CZ14497A3 - Způsob využití energie při změně tlaku zdroje přírodního plynu a zařízení k provádění způsobu - Google Patents

Description

(57) Anotace:

Způsob využití energie při změně tlaku zdroje přírodního vysokotlakého plynu, který se podává spotřebiteli přes několik za sebou zapojených turbodetandérů a práce při expanzi plynu se využívá pro výrobu elektrické energie a pro chlazení v chladících komorách. Pro tento účel se v závislosti na hodnotě teplotní změny na výstupu z turbodetandéru /12/ směřuje proud plynu buď do výměníku tepla, kde se plyn ohřívá na úkor ochlazení okolního prostředí, nebo do dalšího turbodetandéru. Pro realizaci způsobu je vypracován energochladící agregát, ve kterém je za každým turbodetandérem ve směru toku plynu instalován výměník tepla, obsahující ve vstupním potrubí /17/ uzávěr, přičemž vstupní a výstupní potrubí /19/ jsou spojena jinými uzávěry s možností směrování proudu plynu obtokem mimo výměník tepla nebo mimo turbodetandér. Energochladící agregát využívá energopohon s lopatkovým ústrojím, jehož rotor /31/Je instalován na hřídeli /32/, vybavené systémem plynodynamického těsnění. Kromě přívodní trysky /33/ s dávkovačem /34/ plynu je energopohon vybaven ústrojím pro přídavné dávkování plynu ve formě soustavy trysek /42/ s ventilovým rozdělovačem /43/ a logickým blokem /44/.

jA±3^,nJ-^SV1A i

GVŽJO

Způsob využití energie při změně tlaku zdroje přírodryí|»o jpí6<bu a zařízení k provádění způsobu

035θ°

Oblast techniky · q « I Η θ

Vynález se týká oblasti tepelné energetiky aUwrurcen k využití přírodního plynu v zařízeních na výrobu mechanické energie využitím změny tlaku přírodního plynu především v místech jeho těžby, v rozvodných a kompresních stanicích.

Dosavadní .stav— techn i kx.

Je známo využití přírodního plynu v systémech výroby mechanické energie (viz. například Přehledná informace, serie Využití plynu v národním hospodářství. Utilisace potenciální energie plynu rozvodných stanic a detandérních zařízení , č.4, 1988, str. 29---30, dále G.E.Zarnický Teoretické základy využití tlakové energie přírodního plynu, Nědra, 1968, str« 201, obr» 66).

Princip známé technologie spočívá v tom, že se přírodní plyn s vysokým tlakem uvádí do detandérního zařízení, kde plyn expanduje a vykonává práci, která se využívá k pohonu různých mechanizmů, jako čerpadel, elektrogenerátorů nebo se transformuje na energii shromažďovanou v elektrických akumulátorech. Mimoto snížení teploty plynu vyvolané jeho expanzí se využívá pro účely chlazení v chladících zařízeních. Tato technologie dovoluje zvyšovat účinnost využití přírodního plynu, avšak její použití vyvolává řadu problémů.

Jeden z takových problémů spočívá v tom, že uvolnění potenciální energie plynu způsobené jeho tlakem, vyvolává změnu termodynamických parametrů plynu ještě před jeho dodáním ke spotřebiteli, což může zapříčinit ukazatele nepřípustné pro technická zařízení využívaná v systémech plynovodů. Například přílišná expanze plynu v detandérním zařízení může mít za následek snížení tlaku pod úroveň potřebnou pro běžnou práci, například pro rozvodny plynu. Současně podchlazení vyvolané expanzí plynu může být přebytečné pro externí chladící zařízení a vyvolat při tom vysrážení kapalných frakcí, což poruší charakter průtoku plynu v plynovodech a změní vlastnosti spotřebovávaného plynu.

Jiný problém známé technologie se týká využití energie při změně tlaku přírodního plynu v technických zařízeních, například v detandérecb. Známá zařízení zpravidla mají složitou konstrukci a náročnou výrobu, vysokou spotřebu kovů a nejsou spolehlivá. Například je znám turbodetandér provedený jako elektropohon s lopatkovým ústrojím, který má těleso s uloženým rotorem, instalovaným na ložiskové hřídeli, směrovací aparát s přírubami pro přívod a odvod pracovního media a kolektory vysokého a nízkého tlaku, systém utěsnění hřídele rotoru, regulační, řídící a ochranný systém (Potrubní přeprava ropy a plynu red. V.A.Jufina, Něclra 6, 1978, s t r „ 123· ·· 126). Ve známém řešen í c hy ta í ús t ro j í ř í d í c í zpětnou vazbu dle parametrů otáčky rotoru ~ průtok plynu na vstupu do směrovacího aparátu, což podmiňuje práci turbodetandéru při zvýšených otáčkách rotoru, t.zn. při neoptimálních režimech a vyžaduje k předaní energie plynu, například elektrogenerátoru, využit převodovku s vysokým převodovým stupněm, což komplikuje zařízení a zvyšuje náročnost na spotřebu kovů. Mimoto vysokoobrátkové lopatkové ústrojí vyžaduje přesné vyvážení, vysoký stupeň opracování součástek a použití kluzných ložisek, které mají zvýšené požadavky na systém mazání. Použití tradičního utěsnění hřídele rotoru typu plyn-olej vyžaduje při vysokých otáčkách nutnost použití složitého těsnícího olejového systému s regulátorem změny tlaku, odplyňováč, systém vracení plynu.

Uvedené nedostatky ve značné míře jsou odstraněny v zař í z en í po psán ém v pa ten tu RF č.2056555 dle tř. F16H 41/00, 1996. Toto řešení nabízí energopohon s lopatkovým ústrojím, s tělesem s potrubím pro přívod a odvod plynu, rotorem instalovaném v tělese na hřídeli, spojené s hřidelí spotřebiče a vybaveným těsnícím systémem hřídele, tryskou přívodu plynu směrovacího aparátu, jehož proud vzájemně působí s lopatkami rotoru, dávkovačem spotřeby plynu, spojeným s přívodním plynovým potrubím a tryskou, odstředivým regulátorem frekvence otáčení hřídele rotoru, mechanicky spojeném s dávkovačem plynu,,

Toto zařízení umožňuje udržovat stálý pracovní režim energopohonu při daném rychlostním režimu otáčení rotoru, například 1.500 ot./min., nezávisle na zatížení energospotřebitele, což zaručuje zpětná vazba odstředivého regulátoru frekvence otáčení rotoru se záklopkovým dávkováčem Plynu a dovoluje odstranit jeden ze základních nedostatků analogu. Toto řešení současně umožnilo použít kyvná ložiska k upevnění hřídele rotoru v tělese a vyloučit z konstrukce energopohonu mazáci systém a nahradit ho systémem plynodynamického utěsnění hřídele s ejektorovým ústrojím.

