CZ164697A3 - Způsob oddělování složky z plazmy a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu přidávání reakčních činidel pro oddělování složek, jako je monomer fibrinu, z plazmy odstřeďováním, který spočívá v tom, že se na plazmu působí jedním nebo několika reakčními činidly přidávanými do vhodné reakční komory obsahující plazmu novým způsobem jejich přidávání.

Dosavadní stav techniky

V evropském patentovém spise EP 592.242 se popisují methody a směsi pro zcela nový fibrinový materiál k použití pro vytvoření fibrinového utěsňujícího koláře k zastavení krvácení, při nichž se na příslušné místo nanese směs zahrnující monomer fibrinu, který se zároveň s nanášením přeměňuje v polymer fibrinu. Výrazem ^'fibrin se zde rozumí fibrin I, fibrin II a/nebo ββ fibrin.

Dále ;je z evropského patentového spisu‘2P 0 654.669 znám způsob oddělování jedné složky krve, například monomeru fibrinu, z krve. Tento způsob oddělování složek kapaliny, obsahující několik složek různých specifických hmotností, zahrnuje vnesení krve do první komory zařízení, která je tvořena vpodstatě axiálně symetrickou vnější a vnitřní stěnou. Krev se podrobí odstřelování otáčením tohoto zařízení kolem osy souměrnosti komory tak, aby se mezi složkami krv.e utvořilo soustředné rozhraní. Alespoň jedna ze složek krve, například plazma, se pak převede do druhé komory v tomto zaV řízení, výhodně zmenšením objemu první komory během probíhajícího odstřelování tohoto zařízení. V první komoře je upravena vpodstatě axiálně symetrická vnitřní stěna tak, aby bylo zajištěno, že se veškerá krev podrobí odstředivému otáčení potřebnému pro separaci. Poloměr této vnitřní stěny/ je přizpůsoben požadované rychlosti otáčeni .

Ve druhé komoře se od plazmy působením vhodného enzymu oddělí frakce s nezesítěným polymerem fibrinu, která se následně opětně rozpustí na monomer fibrinu a zmenšením objemu druhé komory se převede přes filtr do injekční stříkačky.

Ukázalo se však, že oddělování jedné složky, například monomeru fibrinu, od ostatních složek krve pouze pomocí filtrace v zařízení popsaného typu nevede k uspokojivým výsledkům. Příčinou toho je hlavně skutečnost, že je obtížné zajistit uspokojivé oddělení frakce obsahující fibrin ve druhé komoře, čímž se poměrně velké množství v krvi obsaženého fibrinu ztrácí během následného převodu kapalné frakce z druhé komory do první komory při další fázi tohoto postupu.

Kromě toho při této dosavadní methodě s monomerem fibrinu vzniká při výše popsaném působení vhdoného enzymu na fibrinogen v plazmě na dně druhé komory nezesítěný polymer fibrinu v podobě hustého gelu. Aby vznikl požadovaný roztok monomeru fibrinu, bylo pro opětné rozpuštění gelu zapotřebí značného množství rozpouštěcího ústojného roztoku spolu s intenzivním mícháním. To mělo za následek několik nevýhod. Jednak vyžadují výhodné roethodý zpracování monomeru fibrinu, například k použití jako materiálu k utěsnění krvácení, popsanému v evropském patentovém spise EP 592.242, koncentrované roztoky monomeru fibrinu, a velké množství rozpouštěcího ústojného roztoku, potřebného k opětnému rozpuštění gelové hmoty, skýtá zředěné roztoky, které úplně nevyhovují, jednak může intenzivní míchání, nutné pro rozpuštění gelové hmoty na roztok monomeru fibrinu, poškodit zařízení i samotný fibrin.

Souvise ící, zároveň podávaná přihláška vynálezu o názvu Způsob a zařízení k oddělování jedné složky, jako je fibrin I z nemocné krve se týká způsobu oddělování nezesítěného polymeru fibrinu od plazmové frakce ve válcové komoře během odstředování, při kterémžto způsobu se nezesítěný polymer fibrinu ukládá na vnější stěně komory, načež se v komoře zbývající kapalná frakce z této komory odstraní a frakce s nezesítěným polymerem fibrinu, zůstávající v komoře vpodstatě uložena na stěně,, rozpustí přidaným rozpouštědlem a odstředivým mícháním.

- 3 Poněvadž k působení enzymu na plazmu dochází při probíhajícím odstřelováni, usazuje se vzniklý nezesítěný polymer fibrinu působením odstředivé síly na obvodové stěně komory v podobě tenké vrstvy gelu. Zbývající plazmová kapalina zůstává po skončeném odstřeďování na dně komory a lze ji odstranit jakýmkoliv vhodným způsobem. Požadovaný roztok monomeru fibrinu se pak připraví přidáním vhodného ústojného roztoku do komory s vrstvou gelu pro opět né rozpuštění gelu při následném odstředivém míchání. Tato methoda je v porovnání s dřívějšími raethodami výhodnější. Předně je opětné rozpouštění nezesítěného gelu ústojným roztokem Velmi účinné, částečně následkem velkého povrchu téhož množství fíbrinového gelu v porovnání s jeho množstvím vznikajícím při dosavadních methodách Proto je možno gel rozpustit malým množstvím rozpouštěcího ústojného roztoku, čímž se získá koncentrovaný roztok monomeru fibrinu. Za druhé je působení odstředivého míchání na ústojný roztok v gelem potažené komoře poměrně šetrnou methodou, která nepoškozuje za řízení ani monomer fibrinu získávaný jako produkt. Získaný roztok monomeru fibrinu má vysokou koncentraci monomeru fibrinu v rozmezí 10 až 30 mg v 1 ml roztoku, s výhodou asi 25 mg.ml^.

Souběžný, zároveň přihlašovaný vynález rovněž zahrnuje způsob, při němž se krev vnáší, výhodně v přítomnosti antikoagulačního činidla, do první komory zařízení, kde tato prsténcová komora he tvořena vnější válcovou stěnou a vnitřní válcovou stěnou, které jsou upraveny soustředně okolo společné osy, jakož i hoření a dolní stěnou, kde hoření nebo dolní stěna je tvořena tělesem pístu, přemístitelným uvnitř první komory, přičemž tento způsob dále zahrnuje otáčení tohoto zařízení kolem zmíněné společné osy pro prak ticky úplné rozdělení krve na buněčnou a plazmovou frakci, načež se získaná plazmová frakce převede působením tělesa pístu do druhé komory, vymezené vnější válcovou stěnou, která je upravena soustředně se zmíněnou společnou osou, čímž se v druhé komoře za přidávání vhodného enzymu vyloučí část nezesítěného polymeru fibrinu. Tato methoda se vyznačuje tím, že se plazmová frakce obsahující fibrinogen podrobí působená enzymu během odstřelování, takže vznik lý nezesítěný polymer fibrinu se ukládá na vnější válcovou stěnu druhé komory, načež se kapalná frakce, shromážděná na dně druhé ko mory, převede působením tělesa pístu do první komory, a že se fra ce s nezesíteným polymerem fibrinu, zbývající ve druhé komoře prakticky uložená na válcové stěně, rozpouští přidáním rozpouštědla a odstředivým mícháním. Popřípadě je pak možno enzym odstranit a takto vzniklý roztok monomeru fibrinu se odvádí do jakékoliv požadované nádoby.

Proto se snadno udržují aseptické podmínky při odvádění roz_T toku. Po opětném rozpuštění monomeru fibrinu lze jej převést do jakékoliv nádoby, například do injekční stříkačky pro další použití, jak popsáno v dosavadním stavu techniky. Před jeho převedením je možno enzym odstranit jakoukoliv vhodnou methodou.

Výše zmíněná souběžná přihláška popisuje rovněž zařízení pdo oddělování složek kapaliny odstřelováním otáčením kolem středové osy, kteréžto zařízení zahrnuje první prsténcovou komoru, vymezenou vnější válcovou stěnou a vnitřní válcovou stěnou, které jsou obě soustředně vytvořeny kolem osy otáčení, jakož i hoření a dolní stěnou, přičemž dolní stěna je vytvořena tělesem pístu přesunovatelným v první komoře, zařízení dále zahrnuje druhou komoru spojenou s první komorou prvním kanálem, kterážto druhá komora je vymezena vnější válcovou stěnou, soustředně upravenou kolem osy otá cení, a tělesem pístu a dolní stěnou, přičemž druhá komora je uzpůsobena tak, že se při odstřelování posune pod první komoru, a zařízení rovněž zahrnuje prostředky pro přivádění krve do první komory a prostředky pro přivádění směsi podporující oddělování, jakož i prostředky pro napojení alespoň jedné nádoby pro příjem kapaliny, i

přičemž tyto prostředky jsou spojeny s druhou komorou druhým kanálem. 11 výhodného provedení tvoří pístní tyč vnitřní stěnu provní komory.

Toto nové zařízení pro provádění způsobu podle této souběžné přihlášky se vyznačuje tím, že první kanál zahrnuje alespoň jeden kanál upravený mezi otvorem v hoření stěně prvná komory a otvorem v dolní stěně druhé kolory.

