CZ172999A3

CZ172999A3 - Zubní kartáček

Info

Publication number: CZ172999A3
Application number: CZ991729A
Authority: CZ
Inventors: Donna Beals; Maisie Wong-Paredes; Thomas Craig Masterman; Michael Roberts; Bradley Castillo
Original assignee: Gillette Canada Inc.
Priority date: 1997-11-12
Filing date: 1998-11-06
Publication date: 1999-12-15
Also published as: AU742959B2; NO992417D0; JP4069188B2; IL129913A0; JP2008068109A; RU2228129C2; WO1999023910A1; JP2001507981A; BR9806247A; EP0955837B2; EP1240847B1; GB2333697A; TW538701U; GB9911198D0; DE69811634T3; ES2192797T3; ATE233060T1; CN1241123A; EP1240847A3; JP2008068108A

Description

Soli ethylesteru kyseliny 3-(2- (4- (4- (amino-imino-methyl) j _{Λ 2}a

-fenyl) -4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl) -acetylaminojH^Ams-AW Odd -3-fenyl-propionove, způsob jejich vyroby, jejich použiti———-- a farmaceutické prostředky tyto látky obsahujícíí í 6 ΙΛ 7 0 • ⁰¹⁵⁰⁰ í

Oblast techniky ||

I L Z ,

Vynález se týká solí ethylesteru kyseliny jI

3-(2-(4-(4-(amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo^-™~«^^ -imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové obecného vzorce I

ve kterém HB značí kyselinu maleinovou, jakož i jejich fyziologicky přijatelných solí, způsobu jejich výroby, jejich použití v léčivech a farmaceutických prostředků tyto látky obsahujících.

Dosavadní stav techniky

Hydrochlorid ethylesteru kyseliny 3-(2-(4-(4-(amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové a jeho farmakologické vlastnosti jsou již popsané v PCT-přihlášce PCT/EP 94/03491 (VO-A-95/14008) . Hydrochlorid-sůl ethylesteru kyseliny (S) -3-(2-((S)-4-(4-(amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové, ethylesteru kyseliny (R)-3-(2-((R)-4-(4-(amino-imino- methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino) -3-fenyl-propionové, ethylesteru kyseliny (S)-3- (2-((R)-4-(4-(amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové a ethylesteru kyseliny (R)-3-(2-((S)-4-(4-(amino-imino-methyl) -fenyl)-4-methyl-2,5-di-oxo-imidazolidin-l-yl)-acetyl* amino)-3-fenyl-propionové mají ale tu nevýhodu, že jsou amorfní a nemohou se získat v krystalické formě. Výše uvedené hydrochlorid-soli se tedy nemohou čistit krystalisací a jsou proto málo vhodné pro použití jako účinné látky v léčivech pro která jsou zákonodárci předepsané přesně definované stupně čistoty obsahových látek a pro cílový produkt musí být při technické syntese farmakologicky aktivní substance zachovány při postupu isolace a čištění podmínky, přesně definované zákonnými předpisy. Také jsou amorfní hydrochlorid-soli na základě svých fyzikálních vlastností a své použitelnosti málo vhodné pro galenickou výrobu farmaceutických přípravků, jako jsou například tablety.

Úkolem předloženého vynálezu tedy je možnost přípravy ethylesteru kyseliny 3-(2-(4-(4-(amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové ve vhodné nehygroskopické formě, která by umožnila jednoduchým způsobem zachování požadovaného stupně čistoty a splnění galenických požadavků při technické syntese.

Podstata vynálezu

Výše uvedený úkol byl vyřešen přípravou solí kyseliny myleinové ethylesteru kyseliny 3-(2-(4-(4-(amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino) -3-fenyl-propionové , obzvláště solí, které tento ethylester a kyselinu maleinovou obsahují ve formě soli (to znamená ve formě addiční soli s kyselinouo) v molárním poměru asi 1:1.

Předmětem předloženého vynálezu tedy jsou soli ethylesteru kyseliny 3-(2-(4-(4-(amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-25-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové obecného vzorce I

ve kterém HB značí kyselinu maleinovou, ve všech stereoisomerních formách a jejich směsi v libovolných poměrech, jakož i jejich fyziologicky přijatelné soli.

Sloučeniny obecného vzorce I jsou krystalické a nejsou hygroskopické a mají tedy nepředpokládatelné výhody. Mohou se za definovaných podmínek krystalisovat a čistit rekrystalisací a jsou vhodné pro použití v léčivech a pro galenickou výrobu lékových forem.

