CZ152997A3 - Způsob povlékání a potiskování substrátů - Google Patents

Description

(57) Anotace:

Postup potažení nebo potištění podkladů poco tahovacím resp. potišfovacím činidlem, který se vyznačuje tím, že se na podklad nanase polymerizovatelná hmota, která obsahuje tekuté krystalické polymerizovatelné monomery, které nesou - pro potažení alespoň dvě polymerizovatelné skupiny a - pro potištění alespoň jednu polymerizovatelnou skupinu a nakonec se provede polymerizace, při které potahovací resp. potišťovací činidlo obsahuje ai/ chirální tekutě krystalický monomer a b/ polymerní spojovací činidlo a/nebo monomerní sloučeniny, které mohou být polymerizací převedeny do polymerního spojovacího činidla, nebo v případě disperzních potahů a • · · · • ·

JUDr. Ivan E'.OREČEK Advokátní a patentoví kancelář 160 00 Praha 6. Na haste sv. Jiří 9 P.O. BOX 27 b. WO 41 Praha 6 Česká republika

• · · · · · · · · · · 9 • · ··· · · · ···· · ·· ···· ·· ··

Postup potažení a potištění podkladů Oblast techniky

Vynález se týká postupu potažení nebo potištění podkladů potahovacím resp. potištovacím činidlem, který se vyznačuje tím, že se na podklad nanese polymerizovatelná hmota, která obsahuje tekutě krystalické polymerizovatělně monomery, které nesou pro potažení alespoň dvě polymerizovatělně skupiny a pro potištění alespoň jednu polymerizovatelnou skupinu a nakonec se provede polymerizace, při které potahovací resp. potištovací činidlo obsahuje a _x) chirálni tekutě krystalický monomer a

b) polymerní spojovací činidlo anebo monomerní sloučeniny, které mohou být polymerizaci převedeny do polymerního spojovacího činidla, nebo v případě disperzních potahů a tiskařských barev pomocné dispergační činidlo d) anebo potahovací resp. potištovací činidlo obsahuje a₂) achirální tekutě krystalický monomer,

b) polymerní spojovací činidlo anebo monomerní sloučeniny, které mohou být polymerizaci převedeny do polymerního spojovacího činidla, nebo v případě disperzních potahů a tiskařských barev pomocné dispergační činidlo d) a

c) chirálni sloučeninu bez tekutých krystalů.

Dále se vynález týká směsí vhodných jako reakční laky resp. jako disperzní barvy a tiskařské pasty, které takové polymerizovatelné sloučeniny s tekutými krystaly obsahují, použití těchto sloučenin v lacích, tiskařských barvách a inkoustech, jakož i postupu výroby pigmentů z těchto sloučenin.

Povrchově potažené materiály, jejichž barevný vzhled je závislý na pozorovacím úhlu, otevírají zajímavé možnosti použití. Dosavadní stav techniky

V německé patentové přihlášce DE-A 35 35 547 je popsán postup, při kterém lze směs monoakrylátů obsahující cholesterol zpracovat pomoci fotosítování na cholesterické vrstvy. Jako lineární polymer s mezogenními částmi molekuly v bočním řetězci je takový materiál ovšem mechanicky nepříliš stabilní.

V DE-A 42 40 743 jsou popsány pigmenty, jejichž barva je závislá na pozorovacím úhlu a které se skládají z orientovaných třídimenzionálních zesítovaných látek se strukturou s tekutými • · • ·

krystaly s chirální fází a případně z dalších barviv a pigmentů. Tyto pigmenty se hodí k barvení laků, umělých hmot, vláknitých surovin, kosmetiky nebo tiskařských barev všech druhů, např. sítotiskových barev.

K výrobě těchto pigmentů je však potřebné nanést třídimenzionální sítovátelnou látku s tekutými krystaly na podklad, na tomto podkladu zesítovat na křehkou vrstvu a po zesítování uvolnit z podkladu. Pigmenty získané po semletí se pak zapracují do laků či tiskařských barev.

Při použití k potažení podkladů se kvůli nerovnoměrnému povrchu tyto materiály často ukazují jako nevhodné.

Nevýhodné jsou kromě toho teploty zpracování, které leží mnohem výš než pokojová teplota, jakož i mnohostupňový proces s nanesením na mezisubstrát, rozmělnění na pigmenty, příprava polotovarů, takzvaných pigmentových past a zapracování do barevné směsi.

Úlohou předkládaného vynálezu proto bylo odstranit tyto nevýhody současného stavu techniky.

V souladu s tím byl vynalezen postup potažení podkladu, popsaný v úvodu.

Nánosy podle vynálezu mohou být po vytvrzení křehké nebo nekřehké. Nekřehké ve smyslu vynálezu zde znamená na rozdíl od DE-A 42 40 743, že vytvrzené potahy již nejsou mechanicky, například vedením potaženého podkladu vodícím válcem o malém průměru, oddělitelné od podkladu, aniž by byly poškozeny. Nekřehké potahy jsou zvlášť výhodné jako lakové povrchy.

Barevný vzhled potahů podle tohoto vynálezu spočívá ve tvorbě cholesterických tekutě krystalických fází.

U cholesterické fáze vytvářejí tekuté krystaly spirálovou hyperstrukturu kolmou k podélné ose jejich molekul (H. Baasler, Festkórperprobleme XI, 1971).

Cholesterická fáze má pozoruhodné optické vlastnosti: vysoká optická reakce a také výrazný kruhovitý dichroismus, který ' vzniká selektivním odrazem kruhově polarizovaného světla uvnitř cholesterické vrstvy. Barvy, jejichž vzhled je různý podle úhlu pozorování, jsou závislé na stoupání spirálovité hypersktruktury, která zase závisí na schopnosti zkroucení chirální komponenty. Přitom lze stoupání měnit zejména změnou koncentrace chirálního donoru a tím oblasti vlnové délky selektivně odraženého světla cholesterické vrstvy.

Obzvláště stabilní povlaky lze získat, když tekutě krystalické monomery a_x) a a₂) obsahují dvě reaktivní skupiny, které jsou přístupné jedné polymerizací. Také chirální komponenta c) obsahuje přednostně minimálně jednu takovou reaktivní skupinu, aby • · · · · · • · byla znemožněna difúze sloučenina s ní spojená změna barevného vzhledu vrstev.

Pod polymerací je přitom nutno rozumět každý druh výstavbové reakce, také adiční polymerací jako jsou řetězová reakce, adiční polymerace jako jsou stupňové reakce, a také, i když jsou pro lakové potahy méně upřednostňovány, kondenzační polymerace .

Ve vynalezeném postupu lze použít jednu tekutě krystalickou sloučeninu, ale rovněž i směs více těchto tekutě krystalických sloučenin. Vhodné jsou principiálně všechny cholesterické tekuté krystaly. K tomu lze vytvořit cholesterickou fázi dotováním nematického tekutě krystalického systému s chirálními donory (dotačními látkami). Přednostně se používá směsi vícerých nematických tekutě krystalických komponent s chirálním donorem (dotační látkou), přičemž každá z těchto komponent obsahuje pro potahování minimálně dvě polymerizovatělně skupiny, pro potištění minimálně jednu, přednostně 2.

Podle tohoto vynálezu jsou proto zvláště vhodné polymerizovatelné tekutě krystalické sloučeniny nebo jejich směsi, popsané ve starších patentových přihláškách P 44 08 170.7 a P 44 08 171.5.

Podstata vynálezu

Tyto sloučeniny jsou polymerizovatelné nematické tekutě krystalické materiály, které samy nebo ve směsích s jinými polymerizova telnými nemaťickými tekutými krystaly vykazují široké nematické fázové oblasti a teploty čeření pod 140°C a které lze zpracovávat pod 140°C.

Tyto sloučeniny odpovídají přednostně obecnému vzorci I,

Z¹-(Υΐ-Αΐ)ν-Υ²-Μ-Υ3-(A²-Y4)w-Z² _γ a zvláště obecnému vzorci la

la přičemž každý kruh může nést až tři stejné nebo různé substituenty z následujících skupin: C_t- až C₂₀-alkyl, Cf až C₂₀-alkoxy, C_x- až C₂₀-alkoxykarbonyl, C₁- až C₂₀-monoalkylaminokarbonyl, formyl, C_x- až C₂₀-alkylkarbonyl, fluor, chlor, brom, kyan, Cf až C_2Oalkylkarbonyloxy, Cf až C₂₀-alkylkarbonylamino, hydroxy nebo nitro.

• · • · · · • ·

-4 Z uvedených zbytků jsou upřednostněny chlor, brom, fluor, hydroxy, methyl, ethyl, methoxy, ethoxy, methoxykarbonyl, formyl, acetyl a acetoxy, jakož i zbytky s dlouhým řetězcem s minimálně 8 C-atomy.

Ve vzorcích I a la mají zbytky následující význam:

Z¹, Z² reaktivní skupiny, přes které lze přivést polymerizaci, anebo zbytky, které tyto reaktivní skupiny obsahují,

Y¹, Y², Y³, Y⁴ přímou vazbu, -0-, -S-, -C0-0-, -0-C0-, -0-C0-0-, -NF^-CO-O-, -O-CO-NR¹- nebo -NR^-CO-NR¹-,

R¹ C₁-C₄-alkyl nebo vodík,

A¹, A² oddělovač a v, w je 0 nebo 1

M mezogenní skupina, která má přednostně obecnou strukturu podle vzorce II:

(T-Y⁵)_m-T II v níž znamenají zbytky

T stejné nebo různé dvoumocné izocykloalifatické, heterocykloa lifatické, izoaromatické nebo heteroaromatické zbytky,

Y⁵ stejné nebo různé můstky -C0-0-, -0-C0-, -CH₂-, -0CH₂-, -CO-S-, -S-CO-, -CH₂-S-, -S-CH₂-, -CH=N- nebo -N=CH- nebo přímou vazbu a m znamená 1, 2, 3 nebo 4.

