CZ164797A3 - Způsob oddělování fibrinu I z krevní plazmy a zařízení k tomu - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu oddělování složek, jako je monomer fibrinu z plasmy ε tím, že způsob zahrnuje zavedení plasmy do druhé nádobky definované stěnou, kde se docílí oddělení frakce s nezesíteným fibrinovým polymerem za přidání vhodného enzymu.

Dosavadní stav techniky

Pat,spis EP-PS 592 242 popisuje postupy a kompozice pro zcela nové fibrinové složky zahrnující dotyk kompozice s obsahem fibrinového monomeru na určitém místě a převedení tohoto monomeru na fibrinový polymer souběžně se stupněm dotyku. Výraz fibrin, jak se zde používá, zahrnuje fibrin I, fibrin II a/nebo^/3 fibrin.

Z EP 0654 669 jsou známé další postupy a zařízení k oddělování některých složek, jako je monomerní fibrin, z krve. Takové postupy oddělování složek z kapaliny, obsahující několik složek s různými specifickými hmotnostmi zahrnuje stupně, kdy se krev shromáždí v prvém prostoru celého zařízení s tím, že uvedený prostor je charakterizován v podstatě axoálně symetrickou vnější a vnitřní stěnouo Krev se odstřeluje rotací celého zařízení kolem osy symetrie prostoru, takže se ustaví mezi složkami krve koncentrovaný mezipovrch. Nejméně jedna ze složek krve, jako je plazma, se pak převede do druhého prostoru celého zařízení, s výhodou za snížení objemu ve srovnání s prvým prostorem během pokračujícího odstřelování v celém zařízení. V prvém prostoru je v podstatě axiálně symetrická vnitřní stěna, čýmž se zajištuje, že všechna krev je vystavena odtředivé rotaci, což je nutné pro oddělení. Poloměr této vnitřní stěny se upraví dle požadované rotační

-2rychlosti tak, aby ve všech místech prostoru byla zajištěna dostatečná odstředivá síla k dosažení koncentrovaného dělení.

V druhém prostoru se oddělí z plazmy nezesítěný fibrinový polymer pomocí vhodného enzymu, následně se rozpustí ve fibrinovém monomeru a převede se filtrem do další trubičky za snížení objemu druhého prostoru.

Ukázalo se však, že oddělování složky, jako je monomerní fibrin z krve pouze filtrací v zařízení, jak to bylo výše popsáno, je spojeno s neuspokojivými výsledky,, Je to dáno skutečností, že je nesnadné zajistit dostatečně Oddělování Srakce s obsahem monomerního fibrinu v druhém prostoru a ve shodě s tím se ztratí poměrně vysoký podíl obsahu fibrinu v krvi během převodu kapalné frakce z druhého prostoru do prvého během následných stupňů postupu.

Také při dřívějších postupech, týkajících se monomerního fibrinu,byla výsledkem výše popsaného způsobu úpravy fibrihogenu v plazmě za použití, vhodného enzymu hustá gelová hmota nezesítěného fibrinového polymeru, jež se hromadila u dna druhého prostoru. K získání žádoucího roztoku monomerního fibrinu byla třeba podstatná množství znovu rozpouštěného pufru ve spojení s mohutným mícháním. S tím bylo spojeno několik nedostatků,, Takže za prvé výhodné způsoby pro přípravu monomerního fibrinu, například k použití jako fibrinové těsnidlo, viz EP 592 242 vyžadují koncentrované roztoky monomerního gibrinu a velká množství rozpouštěcího pufru nebo rozpouštědla jsou nutná k rozpuštění gelové hmoty vedou k zředěným roztokům, s nimiž se nepracuje již tak dobře. Dále pak mohutné míchání, nutné k rozpuštění gelové hmoty v roztoku monomerního fibrinu, může způsobit škody na celém zařízení i může poškodit fibrin jako takový.

Podstata vynálezu

Úkolem tohoto vynálezu je pořídit způsob, dovolující “3zlepšené oddělování složek, jako je právě monomerní fibrin, z krve.

Vynález se týká způsobu, zajištujícího oddělení nezesítěného fibrinového polymeru z frakcí plazmy ve válcovité nádobě, přičemž k takovému oddělování dochází během odstřeúov ání, kdy se nezesítěný fibrinový polymer ukládá na vnější stěně nádoby, načež se zbývající kapalná frakce, jak se nachází ve válci, se z válce vypustí, a ona frakce s nezesítěným fibrinovým polymerem, jež zůstala ve válci v podstatě nanesená na stěnách, se rozpustí přidáním rozpouštědla nebo odstředivým mícháním.

Protože se reakce plazmy s enzymem provádí za stálého odstřelování, pak odstředivá síla půspbí na vznikající nezesítěný fibrinový polymer tak, že se vysráží ve formě tenkého gélového filmu, který v podstatě¹ulpí na obvodových stěnách nádoby. Zbývající kapalná plazma se ve formě kapalné ukládá na dno nádoby, přeruší-li se odstřelování a může se pak odstranit jakýmkoli způsobem. Roztok kýženého fibrinového monomeru se pak získá vpuštěním vhodného rozpouštějícího roztoku pufru do nádobky a pufr se vystává v nádobce, pokryté gelem, účinkům odstředivého míchání. Ve srovnání s předchozími způsoby má tento postup řadu výhod. Tak za prvé opětov· né rozpuštění nezesítěného gelu roztokem pufru je mimořádně účinné, což je Částečně dáno velkou povrchovou plochou téhož objemu fibrinového gélu ve srovnání s hmotou fibrinového gelu, jak vznikala při předchozích postupech. Ve shodě s tím lze gel rozpustit v malých množstvích rozpouštěcího pufru a výsled· kem je požadovaný koncentrovaný roztok monomerního fihrinu. Dále pak působení odstředivého míchání roztoku pufru uvnitř nádoby, pokryté gelem je poměrně něžným způsobem, kdy nedochází k poškození ani zařízení, ani k znehodnocení monomerního fibrinu jako produktu. Takto získaná vysoká koncentrace roztoku monomerního fibrinu se' pohybuje v rozmezí 10 až 30 mg monomerního fibrinu na ml roztoku, s výhodou pak činí asi 25 mg/ml.

-4Vynález také zahrnuje způsob, záležející v přívodu krve, s výhodou za přítomnosti antikoagulační látky, do prvé kulaté nádobky zařízení, kde kulatou nádobkou se míní zařízení s válcovitou vnější stěnou a válcovitou vnitřní stěnou, přičemž obě tyto stěny čnějí koaxiálně kolem společné osy, jakož i stropním a dnovým uzavřením, přičemž stropní stěna nebo dnová stěna je představována tělem pístu, pohyblivým v prvé nádobce s tím, že postup dále zahrnuje odstřelování v zařízení kolem řečené společné osy, čímž se krev v podstatě rozdělí na frakci buněk a frakci plazmy s tím, že se vzniklá plazma, respektive odpovídající plazmová frakce přepraví vlivem uvedeného těla pístu do druhé nádoby, jež je definována vnější válcovitou stěnou, rozloženou koaxiálně kolem společné osy, čímž se frakce s nezesítěným fibrinovým polymerem oddělí v druhé nádobce za přidání vhodného enzymu. Podle tohoto vynálezu je způsob vyznačen tím, že frakce plazmatu s obsahem fibrinogenu se vystaví účinkům enzymu během odstředování, takže vznikající nezesítěný fibrinový polymer se ukládá na válcovité vnější stěně druhé nádobky, zatím co kapalná frakce se hromadí u dna druhé nádobky a převede se pak účinkem pístu do nádobky prvé s tím, že frakce s nezesítěným fibrinovým polymerem, zbývající ve druhé nádobce a v podstatě usazená na válcovité stěně se přiměje k rozpuštění přidáním rozpouštědla a odstředivým mícháním. Pak lze enzym odstranit, je-li to žádoucí - a takto připravený roztok monomerního fibrinu přepravit do jakéhokoli vhodného zásobníku.

Ve shodě s tím se při shromažďování roztoku snadno udržují aseptické podmínky,, Poté, co byl fibrinový monomer opět rozpuštěn, lze ho přepravit do vhodného zásobníčku, jako je injekční stříkačka pro případné další použití dle npůsobů, jak byly dříve popsány. Před přepravou se může enzym odstranit jakýmkoli vhodným způsobem.

Zařízení pro dělení složek kapaliny použitím odstřev dování kolem centrální osy rotace obsahuje prvou kulatou nádobku, danou vnější válcovitou a vnitřní válcovitou stěnou s tím, že obě stěny jsou soustředěně uzpůsobeny kolem osy rotace, a zařízení obsahuje strojní stěnu a dnovou stěnu s tím, že dnová stěna je tvořena tělem pístu, pohyblivým ve vjprvé nádobce. Zařízení obsahuje dále druhou nádobku spojenou s prvou nádobkou prvým vedením, kdeže druhá nádobka je definována vnější válcovitou stěnou, koncentrovaně uspořádanou kolem osy rotace, dále pístovým tělískem a dnovou stěnou, kdeže druhá nádobka je uzpůsobena tak, že může být během odstřeďování umístěna pod prvou nádobku s tím, že zařízení obsahuje rovněž prostředky pro přivodí krve do prvé nádobky jakož i přívodní prostředky pro kompozice, podporující oddělo

I vání, jakož i prostředky pro spojení s nejméně jedním zásobhíčkem pro kapaliny, kdeže spojovacími prostředky se míní tý, které spojují druhým vedením xruhou nádobku, Podle výhodného provedení se píst pohybuje ve vnitřní stěně prvé nádobky

Zařízení podle tohoto vynálezu pro provádění postupu dle tohoto vynálezu se vyznačuje tím, že prvé vedení obsahuje nejméně jeden kanálek mezi otvorem v nejvyšší části stěny prvé nádobky a otvorem u dna stěny druhé nádobky.

