout absorpčního výrobku, jenž má větší bezpečnost před unikáním a jenž lépe využívá absorpční kapacitu, kterou má k dispozici. Cílem tohoto vynálezu bylo též nabídnout absorpční materiál, jenž činí možným dosáhnout v nějakém absorpčním výrobku ovládané absorpce a rozdělování tekutiny.

Podstata vynálezu

Absorpční materiál v souladu s tímto materiálem se primárně vyznačuje tím, ze zahrnuje nosný materiál, který má povlak (obal) z na teplo citlivého polymeru, tento polymer vykazuje bod zákalu při teplotě blížící se a poněkud nižší než je tělesná teplota zdravé osoby, v němž se povrchová struktura a chemické vlastnosti povrchu tohoto polymeru v bodě zákalu mění, čímž absorpční materiál v podstatě postrádá absorpční kapacitu při první teplotě na jedné straně bodu zákalu, ale vykazuje dobrou absorpční kapacitu φ *

- 4 • ··

ΦΦΦ · • φ φ φ φ φ •ΦΦ φφφφ • Μ ΦΦΦ při druhé teplotě na druhé straně bodu zákalu.

Na teplo citlivý povlak na absorpčním materiálu v souladu s tímto vynálezem znamená, že teplota obklopujícího okolí absorpčního materiálu určuje, zda bude daný absorpční materiál použitelný pro absorpci. K řízení absorpčních charakteristik daného absorpčního materiálu může být použita tloušťka jeho povlaku a může být podle toho jakákoli, od jedné monovrstvy na teplo citlivého materiálu až k silnému obalu.

Když je absorpční materiál použit v absorpčním výrobku zamýšleném pro absorbování tělových fluid, teplota fluida dosahujícího absorpční výrobek určí, zda bude nebo nebude absorbováno. Takto může být na teplo citlivý druhu, jenž je neabsorpční při teplotě vyšší zákalu, ale absorpční při teplotě pod bodem obráceně. V obou případech by měl být bod dané fluidum materiál bud než j e bod zákalu anebo zákalu poněkud pod tělovou teplotou zdravého lidského jedince, v prvním případě přednostně nižší o 2-7°C a nejpřednostněji nižší o 2-3°C. V druhém případě může být bod zákalu ještě o několik stupňů Celsia níže, pomocí čehož bude absorpce pokračovat během delšího časového úseku, zatímco se tělové tekutiny budou ochlazovat.

Podle toho by bod zákalu měl být mezi asi 28°C a 35°C, a přednostně mezi 32°C a 34°C.

Na teplo citlivé polymery mající vhodné vlastnosti jsou, například, deriváty celulózy jako je ethylhydroxyethyl celulóza (EHEC). Jiné vhodné polymery jsou akrylamidy jako je poly-n-isopropyl akrylamid (PNIPAM), poly-n-n-metakrylamid a poly-n-n-diethyl akrylamid. Ještě jedna velká skupina polymerů majících bod zákalu ležící v rámci teplotních rozmezí, která jsou vhodná pro přítomný účel, jsou polyethylenglykoly a jejich kopolymery. Navíc je možno použít rozvětvených polymerů obsahujících ethylenoxidové bloky.

Nosný materiál obsažený v absorpčním materiálu se může

- 5 4 4« «44 44 4« «444 444 444 4

4 444* 444«

4 · * · 4444 4 444 4«4

4 4 4 4 >4

4« · 4444 44 * 44 44 skládat zcela anebo zčásti z chmýřivých celulozových vláken nebo ze superabsorpčního materiálu v podobě částic jako jsou vločky, vlákna, zrna, granule nebo podobně.