Výsledkem je zařízení, které je poměrně jednoduché a které

- 5 nezávisle na poloze pístu zajiščuje snadný a rychlý převod příslušných frakcí z jedné komory do druhé, a zejména kapalné frakce z druhé komory do první po oddělení frakce onsahující fibrin I. Tento posledně zmíněný převod je vyvolán zejména tím, že se kapalina po skončeném odstřelování automaticky shromáždí na dně druhé komory, takže je možno ji posunem pístu snadno převést do první komory.

Podle vynálezu popsaného ve zmíněné souběžné přihlášce je obzvláště výhodné, že uvedený alespoň jeden kanál probíhá vnitřkem vnější válcové stěny v první i druhé komoře, takže toto zařízení je možno snadno a jednoduše vyrobit.

Dále je možno vytvořit vyústění kanálu u dolní stěny druhé komory v jejím středu u prohloubení vytvořeného ve stěně tvořící dno druhé komory. Tím se kapalná fáze snadno a rychle svede přímo ďp vstupního otovru kanálu. Alternativně může být každý z těchto kanálů tvořen trubkou procházející přímočaře tělesem pístu, upevněnou svými konci jednak v hoření stěně první komory, jednak v dol ní stěně druhé komory, kde navazuje na části kanálu končící v té které komoře.

Kromě toho může první a druhá komora zahrnovat při obzvláště jednoduchém řešení společnou vnější válcovou stěnu vytvořenou vnějším a vnitřním válcem, utěsněné do sebe zapadajícími, které mezi sebou vymezují axiálně probíhající kanál, a tyto válce mohou být zakončeny na jednom konci koncovou stěnou obsahující otvor umožňující průchod p?'stní tyče spojené s tělesem pístu, kteréžto těleso pístu tvoří dolní stenu první komory, přičemž zmíněný kanál probáhá mezi koncovými stěnami válců k otvoru ležícímu bezprostřed ně u pístní tyče.

Za použití takovéhoto zařízení a způsobu byla do druhé komory předem vnesena vhodná reakční činidla pro usnadnění oddělování a zpracování žádaných/ složek v krevní plazmě. Například v evropském patentovém spise EP 592.242 je uvedeno, že soustava pro zychycování biotin-avidinu může být vhodně použita pro odstraňování batroxobinu z daného roztoku. Je třeba, aby biotin-batroxobin

- 6 byl přítomen v druhé komoře, aby mohl reagovat s fibrinogenem v plazmě a přeměnit jej v monomer fibrinu (který se ihned přemění v polymer fibrinu). Pro následné zachycení biotinylovaného batroxobinu za použití biotin-avidinové soustavy musí být avidin, kt;erý je vázán například na agarózu, přítomen v druhé komoře. V uzavřeném automatizovaném odstředíovacím zařízení je třeba tato činidla vnést do tohoto zařízení před zpracováním krve. Ukázálo se, že předchozí vnesení biotinylovaného batroxobinu a avidin-agarózy do téže komory není výhodné, poněvadž vysoká afinita avidinu k biotinu, který má za úkol enzym zachytit, zabraňuje, aby s fibrinogenem nejprve reagovalo dostatečné množství enzymu, tak jak je to požadováno.

Podstata vynálezu

Účelem vynálezu je poskytnout zařízení umožňující snadno umístit do reakční komory alespoň jedno reakční činidlo a uvolňovat je v požadovaném pořadí v případě jejich většího počtu. Výhodně mohou tato reakční činidla, jako jsou enzym a směs pro zachycování enzymu, být uvolňována jak požadováno, jsou-li použita v zařízení typu'popsaného ve výše zmíněné související přihlášce. K dosažení toheto cíle vynález poskytuje zařízení, které se vyznačuje tím, že v druhé komoře je upravena schránka, která obsahuje řadu oddělení pro umístění příslušných směsí podporujících' oddělování, přičemž tato schránka 2,shrnuje uzavírací člen, který uzavírá tato oddělení a je uzpůsoben je postupně, jsa aktivován pístem, otevírat pro uvolnění jejich obsahu.

Takováto schránka umožňuje jednoduše a snadno přidávat látky potřebné pro oddělování monomeru fibrinu, přičemž se tyto látky do ní plní předem. Kromě toho tato oddělení umožňují předem stanovený přídavek příslušného množství. Do jednoho oddělení se výhodně dává batroxobin chemicky vázaný na biotin, což umožňuje, že enzym batroxobin může být po použití snadno zachycen avidinem, který se proto dává do druhého oddělení schránky chemicky vázaný na agarózu v podobě velkých částic. Vysoká afinita biotinu k avidinu způsobuje, že se částice komplexní sloučeniny biotinylovaného batro- 7 sobinu s avidin-agarózou následně snadno odstraní filtrací z roztoku monomeru fibrinu. Umístění obou těchto látek do jejich příslušných oddělení též umožňuje jejich snadné dávkování v požadovaných okamžicích ovládáním pohybu pístu. Výše zmíněné látky nebo směsi, t.j. biotin-batroxobin a avidin-agaróza, mohou být použity v jakékoliv vhodné podobě, například v práškové lyofilizované formě.

Podle vynálezu je obzvláště výhodné, že schránka zahrnuje středový náboj,koaxiálně upravený ve vnitřku druhé komory, který· nese tři od sebe v určité vzdálenosti upravené radiální kotouče, vytvářející přepážky ve zmíněných odděleních a mající vpodstatě stejný obvodový profil, a že uzávůrový člen je tvořen objímkovitě tvarovaným tělesem, posouvatelně, avšak utěsněné obklopujícím zmíněné radiální kotouče.

Pro posun objímkovitě tvarovaného posouvátelného tělesa může být píst podle vynálezu výhodně opatřen dolů směřujícím trubkovým lemem, spolupracujícím s objímkovitě tvarovaným tělesem na schránce tak, že toto objímkovitě tvarované těleso postupně posunuje, čímž toto těleso postupně otevírá uvedená oddělení uvnitř schránky pro uvolnění jejich obsahu.

Podle vynálezu může uvedená schránka být upravena v souvislosti s axiálním průchodem do sousedící třetí komory, přičemž vněj ší strana objímkovitě tvarovaného tělesa schránky utěsněné přiléhá v

k postranní stěně axiálního průchodu alespoň po počástečním posunu tohoto tělesa, takže po konečném, pístem způsobeném přesunutí objímkovitě tvarovaného těles z jeho styku s obvodem nejnižší přepážky schránky umožňuje tato přepážka volný odtok'kapaliny z druhé komory do třetí komory. Tímto způsobem tvoří schránka výhodně část zařízení a napomáhá v jeho další činosti při oddělování monomeru fibrinu. Pro tento posledně uvedený účěí~iaůže třetí komora výhodně zahrnovat vnitřní prsténcové oddělení a vnější prsténcové oddělení a tato vnitřní a vnější prsténcová oddělení mohou být vzájemně spojena radiálně probíhajícím obvodovým kanálem-s upraveným prsténcovým filtrem pro zabránění průtoku kapaliny se zmíněnými enzymy.

- 8 Tak, aby náboj schránky rovněž vytvářel integrální část zařízení, může zahrnovat podle vynálezu axiální průchozí kanál a být usazen na vzhůru čnějícím čepu nacházejícím se uprostřed dna nějnižší třetí komory, kterýžto kanál je ve u dna napojen pro průchod kapaliny systémem kanálů na vnější prsténcové oddělení třetí komory, a hoření konec náboje může být upraven tak, aby byl utěsněné napojen na axiální průchod v tělese pístu, tak aby byl napojen na nádobu pro příjem kapaliny,, která je v pístu upravena.

Methody podle vynálezu se týkají zlepšených způsobů oddělování a izolování individuální složky krve nebo roztoku obsahujícího takovouto složku, Popisovaná metboda je však vhodná pro jakýkoliv postup přizpůsobitelný bubnové odstředivce, kde se během odstřeďování přidává k prvnímu roztoku alespoň jeden katalyzátor nebo reakčni činidlo. Jipé postupy, používané ke zpracování krve, které by mohly mít prospěch z této methody, aniž by však byly omezeny na izolování některé složky krve, zahrnují izolování takových složek krve, jako je plazma bohatá krevními destičkami, koncentrát krevních destiček, ryoprecipitovaný fibrinogen, jiné bílkoviny v plazmě, jako je thrombin, fibronektin a pod.

Výhodně pochází krev od jediného dárce a obzvláště výhodně je krev od osoby, jíž bude krevní složka aplikována.

I když zde uváděné methody jsou popisuvány na příkladu získávání roztoku monomeru fibrinu’ není rozsah vynálezu omezen pouze na tento případ, což odborníci jistě ocení.