Předložený vynález zahrnuje všechny stereoisomery sloučenin obecného vzorce I , tedy isomer s (S)-konfigurací na chirálním centru v imidazolidinovém kruhu a s (S)-konfigurací na chirálním centru jednotky kyseliny propionové, isomer s (R)-konfigurací na chirálním centru v imidazolidinovém kruhu a s (S)-konfigurací na chirálním centru jednotky kyseliny propionové, isomer s (S)-konfigurací na chirálním ; centru v imidazolidinovém kruhu a s (R)-konfigurací na chirálním centru jednotky kyseliny propionové a isomer r s (R)-konfigurací na chirálním centru v imidazolidinovém kruhu a s (R)-konfigurací na chirálním centru jednotky kyseliny propionové.

Výhodnou formou je isomer s (S)-konfigurací na chirálním centru v imidazolidinovém kruhu a s (S)-konfigurací na chirálním centru jednotky kyseliny propionové, tedy sůl ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-(amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové obecného vzorce la

ve kterém HB značí kyselinu maleinovou, jakož i jeho fyziologicky přijatelné soli.

Předložený vynález zahrnuje také všechny směsi dvou nebo více stereoisomerů obecného vzorce I v libovolných poměrech množství.

Ve sloučeninách podle předloženého vynálezu obecného vzorce I , které obsahují ethylester kyseliny 3-(2-(4-(4-(amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové a kyselinu maleinovou v molárním poměru asi 1 : 1 , je jedna z obou karboxylových skupin kyseliny maleinové neutralisována basickou amidinoskupinou a vyskytuje se ve formě soli, to znamená jako negativně nabitá karboxylátová skupinám (amidinoskupina v ethylesteru se vyskytuje po protonisaci kyselinou maleinovou potom jako positivně nabitá amidiniová skupina) . Druhá z obou karboxylových skupin kyseliny maleinové se může ve sloučeninách podle předloženého vynálezu vyskytovat v kyselé formě, to znamená jako karboxylová skupina, nebo se může vyskytovat ve formě soli, to znamená jako karboxylátová skupina. Předmětem předloženého vynálezu jsou jak hydrogenmaleináty, ve kterých se vyskytuje ještě jedna karboxylová skupina a které jsou výhodné, tak také od nich odvozené fyziologicky přijatelné soli, které j sou z nich vytvořené s anorganickými nebo organickými basemi.

Fyziologicky přijatelné soli jsou při tom obzvláště farmaceuticky použitelné ebo netoxické soli. Kationty, které se v takovýchto solích mohou vyskytovat, se odvozuj í například od alkalických kovů a kovů alkalických zemin, jako je sodík, draslík, hořčík nebo vápník, od amoniaku nebo fyziologicky přijatelných organických aminů, jako je triethylamin, ethanolamin nebo tris-(2-hydroxy-ethyl)-amin. Soli sloučenin obecného vzorce I se mohou získat přímo při výrobním posupu popsaném dále, tak, že se například použijí

- 6 vhodné soli kyseliny maleinové nebo se přidají vhodné base. Soli se mohou ale také získat tak, že se nejprve vyrobené hydrogenmaleináty obecného vzorce I , ve kterých se vyskytuje ještě jedna karboxylová skupina, zpracuji vhodnou basí, například hydroxidy, uhličitany nebo hydrogenuhličitany alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, oxidy kovů alkalických zemin nebo aminy. Při tom se mohou karboxylové skupiny převést úplně do formy soli, nebo pouze částečně. Míra, ve které je takováto tvorba soli provedena, závisí například na hodnotě pH , která je požadována při předpokládaném použití. Převedení volných karboxylových skupin - opět úplně nebo pouze částečně - na formu soli, může také proběhnout teprve tehdy, když se použijí hydrogenmaleináty obecného vzorce I společně s basickými sloučeninami při výrobě farmaceutických přípravků.

Sloučeniny obecného vzorce I se mohou vyrobit tak, že se se sloučeninami obecného vzorce II

ve kterém HV značí libovolnou anorganickou nebo organickou kyselinu,’ různou od kyseliny maleinové, provede pomocí obvyklých, pro odborníky známýmých metod, výměna aniontu s kyselinou maleinovou a/nebo maleináty. Jako příklady kyselin obecného vzorce HV je možno uvést kyselinu chloróvodíkovou, kyselinu bromovodíkovou, kyselinu sírovou, kyselinu fosforečnou, kyselinu octovou, kyselinu propionovou nebo kyselinu methansulfonovou. Jako příklady sloučenin obecného vzorce II je možno uvést sloučeniny vzorců Ha a lib

ve kterých HV v obecném vzorci II značí kyselinu chlorovodíkovou nebo kyselinu octovou. Výchozí sloučeniny obecného vzorce II se mohou vyrobit tak, jak je popsáno v přihláškách PCT PCT/EP 94/03491 a PCT/EP 96/01572 (VO-A-96/33976) , například jako hydrochlorid (sůl s kyselinou chlorovodíkovou) nebo jako sůl s kyselinou octovou. Obsah přihlášek PCT PCT/EP 94/03491 a PCT/EP 96/01572 je tedy v celém rozsahu součástí předložené přihlášky. Jako maleáty je možno při výměně aniontů použít například sodné, lithné, draselné a amonné soli kyseliny maleinové nebo soli kyseliny maleinové s organickými amoniovými kationty. Výhodně se používá kyselina maleinová.