Navíc, povlečený absorpční materiál se může skládat z nějaké kombinace superabsorpčního materiálu a chmýřivých celulozových vláken, či jiných absorpčních vláken jako je bavlna, viskóza anebo podobně. Dále je možné, v souladu s tímto vynálezem, pokrýt neabsorpční hydrofobní vlákna pomoci na teplo citlivého polymeru. Absorpční materiál tohoto druhu nebude mít přednostně žádnou absorpční kapacitu když bude na počátku zvlhčen tělovým fluidem, ale dokáže pohlcovat malá množství reziduálního fluida, když se teplota fluida snižuje pod bod zákalu daného polymeru. Materiál tohoto druhu může být použit jako tekutinami prostupné přijímací a distanční vrstvy mezi obalovou vrstvou a absorpčním tělesem absorpčního výrobku, či může být nějakým komponentem v tekutinou prostupné obalové vrstvě daného výrobku. Dokonce i když je vláknitá struktura porovnatelně hydrofobní, mezi vlákny mohou být po navlhčení zadržována malá množství tekutiny. Výhodou používání materiálu v souladu s tímto vynálezem těsně u povrchu absorpčního výrobku je to, že povrchová vlhkost výrobku mezi navlhčeními může být významně zvýšena.

Absorpční materiál může být poskytnut v podobě spojené nebo nespojené vláknité rohože, v podobě vícevrstvé struktury se vzájemně odlišným složením materiálu a/nebo různými absorpčními vlastnostmi.

V souladu s tímto vynálezem absorpční výrobek jako je plena, chránič při inkontinenci, hygienická vložka a podobně, mající absorpční těleso upouzdřené v tekutinami částečně propustném obalu, se primárně vyznačuje tím, že toto absorpční těleso zahrnuje absorpční materiál, který obsahuje nosný materiál s vystaveným povlakem na teplo citlivého polymeru, kterýžto polymer vykazuje teplotu zákalu při teplotě v blízkosti a nepatrně nižší než je tělová • «4 44 · ·4 ·

4 4 4 · · 4 · * 4 ·

4 4444 4444 • 4 4 4 4 4444 4 444 444

4 4 4 4 4 4 • 44 4444 44 4 44 44

- 6 teplota zdravého lidského jedince, v němž se absorpční vlastnosti daného polymeru mění při teplotě zákalu tak, že tento polymer v podstatě postrádá absorpční kapacitu při první teplotě na jedné straně bodu zákalu, ale vykazuje dobrou absorpční kapacitu při druhé teplotě na druhé straně bodu zákalu.

V souladu s tímto vynálezem může být absorpční těleso absorpčního výrobku vytvořeno množstvím různých způsobů. Povlak pro absorpční výrobek zamýšleného druhu je obecně tvořen tekutinou prostupnou vrstvou a tekutinou neprostupnou vrstvou, jež jsou vzájemně spojeny okolo absorpčního tělesa daného výrobku a dohromady upouzdřují absorpční těleso. Podle jednoho ztvárnění tohoto vynálezu může absorpční těleso v takovém výrobku tímto zahrnovat první absorpční vrstvu uspořádanou nejblíže k tekutinou prostupné vrstvě a obsahující hlavně absorpční materiál pokrytý na teplo citlivým polymerem, a druhou absorpční vrstvu uspořádanou nejblíže k tekutinou neprostupné vrstvě a obsahující hlavně absorpční materiál bez povlaku (obalu) na teplo citlivého polymeru.

Podle ještě jednoho ztvárnění zahrnuje absorpční těleso absorpční vrstvu vykazující podélné pásy, kde se tyto pásy obsahující hlavně absorpční materiál pokrytý na teplo citlivým polymerem střídají s pásy obsahujícími hlavně absorpční materiál bez obalu na teplo citlivého polymeru.

Absorpční materiál povlečený (obalený) na teplo citlivým polymerem je přednostně primárně uspořádán v rozkrokové části daného výrobku.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude nyní dále podrobněji popsán pomocí odkazu na příslušné obrázky, které jsou znázorněny na připojených výkresech, v nichž:

Obr. 1 - znázorňuje plenu podle prvního ztvárnění tohoto vynálezu.

• *« 44 4 44 44

44 444 4444

4 4444 4444 «444 4444 4 444 444 • 4 * 4 4 4 4 •444444 44 4 44 44

Obr. 2 - znázorňuje řez provedený podél linie II-II plenou na Obr. 1.

Obr. 3 - znázorňuje chránič při inkontinenci podle druhého ztvárnění tohoto vynálezu.

Obr. 4 - znázorňuje řez provedený podél linie IV-IV učiněný chráničem při inkontinenci na Obr, 3.

