CZ148996A3 - Device for working wood workpieces in their longitudinal direction - Google Patents

Description

(57) Anotace:

Směrem ke zpracovávací stanici (15, 34), uvnitř zpracovávací stanice (15, 34) a od zpracovávací stanice(15, 34) dále je vytvořen dopravní kanál obrobků (5), jehož průřez má průběžně Šířku nejméně rovnou délce zpracovávaných obrobků (5) a výšku nejméně rovnou výšce obrobků (5) nebo je ve výškovém směru jednostranně otevřený, a ve kterém jsou obrobky (5) dopravitelné ve směru kolmém na jejich podélnou osu do zpracovávací stanice (15, 34) a z ní zase ven, přičemž skupina pracovních nástojů je upravena pro zpracovávání obrobků (5) v podstatě v pracovních taktech a provádí zpracování obrobku (5) v podstatě ve všech jeho délkových úsecích současně.

u i

Zařízení pro zpracování obrobků z masivního dřeva v jejich podélném směru

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro zpracování obrobků z masivního dřeva v jejich podélném směru.

V popisu a v patentových nárocích se pod pojmem obrobek z masivního rostlého dřeva rozumí zpracovávané kusy kmenů nebo kulatiny, především palubky, prkna a hranoly libovolné tloušťky a také takové prvky, které měly před zpracováním v zařízení podle vynálezu nejméně jednu podélně probíhající plochu vytvořenu ve formě základní plochy pro obrábění a záběrové plochy upravené pro záběr přidržovacích ústrojí.

Pod zpracováním probíhajícím v podélném směru obrobku nebo zpracovávaného kusu se rozumí takové opracovávání a obrábění, při kterém se po provedení pracovní operace objeví na předmětu takové opracované nebo dělicí plochy, které probíhají po celém nejdelším rozměru obrobku a alespoň v podstatě rovnoběžně s podélnou osou obráběného kusu.

Dosavadní stav techniky

Z US-PS 5 109 899 je známo zachycení a upnutí výřezů kmenů stromů na obou čelech pomocí zachycovacího a upínacího ústrojí, přičemž zachycovací a upínací ústrojí je upraveno na rámu nebo podstavci, který umožňuje jak natáčení a zajišťování obrobků z masivního dřeva ve vztahu k jejich podélné ose, tak také nastavení orientace podélné osy. Rovnoběžně s podélnou osou obrobku se rozprostírá nastavitelná a pojízdná vodicí dráha, probíhající jako celek příčně k těmto podélným osám, obsahující saně pohyblivé v podélném směru vodicí dráhy a opatřené skupinou kotoučových pil. Tyto saně jsou v jednom pracovním cyklu posuvné podél vodicí dráhy tak, že se od kmenových výřezů upnutých v zachycovacín a upínacím ústrojí mohou oddělit krajinky.

Z DE-OS 1 954 471 je dále známo opatřit zpracovávací stanici, jejíž pracovní šířka je rovna nejméně délce kmenového výřezu tvořícího obrobek z masivního dřeva, pásovou pilou, která je pohyblivá jako celek vůči obrobku ve směru kolmém na jeho podélnou osu, například se může posouvat dolů tak, že je upraven přímý úsek pásové pily, který je po celé délce obrobku a v podstatě na všech délkových úsecích obrobku probíhá zpracovávání současně. Pilové zuby pásové pily přitom prořezávají dřevo v podélném směru a tedy po vláknech.

Jestliže se má zpracovávat velký počet kusů masivního dřeva, vyvolává jejich oddělování na jednotlivé kusy pro další opracování a pro dopravu do další opracovávací stanice nebo do skupiny opracovávacích stanic obtíže a vede k vysokým průběžným rychlostem, což klade vysoké nároky na prostor pro celé zařízení a vyžaduje vysoké náklady.

Známá zařízení, popsaná v předchozí části, nejsou vhodná pro rychlé opracování velkého počtu kusů masivního dřeva v jejich podélném směru při kontinuálním nebo téměř kontinuálním provozu.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen zařízením podle vynálezu, jehož podstatné znaky jsou uvedeny v patentovém nároku 1 nebo v patentovém nároku 2.

Výhodná provedení a další rozvinutí základních znaků zařízení podle nároku 2 jsou uvedeny v závislých patentových nárocích, na jejichž obsah se zde výslovně poukazuje, aniž by se zde jejich obsah opakoval. Některé důležité znaky zařízení podle vynálezu, obsažené v závislých patentových nárocích, však budou krátce v následující části připomenuty.

Výhodnou oblastí využití zařízení uvedeného druhu je omítání prken nebo podélné dělení prken nebo hranolů na lišty.

Zatímco při opracování kusů masivního dřeva ve formě kulatiny pro výrobu polotovarů majících tak zvané hranolové vedení, to znamená pro výrobu dvou vzájemně protilehlých opracovaných ploch jako základních ploch pro další zpracovávání jiných částí kulatiny, se po odpovídajícím opracování získává v podstatě jediný polotovar pro další manipulaci, avšak po rozřezání hranolu na prkna nebo také po omítání krajinek oddělených z kulatiny se znásobuje počet prvků, které je třeba dále dopravovat. Jestliže se tedy nastaví určitá pracovní rychlost jedné pracovní stanice s vyšším výkonem, pak je nutno, jestliže se v příslušné pracovní stanici znásobí počet zpracovávaných předmětů, příslušně znásobit také pracovní rychlost následujících pracovních stanic, aby každá pracovní stanice mohla pracovat svou dosažitelnou pracovní rychlostí.

Jestliže se nyní vytvoří zařízení pro zpracovávání polotovarů z masivního dřeva v jejich podélném směru postupem naznačeným pouze v principu a jestliže se jednotlivé obrobky dopravují ve směru kolmém na jejich podélné osy průběžným dopravním kanálem a mají být také rychle zpracovány v nejméně jedné pracovní stanici, umístěné v průběžném dopravním kanálu, pak musí na obrobku vzniknout dělicí řezy, probíhající v jeho podélném směru, nebo opracované plochy v podstatě okamžitě, aby mohla pokračovat příčná doprava obrobků v dopravním kanálu v rychlých taktech nebo téměř plynule. Reakční síly vznikající při tomto zpracování jsou při výhodném provedení zařízení podle vynálezu, upraveného pro omítání prken nebo podélné dělení prken, zachycovány zachycovacím a upínacím ústrojím, které přidržuje obrobky v podstatě v celé jejich délce na jedné podélně probíhající ploše obrobku nebo na dvou podélně probíhajících plochách obrobku, které jsou kolmé na rovinu vytvářené opracované plochy nebo na dělicí rovinu a upíná je bodově nebo průběžně. Pomocí těchto ústrojí je možno i v případě, kdy obrobky již nemají dostatečnou vlastní tuhost nebo odolnost proti deformování, dosáhnout v nejméně jedné pracovní stanici vytvoření přesných dělicích ploch nebo řezů při vysoké rychlosti pracovních taktů.