Výsledkem toho je zařízení, jež je celkem velmi jednoduché a nezávislé na poloze pístů a zajištuje tak snadný a rychlý převod předmětných frakcí z jedné nádobky do druhé, zvláště pak kapalné frakce z druhé nádobky do prvé nádobky po oddělení frakce, obsahující fibrin I. Posléze uvedený jev je dán skutečností, že kapalina se automaticky koncentruj u dna druhé nádobky, zastaví-li se odstřeďování, odkudž sé může snadno dostat do prvé nádobky pohybem pístu, například účinkem stlačeného vzduchu v druhé nádobce, čímž se donutí kapalina k vtoku do přepravného kanálku.

Podle tohoto vynálezu je zvláště výhodné, aby kanálek vedl vnitřní nebo vnější stěnou obou válcovitých stěn v prvé i ve druhé nádobce, a výsledkem toho je skutečnost, že zařízení je zvláště jednoduché a snadno ovladatelné.

-6—

Dodle tohoto vynálezu je otvor jednoho, či otvory více kanálků u dna druhé nádobky s výhodou uspořádáno tak, že jsou umístěny centrálně v nádobě; se zřetelem na její zahloubení, tvořené stěnou dna. Důsledkem toho se kapalná frakce snadno a rychle vede do přívodního otvoru kanálku.

Dále pak ještě jinak dle tohoto vynálezu může být kaýdý kanálek tvořen trubičkou, vedoucí přímo hmotou pístu, jež je jištěna na koncích horní stěny pdvé nádobky a dnem druhé nádobky, kde se spojuje s kanálkovými částmi končícími v té které nádobce_o ’

Podle tohoto vynálezu může prvá a druhá nádobka ve zvláště jednoduchém provedení obsahovat vnější válcovitou stěnu tvořenou vnějším a vnitřním válcem, navzájem pevně spojenými, čímž se vytvoří mezi nimi axiálně orientovaný kanálek a válce mohou být zakočeny na jednom z konců stěnou, obsahující otvor, dovolující pohyb pístu, lépe tyčinky s vlastním tělem pístu s tím, že tělo pístu tvoří dno prvé nádobky a odděluje prvou nádobku od druhé, kdeže kanálek sahá od koncové stěny válce k bezprostředně sousedícím^, otvoru, nebo blízko k němu z hlediska tyčinky s vlastním tělem pístu.

Způsob podle tohoto vynálezu, jak je výše popisován, znamená zlepšený postup pro oddělování a izolování jednotlivých složek krve nebo roztoku s obsahem takové složky_o Ale současný postup pe hodí pro jakýkoli jiný, proveditelný za použití odstřeďování ve válci, kdy se na prvý roztok působí v

katalyzátorem nebo nějakým činidlem během odstřeďování s tím, že se meziprodukt žáděné látky ukládá na stěných odstředivky s tím, že se tento meziprodukt opět rozpustí vhodným odpovídajícím rozpouštědlem za přítomnsti míchání odstředivkou s tím, že se takto docílí požadovaná koncentrace očekávaného produktu v získáním roztoku. Zde popisovaný postup může také zahrnovat odstředivé oddělení prvého roztoku od jiného roztoku, například plazmy z krve jako celku. Jako další postupy v souvislosti s krví, které mohou těžit z popisovaného postupu jsou, ale bez jakéhokoli omezování se zřetelem na izolování některé složky krve, tyto:

-7plazma bohatá na krevní destičky, koncentráty krevních destiček, kryoprecipitov_aný fibrinogen, další proteiny v .souvislosti s plazmou, jako jsou thrombin, fibronektin apodo

Krev je s výhodou od jediného dárce s nejvýhodněji je krev z téže osoby, -které byla podána krevní komponenta.

Ačkoliv tyto postupy jsou popisovány zde dále ve smyslu produkce roztoku monomeru fibrinu, rozsah vynálezu, jak je to konečně odborníkům jasné, není tím jakkoli omezováno t

Výrazem odstředivé míchání jak se zde používá, se míní pohyb, jímž se; ovlivňuje zavedený roztok rozpouštějícího pufru v zařízení s úmyslem rozpustit meziprodukt, jako je nezesítěný gel polymerního fibrinu se stěn vnější nádobky.

v*

Takový pohyb mého odstředivé míchání může znamenat odstředování, jež zajistí, aby všechny exponované povrchové plochy s gelem byly vystaveny účinkům rozpouštěcího roztoku a jde především o odstřelování s nasazením a zastavením rotací v témže směru a nasazením i zastavením rotací v opačném směru. Typické odstředivé míchání se týká - ale bez jakéhokoli omezování protáčení po 5 až 30 sekund, s výhodou po 5 až 10 sekund při 2000 až 5000 otáček za minutu v opakovaných cyklech tam i zpět po jakoukoli vhodnou časovou dobu. Při tomto postupu je výhodné využívat, protáčení 5 až 10 sekund při 3000 otáčkách za minutu v cyklech tam i zpět po 1 až 2 minuty.

Jak uvedeno již výše, tento způsob může předcházet poněkud delší protáčení, například 2© sekund i více k počáteční distribuci rozpouštědla.

Výrazem fibrin, zde ppužívaným, je míněn fibrin I, fibrin II nebo ^ββ-fibrino

Jak to již bylo výše' uvedeno, zařízení podle tohoto vynálezu obsahuje nejméně jeden kanálek schopný přepravit kapalinu ode dna druhé nádobky, to v zařízení, jak zde bylo definováno, do prvé nádobky. Tento jev je spojen s významnou výhodou tím, že usnadňuje výhodné provedení postupu dle tohoto

-8vynálezu.

Dřívější zařízení a postup vyžadovaly, aby po vzniku gélové hmoty nezesítěného fibrinového polymeru se míst snížil, aby tak donutil zbývající kapalnou plazmu protéci průtokem, vedeným pístem a to do prvé nádobky. Takže dle předchozího postupu musí přijít píst do styku s kapalinou. Ale se zřetelem na gel, nanesený na stěnách druhé nádobky podle tohoto postupu nelze píst snížit dostatečně tak, aby přišel do styku ze zbývající kapalinou plazmy. Kanálkem, zasahujícím ade dna druhé nádobky do prvé nádobky za předpokladu atmosferického přívodu do druhá nádobky lze píst snížit právě j^ren něžně za vzniku dostatečného tlaku ve druhé nádobce, což donutí kapalnou plazmu přetéci kanálkem do prvé nádobky. Jak to již bylo dříve uvedená, kanálek může být jediný nebo pich může být více s tím, že procházejí nádobkami nebo jejich vnější stěnou. Výhodným způsobem seřízení kanálku ve vnější stěně je zařízení ze dvou válcovitých nádob, z nichž jedna zapadá těsněním do druhé o Pomocí jednoho či více otvorů jak ve vnitřní, tak ve vnější válcovité nádobce nebo vně vnitřní nádobky lze tak zajistit jeden či více kanálků.

Takto popisované zařízení je jednoduché, uzavřené, automaticky ovladatelné a schopné převést veškerou krev na žádané krevní složky, s výhodou autologní složky, jako jsou například fibrinová tšsniSla₀

Zařízení je nejvhodněji umístěno v pohonné jednotce, jež může zabezpečit a řídit celé zařízení, jeho rotaci kolem osy, jak je to nutno, ovládit písty a jejich stlačení, tedy usnadnit pohyb pístů atd₀

Krátký popis vyobrazení

Výhodné provedení za použití stávajícího zařízení, jakož i odpovídající způsob budau nyní popsány s odkazem na vyobrazení, kde

Vyobr.l je axiální sekční průřez výhodného provedení zařízení dle tohoto vynálezu, a

-9na vyobr.2 je druhé provedení zařízení dle tohoto vynálezu.

Na vyobr.3 je provedení třetí.

Popis výhodného provedení dle tohoto vynálezu.

Zařízení dle vyobr.l podle tohoto vynálezu je složeno z částí, vyznačujících se v podstatě rotační syrrffcrií, cos dovoluje uložení celého zařízení v dalším odstředivém zařízení, jež je jako takové známo, aby bylo možno provést odstředění dle středové osy 1. Na vyobr.l výhodné provedení celéjo zařízení obsahuje vnější nádobku 2 a vnitřní nádobku 3 takového typu, že přesně zapadají do sebe těsným dotykem s výjimkou oné části, kde vede axiálně vedený kanálek v mezivrstvě 4. Kanálek 4 je vytvořen dutinku, vyhloubenou ve stěně vnitřní nádoby 3. Obě dvě nádobky 2 a 3 zahrnují jejich odpovídající horní části 5 a 6 v tom kterém případě, končící středovým otvorem 7, umožňujícím průchod pístové tyčinky 8.