Přednostní skupiny Z¹ a Z² jsou takové, které mohou polymerizo vat prostřednictvím fotochemického inicializačního kroku, z nich především vinylová skupina a isopropylenová skupina, ja kož i dále 4-vinylová skupina a 1-chlorethenylová skupina.

Další přednostní polymerizovatelné skupiny Z¹ a Z² jsou takové které obsahují epoxidový, kyanátový nebo izokyanátový zbytek.

Zvláště upřednostněné jsou sloučeniny s kyanovými zbytky, protože už tepelně reagují na kyanomočany. Pokud obsahují dvě kya nátové skupiny, získají se tak řídké sítě, které jsou zvlášť výhodné pro tvorbu stabilních tekutě krystalických vrstev.

Epoxidy a izokyanáty potřebují k polymerizaci ve smyslu polyadice další sloučeniny s komplementárními reaktivními skupinami Tak mohou například izokyanáty reagovat s alkoholy na uretany s aminy na močovinové deriváty. Analogicky to platí pro epoxi• · · · · · _ ·····♦·· * · · · · · · · · · · • · ·· · ···· • · · · · · · · · · · · • · · · · · · · ···· · ·· ···· ·· ··

- 5 dy. Komplementární reaktivní skupiny přitom mohou být obsaženy ve druhé sloučenině a_x) nebo a₂), která je s první smíchána, nebo mohou být do polymerizačni směsi přivedeny prostřednictvím pomocných sloučenin, které obsahují 2 nebo více těchto komplementárních skupin.

Pro Υ¹, Y², Y³ a Y⁴ jsou vedle přímé vazby upřednostněny zejména éterové a esterové skupiny, jakož i karbonátová skupina (-0-C0-0-).

Jako oddělovače A¹ a A² mohou sloužit všechny známé skupiny vhodné pro tento účel. Obvykle jsou oddělovače se Z¹ resp. Z² spojeny přes esterové, éterové nebo karbonátové skupiny, nebo přes přímou vazbu. Jako oddělovače přicházejí v úvahu především alkylenové skupiny s 2 až 30, přednostně 2 až 12 C-atomy, které mohu být v řetězci přerušeny např. prostřednistvím kyslíku v etherové funkci nebo nesousedící iminové nebo methyliminové skupiny. Jako substituenty pro řetězec oddělovače přitom přicházejí v úvahu ještě fluor, chlor, brom, kyan, methyl anebo ethyl. Reprezentativními oddělovači jsou například -(CH₂)_p-, -(CH₂CH₂O) _q-CH₂CH₂-, - (CH ₂CH ₂S ) g-CH ₂CH ₂-, - (CH ₂CH ₂NH) _q-CH ₂CH ₂-,

CH₃ CH₃ CH₃ CH₃ Cl

- (CH₂CH₂N) q-CH₂CH₂-, _ (CHCH₂O) _crCHCH₂-, ~ (CH₂) gCH- oder -CH₂CH₂CH-, přičemž q znamená 1 až 3 a p znamená 2 až 12.

Části molekuly s vnějšími aromatickými kruhy mezogenních skupin

// resp

ve sloučeninách se vzorcem la mají nezávisle na sobě přednostně jednu z následujících struktur:

C-

• · · · · ·

přičemž R² znamená F, Cl, Br, CX-C20-alkyl, CT ^ci^c2o-alkylkarbonyl, CX-C₂₀-alkylkarbonyloxy, substituenty mohou být i smíšené.

-C _{2 0}-alkoxy, CHO nebo CN

Část molekuly se středním aromatickým kruhem — 0· \ ζλ-°ve vzorci la má přednostně následující uspořádání substituentů:

OCH₃

Br • · · · · ·

přičemž r znamená 2 až 20, přednostně 8 až 15.

Obzvlášť dobře se jako komponenty a₂) pro prostředek pro potažení resp. potištění podle tohoto vynálezu hodí sloučeniny s obecným vzorcem I, u nichž alespoň jedna z dvojic zbytků Z¹ Z², Y¹ a Υ⁴, Y² a Y³, A¹ a A² sestává ze dvou různých zbytků. Díky takovým nesymetrickým sloučeninám I nebo Ia je zřetelně rozšířen tekutě krystalický stav prostředků pro potažení pouzí tých vynalezeným způsobem.

·· ···· ·» ·· ·· «· • · · ···· ···· ·· · « · · · · · • · · · · · · «·· · · • · ··· ··· 9999 9 99 9999 99 99

-8 Výroba vynalezených sloučenin se provádí podle známých metod. Obecně se části molekul Z¹, Z², A¹, A² a M pomocí kondenzačních reakcí vzájemně spojí tak, že se přitom vytvoří spojovací můstky Y¹ až Y⁴. Výchozí komponenty se k tomu zvolí tak, aby vznikly příslušné estery nebo aminy. K reakci se přivedou přednostně acylchloridy s hydroxylovými nebo aminosloučeninami. Tento reakční princip platí i pro výstavbu mezogenní skupiny z odpovídajících komponent kruhového systému. Karbonátová skupina se vytvoří přednostně postupnou reakcí molekulových částí nesoucích hydroxylové skupiny s fosgénem. Další podrobnosti ohledně výroby sloučenin jsou uvedeny v německých patentových přihláškách P 44 05 316.9, P 44 08 171.5 a P 44 08 170.7.

Sloučeniny se vzorcem I a la vykazují tekutě krystalickou fázovou strukturu samy o sobě, ve vzájemných směsích nebo s jinými tekutě krystalickými sloučeninami a radikálovým nebo iontovým polymerizačním procesem je lze převést na vysoce síťované polymery při zachování jejich tekutě krystalické struktury uspořádání .

Pro dosažení požadovaných vlastností směsí lze účelově použít více než dvě sloučeniny se vzorcem I nebo la, nebo také směsi vynalezených sloučenin I nebo la s jinými polymerizovatelnými tekutými krystaly.

Zbytky T mohou být případně substituovány skupinami Cj- až C₂₀-alkyl, C_x- až C₂₀-alkoxy, Cj- až C₂₀-alkoxykyrbonyl, C_x- až C₂₀-monoalkylaminokarbonyl, formyl, Cj- až C₂₀-alkylkarbonyl, fluor, chlor, brom, kyan, až C₂₀-alkylkarbonyloxy, Cj- až

C₂₀-alkylkarbonylamino, hydroxy nebo nitro, přičemž u všech substituentů obsahujících alkylové skupiny je upřednostněn krátký řetězec s 1 až 6 C-atomy a dlouhý řetězec se 14 až 20 C-atomy. Zvlášť upřednostněnými substituenty jsou fluor, chlor, brom, kyan, hydroxy nebo nitro. Zbytky T odpovídají např. následujícím základním strukturám:

·· ·*·· • · · • · • · • · • · · · · ·* ♦· « · · · • · * • · · · • · · • · · · · · • · • * • · * · · _·· ·' · ·· • · • · ··

Jako mezogenní skupiny M jsou zvlášť, upřednostněny:

// w

\\ //

N-

4 4444

4 • 4 4444

4 « • 4

4

4

4444 4

4 4 4 * · 4 4

4 4 • 444

4 4

4444

4 • · • 4 4 4 »

4 ·

4 ·

·

Další vhodné polymerizovatelné, tekutě krystalické sloučeniny jsou popsány například v DE-C 36 04 757, EP-A 0 358 208, jakož i v publikacích: D. J. Broer et al. v 14. Int. Liquid. Conf., abstr. II, 921 (1992); H. Andersson, U. W. Gedde, A. Hult, Polymer, 1992, 33, 4014; R. A., U. Hickmet, S. Lub, J. A. Higgins, Polymer, 1993, strany 34 a násl., 1836 a násl.

Charakteristickým znakem vynalezeného potažení resp. potištění je výskyt cholesterických tekutě krystalických struktur, které ovlivňují barevný vzhled. Pokud tekutě krystalické základní komponenty nejsou samy chirální, lze tvorbu cholesterické fáze vyvolat chirální komponentou c). Pro dosažení stabilního cholesterického tekutě krystalického laku, v němž je cholesterická fáze fixována zesítováním, obsahuje tato chirální komponenta přednostně reaktivní skupiny, přes které může být během procesu vytvrzování navázána na jiné polymerizovatelné součásti prostředku pro potahování. Chirální sloučeniny c) nesou přednostně alespoň jednu mezogenní skupinu. Kvůli podobnosti s tekutě krystalickou komponentou aj resp. a₂) se takové chirální sloučeniny hodí zvlášť dobře jako dotační látky (donory) pro vytvoření cholesterických tekutě krystalických fázi; sloučeniny tohoto druhu mají vynikající rozpustnost resp. mísitelnost a většinou vysoké zkroucení. Příklady takových chirálních komponent jsou popsány v německé patentové přihlášce P 43 42 280.2. Chirální sloučeniny přednostně odpovídají vzorci (Z¹-Y¹-A¹-Y²-M-Y³-)_nX III, v němž zbytky Z¹, Y¹, Y², Y³, A¹ a M mají výše uvedený význam: n znamená 2 až 6, přednostně 2 nebo 3 a

X znamená chirální zbytek.