Dále se zjistilo, že soustava pracovních nástrojů a ústrojí pro zařízení tohoto druhu může být používána pro opracování obrobků v pracovních taktech a pro v podstatě současné opracovávání všech délkových úseků obrobku s vysokou rychlostí opracovávání pouze tehdy, jestliže síly vznikající při této vysoké pracovní rychlosti nevedou k deformacím skupiny pracovních nástrojů nebo k podmínkám při vzniku a odvádění vznikajících třísek, které by snižovaly funkčnost zařízení nebo ji zcela vyloučily. Tyto úvahy platí zejména při posuzování funkčnosti známých zařízení podle DE-OS 1 954 471.

Výhodné řešení takto vznikajících problémů představuje další konkrétní provedení zařízení podle vynálezu, podle kterého je soustava pracovních nástrojů vytvořena tak, že při v podstatě současném zpracování všech délkových úseků obrobku mohou pracovní nástroje nebo jejich části v podstatě současně pronikat do obrobku ve směru kolmém na podélný směr obrobku, protože pracovní nástroje, popřípadě jejich části se mohou vysouvat nebo mohou vyjíždět z vodicích nebo upevňovacích prvků jen po takové dráze, jejíž délka odpovídá rozměru hotoveného dělicího řezu nebo vytvářené opracované plochy ve směru kolmém na podélný směr obrobku. Přidržovací ústrojí nebo vodicí ústrojí pro obrobky mohou zajistit celé soustavě pracovních nástrojů v celé poměrně dlouhé délce opracovávaných obrobků značnou tvarovou stabilitu, protože nemusí sledovat nástroje nebo jejich nástrojové prvky hotovenou řeznou spárou nebo dělicí spárou.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 boční pohled na zařízení uvedeného druhu, zobrazené částečně v řezu vedeném ve směru rovnoběžném s podélným směrem zpracovávaných prken, představujících v těchto příkladech obrobky z masivního dřeva, obr. 2 svislý řez zpracovávací stanicí zobrazenou jen schematicky, mající oproti obdobné stanici z obr. 1 obměměné příkladné provedení, obr. 3 schematický axonometrický pohled na zařízení uvedeného druhu pro opracování obrobků z masivního dřeva, tvořených kulatinou, obr. 4 schematický axonometrický pohled na zpracovávací stanici s jedním axiálně probíhajícím pilovým listem upnutým v rámu, obr. 4a schematický axonometrický pohled na krátký axiální úsek obrobku z masivního dřeva a části oběžné pásové pily s vedeným úsekem pilového pásu, obr. 5 schematický axonometrický pohled na pracovní stanici obsahující řadu vedle sebe umístěných kotoučových pil, obr. 6 boční pohled na pracovní stanici s řadou za sebou stupňovitě umístěných řetězových pil, obr. 7 axonometrický pohled na pracovní stanici pro vytváření dělicích řezů v rovině rovnoběžné s hlavní rovinou dopravního kanálu, obr. 8 schematický axonometrický pohled na zařízení s lomeným průběhem dopravního kanálu a se zvláštním vytvořením zachycovacího a upínacího ústrojí, obr. 9 a 10 schematické axonometrické pohledy na dvě příkladná provedení ústrojí pro srovnávání polohy obrobků v průběhu dopravy a obr. 11 schematický axonometrický pohled na zpracovávací stanici pro zařízení z obr. 8.

Příklady provedení vvnálezu

Na obr. 1 je zobrazeno přívodní ústrojí 1 se vzájemně paralelními dopravními pásy 3, vedenými kolem vratných kladek 2 a opatřenými v určitých odstupech od sebe po délce dopravních pásů 3 upevněnými unášecími prsty 4, jejichž vzájemné odstupy od sebe jsou po délce dopravních pásů 3 větší než maximální šířky zpracovávaných obrobků 5, kterými jsou zejména prkna. Dopravní pásy 3. mohou být udržovány v plynulém pohybu nebo mohou být uváděny do pohybu přerušovaně pomocí vhodných hnacích ústrojí.

Na dopravní pásy 3 se dopravují ve směru kolmém na jejich podélný směr a na směr dopravy z hromady nebo z hráně obrobky 5 ve formě prken, která mohou být přiváděna po jednom také například ze skupiny prken vycházejících z rámové pily, jak je to patrno z obr. 1, přičemž tato prkna potom přecházejí na válečkový dopravník 6, jehož dopravní rovina probíhá v prodloužení horní dopravní roviny přívodního ústrojí 1 a který je tvořen řadou vzájemně paralelně uložených válečků, přičemž ve válečkovém dopravníku 6 jsou vytvořena přerušení 7, 8, jejichž význam bude vysvětlen v další části popisu. Válečkový dopravník 6 tvoří společně s manipulačními zařízeními, umístěnými nad ním, vždy dopravní jednotky, seřazené po délce průchozího dopravního kanálu nad válečkovým dopravníkem 6.

Nad přívodním ústrojím 1 je umístěno snímací ústrojí 9 vytvořené ve formě televizní kamery a snímající tvar prken 5, nacházejících se na přívodním ústrojí 1, v pohledu shora, přičemž výsledek snímání je potom přiváděn signálními vedením

10. 11 do centrální řídicí a počítačové jednotky 12.

Kromě toho se může nad přívodním ústrojím 1 nacházet značkovací ústrojí 13., které nanáší na horní plochy prken 5 podle povelů centrální řídicí a počítačové jednotky 12 značky odpovídající bud skutečnou polohu podle výsledků snímání

Ί snímacím ústrojím 9 nebo odpovídající požadovaným polohám, vypočteným z výsledků snímání pomocí centrální řídicí a počítačové jednotky 12. Jak snímací ústrojí 9, tak také značkovací ústrojí 13 jsou spojeny pevně s rámem 14 stroje, který je na obr. 1 zobrazen jen symbolicky.

V oblasti prvního přerušení 7 válečkového dopravníku 6 je umístěna první zpracovávací stanice 15 s portálovým rámem 16 upevněným na rámu 14 stroje a majícím průchozí rozpětí ve směru pohledu vedeném v rovině výkresu s obr. 1, odpovídající maximální délce zpracovávaných prken 5. Spodní příčle portálového rámu 16 tvoří podpěrný nosník 17, jehož horní úložná plocha leží v zobrazeném provedení v rovině proložené vrcholovými površkami válečků válečkového dopravníku 6. Horní příčle portálového rámu 16 obsahuje pohonná ústrojí, například neznázorněné hydraulické válce, kterými je upínací nosník 18 možno zvedat nahoru od úložné plochy podpěrného nosníku 17 nebo jej spouštět na tuto úložnou plochu tak, že zpracovávané prkno 5, vsunuté mezi úložnou plochu podpěrného nosníku 17 a upínací nosník 18, může být dostatečně pevně upnuto spuštěním upínacího nosníku 18 směrem dolů.

