CZ142998A3

CZ142998A3 - Jedlý rostlinný tuk

Info

Publication number: CZ142998A3
Application number: CZ981429A
Authority: CZ
Inventors: Cornelis Laurentius Sassen; Leendert Hendrik Wesdorp
Original assignee: Unilever N.V.
Priority date: 1995-11-10
Filing date: 1996-10-31
Publication date: 1998-08-12
Also published as: PT862368E; AU722142B2; CA2237177A1; ZA969376B; PL326548A1; SK58598A3; HUP9903513A3; EP0862368A1; DE69605944D1; HUP9903513A2; DE69605944T2; PL183179B1; TR199800835T2; EP0862368B1; ES2140910T3; GR3032964T3; JPH11506016A; SK281648B6; WO1997016978A1; JP3225046B2

Description

(57) Anotace:

Jedlý rostlinný tuk, který v zásadě neobsahuje zbytky nasycených mastných kyselin v uspořádání trans a hodí se k použití pro přípravu pomazánky. Tuk sestává z interesteriílkované směsi 30 až 90 % řepkového oleje s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové a 10 až 70 % oleje A, obsahujícího alespoň 40 % ____zbytkň-nasycených.mastných-kyselin.-z-níGhž-------------------------------------------------alespoň 80 % tvoří zbytky Ci6-is mastných kyselin a nejvýše 60 % tvoří zbytky Ci6 mastných kyselin. Tuk se používá k výrobě margarínových tuků a pomazánek.

«φ φφφφ * · · » φ φ φφφφ * · · .φ · · ·» φ φφφ * φ* φφ φ φφ φφφφ φ «φφ φφ · φφ» _ __ ·· » #· ·«·= φφ ··'

Jedlý rostlinný tuk

Oblast techniky

Vynález se týká jedlého rostlinného tuku, v zásadě neobsahujícího zbytky trans-nenasycených mastných kyselin, ,,_k ' margarínového tuku s obsahem uvedeného tuku a jedlých tukových pomazánek, připravených s margarínovým tukem.

Dosavadní stav techniky

Jedlé tukové pomazánky jsou produkty jako pokrmový tuk, máslo, margarin, halvarin, velmi nízkotučné tukové pomazánky,ϊ např. obsahující pouze 20 % tuku a podobně. Takové produktyi obvykle obsahuji spojitou tukovou fázi, ve které tuk tukové fáze zahrnuje tekutý olej, stejně jako síťovinu tukových:

krystalů, které tuku poskytují strukturu. Takové produkty2 nemusejí obsahovat vodnou fázi, ale často ji obsahují a vodnář fáze je většinou přítomna jako disperzní fáze, rozptýlená ve spojité tukové fázi, jako malé kapénky. Tukové pomazánky ovšem mohou obsahovat i spojitou vodnou fázi, V takovém případě může tuková fáze vytvářet dispersní fázi, jemně rozptýlenou ve spojité vodné fázi, nebo může vytvářet druhou spojitou fázi. Pokud pomazánka obsahuje spojitou vodnou fázi, ta typicky zahrnuje hydrokoloidy, ' tj. želírující nebo zahušťovaci činidla, která přispívají k tvárnosti produktu.

Nedávné publikace konstatovaly, že zbytky mastných kyselin s dvojnou vazbou v uspořádání trans (tzv.

trans-nenasycené) mají na hladinu krevního cholesterolu účinek, připomínající účinek nasycených mastných kyselin (SAFA). Tato zjištění vyvolala poptávku zákazníků po * ·· • · ♦ · · ·· « výrobcích, v nichž je obsah trans-nenasycených zbytků mastných kyselin nejméně významně snížen, nejlépe je však nulový.

