CZ147199A3 - Proces a zařízení k identifikaci kovových kusů ve tvaru kotouče - Google Patents

Description

Proces a zařízení k identifikaci kovových kusů ve tvaru kotouče

Oblast techniky

Vynález se týká procesu a zařízení k identifikaci kovových kotoučů, například mincí a kovových známek, přičemž je zvláště použitelný k identifikaci mincí, které sestávají ze dvou nebo více částí různého charakteru, například mincí s korunkou a jádrem vyrobených z kovu nebo různých slitin, nebo vícevrstvých mincí. Vynález se rovněž týká zařízení, na kterém se zmíněný proces realizuje.

Vynález se konkrétněji týká procesu a zařízení poskytující přesné informace o velikosti mince a charakteru různých částí, ze kterých se mince skládá, a to z důvodu její přesné identifikace pomocí optických a elektromagnetických snímačů. Vynález je použitelný k rozlišení monometalických mincí, u kterých poskytuje velkou spolehlivost při odmítnutí falzifikátů, které vznikají přidáním malého množství různého materiálu s nízkou hodnotou do prstence mince, například pásky z plastů, hliník, různé slitiny atd., sloužící k simulaci vyšší hodnoty mince.

Dosavadní stav techniky

Jsou známá zařízení, která rozlišují nebo identifikují mince na základě individuálního nebo kombinovaného použití snímačů různého typu, hlavně elektromagnetických snímačů, v menším rozsahu optických, extenzometrických, piezoelektrických a akustických snímačů.

Ze známých zařízení dosavadního stavu techniky je možno uvést zařízení uvedené ve španělském patentu 555,181 stejného žadatele, ve kterém se popisuje rozlišovací zařízení mincí, které používá kombinace dvou optických snímačů, které měří velikost mince, a rovněž používá elektromagnetický snímač, který poskytuje informace o elektrických vlastnostech slitiny mince. Tento elektromagnetický snímač sestává ze dvou spojených cívek napájených oscilátorem, mezi kterými sledovaná mince prochází.

Podobně lze uvést i U.S. patent 4705154 který popisuje zařízení zahrnující dva elektromagnetické snímače umístěné za sebou na dráze pohybu mince, na které se provádí dvě následná měření. Každý snímač sestává ze dvoů spojených cívek V jednom případě jsou cívky spojeny do fáze, v druhém případě jsou spojeny do opačné fáze. Jelikož jsou obě cívky od sebe dostatečně odděleny, mohou být napájeny jedním osQilátorélb.

Snímač stejného typuje rovněž pQ^&áu v U.S. patentu 4754862, kde zařízení k rozlišování mincí je navrženo tak, že zahrnuje tri elektromagnetické snímače, přičemž každý z nich sestává z jedné cívky a je uspořádán tak, že mince cívkami prochází postupně. Snímače

-2sdílí společný oscilátor, přičemž se v tomto případě k aktivaci každého snímače, při průchodu mince, používá multiplexor. Velikost snímačů, alespoň dvou, je stejná nebo větší než je velikost analyzovaných mincí

Technika analýzy popsaná ve zkoumaných dokumentech není použitelná pro rozlišování mincí, které zahrnují části s různým charakterem, jelikož popsané elektromagnetické snímače poskytují zprůměrovanou informaci o celé minci bez rozlišení jednotlivých částí, ze kterých je mince zhotovena.

Známé jsou rovněž procesy měření v jednotlivých místech mince, které jsou tím vhodné pro analýzu mincí s částmi rozdílného charakteru.