Na rámu 14 stroje je nad válečkovým dopravníkem 6 mezi první zpracovávací stanicí 15 a přívodním ústrojím 1 upevněno první manipulační ústrojí 19, opatřené dvěma manipulačními rameny 21, 22, uloženými ve směru pohledu v rovině výkresu u obr. 1 vedle sebe a výkyvnými kolem výkyvné osy 20, jejichž pracovní prsty 23 , 24 slouží k tomu, aby zychytily prkno 5 opouštějící právě přívodní ústrojí 1 a přecházející na válečkový dopravník 6, převedly je úsekem délky válečkového dopravníku 6 mezi přívodním ústrojím 1 a první zpracovávací stanicí 15 a zasunuly toto dopravované prkno 5 do mezery mezi zvednutým upínacím nosníkem 18 a úložnou plochou podpěrného nosníku 17, přičemž v upínacím nosníku 18 mohou být z boku vytvořena štěrbinová vybrání, aby v této oblasti byl dostatek prostoru pro pohyb pracovních prstů 23. 24.

Vždy nezávisle ovládané vykyvování manipulačních ramen 21, 22 a měnění jejich délky probíhá podle předem zadaných programů v závislosti na výsledcích snímání skutečného stavu pomocí snímacího ústrojí 9 a podle povelů centrální řídicí a počítačové jednotky 12. Korigovací řízení a ovládání manipulačních ramen 21, 22 manipulačního ústrojí 19 může být řešeno také pomocí centrální řídicí a počítačové jednotky 12 v závislosti na výsledcích snímání prováděného snímačem 25 značek, umístěným ve vybrání upínacího nosníku 18 a zachycujícím svým čtecím ústrojím značky nanesené značkovacím ústrojím 13 na horní plochu prken 5, aby se vždy zabezpečilo přes· né uložení zpracovávaného prkna 5 v první zpracovávací stanici 15.

Místo nezávislého ovládání výkyvných pohybů manipulačních ramen 21» 22 a zvětšování nebo zmenšování jejich délek, popsaného při objasňování příkladu z obr. 1, je možno v obměněném příkladném provedení dosáhnout zjednodušeného vyrovnávání opracovávaných obrobků, spočívajícího v úpravě úhlové polohy podélných os obrobků, upevněním celého manipulační ústrojí 19 a také dalších manipulačních ústrojí 22, 41 na rámu 14 stroje nastavitelně a otočně kolem svislé osy, takže každé úhlové přestavení manipulačních ústrojí 19, 29. 41 je ovládáno pomocí přestavovacích ovládacích jednotek, řízených centrální řídicí a počítačovou jednotkou 12 a tím je současně možno měnit orientaci spojovací čáry mezi pracovními prsty

23. 24. 32, 33 vzhledem k podélnému směru zpracovávací stanice, přičemž další postup je blíže objasněn při popisu příkladu z obr. 2.

Podle dalšího alternativního příkladného provedení, které je obměnou příkladu z obr. 1, je zařízení opatřeno místo jednotlivých manipulačních ramen manipulačních ústrojí dvojicemi dvojčinných manipulačních ramen, které například obsahuje čtyři manipulační ramena, z nichž jsou při provozu například vždy dvě manipulační ramena zaměstnána zasouváním obrobků do příslušné zpracovávací stanice, zatímco další dvě manipulační ramena se po zvednutí svých pracovních prstů pohybují nad válečkovou nebo kluznou dráhou a nad obrobky, nacházejícími se ještě na této dráze a zachycují další obrobky, které mají být v dalším taktu dopravovány ke zpracování. Pracovní rychlost se tak může při této úpravě výrazně zvýšit.

Na straně upínacího nosníku 18., odvrácené od přívodního ústrojí 1, je uchycena nožová lišta 27, která se může zvedat nebo spouštěn pomocí pohonné jednotky 26 a jejíž délka je směru kolmém na rovinu výkresu obsahujícího obr. 1 rovna maximální délce zpracovávaných prken 5. Vhodná vodítka pro tuto nožovou lištu 27 jsou pro zjednodušené zobrazení příkladu z obr. 1 vynechána, avšak v praktickém provedení jsou pochopitelně součástí zařízení.

Jestliže je prkno 5, které má být na jedné své straně omítáno v první zpracovávací stanici 15. uloženo na úložné ploše podpěrného nosníku 17 pomocí prvního manipulačního ústrojí 19 a pomocí potřebného ovládání manipulačních ramen 21. 22 vyrovnáno na úložné ploše do směru, odpovídajícího poloze a směru podélného řezu, spustí se upínací nosník 18 pomocí povelů vysílaných z centrální řídicí a počítačové jednotky 12 dolů a potom se nožová lišta 27 oddálí od prkna 5 ovládáním pohonné jednotky 26 pomocí centrální řídicí a počítačové jednotky 12, takže nožový břit vytvoří na prknu 5 v jediné pracovní operaci proti zadní hraně úložné plochy podpěrného nosníku 17 omítací řez, přičemž odřezek spadne do zachycovací nádoby 28., umístěné pod mezerou mezi první zpracovávací stanicí 15 a následujícím úsekem válečkového dopravníku 6.

Potom se upínací nosník 18 první zpracovávací stanice 15 zvedne do výšky, která je postačující pro zachycení prkna 5 druhým manipulačním ústrojím 29, upevněným rovněž na rámu 14 stroje, přičemž zachycení může napomáhat také první maní“ pulační ústrojí 19. Druhé manipulační ústrojí 29 zachycuje jednostranně opracované prkno 5 svými manipulačními rameny 30, 31 s manipulačními prsty 32, 33. vysouvá je z mezery pod upínacím nosníkem 18 a přesouvá prkno 5 na další úsek válečkovéhho dopravníku 6, který se nachází mezi první zpracovávací stanicí 15 a následující druhou zpracovávací stanicí 34. Jestliže by se měly kvůli příliš malé šířce jednostranně opracovaného prkna 5 vyskytnout obtíže, které by ztěžovaly překonání mezery mezi první zpracovávací stanicí 15 a úsekem válečkového dopravníku 6, probíhajícím mezi první zpracovávací stanicí 15 a druhou zpracovávací stanicí 34, je možno právě stručně popsanou předávací operaci vyklopit pomocí pohonu 35 směrem nahoru klapku 36, výkyvné uloženou na podpěrném nosníku 17, a tak dočasně překlenout tuto mezeru. Stejné opatření je možno uplatnit při dočasné překrytí mezery mezi druhou zpracovávací stanicí 34 a úsekem válečkového dopravníku 6, nacházejícím se mezi mezi první zpracovávací stanicí 15 a druhou zpracovávací stanicí 34. Překrývání mezery mezi oběma zpracovávacími stanicemi 15, 34 s příslušnými úseky válečkového dopravníku 6 není nutné, jestliže jsou pracovní palce manipulačních ramen opatřeny kalíškovými přísavkami nebo úchyty, popřípadě jsou opatřeny hroty nebo jinak upraveny pro zachycení zpracovávaných dřevěných obrob·» ků, takže pomocí těchto manipulačních ústrojí se mohou dřevěné obrobky přenášet i přes delší přerušení podpěrných ploch nebo řady válečků válečkového dopravníku 6.