Poslední z uvedených analogů pracuje efektivně při vysokém tlaku plynu (2,5-6,4 MPa), který je využíván při těžbě plynu a v kompresních stanicích, kdy zpětná vazba odstředivého regulátoru frekvence otáčení hřídele rotoru s šoupatkovým dávkovačem dovoluje? řídit průtok plynu na vstupu do trysky směrovacího aparátu a udržovat danou rychlost otáčení rotoru. Avšak při nízkém tlaku plynu v rozvodnách popisováné zařízení nedovoluje udržovat stabilní funkci energopohonu při změně zatížení spotřebiče energie. Tento nedostatek je vyvolán konstrukcí dávkovače, který využívá šoupatkové ústrojí a systémem spojení odstředivého regulátoru frekvence otáčení hřídele s dávkovačem plynu. Technická podstata tohoto nedostatku spočívá v tom, že při nízkém tlaku používaného plynu se snižuje jeho průtok na výstupu z trysky směrovacího aparátu, přičemž za účelem zachování potřebné frekvence otáčení rotoru při zvýšeném zatížení energrospotřebiče musí být tento průtok zvýšen, což by měl provádět, dávkovač plynu. Dávkovač šoupatkového typu však není schopen splnit tento úkol vzhledem k tomu, že vyžaduje větší průchodný průřez, což vede ke zvýšení rozměrů dávkovače a ke snížení účinnosti celého e n e r grop o h o n u

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje způsob využití energie při změně tlaku zdroje přírodního tlaku a zařízení k provádění způsobu, jehož podstata spořívá v tom, že při využití energie změny tlaku zdroje přírodního plynu, které zahrnuje čištění plynu, jeho přepravu spotřebiteli přes turbodetandér zabudovaný ve vysokotlakém dálkovém vedení, ves kterém se provádí expanze plynu se současným snížením jeho tlaku a teploty a odvodem mechanické energie pro pohon energospotřebiče, například elektrogenerátoru, přívod plynu do výměníku tepla, se dodávka plynu spotřebiteli provádí přes několik za sebou zapojených turbodetandérů, měří se změna teploty plynového proudu za turbodetandérem a v závislosti na těchto změnách se odvádí plyn do výměníku tepla, kde se ohřívá na úkor ochlazení okolního prostředí, nebo se vede do dalšího t u r b o d e t andé r u

Je účelné přivádět proud plynu po projiti turbodetandérem do kondensační jímky pro odloučení z plynu těžkých frakcí, napřik1ad propan—butánových.

Na výstupu z turbodetandéru , do kterého přichází proud plynu z výměníku tepla, je účelné udržovat teplotu plynu v určitém rozsahu, k čemuž je možně v závislosti na stupni expanze plynu stanovit ve výměníku tepla takový režim ohřevu plynu, který bude kompenzovat jeho následující ochlazení v t u r ta o d e t a n d é r u.

Po čištění plynu před jeho přívodem do turbodetandérů je žádoucí plyn předehřát.,

Úkol vynálezu se řeší rovněž způsobu se navrhuje energochladící t u r b o d e t a n d é r p ř i p o j e n ý p ř e s f i 11 r tak, že pro realizaci agregát, který obsahuje ke zdroji vysokotlakého plynu ve spojení s elek trogenerátorem, vyměň í k s vynálezem je zhotoven ve spojených za sebou plynovým instalován výměník tepla se vs čemž na vstupním potrubí před en e r gos po t ře bi čem, n a př í k1ad tepla, a který v souladu formě několika turbodetandérů vedením, přičemž za každým je tupním a výstupním potrubím, při výměníkem tepla je instalován

uzávěr, a	vstupní
uzávěrem s	možnost
tepla,,

v ý s t u ρ n i p o t r u b í j s o u p r o p o j s π y . j i π ý m odvodu plynového proudu mimo výměník

Ma výstupu z tur bodetandéru se může instalovat k o n d e n z a č η i j i m k a

Mezí filtrem a prvním turbodetandérem může být instalován ohřívač plynu s možností jeho odpojení a vedení plynu bezprostředně na vstupy do turbodetandéru.

(Je účelné , aby energochladící agregát byl vybaven potrubím, které bude napojené na plynovod a spojené» s vstupním a výstupním potrubím všech výměníků tepla, přičemž v tomto potrubí a v obtokovém potrubí musí být instalovány uzávěry tak, že v případě snížení tlaku plynu na vstupu do plynovodu, nebo při vzniku havarijní situace, které zapříčiní zastavení elektroenergoagregátfl, může být proud plynu veden ke spotřebiteli obtokem mimo jakýhokoliv turbodetandér nebo vý měn í k y t e ρ 1 a, p ř .i. č em ž nap 1 y n o vod u před mí s tem p ř i po j en í obtokového potrubí je nainstalována soustava redukčních ven ti I ů„

Problém vynálezu je řešen také tak, že jako turbodetandér v energochladícím zařízení se používá potrubí s lopatkovým ústrojím, které se skládá z tělesa s potrubím pro přívod a odvod plynu, z rotoru instalovaném v tělese na hřídeli, spojené s hřídeli energospotřebiče a vybaveným systémem těsnění hřídele, z přívodní trysky plynu jehož proud působí na lopatky rotoru, z dávkovače plynu, který je spojen s přívodním plynovým potrubím a tryskou, z odstředivého regulátoru otáček rotoru·, mechanicky spojeného s dávkovačem plynu a vybaveného v souladu s vynálezem ústrojím dodatečného přívodu plynu k rotoru a logickým blokem, přičemž ústrojí pro dodatečný přívod plynu k rotoru je zhotoveno jako soustava regulačních trysek, instalovaných v periférním okružním směru lopatek rotoru a spojených s kolektorem přívodu plynu přes ventilový plynový rozdělovač, a logický blok je elektricky spojen s ventilovým plynovým rozdělovačem a odstředivým regulátorem»

Je účelné provést spojení hřídele rotoru s hřídelí spotřebiče pomocí radiální magnetické spojky, která se skládá ze dvou polovičních spojek, rozdělených hermetickou zástěnou z nevodivého nebo vysokoodporovébo materiálu.