V tomto smyslu lze citovat dokument WO 93/22747, který popisuje zařízení zjišťující platnost mince (validátor), které používá dva malé elektromagnetické snímače (5 mm ve srovnání s 14 mm, které se běžně používají), u kterých měření spočívá na různých výstupech poskytovaných každým snímačem, jestliže je mince umístěná tak, že jedna z Částí, například vnější^zachycuje výstup z jednoho ze snímačů, zatímco druhá, vnitřní část, zachycuje výstup z druhého snímače. Tímto způsobem lze analyzovat různé vlastnosti dvou materiálů mince. Patent PE 0076617A2 uvádí postup měření aplikovatelný u dvoubarevných mincí, u kterých se využívá Hallův snímač s malým účinkem. Pomocí tohoto snímače se mohou měřit různá magnetická pole analyzované mince s přijatelnou prostorovou přesností.

Používání malých elektromagnetických snímačů má tu nevýhodu, že poskytují elektrický signál s nízkou úrovní, jsou velmi citlivé na změny v průchodu mincí po dráze, mají velmi jemnou konstrukci a vyžadují citlivé zacházení. Hallovy snímače s malým účinkem jsou rovněž velmi drahé.

Podstata vynálezu

Cílem tohoto vynálezu je vyřešení zmíněných problémů procesem a zařízením, které umožňuje přesné měření velikosti mincí a vlastností slitin jejich rozdílných částí, aniž by se přitom požadovalo použít drahé elektronické komponenty nebo miniaturizované elektromagnetické snímače.

Vynález navrhuje proces identifikace kovových kotoučů, zvláště mincí, které mají korunku a jádro rozdílných vlastností, přičemž zmíněný proces zahrnuje následující kroky: a) získání a měření špičky signálu, který se generuje tehdy, když korunka mince prochází prvním elektromagnetickým snímačem, čímž se získá první charakteristika zmíněné korunky mince, b) měření úrovně signálu, který se generuje při průchodu mince druhým snímačem, a to současně tehdy, když je zjištěna špička zmíněného signálu, čímž se získá první

- 3 charakteristika jádra mince, c) zjištění a měření jedné ze sekundárních špiček signálů, získané při průchodu korunky mince předchozím snímačem, čímž se získá druhá charakteristika korunky.

Postup rovněž zahrnuje měření úrovně signálu, který se generoval při průchodu mince třetím elektromagnetickým snímačem v době mezi okamžikem, kdy korunka začíná procházet třetím elektromagnetickým snímačem a dobou, kdy průchod ukončila, čímž se získá třetí charakteristika korunky mince.

Kromě toho, zmíněný proces zahrnuje měření špičky signálu získané při průchodu jádra mince třetím elektromagnetickým snímačem, čímž se získá třetí charakteristika jádra mince.

Postup podle tohoto vynálezu se může ukončit získáním hodnot časů, ve kterých mince prochází první a druhým optickým snímačem, aby se pomocí těchto časů mohla vypočítat velikost mince. V tomto případě může být doba měření úrovně signálu, získaného při průchodu mince třetím snímačem, definována hodnotou uplynulého času po ukončení průchodu mince prvním optickým snímačem, který je umístěn před třetím elektromagnetickým snímačem.

Pomocí navrženého systému, kromě měření velikosti mince, lze získat dvě, ale i více, reprezentativní charakteristiky korunky a jádra, což dohromady zajišťuje správnou identifikaci analyzované mince.

Kromě toho může být druhý a třetí elektromagnetický snímač samooscilačním snímačem, který umožňuje měření frekvencí za účelem získání dalších parametrů, které se týkají každého měření elektrické amplitudy zmíněnými snímači.

Zařízení, které provádí zmíněný proces, zahrnuje první a druhý elektromagnetický snímač, oba umístěné v řadě kolmé na dráhu mince, a dále třetí elektromagnetický snímač umístěný v dané vzdálenosti od zmíněného druhého snímače podél dráhy mince. Jeden ze dvou zmíněných snímačů je umístěný tak, že zakrývá pouze korunku mince, zatímco druhý je umístěný tak, že postupně zakrývá jádro i korunku mince, Zařízení rovněž zahrnuje dva optické snímače umístěné ve stejné výšce podél dráhy mince, oddělené od sebe v jisté vzdálenosti podél dráhy mince, nejlépe na každé straně již zmíněného druhého elektromagnetického snímače.