Dodavatelé jedlých tukových pomazánek na tuto novou poptávku rychle' odpověděli a přeformovali stávající výrobky a představili nové tak, aby poskytli výrobky se sníženým množstvím zbytků trans-nenasycených mastných kyselin nebo dokonce výrobky v zásadě tyto zbytky neobsahující. Pomazánky bez zbytků trans-nenasycených mastných kyselin byly dostupné už po několik desítek let. Takové pomazánky jsou spíše měkkými produkty, které vyžadují skladování v chladnu a jejich tuhost (konzistence) není mnoha zákazníky kladně přijímána. Zvláště tak zvané zdravotní pomazánky bez obsahu zbytků trans-nenasycených mastných kyselin představovaly poměrně malou část trhu již od počátku šedesátých let. Až do nedávná většina rostlinných pomazánek stále obsahovala podstatné množství zbytků trans-nenasycených mastných kyselin. Zejména u ztužených výrobků, např. těch, které jsou určené pro smažení a pečení, může činit obsah zbytků trans-nenasycených mastných kyselin až 40 až 50 % tuku a dokonce i více.

Nedávný obrat k pomazánkám o nízkém nebo nulovému obsahu zbytků trans-nenasycených mastných kyselin vyvolal různé obtíže, jako zvýšenou drobivost, horší rozpouštění v ústech, uvolňování méně příjemné vůně a vážné strukturní nedostatky, zejména zrnitost. V důsledku změněného složení tuku začaly některé z obsažených tuků krystalizovat v podobě hrubých zrn, která jsou v pomazánce, která by měla mít jemný, hladký vzhled a stejný pocit vyvolávat v ústech, nepřijatelná.

·· »1··

Další obtíže nastaly ve

Margarínové tuky o nízkém nebo výrobních zařízeních, nulovém obsahu zbytků trans-nenasycených mastných kyselin mají tendenci pomaleji krystalizovat, což tuky učinilo nejen méně tvárnými a drobivějšími, ale také snížilo výrobní kapacitu linek na výrobu pomazánky. Snížení výkonu linek bylo nezbytné pro ponechání pomazánkám více času k získání dostatečně pevné tuhosti, konzistence.· Samozřejmými důsledky byly kapacitní ztráty, přídavné investice a zvýšené výdaje na práci a energii.

Následně byly vyvinuty výrobky s jasně zlepšenými senzoricky postřehnutelnými vlastnostmi výrobku. Ovšem pro taková zlepšení je obecně vyžadováno použití frakcionace tuku, což je dosti nákladný postup zpracování.

Vliv složení tuku na profil krevních tuků, jeden z hlavních indikátorů rizika kardiovaskulárních onemocnění, je vyjádřen Keysovým číslem (Keys Number, KN):

KN = C12 - C16 + trans - 0,5 PUFA kde C12-C16 udává procentní množství (vzhledem k celkovému fuEu) zbytků nasycených mastných kyselin o 12 až 16 atomech uhlíku, trans je procentní množství zbytků mastných kyselin, obsahujících jednu nebo více nenasycených dvojných vazeb v uspořádání trans, a PUFA udává procentní množství zbytků mastných kyselin, obsahujících 2 nebo více dvojných vazeb, které by měly být všechny v cis-uspořádání.

Dříve zmíněné zdravotní pomazánky mají typicky zápornou hodnotu Keysova čísla, což znamená, že budou mít blahodárný

- 4 »»»· ·· ··« » * • · φ φ účinek na profil krevních tuků.

Autoři tohoto vynálezu nyní objevili tuk v zásadě neobsahující zbytky trans-nenasycených mastných kyselin a s poměrně nízkou hodnotou KN, vykazující zlepšené vlastnosti, zejména přijatelnou tuhost. Nemusí být frakcionován, rovněž nemá sklon k vytváření zrnité, struktury a krystalizuje poměrně rychle. Pomazánkové výrobky obsahující tento tuk jsou tvárnější a méně drobivé než výrobky s tuky o nízkém obsahu zbytků trans-nenasycených mastných kyselin, známé z předchozího stavu techniky.

