CZ129099A3 - Pelety ve tvaru tyčinek a způsob jejich výroby - Google Patents

Description

tohoto způsobů

Oblast techniky Předložený kyselých plynů, kouřových plynů

Způsob odsiřováni kouřových plynů a zařízeni k provádění I ‘UMd ✓ Λ

JAIDINÍSVIA ¹ OHSAOíSAwgyd avy a vynález se týká způsobu regulace emisí' zvláště oxidů síry (sírového a siřičitéhó^ z^l vznikajících spalováním uhlí v kotlích’. q^qq

Oxidy síry vznikají spalováním sirných uhlí v kotlích.I *

Spalovací procesy potom mají za následek tvorbu horkýchC E ti 7, Γ. * kouřových plynů s nepřijatelnými obsahy oxidu siřičitéÁo Γ 3 a/nebo oxidu sírového. Tyto oxidy síry jsou zpravidla ” odstraňovány nebo jejich koncentrace je snižována na únosnou míru odsiřováním kouřových plynů vhodnými odsiřovacími prostředky jako jsou například granule vápence. V typickém případě je kouřový plyn obsahující oxidy síry odsiřován průchodem ložem vlhkého vápence, který reaguje s oxidem síry obsaženým v kouřovém plynu za vzniku pevného reakčního produktu (síran nebo siřičitan vápenatý). Vznik tohoto sirného reakčního produktu účinně odstraňuje plynné sloučeniny síry z kouřového plynu.

Tento pevný reakční produkt tvoří na povrchu částic vápence krustu (úsadu), která se musí periodicky odstraňovat, protože deaktivuje povrch částice a znemožňuje reakci mezi částicí odsiřovacího činidla a oxidy síry. Částice obalené krustou reakčního produktu jsou proto periodicky regenerovány odstraňováním povrchových úsad, čímž . _ se čerstvý povrch odsiřovacího činidla vystavuje reakci s oxidy síry.

Předložený vynález se týká zlepšení uspořádání pohyblivého lože odsiřovacího činidla, což umožňuje vysoce účinný a účelný způsob odsíření.

Dosavadní stav techniky

Dříve známé patentové spisy obvykle při odlučování oxidů siry z kouřových plynů spoléhají na použití lože vlhkých částic vápence. Obvykle se používají pevná lože, jak uvádějí na příklad popisy v patentových spisech USA č. 4,663.136 a 4,764.348 (jejichž specifikace jsou zde uváděny). Tato pevná lože však nelze provozovat kontinuálně vzhledem k nutnosti periodicky regenerovat vápenec odstraňováním úsady síranu a siřičitanu vápenatého z jeho povrchu, aby nedošlo k jeho deaktivaci. Tato regenerace vyžaduje mechanické zpracování deaktivovaných vápencových částic v míchadle s cílem rozbít krustu reakčního produktu. Po regeneraci lze tohoto vápencového lože opět použít pro odlučování oxidů síry z kouřového plynu.

Obrázek 1 ukazuje zjednodušené průtokové schema . desulfurační jednotky s pevným ložem podle starší .technologie odpovídající dříve známým patentovým spisům. V jednotce podle obrázku 1 kouřový plyn vstupuje do zkrápěné komory_1, kde je upravován na potřebnou teplotu a vlhkost. Úprava se děje přídavkem vody rozprašovací tryskou 2 a/nebo vstřikováním ostré páry do komory vstřikovací tryskou _3. Opravený kouřový plyn postupuje do reaktoru £ obsahujícího vápenec v pevném loži, který má být navlhčen takovým množstvím vody, aby částice vápence byly pokryty vodním filmem. Pevné lože vápence může představovat přenosný koš naplněný vápencem. Vápenec lze vlhčit shora rozprašovačem £. Kouřový plyn postupuje pevným ložem vápence směrem dolů. ₌„Oxid^s.iřičit.ý_£._i-j.e^absorbován₌z=kouřového=.pl-ynu=vodním»filmem-,= kde následně reaguje s rozpuštěným vápencem. Touto reakcí zřejmě vzniká úsada síranu a siřičitanu vápenatého na vápencové částici. Přítomnost kapalného vodního filmu na vápenci je nezbytně nutná, protože suchý vápenec téměř nereaguje s oxidy síry v kouřovém plynu. Odsířené kouřové plyny jsou odtahovány ze spodní části vápencového lože nasávacím ventilátorem 6 a vraceny do potrubí 7 ústícího do komína za účelem rozptýlení v atmosféře.

V drive známých patentových spisech je popisováno použiti pohyblivého lože vápencových částic pro různé účely. Jedno takové zařízeni je popisováno v patentovém spisu USA č. 3,976.746 (Shale a další). Shale však uvádí, že úsady reakčních produktů musí být periodicky odstraňovány za účelem regenerace vápence pro další reakci. Toto periodické oddělení krusty lze podle Shalea uskutečnit mechanickým mícháním. Při dokončení potřebné periodické regenerace vápence Shale a další používají pro oddělení krusty z částic ^r vápence vhodného mechanického zařízení jako na příklad vibračního síta.

Kdykoliv kouřový plyn proudí velkou rychlostí pohyblivým ložem částic odsiřovacího činidla, jakým je •pohyblivé lože popisované v přihlášce, jejímž autorem je Shale a další, mají částice (zvláště malé) sklon nechat-se unášet z lože vlivem síly plynu proudícího ložem a tím být z lože eliminovány. Únos částic odlučovacího činidla má za .následek nežádoucí zrátu vápence z lože. Navíc, pokud by se ^nepoužilo speciálních opatření, tyto částice odsiřovacího činidla ztracené únosem jsou strhávány do tahu kouřového plynu. Proto může snadno dojít k nasátí těchto unášených částic do nasávacího ventilátoru, který je typicky používán pro nucené proudění kouřového plynu systémem.

Shale a další ve své přihlášce neuvádí žádné mechanické ’ prostředky pro omezení výše popsaného únosu částic odsiřovacího činidla. Proto kdyby si provozovatelé _____ __ odsiřovací jednotky přáli minimalizovat únos částic, museli by instalovat mřížku nebo filtr aby snížili průtok plynu ložem. Obě řešení však jsou nežádoucí. Filtr nebo mřížka by se za čas ucpaly a tím by způsobily nežádoucí pokles tlaku v loži. Omezení průtoku plynu by mělo za následek odpovídající pokles účinnosti.

Je známa technologie založená na zařízení vymezujícím pohyblivé lože částic řadou žaluziových clon na vstupní straně plynu i na výstupní straně plynu.Tyto žaluzie lze aplikovat s přesahem dostečným k udržení částic v loži, přičemž ložem může volně protékat plyn. Obrázek 2 ukazuje základní uspořádání typického pohyblivého lože cloněného žaluziemi.

Pohyblivá lože cloněná žaluziemi popisují například patentové spisy USA č. 4,670.226 (Furuyama a další), 5,160.708 (Kodama a další), 4,254.557 (Mayer a další) a 4,254.616 (Siminski a další).