Termín odstředivé míchání, jak se jej zde používá, se týká pohybu zařízení, při němž se znovurozpouštěcí ústojný roztok přivádí pro opětné rozpuštění meziproduktu, jakým je například gel nezesítěného polymeru fibrinu, ulpělý na stěnách vnější komory. Takový pohyb či odstředivé míchání zahrnuje odstřelování, jímž se zajistí, že veškerý dostupný povrch gelu je vystaven působení znovurozpouštěcího roztoku; výhodně zahrnuje takové odstředování, následované střídavým zastavováním a znovuzahájením otáčení Ύ témže směru a/nebo zastavováním a opětným zahájením otáčení v opačném směru, Typické odstředivé máchání zahrnuje, avšak není na tento režim omezeno, pěti- až třicetivteřinovou rotaci, výiodně pěti- až desetivteřinovou rotaci při 2.000 až 5.000 otáčkách za minutu v opakovaných dopředných/zpětných cyklech po jakoukoliv požadovanou dobu. U methody podle vynálezu je výhodná pěti- až desetivteřinová rotace při přibližně 3.000 otáčkách za minutu v opakovaných dopředných/zpětných cyklech po dobu 1 až 2 minut. Jak výše uvedeno, může být před tímto režimem zařazena poněkud déle trvající rotace, například po dobu 20 vteřin nebo delší, pro počáteční nanesení rozpouštědla .

Výraz fibrin, jak se jej zde používá, zahrnuje fibrin I, fibrin II nebo ββ fibrin.

Zařízení podle vynálezu, zahrnující soustavu pro dodávání reakčních činidel, poskytuje účinnou a přesnou methodu pro dodávání jednoho nebo několika reakčních činidel do reakční komory odstředivky. To je obzvláště významné v uzavřených automatizovaných odstředivek se samostatným pohonem pro použití k oddělování složek krve, ú nichž je nutno vnášet do reakční komory dve nebo několik reakčních činidel postupně, ϋ zde popsaných výhodných method a zařízení k získání roztoku obsahujícího monomer fibrinu, například pro použití v novém fibrinovém utěsňovacím materiáli; pro zastavení krvácení z ran, představuje postupné vnesení biotinylovaného batroxobinu, následované vnesením avidin-agarózy do komory obsahující plazmu, vysoce sofistikovanou methodu přípravy takovéhoto roztoku.

U výhodného provedení schránky pro předávání reakčních činidel ovládá tato schránka též průtok kapaliny mezi první a druhou a druhou a třetí komorou odstředivky, níže podrobněji popsané s přihlédnutím k připojeným výkresům.

Na těchto výkresech /

obr. 1 představuje pohled na axiální rez zařízením podle vynálezu ve výhodném provedení, obr. 2 představuje druhé výhodné provedení zařízení podle vynálezu,a

- 10 obr. 8 představuje třetí výhodné provedení zařízení podle vynálezu.

Vynálezem je samostatné uzavřené autómatizovátelné zařízení schopné převést celou krev v požadované složky krve, výhodně autologové složky, vhodné například k použití jako fibrinový utěsňovací materiál k zastavení krvácení z ran.

Toto zařízení se vhodně používá v pohyb udělující jednotce, v níž toto zařízení může být instalováno a která mu může udělit otáčivý požadovaný pohyb kolem jeho osy a ovládat pomocí t lačné tyče posun pístu, atd., jak bude patrné z následného popisu.

Výhodně se soustava pro přidávání reakčních činidel k oddělování složek krve používá v zařízení, popsaném ve výše zmíněné související přihlášce, a je proto níže popsána s odvoláním na toto zařízení. Je však samozřejmé, že by mohla být použita v jakémkoliv jiném zařízení s reakční komorou, vyžadujícím přidání jednoho nebo několika reakčních činidel.

Zařízení podle obr. 1 je vytvořeno z částí vpodstatě rotačně symetrických za předpokladu, že může být snadno viHiS-st eno zneinyni způsobem v odstředivce tak, aby mohlo být podrobeno odstřelování kolem středové osy 1. . Výhodné provedení tohoto zařízení, znázorněné na obr. 1, zahrnuje vnější nádobu 2 a vnitřní nádobu 3, tak uzpůsobené, aby do sebe dokonale zapadaly a všude k sobě těsně přiléhaly s výjimkou oné části, kde je upraven axiálně probíhající mezilehlý kanál 4. Kanál 4 je tvořen drážkou vé vnitřní nádobě 3. Obě nádoby 2 a 3 vykazují příslušné hoření části 5 a 6, v nichž je upraμ» — *** w— ven středový otvor 7 umožňující průchod pístní tyče 8. Kolem otvoru 7 přecházejí obě nádoby v axiálně probíhající části 9 a 10., které těsně obklopují dutou pístní tyč 8 ve směru od vnitřku nádob. Vnější nádoba 2 se dotýká duté pístní tyče 8 krátkou radiálně směřující přírubou 11, opatřenou vybráním 12 pro těsnící kroužek.13.

Jak je znázorněno na obr. 1, táhne se kanál 4 mezi vnitřní a vnější nádobou po celé délce podél válcových stěn vnější a vnitřní nádoby a podél hořeních částí 5, Q a axiálních částí 9 a 10 k otvoru bezprostředně pod těsnícím kroužkem 13 v otvoru 7. Axiální část 10 vnitřní nádoby 3, přiléhající k otvoru 7, má takové rozměry, že kolem duté pístní tyče 8 zůstává úzký, avšak volný průchod do vnitřku nádob 2 a 3.

V nější nádoba 2 vykazuje válcovou část st&jného průměru, jak patrno z obr. 1. Směrem dolů pokračuje tato část dolní válcovou částí 14 poněkud většího průměru přes krátkou přechodovou část 15, vytvářející komolekuželovitý vnitřní povrch 16. Vnitřní nádoba 3 končí v místě, kde přechodová část 15 vnější nádoby 2 přechází ve válcovou část 14 většího průměru. Dolní konec vnitřní nádoby 3 zahrnuje vnější povrch 17 komolekuželovitého tvaru, lícující s komolekuže lo vitým povrchem 16 vnitřní strany vnější nádoby 2. Bezprostředně pod dolním koncem vnitřní nádoby 3, která končí radiálním povrchem 18, jsou upraveny vnější 19 a vnitřní 20 prsténcové talíře. Tyto talíře k sobě těsně přiléhají, až na to, že mezi sebo u vymezují kanál 21 v axiální rovině od sgředového otvoru 22 směrem k vnitřní straně vnější nádoby 2, kde kanál 21 navazuje na kanál 4 mezi vnější nádobou 2 a vnitřní nádobou 3 axiálně probíhající částí 23. Kanál 21 a axiálně probíhající část 23 kanálu jsou vhodně vytvořeny žlábkem ve straně vnitřního talíře 20 přivrácené k vnějšímu talíři 19. Oba talíře 19 a 20 se svažují šikmo ke středu, takže mají vnitřní a vnější komolekuželovíte povrchy, viz obr. 1, a tím směřují dolů ke středovému otvoru 22. Z obr. 1 je rovněž patrno, že vnitřní talíř 20 vykazuje radiální povrch 24, přiléhající k protilehlému radiálnímu povrchu 18 vnitřní nádoby 3. Radiální povrch 24 vnitřního talíře 20 je opatřen vybráním 25 pro těsnící kroužek 23.

Oba talíře 19 a 20 jsou přitlačovány k radiálnímu povrchu 18 vnitřní nádoby 3 pláštěm 27, navazujícím směrem dolů na vnější nádobu. Tento plást 27 je tvořen obvodovým objímkovým dílem 28, uzpůsobeným, aby těsně přiléhal k vnitřní straně vnější nádoby 2, k níž je upevněn vhodným způsobem, například obvodovým žebrem 29 na vnější straně objímkovitého dílu 28, zapadající^ do příslušné obvodové drážky 30 na vnitřní stradě vnější nádoby 2. Utěsněné spojení je zajištěno těsnícím kroužkem 31 vloženým do obvodového vybrání na vnějším obvodu vnějšího talíře 19. Plaší 27 dále zahrnuje poměrně

- 12 poměrně tenkou stěnu 32 upravenou, aby tvořila spodní dno zařízení v poloze znázorněné na obr. 1. Tato stěna 32 je vytvořena prakticky rovnoběžně s vnějším talířem 19 a vnitřním talířem 20 tak, že stěna 32 probíhá od vnitřní strany objímkovitého dílu 28, přivrácena k talířům 19 a 20, směrem dolů prakticky až po úroveň spodního okraje 33 vnější nádoby 2. K vyztužení této poměrně tenké stěny 32 jsou v pravidelných odstupech upravena radiální výztužná žebra 34, z nichž je na obr. 1 znázorněno pouze jedno. Toto žebro 34 je vytvořeno tak, že jednou svou částí leží vně stěny 32, druhou pak uvnitř stěny 32, viz obr. 1. Tato druhá část je označena vztahovou značkou 35 a je upravena tak, že přiléhá ke spodní straně vnějšího talíře 19, takže pomáhá udržovat talíře 19 a 20 spolehlivě v jejic poloze.