Snímače mohou být vyrobeny ze spojeného páru induktorů umístěných na opačných stranách dráhy mince, přičemž každý pár induktorů vytváří oscilátor tak, že různé elektromagnetické snímače jsou na sobě zcela nezávislé, což umožňuje měření různých charakteristik mince, zvláště jádra, přičemž dochází k rozlišení jader sestávajících z několika na sebe položených vrstev různého materiálu.

-4Optický snímač poskytuje časové signály průchodu mince, které slouží k výpočtu její velikosti.

První elektromagnetický snímač je umístěný na dráze mince tak, že tok vytvořený zmíněným snímačem částečně minci zachytí, a to v místě její korunky. Je to důležité k tomu, aby nedocházelo k dotykovému odporu mezi korunkou a jádrem mince, který nelze ovládat, přičemž by mohlo dojít k ovlivnění kvality měření. Snímač může být rovněž zhotoven ze dvou spojených cívek, umístěných po obou stranách dráhy mince a středěných na pohyblivém kanále, takže mince zakrývá přibližně 50% průměru snímače. Tak jak to bude později uvedeno, adekvátním výběrem provozní frekvence a režimu provozu (emitoru-přijímače) lze dosáhnout efektivního rozlišení korunky mince, a to bez ohledu na materiál jádra. V jistých případech je výhodné použít, namísto pevně stanovené frekvence emitoru-přijímače, samooscilační uspořádání, zvláště tehdy, když se rozlišuje mince s magnetickou korunkou, jelikož je, v tomto případě, změna frekvence zjištěná snímačem, a to při průchodu mince čistým identifikačním parametrem s touto vlastnosti.

Namísto toho, aby byl elektromagnetický snímač 2 umístěn na odvalovací dráze pod druhým snímačem 3, může se namontovat nad zmíněný snímač 3 tak, aby mince částečně zakrývala magnetický tok vytvořený mezi dvěma induktory snímače. Toto uspořádání má přirozeně svá omezení, takže bude aplikovatelné jen k rozeznávání mincí v rámci jistých rozsahů průměrů a velikosti korunky.

Přehled obrázků na výkrese

Charakteristiky a výhody tohoto vynálezu jsou dále popsány mnohem podrobněji s pomocí přiložených výkresů, na kterých je znázorněno provedení, které vynález nijak neomezuje, a kde obr. 1 znázorňuje podélnou sekci segmentu odvalovací dráhy se zařízením podle tohoto vynálezu a s mincí, která se nachází na počátku segmentu, obr. 2 znázorňuje pohled, podobný pohledu na obr 1, a zobrazuje okamžik, ve kterém mince současně zakrývá první dva elektromagnetické snímače, obr. 3 zobrazuje, podobně jako na obr 1 a 2, minci ve střední situaci v době, kdy začíná opouštět první optický snímač a začíná zakrývat třetí elektromagnetický snímač, obr.4 znázorňuje blokové schéma obvodu, který se používá v zařízení podle tohotovynálezu, obr. 5 až 7 jsou diagramy zobrazujícími signály získanými při průchodu mince kolem různých snímačů.

• ·

- 5 • to

Příklady provedení vynálezu

Na obr 1 až 3 je znázorněn segment odvalovací dráhy označené číslicí 1, okolo které je umístěn první a druhý elektromagnetický snímač 2 a 3, oba umístěné v jedné rovině kolmo k odvalovací dráze I, a dále třetí elektromagnetický snímač 4, oddělený od druhého snímače 3 ve směru podél odvalovací dráhy mince, který je umístěný, vůči odvalovací dráze I, stejně vysoko. Elektromagnetický snímač 4, tak je to vidět na obr 1 až 3, je umístěn na konci plochy určené k měření mince. Je to provedení, kterému se dává přednost, přičemž v závislosti na fyzickém prostoru a pouzdru zařízení, může být umístěný na počátku plochy měření, například před elektromagnetickým snímačem 2 a 3.