Kolem otvoru 7 mají obě nádobky axiálně orientované části 9 a 10, ústící blízko 'duté pístové tyčinky 8 ve směru od vnitřní části obou nádobek. Vnější nádobka 2 těsně naléhá na dutou pístovou tyčinku podél krátce radiálně sahajícího lemu 11, obsahujícího vyhloubení 12 s těsnícím kroužkem 13·

Jak je to jasné z vyobr.l pokračuje kanálek 4 mezi vnitřní a vnější nádobkou po celou dobu na vnější stěně^nitřní nádobky ve styku s vnější nádobkou až k horním částem 5 a 6 a axiálním částem 9 a 10 k otvoru bezprostředně pod těsnícím kroužkem 13 otvoru 7. Axiální část 10 vnitřní nádobky 3 končící otvorem 7 je dimenzována tak, že dochází k úzkému, ale volnému průchodu do vnitřní části nádobek 2 a 3 kolem duté pístové tyčinky 8.

Vnější nádobka 2 je představována válcovitým díkem stejného průměru, viz vyobr.l· Při pohledu směrem dolů na výkres pokračuje tato část do další válcovité části 14 mírně většího průměru krátkou přechodnou částí 15 tvořící vnitřní povrch komolého kuželu 16. Vnitřní nádobka 3 končí v místě, kde přechodná část 15 vnější nádobky 2 přechází do válcovité části 14 většího průměru. Dolní zakončení vnitřní nádobky 2 zahrnuje vnější

-10povrch 17 těsnění formy konického kužele, tvořící povrch konicko-kuželovitý 16 na vnitřní straně vnější nádobky 2.

Vnější a vnitřní kruhový talířek 19 a 20 jsou umístěny bezprostředně pod dolním koncem vnitřní nádobky 3 se zakončením na radiálním povrchu 18. Tyto talířky těsně naléhající jeden na druhý definují mezi sebou kanálek 21, sahající v axiální rovině ze středového otvoru 22 a dopředu k vnitřní straně¹ vnější nádobky 2, kde kanálek 21 spojuje se s kanálkem 4 mezi vnější nádobkou?? a vnitřní nádobkou 3 axiálně vybočující částí 2Γ3· Kanálek 21 a axiální kanálková část 23 jsou vhodně opatřeny drážkou na straně vnitřního talířku 20 ve směsu vnějšího talířku 19. Oba dva talířky p.9 a 20 jsou tvarovány zešikmením, takže zahrnují v podstatě vnitřní a vnější komolo-kuželové povrchy, viz vyobr.l,¹ a tím směřují směrem 'dolů ke středovému otvoru 22. Z vyobr.l je rovněž patrné, že vnitřní talířek 20 obsahuje radiální povrch 24 těsně naléhající na sousedící' radiální povrch 18 vnitři nádobky 3.

Radiální povrch 24 vnitřního talířku 20 je vybaven hloubením 25 pro těsnící kroužek 26_o

Oba dva talířky 19 a 20 jsou drženy v opěrném postavení vůči radiálnímu povrchu 18 vnitřní nádobky 3 pomocé poklopu 27 za uzauření vnějšímádobky ve směru dolů_o Tento poklop 27 tvoří obvodovou část 28 tvaru objímky, způsobilou uzavřít těsně vnitřní část vnější nádobky 2, na který je upevněn vhodným způsobem, jako je úchytka mezi obvodovým pásem 29 na vnější straně 28 a odpovídajícím obvodovým hloubením 30 na vnitřní straně vnější nádobky 2_O Těsn^ spojení je zajištěno těsnícím kroužkem 31 v obvodovém hloubení 31a na vnější části vnějšího talířku 2«, Těsně spojení je zajištěno pomocí těsnícího kroužku 31 obvodovém hloubení 31a na vnějším obvodu vnějšího talířku 19. Poklop 27 zahrnuje dále poměrně tenkou stěnu 22 způsobilou tvořit dolní' konec celého zařízení v postavení, jak je to uvedeno na vyobr.l. Tato stěna 22 se roztahuje v podstatě rovnoběžným smš-rem vůči vnějším a vnitřním talířkům 19 a 20 takovým způsobem, že stěna 32 sahá od vnitřní strany objímky 28 v části mezi talířky 19 a 20 a směrem dolů k časti v podstatě na úrovni nižšího ráfku 33 vnější nádobky 2.

11Se zřetelem na zesílení poměrně tenké stěny 32 je zde v regulérních odstupech žebro 34, z nichž však pouze jedno je zakresleno na vyobr.l. Toto žebro 34 je tvarováno částečně Částí, umístěnou vně stěny 32 a částečně částí, umístěnou uvnitř stěny 32, viz vyobr.l. Posléze uvedená část s označením číslicí 35 je tvarována tak, že těsně naléhá na dnové části vnějšího talířku 19 s tím důsledkem, že napomáhá zdržování talířků 19 a 20 ve vhodné poloze o

Příčkové prostředky 36 jsou vsunuty mezi vnější talířek 19 a poklop 27$ zahrnují středovou délku trubice 37. Tato trubice po celé délce je upevněna na čepu 38, který proniká axiálně dovnitř a je tvarován integrálně se stěnou 32 poklopu 27. Uvedená délka trubice ^7 je tvarována integrálně s obvodovým stěnovým kotoučkem 39, zasahujícím směrem ven od délky trubice 37 takovým způsobem,¹ že zpočátku tíhne směrem dolů ke stěně 32 poklopu 27, načež nabere krátký axiální směr tak, že pokračuje kurzem v podstatě rovnoběžným se stěnou 32 poklopu. Stěnový kotouček 39 končí na krátkém, radiálně uzpůsobeném obvodu 40 spočívajícím na osazení 41 na části žebra 35 poklopu 27. Anulární filtrová část 42 je natlačena mezi vnějším obvodem 40 na stěně kotoučku 39 a dolní stranou vnějšího talířku 19«

Tato anulární filtrová část naléhá těsně na v podstatě radiálně tvarovaný povrch 43 sousedící vnější strany vnějšího talířku 19. Zařízení a postupy, využívající takový anulární filtr, jsou předmětem další související přihlášky, podávané současně.

Se zřetelem na zajištění stability příčkových prostředků 36 jsou zde dále zesilující radiálně žebra s označením číslicí 44 mezi délku trubice 37 a stěnovým kotoučkem 39, to v zařízení, označeném jako výhodné.

Pouzdro s označením 45 je na opačném konci poklopu 27 v

příčkových prostředků 36. Takové pouzdro se hodí pro zpožďující činidla, vpouštěná do druhé nádobky 75 a jsou předětem související přihlášky, podávané současně.

Uvedené pouzdro zahrnuje prodlouženou trubici 46 tvarovanou integrálně s radiálním kroužkem 47 a nesoucí další dva

-12radiální kroužky 48 a 49. Tyto dva radiální kroužky 48 a 49 jsou zajištěny pomocí meživložkového těsnění na jejich odpovídající straně pevného kroužku 47. Tyto dva volné kroužky 48 a 49 jsou upraveny se zřetelem na jejich odpovídající vzdálenost od pevného kroužku 47 pomocí obvodových patek 50 a 51 v tom kterém případě na délce trubice 46.

Všechny tři talířky 47, 48 a 49 mají stejný vnější průměr a jsou vybaveny na svých odpovídajících obvodech obvodovou objímkou 52, kterou lze různě nastavit.

Jak je to zachvceno na vyobrazení, nižší talířek 49 naléhá těsně na horní konec délky trubice 37 oddělovacím prostředkem 36, čímž je dáno postavení pouzjdra 45 v axiálním směru· Toto postavení je dále určeno tím způsobem, že při oddálení v axiálním směru nastavitelná objímka 52 pouzdra se dostane do těsnění svým spodním koncem, viz vyobr. s vnitřním okrajem 53 vnějšího talířku 19 ve středovém otvoru 22. V této poloze objímka 52, tedy spojení stále existuje mezi prostorem uvnitř vnitřního talířku 20 obklopujícího objímku 52, jakož i přívodní otvor do kanálku 21 mezi vnějším talířkem 10 a vnitřním talířkem 20, Axiální délka nastavitelné objímky 52 se upraví tak, že dojde ke spojení s vnějším talířkem 20 ještě před horním koncem, viz vyobr., oblímky 52 za vysunutí pevného kroužku 47 v průběhu axiálního pohybu dolů řečené objímky 52. Vnitřní průměr objímky 52 se tedy upraví na vnější průměr axiálně vyčnívající části stěny kotoučku 39 příčkových prostředků 36 takovým způsobem, že pokračující pohyb objímky 52 směrem dolů k poklopu 27 způsobí, že objímka 52 pevně přilne k příčkovým prostředkům 36, když se odpojila od vnějšího talířku 19. Délka axiální části příčko vých prostředků 36 odpovídá také axiální délce objímky 52 takovým způsobem, že objímka 52 v nejnižší poloze zcela zapadne do příčkových prostředků 36.