Zbytky A¹, Μ, Y¹, Y², Y³ a Z¹ přitom mohou být stejné nebo různé, protože jsou v III obsaženy n-krát.

Zvlášť výhodné jsou sloučeniny III, které jako mezogenní skupiny M obsahují zbytky se vzorcem Ha

99

9 9 9 • 9 99

999 9 9

9 9

9* 9«

9999

9 9 • · • t * • ·

9··· · *e

9 • 9 9 9 «9 (T-Y⁵)_S-T Ha, přičemž s znamená O až 3, přednostně 0 nebo 1 a

Y⁵ znamená výše definované můstky.

Z chirálních zbytků X sloučenin s obecným vzorcem III jsou m.j z důvodu dostupnosti zvlášt upřednostněny takové, které se odvozují od cukrů, binafthylových nebo bifenylových derivátů, jakož i z opticky aktivních glykolů, dialkoholů nebo aminokyse lín. U cukrů je nutno uvést zejména pontózy a hexózy a z nich odvozené deriváty.

Příkladem zbytků X jsou následující struktury, přičemž koncové čáry vždy znamenají volné valence.

o o

* · ·· · · ·· ···· · · · · • · · · · ·· • · · · · · · · · · • · · · · ·

9999 99 99 ·· ····

Co

/—O

o

o o

·· ····

přičemž

L¹ je CONHR²

C_x- až C₂₀-alkyl, nebo NHCOR² a R²

Ci“C₄-alkoxy,. halogén, COOR², je zbytek podle definice R¹.'

OCOR²,

Zvláště jsou upřednostněny

strukturu:^νΗ°^άηθ ^{také chirální} skupiny, které mají následující

ch₃ ch₃

ch₃ • · · · • · • «

L^Ach₃ h₃c

Další příklady jsou uvedeny v německé přihlášce P 43 42 280.2.

Tekuté krystaly se zkroucenou cholesterickou fází projeví své zvláštní optické vlastnosti až poté, když velké oblasti fáze vykazují jednotnou orientaci. Známé metody, jak této orientace dosáhnout, jsou například vzájemná interakce tekutě krystalické fáze s orientovanými vrstvami, působení elektrického nebo magnetického pole nebo mechanické stírání vrstev tekutých krystalů. Tyto metody orientování vyžadují speciální technická zařízení, která omezují použití na jednoduché podklady, jako jsou folie nebo jiné rovnoměrné povrchy.

Zvláštní výhoda vynalezeného postupu nyní spočívá v možnosti nanášet potah přímo na požadovaný podklad a tím také na komplexně tvarované velké povrchy. Této možnosti lze podle vynálezu dosáhnout tím, že se tekutě krystalické sloučeniny a_x) a a₂) a také chirální sloučeniny c) smíchají s komponentou b), která pozitivně ovlivňuje vzájemnou mísitelnost komponent a zvlášť viskozitu a chování potahovacího resp. potišťovacího prostředku. Tato komponenta b) umožňuje spontánní orientaci tekutěkrystalických fází při nízkých teplotách bez komplikovaných technických metod orientování během samotného procesu nanášení a např. také během stříkání, nanášení pomocí válce, máčení, nanášení pomocí licí štěrbiny nebo různých tiskových procesů.

Na základě různých technik nanášení a různých požadavků na hotový potah se pro lakovací procesy používají jiné prostředky než pro tiskařské procesy a pro disperzní barvy.

Pro lakované potahy jsou jako komponenty b) zvlášť vhodné polymerní pojivá a/anebo monomerní sloučeniny, které mohou být na polymerní pojivo převedeny polymerizaci. Jako tyto prostředky se hodí např. v organických rozpouštědlech rozpustné polyestery, estery celulózy, polyuretany, silikony, polyétery nebo polyestery modifikované silikony. Přednostně se používají zejména estery celulózy jako acetobutyrát celulózy.

Reakční laková směs obsahuje přednostně zejména taková polymerní pojivá, které obsahují síťovátelné skupiny jako akryl-, ·· · · · · ·· ft· ·· ·· • · · ···· ···· • · · · · ···· • · «· · · · · · · · · • · ··· ··· ···· · ·· ftftftft 99 99

- 16 methakryl-, α-chlorakryl-, vinyl-, vinyléter-, epoxid, kyanát-, izokyanát- nebo izothiokyanátové skupiny. Jako komponenty b) se hodí i raonomerní prostředky, zejména takzvaná reaktivní ředidla známá ve výrobě laků, jako je napříkald hexadioldiakrylát nebo bisfenol-A-diakrylát. Už malá množství těchto látek - většinou už 0,1 až 1 hmot. % - způsobují značné zlepšení fluidity a umožňují tak nanášení slabších, homogennějších vrstev laku, v nichž se cholesterické směsi tekutých krystalů mohou spontánně orientovat. Současně mají tyto prostředky velký vliv na mechanické vlastnosti vytvrzené vrstvy laku. Změnou koncentrace jakož i výběrem pojivá lze snadno požadovaným způsobem nastavit jak chování tak i elasticitu laku.

Směsi vhodné jako reakční laky mohou jako další komponentu obsahovat rozpouštědlo nebo ředidlo. Jako rozpouštědla nebo ředidla přicházejí v úvahu například estery, zejména estery kyseliny octové, alkoholy, laktony, alifatické a aromatické uhlovodíky, amidy, N-alkylpyrrolidony, zejména N-methylpyrrolidon a také tetrahydrofuran a dioxan.

Zvlášť vhodnou směsí reakčního laku je lak bez rozpouštědla resp. s malým obsahem rozpouštědla a s vodou jako ředidlem.

Pro stabilní potaženi povrchu je výhodné přidat k vynalezenému laku pomocné adhezní prostředky. Vhodnými pomocnými adhezními prostředky jsou například silany nebo sloučeniny se strukturou

OMe

L² — CH₂- CH₂-CH₂-Si-OMe

OMe kde L² znamená hydroxylovou skupinu, izokyanátovou skupinu nebo sítovátelný zbytek, např. akrylátovou nebo epoxidovou skupinu, nebo kde L² takovou skupinu nese.

Dále mohou být k laku přidány iniciátory polymerizace, které se buďto termicky nebo fotochemicky rozpadají a tak způsobují vytvrzování laku. Přitom jsou mezi termickými iniciátory polymerizace upřednostněny takové, které se rozpadají mezi 20 a 180°C, přednostně zejména mezi 50 a 80°C, a iniciují polymerizaci. Pro fotochemické vytvrzení jsou v zásadě použitelné všechny fotoiniciátory. Zejména lze použít i směsí různých iniciátorů, aby se zlepšilo vytvrzování. Pro použití přicházejí v úvahu jako vhodné fotoiniciátory např. benzofenony a jejich deriváty jako alkylbenzofenony, halogenmethylové benzofenony nebo 4,4'-bis(dimethylamino)-benzofenon, jakož i benzoin a benzoinétery jako ethylbenzoinéter, benzilketaly jako benzildimethylketal, deriváty acetonfenonů jako hydroxy-2-methyl-l-fenylpropan-l-on a hydroxycyklohexylfenylketon. Výjimečně dobře se hodí acylfosfinoxidy jako 2,4,6-trimethylbenzoyldife17 • · · · • *

nylfosfinoxid. Z fotochemicky aktivovaných iniciátorů polymerizace se přednostně používají takové, které nevykazují žádné žloutnutí.

Zvlášť preferovanými iniciátory polymerizace jsou boralkylové sloučeniny a peroxidy jako dibenzoylperoxid a di-terc.butylperoxid.

Fotoiniciátory, které se podle účelu použití vynalezených potahů používají v množstvích mezi 0,01 a 15 hmot. % (vztaženo na polymerizovatelné komponenty), mohou být použity jako jednotlivé substance nebo, kvůli výhodným synergickým účinkům, také ve vzájemné kombinaci.

Pro kationtovou polymerizací se přednostně používají iniciátory, které mají nabité struktury. Používají se zejména látky, které se zčásti používají v kombinaci s acylfosfinoxidy, např.

pf₆

SbF₆ a s deriváty těchto sloučenin.

Podle přání lze k vynalezeným lakům přidat také stabilizátory proti UV záření a povětrnostním vlivům. K tomu se hodí např. deriváty 2,4-dihydroxybenzofenonu, deriváty 2-kyan-3,3-difenylakralátu, deriváty 2,2',4,4'-tetrahydroxybenzofenonu, deriváty orthohydroxyfenylbenztriazolu, esterů kyseliny salicylové, orthohydroxyfenyl-S-triazinu nebo aminů se stérickou zábranou. Tyto látky mohou být použity samy nebo přednostně ve formě směsí.

K vynalezeným lakovým systémům mohou být přidány rovněž pigmenty, barviva a plnidla.

Anorganickými pigmenty jsou například oxidy železa, oxid titaničitý a různé druhy sazí.

Organickými pigmenty jsou například pigmenty z třídy monoazopigmentů (např. produkty, které se odvozují od derivátů acetooctangarilidu nebo od derivátů β-naftolu), monoazobarviva a jejich kovové soli jako barviva kyseliny β-oxynaftoové, diazopigmenty, kondenzované diazopigmenty, deriváty izoindolinu, deriváty kyseliny naftalové nebo perylentetrakarbonové, antrachinonové pigmenty, deriváty thioindiga, deriváty azomethinu, chinakridony, dioxaziny, pyrazolochinazolony, ftalokyaninové pigmenty nebo bazická barviva jako triarylmethanová barviva a jejich soli.