Zatímco druhá zpracovávací stanice 34 má stejné vytvoření portálového rámu a v něm uložených pohonných ústrojí pro spouštění jeho upínacího nosníku, jakož i úložné plochy a druhou nožovou lištu 37. kterou je možno zvedat a spouštět pomocí odpovídajících ovládacích ústrojí, jako první zpracovávací stanice 15, je na rozdíl od první zpracovávací stanice 15 umístěna nožová lišta 37 u druhé zpracovávací stanice 34 na její straně, přivrácené k přívodnímu ústrojí 1, a dále je na opačné straně druhé zpracovávací stanice 34 umístěn dorazový prvek 39, jehož zvedání nad rovinu úložné plochy podpěrného nosníku druhé zpracovávací stanice 34 a jeho spouštění zpět je ovládáno pohonnou jednotkou 38. Na tento dorazový prvek 39 najede při svém zasouvání mezi upínací nosník a podpěrný nosník druhé zpracovávací stanice 34 opracovaná boční strana jednostranně opracovaného prkna 5, přičemž toto zasouvání je ovládáno druhým manipulačním ústrojím 29.

Dorazové prvky 39 však jsou nejen zvedány svou pohonnou jednotkou 38 nad úroveň úložné plochy podpěrného nosníku druhé zpracovávací stanice 34 a opět spouštěny dolů, ale jsou také přestavitelné odpovídajícím řízením činnosti pohonné jednotky 38 pomocí centrální řídicí a počítačové jednotky 12 do určité polohy nacházející se ve větším nebo menším odstupu od nožové lišty 37, takže podle výsledků snímání tvaru a rozměrů, zjištěných snímacím ústrojím 9, a v podle výsledků výpočtů prováděných v centrální řídicí a počítačové jednotce 12 může být přesně nastavena šířka oboustranně opracovaného prkna 5. Různým nastavováním dorazových prvků 39 je možno, pokud se poloha prkna 5 pro druhou opracovávací operaci nastavila pouze pomocí manipulátoru, dosáhnout kuželovitého omítání nebo opracování prkna 5.

Po podélném odříznutí okraje prkna 5 v druhé zpracovávací stanici 34 a odhození okrajového odřezku do zachycovací nádoby 40 se dorazový prvek 39 spustí, upínací nosník druhé zpracovávací stanice 34 se zvedne do dostatečné výšky a opracované prkno 5 se potom přemístí pomocí třetího manipulačního ústrojí 41, umístěného za druhou zpracovávací stanicí 34., na následující úsek válečkového dopravníku 6.

Na obr. 2 je zobrazeno obměněné příkladné provedení zpracovávací stanice 42 zařízení podle vynálezu. U tohoto příkladu není zpracovávací stanice 42 svým portálovým rámem 16 pevně spojena s rámem 14 stroje, ale je uchycena otočně kolem svislé osy 43 pomocí otočného ložiska 16a a je v malém úhlovém rozsahu výkyvná pomocí pohonu 44 podepřeného na rámu 14 stroje. Svislá osa 43 se může nacházet například v oblasti středu portálového rámu 16 v návaznosti na jeho rozměr ve směru délky opracovávaného prkna 5. Zatímco v příkladu na obr. 1 je poloha řezu a jeho směr na opracovávaném prknu 5 je určena výhradně odpovídajícím řízením pohybu manipulačních ramen prvního manipulačního ústrojí 19 a pokud zařízení ve svém příkladném provedení podle obr. 1 není opatřeno dorazovými prvky 39 a nastavování polohy je zajišťováno ovládání manipulačních ramen druhého manipulačního ústrojí 19. je u zařízení tohoto druhu, obsahujícího zpracovávací stanici podle obr. 2, dosahováno nastavování směru řezu odpovídajícím natočením celé zpracovávací stanice 42 pomocí pohonu 44. ovládaného centrální řídicí a počítačovou jednotkou 12. Konkrétní poloha řezu vzhledem ke směru dopravy prken v zařízení může být opět nastavena odpovídajícím ovládáním manipulátorů, které však v tomto případě mohou mít podstatně jednodušší konstrukci, protože jejich manipulační ramena nemusí být vytvořena jako výkyvná nezávisle na sobě.

Centrální řídicí a počítačová jednotka 12 může v příkladném provedení zpracovávací stanice 42 podle obr. 2 určovat natočenou polohu portálového rámu 16 pomocí pohonu 44, kterému jsou dodávány povely opět na základě výsledků snímání získaných ze snímacího ústrojí 9, uloženého nad příčným dopravním ústrojím, a/nebo na základě výsledků snímání, j získaných ze snímače 25 značek, uloženého v upínacím nosníku 18.

Na upínacím nosníku 18 zpracovávací stanice 42 je upevněna řetězová pila 45, která je uložena na upínacím nosníku posuvně ve svislém směru v saňovém vedení 46 a může se tak spouštět pod úroveň upínací plochy upínacího nosníku 18 a opět zvedat. Na obr. 2 je pilová vodicí lišta řetězové pily 45 zobrazena v čelním pohledu, vedeném ve směru osy této lišty s oběžným řetězem. Výška zubů na jednotlivých článcích pilového řetězu je zejména o něco větší než maximální tloušťka opracovávaného prkna, takže při dělicím řezu prováděném v celé tlouštce prkna nemusí řetězová pilová lišta vnikat do řezné spáry a může být vytvořena v takové tloušťce, že je zajištěno stabilní vedení všech řetězových článků po celé délce řetězové pilové lišty.

Stejného požadovaného výsledku je možno dosáhnout pilovými listy, pohyblivými vratnými posuvnými pohyby a upnutými ve vhodných nosníkových vodítkách, které jsou vytvořeny na způsob pily ocásky, podélně probíhající pásovou pilou, vedenou stranou od prkna, nebo upnutým pilovým listem, majícím délku rovnou nejméně délce obrobku.

V dalším příkladu zobrazeném na obr. 3 je možno si povšimnout, že zobrazeným zpracovávanými obrobky jsou masivní dřevěné obrobky tvořeny kusy kulatiny, jejichž opracování v zařízení, majícím základní znaky konstrukce podle vynálezu, se neprojevuje tak zřejmými výhodami jako při opracování prken. Obě příkladná provedení zařízení z obr. 1 a 3 mají však společný průchozí dopravní kanál pro dopravu obrobků, jehož průřez musí mít v celé délce šířku rovnou nejméně délce opracovávaných obrobků a jehož výška je rovna nejména výšce těchto dopravovaných obrobků.

Zařízení podle obr. 3 obsahuje po délce dopravního kanálu 101 řadu dopravních ústrojí 102. 103. umístěných ve směru dopravy za sebou a zobrazených na obr. 3 jen ve formě kvádrových blokových symbolů. V jiném příkladném provedení zařízení podle vynálezu může být dopravní ústrojí, uložené v dopravním kanálu 101. tvořeno místo jednotlivých samostatných dopravních ústrojí 102. 103 neznázorněným průběžným dopravním ústrojím. Dopravní ústrojí 102. 103. z nichž jsou zobrazena jen dvě, slouží pro dopravu masivních dřevěných obrobků, tvořených například výřezy 104, 105 kulatiny, v jednom směru, kolmém na podélné osy obrobků.