Obr. 5 a 6 - znázorňují příčný řez absorpčním materiálem povlečeným na teplo citlivým polymerem.

Obr. 7 - znázorňuje absorpční těleso s povlakem na teplo citlivého polymeru.

Obr. 8 - znázorňuje řez provedený podél linie VIII-VIII. učiněný absorpčním tělesem na Obr. 7.

Příklady provedení vynálezu

Plena 1, znázorněná na Obr. 1 a 2 zahrnuje tekutinou propustnou obalovou vrstvu 2, s níž se počítá, že bude otočena během nošení k obalovou vrstvu 3, s níž nošení od uživatele, a uživateli, tekutinou nepropustnou se počítá, že bude otočena během absorpční jádro 4 upouzdřené mezi těmito dvěmi obalovými vrstvami, s nímž se počítá pro přijímání a pohlcování tělových fluid, která jsou během používání vypouštěna do pleny. Obalové vrstvy 2, 3, se protahují ven okolo absorpčního tělesa 4 a jsou vzájemně spojeny uvnitř vyčnívajících částí 5, například lepením nebo svářením teplem či pomocí ultrazvuku.

Plena 1 má v podstatě protažený tvar, s širšími předními a zadními díly 6, 7, a užším mezilehlým rozkrokovým dílem 8. Tímto je přední díl 6 částí pleny 1, s níž se počítá, že bude při nošení otočena směrem dopředu na nositeli, a zadní díl 7 je částí pleny 1, která je otočena směrem dozadu na nositeli. Navíc, plena 1 má dva podélné, konkávně zakřivené boční okraje 9, 10, a přední okraj 11 a zadní okraj 12.

- 8 toto to • to · « ·· · ·· ·· ► to « * to · to ι · · « ·· · i ···· · «·« ·· > i · · to ·· * ·· ··

Plena i je tím druhem, který je během nošení upevněn dohromady tak, že zapouzdřuje dolní část torza nositele kalhotkovým způsobem. Pro tento účel jsou uspořádány páskové klopy 13, 14, vyčnívající od každého bočního okraje 9, 10, podél zadního okraje 12 této pleny. S páskovými klopami 13 a 14 se počítá, že budou spolupůsobit s přijímající plochou 15, uspořádanou na tekutinami nepropustné obalové vrstvě 3 na předním dílu 6 pleny 1. Taková přijímací plocha 15 přednostně vykazuje určitý v podobě dodatečné plastické druh vyztužení, například vrstvy, či nějaký povlak aplikovaný na tekutinou nepropustnou obalovou vrstvu 3. Pro plenu 1 je ovšem také myslitelné užít jiné typy upevňovacích zařízení, jako jsou knoflíky a knoflíkové dírky, háčky a očka, hlavičkové upevňovače, háčkové a smyčkové upevňovače a podobně.

Plena 1 je dále opatřena předem naplými, aplikovanými podélnými elastickými členy 15, 17, uspořádanými ve vzoru celkově do V, s vrcholkem tohoto V směřujícím směrem k přednímu okraji 11 pleny a dvěmi nohami směřujícími směrem k zadnímu okraji 12 pleny. Elastické členy 16, 17, tvarují plenu 1 podle těla daného uživatele a vytvářejí její nohové elastikům během nošení. Tímto způsobem elastické členy 16, 17, slouží k udržování bočních okrajů 9, 10, této pleny v kontaktu s nohama nositele, za účelem bránění vznikání mezer mezi. plenou a tělem nositele během užívání, jimiž by mohlo tělové fluidum z této pleny unikat.

Absorpční těleso 4 pleny 1 vykazuje první absorpční vrstvu 18., uspořádanou bezprostředně uvnitř tekutinou propustné obalové vrstvy 2, a a druhou absorpční vrstvu 19, uspořádanou bezprostředně uvnitř tekutinou nepropustné obalové vrstvy 3. První absorpční vrstva 18 má obdélníkový tvar a je nepatrně menší než je druhá absorpční vrstva 19, která má v podstatě stejný tvar jako plena 1. První absorpční vrstva 18 je umístěna uvnitř plochy pleny, se kterou se počítá, že bude první zasažena tělovým fluidem, ♦

• ··*· ·· toto • to to • * to • to· · « · • a • to *·

- 9 když se plena používá. Je zřejmé, že tvar absorpčních vrstev nemá žádný rozhodný význam pro tento vynález a je myslitelné rovněž množství dalších tvarů a stavů rozměrů.