·· 9 99 9

9 9 999 9 · • · · · · ·· · ·· « ·· 99

- 18 Jako další pigmenty přicházejí v úvahu přísady pro dodání efektu jako aluminiové částečky, slída nebo potažená slída, nebo komerční destičkovíté pigmenty pro dodání efektu.

Jako plnidla přicházejí v úvahu např. rutil, anatáz, křída, mastek a síran barnatý.

Jako přídavná barviva jsou vhodná všechna, která se v nanášeném prostředku rozpouštějí v koncentraci 0,1 mol. %. Zcela obzvláště dobře vhodná jsou dichroitická barviva. Podíl pigmentů, barviv nebo plniv obnáší celkově až 40 hmot. %, přednostně 0 až 10, vztaženo na hmotnost tekutě krystalických sloučenin.

Průmyslová využitelnost

Vynalezené laky mají bezpočet výhod. Tak například podklady potažené vynalezeným způsobem vykazují vysokou jakost povrchu a zlepšený barevný vzhled ve srovnání se systémy, které byly vyrobeny z polymerních nebo oligomerních cholesterických tekutěkrystalických pigmentů.

Například vozidlo lakované vynalezeným způsobem se pozorovateli jeví z různých úhlů v různých barvách, přičemž díky vysoké jakosti povrchu je zajištěna vysoká ochrana karoserie proti korozi nebo mechanickému poškození, jakož i vysoký lesk. To lze ještě zlepšit nanesením bezbarvého laku.

Díky spirálové struktuře cholesterické tekutě krystalické fáze fixované polymerizací se část světla dopadajícího na povrch v závislosti na směru odráží s různými vlnovými délkami. Intenzitu tohoto barevného vzhledu lze ještě zesílit tím, že se na sebe nanesou alespoň dvě vrstvy vynalezeného laku se stejnou vlnovou délkou selektivního odrazu, ale s opačným směrem spirály. Toho se dosáhne např. tím, že vrstvy laku obsahují jako chirální komponentu sloučeniny, u nichž je směr otáčení spirály opačný a má podobnou velikost.

Dalších zajímavých barevných efektů lze dosáhnout nanesením vícerých vrstev laku přes sebe, přičemž se vrstvy liší svojí vlnovou délkou selektivního odrazu.

Tímto způsobem lze vyrobit ještě větší počet barevných odstínů závislých na směru pozorování.

Upřednostněny jsou dále postupy nanášení, u nichž k nanášení a konečnému vytvrzování dochází při teplotách 10 až 130°c, přednostně zejména při 20 až 80°C.

Jako reakční laky, které lze např. použít pro lakování vozidel, přicházejí v úvahu především směsi z až 99,8 hmot. % komponenty a_x) a

0,2 až 20 hmot. % komponenty b), » · 9 9 · * · fr · • · · · · · · ·«·· · • 9 9 9 9 9 9 9

9999 9 99 9999 99 99

- 19 vždy vztaženo na celkové množství reakční lakové směsi resp. takové směsi z až 99,6 hmot. % komponenty a₂),

0,2 až 20 hmot. % komponenty b) a

0,2 až 20 hmot. % komponenty c), vždy vztaženo na celkové množství reakční lakové směsi. Upřednostněny jsou zejména takové směsi z až 70 hmot. % komponenty a_T) a

0,5 až 10 hmot. % komponenty b) resp. z až 70 hmot. % komponenty a₂),

0,5 až 10 hmot. % komponenty b) a

0,5 až 5 hmot. % komponenty c).

V dalších upřednostněných formách provedení vynalezeného postupu k potažení povrchu dochází prostřednictvím tiskového procesu.

Přitom lze použít všechny obvyklé tiskařské procesy (např. tisk z výšky, hlubotisk, gumotisk, ofsetový tisk, sítotisk). I zde dochází samovolně ke spontánnímu orientování tekutých krystalů prostřednictvím nanášecího procesu.

Tiskařské postupy ve smyslu vynálezu jsou také takové, u nichž se nanášený prostředek nanáší například pomocí kuličkového pera nebo plnícího pera na podklad, jako je papír nebo umělá hmota.

Protože lze rozsah reflexe nastavit od infračerveného po ultrafialové světlo, lze pomocí vynalezených tiskařských barev vytvářet značení a bezpečnostní značky neviditelné pro lidské oči. Jako komponenty a^J, a₂) a c) přicházejí v úvahu stejné sloučeniny, jaké jsou použity pro lakování. Místo komponenty b) se pak přednostně jako komponenty d) použijí pomocná dispergační činidla. Tato dispergační činidla zprostředkují obzvlášt dobrou míchatelnost všech komponent tiskařské pasty, jakož i obzvlášt stejnoměrné nanesení na podklad. Dispergační činidlo současně slouží k nastavení požadované fluidity, takže u laků dochází ke spontánnímu orientování cholesterických tekutých krystalů. Díky použití dispergačního činidla lze většinou zcela vynechat rozpouštědla obvyklá pro tiskařské procesy, jako je cyklohexan, tetrahydrofuran, toluol, xylol, styrol nebo akrylester.

Vedle viskozity ovlivňuje průběh potištění i vysoké povrchové napětí cholesterických systémů tekutých krystalů. Při tisku snadno vede ke tvorbě struktur a problémům při zesítování, což • · «· ·« ·· — *··«·»··♦··

9 9 9 « ···· * 9 9 9 9 · ♦ ···· · • · 9 9 9 9 9 9

9999 9 99 9999 99 99

- 20 se projeví jako nerovnoměrné, hrubé vrstvy tisku.

Také tuto rušivou vlastnost lze pozitivně ovlivnit přimícháním pomocných dispergačních činidel, tzv. hyperdisperzantů, aniž by tím utrpěly optické vlastnosti cholesterických systémů tekutých krystalů. Zejména hyperdisperzanty typu alkenylových derivátů nebo derivátů kyseliny alkyljantarové se dobře hodí pro tyto účely a vedou vedle lepší zpracovatelnosti také k posílení efektů barevné interference.

Zvlášť vhodnými pomocnými dispergačními činidly jsou sloučeniny s obecným vzorcem IVa až IVc

IVa

IVb

IVc v nichž mají proměnné následující význam:

X_x, X₂ znamená kyslík, NH, NR⁵ nebo NR⁶,

R³, R⁴ znamená vodík nebo alifatický zbytek s molekulovou hmotností až 5000, přičemž jeden ze zbytků R³ nebo R⁴ znamená vodík,

R⁵, R⁶ znamená vodík nebo alifatický zbytek s molekulovou hmotnosti až 50000, přičemž, pokud X_x nebo X₂ znamená kyslík, R⁵ nebo R⁶ může být také jednomocný kationt nebo ekvivalent dvoumocného kationtů.

Jako dispergační činidla IVa až IVc se obecně používají obvykle prodávané sloučeniny nebo jejich směsi. Tyto sloučeniny se získávají reakcí derivátů kyseliny fumarové nebo maleinové s olefiny. Upřednostněny jsou zbytky R³ resp. R⁴, které se odvozují od následujících olefinů:

9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 • 9 99 9 9 9 9999 9 • 9 9 9 9 9 9 9

9999 9 99 9999 99 99

- 21 9 99 9

Olefiny s 8 až 40 atomy uhlíku, které přednostně nesou koncovou dvojnou vazbu, oligoolefiny nebo polyolefiny, které se odvozuji od monoolefinů s 2 až 30 atomy uhlíku a mohou být substituovány např. chlorem a mají střední molekulovou hmotnost 100 až 5000, přednostně 500 až 2000. Obzvlášť upřednostněné zbytky R³ a R⁴ se odvozují od diizobutenu, polypropylenu se 3 až 120 propylenovými jednotkami, polyethylenu se 4 až 180 ethylenovými jednotkami, a polybutadien se 3 až 90 butanovými jednotkami, přičemž je nutno zvlášť vyzdvihnout polyisobutylen se 3 až 40 izobutylenovými jednotkami.

Sloučeniny IVa až IVc se obecně používají jako hotové směsi.

Při výrobě mohou vznikat také sloučeniny, které obsahují více než jeden derivát kyseliny jantarové, např. při použití vícenásobně nenasycených olefinů. Také tyto sloučeniny jsou účinnými složkami směsí pomocných dispergačních činidel.

Části molekuly X^R⁵, X₂R⁶ a NR⁵ se do sloučenin IVa a IVb vpravují reakcí reaktivních derivátů kyseliny jantarové, maleinové nebo fumarové, jako jsou anhydridy nebo acylchloridy. Reakce probíhá s odpovídajícími alkoholy nebo primárními či sekundárními aminy.

Jako aminy přicházejí pro tuto reakci v úvahu:

alifatické, cykloalifatické a aromatické, primární a sekundární monoaminy a polyaminy, heterocyklické monoaminy a polyaminy, alkylenpolyaminy a polyalkylenpolyaminy, rozvětvené polyalkylenaminy, etheraminy, polyetheraminy, oxyalkylendiaminy, polyoxylalkylendiaminy, polyoxyalkylenpolyaminy, aminosulfonové kyseliny, aminokarbonové kyseliny, aminofosfonové kyseliny, estery aminofosfonových kyselin a aminy, které obsahují terciální nebo kvartální aminofunkce.

Jako aminové komponenty se přednostně používají N,N-diraethyl-1,3-diaminopropan, N,N-dimethyl-dipropylentetramin, diethylentetramin, triethylentetramin nebo bis-(3-aminopropyl)-1,2-diaminoethan.