Podstata vynálezu

Vynález předkládá jedlý rostlinný tuk, v zásadě neobsahující zbytky trans-nenasycených mastných kyselin, který se hodí k přípravě pomazánky. Tuk je složen z interesterifikované směsi 30 až 90 % oleje z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové a 10 až 70 % oleje A, který obsahuje nejméně 40 % zbytků nasycených mastných kyselin, z nichž alespoň 80 % tvoří zbytky C₁₆-C₁₀ mastných kyselin a nejvýše 60 · % tvoří zbytky C₁₆ mastných kyselin. Směs s výhodou zahrnuje 40 až 80 % oleje z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové, který je s výhodou nehydrogenováný.

Olej z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové s výhodou obsahuje 20 až 75 % a lépe pak 30 až 65 % zbytků kyseliny laurové.

Olej A s výhodou obsahuje alespoň 60 % a lépe 80 až 100 % zbytků nasycených mastných kyselin, z nichž s výhodou • · nejvýše 40 % a lépe O až 30 % tvoři zbytky C₁₆ mastných kyselin.

Vynález dále předkládá margarínový tuk, obsahující 0 až 10 % zbytků trans-nenasycených mastných kyselin, kterýžto tuk sestává z 20 až 100 % předkládaného tuku, volitelně nejvýše z 80 % tekutého oleje a volitelně nejvýše z 40 % jiného tuku B.

Vynález rovněž zahrnuje jedlou tukovou pomazánku, obsahující tukovou fázi a volitelně vodnou fázi.

Triglyceridová část tukové fáze sestává v podstatě z předkládaného, margarínového tuku.

V tomto popisu jsou výrazy olej a tuk používány záměnné, přičemž olej obecně označuje tuk v jeho tekutém stavu. Tekutým olejem je míněn jedlý triglyceridový olej, který při 20^óC neobsahuje pevný tuk a s výhodou ještě i při 15°C. Tukem jsou míněny triglyceridy, získané buď přímo z přírodních zdrojů (jednoduchý tuk), nebo jako produkt postupu jako je interesterifikace či směšování.

Díly, procentní údaje a poměry jsou vyjádřeny pomoci hmotnosti, pokud není uvedeno jinak. Procenta zbytků mastných -kysei-in—j-sou— udávána vzhledem^-Jč celkovému množství zbytků mastných kyselin daného tuku.

Obsah pevného tuku' v daném tuku je udáván N-hodnotami, které mohou být měřeny podle metody uvedené ve Fette, Seifen a Anstrichmittel 22' 180-186, 1978. Nezbytná’stabilizace se provádí zahřátín na 80°C, poté udržováním při teplotě alespoň 60°C po dobu nejméně 1.0 minut, udržováním při teplotě 0°C po dobu 60 minut a po dobu 30 minut při teplotě měření.

··♦·	« 9	···<		9 9
• · 9	• «>	9	9 9	9 9
• · 9	9 9	999	9 9	99
• · · 9	9 9	9 «	···	• . *
• 9 «	• 9	9	•	9 9
♦ · 9	99	999	9 9	99

V zásadě neobsahující zbytky trans-nenasycených mastných kyselin znamená obsah menší než 3 %, lépe pak menší než 1 % zbytků trans-nenasycených mastných kyselin. Složení mastných kyselin v tuku se měří GLC analýzou methylesterů mastných kyselin (FAME), jak je popsáno například v EP 78568. Obsah dvojných vazeb v uspořádání trans v tuku se měří jako obsah kyseliny elaidové, tak, jak je popsáno v JAOCS 54, 208, 1977. Margarínový tuk je výraz, používaný pro tuk, který vytváří základ tukové fáze, sloužící k přípravě pomazánky. Margarínový tuk se obvykle skládá, z pevné složky, tvrdého kmene/ která tuku poskytuje strukturu, a tekuté složky, často rostlinných olejů.

Běžný olej z řepkových semen neobsahuje zbytky kyseliny laurové v měřitelném množství. Rozvoj biotechnologií poskytl různé typy oleje z řepkových semen se zvýšeným obsahem zbytků kyseliny laurové. WO 92/20236 udává příklady transformovaných rostlin rodu Brassica, jejichž semena obsahuji olej, mající obsah zbytků kyseliny laurové v rozmezí od 12 do 51 molárních procent. Později vyvinuté oleje obsahují i více zbytků kyseliny laurové.