První absorpční vrstva 18 je primárně či kompletně tvořena absorpčním materiálem v souladu s tímto vynálezem. Podle toho se první absorpční vrstva 18 může skládat z celulozové chmýřivé vlákniny, či z jiných hydrofilních vláken, která jsou ošetřena tak, že mají povlak (obal) z na teplo citlivého polymeru.

Alternativně se první absorpční vrstva 18 skládá ze směsi absorpčního anebo neabsorpčního vláknitého materiálu, jenž zahrnuje superabsorpční materiál s povlakem z na teplo citlivého polymeru. Příklady takových vláknitých materiálů, jež mohou sloužit jako nosné materiály pro superabsorpční materiál, jsou tradiční vrstvy celulozové chmýřivé vlákniny, různé druhy spojovaných vláknitých látek, tak zvané netkané materiály, spojované nebo nespojované vaty (rouna), či podobně. Dále, materiál nosiče může být ovšem tvořen vláknitou rohoží z hydrofilních vláken vykazujících povlak na teplo citlivého polymeru.

Příklady na teplo citlivých polymerů, které mohou být použity pro potahování superabsorpčních materiálů a jiných typů absorpčních materiálů, jsou například deriváty celulózy jako je ethylhydroxyethyl celulóza (EHEC), poly-n-isopropyl akrylamid (PNIPAM) a polyethylenglykoly. Aby se dosáhlo zamýšleného účinku, na teplo citlivý polymer musí mít bod zákalu při teplotě v blízkosti a přednostně poněkud nižší než je tělová teplota zdravého lidského jedince. Podle toho by bod zákalu Cp měl být mezi asi 30°C a 35°C, přednostně mezi 32°C a 34°C. Při teplotě vyšší než je bod zákalu výše uvedené polymery postrádají absorpční kapacitu, zatímco při teplotě pod bodem zákalu mají dobrou absorpční kapacitu. Z toho plyne, že absorpční materiály vykazující povlak na teplo citlivého polymeru tohoto typu nejsou použitelné pro pohlcování čerstvě vypuštěného tělového fluida, když teplota

• ·

4 4 « 444» * • 4

4-4 4 4 4 4 4

tělového fluida je nad bodem zákalu. Jakmile se teplota tělového fluida sníží pod bod zákalu na teplo citlivého polymeru, tento polymer začne absorbovat. Ve stejném čase se stává použitelným pro absorbování tělového fluida absorpční materiál uvnitř tohoto obalu. Tato absorpce postupuje dokud nedojde k obnovenému zvlhčování tak, že teplota opět stoupá nad bod zákalu daného na teplo citlivého polymeru a přesun fluida do absorpčního materiálu uvnitř na teplo citlivého polymeru se zastavuje.

Tekutina, jež byla vstřebána do absorpčního materiálu pokrytého na teplo citlivým polymerem zůstává uvnitř tohoto absorpčního materiálu a nemůže pronikat ven za na teplo citlivý polymer, když tento není ve svém absorpčním stavu. V kontrastu s tím, absorpční kapacita na teplo citlivého polymeru je reverzíbilní, z čehož plyne, že když se daná teplota snižuje, polymer začne pohlcovat a nepatrně bobtná během absorpce. Když se teplota během obnoveného zvlhčení zvednuta nad bod zákalu, daný polymer se smršťuje a vylučuje tekutinu, jež již byla absorbována při nižší teplotě.

První absorpční vrstva 18 má přednostně nižší hustotu než má druhá absorpční vrstva 19 a počítá se s ní, že bude nechávat tělové fluidum rychle procházet do druhé absorpční vrstvy 19.

Druhá absorpční vrstva 19 se může skládat z jakéhokoli tradičního absorpčního materiálu vhodného pro daný účel jako je chmýřivá celulozová vláknina, absorpční netkaný materiál, vrstvy hedvábného papíru, či podobně.