Jako alkoholy přicházejí pro reakci v úvahu:

jednomocné a vícemocné alkoholy, dialkoholy, trialkoholy, etheralkoholy, polyalkylenglykolethery, alkylenoxiadukty na alkoholu a fenolu, hydroxyalkyl-heterocyklen, hydroxyalkylaromáty, hydroxykarbonové kyseliny, hydroxysulfonové kyseliny, hydroxyfosfonové kyseliny, polyalkoholy nebo alkoholy, které obsahují terciální nebo kvartální aminofunkce.

Jako soli derivátů kyseliny jantarové přicházejí v úvahu zejména amoniové soli, z nich především kvartální amoniové soli, jakož i soli sodíku, draslíku a vápníku.

Protože polymerizovatelné tiskařské barvy jsou obecně vytvrzovány fotochemicky, přidává se k cholesterické tekutě krystalické směsi vedle popsaných sloučenin přednostně fotoinicátor.

·♦ ** ·* « * · » » » * · * ♦ » · · · · * * * · · · · ♦ » • · · · · · » » · · · · » · 9 9

- 22 Jako fotoinicátory se hodí všechny komerční výrobky, např. popsané sloučeniny pro lakové směsi.

Při promíchání tekutě krystalické tiskařské pasty s přísadou dispergačního činidla a při následném potištění se postupuje m.j. tak, že se k pastovitému tekutě krystalickému materiálu přidá nejdříve přísada a pak fotoiniciátor. Přidání fotoiniciátoru se účelně provádí formou cca 20-% roztoku fotoinicátoru v organickém rozpouštědle, které se při mírném ohřátí tekutěkrystalického materiálu homogenně míchá. Přísadu nebo případně kombinace přísad a fotoinicátor lze ovšem přimíchat i současně. Vzhledem k citlivosti fotoinicátoru na UV-světlo by se mělo pracovat při žlutém světle. U ofsetových tiskařských strojů s proměnným nánosem barvy se nastaví pokud možno vysoká tlouštka tiskového filmu. Během procesu tištění a bezprostředně po něm se kvůli citlivosti tekutě krystalických sloučenin na kyslík musí proplachovat inertním plynem a po jisté prodlevě, která může podle druhu materiálu trvat mezi 0,01 a 10 minutami, se zesítuje pomocí osvětlení. Vytvrzení pomocí světla odpovídající vlnové délky může podle intenzity osvětlení trvat mezi několika sekundami až více minutami. Poté je tekutě krystalický film suchý a vykazuje požadované optické vlastnosti.

Směrově závislé barevné změny jsou zvlášť působivé, když se tekutěkrystalický film aplikuje na černý podklad, t.j. na neselektivně absorbující podklad. Zajímavých variant lze docílit i pomocí selektivně absorbujících podkladů resp. přimícháním sazí nebo barevných pigmentů k tekutě krystalickému materiálu.

Oblast použití tisku tekutě krystalickým materiálem leží především v dekorativní oblasti a v oblasti značeni bankovek a podobných papírů, které by měly být chráněny proti padělání.

Patří sem tisky všeho druhu, u nichž je možné potištění podkladů jako papír, kartón, kůže, fólie, celofán, textil, umělé hmoty, sklo, keramika a kovy. Přitom lze používat nejrůznější tiskařské techniky, např. sítotisk, gumotisk, ofsetový tisk, ink-jet, hlubotisk, knihtisk, tampónový tisk, tisk za tepla a další metody transferového tisku. Je možné také nanášení pomocí licí štěrbiny, při kterém lze získat velmi tenké, rovnoměrné vrstvy. Pro tisk lze použít rovněž rastrové válcování s komorovou nanášecí stěrkou (modifikované lakování) nebo obvyklé lakování. Podklady mohou být černě, barevně nebo bíle barveny nebo pigmentovány a mohou mít profily nebo předtištěné vzory jakéhokoliv druhu. Tekutě krystalický potah propůjčuje potištěnému předmětu stále obzvlášť zajímavě vypadající směrově závislý barevný odstín, t.j. barevný odstín, který se mění podle úhlu pohledu a jehož intenzita závisí na hodnotě optické absorpce podkladu.

Zajímavá forma provedení vynalezeného postupu spočívá ve výrobě pigmentů pomocí ofsetového tisku. Pomocí této techniky lze cholestericky tekutě krystalickou tiskařskou pastu nanést jako identicky dimenzované body na podklad, například na fólii nebo na plech. Vzniklé pigmentové částečky mají téměř identický tvar

9 9» · 9··· • * * 9 9 9 9 999 9 9 • · «99 999 *9»» 9 9· ·»·· 99 99

- 23 ·· 9999 a velikost, které lze změnou tiskových parametrů velmi přesně nastavit. Při vhodné přípravě podkladu pomocí prostředku bránícího přilnutí, lze pak pigmenty z podkladu snadno odstranit a obvyklým způsobem dále použít jako barevné pigmenty. Tyto pigmenty lze díky jejich velikostnímu rozdělení velmi dobře zapracovat do laků a na rozdíl od pigmentů popsaných v DE-A 42 40 743 lze získat lakované povrchy bez drsnosti a s vysokou jakostí povrchu.

Vynalezené směsi lze obzvlášť výhodně na podklady nanášet ve formě vodnatných disperzí. Tyto disperze obsahují vedle tekutěkrystalických a chirálních sloučenin obvyklá pojivá a případně další pomocné přípravky, např. prostředky ochrany před degenerací světlem a konzervační prostředky, pigmenty a rozpustná barviva. Obsah tekutých krystalů v těchto disperzích, které se hodí jako barvy pro vnitřní a vnější nátěry, je obecně mezi 20 a 95 hmot. %.

Zvláštní význam má přidání dispergačních činidel. Tyto prostředky ovlivňují vlastnosti disperzí tak, že po odpaření ředidla a zpravidla také vody dochází ke spontánnímu orientování tekutých krystalů a s tím spojeným barevným efektům.

Jako dispergační činidla se přednostně používají ve vodě rozpustné makromolekulární sloučeniny s polárními skupinami, jako polyvinylpyrrolidon, kopolymerizáty z vinylpropionátu nebo vinylacetátu a vinylpyrrolidonu, částečně zmýdelněné kopolymerizáty z akrylesteru a akrylnitrilu, polyvinylalkoholy s různým obsahem zbytkového acetátu, celulózoéter, želatina nebo směsi těchto látek. Zvlášt preferovanými ochrannými koloidy jsou polyvinylalkohol se zbytkovým obsahem acetátu pod 35, přednostně však mezi 5 až 30 molovými procenty, anebo vinylpyrrolidon/vinylpropionátkopolymér s obsahem vinylesteru pod 35, přednostně však mezi 5 až 30 hmotnostními procenty.

Mohou se používat jak neiontové, tak i ve zvláštních případech iontové emulgátory. Preferovanými emulgátory jsou alkoholy nebo fenoly s dlouhými řetězci s různou mírou ethoxyace nebo propoxyliace (adukty od 4 do 50 molů ethylenoxidu nebo propylenoxidu). Zvlášť výhodné jsou kombinace výše uvedených ochranných koloidů s takovými emulgátory, protože s nimi lze obdržet disperze s velmi jemnými částečkami.

Dalšími vhodnými dispergačními činidly jsou například dihexylsulfosukcinát, semiester sulfosukcinátu, sodíkové soli kyseliny dodecylbenzosulfonové a pentadekansulfonové, olejan draselný, laurylsíran sodný, alkylpolyglykosidy, izooktylfenol, izononylfenol, C_x2-C_x8mastné alkoholy a alkoxyláty mastných alkoholů.

Zvlášť vhodná jsou dále dispergační činidla na bázi polysiloxanu.

Popsaná dispergační činidla se hodí k výrobě emulzí oleje ve

·· 9999 *♦ • * * • · »·· 9 • 9

- 24 vodě. Je ovšam rovněž možné vyrobit disperzní potahovací prostředky na bázi emulze vody v oleji. Pro takové disperze se zvlášť hodí emulgátory a směsi emulgátorů, jaké jsou popsané např. v EP-A 0 623 630. Vhodnými dispergačními činidly jsou dále sorbitanmonostearat, sorbitansesquioleat, polyoxyethylensorbitolether, polyoxyethylencetylether, polyoxyethylenstearylether a polyoxyethylenoleyllether.

Jako základ pro vynalezené potahovací prostředky se hodí i miniemulze. Minielmulze mají tu výhodu, že tvoří zvlášť stabilní emulze, a proto jsou zvlášť stabilní při skladování. K výrobě miniemulzí se například výše popsané emulze, které mají průměr kapek v mikrometrické oblasti, homogenizují pomocí vysokotlakých homogenizátorů. Tímto způsobem se získají emulze o průměru kapek > 200 nm, u nichž přes týden nelze pozorovat žádné oddělení fází.

Při výrobě tekutě krystalické disperze se tekutě krystalická směs, sestávající z komponent a_x) nebo a₂) a c), případně míchá s malým množstvím rozpouštědla, jako je tetrahydrofuran, dioxan, aceton, methylethylketon, propanoly, butanoly, ethylacetát, butylacetát, methylenchlorid, xyloly nebo toluol nebo také voda, s cílem snížit viskozitu. K tomu se hodí také přidání polymerního pojivá, jako je acetobutyrát celulózy. Přednostně se však tekutě krystalická směs míchá přímo s dispergačním činidlem, které lze přidávat i jako vodný roztok. Směs se intenzivně homogenizuje např. mícháním, Nakonec se přidá voda a opět se důkladně homogenizuje. Množství vody se řídí podle požadovaného použití. Přednostně se přidává 20 až 80 hmot. %. přednostně zejména 40 až 60 hmot. % vody, vztaženo na celkové množství výsledné disperze. Disperze mohou být pro zpracování ředěny na požadovanou viskozitu a koncentraci barviva vodou, k níž může být opět přidáno dispergační činidlo.