Dávkováč plynu může být zhotoven jako otáčivá tryska uložená v tělese se spojkovým přívodem, a mechanické spojení odstředivého regulátoru s dávkovačem plynu v tomto případě musí být kinematicky spojené s regulátorem otočné páky, propojené s hnací částí spojkového převodu, která je spojena s otáčivou tryskou dávkováče, a elektrické spojení logického bloku s regulátorem se uskutečňuje přes elektrické kontakty, které jsou umístěny na regulátoru pro možnost propojení a rozpojení elektrického obvodu.

Je žádoucí zhotovit přívod Škrticího prvku dávkováče jako magnetickou nebo elektomagnetickou spojku. Ve stěně otáčivého škrtícího prvku dávkováče mohou být průtokové otvory různého průřezu. F^:'řitom je účelné, aby profil průtokového otvoru otáčivého škrticího prvku dávkovače byl zhotoven jako zúžený kanálek.

Je žádoucí, aby ve stěnách otáčivého škrticího prvku dávkováče byly naskrz otvory , které propojují jeho prostor s prostorem tělesa dávkovače k vyrovnávání tlaku plynu.

Otáčivý škrtící prvek dávkováče může být spojen s tělesem pomocí krutové pružiny s možnosti návratu prvku do původní polohy, která odpovídá spouštění energopohonu v režimu volnoběhu.

Všechny uvedené nároky jsou podstatné, protože každý z nich působí na příslušný technický výsledek, jejíchž souhrn dovoluje vyřešit problém vynálezu.

Úkolem vynálezu je vytvoření skupiny technických řešení, která zabezpečí nejvyšší účinnost technologie využití energie změny tlaku přírodního zdroje plynu. Přičemž způsob, který se využívá v této technologii se musí realizovat pomocí typového zařízení sériové výroby a používaná ústrojí musí být zdokonalenými a unifikovanými prvky tohoto zařízení.

Například, způsob využiti energie změny tlaku zdroje přírodního plynu organizací přívodu plynu přes několik

Př:(rodn i ho p1 ynu organi sa c ί př í vodu plynu přes něko 1 i k propojených mezi sebou turbodetandérů umožňuje regulovaný odvod energie plynu k energospotřebiči, zaručuje racionální využití energie? a nevyvolává neproduktivní ztráty. Při tom měření změny teploty plynu po projití přes turbodetandér a poté výběr směrování proudu plynu přes výměník tepla, ve kterém se plyn ohřívá na úkor ochlazení okolního prostředí nebo přes další turbodetandér v závislosti na hodnotě této změny, dovoluje na výstupu ze zařízení získat, termodynamické parametry plynu odpovídající technickým parametrům zařízení, které se využívá v systémech přívodu plynu ke spotřebiteli.

Provedení energochladícího agregátu jako několik turbodetandérů propojených za sebou plynovodem, kde za každým detandérem ve směru toku plynu je instalován výměník tepla se vstupním a výstupním potrubím, přičemž na vstupním potrubí je před výměníkem tepla nainstalován uzávěr, a vstupní a výstupní potrubí jsou spojena jiným uzávěrem s možností vedení proudu plynu obtokem mimo výměníky tepla, což umožňuje uskutečňovat pr<3covní operace dle tohoto způsobu potvrzuje podstatu u v e d e n ý c h n á r o k ú.

Využití v konstrukci energopohonu s lopatkovým ústrojím dodatečného přívodu plynu pomocí soustavy instalovaných v okružním směru lopatek rotoru a spojených s kolektorem přívodu plynu pomocí ventilového rozdělovače plynu, jakož i provedení, elektrického spojení logického bloku s ventilovým rozdě1ovačem nízkého tlaku a odstředivým reduktorem, umožňuje pracovního plynu zvýšit jeho přívod v případě na lopatky rotoru a tím obnoví t potřebnou rychlost otáčení rotoru při daném zatížení energospotřebiče,

Z uvedeného je patrné, že nároky cbarakterizující tři objekty vynálezu jsou podstatné, neboť se vztahují k řešení j ed n o ho pro ta1ému.

Eřehled -XJitirážfaa-iia· izžfereae

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, kde obr, 1 znázorňuje funkční schéma energochladícího agregátu, obr,2 en ergo po hon s lopatkovým ústrojím, obr „3 dávkováč plynu s otáčivým škrtícím prvkem, obr.4 plynodynamické těsnění rotoru energopohonu s ejektorovým systémem sběru úniku plynu a obr.5 elektrodynamické spojení hřídelí energopohonu a spotřebiče.

Příklady provedení vynálezu

Způsob využívání energie změny tlaku zdroje přírodního plynu se uskutečňuje následujícím způsobem.

Přírodní vysokotlaký plyn se podává ze zdroje přes čištění do detandéru, t.j. do zařízení , ve kterém plyn expanduje, přičemž tlak a teplota plynu se snižují. Při expanzi plyn vykonává práci, například otáčí rotor lopatkového ústrojí (v turbodetandéru), který je propojen s pracovní hřídeli energospotřetoiče, například elek t. regenerátoru. Na výstupu z turbodetandéru se měří snížení (změna) teploty proudu plynu, přičemž při nedostatečném snížení teploty se plyn vede do následujícího detandéru, ve kterém probíhá druhý stupeň plynové expanze. V případě dostatečného ochlazení při prvním stupni expanze může být plyn využit jako chladící medium,pak se proud plynu vede do výměníku tepla vnějšího chladícího zařízení. Za výměníkem tepla má proud plynu vyšší teplotu než na vstupu do něho, což umožňuje uskutečnit druhý stupeň plynové expanze s odběrem mechanické energie. Proto se plyn vede do druhého turbodetandéru, na jehož výstupu se provádějí podobná měření jako na výstupu z prvního turbodetandéru a v závislosti na jejich výsledku se plyn vede buď do výměníku tepla, kde se ohřívá na úkor ochlazení okolního prostředí, nebo do dalšího turbodetandéru. Tímto způsobem se uskutečňuje regulovaný odběr mechanické energie přírodního plynu s postupným snižováním tlaku v celém řetězci turbodetandérů do takové hodnoty tlaku plynu, při které se předává spotřeb.!te 1 i „

Při tom mezi dvěma turbodetandéry se proud plynu využívá jako tepelný nosič pro vnější chladící zařízení.

o

Pokud se? způsob využiti energie změny tlaku zdroje přírodního plynu realizuje při těžbě plynu a těžený plyn obsahuje? těžké pro pan-butanové a jiné frakce, pak se proud plynu po projití přes turbodetandér vede do kondenzační jímky, ve které se snižuje rychlost plynu a těžké frakce z něho vypadají ve formě odloučených kapek plynového kondenzátu.