Olej z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové, používaný v tomto vynálezu, s výhodou obsahuje 20 až 75 hmotnostních % a lépe 30 až 65 % zbytků kyseliny laurové. Řepkový olej s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové je s výhodou nehydrogenovaný řepkový olej s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové a s výhodou je ve směsi k interesterifikaci přítomen v množství 40 až 80 %.

Typ a množství řepkového oleje s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové je s výhodou zvolen tak, aby

·' « ·* ·

9.· ·9 * • ·9 • 9999 interesterifikovaná směs obsahovala 7 až 40 % a lépe 10 až 32 % zbytků kyseliny laurové.

Tuk podle tohoto vynálezu je získán interesterifikaci řepkového oleje s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové s olejem A. Olejem A může být jednoduchý tuk, nebo jím může být směs tuků. V obou případech by měl olej A obsahovat alespoň 40 % zbytků nasycených mastných kyselin (SAFA) .a z nich alespoň 80 % by mělo mít uhlíkový řetězec v délce 16 až 18 atomů uhlíku, zatímco množství C₁₆, tj. zbytků kyseliny palmitové, by v SAFA nemělo přesahovat 60 %. Obsah SAFA v oleji A činí s výhodou 60 až 100 ještě lépe pak 80 až 100 %. Obsah C₁₆ v SAFA oleje A je s výhodou 0 až 40 %, lépe 0 až 30 % a zvláště pak 0 až 20 %. Olej A je vhodně zvolen ze skupiny, sestávající z plně hydrogenovaných olejů,· získaných z oleje ze sojových bobů, z oleje z řepkových semen, z oleje z bavlníkových semen, ze slunečnicového oleje, z palmového oleje, palmoolejového stearinu a/nebo z plně hydrogenovaných složek, vytvořených z těchto olejů, nebo směsí dvou či více z těchto olejů. Rovněž různé druhy např. sojového nebo řepkového oleje s vysokým obsahem zbytků kyseliny stearové a jejich podíly mohou být užity v této skupině nebo jako olej A. Do oleje A mohou být také začleněny některé tekuté oleje. Druhy olejů, obsahující vysoký podíl zbytků kyseliny stearové, jsou méně upřednostňované vzhledem k vysokým nákladům na frakcionaci. Palmoolejový stearin je ovšem hojně dostupný za nízkou cenu,, neboť je vedlejším produktem při výrobě středního podílu palmového oleje a oleinu z palmového oleje. Přesná volba tuku nebo směsi tuků pro použití jako olej A je na jedné straně ovlivňována dostupností a cenou a na druhé straně požadovaným složením mastných kyselin podle vynálezu.

*· ·· *· • · · · · ·' · • · ♦·· * · .·« ·' · * » · «·*· · ··»♦

Olej A s výhodou obsahuje alespoň 80 až ' 100 % a výhodněji 90 až 100 % volných zbytků mastných kyselin, navykazujících uspořádání trans, které mají v uhlíkovém řetězci 16 až 18 atomů uhlíku, zvláště zbytků kyseliny palmitové (C_16;0), stearové (C_13t0), olejové (C_16:1, cis), linolové (C_19:2, cis, cis) a linolenové (C_19:3, všechny cis).

Interesterifikace se provádí bud' náhodná nebo výběrová (selektivní) a používá se buď chemický katalyzátor, nebo biokatalyzátor, například lipáza. Postupy interesterifikace jsou v oboru dobře známé. Interesterifikace je s výhodou enzymovou interesterifikaci, využívající selektivní

1,3-lipázu. Taková reakce se může vhodně provádět spojitým (kontinuálním) způsobem za použiti např. reaktoru s baleným ložem.