Použití samotných pohyblivých loží cloněných žaluziemi bez dalších úprav bylo jako způsob vápencového odsiřování shledáno neuspokojivým. Ve starší experimentální práci, jež vedla k předloženému vynálezu, bylo například zjištěno, že ^poloprovozní zařízení na bázi odlučovače s vápencem v •pohyblivém loži, které udržovalo vápenec v loži výhradně žaluziovou technikou, nesplnilo tento úkol. V provozních podmínkách byl vápenec unášen k přetlakovému výstupu a dále do nasávacího ventilátoru. V zájmu prevence těchto ztrát vápence z lože a ochrany nasávacího ventilátoru byla instalována mřížka na vnitřní straně výstupní žaluzie (na straně vápencového lože), jež měla udržet vápenec v loži. Přítomnost této mřížky však vyvolala další provozní problém. Zejména došlo k usazování vlhkosti na této mřížce, což mělo za následek ucpání mřížky a značný pokles tlaku v celém vápencovém loži. Toto ucpání mřížky probíhalo nej rychleji v ... - = .horní části, lože, jež je normálně nej reaktivnější částí lože. V důsledku ucpání mřížky v horní části lože by kouřový plyn počal proudit přednostně spodní částí lože, která je nejméně aktivní. Následkem této změny by současně došlo ke značnému poklesu tlaku v loži, k poklesu účinnosti odsiřování a k poklesu průtokové rychlosti kouřového plynu.

Byly rovněž činěny pokusy minimalizovat únos částic modifikaci velikosti částic vápence. Větší částice, dostatečně těžké aby znemožnily únos, však nejsou tak účinné při odstraňování oxidů síry z kouřových plynů jako malé částice. V případě směsí velkých a malých částic bylo zjištěno, že tato kombinovaná lože spojují nevýhody obou složek.

Rovněž byly činěny pokusy řešit problém únosu částic změnou konstrukce žaluzií. Bylo možno očekávat, že větší žaluzie s dostatečnými přesahy budou účinně bránit únosu, protože suché žaluziové odlučovače obsahující částice vápence srovnatelných rozměrů byly údajně účinné při oddělování částic z proudu plynu. Bylo však zjištěno, že použití žaluzií se sklonem 70°, dlouhých 27,9 cm (11 palců) a s přesahem 8,9 cm únosu částic nebránilo.

Nepochybně by bylo výhodné dosáhnout schopnosti odsiřovat velká množství plynu v krátkých časových úsecích. Pro tento účel je tedy žádoucí provozovat vápencovou odsiřovací jednotku s vysokou rychlostí průtoku kouřového plynu pohyblivým ložem. Vyšší průtokové rychlosti však znamenají vyšší stupeň únosu částic, zvláště při použití částic malých rozměrů s vyšší účinností. Bylo by potřebné dosáhnout schopnosti používat částice malých rozměrů bez potíží spojených s únosem částic, protože malé částice mají vyšší poměr povrchové plochy k objemu a proto dosahují vyšší odlučovací účinnosti. V důsledku této vyšší odlučovací účinnosti tento systém může účinně odsiřovat kouřový plyn s vyšším obsahem oxidů síry.

Všechny tyto pokusy bránit únosu částic vápence z pohyblivého lože, účinným kontrolním systémem se projevily jako neuspokojivé. V oboru odsiřování kouřových plynů se proto už dlouho pociťuje potřeba nalézt řešení tohoto problému bez toho, aby bylo nutno obětovat účinnost odlučovače oxidů síry vápencem v pohyblivém loži.

Podstata vynálezu

Jedním z cílů předloženého vynálezu je poskytnout způsob vápencového odsiřování kouřového p'lynu a k tomu potřebné pohyblivé lože schopné pracovat za vysokých průtokových rychlostí kouřového plynu s cílem dosáhnout zvýšené účinnosti bez nežádoucího únosu částic do systému.

Rovněž je cílem předloženého vynálezu poskytnout zlepšené pohyblivé lože pro systém odsiřování kouřových plynu vápencem umožňující použití částic malých rozměrů při zvýšené odlučovací účinnosti bez nežádoucích účinků spojených s únosem částic vápence.

Dalším cílem předloženého vynálezu je poskytnout systém vápencového odsiřování kouřových plynů a pro něj potřebné pohyblivé lože schopné regenerovat v něm používané vápencové částice bez nutnosti instalovat mechanické míchací zařízení specificky pro tento účel.

Těchto a dalších cílů se dociluje nabídkou mechanismu spojeného s odsiřovacím reaktorem s vápencem v pohyblivém loži pro zachycování a rekuperaci stržených částic opouštějících lože. V rozšířeném provedení tento mechanismus užívá štěrbinového prostoru na výstupní straně reaktoru s pohyblivým ložem opatřeným žaluziovou clonou pro odvod plynu a částic unesených z pohyblivého lože. Rozměry výstupní štěrbiny jsou takové, že jí postupující plyn nemá rychlost ^ďostaťěčňoú“přbnáÍid^čኝXč\^V^ na dno štěrbinového prostoru, odkud je lze rekuperovat a plyn může opustit štěrbinový prostor bez stržených částic. Jsou k dispozici technické prostředky pro případnou recyklaci částic, jež se shromažďují na dně štěrbinového prostoru, zpět do reaktoru. Pro tento účel může být použit běžný šnekový dopravník umístěný na dně štěrbiny.

Mohou se zde ovšem vyskytovat velice malé částice včetně jemných prachových podílů a malých úlomků úsad reakčních produktů na částicích, které mohou vzniknou oděrem a obrušováním vápencových částic uvnitř systému odlučovače. Tyto malé částice však nejsou pro účely této patentové přihlášky považovány za stržené částice. Proto je možné, že malé částice, jako prachové podíly odsiřovacích granulí nebo úlomky úsad reakčních produktů, budou v důsledku malé hmotnosti strženy plynem proudícím výstupní štěrbinou a nedopadnou na její dno, i když výstupní štěrbina má rozměry nedovolující unášení stržených odsiřovacích granulí jí proudícím kouřovým plynem. Tyto malé částice lze však odstranit pomocí síta.

Je žádoucí konstruovat žaluzie dostatečně velké, aby dostatečným přesahem snižovaly na minimum množství unesených částic, které opouštějí lože a vstupují do štěrbinového prostoru. Pro udržení částic v loži není třeba žádných filtru nebo mřížek a naopak jsou takové filtry nebo mřížky pro účely předloženého patentu nežádoucí, protože mají sklon se zanášet vlhkými jemnozrnnými podíly vápence a tím způsobit nežádoucí pokles tlaku v loži.

V důsledku řešení podle předloženého vynálezu lze užít vyšší průtokové rychlosti kouřového plynu, aniž by měla za následek nežádoucí únos částic odlučovacího činidla. Navíc lze provozovat lože s menšími částicemi odlučovacího činidla bez nežádoucích účinků spojených s únosem. Schopnost používat menší částice vápence (nebo částice jiného odsiřovacího činidla) má za následek zlepšenou účinnost díky většímu poměru aktivního povrchu k objemu u menších částic. Vyšší účinnost odsíření podle předloženého vynálezu dovoluje užití menších nebo kompaktnějších pohyblivých loží a umožňuje efektivně odsiřovat kouřové plyny obsahující výšší koncentrace oxidů síry. Navíc vyšší účinnost odsíření podle předloženého vynálezu umožňuje odstraněni oxidů síry z kouřových plynů během minimální doby kontaktu kouřového plynu a odsiřovací částice. V důsledku toho částice odlučovacího činidla klesající ložem směrem dolů lze nechat pohybovat vyšší rychlostí, což má za následek dvě dodatečné výhody. Za prvé vyšší rychlost částic pohybujících se v loži směrem dolu pomáhá udržovat tyto částice v trvalém pohybu a tím minimalizovat možnost, že reakční produkt na povrchu částic přispěje k tvorbě stavených agregátů nebo můstků. Za druhé zrychlený pohyb částic směrem dolů slouží k obrušování částic a tím přispívá k odstraňování krusty reakčního produktu na povrchu částic. Bylo pozorováno, že tento systém v provozních podmínkách samovolně regeneruje částice vápence obalené vrstvou reakčního produktu bez speciálně instalovaného vibračního obrušovače nebo podobného zařízení díky abrazi částic v pohyblivém loži a ve šnekovém dopravníku, který vynáší částice ze spodní části pohyblivého lože a vrací je vrchem do lože.

výkupech

C—2'. -1122______^^222223

Obrázek 1 je schematické znázornění starší technologie odsiřování kouřových plynů vápencem v pevném loži.