Při použití turbodetandérů se stejným stupněm expanze a při použití systému termoregulace ve vnějších chladících zařízeních je možné získat zadaný rozsah nízkých teplot v chladících komorách pomocí udržování teploty plynu v žádoucím rozsahu k čemuž na výstupu z každého turbodetandéru, do kterého vstupuje plyn, který prošel výměníkem tepla, se udržuje teplota plynu v žádaném rozmezí, přičemž se ve výměníku tepla udržuje režim ohřevu plynu v závislosti od stupně expanze plynu v turbodetandéru, který kompenzuje jeho ochlazení v turbodetandéru»

Například při expanzním poměru plynu 1,3-1,4 v jednom stupni turbodetandéru se teplota snižuje o 12-17° C.

Při teplotě plynu na vstupu do systému okolo 0° C se vytvářejí podmínky již pro druh:? stupeň expanze pro efektivní získání chladu při minus 12~17°C. Pokud při tom na výstupu z výměníku tepla teplota plynu - nosiče tepla, nepřevyšuje 0°C, což závisí na zadaném režimu jeho ohřevu, pak na výstupu z následujícího turbodetandéru se udržuje stejná změna teploty

12.....17°C jako na výstupu z předešlého turbodetandéru a v následujícím výměníku tepla vnějšího chladícího zařízení se dosahují podmínky podobné podmínkám v předcházejícím v ý m ě η í k u t e ρ 1 a p r o e f e k t ivní z í s k á η í clila d u, c o ž z n a m e n á - 12.....17°C.,

V případě nutnosti dosažení velmi nízké teploty

(.....25.....30^c’C) v komorách vnějšího chladícího zařízení na základě výše uvedených poznatků se plyn podává v následující turbodetandér mimo výměník tepla» V opačném případě, pokud výroba chladu je menší než jeho potřeba, pak plyn po čištění před vstupem do systému turbodetandérů se předehřívá»

Tímto způsobem slouží vysokotlaký přírodní plyn před jeho předáváním spotřebiteli nejen pro předávání mechanické energie na vnější zařízení, ale také jako nosič tepla vnějšího chladícího zařízení se zabezpečením potřebného režimu chladících komor, přičemž se plyn podává do potrubí ke spotřebiteli se sníženým tlakem a s takovou teplotou, která odpovídá podmínkám využití příslušného zařízení v místech těžby nebo v kompresních stanicích.

Zařízen í ve kterém se daný : působ realizuje je energochladící agregát, jehož funkční schéma je na obr.l

Energochladící agregát je připojen výsokotlakého plynu přes podávači potrubí, postupně za sebou instalovány uzávěr 1, filtr 2, výměník tepla 3, soustavu škrtících ventilů 4 a k plynovodu, který vede ks spotřebiteli, je propojen přes uzávěr 5 a uzávírací prvek 6. K potrubí, které spojuje výše uvedené prvky jsou v bodech A, B a C napojena potrubí s uzávěry 7. Kromě toho v tomto systému připojení jsou zabudovány dva uzávěry 8»

Potrubí, spojující uzávěry 7, je propojeno s plynovým reduktorem 9, za kterým je zabudováno regulační ústrojí 10, instalované na vstupu do prvního pneuelektrogenerátoru, který se skládá z energopohonu s lopatkovým ústrojím ke zdroji ve kterém jsou a z elektrogenerátoru. Energopohon obsahuje škrtící dávkovač plynu 11, turbodetandér 12, odstředivý regulátor otáček hřídele rotoru 13, který je mechanicky spojen například táhlem se škrtícím regulátorem 11. Hřídel turbodetandéru,s uloženým na ní rotorem (lopatkovým ústrojím), je spojena například pomocí radiální spojky s hřídelí elektrogenerátoru 14.

Výstup» z tur bode tandéru 12 přes zpětný ventil 15 je propojen se vstupním potrubím 17, do kterého je před výměníkem tepla 16 instalován řídicí uzávěr 18.

Vstupní potrubí 17 a výstupní potrubí z výměníku tepla 19 jsou propojena řídícím uzávěrem 20. Takovéto rozmístění uzávěrů 17 a 18 umožňuje, aby proud plynu který prošel přes expanzní stupeň v turbodetandéru, byl přiveden buď do výměníku tepla nebo obtokem do následujícího expanzního stupně.

Mezi zpětným ventilem 15 a vstupním potrubím 17 výměníku tepla 16 může být umístěna kondenzační jímka 21, například nádoba s plovákovým ventilem, ze které plynový kondenzát odchází zvláětním potrubím do sběrné nádoby.

Výstupní potrubí 19 výměníku tepla prvního expanzního stupně je spojeno potrubím s následujícím turbodetandérem, který slouží jako druhý stupeň expanze a který obsahuje konstrukční prvky podobné prvnímu expanznímu stupni, jak je uvedeno výše.

Na pos .1. ed ním e x pan zní m stu pn i j e výstupní pot. ru b í výměníku tepla 19 spojeno potrubím přes uzávěr 8, měřící ústrojí 5 a uzávěr 6 s plynovodem, který vede ke spotřebiteli.

Počet expanzních stupftu se volí v závislosti na tlaku plynového zdroje , tlaku potřebného pro spotřebitele, potřeby chladu a jiných podmínek. Podstata vynálezu založená na způsobu, který se realizuje pomocí uvedeného zařízení umožňuje však využívat určitý optimální počet expanzních stupňů pro j a k é k o1 i v p rac ovn í pod m ί n k y , konstrukční zvláštnosti pro daný případ.

Například do konstrukce energochladicího agregátu může být zapojeno obtokové potrubí 23, připojené k přívodnímu redaktorem 9 a prvním uzávěrem 10 17 a výstupním 19 potrubím každého výměníků tepla 16. Při tom v potrubí 17 a 19 jsou zabudovány uzávěry 24 a 25, a v obtokovém potrubí 23 jsou zabudovány aby v případě snížení tlaku plynu na plynového vedení nebo v zastavení jednoho pneuelektogenerátorových agregátů, mohl obtokem mimo kterýkoliv turbodetandér nebo výměník tepla.

Přítomnost obtokového potrubí umožňuje ve všech případech využívat optimální počet pneuelektrogenerátorových agregátů jestliže se zabezpeč í plynovému potrubí mezi a spojené se vstupním uzávěry vstupu vyvolá a do případě havarie, která nebo několika být proud plynu veden a v mimořádných situacích využívat přípustné režimy chlazení v chladících komorách a udržovat tlak na vstupu do potrubí ke spotřebiteli pomocí odvodu plynu ze základního potrubí do o b to k ové ho po t rubí.