Tuk má s výhodou takový obsah pevného tuku, jaký je uveden v Tabulce I:

Tabulka I

N10

N20

N30 s výhodou

-90

15-60 ještě lépe

40-80

20-55

2-20

2-30

N35 · 0-15 <8

Vynález rovněž obsahuje způsob výroby předkládaného tuku, který zahrnuje kroky: a) přípravy směsi, která v zásadě neobsahuje zbytky mastných kyselin v uspořádání trans, skládající se z

i) 30 až 90 % řepkového oleje s vysokým podílem

		44	• 4		4.4
• · 4	4 4	•	4 4	•	•
• · «	• ·	• · 4	• 4		4«
• · ·	4' 4 ·	•	4 ·« *	*	4
• · ·	• ·	•	•	4	4
• · ·	• 4	• 4 «

kyseliny laurové, a ii) 10 až 70 % oleje A, obsahujícího alespoň 40 % SAFA, z nichž

- alespoň 80 % představují zbytky C₁₆_₁₈mastných kyselin a

- nejvýše 60 I představují zbytky C₁₆ mastných kyselin

b) interesterifikace směsi,a

c) získání interesterifikovaného tuku.

Výše uvedené preference, týkající se tuku, jsou používány také v předkládaném způsobu.

Předkládaný margarínový tuk nebo směs tuku obsahuje 0 až 10 % a lépe 0 až 6 % zbytků trans-nenasycených mastných kyselin. Přednost se však dává, tomu, aby v zásadě takové zbytky neobsahoval.

Směs margarínového tuku může sestávat z předkládaného tuku, například k vytvoření pevných margarínů nebo pokrmových tuků, nebo je směsí. Směs margarínového tuku má s výhodou složení, uvedené v Tabulce II:

--Tabulka^-!!

20-90 % (30-80 %)

5-70 % (20-60 %)

0-40 % (0-20 %) tuk tekutý olej jiný tuk B přičemž hodnotám, uvedeným v závorkách, se dává přednost.

Vhodnými tekutými oleji jsou: slunečnicový olej, řepkový olej s nízkým podílem kyseliny erukové (s nízkým obsahem

MM *· M4 * i* • ’ · Φ 9 9 9 9 99 • · 9 9 9 999 9 999 < · · · · « « ♦ » »· » * • · · « · 9 9 99 ♦ · · ·» ·η ·· . a· kyseliny laurové), sojový olej, lněný olej, bavlníkový olej a podobně, druhy těchto olejů, které mají vysoký podíl zbytku kyseliny olejové, podzemnicový olej a směsi dvou nebo více z uvedených olejů.

Na rozdíl od složky tekutého oleje, obsahuje tuk B takový tuk, který je pevný při teplotě 20°C. Tuk B může být zvolen z množství různých tuků: méně se upřednostňuje palmojádrový olej, kokosový olej, palmový olej, podíl takových olejů, hydrogenované složka, vyrobená z takových olejů, interesterifikovaná složka ’jednoho nebo více z takových olejů a směsi dvou nebo více z uvedených látek, neboť takové složky mají nepříznivý účinek na KN produktu. Upřednostňovanějšími tuky B jsou hydrogenovaný řepkový olej s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové, sojový olej s vysokým obsahem zbytků kyseliny stearové, používány jsou i druhy slunečnicového oleje a/nebo řepkového oleje, jejich podíly a . směsi dvou nebo více z uvedených olejů. Nejupřednostňovanějším tukem B je plně hydrogenovaný řepkový olej s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové.

Tuk B má s výhodou kluzný bod tání 33 až 55’C, lépe pak 37 až 52°C. Tuk B se může skládat z částečně hydrogenovaného 'tuku nebo ho může zahrnovat,, jedná se například o palmový olej nebo palmový olein, hydrogenovaný na kluzný bod tání 35 až 46^eC, i když částečně hydrogenovaný tuk není upřednostňován. V každém případě by neměl být ve směsi margarínového tuku překročen nejvyšší obsah 10 % zbytků mastných kyselin v uspořádání'trans. Množství tuku B ve směsi margarínového tuku, pokud je obsažen, s výhodou nepřevyšuje 25 %. Výhodněji pak množství tuku B ve směsi představuje 0 až 20 %. Tuky, vytvářející směs margarínového tuku, jsou s výhodou zvoleny tak, odpovídal množství,

Tabulka III

	s výhodou	ještě lépe
NIO	. 10-55	15-40
N20	6-35	8-25
N30	0,5-20	1-8
N35	0-10	<5

Směs margarínového tuku s výhodou neobsahuje živočišný tuk jako je lůj, sádlo a máslo. Směs margarínového tuku může obsahovat nehydrogenovaný mořský olej, např. rybí tuk (olej) ze sardinek, ale výhodněji se směs margarínového tuku skládá z tuků, pocházejících z rostlinných zdrojů.