A = Starší technologie podle dříve známých patentových spisů

Obrázek 2 ukazuje průřez běžným reaktorem s pohyblivým ložem opatřeným žaluziemi.

Obrázek 3 je schematické znázornění toku plynu pohyblivým ložem vlhkých vápencových částic. A = Kouřový plyn

B = Lože vlhkého vápence C = Lože suchého vápence D = Odsířený kouřový plyn

Obrázek 4 je schematické znázornění celého systému, v němž je zařazen vápencový reaktor podle předloženého vynálezu.

A = Reaktor vápencového odlučovače

B = Čerstvý vápenec

C = Zreagovaný vápenec z reaktoru

D = Zregenerovaný vápencový únos

E = Spojený vápenec z reaktoru a únosu

F = Míchadlo

G = Síto

H = Jemné podíly a reakční produkt (úsady)

I = Čistý vápenec

Obrázek 5 je průřezové znázornění jednoho provedení předloženého vynálezu používajícího většího počtu reaktorů s pohyblivým ložem.

A = Rozměry odlučovače

B = Rozměry segmentu odlučovače

Obrázek 6 znázorňuje podrobnosti obsažené v kruhu A obrázku 5.

A = Vzdálenost spodních okrajů žaluzií (20 cm)

B - Přesah 8,9 cm

Obrázek 7 znázorňuje reaktory podle vynálezu uzavřené 'vď/skříníT ⁵

Obrázek 8 ukazuje průřez reaktory s pohyblivým ložem podle linie A-A na obrázku 7.

Obrázek 9 ukazuje pohled na odlučovač podél linie B-B obrázku 7.

Obrázek 10 ukazuje míchadlo použitelné pro regeneraci zreagovaných vápencových částic podle vynálezu.

Vápencový způsob regulace emise kyselech plynů z kouřových plynů může ve svém pohyblivém loži používat pro odlučování oxidu síry z plynů jako jsou kouřové plyny vápencových částic standardních rozměrů. V tomto způsobu přicházejí horké kouřové plyny do styku s pohyblivým ložem vápencových částic, které mají průměr od 0.08 cm do 0,64 cm Vápencové granule jsou povlečeny vodním filmem, v němž se absorbují oxidy síry z kouřového plynu a ihned reagují s rozpuštěným vápencem. Při této reakci se na povrchu vápencových granulí tvoří vrstva úsad (krusta) reakčního produktu, především síranu vápenatého a siřičitanu vápenatého. Vlhkost kouřového plynu se může zvýšit úpravou vodní sprchou nebo ostrou párou za pomoci vhodných trysek a injektorů viz obrázek 1. Podobně i vápenec může být vlhčen běžnými rozprašovači jak ukazuje obrázek 1. Zvláště horní část pohyblivého lože vápencových částic má být dostatečně zkrápěna, tak aby si vápencové částice uchovaly vlhkost dokud nedosáhnou dna pohyblivého lože, kde mohou být odebrány jako suché částice. Jak ukazuje obrázek 3, vodní film se během klesání částic pohyblivým ložem 8 postupně odpařuje vlivem horkých kouřových plynů procházejících ložem zpravidla vodorovným směrem-. Kouřový plyn proto vstupuje do lože s vlhkým vápencem 8 na jedné straně, při průchodu plynu ložem dochází k odsiřovací reakci a pak odsířený plyn opouští ložena opačné straně jak ukazuje obrázek 3.

I když lze systém provozovat tak, že vápenec opouští lože v suchém stavu, je žádoucí jej udržet ve vlhkém stavu co možná nejdéle, protože jestliže částice vápence vyschnou předčasně dříve než dosáhnou dna lože, potom spodní část lože obsahující suché částice bude prakticky neúčinná. Poloha pohyblivého lože, kde částice přechází z vlhkého do suchého stavu, se nazývá čelo sušení. Pozici čela sušení lze kontrolovat známými technickými prostředky, přičemž lze regulovat parametry které ji ovlivňují. Tyto parametry zahrnují teplotu a vlhkost kouřového plynu, délku lože a rychlost pohybu částic vápence směrem dolů. Když je kouřový plyn nasycen vodou, dochází jen k nepatrnému odpařování vody z částic, anebo k němu nedochází vůbec. V takovém případě si částice udrží vlhkost během pohybu celým ložem. Vlhkost lze regulovat tak, aby se zvýšilo odpařování vody z částic, takže čelo sušení je umístěno v bodě odchodu částic na dně lože. Regulaci vlhkosti lze provádět známými technikami úpravy plynu, jež zahrnují uvádění vody nebo vodní páry do kouřového plynu. Polohu čela sušení lze dále regulovat zvýšením nebo snížením rychlosti pohybu částic ložem směrem dolů a přídavkem vody částicím. Pro každou hodnotu teploty a vlhkosti plynu jež vede k odpařování lze posunovat čelo sušení nahoru nebo dolů příslušným zvýšením nebo snížením rychlosti sestupného pohybu vápencových částic ložem. Rychlost tohoto sestupného pohybu částice v gravitačním poli lze regulovat rychlostí recyklace částic ze dna lože.

Vynález lze aplikovat s využitím typického gravitačního lože opatřeného žaluziemi podle obrázku 2. Lože schematicky znázorněné číslem 9 v obrázku 2 je umístěno mezi řadami vstupních žaluzií 10 a výstupních žaluzií 11. Částice vstupují do lože seshora jak ukazuje šipka 12. Sestupují vlivem gravitace směrem dolů a potom opouštějí lože na jeho dně jak ukazuje šipka 12. Proud plynu vstupuje do lože volným prostorem mezi vstupními žaluziemi; prochází ložem a opouští je volným prostorem mezi výstupními žaluziemi. Tok plynu celkově ilustrují šipky 14.

Žaluzie jsou deskové clony, jež udržují částice v pohyblivém loži a proto jsou velikost i tvar lože definovány umístěním těchto žaluzií. V typickém případě jsou vstupní a výstupní žaluzie vzájemně identické, jsou vodorovně a pod jistým úhlem upevněny na vstupních a výstupních stranách pohyblivého lože a mají takové rozměry a uspořádání, že částice mohou klesat účinkem gravitace aniž by vypadávaly mimo lože. Každá žaluzie má v horizontálním směru jistou šířku jež definuje šířku lože a každá žaluzie má délku kolmou k šířce.

Vstupní strana pohyblivého lože je svislá stěna tvořená množstvím samostatných, vodorovně upevněných, zpravidla rovnoběžných plochých desek vytvářejících vertikální stěnu překrývajících se vodorovných žaluzií, přičemž volný prostor mezi překrývajícími se žaluziemi určuje velikost průchodu pro plyn mezi nimi (žaluziových vstupů).

Svislá stěna žaluzií tvořících vstupní stranu lože je s výhodou umístěna ve svislé rovině. Každá vstupní žaluzie je odchýlena o určitý úhel od této roviny, takže jeden vodorovný okraj je výše než druhý vodorovný okraj, přičemž nižší okraj každé žaluzie je blíže ke středu lože než vyšší okraj, takže částice nepadají při postupu dolů mimo lože. Obvykle se dává přednost ostrým úhlům a nejvíce se používá odklon od svislého směru 20°. Dvacetistupňový úhel znamená sedmdesátistupňovy sklon každé žaluzie.