Pro vytvrzení filmů vytvořených z disperze jsou stejně jako pro lakovací směsi možné termické procesy nebo ozařovací procesy, jako je vytvrzování světelným nebo elektronovým zářením, podle druhu polymerizovatelné skupiny. Také pro tvrditelné disperzní filmy je výhodné přidání iniciátorů polymerizace, jaké jsou popsány pro lakové směsi.

Výhoda disperzních potahů spočívá v jejich snadné zpracovatelnosti. Disperze vykazují nízké viskozity, mohou být vyrobeny bez rozpouštědel a proto nevyžadují žádné ventilační zařízení a mohou být nanášeny všemi známými, jednoduchými technikami, jako je natírání, nanášení válcem, stříkání, tištění, máčení nebo pomocí licí štěrbiny. Z disperze také po nanesení potahu podle vynálezu dojde ke spontánnímu orientování, takže vznikne požadovaný barevný vzhled závislý na úhlu pozorování.

···· ·· ·* ·· ·« « 4 ♦ ♦ 9 9 9 9

9 9 9 9 99

9 9 · ··· 4 4

9 9 9 9 9

9 9 99 9 9 9 9 9

- 25 Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Výroba tekutě krystalické směsi se složením la

CH₂=CH-C-O- (CH₂)_a-0 // w w

o

II (CH₂)b~O-C-CH=CH₂ a, b = 2, 4 nebo 6

Směs ze 100 ml pyridinu a 14,4 (100 molů) 2-chlorhydrochinonu reagovala při 20“C pozvolna s roztokem z

18,78 g (67 mmolů) chloridu kyseliny 4-(2-akryloxyethoxy ) -benzoové ,

19,92 g (67 mmolů) chloridu kyseliny 4-(2-akryloxybutoxy)-benzoové,

20,65 g (67 mmolů) chloridu kyseliny 4-(2-akryloxyhexoxy)-benzoové, ve 100 ml toluolu. Nakonec byla reakční směs udržována ještě 4 hodiny při stálém míchání na 60°C, načež byla umístěna na směs z ledu a kyseliny chlorovodíkové a zpracována obvyklým způsobem.

Kvůli různým alkylovým oddělovačům ve výchozích sloučeninách vzniká statistická směs z 9 možných izoraerů (výtěžek 89 %), která má výhodnější fázové chování než jednotlivá sloučenina. Fázové chování: N 91 - 98°C I

Příklad 2

Výroba cholesterické tekutě krystalické směsi A

Smíchalo se 9,5 g tekutě krystalické směsi vyrobené v příkladu 1, 0,5 g esteru l ,4:3,6-dianhydrosorbit-2,5-bis(4'-(6-akryloxyhexoxy)-kyšelíny benzoové) a 20 ml dichlormethanu. Nakonec bylo ve vakuu při 70°C odstraněno rozpouštědlo.

Příklad 3

Výroba cholesterické tekutě krystalické směsi B

Smíchalo se 9,3 g tekutě krystalické směsi vyrobené v příkladu 1, 0,7 g esteru 1,4:3,6-dianhydrosorbit-2,5-bis(4’-(6-akryloxyhexoxy)-kyseliny benzoové) a 20 ml dichlormethanu. Nakonec bylo ve vakuu při 70°C odstraněno rozpouštědlo.

» · * « · *··· #··· • <1 ♦ «

4) • * « • · ·« ···* ♦ ·· 9 · • · · ·· ··

Příklad 4

Výroba cholesterické tekutě krystalické směsi C

Smíchalo se 10,0 g tekutě krystalické směsi vyrobené v příkladu 1, 0,5 g esteru 1,4:3,6-dianhydrosorbit-2,5-bis(4'-(6-akryloxyhexoxy)-kyseliny benzoové) a 20 ml dichlormethanu. Nakonec bylo ve vakuu při 70°C odstraněno rozpouštědlo.

Příklad 5

Výroba cholesterické tekutě krystalické směsi D

Tekutě krystalická směs byla vyrobena analogicky jako v příkladu 3, ale jako chirální komponenta byl použit ester 1,4:3,6-dianhydrosorbit-2,5-bis(4'-(2-akryloxyethoxy)-kyseliny benzoové).

Příklad 6

Výroba cholesterického stříkatelného laku

10,5 g cholesterické tekutě krystalické směsi C bylo mícháno s 0,15 g 2,4,6-trimethylbenzoyldifenylfosfinoxidu, 1 g toluolu a 4 g esteru kyseliny octové, až vznikl homogenní roztok. Tato cholesterická směs byla naplněna do vysokotlaké pistole (fa. Proxxon, Gala 500) a při tlaku 3 bary nastříkána vždy na černě lakovaný kovový, skleněný nebo papírový povrch. Jemné kapky byly 5 sekund ozařovány rtuťovou výbojkou (80 W/cm²), až byl povrch nelepivý. Proces stříkání byl opakován tak často, až vznikl jednolitý povrch, rovnoměrně pokrytý cholesterickým tekutým krystalem. Průměr destičkovitých částeček, které vznikly stříkáním na zpracovávaném povrchu, činil 20 až 50 μ,ιη.

Příklad 7

Pracovalo se jako v příkladu 6, přičemž bylo použito 0,15 g termochemického iniciátoru. Lak byl nastříkán na černě lakovaný kovový povrch a nakonec zesíťován tepelným zpracováním (120 min při 65°C).

Příklad 8

Výroba cholesterického inkoustu g cholesterické tekutě krystalické směsi D bylo při žlutém světle mícháno s 0,075 g 2,4,6-trimethylbenzoyldifenylfosfinoxidu, 0,25 g toluolu a 1,5 g grafitového pigmentu, až bylo dosaženo rovnoměrného rozdělení pigmentu a iniciátoru. Takto vyrobenou směs bylo možné naplnit do tlakové patrony a psát s ní pomocí plnícího pera na černý papír. Po fotopolymerizaci byl získán obraz písma, jehož barva se měnila od bronzově červené po zelenou. Tuto směs bylo možné použít i jako nátěrovou barvu k natření větších ploch pomocí štětce nebo podobných nátěrových ·* ··»* * * » » * t · • * • · · · ·9

9 9 * * « —* • * « * · t 9 ♦ « · « · · 9 9 9

0· ··

9 9 9 • 9 99

999 9 9

9 9

99

- 27 prostředků. Směs bylo možné nanášet i sítotiskem.

Příklad 9

Cholesterická tekutě krystalická lakové barva

Ke 2 g cholesterické tekutě krystalické směsi A bylo přidáno

1,4 g toluolu, 0,5 g polyvinylalkoholu a 1 ml ethanolu a směs byla dispergována. Vznikla kalná směs s nízkou viskozitou. Ta byla pomocí stříkací pistole jako v příkladu 6 nanesena na černě lakovaný podklad. Po odpaření rozpouštědla byla vzniklá červeně reflektující tekutě krystalická vrstva vytvrzena ozařováním. Vytvrzená vrstva byla stabilní vůči vlivu rozpouštědel, teploty a světla.

Příklad 10

Černě pigmentovaná cholesterická tekutě krystalická laková barva

Ke směsi uvedené v příkladu 9 bylo přidáno 0,3 g černého pigmentu a homogenizováno. Tato směs byla jako v příkladu 6 nanesena stříkáním na nepotažený kovový podklad. Po odvětrání vznikla dobře kryjící, červeně reflektující vrstva, která byla vytvrzená ozařováním světlem. Vytvrzená vrstva byla stabilní vůči vlivům rozpouštědel, teploty a světla.

Příklad 11

Ke směsi uvedené v příkladu 9 bylo přidáno 0,3 g černého pigmentu a 0,04 UV-stabilizátoru a homogenizováno. Tato směs byla nanesena stříkáním na nepotažený podklad. Po odvětrání vznikla dobře kryjící, červeně reflektující vrstva, která byla vytvrzená ozařováním světlem. Vytvrzená vrstva byla stabilní vůči vlivům rozpouštědel, teploty a světla.

Příklad 12

Cholesterická tekutě krystalická laková barva

K 10 g cholesterické tekutě krystalické směsi B bylo přidáno 0,4 g 20-ti % roztoku CAB (acetátbutyrát celulózy) v butylacetátu a 7 g butylacetátu a roztok byl homogenizován. Vznikl mírně viskózní transparentní roztok. Tato směs byla vícenásobným střídavým stříkáním a odvětráváním nanesena na povrch s černou základní barvou. Po odvětrání poslední vrstvy byla fotochemicky polymerizována. Přitom byl potažený povrch 30 sekund osvětlován UV-lampou (OSRAM-Nitraphot, vzdálenost 30 cm, dusíková atmosféra). Výsledkem byl stejnoměrný, pevně držící film s dobrým rozlivem o tlouštce vrstvy 30 μπι, který vykazoval barevný vzhled závislý na úhlu pozorování, měnící se od zelené k modré barvě.

99 99 99

9 9 «·«· 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 99

9 999 9 · 999 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9999 ♦ «9 9999 9· 9« ···*

- 28 Příklad 13

Cholesterická tekutě krystalická laková barva

K cholesterické tekutě krystalické směsi A bylo přidáno 0,04 g 20-ti % roztoku CAB (acetátbutyrát celulózy) v butylacetátu a

1,4 g butylacetátu a roztok byl homogenizován. Vznikl mírně viskozní transparentní roztok. Tato směs byla vícenásobným střídavým stříkáním a odvětráváním nanesena na povrch s černou základní barvou. Po odvětrání poslední vrstvy byla fotochemicky polymerizována. Výsledkem byl stejnoměrný, pevně držící film s dobrým rozlivem o tlouštce vrstvy 15 μπι, který vykazoval barevný vzhled závislý na úhlu pozorování, měnící se od červené k zelené barvě.