Energochladící agregát funguje následujícím způsobeiit;

Vysokotlaký plyn prochází při otevřeném uzávěru 1 přes filtr 2 do reduktoru 9, který udržuje potřebný stálý tlak na vstupu do plynového potrubí agregátu. Do reduktoru 9 postupuje P r o u d ρ 1 y n u p ř e s uz á v ě r 7 k t e r ý m k o 1 i v z e t ř ί p o t r u b ί , připojených k bodech A, B a C k základnímu potrubí. Při úměrné nízké teplotě plynu, nebo v těch případech kdy je zapotřebí intenzivní chladící režim ve vnějších chladících zařízeních, postupuje plyn z bodu A k reduktoru 9„

Při velmi nízké teplotě, nebo při snížené potřebě chladu postupuje plyn z bodu B základního potrubí přes výměník tepla, kde se ohřívá.

V případě, kdy je zapotřebí nasměrovat plyn do obtokového potrubí 23, prochází plynový proud k reduktoru 9 přes soustavu regulačních ventilů 4, za kterými má plyn mnohem nižší tlak a teplotu, než plyn přiváděný k reduktoru 9 z bodu A a B, což umožňuje funkci agregátu v nestandardním režimu.

Při normální situaci prochází plyn přes reduktor 9 a uzávěr 10, poté přes škrtící dávkovač 11 energopohonu do prvního turbodetandéru 12, kde plyn expanduje a vykonává práci při otáčení hřídele elektrogenerátoru 14« Na výstupu z turbodetandéru se měří snížení teploty plynového proudu termočlánkem a v závislostí na její hodnotě jde plyn přes zpětný ventil 15 a kondenzační jímku 21 buď do výměníku tepla 16, anebo v případě, kdy je snížení teploty nedostačující pro zabezpečení potřebného režimu mrazící komory se vede plyn do druhého turbodetandéru za účelem dalšího stupně expanze. Proto v prvním případě se uzavře uzávěr 20 a otevře se prvek IQ, a v druhém případě naopak, přičemž uzávěry 24 a 25 zůstávají otevřené.

Za účelem vedení proudu plynu obtokem mimo první turbodetandér se automaticky zavírá uzávěr 10 instalovaný před ním, otvírají se uzávěry 18 a 25 a uzavírají se prvky 24, 26 a 27. V tomto případě plyn vstupuje do prvního výměníku tepla 16, z něj pak do druhého expanzního stupně přes otevřený uzávěr 25.

Automatický systém také dodatečně uzávírá ventil 18 za účelem usměrnění proudu plynu bezprostředně do druhého stupně expanze obtokem mimo první výměník tepla,,

Nakonec, v případě nutnosti usměrnění proudu plynu obtokem mimo druhý turbodetandér, automatický systém uzavírá prvek 25 a otevírá 27, díky čemuž plyn prochází obtokem mimo turbodetandér druhého expanzního stupně do druhého výměníku tepla, nebo do turbodetandéru dalšího expanzního stupně, jak se děje při prvním expanzním stupni atd.

V procesu činnosti pneuenergogenerátorového agregátu působí odstředivý regulátor otáček hřídele 13 rotoru turbodetandéru 12 přes mechanická spojení na škrtící dávkovač 11 tak, aby bylo umožněno udržovat potřebnou frekvenci otáčení rotoru turbodetandéru pomocí regulace spotřeby plynu. Kromě toho v konstrukci energapohonu s lopatkovým ústrojím , který je součásti pneuenergogenerátorového agregátu, může být spojeno plynodynamické těsnění hřídele rotoru se systémem ejekce plynu, které umožňuje přivádět plyn unikající mezi hřídeli rotoru a těsněním energochladicího agregátu do přídavného potrubí (není uveden na výkresu), které je spojeno s potrubím 22, propojeným s plynovodem ke spotřebiteli.

Energopohon s lopatkovým ústrojím pneu energogenerátorového agregátu je znázorněn na obr, 2

Energopohon se skládá z tělesa 28 s potrubím 29 a 30 pro přívod a odvod plynu, rotoru 31, instalovaného na hřídeli 32, spojeným s hřídeli spotřebiče, trysky pro přívod plynu 33, škrtícího dávkovače plynu 34, který je spojen s přívodním plynovým potrubím 29 a tryskou 33 odstředivého regulátoru otáček hřídele rotoru 35, který je mechanicky spojen s dávkovačem plynu 34 a pomocí ozubeného převodu s hřídelí 32, z těsnícího systému hřídele rotoru. Rotor je umístěn na hřídeli 32 na kyvných ložiskách.

V dílčích případech může být dávkovač 34 proveden jako otočný škrtící prvek 37, uložený v tělese 36 (obr.3) se spojkovým pohonem, přičemž mechanické spojení odstředivého regulátoru 35 s dávkovačem plynu může být provedeno jako otočná páka 38, kinematicky spojená s regulátorem 35 ,který je spojen táhlem 37 (ohr.2) s hnací částí spojkového pohonu 40 (obr.3), jejíž hnaná část 41 je spojena s otočným škrtícím prvkem dávkovače 37.

Ve všech provedeních energopohonu jsou po obvodu lopatek rotoru 31 instalovány trysky 42 (obr.2) přídavného dávkování plynu k rotoru. Trysky 42 jsou spojeny s kolektorem přívodu plynu 27 pomocí plynového ventilového rozdělovače 43, zhotoveného jako soustava elektromagnetických ventilů, která je řízena logickým ústrojím 44. Tato soustava je elektricky spojena s ventilovým rozdělovačem 4(3 a odstředivým regulátorem 35, přičemž elektrické spojení logického ústrojí s regulátorem může být provedeno pomocí u ni í s t ěn ý c h n a r eg u lát o r u, e1ektrického obvodu.