Tuková fáze pomazánky může obsahovat kromě margarínového tuku také malá množství přídavných látek, například lecitin, monoglycerid, β-karotenové barvivo, vitamíny, příchutě, další emulgační Činidla jako ester polyglycerolu, práškové bílkoviny a/nebo sole a podobně. Tyto přídavné látky jsou .čas.to—rozpuštěny—v—ma-l-ém—množ-ství—oi-ej-ec—Tuk^tukóvé fá'ze· sestává v podstatě, což znamená alespoň z 95 s výhodou pak alespoň z 97 %, z předkládané směsi margarínového tuku.

K výrobě pomazánky, tj. tvárného tuku či pokrmového tuku, lze tukovou fázi zpracovávat jako takovou bez vodné fáze, například podrobením fáze roztaveného tuku ochlazení a opracování např. na lince Voltator. Výsledný tvárný tuk nebo pokrmový tuk lze použit například k vaření nebo pečení.

»· ·* • · · · • · ·· • ·· · · · • · · «4

•Λ «·*· • ·Λ ♦ ··*· • ·· ·· *-«·

Pomazánka s výhodou obsahuje i vodnou fázi. Vodná fáze může kromě vody zahrnovat mléčné složky, například bílkoviny a/nebo laktózu, konzervační činidla, příchuť, potravinářskou kyselinu, želírujíci činidla a zahušťovací činidla (plniva).

Spojitou fází pomazánky je s výhodou tuková fáze, zatímco vodná fáze je přítomná jako dispersní fáze, jemně rozptýlená v tukové fázi. Pomazánka s výhodou obsahuje 15 až 85 % tukové fáze a 15 až 85 % vodné fáze. Ještě lépe pomazánka sestává z 30 až 83 % tukové fáze a 17 až 70 % vodné fáze.

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

Tuk byl připraven náhodnou interesterifikaci směsi 65 hmotnostních dílů řepkového oleje s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové a 35 hmotnostních % plně hydrogenovaného sojového oleje. Před reakcí byla směs olejů sušena 1 hodinu při 130®C ve vakuu 100 Pa. Interesterifikace byla prováděna za použití 0,06 % methylátu sodného jako katalyzátoru po dobu 20 minut při 110“C a za tlaku 100 Pa. Reakční směs byla -následně promývana vodou pri 9ČT°C, dokud nebyla promývací voda neutrální, a tuk byl následně rafinován (čištěn) obvyklým způsobem. Tabulka IV udává vlastnosti výchozích tuků a Tabulka V vlastnosti výsledného tuku.

·· ·»·· •· ·**·

- 13 Tabulka IV

	řepkový olej s vysokým podílem kyseliny laurové	plně hydrogenovaný sojový olej
mastné kyseliny hmot. %
C8	0	0
C10	0	0
C12	38,0	0
C14	4,1	0,1
C16	2,8	10,9
C18	13	87,3
C18:1	33,4	0,3
C18:2	11,4	0
C18:3	6,9	0
ostatní	2,1	1,4
celkové trans	0	<0.5 %
celkové SAFA		99,8 %
z nichž C₁₆-C_]g		87,8 %
pouze C₁₆		10,9 %
celkové C_I6-C_lg		98,6 %

Tabulka V

-Infere’s férTf ikovaný^-buř

N10

N20

N30

N35

73,3

46,0

17,0

7,4

Dvě směsi margarínového tuku byly připraveny smísením interesterifikovaného tuku s rafinovaným řepkovým olejem. Viz

Tabulku ví.