Dopravní ústrojí 102. 103 mohou obsahovat nekonečné oběžné pásy nebo řetězy, které mohou být opatřeny unašeči. Další možností vytvoření dopravních zařízení je montáž posuvných tyčí nebo manipulátorů, opatřených chapači, kleštinami, čelistmi, miskovými přísavkami a podobně, které jsou schopny zachytit obrobek. Mohou-li se zachycovací prvky dopravních ústrojí, kterými je zachycen dopravovaný obrobek, pohybovat po samostatně nastavovaných drahách, může se dopravovaný obrobek natočit svou podélnou osou v určitém úhlu ke směru dopravy dopravním kanálem 101.

Oběžně nekonečné řetězy, instalované na obou stranách dopravního kanálu 101. mohou být osazeny kotevními bloky, které jsou zatlučeny například do čelních ploch na koncích stejně dlouhých výřezů 104. 105 kulatiny nebo které mohou být na jejich koncích zakotveny jinými prostředky, aby se výřezy 104. 105 kulatiny mohly dopravovat dopravním kanálem 101 souhlasně s pohybem nekonečných dopravních řetězů.

Zatímco u příkladného provedení podle obr. 3 jsou dopravní ústrojí 102. 103 zobrazena v poloze pod výřezy 104. 105 kulatiny, je možná také taková konstrukční obměna, podle které jsou dopravní ústrojí umístěna nad dopravní rovinou, na které se obrobky nacházejí nebo dopravují, takže obrobky se dopravují v zavěšené poloze na dopravních ústrojích.

V oblasti mezi dopravními ústrojími 102. 103 jsou uloženy podpěrné sloupky 106. 107 s úložnými bloky na horních koncích, na které se mohou postupně ukládat obrobky, tvořené například výřezy 104, 105 kulatiny, při odpovídajícím provozu dopravních ústrojí.

V oblastech mimo pracovní oblast dopravních ústrojí jsou na vozících nebo prvních saních 110. pojíždějících po dráze rovnoběžné s dopravním kanálem 101. uložena první přidržovací nebo upínací jednotka 111 a na druhém posuvném nebo pojízdném vozíku nebo druhých saních 112. přemístitelných ve směru kolmém k dopravnímu kanálu 101. je upravena druhá přidržovací nebo upínací jednotka 113. Obě přidržovací nebo upínací jednotky 111, 113 jsou opatřeny otočně nastavitelnými úložnými hlavami, nesoucími na stranách přivrácených k sobě ozubení, mezi nimiž mohou být upnuty obrobky, popřípadě výřezy kulatiny s různou délkou po přesunutí vozíku nebo druhých saní 112 a zajištění jejich polohy.

pro vyrovnaní úhlové poloze

Pojízdné a v nastavené poloze zajistitelné druhé saně 112 nebo vozík slouží také k přidržování a upnutí dílů kulatiny v přidržovacích a upínacích jednotkách 111. 113. obsahujících přidržovací a upínací ústrojí. Pojízdný první vozík nebo pojízdné a polohově zajistitelné první saně 110 slouží podélné osy upnutého výřezu kulatiny v určité vůči dopravnímu směru v dopravním kanálu a ve vodorovné rovině a výškově přestavitelné opěry úložných hlav slouží pro vyrovnání podélné osy obrobku ve svislé rovině na určitý úhel vzhledem v vodorovné rovině. Otočné úložné hlavy slouží konečně pro nastavení obrobku, popřípadě kusu kmene stromu na určitou úhlovou polohu vzhledem k otáčení podélné osy obrobku. Také úložné hlavy je možno zajistit v určitých natočených polohách. Pohonná ústrojí pro ovládání posuvu vozíků nebo saní, pro výškové přestavování a pro natáčení úložných hlav a také příslušné upevňovací a zajištovací prostředky jsou pro zjednodušení výkresů vynechány.

Je-li posuvné vedení pro vozík nebo první saně 110, probíhající rovnoběžně s dopravním kanálem 101. dostatečné dlouhé a je-li dále v příkladném provedení zařízení podle vynálezu podle obr. 3 vozík nebo druhé saně 112 společně se svým vedením opět uloženy na vozíku, odpovídajícím svým konstrukčním vytvořením prvnímu vozíku nebo prvním saním 110 a umístěným na protilehlé straně dopravního kanálu 101, může mít celé přidržovací a upínací ústrojí mezi oběma dopravními ústrojími 102, 103 přídavně k úkolu zajistit upnutí a vyrovnání obrobku další úkol spočívající v přebírání obrobků v dalším úseku dráhy z vozíku, který není na obr. 3 zobrazen a který nese vozík nebo druhé saně 112 dopravního ústrojí 102. ukládat je ve vyrovnaných polohách na podpěrné sloupky a z nich potom po opracování předávat obrobky na druhé dopravní ústrojí 103.

Na obr. 3 je zobrazeno, že k druhému dopravnímu ústrojí 103 je přiřazeno ve směru dopravy další přidržovací a upínací ústrojí, které svým konstrukčním vytvořením odpovídá prvnímu přidržovacímu a upínacímu ústrojí, popsanému v předchozí části, přičemž stejné součásti jsou označeny stejnými vztahovými značkami.

Nad dopravním kanálem 101 se nacházejí například na obr. 3 neznázorněné rámové portály, vodicí kolejnice nebo vodicí tyče 114. na které jsou uloženy zpracovávací jednotky 115. které je možno spouštět ve svislém směru z klidové polohy do pracovní polohy a po provedeném opracování se mohou opět zvednout nahoru do klidových poloh. Dvojice zpracovávacích jednotek 115. umístěná v mezilehlém prostoru mezi dopravními ústrojími 102. 103, tvoří jednu zpracovávací stanici, přičemž další zpracovávací jednotka 115, zobrazená na obr. 3 ve sméru dopravy za druhým dopravním ústrojím 103, je částí další zpracovávací stanice nebo tvoří sama tuto další zpracovávací stanici.

Všechny zpracovávací jednotky 115 mají účinnou pracovní šířku, která odpovídá maximální délce zpracovávaných obrobků, tvořených například výřezy kulatiny, a pokrývá v příčném směru celou šířku dopravního kanálu 101.

Na rozdíl od příkladného provedení z obr. 3 mohou být zpracovávací jednotky 115 posuvné také ve svislých vodítkách, které umožňují zvedání zpracovávacích jednotek 115 z úrovně pod spodní plochou dopravního kanálu 101 z jejich klidové polohy směrem nahoru do prostorů mezi dopravními ústrojími 102, 103 a do jejich pracovních poloh, ze kterých se po ukončení pracovních operací mohou opět spouštět dolů. V ještě jiném alternativním příkladném provedení je navrženo, aby se obrobky zvedaly z úrovně dopravního kanálu 101 v jedné zpracovávací oblasti jedné zpracovávací stanice pomocí zvedacího ústrojí nebo se spouštěly pomocí spouštěcího ústrojí.

Zpracovávací jednotky, které jsou na obr. 3 zobrazeny jen zjednodušeně pomocí hranolovitých podlouhlých blokových symbolů, mohou být vytvořeny ve formě, odpovídající popsané myšlence, v mnoha konstrukčních provedeních a úpravách.