Rovněž výstupní strana pohyblivého lože je svislá stěna * tvořená množstvím samostatných vodorovně upevněných zpravidla rovnoběžných plochých desek tvořících svislou stěnu vzájemně se překrývajících vodorovných žaluzií, přičemž volný prostor mezi překrývajícími se žaluziemi । určuje velikost průchodu pro plyn mezi nimi (žaluziových ? výstupů). Svislá stěna žaluzií tvořících výstupní stranu lože je výhodně umístěna ve svislé rovině, jež je tak vzdálena od svislé stěny vstupních žaluzií, jak to odpovídá potřebné tloušťce lože, jímž bude procházet plyn. Každá výstupní žaluzie zaujímá ke svislé rovině takový úhel, že jeden vodorovný okraj žaluzie je výše než druhý, přičemž nižší okraj každé žaluzie je blíže centru lože než okraj vyšší, takže částice při průchodu směrem dolů nepadají mimo lože. Je tedy zřejmé, že žaluzie na vstupní i výstupní straně pohyblivého lože jsou shodně konstruovány.

* Všeobecně se dává přednost při umísťování žaluzií vzhledem ke svislé rovině ostrým úhlům, přičemž úhel kolem 20 se používá nej častěji. Je výhodné když vstupní a výstupní žaluzie jsou tytéž se stejnými úhly, prostorovým uspořádáním a přesahy, takže vstupní a výstupní strany pohyblivého lože jsou bilaterálně symetrické ve vztahu ke sloupci částic tvořících lože.

Vstupní a výstupní žaluzie jsou tak uspořádány z hlediska úhlů sklonu a umístění v prostoru, že přesah jednotlivých žaluzií je dostatečný, aby znemožnil částicím vypadnout z lože při pohybu pohyblivým ložem směrem dolů. Přesah 8,9 cm se užívá nejčastěji. Třebaže úhel sklonu a přesah žaluzií znemožňuje částicím, aby vypadly z lože při sestupném pohybu částice ložem, některé částice přesto opustí lože volným prostorem mezi žaluziemi vlivem síly proudu plynu tudy procházejícího. Proto předložený vynález poskytuje mechanismus oddělování těchto částic, aby nedošlo k jejich stržení proudícím plynem a poškození systému, , zvláště ňasávácíhó ventilátoru nebo ventilátorů pracujících v systému.

Obrázek 5 ukazuje provedení vynálezu používající _f většího počtu reaktorů s pohyblivým ložem, z nichž každý je í

I cloněn žaluziemi popsanými výše. Každý reaktor s pohyblivým s ložem je schopen pracovat s pohyblivým ložem částic vápence, které se pohybují směrem dolů vlivem gravitace. Jeden z reaktorů s pohyblivým ložem označený v obrázku 5 číslem 21 je definován prostorem 12 umístěným mezi svislou stěnou vstupních žaluzií, z nichž jedna je označena jako č. 13, a svislou stěnou výstupních žaluzií, z nichž jedna je označena číslem 14. Další reaktory s pohyblivým ložem jsou v obrázku 5 označeny čísly 22 a 23. Stojí za zmínku, že lože lze konstruovat vyšší nebo nižší podle počtu použitých žaluzií. Žaluzie jsou samostatně upevněny ve svislém směru tak, aby vytvořily vstupní prostory (žaluziové vstupy), z nichž jeden je označen číslem 15, a výstupní prostory (žaluziové výstupy), z nichž jeden je označen číslem 16. V provozních podmínkách je kouřový plyn, případně upravený na potřebnou teplotu a/nebo vlhkost, směrován komorou nebo potrubím (jako vstup 17) ke vstupní straně reaktoru s pohyblivým ložem. Vstup má s výhodou tvar prostoru se štěrbinovým průřezem orientovaného svisle, který se táhne podél celého reaktoru, takže kouřový plyn může být rovnoměrně distribuován volnými vstupy jako je vstupní prostor 15. Kouřový plyn prochází vstupním prostorem a postupuje prostorem 12 než opustí reaktor výstupními prostory. Proudění plynu je přednostně zajišťováno nasávacím ventilátorem umístěným mimo reaktor po proudu plynu. Při průchodu prostorem 12 přichází plyn do styku s částicemi vápence, které vlivem gravitace sestupují pohyblivým ložem reaktoru. Částice jsou v obrázcích 7 a 8 označeny číslem 53.

Pro uvádění vápencových částic do reaktoru jsou v jeho horní části umístěny vstupy pro částice vápence 19. Výš tupý ⁼ pro částice odlučovacího činidla 20 jsou na dně reaktoru a slouží k odstraňování vápencových částic.

Když kouřový plyn opustí výstupní prostory, postupuje do sběrné komory jako je je výstupní komora nebo potrubí 18. Výstup je výhodně realizován ve tvaru prostoru se štěrbinovým průřezem orientovaného svisle, situovaného po

- 15 celé délce a výšce výstupní strany reaktoru s pohyblivým ložem.

Pro prevenci vstupu okolního vzduchu do výstupní štěrbiny plynu se používají běžná zařízení jako násypka s vynašečem spojená se vstupem pro odsiřovací částice v horní části lože. Výstupy odsiřovacích částic na dně lože jsou realizovány ve spojení se standardními šnekovými dopravníky jako jsou dvojchodé šnekové dopravníky 24 znázorněné v obrázku 8.

Je výhodné používat reaktorů s pohyblivým ložem ve skupinovém uspořádání. V takovém případě se doporučuje je uzavřít ve skříni jako je skříň 25 na obrázku 7. Navíc při použití skupiny reaktorů je lze výhodně uspořádat tak, že sousední reaktory mají společné vstupní a výstupní štěrbinové prostory. Na příklad sousední reaktory 21 a 22 mají společný štěrbinový výstup nebo komoru 18. Podobně reaktory 22 a 23 mají společný štěrbinový výstup 74. Tento vynález však nevyžaduje toto sdílení.

Vstupní žaluzie každého reaktoru mají vykazovat takové .rozměry a úhly sklonů, že jejich horní okraje leží v jedné svislé rovině a jejich spodní okraje leží v jiné svislé rovině, přičemž první a druhá rovina jsou od sebe vzdáleny. Na příklad v reaktoru 21 vstupní žaluzie 13 mají takové rozměry a jsou tak uspořádány, že jejich horní okraje leží na přerušované svislé čáře 75, zatímco jejich spodní okraje leží na svislé přerušované čáře 26. V provedení vynálezu na obrázku 5 jsou od sebe čáry 75 a 26 vzdáleny 11,2 cm. Ostatní vstupní a výstupní žaluzie v provedení na obrázku 5 jsou uspořádány podobně, takže vytvářejí žaluziové vstupy a výstupy v tloušťce 11,2 cm. V provedení vynálezu na obrázku 5 jsou od sebe stěny vstupních a výstupních žaluzií vzdáleny tak, že vytvářejí prostor tlouštky asi 38 cm pro reaktor s pohyblivým ložem.

substitute sheet

- 16 Z předchozího popisu vyplývá, že kouřový plyn proudí do prostoru 12 reaktoru 21 volnými prostory mezi vstupními žaluziemi. V obrázku 5 ukazuje toto proudění jedním vzorovým prostorem šipka 27. Po průchodu prostorem 12 reaktoru jej plyn opustí odpovídajícím prostorem mezi výstupními žaluziemi. Šipka 28 ukazuje tento průtok jedním takovým vzorovým prostorem. Plyn opouštějící reaktor 21 vstupuje do výstupní štěrbiny 18. Podobně plyn z reaktoru 22 postupuje obdobným způsobem svými vlastními výstupy. Šipka 29 ukazuje plyn vstupující do výstupní štěrbiny 18 z reaktoru 22 jedním vzorovým výstupním prostorem pro plyn mezi žaluziemi. Takto plyn protékající výstupy mezi žaluziemi ze sousedních reaktorů 21 a 22 postupuje do společné výstupní štěrbiny 18. Podobně plyn proudící vstupní štěrbinou 74 postupuje do sousedních reaktorů 22 a 23 volným prostorem mezi žaluziemi. Šipky 30 a 31 ukazují směr toku plynu jedním vzorovým prostorem mezi vstupními žaluziemi reaktorů 22 a 23. Šipka 32 ukazuje plyn opouštějící reaktor 23 stejným způsobem jak bylo popsáno pro reaktor 21. Jakmile plyn vstoupí do výstupní štěrbiny, může být odváděn do komína a rozptýlen v atmosféře známými postupy.