- 14 • A ··*· · ···♦ «· ·· • · A * A A AAA· • A A A A A A A · A A * • A A A A A A A A A A A A • A · ♦ · ♦ ··· •A · ·· ··· ·· M

Tabulka VI

Směsi margarínového tuku

	margarínový tuk A	margarínový tuk B
interesterifikovaný tuk	50 hmotn. %	57 hmotn. %
řepkový olej	50 hmotn. %	43 hmotn. %
KN	10,5	13,2
obsah trans	<1%	<1%
NIO	30,0	35,3
N20	14,9	18,8
N30	5,1	6,4
N35	2,4	2,4

Tuková fáze a vodná fáze margarinů měly následující složení:

Tuková fáze:

dílů směs margarínového tuku (tabulka VI)

0,2 díly monoglycerid

0,1 dílu lecithin

p.m, ________β-karotenové barvivo_____________________________

Vodná fáze:

dílů díly

0,1 dílu

p.m.

voda prášková syrovátka sůl kyselina citrónová do pH 4,4

Vodná fáze a tuková fáze se spojují, dokud je zpracováni udržováno při teplotě 50°C a poté se zpracovávají na běžné ♦ > ··· · • ·

lince Votator k získání tukově spojité pomazánky s dispersní (rozptýlenou) vodnou fází. Získaný produkt s tukem A je plněn do tub. Produkt získaný s tukem B je dostatečně pevný pro balení do přebalů.

Claims

Ρ A Τ Ε Ν Τ,Ο V É NÁROKY

1. Jedlý rostlinný tuk, v zásadě neobsahující zbytky trans-nenasycených mastných kyselin a hodící se k přípravě pomazánky, vyznačující se tím, že je složen z interesterifikované směsi 30 až 90 % oleje z í řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové a

10 až 70 % oleje A, který obsahuje alespoň 40 % zbytků nasycených mastných kyselin, z nichž alespoň 90 % tvoří zbytky C₁₆-C_1B mastných kyselin a nejvýše 60 % tvoří zbytky C₁₆mastných kyselin.
2. Jedlý rostlinný tuk podle nároku 1, vyznačující se tím, že olej z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové je nehydrogenovaným olejem z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové.
3. Jedlý rostlinný tuk podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že směs obsahuje 40 až 80 % oleje z řepkových semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové.

i,
4. Jedlý rostlinný, tuk podle kteréhokoli z nároků 1 až _________3, vyznačující se tím, že olej z řepkovvch semen s vysokým podílem zbytků kyseliny laurové obsahuje 20 ‘τβaž 75 % a s výhodou 30 až 65 % zbytků kyseliny laurové.
5. Jedlý rostlinný tuk podle kteréhokoli z nároků 1 až
6. Jedlý rostlinný tuk podle kteréhokoli z nároků 1 až

4, vyznačující se- tím, že olej A obsahuje alespoň 60 % a s výhodou 80 až 100 % zbytků nasycených mastných kyselin.

• Hll 9 « 9999 9 9 9 • • 9 9 9 9 • 9 • 9 • * * \ 9 9 99· 9 9 9 • • 9 9 · · 9 9 • • · · 9 9 9 • 9 9 • 9 9 9 9 9 • 9 9 9 · • · 9 •

5, vyznačující' se tím, že ze zbytků nasycených mastných kyselin oleje A nejvýše 40 % a s výhodou 0 až 30 % tvoří zbytky C_l6 mastných kyselin.
7. Margarínový tuk, vyznačující se tím,

4.

že obsahuje 0 až 10 % zbytků nenasycených mastných kyselin v J. uspořádání trans a sestává z:

20 až 100 % tuku podle kteréhokoli z nároků 1 až 6,

0 až 80 % tekutého oleje, a

0 až 40 % jiného tuku B.
9. Jedlá pomazánka, vyznačující se tím, že obsahuje tukovou fázi a volitelně vodnou fázi, přičemž tuk tukové fáze sestává v zásadě z margarínového tuku podle nároku 7.