Mezi vnější talíř 19 a plást 27 je vtěsnána dělící přepážka 36. Tato přepážka 36 zahrnuje středovou trubku 37, která je nasazena na čepu 38 čnějícím axiálně dovnitř, který je nedílnou součástí stěny 32 pláště 27. Trubka 37 je vytvořena tak, že tvoří nedílný celek s na svém obvodě .praveným, směrem od ní se táhnoucím talířem 39 tak že zpočátku je tento talíř mírně nakloněn směrem dolů ke stěně 32 pláště 27, načež krátce probíhá axiálně, aby pak pokračoval prakticky rovnoběžně se stěnou 32 pláště 27. Stěna talíře 39 je na svém obvodu ukončena krátkým radiálním úsekem 40, spočívajícím na rameni 41 na vnitřní části 35 žebra na plášti 27. Mezi vnější obvodový úsek 40 stěny talíře 39 a spodní stranu vnějšího talíře 19 je vtlačena prsténcová filtrační jednotka 42. Tato prsténcová filtrační jednotka 42 se dotýká prakticky radiálně tvarovaného povrchu 43 přilehlé vnější strany vnějšího talíře 19. Zařízení a methody, při nichž se používá takovéhoto prsténcového fil tru, jsou předmětem související souběžně podávané přihlášky o názvu Odstředivka s prsténcovým filtrem.

K zabezpečení stability dělící přepážky 36 jsou mezi středovou trubkou 37 a stěnou talíře 39 ještě upravena radiální žebra 44. /

Soustava podle vynálezu pro přidávání reakčních činidel zahrnuje schránku 45, upravenou na konci středové trubky 37, který leží proti dělící přepážce 36 pláště 27. Tato schránka je uzpůsobena k selektivnímu uvolňování reakčních činidel do druhé komory 75. Zahrnuje protáhlou část 46 trubky, která tvoří nedílný celek s radiálním diskem 47 a nese dva další radiální disky 48 a 49. Tyto radiální disky 48 a 49 jsou vlivem tření uloženy neupevněné každý na své straně od pevného disku 47. Tyto volné disky 48 a 49 jsou udržovány v odstupu od pevného disku 47 obvodovými rameny 50 a 51, upravenými na obvodu protáhlé části 46 trubky. Všechny tři disky 47,48 a 49 mají stejný vnější průměr a nesou na svém okraji obvodovou posouváte lnou objímku 52.

Jak je znázorněno na obr. 1, přiléhá dělní disk 49 k horečnímu konci trubky 37 dělící přepážky 36, čímž je určena poloha schránky 45 v axiálním směru. Tato poloha je dále určena tak, že když se posouvatelná objímka 52 schránky posune v axiálním směru, dotkne se svým dolním koncem utěsněné vnitřní hrany 53 vnějšího talíře 19 vo středovém otvoru 22 - viz obr. 1. Při této poloze objímky 52 je prostor,obklopující objímku 52 uvnitř vnitřního talíře 20, stále ještě spojen se vstupním otvorem do kanálu 21 mezi vnějším talířem 19 a vnitřním talířem 20. Axiální délka posouvatelné objímky 52 je upravena tak, že k zasunutí do vnějšího talíře 20 dochází dříve,, než hoření konec (viz obr.l) objímky 52 se vysune z dotyku s pevným radiálním diskem 47 při axiálním posunu objímky 52 směrem dolů. Vnitřní průměr objímky 52 je přizpůsoben též vnějšímu průměru axiálně probíhající části stěny talíře 39 dělící přepážky 36 tak, že pokračující posun objímky 52 směrem dolů k plášti 27 způsobí, že objímka 52 dosedne pevně na dělící přepážku 36, jakmile se odpoutá od vnějšího talíře 19. Délka axiální části dělící přepážky 36 odpovídá též axiální délce objímky 52, takže objímka 52 se v nejnižší poloze prakticky úplně vsune do dělící přepážky 36.

Jak je patrno z obr. 1, nese dutá pístní tyč 8 obvodový píst 55 uvnitř vnější nádoby 2 a vnitřní nádoby 3, který se přes těsnící kroužek 56 utěsněné ^dotýká vnitřní strany vnitřní nádoby _3.

Uvnitř duté pístní tyče 8 je upravena Uuerova spojka 57 pro nasunutí běžné injekční stříkačky 58 se zátkou 59, kterážto zátka působí' jako píst na obsah injekční stříkačky 58. Luerova spojka 57 je vytvořena vpodstatě jako jako trubka určité délky, která komolekuželovitou částí 60 spojena se středovým otvorem 61 v pístu 55. Trubka spojky 57 je opatřena radiálně dovnitř sahajícím žebrovím 62 pro vedení toku kapaliny, vytékající z injekční stříkačky 58 směrem od středové osy ke stěně trubky a tím kolem protáhlé části 46 trubky do níže upravené schránky 45. Protáhlá část trubky má takovou délku a takové rozměry, že se může utěsněné napojit na trubku tvořící Luerovu spojku 57 uvnitř duté pístní tyče 8, když se píst 55 nachází ve své nejdolejší poloze poblíž pláště 27. Aby se dosáhlo uvedeného utěsněného spojení, je vnitřní strana trubky Luerova spojky 57 vytvořena s postupně se zmenšujícím průměrem na svém k pístu 55 přivráceném konci.

Kolem středového otvoru 61 pístu 55 je vytvořen axiálně probíhající trubkový lem 63 tvořící s pístem nedílný celek. Tento lem 63 má takový průměr a takovou délku, že se příslušným pohybem pístu 55 způsobí výše zmíněné posunutí posouvatelné objímky 52 schrán ky 45 do polohy, v níž se objímka 52 dotkne vnitřní hrany 53 středového otvoru 22 v obou talířích 19 a 20 a následně pak dělící přepážky 36.

Kolem dutého pístu 55 je na hoření straně uvnitř nádob 2 a 3 upraveno pružné prsténcové přírubové těsnění 64, viz obr. 1. Toto přírubové těsnění je uzpůsobeno k ternu, aby zabránilo nežádoucímu průniku kapaliny ze vnitřku nádob 2 aj3 do kanálu 4, avšak umož nilo průtok kapaliny, jestliže pohyb pístu 55 vyvolá tlak na toto těsnění.

Jak je znázorněno v hoření části obr. 1, spojuje první komoru 70 s hadicí 65 otvor 66 ve vnější nádobě 2 a vnitřní nádobě 3. Toto spojení je známé a proto není podrobněji znázorněno, je však možno toto spojení v případě potřeby přerušit. Kromě toho je obvyklým způsobem upraven ot-vor pro únik vzduchu, opatřený vhodným filtrem;: proto není ani znázorněn ani podrobněji popsán.

Z oblasti mezi dělící přepážkou 36 a pláštěm 27 a po celé cestě vzhůru vnitřkem středové trubky 37 dělící přepážky 36 a vnitř kem protáhlé části 46 trubky schránky 45 je upraven kanál 69.

Tento kanál 69 umožňuje průtok kapaliny z uvedené oblasti do injekční stříkačky 58, když hoření konec trubky 46 se napojí na trubku Luerovy spo ky 57 uvnitř pístní tyče 8. U nejspodnější části čepu 38 je v plášti 27 upraven kanál 66; čep 38 je vytvořen s plochým axiálním povrchem a má vpodstatě kruhový průřez. Tím je mezi čepem a sousedící částí vnitřní strany trubky 37 vytvořen prostor. Bezprostředně nad čepem 38 je vytvořena oblast 67, kde dělící přepážka 36 má pon&kud menší vnitřní průměr. Tím je umožněno vložení malého filtru 68 bezprostředně nad tuto oblast, viz obr. Ij takže kapalina musí projít tímto filtrem, dříve než vstoupí do protažené čínští 46 trubky schránky 45.

Popisované zařízení zahrnuje rovněž první prsténcovou komoru 70, kterou je též možno nazvat dělící komorou, vymezenou uvnitř dutým pístem 8, tvořícím vnitřní válcovou stěnu 71, a z vně jšku vnější válcovou stěnou 72', tvořenou vnější nádobou 2 a vnitřní nádobou 3. Jestliže je v obvyklé používací poloze, je první prsténcová komora 70 nahoře ohraničena hoření stěnou 73 tvořenou hořeními částmi 5 a 6 nádob £ a 3». Dole je prsténcová komora 70 vymezena spodní stěnou 74 tvořenou pístem 55. Druhá komora 75 je vytvořena pod pístem 55 a je ohraničena toutéž vnější válcovou stěnou 72 jako první komora 70. Dole je druhá komora 75 vymezena druhou dolní stěnou 76, tvořenou vnějším talířem 19 a vnitňím talířem 26; Schrán ka 45 je upravena střeďověťve vnitřku druhé komory 75. Pod druhou dolní stěnou 76 je upravena třetí komora 77, která je vymezena dělící přepážkou 36 a prsténcovou filtrační jednotksu 42. Kromě toho je třetí komora 77, kterou je též može nazývat filtrační komorou, spojena s druhou komorou 75,ptůchodem, tvořeným středovým otvorem 22 ve vnějším talíři 19 a vnitřním talíři 20. Fod dělící přepážkou 38 je pak vytvořena čtvrtá komora 78, která je dole vymezena stěnou 32 pláště 27, částmi objímkovitého dílu 28 pláště 27 a spodní stranou vnějšího talíře 19. Čtvrtou komoru 78 je též možno nazývat sběrnou komorou.