Elektromagnetický snímač 2 sestává ze dvou spojených induktorů umístěných v blízkosti odvalovací dráhy I mincí. Sestava tohoto snímače je typu emitor-prijímač a je montován v blízkosti odvalovací dráhy mincí, takže elektromagnetické pole přijímané snímačem je ovlivněno hlavně korunkou mince. Dosáhnout se toho dá například snímačem o průměru 9 mm, který je umístěn na odvalovací dráze směrem ven tak, že ho mince zastiňují na 50% jeho průměru. Jelikož je tento snímač umístěný podél kolmice vedené od středu snímače 3 na odvalovací dráhu I, je-li mince středěna proti snímači 3, je i tento snímač středěn proti snímači 2 (obr.2).

Elektromagnetický snímač 3 může rovněž sestávat ze dvou spojených induktorů umístěných na protilehlých stranách skluzu průchodu mince 5. Na každé straně elektromagnetického snímače se nachází dva optické snímače 6 a 7, jejichž úkolem je měření velikosti mince (chordy).

U příkladu znázorněném na obrázcích, mince 5 zahrnuje korunku 8 a jádro 9. Snímač 3 je menší než nejmenší jádro dvoubarevné analyzované mince, a je umístěný tak, že je-li mince vystředěna, spolupráce s elektromagnetickým polem, vytvořeným snímačem 3, se hlavně týká jádra mince.

V době, kdy mince 5 prochází popsaným systémem, mince nejprve zakryje optický snímač 6, který společně s optickým snímačem 7_změří velikost mince. Později zakryje snímač jádra 3. Dále mince zakryje snímač korunky 2 a generuje ostrý signál s definovanou špičkou Ρμ způsobenou uspořádáním emitor-přijímač, a dále umístěním prvního elektromagnetického snímače 2 (obr 5 a 6), které se kryje, je-li mince středěna proti snímači 2, i s umístěním snímače 3 (obr 2). Jestliže je tato situace zjištěna, hodnoty Pj odpovídající

špičce zmíněného signálu, a hodnoty P2, které odpovídají snímači jádra, se snímají, přičemž všechny tyto signály jsou charakteristikami korunky a jádra mince.

Kromě toho, jak je to vidět na obr. 5 a 6, na kterém jsou vidět signály zaznamenané snímačem 3 a 2 u dvou různých dvoubarevných mincí a liší se dvěma různými Špičkami P1 a Pj u jedné mince, druhý snímač zobrazuje dvě sekundární špičky P3 a P4, které se u druhé mince nevyskytují. Je to způsobeno různou vodivostí kovu použitého u korunky 8 (prstence) nebo u vnější části mince. Na obr, 5 znázorněná korunka je dobrým vodičem, zatímco na obr,6 znázorněná korunka 8 je špatným vodičem. Je přirozené, že u střední situace se špičky P3 a P4 nachází mezi dvěmi extrémními popsanými situacemi Tato vlastnost snímače 2_se projeví pouze u jistých uspořádání snímačů, v tomto případě u uspořádání emitor-přijímač, a rovněž u jistých provozních frekvenčních pásem, takže z těchto důvodů je důležité navrhnout snímač tak, aby tohoto efektu správně využíval, Měřením špičky Pj, stejně tak P3 nebo P4 (P3 a P4 jsou ekvivalentní, jelikož jsou symetrické), se získá dalších parametr korunky mince, a to exkluzivně pro tuto korunku, jelikož vznikl na počátku průchodu mince kolem snímače 2,

Až dosud se hodnoty relevantního měření získaly měřením korunky 8 a jádra 9 mince. Aby se zlepšila spolehlivost systému, je výhodné zařadit třetí elektromagnetický snímač 4, který je citlivý na různé vlastnosti slitiny. Jestliže má snímač 3 cívky spojené například do fáze, snímač 4 je bude mít spojené do opačné fáze, nebo bude používat jinou provozní frekvenci nebo jakékoliv jiné variace, které umožní získat druhou charakteristiku nezávislou na charakteristice získané ze snímače 3. Tak například obr.7 zobrazuje signál snímače 4, který pracuje se dvěma induktory spojených do opačné fáze, jestliže se dvoubarevná mince pohybuje podél oblasti měření Uvažované měření je maximální variací signálu P5 z obr.7, který se konkrétně u tohoto snímače objeví v jeho střední Části, a odpovídá minci středěné proti snímači 4. Hodnota špičky se může snadno změřit pomocí jakékoliv známé procedury.