- 8 Pro výměnu aniontů se může například roztok sloučenin obecného vzorce II chromatografovát přes iontoměnič, nasycený kyselinou maleinovou. Vhodná rozpouštědla jsou pro to například voda, alkoholy, jako je například methylalkohol, ethylalkohol, butylalkohol nebo isopropylalkohol, jakož i směsi těchto rozpouštědel, například směsi voda-alkohol. Mohou se použít komerčně dostupné aniontoměničové materiály, které se obvyklým způsobem převedou nejprve do formy kyseliny maleinové, popřípadě se při opakovaném použití na tuto formu regenerují. Výměna aniontů se normálně provádí při teplotě v rozmezí -10 °C až 40 °C , výhodně -5 °C až 30 °C a obzvláštěm 0 °C až 25 °C . Z eluátu iontovýměnné chromatografie se může požadovaný produkt vykrystalisovat po případném zahuštění, například ochlazením a/nebo vysrážením a isolovat filtrací nebo odstředěním.

Pro výměnu aniontů je možno také spojit sloučeniny obecného vzorce II v rozpouštědle s kyselinou maleinovou a/nebo maleináty. Pod pojmem rozpouštědlo se při tom rozumí také směsi dvou nebo více rozpouštědel. Vhodná rozpouštědla jsou například voda, alkoholy, například s 1 až 8 uhlíkovými atomy, výhodně s 1 až 6 uhlíkovými atomy, obzvláště s 1 až 4 uhlíkovými atomy, ethery, jako je například dioxan, tetrahydrofuran, ethylenglykolmethylether, ethylenglykoldimethylether, diethylenglykolmonomethylether a diethylenglykoldimethylether, ketony, jako je například aceton nebo butanon, nitrily, jako je například acetonitril a dále dimethylformamid a dimethylsulfoxid, jakož i směsi takovýchto rozpouštědel, například směsi vody a alkoholů. Jako alkoholy se mohou například použít methylalkohol, ethylalkohol, n-propylalkohol, isopropylalkohol, η-, i-, sek.- a terč.-butylalkohol, η-, i-, sek.- a terč.-pentylalkohol, n-hexýlalkohol, 2-ethylbutylalkohol, 2-ethylhexylalkohol,

- 9 isooktylalkohol, cyklopentylalkohol, methylcyklohexylalkohol (směs) nebo benzylalkohol.

Molárni poměr sloučeniny obecného vzorce II ku kyselině maleinové, popřípadě maleinátu, je při tomto postupu normálně 1 : 1 až 1 : 10 , výhodně 1 : 1 až 1 : 2 , obzvláště výhodně asi 1:1. Mohou se předložit sloučeniny obecného vzorce II a přidávat kyselinu maleinovou nebo maleináty nebo směsi kyseliny maleinové a maleinátů, nebo je možno postupovat naopak, ale je možno také dávkovat obě komponenty současně do reakční nádoby. Komponenty se mohou mísit ve formě roztoků, podle typu provedení aniontoměniče může být ale také vhodné předložit suspensi a/nebo přidávat suspensi nebo pevnou látku. Výměna aniontů se normálně provádí při teplotě v rozmezí -10 °C až 40 °C , obzvláště -5 °C až 30 °C , výhodně 0 °C až 25 °C . Pro isolaci se může sůl kyseliny maleinové, podle potřeby po zahuštění, vykrystalisovat například ochlazením a/nebo vysrážením a oddělit filtrací nebo odstředěním. Vždy podle požadavků je možno potom ještě dále čistit promytím a podle potřeby ještě například rekrystalisací nebo digerováním.

Při výhodném způsobu výroby solí kyseliny maleinové podle předloženého vynálezu obecného vzorce I se použijí jako výchozí sloučeniny soli kyseliny octové obecného vzorce lib . Obzvláště výhodné při tom je to, že se tyto soli spojí s kyselinou maleinovou v rozpouštědle.