Jak výše uvedeno, je zařízení poďle vynálezu v první řadě vhodné pro oddělování složky, jako je monomer fibrinu, z krve, a pro tento účel se druhá komora 75 a výhodně i hoření komora 80 schránky 45 naplní předem vhodným enzymem, jako je batroxobin.

Jak je uvedeno v evropském patentovém spise EP 592.242, je možno použít kterélhokoliv enzymu podobného thrombinu. Takové enzyrpy za hrnují samotný thrombin a jakýkoliv jiný materiál mající podobný účinek, jako je ancrod, acutin, venyyme, asperaza, botropaza, ero tabaza, flavorxobin, gabonaza a výhodný batroxobin. Batroxobin může být chemicky vázán na biotin, což je synthetická látka umožňující, aby byl batroxobin známým způsobem zachycen avidinem v se stavě avidin-agaróza. Proto se sestava umístí do dolní komory 81 schránky 45. Jak sestava biotin-batroxobin, tak sestava avidinagaróza se poměrně snadno vnesou do komory 80 resp. komory 81 uvnitř schránky 45 předtím, než se schránka 45 vloží do zařízení podle vynálezu.

Jako poslední se do tohoto zařízení vloží injekční stříkačka 58, která obsahuje ústojný roztok o plí 4, připravený z acetátu zředěného kyselinou octovou , který je vhodný pro přijetí fi brinu I.

Je též možno použít jiného známého ústojného roztoku. Rozppouštěcím ústojným roztokem může být kterýkoliv kyselý ústojný roztok, výhodně ten, který má pH v rozmezí od 1 do 5. Vhodnými příklady jsou kyselina octová, kyselina jantarová, kyselina glukuronová, kyselina cysteinová, kyselina krotonová, kyselina itakonová, kyselina glutonová, kyselina mravenší, kyselina asparágová, kyselina adipová a sole kterékoliv z těchto kyselin. Výhodné jsou kyselina jantarová, kyselina asparágová, kyselina adipová, a sole kyseliny octové, například octan sodný. Rovněž je možno provést solubilizaci při neutrálním pH pomocí ehaotropního činidla. Vhodnými činidly jsou močovina, bromid sodný, hydrochlorid guanidinu, KCNS, jodid draselný a bromid draselný. Koncentrace a objemová množství takovýchto kyselých ústojných roztoků nebo takového chao tropního činidla jsou uvedena v evropském patentovém spise EP 592 242. i

Během vnášení krve nebo bezprostředně po něm se pístní tyč 8 zatlačí tak hluboko do vnitřku zařízení, že se posouvatelná ob17 jímka 52 schránky 45 posune dolů v utěsněném dotyku průchodem v druhé dolní 76 do třetí komory 77. Tím se zároveň otevře přístup k sestavě biotin-batroxobin uvnitř hoření komory 80 schránky 45.

Když je zařízení připraveno k použití, vnese se běžným způsobem vzorek krve do první komory neznázorněnou jehlou a hadicí 65, přičemž e ke vzorku krve známým způsobem výhodně přidáno anti koagulační činidlo. Během vnášení krve hadicí 65 a otvorem 66 do vnitřku první komory 70 se z komory známým způsobem odstraňuje vzduch. Po skončeném naplnění krví se hadice 65 odstraní a otvor 66 se uzavře. Pak se zařízení s krví vloží do odstředivky, která mezi jiným napomáhá k tomu, že se jednotlivé části zařízení k sobě utěsněné přitlačí. V odstředivce se zařízení podle vynálezu otáčí kolem středové osy. Následkem odstřelování se krev v první komoře 70 rozdělí na plazmovou frakci usazenou radiálně uvnitř zbývající části krve, kterážto ostatní část krve obsahuje červené a bílé krvinky. Jak je uvedeno v evropském patentovém spise EP 592.242, mohou být krevní destičky přítomny podle přání v kterékoliv z obou frakcí, tím, že se mění rychlost a délka doby odstřeďování. Rychlost otáčení u zařízení podle vynálezu je typicky v rozmezí 2.000 až 10,.000 otáček za minutu a lze ji podle potřeby měnit v různých fázích postupu, jak je popsán zde a v evropském patentovém spisu 654.669.

Když se rozhraní mezi plazmou a zbývající složkou krve stabilizuje t.j. když oddělení je úplné, začne se následkem vytahování pístu 55 vzhůru pístní tyčí 8 zmenšovat objem první komory 70. Tím přechází nejprve případná vnitřní vrstva vzduchu kanály 4 a 21 do druhé komory 75, a další pohyb pístu 55-způsobí, že do druhé komory 75 přejde též plazma. Pohyb pístu se zastaví, když celá vrstva plazmy byla převedena do druhé komory 75, t.j. když rozhraní mezi plazmovou frakcí a zbývající frakcí krve dosáhne vnitřní stěny 71 první komory 70.

Ve druhé komoře 75/se plazmová frakce dostane do styku s enzymem batrpxobinem, což má za následek, že monomer fibrinu, který ihned polymeruje v nezesítěný polyme fibrinu, se oddělí od plaz mové frakce. Tento pochod probáhá za nepřetržitého odstřelování, čímž se polymer fibrinu dokonale odstraní ze zbývající Části plazmové frakce, přičemž polymer fibrinu vzniká reakcí sestavy biotinbatroxobin a usazuje se jako viskózní vrstva na vnější válcové stěně 72. Po skončení tohoto oddělování se odstřeďování zastaví, čímž je umožněno zbývající poměrně tekutou část plazmové frakce snadno vtlačit zpět do první komory 70, nejprve zvednutím pístu 55 k převedení vzduchu z první komory 70 do druhé komory 75 a následným zatlačením pístu 55 dolů. Polymer fibrinu může zůstat na vnější stěně nebo může začít s ní sklouzat, avšak v tomto případě polymer klouže dolů mnohem pomaleji než nadbytek kapaliny. Takto je možno toto převedení kapaliny provést poměrně snadno a rychle dříve, n ž viskózní vrstva s polymerem fibrinu dosáhne otvoru do kanálu 21.Popřípadě je možno uěinit jiná opatření, aby se zabránilo viskózní vrstvě dosáhnout vstupu do kanálu 21 příliš rychle, například tím, že se na druhé dolní stěně 76 upraví kruh vzhůru čnějících zubů 82, jak to je na obr. 1 naznačeno přerušovanou čarou. Tento odstřeďovací/vyprazdňovací postup se může podle potřeby dva- i vícekrát opakovat, aby se od polymeru fibrinu oddělilo co nejvíce plazmové kapaliny.

Jakmile je zbývající část plazmové frakce vypuzena z druhé komory 75., posune se posouvatelná objímka 52 schránky 45 dále dolů, takže je umožněn přístup do nejníže položené komory 81. Zároveň s tímto posledně zmíněným posunem objímky 52 nebo v souvislosti s ním se zátka 59 injekční stříkačky 58 stlačí úplně dolů pomocí vřetene působícího zvnějšku, čímž se ústojný roztok o pH 4 převede do druhé komory 75, což se může provést zároveň se zahájením odstředivého míchání. Přidání ústojného roztoku o pH 4 způsobí, že se polymer v něm rozpustí, a přítomnost sestavy avidin-agaróza v dolní komoře 81 uvnitř schránky 45 způsobí, že se sestava biotin-batroxobin obvyklým způsobem váže na avidin. Pokračujícím posunem pístu 55 dosedne posouvatelná objímka 52 na schránce 45 na dělící přepážku 36 a oddálí se od stěny 76, což způsobí, že se uvolní přístup do třetí komory 77. Tím může obsah druhé komory 75 volně stéci do třetí komory 77, Výhodně se opětné rozpouštění provádí při odstředivém míchání, Ikteré zahrnuje odstřeďování a řadu zastavení a opětného rozběhnutí dopředného a zpětného míchacího pohybu.

Pokračující odstřeďování má za následek, že roztok monomeru se ve třetí komoře muže .oddělit průtokem přes prsténcovou filtrační jednotku 42, na níž se zachytí poměrně velké částice agarózy s k ní přes soustavu biotin-avidin vázaným batroxobinem. Když roztok monomeru fibrinu přešel působením výše zmíněného odstřeďování do nejspodnější čtvrté komory 78, odstřeďování se přeruší a roztok fibrinu I se snadno převede do injekční stříkačky

5.8 opětným vytažením zátky 59 vzhůru, čímž se hoření konec protáhlé části 46 trubky napojí na trubku Luerovy spojky 57, tvořící spojení s injekční stříkačkou 58.