Kromě toho elektromagnetický snímač 4 umožní získat třetí vlastnost korunky tím, že změří úroveň signálu, a to při průchodu korunky podél snímače 4 v daném okamžiku, který je v časovém rozmezí, kdy korunka začne procházet a ukončí průchod elektromagnetickým snímačem 4.

Snímač 4, v popsaném provedení, se může použít v kombinaci s jedním z optických snímačů k získání třetí, již zmíněné charakteristiky korunky mince, a to čtením amplitudy signálu snímače 4 v čase T 1 v době, kdy je mince v poloze znázorněné na obr. 3. Elektrický signál, generovaný snímačem, je vidět na obr,7, ,kde střední část signálu představuje druhou

-7charakteristiku jádra mince, zatímco hodnota signálu V5, odpovídající hodnotě v čase Tj po ukončení vzestupu optického snímače 6, je třetí charakteristikou korunky mince. Hodnota nalezená pro Tj bude záviset na velikosti mince, která se má rozlišit, a na existujícím odloučení elektromagnetického snímačem 4 a optického snímače 6. Je-li odloučení optického snímače menší než chorda zkoumané mince, může se čas T j vypočítat pro každou minci vstupující do zařízení, jelikož se zmíněný čas inverzně mění vůči rychlosti, kterou mince prochází kolem snímačů. Tímto způsobem se měřeni korunky pomocí snímače 4 provede v pevně stanovených polohách pro každou hodnotu mince (průměr mince). Průměrnou rychlost mince lze snadno stanovit měřením doby průchodu vstupní strany mince mezi dvěma optickými snímači.

Pokud se použije u snímače 3 nebo 4 samooscilační uspořádání, to znamená, že jejich oscilační frekvence závisí na induktorech použitých jako snímače, může být tato frekvence měřena, a může se stát dalším parametrem, který se týká čtení elektrické amplitudy, které bylo poskytnuto popsanými snímači. Měření frekvence každého snímače 3 a 4 lze provádět jakýmkoliv známým způsobem. V našem případě se zápočet impulsů používá pro známou dobu (pevnou nebo proměnnou), pro kterou bude frekvence oscilátoru kvocientem Čísla, vyplývajícího ze zápočtu a doby zápočtu. Tyto operace se mohou provádět blokem 25 na obr.4, který je mikroprocesorem. Blokové schéma na obr.4 zobrazuje prvky vytvářející provedení, kterému se dává přednost, navrženého vynálezu. Snímače jsou zde reprezentovány pořadím, v jakém kolem nich prochází mince 5. Mince, která se odvaluje po nakloněné rampě i, nejprve prochází kolem optického snímače 6, který je připojen k mikroprocesoru 25, který je kromě jiného zodpovědný za měření průchozích dob mincí optickými snímači, které měří jejich průměry.

Následuje průchod mince kolem elektromagnetického snímače 3, který, jak to již bylo popsáno, měří vlastnosti jádra mince.5. Snímač 3 sestává ze dvou malých induktorů, přičemž se přednost dává typu s pánvovým jádrem (pot core) o průměru 9 mm, umístěných po obou stranách dráhy mince a zapojených do fáze, což znamená, že vznikají elektrická pole (vzájemný koeficient indukčnosti M>0), kdy zmíněné induktory jsou součástí oscilátoru 10, po kterém následuje usměrňovač proudu JT a zesilovač a upravovač signálu 12, jehož výstup je připojen k multiplexoru 23, který zodpovídá za komutaci různých vstupů do anologově digitálního převodníku 24, který poskytuje mikroprocesor 25 s digitálními hodnotami, které jsou ekvivalentní s analogovými hodnotami signálů z elektromagnetických snímačů 3, 4 a 2.