Prostřednictvím svých vzájemně rozdílných vlastností tyto dvě absorpční vrstvy 18 a 19 plní různé funkce. Tudíž, první absorpční vrstva 18 slouží jako přijímající vrstva pro tekutinu, která je vylučována do pleny 1. První absorpční vrstva 18 by měla být schopna rychle přijímat velká množství tekutiny během krátké doby, t.j., mít vysokou okamžitou kapacitu absorbování tekutiny. První absorpční vrstva 18 by měla být dále schopna zadržet danou tekutinu, dokud nebude ·» toto · • to » to v • tototo· • · to to ··** • toto· • ···· toto to • to «to * « '· to • toto to ··· to·· to to • to «· následně pohlcena druhou absorpční vrstvou 19. Tato druhá absorpční vrstva 19 vytváří zásobní a rozdělovači vrstvu pro danou tekutinu. Tekutina, jež je pohlcována druhou absorpční vrstvou 19 je rozdělována skrze kapilární strukturu vrstvy, pryč od regionu, který byl nejdříve navlhčen tekutinou. Tímto způsobem může být nová tekutina postupně absorbována z první absorpční vrstvy 18.

Když je tělová tekutina vylučována do pleny 1, tato tekutina nejprve prochází tekutinou propustnou obalovou vrstvu 2 dovnitř do první absorpční vrstvy 18. Když daná tělová tekutina opouští nositele, má teplotu v blízkosti teploty lidského těla, t.j., mezi 35°C a 37°C. Při takové teplotě je na teplotu citlivý polymer neabsorpční, čímž hlavní část tělového fluida může procházet první absorpční vrstvou 18 a být pohlcena druhou absorpční vrstvou 19.

Když se tělové fluidum ochlazuje, bod zákalu na teplo citlivého polymeru je překročen dolů a tělové fluidum, jež nebylo odvodněno z první absorpční vrstvy 18 do druhé absorpční vrstvy 19, může být absorbováno absorpčním materiálem potaženým na teplo citlivým polymerem v první absorpční vrstvě 18. Tímto způsobem je první absorpční vyprázdněna od zbývající tekutiny první absorpční vrstvě 18 se stává použitelnou pro přijetí nového množství tekutiny. Ve stejném momentě je zmenšeno riziko, že zbývající tekutina v první absorpční vrstvě 18 by měla být tlačena zpátky, ve směru k tělu uživatele. Tímto způsobem může být takto pokožka uživatele udržována v podstatě suchou i po zvlhčení pleny 1, výsledkem čehož je riziko podráždění pokožky anebo jiné nepohodlí způsobované mokrým povrchem na pleně, více či méně eliminováno.

Chránič při inkontinenci 30, znázorněný na Obr. 3 a 4, zahrnuje tekutinou propustnou obalovou vrstvu 32., tekutinou nepropustnou obalovou vrstvu 33, a absorpční jádro 34, upouzdřené mezi těmito dvěmi obalovými vrstvami 32 a 33.

vrstva 18 efektivně a síťová struktura v

• « · * · · ♦ » « · · · · · · • ··*«·· ··· ♦·· • · · · · ·· a ·· ··

- 12 Tekutinou propustná obalová vrstva 32 je tvořena, například, vrstvou netkané vláknité látky, tak zvaným netkaným materiálem, či perforovanou plastickou folií, mulovým materiálem anebo podobně. Tekutinou nepropustná obalová vrstva 33 se může skládat z tekutinami nepropustné plastické folie, netkané vrstvy, která byla pokryta tekutinu nepropouštějícím materiálem, či jakékoli jiné snadno přizpůsobivé materiálové vrstvy, jež má schopnost odolávat průniku tekutinou. Jako pravidlo je předností, jestliže tekutinou nepropustná obalová vrstva 33 vykazuje určitou dýchatelnost, t.j, umožňuje průchod vodní páry vrstvou 33. Tyto dvě obalové vrstvy 32 a 33 mají nepatrně větší protažení v rovině než má absorpční těleso 34 a protahují se určitou vzdálenost ven za absorpční těleso 34 okolo jeho celého obvodu. Obalové vrstvy 32 a 33 jsou vzájemně spojeny uvnitř vyčnívajících dílů 35, například slepením, svařením pomocí tepla či ultrazvuku.