Jak je to zachyceno na vyobr., dutá pístová tyčinka 8 navazuje na kulatý píst 55 uvnitř vnější nádobky 2 a vnitřní nádobky 3 s tím, že píst 55 těshě zapadá do vnitřku vnitřní nádobky 3 pomocí těsnícího kroužku 56.

-13Luer-ova spojka nebo jakýkoli jiný vhodný spojovací článek je tvarován uvnitř duté pístové tyčinky, aby obsahoval vhodnou injekční jehlu 58 s pístově působící zátkou 59 pro zpracování obsahu injekční jehly 58. Spojka 57 je tvarována v podstatě jako celková délka trubice spojené se středovým otvorem 6l v pístu 55 pomocí komolove-konické části 60. Délka trubice 57 je vybavena rádiálnš směrem dovnitř orientovaným žebrem 62 pro usměrnění kapaliny, opouštějící injekční jehlu 58 ven z axiální cesty a tím zahnout délku trubice 46 pod vnitřek pouzdra 45· Celková délka trubice 46 odpovídá takové délce a takovým rozměrům, aby mohla zcela těsně zahrnout délku trubice 57 v dut^ pístové tyčince 8, je-li píst 55 ve své nejnižší pokloze v blízkosti poklopu

27. S ohledem na posílení výše uvedeného těsnícího spoje je vnitřní strana délky trubice 57 tvořena graduálně se zmenšujícím průměrem na konci, přilehlém k pístu 55.

Axiálně orientovaný plašt 63 _se vytvoří integrálně s pístem 55 nad středovým otvorem 6l uvedeného pístu. Plást 63 je tvarován s takovým průměrem a t_akovou délkou, že při vhodném pohybu pístu 55 může aktivoarb posun posouvatelné objímky 52 pouzdra 45 do takové polohy, ve které se dotkne vnitřního okraje 53 středového otvoru 22 talířky 19 a 20, což má za následek zásah oddělovacích prostředků 36.

Pružný, anulární břitový uzávěr 53 jest - jak naznačeno nad dutým pístem zcela nahoře uvnitř nádobek 2 a 3, viz vyobr.

1. Tento břitový uzávěr 64 je uzpůsoben tak, aby zabránil nežádoucímu průchodu kapaliny z vnitřku nádobek 2 a 3 do kanálku 4, ale dovoluje takový průchod kapaliny, vyvine-li se tlak pístem 55.

Jak je to patrné z horní části vyobr.1 jest zde napojení na hadici 65 otvorem 66 ve vnější i vnitřní nádobce 2 a 3. Takový spoj je známý a netřeba ho popisovat detailněji, ale dovoluje přerušení napojení na hadici, je-li to třeba.

Dále pak je zde otvor pro únik vzduchu s vhodným filtrem, rovněž běžný bez nutnosti bližšího popisu.

-14fe zde průchod 69 z prostoru mezi příčkovými prostředky 36 a poklopem 27 a to po celou cestu směrem vzhůru vnitřkem délky trubice 37 příčkových prostředků 36 a směrem vzhůru vnitřkem délky trubice 46 pouzdra 45. Tento průchod umožňuje průnik kapaliny dó injekční jehly 58 z řečeného prostoru, spojí-li se délka trubice 46 s délkou trubice 57 uvnitř pístové tyčinky 8. V nejnižší části Čepu 38 v poklopu 27 je průchod 66 s tím, že tento čep 38 je tvarován s rovným, axiálním povrchem a má v podstatě kruhový průřez. Důsledkem toho je vznik prostoru mezi čepem a sousedící částí vnitřku délky trubice 37. Bezprostředně nad čepeů 38 je prostor 67, kde příčkové prostředky 36 mají poněkud nižší vnitřní průměr. Tímto způsobem je možňo umístit malý filtr bezprostředně nad uvedený prostor,₍viz vyobr.l s tím, že kapalina.-musí projít filtrem dříve než se dostane do délky trubice 46 pouzdra 45.

Zařízení, jak je zde výše popisováno, zahrnuje prvý anulární prostor 70, který může být označen také jako prostor oddělování a je definován vnitřkem dutiny pístu 8, tvořící válcovitou vnitřní stěnu 71, a z vnějšku válcovitou vnější stěnou 72, tvořenou vnější nádobkou 2 a vnitřní nádobkou 3.

V poloze běžného použití, viz vyobr.l je anulární prostor směrem vzhůru dán horní stěnou 73 tvořenou dální částí 5 a 6 vnější nádobky 2 a vnitřní nádobky 3. Směrem dolů je anulární prostor definován dolní stěnou 74, danou pístem 55. Druhý prostor 75, který může být také označován jako reakční prostor, je dán spodkem pístu 55 a směrem vzhůru je definován toutéž válcovitou vnější stěnou 72 jako prvý prostor 70. Směrem dolů je druhý prostor 75 definován druhou spodní stěnou 76, tvořenou vnějším talířkem 19 a vnitřním talířkem 20_o Pouzdro 45 je umístěno centrálně uvnitř druhého prostoru 75. Třetí prostor 77 jest pod řečenou druhou dolní stěnou 76 a je definován příčkovými prostředky 36 a anulární filtrační jednotkou 42. Dále pak tento třetí prostor 77, který může být také označen jako filtrační, spojuje

-15druhý prostor 75 průchodem, který tvoří středový otvor 22 ve vnějším talířku 19 a vnitřním talířku 20. Posléze je zde čtvrtý prostor 78 pod příčkovými prostředky 36; ten lze označit jako shromažď^vací prostor, definovaný směrem dolů stěnou 32 poklopu 27 a dále částmi objímky 28 poklopu 27 a dolní částí vnějšího talířku 19.

Výše popisované zařízení se používá hlavně pro oddělování složky, jako je monomerní fibrin z krve a k tomu účelu je druhý prostor 75, nebo s výhodou horní prostor 80 pouzdra 45 předem naplněn vhodným enzymem, jako je batroxobin Jak je to patrné z EP-PS 592 242, lze použít jakýkoli thrombi nu podobný enzym a patří sem kromě thrombinu jako takového další materiály s podobnou účinností, jako jsou ancrod, acutin, venyyme, asperase, botropase, crotabase, flavorxobin, gabonase a s výhodu batroxobin. Ten může být chemicky vázán na biotin, což je syntetická látka, dovolující vazbu batroxobinu běžným způsobem pomocí avidinu a kompozici s obsahem aávidinu na agarose. Dle toho $e nalézá avidin-agarosa v nejnižším prostoru 81 pouzdra. Jak kompozice biotin-batroxobin, tak avidin-agarosa se poměrně snadno plní do odpovídajících prostorů 80 a 81 v pouzdru 45 dříve, než se toto pouzdro umístí uvnitř zařízení.

Posléze se se upraví injekční jehla 58, obsahující rozpouštějící roztok, například pufr o hodnotě pH 4, připravený z octanu ředěném kyselinou octovou. Potom se injekční jehla 58 použije k zachycení roztoku monomeru fibrinu.

Může se použít jakýkoli jiný zsámý pufr. Rozpouštěcím pufrovaným činidlem může být jakýkoli kyselý pufr s hodnotou pH mezi 1 až 5. Vhodnými příklady jsou kyselina octová, jantarová, glukuronová, cysteová, krotonová, itakonová, glukonová, mravenčí, asparagová, adipová a soli kterékoli z nich. Za výhodné lze označit kyseliny Jantarovou, asparagovou, adipovou a soli kyseliny octové, třeba sodnou. Solubilizování se dá provést také za neutrální hodnoty pH chaotropním činidlem.

-16Zde lze uvést jako vhodná močovinu, bromid sodný, hydrochlorid guanidinu, rhodanid draselný, jodid nebo bromid draselný. Koncentrace a objemy jakových kyselých činidel nebo chaotropníoh látek, viz EP-PS 592 242,

Během přísunu krve nebo bezprostředně po něm se pístová tyčinka 8 natlačí tak do vnitřku celého zařízení, že pohyblivá $bjímka 52 pouzdra 45 se pohne směrem dolů do sevření v průchodu mezi spodní stěnou 76 a druhým prostorem 77. V důsledku toho se ihned otevře přístup ke kompozici biotinbatroxobin uvnitř horního prostoru 80 řečeného pouzdra.

Jinak lze otevřít horní prostor 80 poté, co došlý) k přesunu plazmy do druhého prostoru.

íbsahuje

Je-li celé zařízení připraveno k použití, pak se vzorek krve vpraví do prvé nádobky nezakresl^ným přívodem a hadičkou 65 běžným postupem s tím, že se použitý vzorek krve s výhodou smíchá opět běžným postupem s antikoagulačním činidlem. Během přísunu krve hadičkou 65 a otvorem 66 do vnitřku prvého prosto ru 70 se odtud běžným způsobem vyčerpá vzduch. Po skončení přísunu krve hadičkou 65 se tato odstraní a otvor 66 se těsně uzavře. Potom se celé zařízení s krví umístí v prostoru odstředivky, která navíc spolupracuje při těsném stlačení různých částí zařízení. Odtředivka způsobí rotaci celého zařízení dle rotační osy 1. V důsledku toho se krev rozdělí v prvém prostoru 70 na frakci plazmy, jež se radiálně usazuje uvnitř zbývající dávky krve s tím, že zbývající část krve*fčervené i bílé krvinky. Jak je to popsáno v EP-PS 592 242, mohou být destičky obsaženy v kterékoli z frekcí, jak je to třeba a to měněním rychlosti a doby trvání odstředování. Odstřeďovací rychlost tohoto zařízení se obvykle pohybuje v rozsahu 2000 až 10000 otáček za minutu a může se měnit, jak je to třeba - v různých fázích postupu, viz EP

654 669. _x

Jakmile se mezivrstva plazmy a zbývající části krve sta bilizuje, tedy oddělování je skončeno, vyvolá se snižování objemu v prvém prostoru 70 zahájené pístovou tyčinkou 8 a v důsledku toho se píst stlačuje za nepřerušované rotace.