Z předchozích popisů je zřejmé, že celkový tok kouřového plynu reaktory se bude shodovat s obrázkem 7. Obrázek 7 ukazuje tytéž reaktory a příslušné vstupní a výstupní štěrbiny, o kterých jsme hovořili výše ve vztahu k obrázku 5, protože obrázek 5 je řez reaktorem na obrázku 7 ”= podél linie A-A. Jezjevné, že odkrytý výřez na obrázku 7 ukazuje jen dvě úplné vstupní a výstupní štěrbiny. Uvnitř ? skříně 25 jsou však další vstupní a výstupní štěrbiny a jsou stejně konstruovány jako ty, které kresba ukazuje.

Jak ukazuje obrázek 7, kouřový plyn z kotle vstupuje do skříně 25 potrubím nebo přetlakovým vstupem 64 ve směru který naznačuje šipka 36. Vstupní štěrbiny 17 a 74 mají

SUBSTITUTE SHEET

- 17 otevřené konce napojené na plyn proudící do skříně 25, takže plyn vstupuje do vstupní štěrbiny jak ukazuje šipka 33. Plyn vstoupivší do skříně může po průchodu loži reaktorů pokračovat pouze do výstupních štěrbin. Takto tedy plyn prochází loži reaktorů jako jsou lože reaktorů 21, 22 a 23 a postupuje do jejich výstupních štěrbin jak ukazuje šipka 34. Každá z výstupních štěrbin má otevřený konec napojený na ostatní zařízení skříně po proudu plynu, takže plyn opouští výstupní štěrbiny jak ukazuje šipka 37 a pak opouští skříň 25 potrubím nebo přetlakovým výstupem 65. Potom lze plyn směrovat do komína pro rozptyl v atmosféře známými technikami. Vstupní a výstupní štěrbiny jsou ve skříni uspořádány známými technikami, takže během provozu veškerý plyn musí před vypuštěním do atmosféry procházet reaktory popsaným způsobem.

Obrázek 6 ukazuje detailní pohled na část žaluzií uvnitř kruhu A v obrázku 5. V obrázku 6 žaluzie 38 a 39 jsou vstupní žaluzie spojené s reaktorem 22. Žaluzie 40 a 41, odpovídající žaluziím 38 a 39 jsou vstupní žaluzie patřící k reaktoru 23. Žaluzie detailně ukázané na obrázku 6 jsou typické pro žaluzie užité v provedení tohoto vynálezu znázorněném na obrázcích 5 až 9.

Každá dvojice souhlasných žaluzií mezi sousedními reaktory může být fixována ve správné poloze pomocí vodorovných lišt ap. jako jsou lišty 42 znázorněné na obrázku 6. Žaluzie na obrázku 6 jsou fixovány na místě svařovanými spoji £3. Každá žaluzie má horní vodorovný okraj 44 a spodní vodorovný okraj .45. Vodorovné okraje leží na rovnoběžných svislých rovinách, jež na obrázku 6 naznačují čáry 46, 47, 48 a 49. V provedení vynálezu ukázaném na obrázku 6 vzdálenost mezi čarami 46 a 47 a vzdálenost mezi čarami 48 a 49 je 11,2 cm.

Žaluzie na obrázku 6 jsou dlouhé asi 28 cm (tzn. že

[substitute sheet vzdálenost mezi horním okrajem 44 a spodním okrajem 45 je 28 cm) . Je výhodné, když jsou spodní okraje žaluzií daného vstupu do reaktoru nebo výstupu z reaktoru navzájem vzdáleny 20,3 cm jak ukazuje obrázek 6. Žaluzie na obrázku 6 jsou rovněž odkloněny od svislé linie o úhel 20°. Na příklad vstupní žaluzie reaktoru 22 svírají se svislou linií 46 úhel 20° a žaluzie 40 a 41 svírají se svislou linií 49 rovněž úhel 20°.

Uspořádání žaluzií jak ukazuje obrázek 6 vytváří žaluziové vstupy tlouštky 11,2 cm v důsledku vzdálenosti mezi čarami 46 a 47 a mezi čarami 48 a 49. Rovněž, jak ukazuje obrázek 6, každá žaluzie vykazuje přesah 8,9 cm ve vztahu k nejbližší nižší žaluzii. Tento přesah je ukázán na obrázku 6 jako vzdálenost mezi rovnoběžnými čarami 50 a 51, jež jsou kolmé na žaluzie 40 a 41. Výstupní žaluzie mají stejné geometrické relace jako výše uvedené vstupní žaluzie.

V obrázku 6 určuje vzdálenost mezi dvěma odpovídajícími vstupními žaluziemi dvou sousedních reaktorů šířku vstupní štěrbiny. Proto má na obrázku 6 vstupní štěrbina (odpovídající vstupní štěrbině 74 na obrázku 5) šířku 15,2 cm v důsledku vzdálenosti 15,2 cm mezi čarami 47 a £8. Totéž uspořádání bylo použito při vzniku výstupní štěrbiny široké 15,2 cm jako má výstupní štěrbina 18 v obrázku 5.

Jak již bylo výše uvedeno, jednou z výhod předloženého vynálezu je, že kouřový plyn muže tímto zařízením protékat vysokou povrchovou rychlostí. Povrchová rychlost průtoku reaktoremje rychlost proudění plynu měřená za nepřítomnosti odsiřovacích částic. Proudí-li plyn daným reaktorem specifikovanou povrchovou rychlostí, může reaktorem za časovou jednotku protékat specifický objem plynu (průtoková rychlost). Má-li se udržet průtoková rychlost při pracujícím mobilním loži s částicemi, musí plyn protékat ložem s částicemi podstatně vyšší rychlostí než je tato povrchová

SUBSTITUTE SHEET rychlost plynu. Je tomu tak proto, že částice omezují proudění plynu na prostor mezi částicemi. Tato vyšší rychlost plynu přináší problém únosu částic, když plyn proudí reaktorem průtokovou rychlostí, jež odpovídá průtokové rychlosti spojené s vyšší povrchovou rychlostí plynu. V doporučeném provedení tohoto vynálezu mají výstupní štěrbiny takovou průřezovou plochu, že snížená rychlost jimi procházejícího plynu už nedovoluje udržet stržené částice v proudu plynu, které klesají na dno výstupní štěrbiny když plyn opustí reaktory průchody mezi výstupními žaluziemi. V provedení vynálezu znázorněném na obrázcích 5-9 jsou štěrbiny široké 15,2 cm a jsou umístěny po celé šířce reaktoru. Proto je průřezová plocha výstupní štěrbiny dostatečně velká, aby znemožnila stržení unášených částic proudem plynu. Proto unášené částice klesají ke dnu ihned po vstupu do výstupní štěrbiny. V zájmu jejich udržení v systému je dno každé výstupní štěrbiny napojeno na technické prostředky pro jejich rekuperaci. Mezi vhodné prostředky patří šnekový dopravník jako je šnekový dopravník 52 znázorněný na dně výstupní štěrbiny 18 v obrázku 8. V provozních podmínkách tedy kouřový plyn protéká kolem vápencových částic obsažených v reaktorech přes vstupní a výstupní štěrbiny a každá stržená částice, která vstoupí do výstupních štěrbin, klesne na dno a je recyklována šnekovým dopravníkem 52. Plyn opouštějící výstupní štěrbiny proto prakticky neobsahuje stržené částice v důsledku nižší rychlost i procházej í čího plynu. Proto nej sou s plynem — opouštějícím výstupní štěrbiny na cestě do komína problémy spojené se strženými částicemi.