Tím, že se polymer fibrinu ve druhé komoře 75 oddělí od plaz mové frakce během pokračujícího odstřeďování a že se roztok monomeru fibrinu oddělí odstřeďováním ve třetí komoře 77, je možno dosáhnout poměrně vysokého výtěžku monomeru fibrinu ze zpracovávaného vz orku krve.

Vynález byl popsán na výhodném provedení. Je však možno provést mnoho obměn, aniž by se tím vybočilo z rámce vynálezu.

Na obr. 2 jsou znázorněny takové obměny na druhém provedení vynálezu, kfceré více méně odpovídá provedení vynálezu znázorněnému na obr. 1. Provedení znázorněné na obr. 2 zahrnuje první komoru 90 a druhou komoru 91, oddělené od sebe pístem 92, který zahrnuje dutou pístní tyč 93, vymezující první komoru z vnitřku. Z vnějšku jsou obě komory vymezeny příslušnou částí trubkového členu 94, tvořícího vnější válcovou stěnu 95 obou komor 90 a 91. Nahoře je první komora ohraničena hoření stěnou 85, která opět je tvořena hořením víkem připevněným k trubkovému členu 94 pomocí kroužku 96 přišroubovaného k trubkovému členu 94. V hoření stěně 85 je vytvořen otvor pro průchod duté pístní tyče 93, Dole je druhá komora 91 ohra ničena dolní stěnou 96a tvořenou obvodovou vnitřní přírubou v trubkovém členu £4. Na straně přivrácené do druhé komory 91 vykazuje trubkový člen 94 komolekuželovitý povrch 97, skloněný směrem od pístu 92 do středu druhé komory 91. V dolní stěně 96a je vytvořen středový průchozí otvor 98 ďo třetí komory 99. Třetí komora je vymezena dělící příčkou 100 a prsténcovým filtračním členem 101, vloženým mezi dolní stěnu 96a a dělící příčku 100 a vedoucím do čtvrté prsténcové komory 102. Čtvrtá komora 102 je vymezena miskovitě tvarovaným víkem 103, připevněným k trubkovému clenu 94 závity.

Toto víko 103 udržuje pomocí mezilehlých žeber 103a dělící příčku 100 ve středové poloze uvnitř trubkového členu 94, přičemž zároveň přitlačuje prsténcový filtrační člen 101.

K ve středu upravenému a vzhůru čně jícímu čepu 104 je na dělící příčce 100 upevněna schránka 105. Schránka 105 je tvořena protáhlou částí 106 trubky s radiálními disky 107, 108 volně na ní nasazenými a vytvářejícími komory BE a AA pro zmíněné enzymy pomocí přesouvatelné objímky. Tyto radiální disky jsou udržovány na protáhlé části 106 trubky v požadovaných vzdálenostech od sebe výstupky upravenými na vnějším obvodu protáhlé části 106 trubky, která vykazuje ve směru zdola nahoru zmenšující se průměr.

Z hoření části první komory 90 jsou upraveny průchozí kanály 115 a 116 na dno druhé komory 91. Tyto kanály jsou vytvořeny po celé délce nepřerušenými stěnami 117 a 118 trubky, probíhají rovnoběžně s osou otáčení zařízení a jsou na koncích ukončeny v navazujících otvorech v hoření stěně 85 a v dolní stěně 96a. Spojení mezi těmito kanály, tvořenými stěnami trubky, a komorami je zajištěno vhodnými otvory a v nich umístěnými zátkami. Nepřerušené stěny 117 a 118 trubky procházejí otvory v pístu 92. Všude jsou upraveny těsnící kroužky, aby se zabránilo prosakování.

Uvnitř pístu 92 je uprostřed upravena spojka 120 zabezpečující spojení s njekění stříkačkou 121, umístěnou v duté pístní tyči 03, a s hořením koncem protáhlé části 106 trubky schránky 105 Na spojce 120 je upraven trubkový lem 122 čnějící dolů do druhé ko mory 91, kterým se posunuje posouvatelná objímka 110 na schránce 105. Jak je patrno z obr. 2, je vnější průměr objímky 110 přizpůsoben průměru středového průchozího otvoru 98 do třetí komory 99 tak, že objímka 110 je vedena a udržována dolní stěnou 96a v jakékoliv poloze a tedy i v nejdolejší poloze, v níž se objímka 110 již nedotýká dolního, nejníže se nacházejícího radiálního disku 109 uvnitř schránky 105 a tím umožňuje průtok kapaliny z druhé komory 91 dolů do třetí komory 99. Ze čtvrté komory 102 je upraven kanál 123', který prochází vzhůru středem čepu 104 na ďělící příčce

- 21 100 a pokračuje vzhůru protáhlou částí 100 trubky schránky 105, takže kapalina může z něho přetéci do injekční stříkačky 121.

Zařízení na obr. 2 se používá stejným způsobem jako zařízení na obr. 1, přičemž je samozřejmě upraveno též zařízení k na pojení hadičky pro přívod krve.

Další provedení je znázorněno na obr. 3, které má mnoho stejných základních částí jako provedení znázorněná na obr. 1 a 2. Kanál 4 pro dopravu kapaliny je výhodně tvořen drážkou vytvořenou buď ve vnitřní nádobě 3 nebo ve vnější nádobě 2, které do sebe,zapadají. Jak patrno z obr. 3, kanál 4 pokračuje vzhůru mezi příslu-šnými hořeními částmi 5 a 6 a ústí do oblasti odsazeni·' 300 a nepokračuje mezi axiálně probíhajícími částmi 9 a 10 (jako na obr. 1).

Pružné přírubové těsnění 64 přiléhá přímo k oblasti odsazení 300, takže požadovaná kapalina (t.j. plazma), která má procházet kolem přírubového těsnění 64, jde přímo do otvoru kanálu 4 mezi hořeními částmi 5 a 6., aniž musí procházet mezi pístní tyčí 8 a vnitřní axiálně se prostírající částí 10.

U další obměny znázorněné na obr. 3 byly zuby 82, na obr. 1 nahrazeny fibrinovým filtrem 310, což je řada zubů nebo hrotů upravených do kruhu (například na rámu nebo kroužku) kolem schránky 45 blízko dna druhé komory 70. Filtr 310 je připojen na jednom nebo několika místech připojen k dolní stěně 76, avšak je vpodstatě otevřen poblíž dolní stěny 76 tak, aby nadbytek kapaliny mohl být účinněji odveden. Toto uspořádání pomáhá ulehčit situace při použití zařízení znázorněného na. obr. 1, kdy polymer fibrinu je zadržován, jak to je požadováno, zuby 82, avšak kdy může být polymerem fibrinu též zadržovánoiUrčité množství kapaliny.

Na obr. 3 jsou znázorněny i další obměny, zejména se týkající injekční stříkačky, kolem níž je upraven ochranný držák 320, který ji vpodstatě obklopuje. Držák 320 je s výhodou válcový nebo povšechně odpovídá tvaru injekční stříkačky. Víko 322^ držáku injekční stříkačky je ením^telně nasazeno na hoření část držáku 320 a tvoří násadu pro snadné vynětí injekční stříkačky a držáku 320 ze zařízení po skončeném zpracování, skýtajícím v injekční stři22 kačce požadovaný produkt (například roztok monomeru fibrinu). Držák 320 může být zhotoven z ohebného nebo tuhého polymerního materiálu, aby injekční stříkačku 58 chránil během zpracování krve. Tím, že se pracovník nedotýká injekční stříkačky přímo, lze ji přenášet pro použití na jiné pracoviště kontaminace. Rovněž může být pro držák 320 upraveno snímátelné spodní víko (neznázorněné), zejména tam, kde předem sterilizovaná injekční stříkačka 58 s držákem 320, obsahující požadovaný kyselý ústojný roztok, tvoří součást pracovního souboru pro dotyčné zařízení. Na obr. 3 je rovrěž znázorněn sdružený člen 324 víka injekční stříkačky, který je axiálně posuvný ve víku 322 působením například vzhůru a dolů se pohybující tyče (neznázorněné )-j která může být částí pohonné jednotky pro popisované zařízení. Zátka 59 je uzpůsobena k přijmutí sdruženého členu 324 jak pro uzavírací, tak pro neuzavírací polohu. Toho může být dosaženo například upravením vybrání 326 za rovinnou přijímací částí 328 ve vnitřku zátky 59 a příslušným výčnělkem 330 na hřídeli sdruženého členu 324. Velikosti a tvary těchto prvků se volí tak, aby sdružený člen 324 mohl být posunut dolů minimální silou, tak aby zatlačil zátku 59 dolů, aniž by výčnělek 330 přešel kolem přijímací části 328. Tímto způsobem¹ je možno sdružený člen 324 posunout vzhůru, aniž by se změnila poloha zátky 59. Jestliže se na sdružený člen 324 působí mírně větší dolů působící silou, když se dotýká zátky 59, zapadne výčnělek 330 do vybrání 326, což způsobí, že se zátka 59 nyní bude posouvat se sdruženým členem 324.

Rovněž axiálně prodloužený lem 63 je na obr. 3 znázorněn ΐ

jako součást dokonale zapadající do dna pístu 55.