-17zvedne

V důsledku toho se dostane prvá možná vrstva vzduchu kanálky 4 a 21 do druhého prostoru 75 a další pohyb pístu 55 způsobí, že také plazma se dostane do druhého prostoru 75. Pohyb pístu 55 se zastaví, jakmile veškerá vrstva plazmy byla takto přepravena do druhého prostoru 75, tedy když mezivrstva mezi frakcí plazmy a zbývající částí krve dosáhla vnitřní stěny 71 v prvém prostoru 70. Pokud nebyl,: dosud otevřen nejvyšší prostor 80, lze to provést v tu chvíli takže se batroxobin vpustí.

Ve druhém prostoru 75 se frakce plazmy dostane do styku s enzymem b_gtroxobinem s tím výsledkem, že monomferní fibrin, který polymeruje bezprostředně za vzniku nezesítěného fibrinového polymeru, se uvolní z frakce plazmy. Tento postup v

probíhá za nepřetržitého odstředování_; s výsledkem, že fibrinový polymer se účinně oddělí ze zbylé části frakce plazmy s tím, že^zniká reakcí kompozice biotin-batroxobin a usazením jako vrstva viskozního gelu podél válcovité vnější stěny 72. Když v

je toto oddělování skončeno, zastaví se odstředování a pak lze celkem snadno přetlačit zbývající poměrně kapalnou část plazmy zpět do prvého prostoru 70 pístem 55, který se nejdříve pro přesun vzduchu z prvého prostoru 70 do druhého prostoru 75 s následným stlačením pístu 55 směrem dolů. Fibrinový polymer může zůstat na vnější stěně nebo může začít se odlupovat, ale v takovém případě se odlupuje podstatně pomaleji, než zbytek kapaliny. Takže přepravu kapaliny lze provést poměrně snadno a rychle dříve než viskozní vrstva s fibrinovým polymerem se dostane k otvoru do kanálku 21. Lze použit případně další opatření se zřetelem na znemožnění dosažení viskozní vrstvy přívodu do kanálku 21 příliš rychle, třeba seřízením kroužku na nahoru čnějícím ozubení 82, jak je to naznačeno tečkovanými čárkami na dně 76. Tento postup odstřeďování/vypouštění lze provést dvakrát či vícekráte, jak je to třeba, tedy se zřetelem dostat tak mnoho plazmatické kapaliny z fibrinového polymeru, jak je to jen možno.

-18Jakmile byla zbývající část frakce plazmy vypuzena z druhého prostoru 75jposune se pohyblivá objímka pouzdra 45 směrem dolů takovým způsobem, že je umožněn přístup do nejdolejšího prostoru 81. V stejné době nebo v souvislosti s pozdějším posunem objímky se uzávěr injekční jehly 58 zatlačí dokonale dovnitř působením vřetena z vnějšku takovým způsobem, že pufr o hodnotě pH 4 se přesune do druhého prostoru 75, což lze provést na počátku odstředivého míchání _o Přísadou pufru o hodnotě pH 4 se docílí rozpuštění fibrinového polymeru v.tomto pufru a přítomnost kompozice avidin-Agarosa v dolním prostoru 81 v pouzďu 45 způsobí, že kompozice biotin-batroxobin se váže obvyklým způsobem avidinem. Pokračující posun pístu 55 způsobí, že pohyblivá objímka 52 pouzdra 45 zapůsobí na příčkové prostředky 36 a odpojí dolní stěnu 76 s výsledkem, 'že totiž dojde k volnému průchodu do třetího prostoru 77. V důsledku toho může obsah druhého prostoru 75 téci volně dolů do třetího prostoru 77. S výhodou sě rozpouštění provede za odstředivého míchání, což zahrnuje odstřeďování a sérii zastavení a nasa zení míchacích pohybů tam a zpět, jak to bylo uvedeno výše.

Pokračujícím odstřeďováním se docílí, že se roztok monomeru fibrinu může oddělit v třetím prostoru jednotkou anulárního filtru 42, který zadržuje poměrně velké částečky agarosy a batroxobinu takto vázaného působením soustavy zachycení biotinem-anidinem. Jakmile roztok monomerního fibrinu se dostane do nejnižšího Čtvrtého prostoru 78 v důsledku výše uvedeného odstřeďování, odstředování se přeruší a roztok monomeru fibrinu se snadno dostane do injekční jehly 58 odstraněním zátky 59, přičemž nejhořejší konec celé délky trubice 46 pouzdra 45 odpovídá délce trubice 77 za vzájemného spojení s injekční jehlou 58.

Protože se fibrinový polymer oddělí z frakce plazmy ve druhém prostoru 75 během pokračujícího odstřeďování a protože se roztok monomerního fibrinu oddělí odstřeďováním v třetím prostoru 77, je možno takto dosáhnout poměrně vyso-19kého výtěžku monomerního fibrinu z toho či onoho vzorku krve.

Vynález byl popsán s odvoláním na výhodné provedení.

Lze však uskutečnit četné modifikace a obměny, aniž by se vybočilo z rozsahu tohoto vynálezu.

Na vyob,e.2 jsou příklady takových modifikací, kde je druhá možnost provedení postupu dle tohoto vynálezu, jež více či méně odpovídá provedení, jak bylo zachyceno na vyobr.

1. Zařízení na vyobr.2 zahrnuje prvý prostor 90 a druhý prostor 91 oddělená pístem 92, který má dutou pístovou tyčinku 93, a zapadá do prvého prostoru. Oba prostory jsou vhě definovány částí v podstatě válcovité části 94, tvořící vnější válcovitou stěnu 95 pro oba prostory 90 a 9Ϊ. Nahoře je prvý prostor 90 zakončen horní stěnou 85, která z^se je tvořena horním ,káytem jištěným tubulární částicí 94 prostřednictvím prstence 96 se závitem do uvedené tubulární části 94. Vrchol stěny 85 má otvor pro průchod duté pístové tyčinky 93. Směrem dolů druhý prostor 91 je definován dolní stěnou 96 tvořenou kruhovou vnitřní obrubou v tubulární části 94. Na straně sousedící s druhým prostorem 91 obsahuje válcovitá část komolo-kuželovítý povrch 97 se sklonem od pístu 92 směrem v

ke středu druhého prostoru 91. Dolní stěna 96 umožňuje středový průchod 98 do třetího prostoru 99· Tento třetí prostor 99 je vybaven přehrazujícími příčkami 100 a kulatou filtrační jednotkou 101, vloženou mezi dolní stenu 96 a příčkami 100 a vedoucí k čtvrtému anulárnímu prostoru 102. Ten je vsazen mezi kalíškové víko 103, jištěné závity na tubulární část 94.

Uvedené víko 103 má v tářezech s édstupy dělící příčky 100 v postavení centrálně uvnitř tubulární části 94, svírající jednotku anulárního filmu 101.

Pouzdro 105 je jištěno centrálně a vzhůru čně jícím čepem 104 na dělících příčkách 100. Pozdro 105 obsahuje tubulární část 106 a diskovými kroužky 107, 108 volně připojsnými

-20a ohraničujícími prostory pro uvedené enzymy (viz označení písmeny BB a AA) pomocí nastavitelných objímek. Diskové kroužky jsou jištěny v potřebných vzájemných vzdálenostech po délce trubice 106 pomocí patek tvarovaných na vnějším obvodu tubulární části 106 s klesajícím průměrem zezdola směrem nahoru.

Od nejvyššího bodu prvého prostoru 90 ku dnu druhého prostoru 91 vedou průtokové kanálky 115 a 116, dané trubicemi pevné délky 117 a 118, vedoucími rovnoběžně s osou zařízení a rotací tohoto zařízení s jištěním na koncích ve spojitosti s otvorem 95 nahoře a 96 dole. Kanálkové spojenít mezi celou délkou trubice a odpovídajícími prostory je vybaveno četnými otvory a zátkami, které je jistí. Ceíé délky trubic 117 a 118 ústí odpovídajícími otvory v pístu 92. Jsou tam těsnící kroužky k zabránění úniku kdekoli.

Spojka 120 je umístěna centrálně v pístu 92 pro spojení s injekční jehlou 121 uvnitř dutiny pístové tyčinky 93 a s horním koncem celé délky trubice 106 v po^vzdru 105. Spojka 120 má plášt 122, sahající do druhé komory 91 a ovlivňující posouvátelnou objímku 110 na pouzdru 105.