Příklad 14

Podle příkladu 13 byl vyroben cholesterický tekutě krystalický lak. Po vytvrzení byl na něj nanesen komerční bezbarvý lak a potom vytvrzen. Takto vyrobený potah vykazoval vůči potahu bez bezbervého laku vyšší lesk a lepší odolnost vůči světlu a vlhkosti.

Toto složení laku z ETL, plnidla, cholesterického laku a bezbarvého laku bylo podrobeno urychlenému klimatickému testu (WOM). Nedošlo k žádné změně barevného odstínu a k žádnému uvolnění jednotlivých vrstev.

Příklad 15

Ke 2 g laku z příkladu 12, který lze aplikovat stříkáním, natíráním a máčením, bylo přidáno 0,3 g černého pigmentu a vzniklá disperze byla homogenizována. Vznikla černá disperze s nízkou viskozitou. Ta byla nanesena vícenásobným střídavým stříkáním a odvětráním na povrch s bílým základním nátěrem.

Po odvětrání posledního nánosu byla fotochemicky polymerizována pomocí rtuťové výbojky (80 W/cm). Výsledkem byl rovnoměrný, dobře kryjící film s dobrým rozlivem, který vykazoval barevný vzhled závislý na úhlu pohledu (zelená/modrá).

Příklad 16

Ke 2 g laku z příkladu 13 bylo přidáno pomocné činidlo BYK 055 (výrobce: firma Byk, Wesel) v množství 0,01 g v dodávané formě. Vznikl mírně viskozní transparentní roztok. Tato směs byla nanesena vícenásobným střídavým stříkáním a odvětráním na povrch s černým základním nátěrem. Po odvětrání posledního nánosu byla fotochemicky polymerizována. Výsledkem byl rovnoměrný, pevně držící film s dobrým rozlivem a vysokou tvrdostí povrchu, který vykazoval barevný vzhled závislý na úhlu pohledu se změnou barvy od červené k zelené. Tloušťka vrstvy činila 14 μιη.

Příklad 17 ·· ··♦· ·*

9 9 9

9 9

9999 9

9

9 •999

9 9

99

999 9 9 • · ·

99

- 29 Ke 2 g laku z příkladu 13 bylo přidáno pomocné činidlo BYK 057 (výrobce: firma Byk, Wesel) v množství 0,01 g v dodávané formě. Vznikl mírně viskózní transparentní roztok. Tato směs byla nanesena vícenásobným střídavým stříkáním a odvětráním na povrch s černým základním nátěrem. Po odvětrání posledního nánosu byla fotochemicky polymerizována. Výsledkem byl rovnoměrný, pevně držící film s dobrým rozlivem a vysokou tvrdostí povrchu, který vykazoval barevný vzhled závislý na úhlu pohledu se změnou barvy od červené k zelené. Tloušťka vrstvy činila 14 μιη.

Příklad 18

Srovnávací pokus: tiskařská pasta bez dispergačního činidla

Pastovitá cholesterická tekutě krystalická směs A byla v dusíku ohřátá nad vodní lázní na 40°C. Za míchání bylo přidáno 1,5 hmot. % (vztaženo na tekutě krystalický materiál) 2,4,6-trimethylbenzoldifenylfosfinoxidu a přes 10 minut homogenně rozmícháváno. Po ochlazení na 25°C byla na tiskárně FOGRA s proměnným nanášením barvy ofsetově natištěna na bílý kartónový materiál s černými poli, s nánosem barvy 1,5 g/m². Pracovalo se při žlutém světle.

Po prodlevě 5 minut v dusíkové atmosféře byl natištěný film přes 3 minuty vytvrzován světlem UV-lampy (200 až 230 v/300 W 4FZ) .

Vznikla vrstva viditelná na černém podkladu, která slabě měnila barvu mezi zelenou a měděnou a která vykazovala zrnitou strukturu a byla rovněž mechanicky drsná. Mikroskopický snímek ukázal, že tato vrstva nebyla koherentní, ale že sestávala z mnoha malých tekutě krystalických čoček na nesmáčeném černém podkladu.

Příklad 19

Tekutě krystalická pasta byla jako v příkladu 18 v dusíku a nad vodní lázní ohřátá na 40 °C. Za míchání bylo přidáno 0,5 hmot.

% přísady PIBSA (anhydrid kyseliny polyisobutylenjantarové) (vztaženo na hmotnost tekutě krystalického materiálu) a mícháno přes 2 minuty, pak bylo přidáno 1,5 hmot. % (vztaženo na hmotnost tekutě krystalického materiálu) 2,4,6-trimethylbenzoyldifenylfosfinoxydu a mícháno přes 10 minut. Při žlutém světle byla na tiskárně FOGRA s proměnným nanášením barvy ofsetově natištěna na bílý kartónový materiál s černými poli, s nánosem barvy 1,5 g/m². Doba roztírání: 40 s.

Po prodlevě 5 minut v dusíkové atmosféře byl natištěný film vytvrzován světlem UV-lampy jako v pokusu 1.

Vznikla vrstva zřetelně viditelná na černém podkladu, která měnila barvu mezi zelenou a měděnou a která se jevila podstatně barvitější a homogennější než ta, která byla vyrobena v příkla«· ·««« * * #

···♦ ·* ·♦ *· • · · ♦ ♦ · ♦ * « « # · * ·· • · * · 9 ··· · · • * ♦ · · * «· ·*♦· φ· «·

- 30 du 18. Mikroskopický snímek ukázal, že tato vrstva byla podstatně koherentnější než v příkladu 18 a že vůči příkladu 18 bylo méně míst podkladu nesmáčeno resp. nepotaženo. Mechanická drsnost filmu se snížila.

Příklad 20

Postupovalo se jako v příkladu 19, s jediným rozdílem, že k tekutěkrystalickému materiálu bylo přidáno 5 hmot. % přísady PIBSA, vztaženo na hmotnost tekutě krystalického materiálu.

Vznikl film, jehož optické vlastnosti a homogenita se dále zlepšily. Film se jevil barvitější než v příkladu 19 a byl homogennější.

Příklad 21

Postupovalo se jako v příkladu 19, s tím rozdílem, že k tekutěkrystalickému materiálu bylo přidáno 10 hmot. % přísady PIBSA, vztaženo na hmotnost tekutě krystalického materiálu.

Vznikl film, jehož homogenita se dále zlepšila. Pokud jde o optické vlastnosti, ty byly nepatrně nižší jakosti než v příkladu 20. Film se jevil poněkud tmavší a barevná změna ze zelené na měděnou byla menší.

Příklad 22

Postupovalo se jako v příkladu 20, s tím rozdílem, že místo plošného tisku (příklady 18 až 21) byly rastrovým válcem (rastr 56) natištěny diskrétní body.

Jak na papír, tak i na transparentní umělohmotnou fólii bylo možné natisknout rastr s odstupňovanou intenzitou.

Mikroskopická prohlídka ukázala, že rastrové body měly tlouštku

1,5 μπι a průměr 5 μιη. Natištěný obraz vykazoval barevné změny srovnatelné s celoplošným tiskem.

Příklad 23

Postupovalo se jako v přikladu 19, s tím rozdílem, že k tekutěkrystalickému materiálu bylo současně přidáno 5 hmot. % přísady PIBSA, 1 hmot. % sazí a 1,5 hmot. % 2,4,6-trimethylbenzoyldifenylfosfinoxidu. Po 10-minutovém míchání se při žlutém světle tisklo na tiskárně FOGRA.

Byl získán film, který na černém podkladě mimořádně dobře měnil barvu mezi zelenou a měděnou a který byl homogenní a v optických vlastnostech dokonce ještě předčil tisk z příkladu 20.

9· ··»· »»» ♦ « * 9 9 9 « · • » · · ·

9 9

9999

99

9 9 9 • · ··

999 9 9

9 9

99

- 31 Příklad 24

Do tekutě krystalické pasty bylo při pokojové teplotě (25°C) přimícháno v dusíku 5 hmot. % přísady PIBSA. Po pětiminutovém míchání bylo přidáno 1,5 hmot. % 2,4,6-trimethylbenzoyldifenylfosf inoxidu a míchalo se dalších 10 minut. Nakonec byla pasta na sítotiskové tiskárně s automatickou stěrkou (velikost oka sítí: 70 otvorů na čtvereční palec) vytištěna na bílý kartón opatřený černým vzorem.

Po vytvrzování filmu po dobu přes 5 minut pod UV-lampou (200 až 230V/300 W 4FZ) byl získán dekorativní barevný potah s barevným odstínem závislým na pozorovacím úhlu, který se zejména nad černým podkladem zřetelně měnil mezi měděnou a zelenou barvou.

Příklad 25

Vodní disperzní barva s barevným odstínem závislým na pozorovacím úhlu.

4,5 g cholesterické tekutě krystalické směsi A, 0,2 g

2,4,6-tri-methylbenzoyldifenylfosfinoxidu, 0,08 g acetobutyrátu celulózy a 1,5 g 33 hmot.% vodného roztoku polyvinylpyrrolidonu bylo 30 minut homogenizováno intenzivním mícháním. K této disperzi byly potom přidány 4 g vody a dalším mícháním se homogenizovala dalších 20 minut. Vznikla vodní disperze cholesterického tekutého krystalu ve vodě.