Popsáné součásti jednotlivých zařízení lze snadno vyrobit z vhodných plastických materiálů lisostřikem a proto jsou tato zařízení poměrně málo nákladná a vhodná pro jednotlivé použití.

Lze tedy použít jakýchkoliv vhodných materiálů. Výhodně lze použít stálých polymerů ozářených gama paprsky, jak se jich používá v průmyslu vyrábějícím lékařská zařízení. U výhodného provedení jsou vnější nádoba a píst z polykarbonátu, držák, víka a tla- 23 čítko injekční stříkačky jsou z polypropylenu, filtr je z polyethylenu, injekční stříkačka je ze skla, O-kroužky jsou ze silikonu a ostatní části jsou z kopolymerů styrenu s akrylonitrilem.

Vynález byl v předchozím popsán s přihlédnutím k výhodným provedením. Způsob podle vynálezu lze však snadno provádět v laboratoři za aseptických podmínek pomocí nádobky, kterou lze uzavřít víkem. Plazma a enzym se vnesou do nádoby a nezesítěný polymer fibrinu se promísením a následným odstřelováním oddělí a usadí na dně nebo stěnách nádobky, jak výše popsáno. Po odstranění zbývající plazmové frakce se nezesítěný polymer fibrinu znovu rozpustí přidáním rozpouštědla a odstředivým mícháním, jak rovněž výše popsáno.

Příklad provedení vynálezu

140 ml celé, ve složky nerozdělené krve a 20 ml dusičnanu sodného (USP) jakožto antikoagulačního činidla se vnese do první komory 7© výše popsaného zařízení. Tato směs se odstřeluje po dobu 2 minut při přibližně 6.000 otáčkách za minutu, čímž se od sebe oddělí plazma* a krevní buňky. Za pokračujícího odstřelování , aby oddělování: dále probíhalo, se píst zvedne· za účelem převedení nejvnitřnější fáze t.j. plazmy do druhé komory 75. Převede se přibližně 60 ml plazmy. Na převedenou plazmu se působí 30 jednotkami biotinylovaného batroxobinu, který se vnese do druhé komory 75 z hoření komory 80 schránky 45, jak bylo výše popsáno. Plazma a batroxobin se mísí při nižší rychlosti otáčení, t.j. při přibližně 2.000 až 3.000 otáčkách za minutu, načež se směs cdstředuje po dobu 9 minut při 9.000 otáčkách za minutu.

Nezesítěný polymer fibrinu se vyloučí jako tenká vrstva gelu na válcových stěnách, načež se otáčení přeruší. Zbývající plazmová kapalina (sérum) se pak převede zpět do první komory 70. Následují další dvě jednominutová odstřelování při 9.000 otáčkách za minutu k odstranění cc/největšího množství séra ulpívajícího v gelu. Po aždém z těchto jednominutových odstřelování se oddělené sérum převede zpět do první komory 70.

Pak se injekční stříkačkou 58 vnese do druhé komory 75

3,5 ml 0,2 molárního ústojného roztoku octanu sodného obsahujícího 24 mmoly chlaridu vápenatého, a počne se s odstředivým mícháním, spočívajícím v pětivteřinovém až desetivteřinovém otáčení rychlostí přibližně 3.000 otáček za minutu v jednom směru, následovaném obdobným otáčením v opačném směru, Oba tyto cykly se pak střídají po dobu 2 minut pro rozpuštění gelu polymeru a získání roztoku obsahujícího monomer fibrinu. K tomuto roztoku se z dolní komory gl schránky 45 přidá avidin-agaróza. Po tomto přídavku následuje další odstředivé míchání spočívající v pětivteřinovém až desetivteřinovém otáčení rychlostí přibližně 3.000 otáček za minutu v jednom směru, následovaném stejnou dobu trvajícím otáčením v opačném směru;· oba tyto cykly se střídají po dobu celkem pěti minut. Výsledný roztok obsahuje monomer fibrinu a komplex avidin-agarózy s biotin-batroxobinem.

Tento roztok se převede do třetí komory 77 a za odstřeďování se sfiltruje přes prsténcový filtr Porex 20 ^uni po dobu 1 minuty při rychlosti otáčení 9.000 otáček za minutu, načež se přenese do injekční stříkačky 58, jak výše popsáno; obsahuje asi 25 mg.ml“¹ monomeru fibrinu.

Takto získaný roztok monomeru fibrinu (v tomto případě fibrinu I) se znovu zpolymeruje na fibrinový utěsňující materiál společnou aplikací s 0,75 molárním roztokem uhličitanu/hydrogenuhličitanu sodného v poměru fibrinu I : ústojnému roztoku =5:1 na místo, kde se má utěsněním rány zastavit krvácení.

Průmyslová využitelnost

Způsob podle vynálezu, zahrnující použití odstředivého systému s prsténcovým filtrem, jak byl výše popsán, skýtá účinnou a přesnou methodu pro odstraňování jednoho nebo několika reakčních činidel z roztoku požadovaného produktu. Toto je obzvláště potřebné u uzavřených, samostatný celek tvořících automatizovaných odstředivek, používaných u způsobů oddělování složek krve, u nichž je třeba vnést dvě nebo více reakčních činidel po sobě do reakční

- 25 komory a tudíž je i odstranit. U zde popsaných výhodných method a zařízení k získání roztoku obsahujícího monomer fibrinu, například pro použití v novém fibrinovém utěsňovacím materiálu pro zastavení krvácení z ran, představuje postupné vnášení biotinylovaného batroxobinu, následované vnášením avidin-agarózy do komory obsahující plazmu, vysoce sofistikovanou methodu přípravy takového to roztoku.

> ΰι· Α· !' aevoKax

SPOLEČNÁ ADVOKÁTNÍ KAřOLÁŘ VŠETEČKA A PARTNEŘI Hálkova 2 120 00 Praha 2

cn i ÍC > OO

IC σ

o czx·

Claims (35)

1. Způsob oddělování složky z plazmy, zahrnující vnášení plazmy do uzavřené reakční komory vymezené vnější stěnou, hoření stěnou a dolní stěnou, otáčení reakční komory kolem její podélné osy, otevření schránky předem naplněné reakčními činidly pro uvolnění výstupu jedné nebo několika předem vložených reakčních činidel, vyznačující . s e t í m , že se předem vložená reakční činidla selektivně uvolní pro výstup v požadovaných okamžicích, čímž se dosáhne oddělení zmíněné složky od plazmy.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se zbývající plazma odstraní z reakční komory dříve, než se z ní odebere oddělená složka.

3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m , že uvedenou složkou je fibrin a alespoň jedno z reakčních činidel je >látka schopná přeměnit fibrinogen v plazmě na nezesítěný polymer fibrinu.

4. Způsob podle nároku 4, vyznačující se t í m , že se reakční činidlo pro přeměnu fibrinogenu uvolňuje během otáčení, avšak před vnesením plazmy do reakční komory.

a

5. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se reakční činidlo pro přeměnu fibrinogenu uvolňuje během otáčení a po vnesení plazmy do reakční komory.

6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že reakčním činidlem je thrombin nebo některý thrombinu podobný enzym.

7. Způsob podle nároku 1, v y z n a č u j ící s e tím, že se v otáčení pokračuje do té doby, než se odstředivou

27 silou, vzniklou otáčením, uvolní ze schránky jedno nebo několik reakčních činidel, načež se otáčení zastaví a reakční činidlo nebo činidla se nechají reagovat s plazmou.

8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se v otáčení pokračuje během reakce jednoho nebo několika reakčních činidel s plazmou, pro usazení oddělované složky na vnější stěně komory.

9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se t í m , že po reakci pro oddělení a uložení složky na stěně komory se do této komory vnese rozpouštědlo pro získání roztoku této složky.

10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se ze schránky na reakční činidlo nebo činidla selektivně uvolní po zreagování prvního reakčního činidlo druhé reakční činidlo.

11. Způsob podle nároku 10, v y z n a č u j í c í se tím, že 'druhé reakční činidlo se vyziiačuje afinitou k prvnímu reakčnímu činidlu za účelem jeho vázání a zachycení, čímž se usnad ní oddělení prvního reakčního činidla z požadované složky.

12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se t í m , že prvním reakčním činidlem je biotiny lovaná biomolekula, schopná přeměnit fibrinogen v nezesítěný polymer fibrinu, a druhým reakčním činidlem je látka mající afinitu k biotinu.

13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že biomolekulou je thrombin nebo některý thrombinu podobný enzym.

14. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že druhým reakčním činidlem je avidin vázaný na inertní nosič.

- 28

15. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m , že se celá krev rozdělí na plazmovou frakci a na buněčnou frakci v dělící komoře, která je napojena na reakční komoru, načež se plazmová frakce převede do reakční komory.

16. Způsob podle nároku 2 nebo 9, vyznačující se t í m , že se z roztoku zmíněné složky oddělí jedno nebo několik zmíněných reakčních činidel.

17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se t í m , že se roztok složky,obsahující jedno nebo několik reakčních činidel,převede z reakční komory do filtrační komory k usnadhění oddělení jednoho nebo několika reakčních činidel z tohoto roztoku.