Jak je to nakresleno, je vnější průměr objímky 110 uzpůsoben se zřetelem k průměru průchodu 98 směrem dolů do třetího prostoru 99 takovým spůsobem, že objímka 110 je zaveditelná a udržitelná na spodní stěně 98 v kterékoli poloze a v důsledku toho v nejnižší možné poloze, ve které objímka 105 se nedotýká nejnižšího diskového kroužku 109 v pouzdru 105 a dovoluje průchod kapaliny z druhého prostoru 91 směrem dolů do třetího prostoru 99. Z čtvrtého prostoru 102 vede kanálek 123 centrálně směrem vzhůru čepem 104 na dělící přepážce 100 a dále pak směrem vzh§ru tubulární částí 106 pouzdra 105, kde může se kapalina dostat odtud do injekční jehly 121.

-21Zařízení, jak je na vyobr.2 se používá zcela stejným způsobem jako ono na vyobr.1, přičemž pochopitelně takové zařízení je rovněž vybaveno hadičkou pro přívod krve.

Další jiné zařízení je na vyobr.3, jež v podstatě má stejné základní prvky jako ona vyobr. 1 a 2, Kanálek pro průtok kapaliny 4 je s výhodou tvořen štěrbinou mezi kteroukoli stěnou zásobníků 2 a 3, zapadajících jeden do druhého. Jak je to patrné z vyobr 3, kanálek 4 vede nahoru až do horních částí 5 a 6 a ústí do ramenového prostoru 300, takže neprochází dále mezi axiálně orientovanými částmi 9 a 10 (jako na vyobr.l)₀ Pružný uzávěr 64 je přímo napojen na ramenový prostor 300 a zajištuje, předmětná kapalina (tedy např.plazma) se po průchodu uzávěrem 64 dostane přímo do otvoru kanálku 4 mezi horními částmi 5 a 6, aniž by musila procházet mezi částí šroubu 8 a vnitřní, axiálně orientovanou částí 10_o

Podle jiného provedení ve smyslu vyobr.3 bylo ozubení 82 (vypbr.l) nahrazeno fibrinovým filtrem 310, což je sestava zoubků, uspořádaných cirkulárně (například v rámu nebo kroužku) kolem pouzdra 45 v blízkosti dna druhého prostoru 70. Filtr 310 je napojen v jednom místě či na více místech na spodní stěnu 76, ale v podstatě je umístěn u dna stěny 76, aby totiž nadbytek kapaliny byl odtažen co možná nejúčinněji. Uspořádání napomáhá usnadnit řešení situací za použití zařízení dle vyobr.1, kde se fibrinový polymer zadržuje, jak je to žádáno, na ozubení 82, ale nadbytek kapaliny může být rovněž zachycen spolu s fibrinovým polymerem.

Další uzpůsobení je zachyceno na vyobr.3, zvláště se zřetelem na injekční jehlu 50, kde lze spatřit chránící držák 320, obklopující v podstatě jehlu 58. Držák 320 je s výhodou válcovitý a odpovídá obecně tvaru jehly 58. Víčko držáku 322 je uvolnitelným'způsobem napojeno na jehlu 58 v horní části držáku 320 a představuje tak rukojetí, pomocí které —22 je možno kdykoli snadno vyjmiout jehlu 58 i odpovídající pouzdro 320 z vlastního zařízení po provedení postupu k získání očekávaného produktu, například roztoku monomerního fibrinu, jakmile je postup v jehle skončen. Pouzdro 320 může být z plastického nebo pevného polymerního materiálu, aby tento chránil jehlu 58 při vlastním zaobcházení. Dále pak, protože pracovník se přímo nedotýká jehly, může být tato přenesena na další místo použití bez kontaminace. Odstranitelné spodní držadlo (není zakresleno) pouzdra 320 se může použít také, zvláště tehdy, kdy je předem sterilizovaná jehla 58 s pouzdrem 320 a obsahující nutný roztok kyselého pufru předpokládána jako jedna¹ složka soustavy dle tohoto vynálezu. Na vyobr.3 je zakreslena také jehlová spojka 324, jež je axiálně sejmutelná spolu s rukojetí 322 při provádění postupu, tedy například při pohybu sem a tam nezakreslené tyčinky, jež může být částí pro ovládání celého zařízení. Zátka 59 je uzpůsobena k přijeti jehlové spojky 324 jak při způsobu zapojení i vypojení. To lze uskutečnit například vyhloubením 326 za částí 328 vnitřku zátky 58 a odpovídající protuberancí 330 na šroubu spojky 324. Velikost a tvary těchto částí se volí tak, že spojku 324 lze zasunout dovnitř s minimální silou k pohybu zátky 59 dovnitř, aniž by se vynutil pohyb protuberance 330 přes vyvýšenou část 320. Tímto způsobem se může spojka 324 pohybovat zpět, aniž by se měnilo postavení zátky 59. Vyvine-li se mírně vyšší síla na spojku 324 při ovlivňování zátky 59, protuberance 330 uvolní vyhloubení 328 s důsledkem, že zátka 59 se nyní pohne v postavení spolu se spojkou 324»

Také na vyobr.3 axiálně uspořádaný plást 63 je zcela jasnou složkou patkového uspořádání u dna pístu 55.

Všechny díly, tvořící části tohoto uspořádání, se snadno vyrobí z vhodných plastických materiálů postupem injekčního tvarování. Dotřebná zařízení nejsou proto nákladná a jsou snadno k dosažení.

V tomto smyslu se tedy může použít jakýkoli vhodný materiál. S výhodou jsou známé v průmyslu pro výrobu lékařských předmětů stabilní polymery, ^-ozařovatelné. S výhodou jsou vnější nádobka i píst z pólykarbonátu, držák jehly, víčka i plunžr jsou z polypropylenu, filtr je z polyethylenu, jehla je skleněná, kroužky jsou silikonové a další části jsou z kopolymerů styrenu a nitrilu kyseliny akrylové.

Vynález byl popsán s odvoláním na výhodné provedení celého zařízení. Ale postup dle tohoto vynálezu se může énadno provádět v laboratoři za aseptických podmínek použitím kádinky kryté víčkem. Kádinka se naplní plazmou a enzymem a po smíchání s následným odstředěním se nezesítěný fibrinový polymer oddělí ode dna nebo ze stěn kádinky, jak to bylo popsáno výše. Po odstranění zbylé frakce plazmy se polymer nezesítěného fibrinu znovu rozpustí přidáním rozpouštědla a pomocí odstředivého míchání, jak to bylo výše popsáno.

Příklad?/ provedení vynálezu

Do prvého prostoru 70 zařízení, jak bylo popsáno zde dříve, se zavede 140 ml krve a 20 ml dusičnanu sodného (USP) jako antikoagulačního Činidla. Následuje odstřeďování 2 minuty při asi 6000 otáčkách za minutu, tím se dosáhne oddělení plazmy od krevních buněk. Za pokračování odstřeďování k udržení oddělení se píst zvedne tak, aby dovolil přesun střední fáze, tedy plazmy,do druhého prostoru 75 s tím, že se docílí výtěžek asi 60 ml plazmy. Ha tu se působí 30 jednotk_Qmi batroxobinu, upraveného biotinem, který se zavádí do druhého prostoru 75 pomocí horního prostoru 80 pouzdra 45, jak to bylo již popsáno zde dříve. Plazma a abroxobin se míchají za nižší rychlosti, asi 2000 až 3000 otáček za minutu a potom odstřeďují s použitím 9000 otáček za minutu.

Nezesítěný fibrinový polymerní gel se vysráží jako tenká gelová vrstva na stěnách válce, rotace se přeruší.

Zbylá plazmová kapalina (sérum) se převexe zpět do prvého

24prostoru 70. Následuje další dvojnásobné míchání a odstředování minutu za 9000 otáček za minutu k odstrahění takového množství sera v gelu, jak je to jen možno. Po každém z těchto dvou minutových odstřeďování se nadbytek sera přepraví do prvého prostoru 70.

Dále se do druhého prostoru 75 pomocí injekční jehly 58 přepraví roztok pufru, obsahující 3,5 ml 0,t M roztoku octanu sodného (pH 4,0) s obsahem 24 mM chloridu vápenatého.

V tu dobu se nasadí odstředivé míchání, záležející v 5-10ti sekundovém střídavém protáčení za asi 3000 otáček za minutu, což se opakuje směrem tam a zpět po 2 minuty. Rozpustí se tím fibrinový polymerní gel a získá se roztok s obsahem monomerního fibrinu. K takto připravenému roztoku se přidá avidin/agarosa z nižšího prostoru 71 pouzdra 45. Následuje další odstředivé míchání vždy 5-10 sekund gem a tam při asi 3000 otáčkách za minutu v opakovaných cyklech sem a tam po 5 minut. Získaný roztok obsahuje monomer fibrinu a dále komplex avidin/agařosa :biotin/batroxobin.

Roztok se přSlije do třetího prostoru 77 a minutu se odstředivě filtruje anulárním filtrem 20 ym 1’orex při 9000 otáčkách za minutu. Získaný roztok monomerního fibrinu se jímá do jehly 58 jak to bylo popsáno výše a obsahuje na 1 ml 25 mg monomeru fibrinu.