Sloučeniny obecného vzorce II , použité pro výměnu iontů, se mohou výhodně získat následujícím postupem. Sloučeniny obecného vzorce III

jejichž výroba se může provést podle údajů PCT/EP 94/03491 a PCT/EP 96/01572, se mohou kopulovat za přítomnosti vodu vázajících činidel, jako je například dicyklohexylkarbodiimid (DCC) , 0-((kyano-(ethoxykarbonyl)-methylen)-amino-Ν,Ν,Ν’,N’-tetramethyluronium-tetrafluoroborát (TOTU) nebo anhydrid kyseliny polyfosfonové (PPa) za podmínek obvyklých pro takovéto reakce, se sloučeninami obecného vzorce IV

jejichž výroba může probíhat pomocí v literatuře popsaných způsobů (viz například B. E. Juaristi, D. Quintana, J. Escalante, Aldrichimica Acta, Vol. 27, č. 1, 1994, 3-11; D. C. Cole, Tetrahedron, Vol. 50, 1994, 9517-9582) , na sloučeniny obecného vzorce V

Ve sloučeninách obecných vzorců III, IV a V se mohou při tom na chirálních centrech v imidazolidinovém kruhu a v jednotce kyseliny propionové vyskytovat vždy (R)-konfigurace nebo (S)-konfigurace. Sloučeniny obecných vzorců III a IV se mohou používat ve formě čistých stereoisomerů (enantiomerů) nebo ve formě směsí stereoisomerů, tedy například v racemické formě nebo v opticky aktivní formě.

Sloučeniny obecného vzorce V se mohou převést, například pomocí obvyklých metod pro převádění nitrilů na amidoximy, ve vhodných rozpouštědlech, například v alkoholech, jako je methylalkohol nebo ethylalkohol, s hydroxylaminem, popřípadě s hydroxylamoniovou soli a basí, například terciárním amnem nebo hydroxidem, uhličitanem nebo hydrogenuhličitaném alkalického kovu, na sloučeniny obecného vzorce VI

(VI) které se potom mohou převést redukcí za obvyklých podmínek, například hydrogenací vodíkem za přítomnosti kovových katalysátorů, a přídavkem kyseliny obecného vzorce HV , obzvláště hydrogenací za přítomnosti kyseliny obecného vzorce HV, na sloučeniny obecného vzorce II . Jako kovové katalysátory při hydrogenací, která se může provádět za atmosférického t1aku nebo výhodně za zvýšeného tlaku, se mohou použít například katalysátory na basi vzácných kovů, jako je palladium na uhlí. Pro výhodnou výrobu sloučenin obecného vzorce lib je možno například hydrogenovat ve vhodném rozpouštědle za přítomnosti kyseliny octové nebo také v kyselině octové j ako rozpouštědle.

Farmakologické vlastnosti sloučenin obecného vzorce I jsou nezávislé na skutečnosti, že se jedná o sůl kyseliny maleinové. Stejně jako například hydrochloridy mají sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I schopnost potlačovat adhesi buňka-buňka, která spočívá na interakci proteinů, obsahujících Arg-Gly-Asp , jako je fibronectin nebo fibrinogen, nebo Villebrandova faktoru, s takzvanými integriny. Integriny jsou transmembránové glykoproteiny, receptory pro proteiny buněčné matrice, obsahující Arg-Gly-Asp (E. Ruoslahti a M. D. Pierschbacher, Science 238 (1967), 491 - 497 ; D. R. Phillips, I. F. Charo, L. V. Parise a L. A. Fitzgerald, Blood 71 (1988), 831 - 843) . Kromě toho potlačují vazbu dalších adhesivních proteinů, jako je vitronectin, kollagen a laminin, na odpovídající receptory na povrchu různých typů buněk. Obzvláště potlačuj í sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I agregaci thrombocytů a jsou proto vhodné pro potlačování trombóz. Dále potlačují také sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I metastázování karcinomových buněk.

Předmětem předloženého vynálezu je také použití sloučenin obecného vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí pro uvedené účely a talé jejich použití pro výrobu léčiv pro inhibici agregace thrombocytů, pro potlačení trombóz nebo pro inhibici metastázování karcinomových buněk.

Sloučeniny obecného vzorce I a jejich fyziologicky

- 13 použitelné soli se tedy mohou aplikovat na zvířata, výhodně na savce a obzvláště na lidi jako léčivo buď samotné, ve vzájemných směsích nebo ve formě farmaceutických přípravků, dovoluj ících enterální nebo parenterální podávání a které jako aktivní součást obsahují účinné množství alespoň jedné sloučeniny obecného vzorce I nebo její fyziologicky přijatelné soli, vedle jednoho nebo několika obvyklých farmaceuticky použitelných nosičů nebo přídavných látek.