18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že se na roztok složky, obsahující zmíněná reakční činidla, působí druhým reakčním činidlem,schopným vázat zmíněná reakční činidla, před filtrací, aby se tím filtrace podpořila.

19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se t í m , že schránka, z níž se uvolňují zmíněná reakční činidla, vykazuje dvě komory na reakční činidla, uzavřené posouváte lnou pobjímkou, přičemž tato objímka v první poloze uzavírá obě tyto komory, pak se objímka posune dolů do druhé polohy pro otevření první komory s reakčním činidlem a jeho uvolnění do reakční komory a pro uzavření přístupu tekutinám z reakční komory do filtrační komory, dalším posunutím objímky dolů do třetí polohy se otevře druhá komora na reakční činidlo pro uvolnění druhého reakčního činidla, přičemž dál® trvá uzavření přístupu tekutinám z reakční komory do filtrační komory, načež se objímka posune ještě více dolů do čtvrté polohy pro otevření přístupu tekutinám z reakční komory do filtrační.komory.

20. Soustava pro /odávání reakčních činidel, uzpůsobená pro vložení do uzavřené reakční komory zařízení na zpracování krve nebo plazmy, vy značující se tím, že

- 29 zahrnuje jednu nebo několik komor pro dodávání reakčních činidel, z nichž každá obsahuje požadované reakční činidlo a je vymezena hoření stěnou a dolní stěnou, tvořenými od sebe vzdálenými disky upravenými na axiálním náboji, čímž vzniknou komory mezi těmito disky, a dále vnější stěnou tvořenou tyto komory obklopující objímkou posouvatelné upravenou kolem obvodu těchto disků.

21. Zařízení k oddělování složky krve od plazmy, vyznačující se tím, že zahrnuje prostředky pro přivádění plazmy do reakční komory, uzavřenou válcovou reakční komoru vymezenou hoření stěnou, dolní stěnou a vnější stěnou, prostředky pro selektivní dodávání jednoho nebo několika reakčních činidel do reakční komory, kteréžto prostředky zahrnují uzavřenou, předem naplněnou, selektivně otvíratelnou schránku pro dodávání reakčních činidel, upravenou uvnitř uzavřené reakční komory, kterážto schránka je manipulovatelná z vnějšku reakční komory během otáčení reakční komory kolem její osy, a prostředky pro otáčení reakční komory kolem její osy.

22. Zařízení podle nároku 21, vyznačující se t í m , že prostředky pro selektivní dodávání reakčních činidel zahrnují jednu nebo několik komor na reakční činidla, z nichž každá je vymezena hoření stěnou a dolní stěnou, tvořenými od sebe vzájemně vzdálenými disky upravenými na axiálním náboji, čímž mezi sebou vytvářejí zmíněné komory, a dále vnější stěnu tvořenou uzávěrovou objímkou, posouvatelné upravenou kolem obvodu disků.

23. Zařízení podle nároku 22, vyznačující se tím, že uprostřed dna reakční komory je upravena schránka,která je manipulovatelná tyčí procházející hoření stěnou nebo z^; hoření stěny reakční komory do této reakční komory, a která je uzpůsobená ke styku s uzávěrovou objímkou nebo k jejímu posouvání směrem dolů, postačujícímu pro otevření jedné nebo několika komor s reakčními činidly. /

24. Zařízení podle nároku 23, vyznačující se t í m , že kromě toho zahrnuje válcovou dělící komoru upravenou rovnoběžně se společnou osou reakční komory, přičemž dělící komora

30 je tvořena hoření stěnou, vnější stěnou, které mohlu být společné s vnější stěnou reakční komory, a pohyblivý píst sloužící zároveň jako dolní stěna dělící komory a hoření stěna reakční komory, kterýžto píst dále zahrnuje hřídel procházející vzhůru dělící komorou a hoření stěnou dělící komory, a dále zahrnuje lem prodloužený směrem dolů do reakční komory, který je uzpůso ben k dotýkání se uzávěrové objímky a k jejímu posouvání po obvodu schránky na reakční činidla.

25. Zařízení podle nároku 24, vyznačující se tím, že rovněž zahrnuje alespoň jeden kanál pro dopravu tekutiny, procházející ode dna reakční komory její vnější stěnou do dělící komory.

26. Zařízení podle nároku 25, v y z n tím, že zmíněný kanál dále prochází vnější do hoření části dělící komory.

a č u j ící stěnou dělící s e komory

27. Zařízení podle nároků 23 nebo 24, vyznačující se t í m , že dále zahrnuje filtrační komoru napojenou na reakční komoru.

28. Zařízení podle nároku 27, vyznačující se t í m , že filtrační komora je upravena pod reakční komorou a její napojení na reakční komoru je tvořeno otvorem v dolní stěně reakční komory, kterýžto otvor odpovídá svým tvarem a velkostí průřezu uzávěrové objímky, takže* tato objímka se může posouvat dolů pro uzavření' přístupu tekutinám.

29. Zařízení podle nároku 28, vyznačující se tím, že filtrační komora je uzpůsobena k přijetí celé objímky, když je objímka posunuta do své nejdolejší polohy, takže spojení pro přístup tekutinám mezi reakční komorou a filtrační komorou je otevřeno. /

30. Zařízení pro oddělování složek různé hustoty z kapali» ny odstraňováním kolem středové osy otáčení, vyznačující

- ,31 se t í m , že zahrnuje první prsténcovou komoru, vymezenou vnější válcovou stěnou a vnitřní válcovou stěnou, kteréžto obě stěny jsou upraveny soustředně kolem osy otáčení, a hoření stěnou a dolní stěnou, přičemž hoření stěna nebo dolní stěna je tvořena tělesem pístu pohyblivým v první komoře, a že dále zahrnuje druhou komoru spojenou s první komorou prvním kanálem a vymezenou válcovou válcovou stěnou soustředně upravenou kolem osy otáčení, dolní stěnou první komory, a další dolní stěnou, přičemž druhá komora je upravena k umístění pod první komoru během odstřelování, a přičemž zařízení rovněž zahrnuje prostředky pro přivádění kapaliny do první komory a prostředky pro zavádění jednoho nebo několika reakčních činidel do druhé komory, kteréžto prostředky pro zavádění reakčních činidel zahrnují schránku upravenou ve dru hé komoře a obsahující několik oddělení pro příjem příslušných směsí podporujících oddělování, přičemž tato schránka zahrnuje uzávěrové prostředky uzavírající tato oddělení, když jsou tyto prostředky uváděny v pohyb pístem, uzpůsobeným k postupnému otvírání těchto oddělení pro uvolnění jejich obsahu.

31. Zařízení podle nároku 30, vyznačující se t í m , že schránka zahrnuje středový náboj upravený koaxiálně uvnitř druhé komory a nesoucí tři od sebe vzájemně vzdálené disky tvořící dělící příčky v odděleních a mající vpodstatě stejný vněj ší obvys, a uzávěrové prostředky jsou tvořeny objímkovitě tvarovaným tělesem posouvatelně, avšak utěsněné obklopujícím radiální disky.

32. Zařízení podle nároku 31, vyznačující se t í m , že píst zahrnuje sólu protažený lem spolupracující s objímkovitě tvarovaným tělesem na schránce/ aby jej tím postupně po souval, čímž toto těleso uvolní výstup obsahu zmíněných oddělení uvnitř schránky.

33. Zařízení pod lei nároku 41, vyznačující se tím, že schránka je upravena v souvislosti s axiálním průchodem do sousedící třetí komory, přičemž vnější strana objímkovitě tvarovaného tělesa schránky se utěsněné dotýká postranní stěny axiálního průchodu alespoň po počástočním posunu objímkovitě tvarovaného tělesa, čímž nejdolejší dělící příčka schránky umožňuje volný průtok kapaliny z druhé komory do třetí komory po konec ném posunu objímkovitě tvarovaného tělesa, vyvolaném pístem jeho dotykem s obvodem nejníže se nacházející dělící příčky.

34. Zařízení podle nároku 33, vyznačující se tím, že třetí komora zahrnuje vnitřní prsténcovité oddělení a vnější prsténcovité oddělení, která jsou obě upravena koaxiálně kolem osy otáčení, přičemž vnitřní a vnější prsténcovité oddělení jsou vzájemně spojena radiálně upraveným obvodovým průchodem, v němž je upraven prsténcový filtr pro zabránění průtoku kapaliny se zmíněnými enzymy.

35. Zařízení podle nároku 34, vyznačující se t í m , že náboj schránky zahrnuje axiální průchozí kanál a je usazen na vzhůru čnějícím, středově ve dně dolní, třetí komory upraveném čepu, přičemž tento průchozí, kanál navazuje na vnější prsténcovité oddělení třetí komory soustavou kanálů, a hoření konec náboje 'je uzpůsoben k utěsněnému napojení na axiální průchod v tělese pístu pro zabezpečené napojení na nádobu pro příjem kapaliny.