Žaluzie lze vyrobit z jakéhokoliv materiálu používaného pro konstrukci zařízení, jež přichází do styku s horkými kyselými plyny jako jsou kouřové plyny. Je výhodné, když jsou vyrobeny z plechů z nerezavějící oceli tlouštky 0,32 cm nebo více. Pro výrobu žaluzií vyhovuje například nerezavějící ocel 304.

Šnekové dopravníky 24 umístěné na dně každého reaktorového lože lze regulovat hnacími motory s proměnlivými otáčkami, z nichž jeden je znázorněn pod číslem 54 na obrázku 9. Hnacím motorem s proměnlivými otáčkami lze měnit rychlost oběhu šnekových dopravníků a tím lze ovlivňovat i sestupný pohyb částic v reaktoru s pohyblivým ložem.

Obrázek 9 též ukazuje hnací motor 55 pohánějící šnekový dopravník 52 umístěný na dně výstupních štěrbin. Hnací motor pro šnekový dopravník 52 nemusí mít proměnlivé otáčky, i když ho lze použít i pro tento účel. V provedení vynálezu znázorněném na obrázcích 5 až 9 se používá pro odstranění stržených částic jediného patnácticentimetrového šnekového dopravníku s rotačním vzduchovým uzávěrem. Tento dopravník by měl mít přímý motorový pohon a kapacitu 2 t/hod. Stržený vápenec může být šnekovým dopravníkem dopravován do rotačního vzduchového uzávěru. V takovém případě musí mít vzduchový uzávěr hnací motor a kapacitu odpovídající šnekovému dopravníku.

Částice vápence vstupující do šnekových dopravníků zpravidla nevyžadují regeneraci díky obrušování, k němuž dochází v loži reaktoru a šnekovém dopravníku. Proto mohou být vápencové částice vstupující do šnekového dopravníku 24 vraceny zpět do horní části reaktoru bez nasazení specifického míchacího zářízení pro odstranění ůsad · — reakčních produktů z částic. Je však výhodné odstranit jemné prachové částice a úlomky usazené krusty filtračním sítem před recyklací částic do horní části reaktoru. Síto musí být schopné oddělit prachové podíly a úlomky úsad tak malé, že by mohly být stržený plynem proudícím štěrbinami. Stržené částice, rekuperované a přemístěné šnekovými dopravníky 52 se mohou před vrácením do horní části reaktoru spojit s vápencovými částicem. Stržené částice a částice ze dna reaktoru mohou být recyklovány do horní části reaktoru známými mechanickými prostředky jako jsou pásové dopravníky, šnekové dopravníky, korečkové výtahy ap. a jejich kombinace.

Celý systém, v němž lze využít vynález, je schematicky znázorněn na obrázku 4. V něm je stržený a rekuperovaný vápenec dopravován z výstupní štěrbiny a může být spojen se zreagovaným vápencem ze dna reaktorů. Potom se mohou vápencové částice dopravit do běžného míchadla nebo obrušovače, je-li pro regeneraci nutný další oděr nebo obroušení. Avšak ve výhodném provedení vynálezu to není potřebné díky oděru, k němuž dochází v pohyblivém loži. Částice mohou míchadlo nebo obrušovač obejít, nebo alternativně lze tato zařízení zcela vynechat při instalaci, pokud v reaktoru dochází k dostatečné regeneraci částic. V dalším se částice dopravují na síto pro odstranění prachových podílů.a úlomků úsad. Toto síto může být integrální částí míchadla nebo obrušovače. Pro oddělení prachových podílů a úlomků reakčních produktů od částic lze místo sít použít i jiných běžných separačních zařízení.

Čerstvý vápenec lze uvádět do okruhu v kterémkoliv bodě, s výhodou nad míchadlem jak ukazuje obrázek 10.

Vhodná zařízení pro odstraňování úsad reakčních produktů z částic vápence zahrnují míchadla, jak je znázorněno na obrázku 10. Míchadlo na obrázku 10 má podávači zařízení 56 pro přísun částič vápence’57 do míchací’komory” ' 58. V míchací komoře 58 je umístěn otáčivý hřídel 59 s míchacími rameny .60. Na dně komory je výstup 61. V provozních podmínkách jsou vápencové částice zaváženy do komory 58 při otáčejícím se hřídeli .59, takže ramena obrušují obsažené vápencové částice. Částice opouštějí komoru výstupem 61. Komora může být konstruována jako dvouplášťová, takže chladící voda cirkuluje mezi stěnami přes vstup 62 a výstup 63. Obrušování ke kterému dochází v komoře mohou napomoci obsažené drtící náplně a/nebo jiné drtící nebo brusné prostředky. Obrušování lze provádět za sucha i za mokra.

Vápenec může mít zrnitost č. 9 (AASHTO č. 9; Dp=0,25 cm) se středním průměrem 0,25 cm, nebo trochu větší zrnitost č. 8 (AASHTO č.8; Dp=0,71 cm) se středním průměrem 0,71 cm. Zrnitosti č. 9 se dává přednost, protože takové částice jsou menší a mají větší poměr povrchové plochy k objemu.

Povrchová rychlost toku plynu kolísá od 9 cm do 50 cm za vteřinu. Přednost se dává povrchové rychlosti 23 cm za sekundu, zvláště když částice mají zrnitost AASHTO č. 9. Bylo pozorováno, že když se při provedeních podle obrázků 5 až 9 použilo částic zrnitosti č. 9, únos částic byl značný. Charakteristiky předloženého vynálezu však umožňují i vyšší povrchové rychlosti proudění při zrnitosti částic č. 9 než 23 cm/s, zvláště když se zvětší výstupní štěrbiny za účelem snížení rychlosti proudění plynu. Výstupní štěrbina má mít takové rozměry, že rychlost průtoku plynu jimi procházejícího je mezi 150 m a 457 m za minutu. Znázorněné provedení vynálezu vykazuje minimální šířku výstupní štěrbiny 15,2 cm. Tato šířka může být zvětšena na 17,8 cm, 20,3 cm i více v zájmu omezení rychlosti průtoku plynu těmito štěrbinami, tak aby částice padaly na dno, kde je lze vracet do procesu šnekovými dopravníky.

Bylo zjištěno, že při zrnitosti částic č. 8 v ⁼ provedeních znázorněných na obrázcích 5 až 9 se mohou použít povrchové rychlosti plynu větší než 37 cm za sekundu, aniž by nastaly jakékoliv problémy s únosem částic.