Příklad 26

Disperze získaná v příkladu 25 byla natíráním nanesena na černě lakovaný plech. Po odvětrání vznikla barevná vrstva, která se při kolmém pohledu jevila jako modrá, a jejíž barevný odstín se měnil na fialový, když se směr pohledu odkláněl od kolmice. Takto získaná vrstva pak byla vytvrzena ozařováním UV-světlem. Barevný vzhled zůstal zachován.

Příklad 27

Disperze získaná v příkladu 25 byla stříkáním nanesena na černě lakovaný plech. Po odvětrání vznikla barevná vrstva, která se při kolmém pohledu jevila jako modrá, a jejíž barevný odstín se měnil na fialový, když se směr pohledu odkláněl od kolmice. Takto získaná vrstva pak byla vytvrzena ozařováním UV-světlem. Barevný vzhled zůstal zachován.

Příklad 28

Disperzní nátěrová barva s nízkým obsahem rozpouštědla, ředitelná vodou g cholesterické tekutě krystalické směsi B, 0,2 g 2,4,6-trimethylbenzoyldifenolfosfinoxidu a 0,08 g acetobutyrátu celulózy bylo rozpuštěno v 1,5 g butylacetátu. K tomuto roztoku bylo

9.9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 · 9 9 ·*··

99 9 99 99 • 9 « 9 9 9 9 999 9 9

9 999 999

9999 9 99 *999 ·9 99

9999

- 32 přidáno 1,5 g 33 hmot. % vodného roztoku polyvinylpyrrolidonu a homogenizováno intenzivním mícháním. K této disperzi byly potom přidány 4 g vody a krátce homogenizovány.

Vznikla vodní disperze silně rozptylující světlo, s nízkým obsahem rozpouštědla.

Příklad 29

Disperze získaná v příkladu 28 byla natíráním nanesena na černě lakovaný plech. Po odvětrání vznikla barevná vrstva, která se při kolmém pohledu jevila jako zelená, a jejíž barevný odstín se měnil na modrý, když se směr pohledu odkláněl od kolmice. Takto získaná vrstva pak byla vytvrzená ozařováním UV-světlem. Barevný vzhled zůstal zachován.

Příklad 30

Disperze získaná v příkladu 28 byla stříkáním nanesena na černě lakovaný plech. Po odvětrání vznikla barevná vrstva, která se při kolmém pohledu jevila jako zelená, a jejíž barevný odstín se měnil na modrý, když se směr pohledu odkláněl od kolmice. Takto získaná vrstva pak byla vytvrzená ozařováním UV-světlem. Barevný vzhled zůstal zachován.

Příklad 31

Disperze získaná v příkladu 28 byla natíráním nanesena na dřevěný podklad. Po odvětrání vznikla barevná vrstva, která se při kolmém pohledu jevila jako zelená, a jejíž barevný odstín se měnil na modrý, když se směr pohledu odkláněl od kolmice. Takto získaná vrstva pak byla vytvrzená ozařováním UV-světlem. Barevný vzhled zůstal zachován.

Příklad 32

Disperzní potahovací prostředek na bázi emulze vody v oleji.

g cholesterické tekutě krystalické směsi A, 0,1 g 2,4,5-trimethylbenzoyldifenolfosfinoxidu a 0,04 g acetobutyralu celulózy a 0,1 g polyoxyethylenstearyletheru bylo homogenizováno intenzivním mícháním. Potom byl přidán 1 ml vody a další 2 hodiny míchán. Za přimíchání dalšího ml vody vznikla stabilní tekoucí pasta, po dalším ml vody řídká emulze.

Příklad 33

Analogicky k příkladu 32 byla vyrobena směs s 0,2 g polyoxyethylenstearetheru a postupně bylo přidáváno po 1 ml vody. Po míchání vznikla emulze s podobnou charakteristikou, jako je popsaná v příkladu 32, avšak s poněkud vyšší viskozitou.

·· ««·· //J <^7 7 ·· ·4 »«ι

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 • 9 9 · * » · ···· · • · 9 9 9 9 9 9

- ·»« Λ^νΛΛνΆΤΓ ··»· · ·· 9999 ·♦ 99

JUDr. Ivan IřORBCEK

Advokátní a patéhlovo kancelář

160 00 Praha^ť Na baště sv. Jiří 9 _ 33 _

P.O. BOX 2^5, 160 41 Praha 6

Claims (7)

1. Patentové nároky

   1. Vynález se týká postupu potažení nebo potištění podkladů potahovacím resp. potištovacím činidlem, který se vyznačuje tím, že se na podklad nanese polymerizovatelná hmota, která obsahuje tekutě krystalické polymerizovatelné monomery, které nesou pro potažení alespoň dvě polymerizovatelné skupiny a pro potištění alespoň jednu polymerizovatelnou skupinu a nakonec se provede polymerizace, při které potahovací resp. potištovací činidlo obsahuje a_x) chirální tekutě krystalický monomer a

   b) polymerní spojovací činidlo anebo monomerní sloučeniny, které mohou být polymerizací převedeny do polymerního spojovacího činidla, nebo v případě disperzních potahů a tiskařských barev pomocné dispergační činidlo d) anebo potahovací resp. potištovací činidlo obsahuje a₂) achirální tekutě krystalický monomer,

   b) polymerní spojovací činidlo anebo monomerní sloučeniny, které mohou být polymerizací převedeny do polymerního spojovacího činidla, nebo v případě disperzních potahů a tiskařských barev pomocné dispergační činidlo d) a

   c) chirální sloučeninu bez tekutých krystalů.
2. 2. Postup podle nároku 1, který se vyznačuje tím, že potahovací resp. potištovací prostředek kromě komponent a₂), b), c) anebo d) obsahuje chirnální tekutě krystalický monomer.
3. 3. Postup podle nároků 1 a 2, který se vyznačuje tím, že tekutěkrystalické monomery a_x) anebo a₂) obsahují dvě reaktivní skupiny, které jsou přístupné polymerizací.
4. 4. Postup podle nároků 1 až 3, který se vyznačuje tím, že chirální sloučenina c) nese alespoň jednu reaktivní skupinu, která je přístupná polymerizací.
5. 5. Postup podle nároků 1 až 4, který se vyznačuje tím, že nanášení a následné vytvrzení probíhá při teplotě v rozmezí 10 až 180°C.
6. 6. Postup podle nároků 1 až 5, který se vyznačuje tím, že potahovací resp. potištovací prostředek místo komponenty b) obsahuje jako komponentu d) dispergační činidlo.
7. 7. Materiály, které byly potaženy postupem podle nároků 1 až

   6.

   ·· ««·· • · « * · » » ··»* ♦ ·« ·· ·« *» • · · · · » · * • · · · « ·· » · · » ··· · . • · · · * » ·· ««·. ·« »·

   - 34 8.

   9.

   10.

   11.

   12.

   13.

   14.

   15.

   16.

   17.

   18.

   19.

   Směsi vhodné jako reakční laky podle nároků 1, 3, 4 a 5 z

   5 až 99,8 hmot. % komponenty a_x) a

   0,2 až 20 hmot. % komponenty b), vždy vztaženo na celkové množství reakční lakové směsi. Směsi vhodné jako reakční laky podle nároků 1 až 5 z

   5 až 99,8 hmot. 0,2 až 20 hmot. 0,2 až 20 hmot.

   % komponenty a ₂), % komponenty b) a % komponenty c), vždy vztaženo na celkové množství reakční lakové směsi.

   Směsi podle nároků 8 a 9, které kromě v nich uvedených komponent obsahují rozpouštědlo nebo ředidlo nebo jiné pomocné látky obvyklé pro reakční lakové směsi v obvyklých množstvích.

   Směsi podle nároku 10, v nichž rozpouštědlo nebo ředidlo sestává převážně z vody.

   Předměty opatřené vrstvou laku podle nároků 8 až 11.

   Postupy podle nároků 1 až 12, které se vyznačují tím, že se na podklad nanesou minimálně dvě na sebe položené vrstvy, které se liší tím, že chirální sloučenina v jedné vrstvě má vždy opačný a přibližně stejně velký smysl otáčení spirály než chirální sloučenina ve druhé vrstvě.

   Směsi podle nároků 1 až 5 vhodné jako tisková pasta, v nichž je komponenta b) nahrazena dispergačním činidlem d) zvyšujícím rozpustnost.

   Směsi podle nároku 14, v nichž je dispergačním činidlem d) derivát kyseliny alkenyljantarové nebo alkyljantarové.

   Směsi podle nároků 1 až 5 vhodné jako disperzní barva, v nichž je komponenta b) nahrazena dispergačním činidlem d) zvyšujícím rozpustnost a jsou v nich v obvyklých množstvích obsaženy další pomocné látky obvyklé pro disperzní barvy.

   Směsi podle nároku 16 vhodné jako disperzní barva, v nichž je jako rozpouštědlo nebo ředidlo obsažena převážně voda.

   Použití polymerizovatelných tekutě krystalických sloučenin a směsí podle nároků 1 až 11 v lakových soustavách.

   Použití polymerizovatelných tekutě krystalických sloučenin a směsí podle nároků 1 až 5, 14 a 15 v tiskařských barvách a inkoustech.

   aa aa • a a a » a aa *a a a a a a a aa aa aa »aat aa aa a a · · • a a a a a a a a aa aaaa

   - 35 20. Postup výroby pigmentů, které obsahují polymerizovatelné tekutě krystalické sloučeniny nebo směsi podle nároků i až 5, pomocí tiskového procesu.