Na vnější straně tekutinou nepropustné obalové vrstvy 33 je uspořádána připevňovací část 36 v podobě dvou příčných regionů samolepícího materiálu. Před použitím je tato připevňovací část 36 příhodně pokryta oddělitelnou krycí vrstvou, na výkresu neuvedenou, vyrobenou z papíru ošetřeného uvolňovacím činidlem, plastické folie nebo podobně. Namísto výše znázorněného adhezního vzoru v podobě dvou příčných regionů lepidla může být použito množství jiných adhezních vzorů, jako je jedna nebo několik podélných oblastí, body, úplný povlak atd. Alternativně mohou být použity jiné druhy upevňovacích prostředků jako jsou povrchy háčkového a smyčkového upevňovače, hlavičkové upevňovače, pásy, zvláštní kalhotky nebo podobně.

Chránič při inkontinenci 30 druhu znázorněného na Obr.

a 4 je primárně zamýšlen k nošení osobami s poměrně malými problémy s inkontinenci a má tudíž takovou velikost, jež se může snadno přizpůsobit uvnitř páru tradičních kalhotek. Tím připevňovací část 36 slouží k udržování inkontinentního

9 9 · · « t

φ · 99 · chrániče při nošení na místě uvnitř kalhotek.

Chránič při inkontinenci 30 je v podstatě ve tvaru přesýpacích hodin, se širšími koncovými díly 37 a 38, a užším rozkrokovým dílem 39, 37 a 38. Rozkroková část inkontinenci 30, se kterou umístěným mezi koncovými díly 39 je část chrániče při se počítá, že bude použita v rozkroku uživatele během nošení a sloužit jako přijímající povrch pro tělové fluidum, jež vytéká do chrániče při inkontinenci 30. Dále, chránič při inkontinenci 30 vykazuje dva příčné zaoblené koncové okraje 40, 41, a dva podélné zakřivené boční okraje 42, 43, protahující se mezi koncovými okraji 40 a 41.

Absorpční těleso 34 je rozděleno do podélných pásů, kde jsou střídající se pásy 44, 45, hlavně utvářeny tradičním absorpčním materiálem, a hlavně tvořeny absorpčním materiálem s povlakem na teplo citlivého polymeru druhu, jenž byl popsán v souvislosti s plenou 1 na Obr, 1 a 2.

Tímto pásy 45, které se skládají z tradičního absorpčního materiálu, příhodně vykazuji lepší schopnost rozdělování tekutiny než pásy 44, které se skládají hlavně z absorpčního materiálu s povlakem z na teplo citlivého polymeru. K přenosu tekutiny primárně dochází v prvních zmíněných pásech £5, zatímco posledně jmenované pásy 44 slouží jako zásobníky tekutiny pro tělové fluidum, které stále ještě nebylo rozděleno v absorpční struktuře.

Na Obr. 5 a 6 je v průřezu znázorněno zrno 50 superabsorpčního materiálu a celulozové vlákno 60, v tomto pořadí, jež byly pokryty tenkou vrstvou 51, 61, na teplo citlivého polymeru. Povlak na absorpčním materiálu vytváří bariéru proti absorpci v rámci teplotního rozpětí nad bodem zákalu daného na teplo citlivého polymeru. Podle toho, prostřednictvím tohoto povlaku, je možné dosáhnout zpožděné absorpce, řízené teplotou tekutiny, která se dostává k absorpčnímu materiálu.

Povlaku absorpčního materiálu pomocí na teplo to * * «toto · to to

- 14 citlivého polymeru je možno dosáhnout množstvím dobře známých technik jako je nastřikování anebo ošetřením daného absorpčního materiálu v nějaké tekuté suspenzi.