-8• · • fc

Kromě toho se realizuje přímé spojení z oscilátoru 10 do mikroprocesoru 25. a to za účelem analýzy frekvence oscilace, která rovněž poskytuje informace o charakteristikách mince.

Na své dráze podél rampy 1 mince zakrývá snímač 2 korunkou 8_nebo vnější Částí mince, kdy zmíněný snímač sestává ze dvou induktorů namontovaných na každé straně průchodu mince, kdy zmíněné induktory jsou umístěny na odvalovací dráze mince tak, že elektromagnetický tok vytvořený mezi induktory je přerušený, a to průchodem hlavně vnější části mince. Tak jak je tomu u snímače 3, induktory musí být malé (s průměrem 9mm) a měly by být typu s pánvovým jádrem. V tomto případě by uspořádání snímače mělo být typu emitor-přijímač. Emitor je napájen generátorem pravoúhlých signálů 13 s odporem 14 v sérii a s hodnotou podstatně vyšší než u samotného snímače 2, přičemž se sestava chová jako proudový generátor modulovaný pravoúhlým signálem. Aby se systém vyhnul parazitním oscilacím, doporučuje se zařadit R-C filtr 15, zapojený paralelně se snímačem 2 Signál, poskytnutý přijímačem snímače 2, vstupuje do do proudového-napěťového převodníku, na jehož výstupu se získává pravoúhlý signál s amplitudou, jejíž velikost je úměrná elektromagnetickému poli přenášenému mezi vysílací cívkou a přijímací cívkou snímače 2. Aby se systém vyhnul nechtěnému rušení, je signál vytvořen tak, aby procházel průchozím pásmovým filtrem 15. Odfiltrovaný signál se vhodným způsobem zesílí v zesilovači 18 a následně se usměrní ve stupni signál 19. Výstup se zasílá do multiplexoru 23, a dále se analyzuje mikroprocesorem 25 a elektromagnetickým snímačem 3.

V závislosti na průměru mince, může její pohyb po dráze podél rampy I zakrýt druhý optický snímač 7, a to současně s druhými snímači, tak je to vidět na obr.2 a 3 . Je to výhodné, jelikož mikroprocesor 25 dostal přímý impuls pro analýzu všech signálů, i když jsou simultánními signály. Díky této vlastnosti, jestliže mince vstoupila do oblasti vlivu třetího elektromagnetického snímače 4 a nachází se v poloze znázorněné na obr 3, se může realizovat měření průměru mince (snímač 7) a korunky mince, a to v době když je snímač 6 otevřený, a dále se může realizovat měření amplitudy elektromagnetického snímače 4 Toto měření, jak to již bylo vysvětleno dříve, je charakteristikou jiné vlastnosti korunky mince.

Elektromagnetický snímač 4 je sestaven stejně jako snímač 3, který již byl popsán, ale s tím rozdílem, že cívky jsou spojeny v opačné fázi (vzájemný koeficient indukčností M<0), čímž se získají nové rozlišovací charakteristiky mince. Tento snímač může být rovněž sestaven s induktory pánvového typu o průměru 9 mm, které jsoun namontovány nad odvalovací dráhou stejně tak, jak tomu je u snímače 3, čímž se realizuje analýza jádra studovaných mincí Snímač 4 je součástí oscilačního obvodu 20. který volně osciluje. Tato oscilace je ovlivněna přítomností mince, a to nejen pokud jde o frekvenci oscilace, ale i o

-9*·

amplitudu těchto oscilací. Oscilační signál je upraven v bloku 21 a je zesílen a vhodně filtrován v bloku 22, a to ještě před zasláním do multiplexoru 23 k provedeni analýzy společně s ostatními signály, mikroprocesorem 25. Bylo vytvořeno přímé spojení z oscilátoru 20 do mikroprocesoru 25 za účelem analýzy frekvence oscilace, která dává rovněž informace o charakteristikách mince.