Při všech provedeních tohoto popsaného ústrojí je podstatné, aby zpracovávací jednotky 115 při svém posuvu kupředu nebo při svém relativním posuvu kupředu vykonávaly v podstatě současně na všech délkových úsecích opracovávaného obrobku opracovací operace v celé délce obrobku tak, aby se na dokončení každé opracovávací operace nemuselo čekat takovou dobu, která je potřebná k proběhnutí rychloběžného předsunutého nástroje po celé dráze napříč celého dopravního kanálu.

Ve všech těchto případech, ve kterých opracovávací stanice obsahují dvojice vzájemně protilehlých zpracovávacích a obráběcích jednotek, jak je to zobrazeno na obr. 1 a 3, se může vzájemný odstup těchto obráběcích jednotek změnit a znovu nastavit, aby při současném opracovávání obou stran jednoho kusu masivního dřeva nebo při vytváření dvou dělicích řezů bylo možno nastavit vzájemnou vzdálenost opracovávaných ploch, popřípadě rozteč dělicích řezů podle okamžité potřeby. Pro zjednodušení obrázků a zvýšení jejich přehlednosti jsou vynechány detaily související s tímto nastavováním, zejména příslušná kolejnicová vodítka, nastavovací ústrojí a popřípadě také automatická seřizovači ústrojí.

Obr. 4 znázorňuje schematicky zpracovávací jednotku s obloukovým držákem 129. který se může spouštět dolů do pracovní polohy pro řezání kusu prkna a opět se může zvedat do klidové polohy a který překlenuje celou délku kusu prkna, mezi jehož koncovými rameny je upnut pilový list 130. pohyblivý vratnými pohyby sem a tam a ovládaný pomocí vhodného pohonného ústrojí 131. Místo jednoho pilového listu 130 je možno použít také dvojice pilových listů, uložených na sebe a pohybujících se v každém taktu protiběžně, přičemž toto řešení v některých případech zvyšuje řezací výkon a usnadňuje odvádění pilin.

Velmi dlouhé dělicí řezy, probíhající zejména po vláknech kusů masivního dřeva, přinášejí někdy při odpovídající dlouhé pracovní dráze pilového listu dělicím řezem potíže související s odvodem pilin nebo třísek. Z toho důvodu jsou u pilových listů řezacích ústrojí tohoto druhu voleny velmi vysoké pilové zuby a velké mezery mezi sousedními zuby, jak je to patrno z obr. 4, aby byl zajištěn dostatečný prostor pro hromadící se piliny. Při obrábění řeznými nástroji, probíhající mimo dělicí řezy, se takové problémy neobjevují.

Schematické příkladné provedení zpracovávací jednotky, opatřené jednou pásovou pilou s vysokými pilovými zuby a velkými odstupy mezi sousedními zuby, je zobrazeno na obr.

4a. Zobrazený úsek 130a pilového pásu, probíhající rovnoběžně s podélným směrem řezacího nástroje, je částí nekonečného oběžného pilového pásu, který je na alespoň jednom přímém úseku, probíhajícím axiálně vzhledem k obrobku, podepřen ze stran dvěma nosníkovými vodícími prvky a zezadu také opěrnými kladkami, které jsou na obr. 4a zobrazeny jen schematicky, takže je vytvořeno takové podepření, že se pilový pás nemůže odchýlit z přímého směru ani při působení značných řezacích sil při v podstatě okamžitém proříznutí obrobku v jeho podélném směru, takže je možno dosáhnout přesného dělicího řezu. Mezery mezi zuby jsou tak velké, že odebíraná tříska nebo piliny, vznikající při pohybu zubu po celé délce obrobku, mají dostatek prostoru v mezeře mezi sousedními zuby, popřípadě je voleno takové uspořádání, kde mezery mezi zuby mají takové výšky, popřípadě hloubky, že zůstávají při celém průchodu pilového listu obrobkem přístupné a mohou být popřípadě pomocí tlakového vzduchu vyprazdňovány, aby se tak zabezpečil odvod třísek.

Obr. 5 zobrazuje jiné příkladné provedení zpracovávací jednotky pro zařízení uvedeného druhu, kterého je tato jednotka opatřena čtyřmi kotoučovými pilami 132, uloženými ve společné skříni 133 stroje, obsahující příslušná pohonná ústrojí, přičemž pilové kotouče 134 všech kotoučových pil 132 jsou uloženy ve společné svislé rovině. Zobrazením válečků 135 pod skříní 133 stroje je na obr. 5 naznačeno, že skříň 133 je společně s kotoučovými pilami 132 posuvná ve zpracovávací jednotce 115 ve vodorovném směru a rovnoběžně se společnou rovinou pilových kotoučů 134♦ Jestliže se zpracovávací jednotka 115 spustí ze své klidové polohy na vodicích tyčích 114. prořezávají pilové kotouče 134 kotoučových pil 132 současně upnutý a vyrovnaný kmenový výřez 104 pro vytvoření dělicího řezu. Jakmile dosáhne zpracovávací jednotka 115 své spodní mezní polohy, přesune se skříň 133 společně s kotoučovými pilami 132 pomocí vhodného pohonného ústrojí o poměrně krátký úsek v příčném sméru, takže se dělicí řez ukončí a od jednoho boku výřezu 104 se oddělí krajinka 136. U tohoto příkladného provedení není nutné, aby se pro ukončení jednoho dělicího řezu pohyboval pracovní nástroj ve formě kotoučové pily 132 podél celé délky kusu zpracovávaného masivního dřeva.

Obr. 6 zobrazuje příkladné provedení zpracovávací jednotky, která je oproti jednotce z obr. 5 obměněna v tom smyslu, že na společné skříni 133 stroje jsou za sebou uspořádány řetězové pily 137, jejichž vodicí lišty pro vedení řetězu jsou uspořádány ve spplečné svislé rovině. Podobně jako v příkladném provedení podle obr. 5 je skříň 133 uložena pomocí válečkového vedení, zobrazeného na obr. 6 čárkovanou čarou, ve zpracovávací jednotce 115 posuvně ve vodorovném směru a poháněna pomocí pohonu. Možnost posuvu ve vodorovném směru však není v příkladu podle obr. 6 nutná, jestliže se řezné plošné oblasti jednotlivých řetězových pil 137 při přemístění zpracovávací jednotky 115 do její spodní krajní polohy v dostatečné míře překrývají tak, že jejich dílčími řezy pokryta celá řezná plocha obrobku, aniž by bylo nutno zajištovat vodorovný posun skříně 133 stroje.

Při srovnání příkladů zobrazených na obr. 5 a 6 je zřejmé, že zpracovávací jednotky zobrazené na těchto obrázcích mohou být využity také pro další opracovávání, kterým jsou vytvářeny v masivním kusu dřeva současně vzájemně rovnoběžné dělicí řezy, aniž by přitom bylo nutno posouvat jednotlivé pracovní nástroje podél celé délky zpracovávaného obrobku. Je zajištěno, aby pridržovací a upínací ústrojí a také podpěrné bloky, zejména jsou-li opatřeny úložnou plochou se zuby, byly všemi svými díly uloženy mimo zpracovávací oblast, pak zajišťují sady koaxiálních pilových koíoučů 134 umístěných ve vhodných odstupech od sebe, popřípadě sady vodicích lišt řetězových pil 137. rozdělení podélně uložených obrobků z masivního dřeva na prkna nebo palubky, popřípadě dřevěné hranoly posuvem zpracovávací jednotky 115 nebo několika zpracovávacích jednotek tohoto druhu po poměrně krátké pracovní dráze ve svislém směru a popřípadě v poměrně krátkém pracovním posuvu ve vodorovném směru pro provedení všech potřebných dělicích řezů. Obměna tohoto konstrukčního vytvoření a také jeho pracovního režimu je zobrazena na obr. 7.