S absorpčním tělesem 70, znázorněným na Obr, 7 a 8, se počítá pro použití uvnitř tradičního obalu daného absorpčního výrobku, například pleny, hygienické vložky nebo chrániče při inkontinenci. Absorpční těleso 70 má bariérový region 71, který odpovídá části absorpčního tělesa, s níž se během nošení počítá, že bude nejprve navlhčena tekutinou. Uvnitř tohoto bariérového regionu 71 je aplikován povlak anebo tenká folie na teplo citlivého polymeru, v souladu s tímto vynálezem, na povrch 72 absorpčního tělesa 70, jenž je při nošení obrácen k nositeli. Když je absorpční těleso 70 zasaženo tělovým fluidem (tok fluida je naznačen pomocí šipek na Obr. 8), tekutině je bráněno aby pronikala do absorpčního tělesa v bariérovém regionu 71 a místo toho je tlačena do více obvodových částí absorpčního tělesa 70. Když se teplota tělového fluida sníží(zuje) pod teplotu bodu zákalu na teplo citlivého polymeru, bude však možné aby se zbývající tekutina na povrchu 72 absorpčního tělesa 70 absorbovala dovnitř skrze bariérový region 71.

Prostřednictvím bariérového regionu 71 je dosaženo zlepšeného rozdělování tekutiny v absorpčním tělese a tímto vyššího stupně využití daného absorpčního materiálu. Region 74 absorpčního tělesa 70 uvnitř bariérového regionu 71 může přednostně obsahovat superabsorpční materiál 75, který, prostřednictvím bariérového regionu 71 na povrchu absorpčního tělesa 70, není použitelný pro okamžitou absorpci tělového fluida. Tímto způsobem je tělovému fluidu bráněno aby bylo na počátku vázáno daným superabsorbentem 75 před tím, než dojde k rozdělení tekutiny do zbývajících částí 73 absorpční struktury. Podle toho se superabsorpční materiál stává použitelným pro absorpci pouze tehdy, když se teplota tělového fluida snížila pod bod zákalu na teplo citlivého polymeru. Určitá tekutina je také přivedena prostřednictvím

- 15 kapilárních sil v absorpční struktuře z obvodových částí zpátky do regionu 74 uvnitř bariérového regionu 71.

Podle jednoho ztvárnění tohoto vynálezu je bariérový povlak alespoň částečně rozpustný v roztoku, čímž se tento povlak po prvním navlhčení postupně ztrácí. Prostřednictvím takového ztvárnění je pro přijímání tekutiny před druhým anebo třetím navlhčením uvolněna relativně nepoužitá část absorpčního tělesa.

Tento vynález by neměl být považován za omezený na zde popisovaná ztvárnění, ale v rámci následujících nároků je možné množství dalších variant a modifikací. Navíc se počítá s tím, že tyto nároky obsáhnou všechny myslitelné kombinace zde popsaných ztvárnění tohoto vynálezu.

Claims (15)