V důsledku vysokých povrchových rychlostí plynu, jichž lze použít při aplikaci tohoto vynálezu je možné účinně odsiřovat kouřový plyn obsahující 500 až více než 3.000 ppmdv (objemových) oxidů síry. I když provedení znázorněné na obrázcích 5 až 9 mohou bez problémů odsiřovat kouřové plyny obsahující 3.000 ppmdv oxidu siřičitého, i plyny s vyšší koncentrací oxidu siřičitého by mohly být zpracovány po zvětšení hloubky (hustoty) lože.

Provedení vynálezu znázorněné na obrázcích 5 až 9 se může realizovat v následujících podmínkách:

vstupní teplota: 38 °C až 176 °C • povrchová rychlost plynu: až 23 cm za sekundu rychlost plynu na přetlakovém výstupu: 7,6 m/s (max.) Provedení vynálezu znázorněné na obrázcích 5 až 9 se výhodně realizuje při rychlosti lože vápencových částic 3,6 cm/min (max.), době aktivního života vápencových částic 12 hod. (max.) a průtoku přídavné vody do systému 0,2 gpm/lOOOacfm.

- - Výše zmíněné omezení rychlosti toku plynu je dáno vodorovným výstupním potrubím, jež je přizpůsobeno komerční konstrukci žaluziového a štěrbinového výstupu. Uvedená rychlost průtoku přídavné vody je funkcí rychlosti vápencového lože, vstupní teploty plynu a povrchové rychlosti plynu. Uvedená rychlost 0,2gpm/1000acfm odpovídá rychlosti vápencového lože 3,6 cm/min, vstupní teplotě plynu 120 °C a povrchové rychlosti plynu asi 15 cm/s.

I když předložený vynález byl popsán z hlediska určitých doporučených provedení, odborník si je jistě vědom toho, že lze realizovat různé modifikace, změny, náhrady a _ škrty aniž by tím byl narušen duch tohoto vynálezu. Proto je úmyslem předkladatelů, aby předložený vynález měl platnost výhradně v rozsahu následujících nároků.

Průmyslová využitelnost । Předložený vynález umožňuje konstrukční a technologické

I zlepšení provozovaných mokrých žaluziových odlučovačů používajících vápenec jako odsiřovací činidlo, protože dovoluje zvýšení rychlosti proudění kouřového plynu aniž by docházelo k závadám a ztrátám v důsledku únosu stržených částic. Jejich oddělení a rekuperaci zajišťuje výstupní štěrbina vedle výstupních žaluzií reaktoru, na jejímž dně se částice shromažďuji vlivem zpomalení průtoku plynu. Zároveň údajně odstraňuje nutnost regenerace deaktivovaných částic a přináší výhodu zvýšení rychlosti cirkulace vápencových granulí a zmenšení jejich objemu. Uvedené konstrukční řešení umožňuje zvýšení objemu zpracovaného plynu i vyšší stupeň odsíření a proto může přinést snížení provozních a investičních nákladů odsiřovacích jednotek jakož i ekologické efekty. Při značném rozšíření těchto odsiřovacích jednotek a jejich vysokých investičních nákladech může energetika od tohoto zlepšení očekávat významný přínos.

Claims (26)

1. Zařízeni pro odlučování kyselých plynů z kouřového plynu vzniklého spalováním, které zahrnuje nejméně jeden žaluziový reaktor s gravitačním pohyblivým ložem, vybavený horní a spodní částí obsahující pohyblivé lože odsiřovacích částic, jež se v loži pohybují sestupně z horní části do spodní vlivem gravitace a jsou schopny reagovat s tímto kouřovým plynem za vzniku pevného reakčního produktu, přičemž tento reaktor má žaluziemi opatřenou vstupní stranu a žaluziemi opatřenou výstupní stranu, uvedená žaluziemi opatřená vstupní strana a uvedená žaluziemi opatřená výstupní strana jsou od sebe odděleny a tím je určen objem v němž se pohybují uvedené odsiřovací částice mezi uvedenou žaluziemi opatřenou vstupní stranou a žaluziemi opatřenou výstupní stranou, uvedená vstupní strana opatřená žaluziemi má přesahující se vstupní žaluzie s volnými prostory mezi vstupními žaluziemi umožňujícími průchod kouřového plynu do uvedeného reaktoru, uvedená výstupní strana má přesahující se výstupní žaluzie s volnými prostory mezi žaluziemi umožňujícími průchod kouřového plynu z uvedeného reaktoru, zařízení disponuje technickými prostředky pro zvlhčování uvedených odsiřovacích částic, takže se v reaktoru pohybují ve vlhkém stavu a disponuje technickými prostředky zajišťujícimi nucené proudění kouřového plynu uvedeným reaktorem, přičemž tento kouřový plyn vstupuje do reaktoru na vstupní straně opatřené žaluziemi a opouští jej na výstupní straně opatřené žaluziemi, vyznačující se tím, že zmíněné prostředky zajišťují proudění kouřového plynu reaktorem rychlostí, při níž dochází k emitování části Odsiřovacích částic na výstupní straně opatřené žaluziemi a uvedené zařízení též zahrnuje komoru jíž kouřový plyn

SUBSTITUTE SHEET prochází, přičemž tato komora je umístěna podél výstupní strany opatřené žaluziemi uvedeného reaktoru, aby odváděla uvedený kouřový plyn opouštějící uvedený reaktor a aby shromažďovala odsiřovací částice emitované na výstupní žaluziemi opatřené straně reaktoru, přičemž tato komora má takové rozměry, aby rychlost řečeného plynu vstupujícího do uvedené'komory nepostačovala k unášení alespoň části emitovaných odsiřovacích částic obsažených v plynu proudícím uvedenou komorou, jež je opatřena dnem na němž se uvedené emitované částice shromažďují.

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedená komora má tvar výstupní štěrbiny a rozměrově se shoduje s uvedenou výstupní stranou opatřenou žaluziemi tohoto reaktoru.

3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že prostředky zajišťující proudění plynu zahrnují vstupní štěrbinu přiléhající k uvedené žaluziemi opatřené vstupní straně reaktoru od její horní části k dolní části.

4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že rovněž zahrnuje prostředky pro uvádění odsiřovacích částic do horní části reaktoru, prostředky pro odstraňování odsiřovacích čistič ze dna reaktoru a prostředky pro recyklaci odstraněných částic ze dna reaktoru do horní části raktoru za účelem jejich navrácení do procesu.

5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se t i m, že rovněž zahrnuje prostředky pro odstraňování částic ze dna výstupní štěrbiny a prostředky pro recyklaci těchto částic odstraněných ze dna výstupní štěrbiny do horní části

SUBSTITUTE SHEET reaktoru za účelem jejich navrácení do procesu.

6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že prostředky pro recyklaci částic ze dna reaktoru a prostředky pro recyklaci částic ze dna výstupní štěrbiny zahrnují šnekový dopravník.

7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že v něm alespoň jeden uvedený reaktor zahrnuje množinu sousedících reaktorů umístěných svými stranami těsně vedle sebe.

8. Zařízení podle nároku 7,vyznačující se tím, že v něm každý reaktor sdílí se sousedním reaktorem společnou vstupní nebo výstupní štěrbinu.