Jak již bylo uvedeno v souvislosti s objasňováním příkladu z obr. 1, mohou se ve zpracovávacích stanicích instalovat také nožové lišty, probíhající v celé délce obrobku, které odstraňují nebo odštípávají v celé délce obrobku jeho okrajové části. Takové vysekávací nože, probíhající po celé délce obrobku, se mohou použít také ve zpracovávacích stanicích zpracovávacího ústrojí, popsaného v předchozí části popisu.

Obr. 7 zobrazuje schematicky a v axonometrickém pohledu skupinu kotoučových pil s pilovými kotouči 134 uloženými ve společné vodorovné rovině, přičemž pilové kotouče 134 jsou uchyceny ve společné strojové skříni 133. ve které se nachází také pohon těchto pilových kotoučů 134. Podobně jako v příkladném provedení podle obr. 5 se dosahuje vzájemně se překrývajících řezů pilových kotoučů 134 relativním přisunutím skříně 133 v podélném směru k obrobku 104 a následným posuvem strojové skříně 133 ve svém podélném směru pro provedení dělicího řezu. Tento pracovní režim je vyznačen skupinou šipek 155 a vyžaduje dvě samostatná posuvná vodítka.

Při dostatečně velkém průměru pilových kotoučů 134 je možno dosáhnout vzájemně se překrývajících řezných oblastí v obrobku také jediným diagonálním vedením probíhajícím ve směru šipky 156. Šikmé vedení nebo diagonální vedení pilových kotoučů 134 ve směru šipky 156, které probíhá ve vodorovné rovině, odpovídá relativnímu pohybu mezi pilovými kotouči a obrobkem při jednoduchém přímém vedení skříně 133 stroje v jejím podélném směru, jestliže se pohyb obrobku do opracovávací jednotky v průběhu opracovávání ovládá dopravním ústrojím 140. Z posuvného pohybu, uskutečňovaného pomocí dopravního ústrojí 140, a z pohybu do strany, prováděnému pomocí podélného posuvného pohybu skříně 133 stroje, vyplývá výslednice pohybu pilových kotoučů 134. která je šikmá vzhledem k obrobku.

Jestliže mají být vypuštěna vedení pro skříň a pro nástroje upevněné na této skříni, může být skříň 133 upevněna výkyvné na dvou vzájemně rovnoběžných pákách, které jsou výkyvné ve vodorovné rovině. Strojová skříň 133 a na ní uchycené kotoučové pily se pak pohybují při pohybu pilových kotoučů 134 ve společné vodorovné rovině k obrobku a zpět směrem od něj, jak je to znázorněno pomocí šipek 157.

Z tohoto příkladu je bez dalšího popisu zřejmé, že takové vedení strojové skříně 133 na výkyvných pákách je realizovatelné také u příkladného provedení podle obr. 5. Toto řešení je podrobněji popsáno při objasňování příkladu z obr. 11.

Průběžný dopravní kanál nemusí nutně probíhat ve vodorovném směru, ale může alespoň v některých úsecích probíhat svisle nebo být vytvořen ve formě dopravní šachty, popřípadě může být, jak je to zobrazeno na obr. 8, přehnutou dráhu, přičemž přidržovací a upínací ústrojí má při tomto příkladném provedení formu karuselu a obrací dráhu dopravního kanálu do opačného směru. V tomto konkrétním příkladném provedení obsahuje přidržovací ústrojí 204 nosný válec 200. který je uváděn pomocí neznázorněného hnacího ústrojí do otáčivého pohybu s obvodovou rychlostí, která je přizpůsobena dopravní rychlosti dopravních ústrojí 202. 203. První dopravní ústrojí 202 je vytvořeno ve formě dopravního pásu s unášecími palci a je svou horní dopravní větví uloženo v podstatě v horní vodorovné tečné rovině nosného válce 200 a spodní dopravní ústrojí 203 je uloženo svou horní dopravní větví ve vodorovné rovině, procházející ve znázorněném příkladném provedení pod podélnou osou nosného válce 200. Také spodní dopravní ústrojí 203 je vytvořeno ve formě dopravního pásu opatřeného unášecími prsty.

Na obvodu nosného válce 200 jsou v obvodovém směru upevněny ve stejných odstupech od sebe přísavkové lišty 301. rovnoběžné s podélnou osou nosného válce 200. jejichž přísavkové kalíšky jsou propojeny samostatnými potrubími 302 pro každou přísavkovou lištu 301. probíhajícími uvnitř nosného válce 200. pomocí kterých může být každá samostatná přísavková lišta 301 napojena po regulovatelné dlouhou dobu a v regulovatelném místě na zdroj 303 podtlaku. Přísavková lišta 301 slouží k přidržování obrobků 209 z masivního dřeva, dopravovaných v průběhu jejich opracovávání ve směru kolmém na jejich podélný směr a také pro přepravu obrobků 209 po spojovací dráze mezi oběma dopravními ústrojími 202. 203. Přísavková lišta 301. popsaná v popisu tohoto příkladného provedení a v nárocích, může být také rozdělena na jednotlivé úseky, které se mohou samostatně natáčet a v závislosti na šířce obrobků přestavit do šikmé polohy pro optimální podepření obrobku.

Zpracovávané obrobky se předávají z prvního dopravního ústrojí 202 na nosný válec 200, tvořící přidržovací ústrojí 204 s přísavkovou lištou 301. přes srovnávací ústrojí 304. srovnávající podélnou osu obrobku v průběhu jeho pohybu dopravním kanálem tak, že se doprava obrobku nemusí pro srovnávací operaci přerušovat. Srovnávací ústrojí 304 provádí srovnávání obrobku v průběhu pohybu obrobku od prvního dopravního ústrojí 202 po válečkovém dopravníku 205. V dalším úseku dráhy pohybu se obrobky převádějí ze srovnávacího ústrojí 304 a po jednom se přisávají na přídavkovou lištu

- 25 Jestliže se srovnávací ústrojí 304. zobrazené na obr. 8, nachází v dráze dopravního kanálu mezi prvním dopravním ústrojím 202 a přidržovacím ústrojím, vytvořeným zejména ve formě nosného válce 200. může mít formu mezilehlého dopravního ústrojí, jak je to zobrazeno na obr. 9 a 10. V konstrukčním provedení podle obr. 9 je na nosníku 320 probíhajícím napříč dopravního kanálu a upevněn na rámu stroje uchycena prostřednictvím nosníkových ramen 321 skupina řemenových dopravníků 322. dosedajících na povrchovou plochu obrobku a dopravujících obrobek třecím záběrem, jejichž hnací řemeny jsou vždy samostatně uváděny přiřazenými pohony 323 do oběžného pohybu, takže obrobek se pohybuje na válečkovém dopravníku 205 rychlostí odpovídající rychlosti oběžného pohybu hnacích řemenů. Jednotlivé pohony 323 jsou pomocí řídicího ústrojí 324 poháněny různými rychlostmi tak, že se může uskutečňovat vyrovnávání podélné osy obrobku ve směru šipky 325. zobrazené na obr. 9, v závislosti na potřebných rozměrech jednotlivých obrobků.