Systém utěsnění hřídele elektrických kontaktů 45, 46, s možností zapojení a odpojení rotoru 32 představuje labyrintní •těsnění 47 (obr,, 4), rozdělené min. na dvě části kanálky, které vytvářejí v tělese energopohonu 28 komory 48 a 47 pro sběr přičemž v poslední je umístěn ozubený spojuje odstředivý regulátor 35 (obr.2) uni ka j í c í ho převod 50, s hřídelí plynu, k terý ro to ru

Komory 48 jsou propojeny s dvoustupňovým ejektorem. Vstupy do prvního stupně ejektoru 51 a do druhého stupně 52 jsou spojeny, přes příslušná potrubí 53 a 54 s přívodním potrubím 27, k energopohonu. Výstup z ejektoru druhého stupně 52 je spojen s potrubím 30 odvodu plynu a vstup do ejektoru je dodatečně spojen s výstupem z ejektoru prvního stupně 51. Je možný i takový způsob sběru unikajícího plynu, při kterém výstup z ejektoru prvního stupně je samostatně spojen s odvodným potrubím 30, což umožňuje , aby systém odběru plynu z komor 48 a 49 pracoval v režimu dvou autonomních ejektorů. Tento systém provádí odsátí plynu, který prošel přes těsnění 47 a vede ho do plynovodu, čímž snižuje únik plynu do okolního prostředí. Náchylnost plynu k úniku je způsobena tím, že výkon hnací hřídele rotoru 32 energopohonu se před á vá hnan é h ř í d e1 i en e r gos po tře b i č e 55 pomoc í mechanického spojení, například obyčejnou spojkou, jejíž použití vyžaduje spolehlivé těsnění hnací hřídele na výstupu z tělesa před spojkou. Je však těžké zhotovit těsnění, které hy plně zamezovalo únik plynu při mechanickém spojení hnací a hnané hřídele» Pro snížení úniku plynu může být mechanické spojení hřídele 32 rotoru 31 a hnané hřídele 55 energospotřebiče provedeno ve formě synchronní radiální magnetické spojky (obr.5), která se skládá ze dvou magnetických polospojek 56 a 57, rozdělených hermetickou zástěnou 58 z nevodivého anebo z vysokoodporového materiálu» Vnější magnetická polospojka 57 je upevněna na hnací hřídeli energospotřebiče a v jejím prostoru je uložena vnitřní polospojka 56, upevněná na hnací hřídeli rotoru ertergopohonu 32, k jehož tělesu 28 se hermeticky připevňuje zástěna 58, která rozděluje polospojky. Prostor mezi zástěnou a vnitřní polospojkou 56 je spojen plynovým potrubím 59 a uzávěrem 60 s přívodním plynovým potrubím 29 varianta, při které je prostor po1os po j k ou 56 s po j en pomoc í s uzávěrem 61 s oblastí nízkého tlaku, například s prostorem potrubí 30 pro odvod plynu od ertergopohonu.

Jiné varianty provedení ertergopohonu se týkají zdokonalování konstrukce Škrtícího dávkovače, (obr,2,3)

Pohon otočného Škrtícího prvku dávkovače může být (obr.2). Je možná mezi zástěnou a jiného plynového i jirtá vnitřní potrubí například zhotoven ve formě magnetické nebo elektromegnetické spojky- Ve stěně otočného škrtícího prvku dávkovače 37 (obr.3) mohou být průtoková okénka 62 různého průřezu. Tím se dosahuje téměř plynulá regulace dávkovaní plynu, který pos tu pu j e rt a 1 o pa t k y ro toru 31.

Je účelné zhotovit profil průtokového otvoru 62 otočného škrtícího prvku 37 dávkovače jako zúžený kanálek, díky čemuž se vyloučí nežádoucí plynodynamické efekty při průtoku plynu z otvoru do úzké mezery mezi otočným škrtícím prvkem dávkovače 37 a jeho tělesem 36»

Ve stěnách otočného škrtícího prvku dávkovače 37 mohou být naskrz otvory 63, které spojují jeho prostor s prostorem tělesa dávkovače 36 za účelem vyrovnávání tlaku plynu v těchto prostorech»

Otočný škrtící prvek dávkovače 37 muže být spojen s jeho tělesem kruhovou pružinou 64, s možností návratu prvku do výchozí polohy, která odpovídá spuštění energopohonu při volnoběhu..

Energopohon pracuje následujícím způsobems

Vysokotlaký plyn prochází potrubím 29 (obr.2) do škrtícího dávkovače 34, který reguluje dávkování plynu pomocí otočného škrtícího prvku 37, který je řízen odstředivým regu .1 á torem otáček trys k u 34 p rocház í hřídele 35 rotoru 31» F^:‘o projití přes plyn do expanzního prostoru tělesa 28, snižuje se? tlak plynu a při tom plyn vykonává práci působením na lopatky rotoru 31, čímž přivádí do elektrogenerátoru

Regulátor je rotace hnanou hřídel nastaven na stálý pracovní rychlostný režim, například 1500 ot/min, nezávisle na zatížení agregátu a zabezpečuje jej při zvětšování průřezu okna dávkovače 62 en e r gos po tře ta i č e» zmenšování nebo pod 1e zatížení

Při značném snížení ústrojí, nebo při. značném musí být značně zvýšen tlaku na vstupu do lopatkového zvýšení zatížení energospotřetaiče, průtok plynu pro udržení potřebné frekvence otáček hřídele rotoru 31, což nemůže být splněno pouze pomocí dávkovače 34, vzhledem k omezené propustnosti průtokového okna dávkovače 62» V případě plného využití kapacity dávkovače zaujme otočná paka 38 odstředivého regulátoru 35 krajní levou polohu (otevřeno), která odpovídá maximálnímu průřezu průtočného otvoru dávkovače 62, při kterém elektrokontakty 45 (46) spojí (obr.2) a logická soustava 44 vydává signál na zapojení ventilů rozdělovače 43 ve stanoveném pořadí, které otvírají průtokové cesty trysek 42 přídavného dávkování plynu, díky čemuž se zvyšuje dávkování plynu působícího na lopatky rotoru 31 otáčení» V průběhu 1.....2 vteřin.

a k obnově potřebné rychlosti dokud jsou spojeny kontakt?/ 45 (46), logická soustava 44 udržuje optimální pracovní režim a spouští pomocí P e r i f ε r η í c h t r y s e k ventilů rozdělovače 43 takový počet 42, který je potřebný pro udržování žádaného režimu otáčení hřídele při jedné ze středních poloh škrtícího prvku 37 dávkovače» Po rozpojení kontaktů 45 a rozpojení elektrického obvodu mezi odstředivým regulátorem 35 a logickou soustavou 44 přechází páka 38 odstředivého regulátoru z krajní polohy do jiné střední polohy, odpovídající zmenšenému průřezu průtokového okna 62 dávkovače , a potřebný režim otáčení hřídele lopatkového ústrojí se zabezpečuje součinným působením dávkovače a trysek 42 přídavného dávkování plynu»

V tom případě, když se při zapojení všech ventilů neobnoví frekvence otáček hřídele lopatkového ústrojí v průběhu 2-3 vteřin , logická soustava 44 formuje impuls na odlehčení stroje a jeho zastavení.