Takto připravený roztok monomeru fibrinu (v tomto případě fibrinu I) se repolymeruje na fibrinové těsnivo tak, že se přidává na postižené místo spolu s 0,75 m pufrem uhličitanu a hydrogenuhličitanu sodného v poměru fibrin I : pufr

5:1«,

Claims (47)

1. lo Způsob oddělování fibrinu z plazmy, vyznačující se tím, že zahrnuje stupně přívodu plazmy do reakčního prostoru, ohraničeného vnější stěnou a dnem, na fibrinogen, obsažený v plazmě, se působí činidlem, schopným převést fibrinogen na nezesítěný fibrinový polymer, během tohoto dotykového stupně se vystaví reakční prostor, plazma a činidlo vlivu dostačujícího odstředění, takže se z uvedené plazmy oddělí nánós, to je uvedený]nezesítěny fibrinový polymer na uvedené vnější stěně jako tenký i .

   film gelu.
2. 2. Způsob podle nároku 1, pro oddělování monomerního fibrinu z plazmy, vyznačující se tím, že zahrnuje dále stupně rozpuštění uvedeného nezesítěného fibrinového polymeru přidáním rozpouštědla do reakčního prostoru s nezesítěným gelem polymeru na vnější stene, takže se dosáhne vzniku roztoku monomeru fibrinu.
3. 3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že jakýkoli podíl plazmy v řečeném reakčním prostoru po stupních působení látek a odstřeďování se odstraní z řečeného reakčního prostoru dříve než se rozpouští nezesítěný fibrinový polymer.
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, žé se plazma odstraní, aniž by došlo k porušení vrstvy nezesítěného fibrinového polymeru na uvedené vnější stěně.
5. 5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se plazma odstraňuje přepravním kanálkem s otvorem ve dnu uvedeného reakčního prostoru.

   -296. Způsob podle národu 5, vyznačující se tím, že se řečený reakční prostor vystaví dostatečnému tlaku, aby se vypudila plazma z řečeného prostoru přepravním kanálkem během tohoto stupně.
6. 7o Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že ještě zahrnuje stupně seřízení pohyblivé horní stěny v řečeném reakčním prostoru a pohyb této stšny směrem dolů se zřetelem na snížení objemu v řečeném reakčním prostoru, takže s$ do tohoto prostoru natlačí vzduch v dostačující míře k vypuzení uvedené plazmy z tohoto prostoru přepravním kánálkem.
7. 8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že ^e jako fibrin použije fibrin I, fibrin II nebo des-y^-fibrin.
8. 9. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se jako řečené činidlo použije enzym, podobný thrombinu, zvolený ze skupiny thrombin, ancrod, acutin, venyyme, asperase, botropase, crotabase, flavorxobin a gabonase.
9. 10. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že se jako řečené rozpouštědlo použije kyselý roztok pufru.
10. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že se použije kyselý roztok pufru o hodnotě pH 1 až 5o
11. 12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že se řečený kyselý roztok pufru použije s kyselinou ze skupiny ? 2x kyselina octová, jantarová, glutonová, cysteová, krotonová, ? 2x itakonová, glutonová, mravenčí, asparagová, adipová nebo sůl kterékoli z nich.
12. 13. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že se jako rozpouštědlo použije chaotrpní činidlo o neutrální hodnotě pH ze skupiny, kterou tvoří močovina, bromid sodný,

    -30hydrochlorid guanidinu, rhodanid draselný, dále jodid nebo bromid draselný.
13. 14. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že se řečený reakční prostor, nezesítený fibrinový polymer a rozpouštědlo vystaví účinkům odstředivého míchání.
14. 15. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že roztok fibrinového monomeru má koncentracu mezi 10 až 30 mg na ml o
15. 16. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje dále stupně: i přísun krve do dělícího prostoru, tento dělící prostor sb vystaví účinku odstředivých sil dostačujících ke koncentrovanému oddqlení hustšá fáze krevních buněk a méně husté fáze plazmy, a udržuje se použitá odstředivá síla během přívodu plazmy do řečeného reakčního prostoru.
16. 17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že v dělícím prostoru je obsaženo antikoagulační činidlo.
17. 18. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že řečený oddělovací prostor a řečený reakční prostor jsou uspořádány kolem společné osy jednotného zařízení.
18. 19o Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že uvedené prostory odděluje pohyblivý píst, představující stropní stenu řečeného reakčního prostoru a spodní dnovou stěnu řečeného oddělovacího prostoru.
19. 20. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím,, že je uvedené činidlo vneseno do řečeného reakčního prostoru ^d em před přísun\plazmy.
20. 21. Způspb podle nároku 1, vyznačující se tím, že

    -31- ......

    se uvedené činidlo zavádí do řečeného reakčního prostoru po přísunu plazmy o
21. 22o Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že se uvedená kapalná plazma, jež zbyla v reakčním prostoru po vzniku nezesítěného fibrinového polymeru převede do řečeného oddělovacího prostoru dříve než se rozpouští nezesítěný fibri nový polymer v uvedeném rozpouštědle.
22. 23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že se řečená kapalná plazma, zbývající v reakčním prostoru po tvorbě nezesítěného fibrinového polymeru přepravuje do řečeného oddělovacího prostoru jedním Či více kanálky, zasahujícími ze dna reakčního prostoru do oddělovacího prostoru.
23. 24. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že jeden čí více kanálků pro přepravu plazmy je vedeno ze dna reakčního prostoru do horní části řečeného oddělovacího proatoru.
24. 25 o Způsob oddělování roztoku fibrinového monomeru z krve, vyznačující se tím,že zahrnuje stupně:

    přívod krve do válcovitého dělícího prostoru, ohraničeného vnější stěnou, horní stěnou a pohyblivým pístem je funkci spodní dnové stěny, protáčí se uvedený dělící prostor kolem podélné osy k zajištění dostatečné odstředivé síly k dosažení koncentrovaného oddělení frakce plazmy a frakce buněk, takto oddělená plazma se vede přepravním kanálkem za pokračování uvedeného protáčení do válcovitého· reakčního prostoru, seřízeného podél stejné osy jako uvedený dělící prostor s tím, že reakční prostor je dále omezen dolní dnovou stěnou, vnější stěnou, společnou s řečeným dělícím prostorem a uvedeným pístem jako horní stěna s tím, še přepravní kanálky vedou ode dna uvedeného reakčního prostoru do dělícího prostoru s tím, že přívod je ovlivněn pohybem

    -32řečeného pístu směrem vzhůru, čímž se sníží objem dělícího prostoru a přinutí se plazma k průchodu řečenými kanálky, uvedená plazma se dostává do styku s činidlem, schopným převést fibrinogen v plazmě na nezesítěný fibrinový polymer s tím, že se tato reakce provádí za pokračujícího protáčení, aby se totiž uvedený nezesítěný fibrinový polymer usadil na vnější stěně uvedeného reakčního prostoru, zastaví se protáčení, takže zbylá plazma zteče dolů ke dnu reakčního prostoru, natlačí se dostatečně vzduchu do reakčního prostoru s pohybem uvedeného pístu směrem dolů, takže zbylp. plazma se tím přinutí vtéci do přepravní trubice a do řečeného dělícího prostoru s tím, že nezesítěný fibrinový polymer zůstává v podstatě neporušen uvedeným mírným pohybem pístu, do reakčního prostoru se vpustí rozpouštědlo, a za míchání v reakčním prostoru se rozpustí nezesítěný fibrinový polymer v použitém rozpouštědle za vzniku roztoku, obsahujícího monomerní fibrin v řečeném rozpouštědle,,
25. 26. Zařízení k oddělování fibrinu z plazmy, vyznačující se tím, že obsahuje:

    reakční prostor s vnější a spodní, tedy dnovu stěnou, schopný přijmout k odstředování plazmu, žařízení pro přívod do tohoto reakčního prostoru činidla, schopného převést fibrinogen v plazmě na nezesítěný fibrinový polymer, prostředky pro provedení člstředování v řečeném reakčním prostoru, obsahujícím, plazmu a uvedené činidlo dostatečnou mírou k oddělení nezesítěného fibrinového polymeru z plazmy a nanesení nezesítěného fibrinového polymeru na vnější stěnu reakčního prostoru^
26. 27. Zařízení podle nároku 26, vyznačující se tím, že dále obsahuje prostředky pro přívod rozpouštědla do řečeného reakčního prostoru v dostatečné mxre k rozpustenr nezesiteneho fibrinového polymeru, naneseného na vnější stěně, takže se