1. PATENTOVĚ NÁROKY

   1. Absorpční materiál pro použití v absorpčním výrobku jako je plena, chránič při inkontinenci, hygienická vložka nebo podobný, vyznačující se tím, že absorpční materiál zahrnuje nosný materiál /50; 60/ mající povlak /51; 61/ z na teplo citlivého polymeru, tento polymer vykazuje bod zákalu při teplotě blížící se a poněkud nižší než je tělesná teplota zdravé osoby, čímž se povrchová struktura a chemické vlastnosti povrchu tohoto polymeru v bodě zákalu mění, čímž absorpční materiál v podstatě postrádá absorpční kapacitu při první teplotě na jedné straně bodu zákalu, ale vykazuje dobrou absorpční kapacitu při druhé teplotě na druhé straně bodu zákalu.
2. 2. Absorpční materiál podle nároku 1, vyznačující se t í m, že bod zákalu je mezi 28°C a 35°C, přednostně mezi 32°C a 34°C.
3. 3. Absorpční materiál podle nároku 1 nebo 2, vyznačuj íc í se t í m, že daný polymer postrádá absorpční kapacitu při teplotě vyšší než je bod zákalu, ale vykazuje dobrou absorpční kapacitu při teplotě nižší než je bod zákalu.
4. 4. Absorpční materiál podle nároku 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že na teplo citlivým polymerem je derivát celulózy jako je ethylhydroxyethyl celulóza (EHEC).
5. 5. Absorpční materiál podle nároku 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že na teplo citlivým polymerem je akrylamid jako je poly-n-isopropyl akrylamid (PNIPAM), polyn-n-propyl methakrylamid nebo poly-n-n-diethyl akrylamid.
6. 6. Absorpční materiál podle nároku 1, 2 nebo 3, vyznačující se t í m, že na teplo citlivým polymerem je polyethylénglykol anebo jiný rozvětvený polymer obsahující ethylenoxidové bloky.
7. 7. Absorpční materiál podle jakéhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že absorpční materiál je poskytnut v podobě spojené nebo nespojené vláknité rohože.
8. 8. Absorpční materiál podle jakéhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že nosný materiál obsahuje superabsorpční materiál v podobě částic jako jsou vločky, vlákna, zrna, granule nebo podobně.
9. 9. Absorpční materiál podle jakéhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že nosný materiál obsahuje chmýřivá celulozová vlákna.
10. 10. Absorpční materiál podle jakéhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že nosný materiál obsahuje neabsorpční, hydrofobní vlákna.
11. 11. Absorpční výrobek jako je plena, chránič při inkontinenci, hygienická vložka nebo podobně, zahrnující absorpční těleso /4/ upouzdřené v částečně tekutinou propustném obalu /2, 3/, vyznačující se tím, že toto absorpční těleso /4/ zahrnuje absorpční materiál /50; 60/ obsahující nosný materiál mající povlak /51; 61/ z na teplo citlivého polymeru, tento polymer vykazuje bod zákalu při teplotě blížící se a poněkud nižší než je tělesná teplota zdravé osoby, čímž se absorpční vlastnosti tohoto polymeru v bodě zákalu mění tak, že tento polymer v podstatě postrádá absorpční kapacitu při první teplotě na jedné straně bodu zákalu, ale vykazuje dobrou absorpční kapacitu při druhé teplotě na druhé straně bodu zákalu.

    '1 « · « 4 • 4

    4 4 • 4 444 4444

    - 18
12. 12. Absorpční výrobek podle nároku 11, v němž obal zahrnuje tekutinou propustnou vrstvu /2/ a tekutinou nepropustnou vrstvu /3/, které jsou vzájemně spojeny okolo absorpčního tělesa /4/, vyznačující se tím, že absorpční těleso /4/ zahrnuje první absorpční vrstvu /18/, uspořádanou nejblíže k tekutinou propustné vrstvě /2/ a skládající se hlavně z nosného materiálu potaženého na teplo citlivým polymerem, a druhou absorpční vrstvu /19/, uspořádanou nejblíže k tekutinou nepropustné vrstvě /3/ a skládající se hlavně z absorpčního materiálu bez povlaku na teplo citlivého polymeru,
13. 13. Absorpční výrobek podle nároku 11,vyznačuj ící se tím, že absorpční těleso /4/ zahrnuje absorpční vrstvu mající podélné pásy /44, 45/, čímž se pásy /44/ obsahující hlavně nosný materiál povlečený na teplo citlivým polymerem střídají s pásy /45/ obsahujícími hlavně absorpční materiál bez povlaku na teplo citlivého polymeru.
14. 14. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 11-13, a dále mající dva koncové díly /6, 7/ a rozkrokový díl /8/ umístěný mezi těmito koncovými díly, vyznačující se tím, že nosný materiál povlečený na teplo citlivým polymerem je primárně uspořádán v rozkrokovém dílu /8/ tohoto výrobku.
15. 15. Absorpční těleso /70/ pro použití v absorpčním výrobku jako je plena, chránič při inkontinenci nebo hygienická vložka, v němž toto absorpční těleso má tekutinu přijímající povrch /72/, s nímž se počítá, že bude v absorpčním výrobku obrácen k nositeli, vyznačující se tím, že region /71/ na tekutinu přijímajícím povrchu vystavuje folii nebo povlak na teplo citlivého polymeru, jenž vykazuje bod zákalu mezi 28°C a 35°C, přednostně mezi 32°C a 34°C, kde tento polymer postrádá absorpční kapacitu při teplotě vyšší než je bod zákalu, ale vykazuje dobrou absorpční kapacitu při teplotě nižší než je bod zákalu.