Mikroprocesor 25 analyzuje signál, který přijímá z elektromagnetických a optických snímačů, zpracovává ho podle funkčního programu, který může být uložen ve vnitřní paměti mikroprocesoru, nebo ve vnějším mikroprocesoru 26, který rovněž obsahuje parametry, které charakterizují přijaté mince. Jakmile je mince jednou změřena a parametry byly spočítány pro každý ze snímačů, mikroprocesor 25 tyto parametry porovná s charakteristikami přijatých mincí, které jsou uloženy v paměti 26 Jestliže je mince přijata vstupním otvorem (neni znázorněn) procházím výstupním blokem 28, kde je kontrolována ostatními snímači (nejsou znázorněny) a vstupním blokem 27, zda její přijeti bylo správné, což vede k vyloučení možnosti omylů. Jestliže je mince přijata, je z výstupního bloku 28 vyslán kód, který identifikuje typ mince. Příjem může být omezen vnějšími podmínkami (inhibitory, povely z prodejního automatu atd.) Takové signály přijímá blok 27.

Claims (16)

1. PATENTOVÉNÁROKY

   1, Proces identifikace kovových kotoučů, zvláště aplikovatelný k identifikaci mincí sestávajících z jádra a korunky různých složení, a to pomocí získaných vlastností pro identifikaci charakteru korunky mince a jádra při průchodu mince po dráze, podél které jsou rozmístěny elektromagnetické snímače, přičemž proces je charakteristický tím, že zahrnuje kombinaci získávání a měření Špičky P| elektrického signálu, který se generuje při průchodu korunky /8/ mince /5/ prvním elektromagnetickým snímačem /2/ typu emitorpřijímač, který je citlivý na korunku mince a představuje první charakteristiku zmíněného prstence /8/, dále zahrnuje zjištění a měření hodnoty Pj elektrického signálu, který se generuje při průchodu jádra mince /9/ druhým elektromagnetickým snímačem /3/ samooscilačního typu, který sestává ze dvou spojených induktorů rozmístěných po obou stranách dráhy průchodu mince a na kolmici vedoucí od středu prvního snímače /2/ k odvalovací rampě /1/, a to v době, kdy je zjištěna špička Py zmíněného signálu, což představuje první charakteristiku jádra /9/ mince
2. 2, Proces podle nároku 1,vyznačujícísetím, že rovněž zahrnuje měření hodnoty špičky P5 elektrického signálu, který se generuje při průchodu jádra mince /9/ třetím elektromagnetickým snímačem /4/ samooscilačního typu, který je na zmíněných elektromagnetických snímačích /2, 3/ nezávislý a je opatřen dvěma spojenými induktory umístěnými na obou stranách průchozí dráhy mince, přičemž získaný signál představuje druhou charakteristiku zmíněného jádra.
3. 3, Proces podle nároku 2, vyznačujícísetím, že rovněž zahrnuje měření hodnoty ZV 5/ elektrického signálu, generovaného při průchodu korunky mince /8/ třetím elektromagnetickým snímačem /4/ v daném čase.
4. 4 Proces podle nároku 1,vyznačujícísetím, že měření se provádí oscilačními frekvencemi elektromagnetických snímačů /3, 4/, které mají, v době průchodu mince, nezávislé oscilátory, čímž se získá další parametr vyplývající z každého měření amplitudy elektrického signálu zmíněnými snímači.
5. 5. Proces identifikace kovových kotoučů, zvláště aplikovatelný k identifikaci mincí sestávajících z jádra a korunky různých složení, a to primocí elektromagnetických snímačů rozmístěných v sekcích dráhy mincí, přičemž je charakteristický tím, že zahrnuje kombinaci prvního a druhého elektromagnetického snímače /2, 3/, oba umístěné na kolmici k odvalovací dráze /1/ mincí /5/, a rovněž tak, že jeden zakrývá pouze korunku /8/ mince a * ·