    -33tím získá roztok fibrinového monomeru.
27. 28. Zařízení podle nároku 27, vyznačující se tím, že obsahuje dále prostředky pro převedení jakéhokoli zbytku plazmy z reakčního prostoru po tvorbě nezesítěného fibrinového polymeru.
28. 29. Zařízení podle nároku 28, vyznačující se tím, že uvedenými prostředky pro převedení jakéhokoli zbytku plazmy jest jeden Či více kanálků s otvory ve dnu reakčního prostoru.
29. 30_o Zařízení pro oddělování fibrinu z kjrve, vyznačující se tím, že obsahuje:

    prostředky pro přívod kfve do dělícího prostoru, válcovitý dělící prostor, ohraničený horní stěnou, vnější stěnou a pohyblivým pístem jako spodní, dnovou stěnou, válcovitý reakční prostor pod uvedeným dělícím prostorem se společnou osou a společnou vnější stěnou, kde uvedený píst je horní stěnou reakčního prostoru, prostředky pro zavedení do reakčního prostoru činidla, schopného převést fibrinogen na nezesítěný fibrinový polymer, převodní kanálky ze dna reakčního prostoru do dělícího prostoru k převodu kapalin mezi oběma dvěma prostory působením řečeného pístu, a prostředky pro protáčení řečeného zařízení kolem společné osy,dostačující ke koncentrovanému oddělení plazmy a krve v dělícím prostoru s tím, že se tak dosáhne dostačujícího nanesení nezesítěného fibrinového polymeru v reakčním prostoru na vnější _stg_nu>
30. 31o Zařízení podle nároku 30, vyznačujícn se tím, že dále obsahuje prostředky pro zavedení rozpouštědla do reakčního prostoru.
31. 32. Zařízení podle nároku 30, vyznačující se tím, že uvedení přepravní kanálky se nalézají v gor ní stěně řečeného •34dělícího prostoru.
32. 33. Zařízení podle nároku 30, vyznačující se tím, že přepravními kanálky je jeden či více kanálků, procházejících vnějšími stěnami obou dvou prostořův
33. 34. Zařízení podle nároku 30, vyznačující se tím, že obsahuje ve funkci přepravních kanálků jeden či více tululárních kanálků, procházejících přímo řečenými prostory.
34. 35. Zařízení podle nároku 33, vyznačující se tím, že obsahuje vnitřní válcovitý prostor uložený ve vnějším válcovitým prostoru a kde štěrbina v jednom z obo_tu prostorů, nebo v oběma z nich tvoří přepravní kanálek ve vnější stěně.
35. 36. Zařízení podle nároku 35/ vyznačující se tím, že uvnitř vnějšího prostoru proti spodní dnové stěně tohoto vnitřního prostoru je umístěn talířek, obsahující štěrbinu k protažení řečeného přepravního kanálku z vnější stěny reakčni ho prostoru do středu, nebo blízko středu dnové stěny reakčního prostoru.
36. 37. Zařízení podle nároku 30, vyznačující se tím, uvedený píst obsahuje navíc pístový hřídel, integrální s uvedeným pístem a zasahující* vzhůru středem dělícího prostoru a otvorem v horní stěně dělícího prostoru, takže dělící prostor je tvarově anulární.
37. 38. Zařízení podle nároku 37, vyznačující se tím, že řečený pístový hřídel je dutý a obsahuje prostředky pro vedení rozpouštědla pístem, kdeže uvedený píst a výpustní prostředky jsou uzpůsobeny k zavedení rozpouštědla do reakčního prostoru.
38. 39· Zařízení podle nároku 38, vyznačující se tím, uvedenými prostředky pro vedení rozpouštědla je chráněná trubice se spojením kapalin s druhými kapalinovými přepravními prostředky v uvedeném pístu.

    -3540. Zařízení podle nároku 39, vyznačující se tím, že uvedené prostředky pro vedení rozpouštědla jsou dále uzpůsobeny k přijeti a shromáždění roztoku monomerního fibrinu po rozpuštění řečeného nezesítěného fibrinového polymeru v uvedeném rozpouštědle.
39. 41. Způsob oddělování jedné složky, jako je fibrinový monomer z plgzmy,přičemž způsob záleží v přívodu plazmy do prostoru, ohraničeném stěnou, kde se způsobí vyloučení frakce s nezesítěným fibrinovým polymerem po přidání vho’dného enzymu, , z z f vyznačující se tím, že se dělení nezesítěného fibrinového polymeru od frakce plazmy provádí v uvedeném prostoru odstřelováním, kdy se nezesítěný fibrinový polymer ukládá na vnější stěně řečeného prostoru, zatím co zbývající kapalná frakce se jímá v prostoru, odděleném od výše uvedeného prostoru, načež se frakce s nezesítěným fibrinovým polymerem, zbývajícím v prostoru za nanesení na stěně rozpustí přidáním rozpouštědla a odstředivým mícháním.
40. 42. Způsob podle nároku 41, zahrnující přívod krve s výhodou za přítomnosti antikoagulačního činidla do prvého anulárního prostoru zařízení, kde anulárnínprostorem je válcovitá vnější stěna a válcovitá vnitřní stěna, obě uspořádány koaxiálně dle společné osy, jakož i horní stěnou a dolní stěnou, kde horní stěnu nebo dolní stěnu tvoří píst, pohyblivý v prvém prostoru s tím, že způsob dále zahrnuje odstředování celého zařízení kolem zmíněné společné osy tak, aby se v podstatě rozdělila krev na frakci buněk a frakci plazmy s tím, že vzniklá frakce plazmy se přepraví vlivem pístu do druhého prostoru, definovaného vnější válcovitou stěnou, jež ční koaxiálně s řečenou společnou osou, přičemž frakce s nezesítěným fibrinovým polymerem se oddělí v druhém prostoru za při-36dání vhodného enzymu vyznačující se tím, na plazmu s obsahem fibrinogenu se působí enzymem v

    během odstřeďování tak, že vznikající nezesítěný fibrinový polymer se nanáěí na válcovitou vnější stěnu druhého prostoru, zatím co kapalná frakce, shromážděná na dně druhého prostoru se přepraví vlivem pístu do prvého prostoru, a frakce se nezesítěným fibrinovým polymerem, zbylá v druhém prostoru v podstatě jako nános na výlcovité stěně se rozpustí přidáním rozpouštědla a odstředivým mícháním. t
41. 43. Zařízení pro oddělování složek z kapaliny v í odstřeďováním kolem centrální osy rotace a obsahující prvý anulární prostor daný vnější a vnitřní vždy válcovitou .stěnou s tím, že obě jsou uspořádány koncentrovaně kolem jejich rotační osy, jakož i obsahující horní a dolní stěnu, kde dolní stěnu představuje píst, pohyblivý v prvém prostoru, vyznačující se tím, že zařízení dále obsahuje druhý prostor spojený s prvým prostorem prvým vedením, kdeže druhý prostor je definován vnější válcovitou stěnou koncentricky uspořádanou kolem osy rotace, a dále pístem a dolní stěnou s tím, že druhý prostor je uzpůsoben k umístění pod prvým prostorem během odstřeďování, dále s tím, že zařízení obsahuje také přívodní prostředky pro vedení krve do prvého prostoru, jakož i zařízení pro přívod kompozice, jež podporuje oddělování,jakož i pro spojení s nejméně jedním zásobníkem pro přívod kapaliny, když zařízení pro přívod je spojeno s druhým prostorem druhým vedením, vyznačené dále tím, že prvé vedení obsahuje nejméně jeden kanálek mezi otvorem v horní stěně prvého prostoru a otvorem ve dnu druhého prostoru.
42. 44. Zařízení podle nároku 43, vyznačující se tím, že řečený nejméně jediný kanálek je veden vnitřkem vnější válcovité stěny v prvém a ve druhém prostoru!

    -3745. Zařízení podle nároku 44, vyznačující se tím, že otvor nejméně jednoho kanálku v dolní stěně druhého prostoru je uzpůsoben středově ve spojitosti se zahloubením, tvořeným spodní stěnouo
43. 46. Zařízení podle nároku 43, vyznačující se tím, že každý kanálek je tvořen trubičkou, vedoucí přímo tělem pístu se zajištěním na koncích jak u stropní stěny prvého prostoru jak u dolní stěny v tom kterém případě druhého prostoru, kde se spojuje s Částmi kanálku končícími v tom či onom prostoru. ’
44. 47. Zařízení podle nároku 44j nebo 45, vyznačující se tím, že prvý i druhý prostor obsahují společnou vnější válcovitou stěnu tvořenou vnějším a vnitřním válcem, těsně spolu souvisejícími a tvořící mezi nimi axiálně probíhající kanálek s tím, že válce jsou ukončeny na jednom konci stěnou, obsahující otvor dovolující průchod pístové tyčinky spojené s vlastním tělem pístu s tím, že tělo pístu tvoří spodní stěnu prvého prostoru a odděluje uveden;? prvý prostor od druhého, kdeže jsou kanálky mezi konečnými stěnami válců a zasahují bezprostředně do otvorů pístové tyčinky.
45. 48. Zařízení podle nároku 46, vyznačující se tím, spodní stenu druhého prostoru tvoří dvě těsně nalehlé části stěny, definující mezi sebou kanálek, který na jednom konci se spojuje s kanálkem vnější válcovité stěny a na druhém konci ústí do druhého prostoru bezprostředně u centrální části spodní stěny.
46. 49 o Způsob podle nároků 1 a 16 pro dělení jakékoli polymerovatelné nebo vysrážitelné složky z krve nebo plazmy, kde vhodné činidlo je schopné převést látku v krvi nebo v plazmě na řečenou složku.
47. 50. Způsob podle nároků 1 a 16, kde uvedené rozpouštědlo je schopné rozpustit řečenou složku za vzniku jejího roztoku.

    uvur. reir i\ALtNSIW>tECNA .wvokatni kancelář advokát /^šetečka a partneři