V příkladném provedení srovnávacího ústrojí 304 podle obr. 10, jsou všechny řemenové dopravníky 322 upevněny po délce nosníku 320 otočně kolem svislé osy a poháněny stejnými obvodovými rychlostmi. V tomto případě však není nosník 320 spojen s rámem stroje pevně, ale výkyvné pomocí natáčecí osy 326 ukotvené k rámu stroje a střídavé natáčené pomocí natáčecího pohonu 327 ve směru šipky 328 pro vyrovnávání obrobku na válečkovém dopravníku 205. Natáčení probíhá opět v závislosti na předtím dosažených a zjištěných rozměrech obrobku. Místo dopravních řemenů, zobrazených na obr. 9 a 10 a probíhajících nad dvojicemi válečků, mohou být použity také jednotlivé dopravní jednotky mezilehlého dopravního ústrojí sestávajícího z jednotlivých podávačích prvků nebo unášeeích jednotek s unášecími prsty. Takové podavače nebo soustavy s unášecími prsty jsou podepřeny nebo dopravovány mezi dvojicemi řetězů nebo řemenů, které jsou uloženy přes dvojice válečků nebo probíhající podél celé její délky, posuvné ve směru šipky 334 a upevnitelné v potřebné poloze. Na těchto saních 335 jsou výkyvné uloženy vždy dvojice ojnic 336, 337, které jsou pomocí neznázorněných pohonných ústrojí vykyvovány v omezeném rozsahu v rovinách, které jsou rovnoběžné k podélné centrální rovině zpracovávací stanice a rovnoběžné s osou otáčení nosného válce 200. pokud se jedná o zpracovávací stanici pro zařízení z obr. 8. Jak již bylo řečeno, tato rovina se však může vykývnutím celé zpracovávací stanice nastavit relativně k orientaci osy nosného válce 200.

Dvojice ojnic 336, 337 nesou podélné nosníky 338. 339. na kterých jsou uchyceny kotoučové pily poháněné ve stejném smyslu a opatřené pilovými kotouči 340. 341. Pohony pilových kotoučů 340. 341 nejsou pro větší přehlednost výkresu zobrazeny. Polohy rovin, ve kterých jsou uloženy pilové kotouče 340, 341, se mohou volitelně měnit vzhledem k poloze opěrné lišty 332 odpovídajícím nastavením saní 335.

V příslušných mezních polohách ojnic 336, 337, dosažitelných pomocí připojeného pohonu ovládajícího jejich výkyvný pohyb, jsou vrcholy pilových kotoučů 340, 341 umístěny pod rovinou proloženou povrchovou plochou opěrné lišty 332. Při přemísťování ojnic 336. 337 z jedné krajní polohy přes svislou polohu vzhledem k základně 330 do druhé krajní polohy se ponořují vrcholy pilových kotoučů 340. 341 při svém obloukovém pohybu pod úroveň roviny proložené povrchovou plochou opěrné lišty 332. přičemž při těchto pohybech se jednotlivé řezy vytvořené pilovými kotouči 340, 341 nad touto plochou překrýváj í.

Jestliže se nyní posouvá obrobek 209 ve formě omítaného prkna, upevněný na přísavkové liště 301 nosného válce 200, do polohy bezprostředně protilehlé k jedné ze zpracovávacích stanic 306, 307, uvedou se excentry 309 tvořící klikové pohonné jednotky do otáčivého pohybu takovou rychlostí, že se povrchové plochy opěrné lišty 332 rychle přemístí z polohy ve větším odstupu od osy otáčení nosného válce 200 ve směru k této ose otáčení, takže obrobek se sevře mezi opěrnou lištu 332 a přísavkovou lištu 301 nesoucí zpracovávaný obrobek a potom se na základě odpovídající rychlosti pohonné jednotky 310 posouvá obrobek rychlostí odpovídající přibližně obvodové rychlosti nosného válce 200. aby se potom při další otáčce excentrů 309 od obrobku opět vzdálil.

V časovém úseku, ve kterém se pohybuje opěrná lišta 332 a také kotoučové pily s pilovými kotouči 340. 341 na základně 330 stejnou rychlostí jako obrobek přibližně v tangenciálním směru k nosnému válci 200. probíhá ovládání ojnic 336. 337 takovým způsobem, že pilové kotouče 340. 341 vykonávají všechny své pohyby ve společné rovině, odpovídající rovině dělicího řezu a opracování příslušného obrobku probíhá po obou jeho stranách ve zlomcích sekund.

Jak již bylo řečeno, dopravní kanál může být v řadě různých příkladných provedení orientován také ve svislém směru a pracovní pohyb jednotlivých pracovních obráběcích ústrojí potom probíhá při vytváření dělicích řezů nebo opracovaných ploch vždy ve vodorovném směru.

Claims (3)

1. Zařízení pro zpracování obrobků (5) z masivního dřeva v jejich podélném směru, obsahující zpracovávací stanici (15, 34) mající účinnou pracovní šířku nejméně rovnou délce zpracovávaných obrobků (5), zastavovací a upínací ústrojí (16, 18), přiřazené ke zpracovávací stanici a zabírající s obrobkem mimo pracovní oblast skupiny pracovních nástrojů zpracovávací stanice, a nastavovací ústrojí pro nastavení relativní polohy skupiny pracovních nástrojů a obrobků k nastavení orientace podélných dělicích řezů nebo podélného opracování ploch obrobku vzhledem k podélné ose obrobku, vyznačující se tím, že směrem ke zpracovávací stanici (15, 34), uvnitř zpracovávací stanice (15, 34) a od zpracovávací stanice (15, 34) dále je vytvořen dopravní kanál obrobků (5), jehož průřez má průběžně šířku nejméně rovnou délce zpracovávaných obrobků (5) a výšku nejméně rovnou výšce obrobků (5) nebo je ve výškovém směru jednostranně otevřený a ve kterém jsou obrobky (5) dopravitelné ve směru kolmém na jejich podélnou osu do zpracovávací stanice (15, 34) a z ní zase ven a skupina pracovních nástrojů je upravena pro zpracovávání obrobků (5) v podstatě v pracovních taktech a provádí zpracování obrobku (5) v podstatě ve všech jeho délkových úsecích současně.

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím , že v dopravním kanálu je před zpracovávací stanicí a za ní umístěno vždy dopravní ústrojí nebo je v dopravním kanále vytvořeno průběžné dopravní ústrojí procházející také zpracovávacími stanicemi (obr. 1 a 3, popřípadě 8).

3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že nastavovací ústrojí pro nastavení relativní polohy skupiny pracovních nástrojů a obrobků k úpravě