   - 11 druhý zakrývá jádro /9/ a korunku /8/, přičemž každý snímač sestává ze dvou spojených induktorů umístěných na každé straně průchozí dráhy minci, kde první snímač má uspořádání emitor-přijímač a druhý je snímačem samoo sci lační ho typu.
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačuj ícísetím, že první elektromagnetický snímač /2/ sestává ze dvou induktorů s jádrem pánvového typu (pot core), kdy jeden představuje emitor a druhý přijímač, přičemž se provozní frekvence hledá tak, že se při průchodu mince zvýší hodnota signálu, což je způsobeno přerušením pole vytvořeného mezi emitorem a přijímačem, přičemž zvýšeni je funkcí vodivosti vnější části mince.
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačujícísetím, že první elektromagnetický snímač /2/ sestává ze dvou induktorů pánvového typu spojených s oscilátorem a fungujících na principu samooscilace.
8. 8. Zařízení podle nároku 5, vyznačujícísetím, že první elektromagnetický snímač /2/ a je zvláště je umístěn pod druhým elektromagnetickým snímačem /3/, kde částečně zakrývá odvalovací dráhu citlivý na korunku nebo vnější část mincí.
9. 9. Zařízení podle nároku 5, vyznačuj ícísetím, že první elektromagnetický snímač /2/ je umístěn nad druhým elektromagnetickým snímačem /3/, přičemž je zvláště citlivý na korunku nebo vnější část mince, a to v rámci určitého rozsahu průměrů mincí.
10. 10. Zařízení podle nároku 5, vyznačujícísetím, že rovněž zahrnuje třetí -elektromagnetický snímač /4/ oddělený od druhého elektromagnetického snímače /3/ podél dráhy mince a ve stejné výši nad odvalovací dráhou.
11. 11 Zařízení podle nároku 5, vyznačujícísetím, že rovněž zahrnuje dva optické snímače /6, 7/, které jsou umístěné ve stejné výšce nad odvalovací dráhou a po obou stranách druhého elektromagnetického snímače /3/.
12. 12.Zařízení podle nároku 6, vyznačujícísetím, že emitor prvního elektromagnetického snímače /2/ je napájen generátorem proudu modulovaného pravoúhlým signálem se stálou frekvencí, přičemž přijímač tohoto snímače je spojen s měničem proud-napětí, jehož výstup je spojen do stupňů sestávajících z pásmových filtrů, zesilovačů a usměrňovačů.
13. 13 Zařízení podle nároku 10, vyznačujícísetím, že druhý elektromagnetický snímač /3/ a třetí elektromagnetický snímač /4/ je umístěný na stěnách měřícího kanálu mincí tak, že je dobře vystředěný vůči jádru mince, přičemž oba společně poskytují dvě nezávislé charakteristiky jádra nebo vnitřní části mincí.
14. 14.Zařízení podle nároku 10, vyznačujícísetím, že jak druhý elektromagnetický snímač /3/, tak i třetí elektromagnetický snímač/4/, je sestaven z pánvových induktorů o

    - 12 velikosti menší než je nejmenší velikost jádra rozlišovaných mincí, přičemž induktory každého snímače jsou spojeny s nezávislými oscilátory tak,, že lze provádět dvě nezávislá měření jádra mince.
15. 15. Zařízení podle nároku 14, vyznačujícísetím, Žeu jednoho snímače /3/jsou indaktory spojeny do fáze, zatímco u snímače /4/ do opačné fáze.
16. 16. Zařízení podle nároku 14, v y z n a č u j í c í s e t í m, že samooscilační uspořádání je použito u obou snímačů, přičemž oscilační frekvence závisí na charakteristikách induktorů a vlastnostech mincí.