9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že vstupní a výstupní žaluzie každého reaktoru jsou uspořádány tak, že tvoří svislou stěnu přesahujících se vstupních žaluzií a svislou stěnu přesahujících se výstupních žaluzií, čímž vytvářejí v zásadě svislou vstupní a výstupní stranu každého reaktoru, přičemž uvedené svislé stěny žaluzií každého reaktoru jsou od sebe vzdáleny asi 38 cm, čímž vymezují lože reaktoru tlouštky přibližně 38 cm, a uvedené vstupní a výstupní žaluzie, jimiž je opatřeno lože každého reaktoru, mají podobu pravoúhlých ocelových desek, z nichž každá má horní a spodní okraj, kteréžto vstupní a výstupní žaluzie každého reaktoru jsou upevněny ve sklonu asi 70° takže nižší okraj každé žaluzie je blíže středu lože reaktoru ke kterému patří než vyšší okraj žaluzie, přičemž uvedené vyšší a nižší okraje každé žaluzie jsou od sebe vzdáleny asi 28 cm a uvedené vstupní a výstupní žaluzie jsou ve svislém směru upevněny samostatně v každé svislé stěně

[substitute sheet vstupních a výstupních žaluzií, takže mezi spodními konci všech vstupních žaluzií je svislá vzdálenost asi 20,3 cm a mezi spodními konci všech výstupních žaluzií je také vzdálenost asi 20,3 cm.

10. Způsob odlučování plynných oxidů síry z kouřových plynů vzniklých ve spalovacích procesech používající zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že uvedený způsob zahrnuje průtok uvedeného kouřového plynu pohyblivým ložem odsiřovacích částic z vlhkého vápence pohybujících se vlivem gravitace sestupným pohybem uvedeným reaktorem podle nároku 1, přičemž uvedený kouřový plyn vstupuje do uvedeného raktoru uvedenou žaluziemi opatřenou vstupní stranou a opouští jej uvedenou žaluziemi opatřenou výstupní stranou, přičemž uvedený kouřový plyn proudí kolem uvedených odsiřovacích částic obsažených v reaktoru rychlostí, při níž je emitována z výstupní žaluziemi opatřené strany reaktoru část odsiřovacích částic a uvedený kouřový plyn proudí již uvedenou komorou rychlostí jež nepostačuje k tomu, aby i nadále unášel alespoň část emitovaných odsiřovacích částic, takže uvedená část uvedených emitovaných částic padá při průtoku plynu komorou na její dno.

11. Způsob odlučování oxidů síry z kouřových plynů vzniklých ve spalovacích procesech používající zařízení podle nároku 8,vyznačující se tím, že zahrnuje uvádění vápencových odsiřovacích částic vrchem do každého reaktoru, přičemž uvedené částice postupují vlivem gravitace sestupným pohybem na dno každého raktoru, odstraňování uvedených částic ze dna každého reaktoru, udržování odsiřovacích částic ve vlhkém stavu alespoň část doby po kterou se částice zdržují v uvedeném reaktoru,

SUBSTITUTE SHEET přičemž uvedený plyn protéká mezi částicemi v každém reaktoru průtokovou rychlostí, při níž je na výstupní žaluziemi opatřené straně každého reaktoru emitována část odsiřovacích částic a uvedené částice vstupují do výstupních štěrbin, rovněž zahrnuje průtok uvedeného plynu odcházejícího výstupními žaluziemi opatřenou stranou každého reaktoru uvedenými výstupními štěrbinami rychlostí, která nepostačuje k tomu, aby byla nadále unášena alespoň část odsiřovacích částic vstupujících do uvedených výstupních štěrbin, takže uvedené částice padají na dno uvedených výstupních štěrbin, odstraňování uvedených částic ze dna každé výstupní štěrbiny, recyklováni uvedených částic odstraněných ze dna každého reaktoru a výstupní štěrbiny do horní části každého reaktoru za účelem jejich navrácení do procesu.

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se t i m, že odsiřovací částice mají průměr 0,08 cm až 0,63 cm a tyto částice jsou udržovány ve vlhkém stavu až do odebrání ze dna každého reaktoru.

13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že odsiřovací částice mají průměr asi 0,25 cm.

14. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že odsiřovací částice mají průměr asi 0,71 cm.

15. Způsob odlučováni oxidů síry z kouřových plynů ze spalovacích procesů s použitím zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že uvedený způsob zahrnuje uvádění vápencových odsiřovacích částic do horní části každého reaktoru, přičemž uvedené částice postupují účinkem gravitace sestupným pohybem na dno každého reaktoru,

SUBSTITUTE SHEET odstraňování uvedených částic ze dna každého reaktoru, udržování odsiřovacích částic ve vlhkém stavu až do jejich odstranění ze dna každého reaktoru, průtok uvedeného plynu uvedenou žaluziemi opatřenou vstupní stranou každého reaktoru, přičemž v každém reaktoru uvedený kouřový plyn^ proudí pohyblivým ložem odsiřovacích částic a opouští každý reaktor žaluziemi opatřenou výstupní stranou každého reaktoru, přičemž uvedený kouřový plyn proudí mezi částicemi v každém reaktoru rychlostí, jež znamená průtokovou rychlost odpovídající průtokové rychlosti dosažené při povrchové rychlosti 15,2 cm až 45,7 cm za sekundu, takže je z výstupní žaluziemi opatřené strany každého reaktoru emitována část odsiřovacích částic, kteréžto odsiřovací částice vstupují do výstupních štěrbin, dále zahrnuje proudění uvedeného kouřového plynu opouštějícího každý reaktor na výstupní žaluziemi opatřené straně uvedenými výstupními štěrbinami, přičemž mají uvedené výstupní štěrbiny takové rozměry, ze jimi protékající-plyn proudí rychlostí 150 m/min az 457 m/min, přičemž alespoň část odsiřovacích částic klesá na dno výstupní štěrbiny, odstraňování uvedených částic ze dna každé výstupní štěrbiny, recyklaci uvedených částic odstraněných ze dna každého reaktoru a výstupní štěrbiny do horní části raktoru ua účelem jejich navrácení do procesu.

16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že plyn proudí výstupními štěrbinami s minimální šířkou 15,2 cm.

17. Způsob podle nároku 15, vyznačující se t í m, že povrchová rychlost je asi 22,9 cm/s.

18. Způsob podle nároku 15, vyznačujíci se t i m, že odsiřovací částice mají průměr 0,08 cm až 0,64 cm

SUBSTITUTE SHEE

19. Způsob podle nároku 19, vyznačující se tím, že odsiřovací částice mají průměr asi 0,25 cm.

20. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že odsiřovací částice mají průměr asi 0,71 cm a uvedená povrchová rychlost plynu je asi 36 cm/s až 49 cm/s.

21. Způsob podle nároku 19, vyznačující se t i m, že odsiřovací částice klesají v loži reaktoru rychlostí 3,6 cm/min a vápenec má aktivní dobu zdržení v reaktoru 12 hod.

22. Zařízení podle nároku 1, vyznačuj i c í se t í m, že rovněž zahrnuje odsiřovací částice v uvedeném reaktoru s pohyblivým ložem, přičemž tyto částice sestávájí hlavně z vápence.

23. Zařízení podle nároku 22, vyznačuj ící se t í m, že v něm mají odsiřovací částice průměr 0,08 cm až 0,64 cm.

24. Zařízení podle nároku 23, vyznačuj ící se t i m, že v něm mají odsiřovací částice průměr asi 0,25 cm.

25. Zařízení podle nároku 22, v němž mají odsiřovací částice průměr asi 0,71 cm.

26. Zařízení podle nároku 1, v němž má uvedená komora takové rozměry, že rychlost uvedeného plynu vstupujícího do komory nepostačuje k tomu, aby unášela všechny emitované odsiřovací částice spolu s plynem proudícím uvedenou

SUBSTITUTE SI komorou, takže jsou stržené částice převážně odděleny od plynu proudícího uvedenou komorou.