Při zvýšení tlaku na vstupu do lopatkového ústrojí nebo při snížení zatížení energospotřebiče musí být dávkování plynu sníženo odpojením periferních trysek 42 přídavného dávkování plynu, za účelem udržení potřebné frekvence otáčení hřídele rotoru 31» Tento úkol plní logická soustava 44 poté, když otočná páka 38 odstředivého regulátoru 35 zaujme jinou krajní polohu (uzavřeno), která odpovídá minimálnímu průřezu průtokového okna 62 dávkovače, při kterém budou opět spojeny 45(46). V průběhu 1-2 vteřin, dokud jsou spojené, logická soustava 44 postupně vyřazuje z činnosti část e 1 e k t r i c k é k o n t a k t y e1ε k tr i c k é k on ta k ty vypíná ventily rozdělovače 43 a trysek 42 nebo všechny trysky tak, 45 a rozpojení elektrického a b y p o r o z p o j e η í k o n i a k t ů obvodu mezi odstředivým regulátorem 35 a logickou soustavou 44 páka 38 odstředivého regulátoru přešla z krajní polohy do jiné střední polohy, odpovídající zvýšenému průřezu průtokového okna 62 dávkovače a potřebný režim otáčení hřídele lopatkového ústrojí se při tom zabezpečuje součinným působením dávkovače a trysek 42 přídavného dávkování plynu nebo pouze samotným dávkovačem.

V průběhu činnosti dávkovače 34 působí páka 38 odstředivého regulátoru 35 přes táhlo 39 na hnací část 40 spojky (obr.3) dávkovače a při jejím otáčení současně otáčí hnanou část 41, která je spojena s otočným škrt.ícím prvkem 37 dávkovače. Otočení škrtícího prvku spojí prostor dávkovače s průtokovým traktem přívodní trysky 33 přes okno 62, jehož průřez stanoví potřebný průtok plynu, který se přivádí k 1 o p a t k o v é m u ů s t r o j í .

V případě, kdy je pohon škrtícího prvku 37 dávkovače zhotoven jako magnetická nebo elektromagnetická spojka, pak se síla hnací časti 40 spojky předává hnané Části 4.t spojky přes hermetickou stěnu tělesa 36 dávkovače. Při posunu hnací části spojky táhlem 39 hnaná část ji sleduje a otáčí pohyblivý prvek 37. Pružina 64, která spojuje otočný prvek 37 dávkovače s jeho tělesem, odstraňuje mezeru při přechodu částí spojky přes nulový bod pomocí udržování stálého pnutí mezi jejími částmi„

Plyn využitý k otáčení rotoru lopatkového ústrojí odchází přes výstupní plynové potrubí 30 s menším tlakem, než na vs tu pu d o en e r go po bon u „

Při práci energopohonu prochází část plynu s tlakem, který se rovná tlaku na výstupu ze stroje, přes labyrintové těsnění 47 hřídele 32 rotoru do komory 48 (obr.4) a z ní do komory 49. Odvod plynu z komor 48, 49 se provádí dvoustupňovým ejektorem. Vysokotlaký plyn postupuje přes plynovody 53, 54 do konfúzorní části vstupu ejektoru prvního a druhého stupně (51 a 52) a protéká do konického dituzořu ejektoru, kde proud plynu vytváří vakuum, dostatečné pro odsávání plynu z komor 48 a 49 labyrintového těsnění 47. Odebraný plyn z komor 48 a 49 postupuje do potrubí 30 pro odvod plynu z lopatkového ústroj í.

Volbou konstrukčních parametrů prvního stupně ejektoru 51 je možné vytvořit takový režim odsávání plynu z komory 49, p ř i k t er éro b u d e 11 a k v t é t. o komoře blíž k ý 11 a k u o k o 1 n ího prostředí, což zabrání úniku plynu do okolního prostředí přes výstup hřídele 32 z tělesa 28. Tímto způsobem je možné uskutečnit netradiční plynodynamické utěsnění hřídele rotoru v konstrukci energopohonu s lopatkovým ústrojím.

Při vysokém tlaku plynu na vstupu do lopatkového ústrojí (6,4.....10 MPa) je značně složitý problém vyloučit únik plynu pouze pomocí plynodymanického utěsnění vzhledem k tomu. Se při práci s vysokotlakým plynem je nutné použít nejen dvou, ale několikastupňového ejektoru, což snižuje účinnost těsnícího systému hřídele. V tomto případě, jak bylo výše uvedeno, se jeví účelné poyužít elektromagnetickou spojku s hermetickou zástěnou ke spojení hnací hřídele 32 rotoru s hnanou hřídelí 35 e 1 e k t r o g e n e r á t o r u.

Při otáčení vnitřní magnetické polospojky 56 (obr. 5) se pomocí magnetické síly uvádí do rotace hnaná vnější polospojka hřídelí energospotřebiče. Současně 58 proudy Puko, které vyvolávají větší je odpor kovové se využívá jedna z variant první variantou postupuje větší čím v z n i k a j ί n a k ovové d esc e ohřev zástěny a to tím zástěny. Ke snížení ohřevu zástěny systému jeho chlazení. V souladu s část vysokotlakého plynu od vstupu do energopohonu plynovodem 59 do prostoru mezi zástěnou 58 a vnitřní hnací polospojkou 56 a ochlazuje zástěnu 58. Podle druhé variant?/ se plyn odvádí z prostoru mezi zástěnou a vnitřní hnací polospojkou přes uzávěr 61 do zóny nízkého tlaku, například do potrubí 30 pro odvod využitého plynu z enegropohonu. Ochlazení zástěny se dosahuje v důsledku toho, že zástěna 58 se omývá plynem, který expandoval v turbodetandéru a jeho teplota poklesla. Chlazení zástěny je možné využitím obou variant.

Výše uvedený materiál dává předpoklady k závěru, že nabízené technické řešení v rozsahu třech objektů (způsob a dvě zařízení) umožňuje překonat řadu problémů, které stojí v cestě úspěšného využití technologie využívání přírodního plynu utilizací zvýšován í účinnosti energie změny tlaku zdroje. To všechno svědčí o vyřešení problému vynálezu.