Předmětem předloženého vynálezu jsou také sloučeniny obecného vzorce I a jejich fyziologicky přijatelné soli pro použití jako léčiva, jakož i farmaceutické přípravky, které obsahují jako účinnou látku jednu nebo několik sloučenin obecného vzorce I a/nebo jednu nebo několik jejich fyziologicky přijatelných solí společně s farmaceuticky přijatelnými nosiči a přídavnými látkami a popřípadě ještě jednu nebo několik jiných farmakologicky účinných látek.

Takovéto farmaceutické přípravky obsahují obvykle asi 0,5 až 90 % hmotnostních sloučeniny obecného vzorce I nebo její fyziologicky přijatelné soli.

Léčiva se mohou aplikovat orálně, například ve formě pilulek, tablet, potažených tablet, dražé, tvrdých a měkkých želatinových kapslí, granulátů, roztoků, sirupů, emulsí nebo suspensí. Aplikace může ale také probíhat rektálně, například ve formě čípků, nebo parenterálně, například ve formě injekčních roztoků nebo infusních roztoků, nebo mikrokapslí nebo implantátů, nebo perkutánně, například ve formě mastí nebo tinktur, nebo také nasálně, například ve formě nasálních sprejů nebo aerosolových směsí.

iFarmaceutické preparáty se mohou vyrobit o sobě

- 14 známými způsoby za použití farmaceuticky inertních anorganických nebo organických nosičů a přídavných látek, přičemž se tyto společně s účinnou látkou převedou na požadovanou aplikační formu. Pro výrobu pilulek, tablet, dražé a tvrdých želatinových kapslí se může například použít laktosa, kukuřičný škrob nebo jeho deriváty, mastek, kyseXina stearová a její soli a podobné. Jako nosíce pro mekke želatinové kapsle a čípky je možno uvést například tuky, vosky, polotuhé a kapalné polyoly, přírodní nebo ztužené oleje a podobně. Jako nosiče pro výrobu roztoků a sirupů jsou vhodné například voda, polyoly, roztoky sacharosy, invertního cukru, glukosy a podobně. Jako nosiče pro výrobu injekčních roztoků jsou vhodné například voda, alkoholy, glycerol, polyoly rostlinné oleje a podobně. Jako nosiče pro mikrokapsle nebo implantáty jsou vhodné například směsné polymery z kyseliny glykolové a kyseliny mléčné.

Farmaceutické preparáty mohou obsahovat vedle účinných látek a nosičů také ještě přísady, jako jsou například plnidla, bubřidla, pojivá, mazadla, smáčedla, stabilisační látky, emulgátory, konservační látky, sladidla, barviva, chuťové látky nebo aromatisační činidla, pufrovací substance, zahušťovadla, rozpouštědla nebo látky zprostředkující rozpouštění, urychlovače rozpouštění, odpěňovadla, látky tvořící soli, látky tvořící gely, zahušťovadla, činidla regulující tečení, sorpční prostředky, činidla pro dosažení depotního efektu nebo činidla, obzvláště soli, pro změnění osmotického tlaku, potahové prostředky, antioxidanty a podobně. Farmaceutické preparáty mohou obsahovat také dvě nebo více sloučenin obecného vzorce I nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a ještě jednu nebo několik jiných terapeuticky účinných látek.

- 15 Takovéto jiné terapeuticky účinné substance jsou například prostředky podporující prokrvení, jako je například dihydroergocristin, nicergolin, buphenin, kyselina nikotinová a její estery, bencyclan, naftidrofuryl, deriváty prostacyklinu a deriváty PGE₁ ; antiaginosní sloučeniny, jako je například nifedipin, isosorbiddinitrát, isosorbidmononitrát, glycerolnitrát, molsidomin a verapamil ; β-blokátory, jako je například propranolol, oxprenolol, atenolol, metaprolol a penbutolol. Kromě toho se daj í uvedené sloučeniny kombinovat s ACE-inhibitory, jako je například captopril, rampiril, enalpiril, lisinopril a trandolapril, inhibitory funkce thrombocytů, jako je kyselina acetylsalicylová, ticlopidin a clopidogrel a s inhibitory srážení krve, jako je například heparin a nízkomoleulární hepariny.

Dávka se může pohybovat v širokém rozmezí a je třeba ji přizpůsobit vždy v každém jednotlivém případě individuálním okolnostem. Všeobecně bývá při orální aplikaci denní dávka asi 0,1 až 5 mg/kg , výhodně 0,3 až 3 mg/kg , obzvláště 0,5 až 2 mg/kg tělesné hmotnosti, dostatečná k dosažení požadovaných výsledků. Při intravenosní aplikaci činí denní dávka všeobecně asi 0,01 až 0,6 mg/kg , výhodně 0,05 až 0,3 mg/kg , obzvláště 0,05 až 0,1 mg/kg tělesné hmotnosti. Denní dávka se může, obzvláště při aplikaci větších množství, rozdělovat na větší počet, například 2 , 3 nebo 4 dílčí dávek. Popřípadě může být, vždy podle individuálních reakcí, potřebné, uvedené denní dávky změnit jak směrem vzhůru, tak také dolů. Farmaceutické preparáty obsahuj í normálně 0,2 až 500 mg , výhodně 1 až 200 mg, obzvláště 10 až 100 mg účinné látky obecného vzorce I nebo některé z její farmaceuticky akceptovatelné soli pro jednu dávku.