Průmyslová.....využitelnost

Tento vynález může být využit elektrické energie a v chladících tlaku přírodního plynu v místech a kompresních stanicích.

v zařízeních pro výrobu systémech využitím změny jeho těžby, v rozvodných

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob využití energie změny tlaku zdroje přírodního plynu, který zahrnuje čištění plynu, jeho přepravu spotřebiteli přes turbodetandér zabudovaný ve vysokotlakém dálkovém vedení, ve kterém se provádí expanze plynu se současným snížením jeho tlaku a teploty a odvodem mechanické energie pro pohoví energogenerátoru, přívod plynu do výměníku tepla, vyznačující se tím, že se dodávka plynu spotřebiteli provádí přes několik za sebou zapojených turbodetandérů, přičemž se měří změna teploty plynového proudu za turbodetandérem a v závislosti na těchto změnách se odvádí plyn buď do výměníku tepla, kde se ohřívá na úkor ochlazení okolního prostředí, nebo se vede do dalšího turbodetandéru.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že proud plynu po projití turbodetandérem se přivádí do kondenzační jímky pro odloučení z plynu těžkých frakcí, například propan-butanových,

3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že na výstupu z turbodetandéru, do kterého přichází proud plynu z výměníku tepla, se teplota plynu udržuje v potřebném rozsahu, k čemuž se v závislosti na stupni expanze plynu stanoví ve výměníku tepla režim ohřevu plynu, který bude kompenzovat jeho následující ochlazení v turbodetandéru.

4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že po čištění se plyn předehřívá před jeho přívodem do turbodetandérů»

5» Energochladící agregát, který obsahuje turbodetandér (12), připojený přes filtr (2) ke zdroji vysokotlakého plynu ve spojení s energospotřebičem, například elektrogenerátorem, výměník tepla (3), vyznačující se tím, že je zhotoven ve formě několika turbodetandérů spojených za sebou plynovým vedením, přičemž za každým ve směru toku plynu je instalován výměník tepla se vstupním a výstupním potrubím, při čemž na vstupním potrubí ( .17) před výměníkem tepla je instalován uzávěr, a vstupní i výstupní potrubí jsou propojena jinými uzávěry s možností obtoku plynového proudu mimo výměník tepla, zatímco na výstupu z turbodetandéru (12) je nainstalována kondenzační jímka (21), přičemž mezi filtrem (2) a prvním turbodetandérem je instalován ohřívač plynu (3) s možností jeho odpojení a vedení plynu bezprostředně na vstup do turbodetandéru.

6, Energochladící agregát podle bodu 5, vyznačující se tím, žes je vybaven obtokovým potrubím (23), které je napojené na plynovod a je spojené se vstupním a výstupním potrubím (17) a (19) všech výměníků tepla, přičemž v těchto potrubích a v obtokovém potrubí jsou instalovány uzávěry (24), (25), (2&), (27) tak, že v případě snížení tlaku plynu na vstupu do plynovodu, nebo při vzniku havarijní situace, která zapříčiní zastavení elektroenergoagregátů, může být proud plynu veden ke spotřebiteli obtokem mimo jakýkoliv turbodetandér nebo mimo výměníky tepla, přičemž na plynovodu před místem připojení obtokového potrubí je nainstalovaná soustava redukčních ventilů (4).

7» Energopohon s lopatkovým ústrojím, které se skládá z tělesa (28) s potrubím pro přívod (29) a odvod plynu (30), z rotoru (315 instalovaném v tělese na hřídeli (32), spojené s hřídelí energospotřebiče (55) a vybaven systémem těsnění hřídele, z přívodní trysky plynu (33), jejíž proud působí na lopatky rotoru, z dávkovače plynu (34), který je spojen s přívodním plynovým potrubím (29) a tryskou (33), z odstředivého regulátoru (35) otáček hřídele rotoru, mechanicky spojeného s dávkovačem plynu a vybaveného ústrojím dodatečného přívodu plynu k rotoru a logickým blokem (44), přičemž ústrojí pro dodatečný přívod plynu k rotoru je zhotoveno jako soustava trysek (42) instalovaných v okružním směru lopatek rotoru a spojených s přívodem plynu (29) přes ventilový plynový rozdělovač (43) ex z logického bloku (44) elektricky spojeného s ventilovým plynovým rozdělovačem a odstředivým regulátorem

2e spojení

8. Energopohon podle bodu 7, vyznačující se tím hřídele (32) rotoru s provedeno ve formě synchronní hřídelí (55) energospotřebiče je k terá se sk1ádá ze dvou radiální magnetické spojky, polovičních spojek, a to vnitřní-hnací (56) a vnější-hnané (57) polospojky, rozdělených hermetickou zástěnou (58) z nevodivého nebo vysokoodporového materiálu s prostorem vytvořeným mezi zástěnou a vnitřní hnací po1os po j k ou, př i č em ž hnací polospojkou (56) je spojen př í vodn í ho výsokot1akého ρ1ynu, a vnitřní hnací polospojkou 5 o b1as t i ní z k é ho 11a k u.

prostor mezi zástěnou (58) a vnitřní potrubím (59) s prostorem nebo prostor mezi zástěnou je spojen plynovým potrubím

9» Energopohon podle bodu 8, vyznačující se tím, že dávkováč plynu (34) je zhotoven jako otočný škrtící prvek (37) se

Claims (1)

1. spojkou, a mechanické spojení odstředivého regulátoru (13) s dávkovačem plynu představuje; kinematicky spojenou otočnou páku (38) s regulátorem , propojenou táhlem (39) s hnací částí (40) spojkového převodu, jehož hnaná část (41) je spojena se škrtícím prvkem (37) dávkovače a elektrické spojení logického bloku (44) s regulátorem (13) se uskutečňuje přes elektrické kontakt?/ (45), (46), které jsou umístěny na regulátoru s možností zapojení a rozpojení elektrického obvodu, převod otočného škrtícího prvku dávkováče se provádí magnetickou, nebo elektomagnetick.au spojkou, zatímco ve: stěně otáčivého škrtícího prvku dávkováče jsou průtokové otvory (62) různého průřezu, profil průtokového otvoru otáčivého škrticího prvku dávkovače je proveden jako zúžený kanálek, přičemž ve stěnách otáčivého škrtícího prvku dávkováče jsou otvory naskrz (63), které propojují jeho prostor s prostorem tělesa (36) dávkovače k vyrovnávání tlaku plynu a otáčivý škrtící prvek (37) dávkovače je spojen s tělesem pomocí krutové pružiny (64) s možností návratu prvku do původní polohy, která odpovídá spouštění energopohonu v režimu volnoběhu.

   co

   Obr. 2

   Obr. 3