- 16 Sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu se mohou například použít při potírání, popřípadě předcházení onemocněni kardiovaskularmo systému, onemocněni koronárního cévního systému nebo cerebrovaskulárního systému nebo periferních arterielních onemocnění. Nacházej í akutní použití při nebezpečí thrombosy a chronické při prevenci arteriosklerosy a thrombosy, například pri profylaxi a terapii onemocnnění arterielního krevního oběhu, jako je akutní infarkt myokardu, sekundární prevence infarktu myokardu, profylaxe reocclusie po lysi a dilataci (PTCA), instabilní angina pectoris, transitorické ischemické ataky, mrtvice, koronární bypass-operace a profylaxe reocclusie bypassu, plicní embolie, periferní arterielní obstrukční onemocnění, dissezierující aneurysma ; při terapii venosních a mikrocirkulačních oběhových onemocnění, jako je hluboká žilní thrombosa, disseminované intravaskulární sraženiny, pooperační a poporodní trauma, chirurgické nebo infekční šoky, septicemie, pro terapii při onemocněních s hyperreagibilními thrombocyty, thrombotická a thrombocytopenická purpura, preeklampsie, premenstruační syndrom, dialysa, nebo extrakorporální cirkulace. Další možné použití je během operací rakoviny a také profylaktické při rakovině.

Použití sloučenin obecného vzorce I podle předloženého vynálezu a/nebo jejich fyziologicky přijatelných soli při ošetření nebo profylaxi těchto onemocnění je rovněž předmětem předloženého vynálezu, stejně jako jejich použití pro výrobu léčiv pro ošetřeni nebo profylaxi těchto onemocnění. Obzvláště j e předmětem předloženého vynálezu jejich použití pro výrobu léčiv pro ošetření a předcházení onemocnění koronárního oběhového systému nebo cerebrovaskulárního systému nebo periferních oběhových onemocnění nebo venosních nebo mikrocirkulačních onemocnění oběhového

- 17 systému, jakož i použití pro výrobu léčiv, která se mohou použít při dialyse nebo extrakorporální cirkulaci.

Sloučeniny obecného vzorce I byly zkoušeny na svůj inhibiční účinek při agregaci krevních destiček a na ulpívání fibrinogenu na krevních destičkách. Měření se provádí na gelově filtrovaných lidských krevních destičkách, aktivovaných pomocí ADP nebo thrombinu. Dále se zkouší jejich účinek in vivo na inhibici agregace thrombocytů a na inhibici thrombosy.

Příklady provedení vynálezu

Všechny produkty byly identifikovány pomocí hmotových spekter a NMR-spekter.

Příklad 1

Hydrogenmaleát ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové

100 g Amberlite^RIRA93 (volná base, Fluka) se míchá s

- 18 1000 ml 2 M roztoku kyseliny maleinové po dobu 10 minut při teplotě místnosti. Roztok kyseliny maleinové se potom odsaje a iontoměnič se potom ještě dvakrát zpracuje stejným způsobem 2 M roztokem kyseliny maleinové. lontoměničová pryskyřice se potom promyje vodou do neutrální reakce.

1,51 g (3 mmol) hydrochloridu ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-feny1)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-1-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionove se rozpustí v 15 ml vody a tento roztok se nechá protékat pres sloupec výše uvedeného iontoměniče. Tento sloupec se potom eluuje vodou a shromažďují se frakce po 25 ml. Z frakcí 2 a 3 vykrystalisuje při teplotě místnosti čistý hydrogenmaleát ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-1-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové a vytvořené krystaly se isolují filtrací.

Výtěžek : 771 mg (44 %) bílé krystalické pevné látky t.t. : 228 °C

[_α]ρ = -54,4 ° (c = 1, methylalkohol, 22 °C) FAB-MS : 466 (M + H)⁺ .

Rentgenovou krystalovou strukturní analysou bylo prokázáno, že se jedná o hydrogenmaleát ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové (s molárním poměrem ethylester : kyselina maleinová = =1:1) který je možno také znázornit následujícím iontovým vzorcem, který je ekvivalentní s výše uvedeným vzorcem.

Z matečných roztoků frakcí a 3 a z frakcí 4 až se dá isolovat dalších 740 mg čistého hydrogenmaleátu ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino imino-met hyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino) -3-fenyl-propionové lyofilisací vodného roztoku. Celkový výtěžek : 1,511 g (87 %) .

Příklad 2

Hydrogenmaleát ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-1-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové

2a) Ethylester kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-kyanfeny1)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové

7,7 kg (33,5 mol) hydrochloridu ethylesteru kyseliny (S)-3-amino-3-fenyl-propionové se předloží do kotle a smísí se s roztokem 9,14 kg (33,5 mol) kyseliny 2-((S)-4-(4-kyanfenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-octové v 50 1 ethylesteru kyseliny octové. Při vnitřní teplotě v rozmezí 20 °C až 23 °C se přidá 7,72 kg (8,54 1 ; 67 mol) N-ethylmorfolinu, směs se míchá po dobu 15 minut

- 20 a potom se při teplotě v rozmezí 20 °C až 23 °C po částech přidá 11 kg (33,5 mol) O-((kyan-(ethoxykarbonyl)-methylen) -amino-Ν,Ν,Ν’,N’-tetramethyluronium-tetrafluoroborátu. Reakční směs se míchá při teplotě v rozmezí 20 °C až 23 °C po dobu 2 hodin, přidá se 50 1 vody a míchá se dále po dobu 30 minut při teplotě v rozmezí 20 °C až 23 °C . Potom se přidá 50 1 methyl-terč.-butyletheru a reakcm směs se míchá po dobu 2 hodin při tepotě v rozmezí 8 C az 12 °C . Vytvořená bílá suspense se převede do odstředivky a odstředí se. Filtrační koláč se promyje 28 1 vody, potom 28 1 ethylalkoholu a nakonec ještě jednou 56 1 vody. Produkt se potom suší ve vakuové sušárně při teplotě 40 °C v proudu dusíku.

Výtěžek : 9,84 kg (85 %) FAB-MS : 449 (M + H)⁺ .

2b) Ethylester kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-hydroximino—methy1)-feny1)-4-methy1-2,5-dioxo-imi dazolidin-1-yl)-acetylamino-3-fenyl-propionové

Do kotle se předloží 120 1 ethylalkoholu a za míchaní se při teplotě místnosti prida 12 kg (26,786 mol) ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-kyanfenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové. potom se přidá 3,74 kg (53,813 mol) hydroxylamin-hydrochloridu a 5,44 kg (7,45 1 ; 53,86 mol) triethylaminu a reakční směs se zahřeje k varu pod zpětným chladičem a potom se míchá po dobu 2 hodin pri teplote 80 C . Při teplotě lázně 50 °C se potom za vakua oddestiluje 90 1 ethylalkoholu, získaný zbytek se vyjme do 220 1 ethylesteru kyseliny octové a třikrát se extrahuje vždy 50 1 vody. Ethylacetátová fáze se ve vakuu odpaří při teplotě lázně 50 °C až na objem 30 1 , třikrát se smísí se vždy

1 toluenu a potom se odpaří do sucha.

Výtěžek : 11,1 kg (85 %) FAB-MS : 482 (M + H)⁺ .

2c) Sůl kyseliny octové ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino-3-fenyl-propionové kg (22,869 mol) ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-hydroximino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino-3-fenyl-propionové se rozpustí v 70 ml ledové kyseliny octové a tato směs se dá do autoklávu o objemu 125 1 . K tomuto roztoku se přidá suspense 1,0 kg palladia na uhlí (10% , 50 % vody) a 5 1 ledové kyseliny octové, načež se hydrogenuje při teplotě 50 °C a za tlaku vodíku 1,0 MPa po dobu 15 hodin. Katalysátor se potom přes tlakovou nuč pod dusíkovou atmosférou odsaje a promyje se 5 1 ledové kyseliny octové. Filtrát se při teplotě lázně 60 °C ve vakuu na rotační odparce úplně odpaří, získaný zbytek se rozpustí ve 30 1 acetonu a tento roztok se v průběhu 30 minut při teplotě 20 °C přidá ke 200 1 methyl-terč.-butyletheru. Reakční směs se míchá po dobu jedné hodiny pri teplotě místnosti a vysrážený produkt se odstředí. Filtrační koláč se promyje 10 1 methyl-terč.-butyletheru a ve vakuu se usuší.

Získá se takto 10,1 kg (85 %) produktu. FAB-MS : 466 (M + H)⁺ .

Pro čištění se do kotle předloží 90 1 acetonu a 10,1 kg výše popsaného produktu, směs se zahřeje na teplotu 50 °C a míchá se po dobu jedné hodiny při této teplotě. Při teplotě pláště 20 °C se potom míchá přes noc, pevná látka se isoluje odstředěním a promyje se 10 1 acetonu. Acetonem

- 22 zvlhčený produkt se rozmíchá s 50 1 acetonu, zahřeje se na teplotu varu pod zpětným chladičem (57 °C) a míchá se po dobu jedné hodiny. Potom se za míchání nechá během 24 hodin ochladit, míchá se po dobu jedné hodiny při teplotě 15 °C a produkt se isoluje odstředěním. Filtrační koláč se promyje 10 1 methyl-terč.-butyletheru a ve vakuu se za tlaku 0,01 MPA a při teplotě 40 °C usuší. Získaný produkt se rozemele.

Výtěžek : 7,2 kg (60 %) FAB-MS : 466 (M + H)⁺ .

2d) Hydrogenmaleát ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino-3-fenyl-propionové

75,68 g (144 mmol) soli kyseliny octové ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino-3-fenyl-propionové se rozpustí ve 340 ml vody, tento roztok se přefiltruje a za míchání se smísí s roztokem 16,87 g (144 mmol) kyseliny maleinové (99%) ve 48 ml vody. Reakční směs se míchá po dobu jedné hodiny a potom se nechá stát přes noc v ledové lázni. Produkt vypadne z roztoku jako krystalická pevná látka, která se odsaje a za vysokého vakua se usuší nad oxidem fosforečným.

Výtěžek : 80,7 g (96 %) bílé krystalické pevné látky t.t. : 228 °C

[_a]_D = -54,4 ° (c = 1 ; methylalkohol ; 22 °C) Fab-MS : (M + H)⁺ .

- 23 Výroba výchozích sloučenin, použitých v kroku 2a)

I. Hydrochlorid ethylesteru kyseliny (S)-3-amino-3-fenyl-propionové la. (R)-2-amino-2-fenylethanol g (920 mmol) lithiumborhydridu se rozpustí ve 420 ml absolutního tetrahydrofuranu, za míchání se přikape 233,5 ml (1,84 mol) trimethylchlorsilanu a potom se po částech v průběhu 4 hodin přidá 69,5 g (0,46 mol) (R)-fenylglycinu. Reakční směs se míchá přes noc při teplotě místnosti, potom se přidá 690 ml methylalkoholu, míchá se po dobu 2 hodin při teplotě místnosti a ve vakuu se zahustí. Získaný zbytek se za mícháni rozpustí v 690 ml 20% vodného roztoku hydroxidu draselného a vodná fáze se třikrát extrahuje ethylesterem kyseliny octové. Spojené organické fáze se promyjí vodou, vysuší se pomocí bezvodého síranu hořečnatého a ve vakuu se zahusti.

Výtěžek : 41,2 g (65,3 %) FAB-MS : 138 (M + H)⁺ .

Ib. (R)-2-benzyloxykarbonylamino-2-fenylethanol

40,5 g (295 mol) (R)-2-amino-2-fenylethanolu se rozpustí ve 385 ml absolutního dimethylformamidu, za míchání se při teplotě 0 °C přidá 73,5 g N-(benzylkarbonyloxy)-sukcinimidu (295 mmol) a při této teplotě se reakční směs míchá po dobu jedné hodiny. Ledová lázeň se potom odstraní a vsázka se nechá stát po dobu 48 hodin při teplotě místnosti. Reakční roztok se potom ve vakuu odpaří a získaný zbytek se vyjme do 500 ml ethylesteru kyseliny octové. Organická fáze se promyje dvakrát 10% vodným

- 24 roztokem kyseliny citrónové a jednou vodou, načež se vysuší pomocí bezvodého síranu sodného a zahustí se. Získaný krystalický surový produkt (82,3 g) se znovu rozpustí v ethylesteru kyseliny octové a organická fáze se dvakrát promyje roztokem kyseliny citrónové a jednou vodou. Potom se produkt vykrystalisuje ze směsi ethylesteru kyseliny octové a petroletheru.

Výtěžek : 74,6 g (93,3 %) FAB-MS : 272 (M + H)⁺ .

Ic. ((R)-2-benzyloxykarbonylamino-2-fenyl-ethyl)-4-methylf eny1sulfonát

53,9 g (198,7 mmol) (R)-2-benzyloxykarbonylamino-2-f enylethanolu se rozpustí ve směsi 500 ml methylenchloridu a 80,3 ml (993,5 mmol) pyridinu, za míchání se při teplotě 0 °C přidá 45,5 g (238,4 mmol) tosylchloridu ve 240 ml methylenchloridu a reakční směs se nechá míchat po dobu 7 hodin při teplotě místnosti. potom se přidá dalších 11,36 g tosylchloridu (59,61 mmol), nechá se míchat po dobu 5 hodin při teplotě 0 °C a vsázka se nechá stát přes noc při teplotě místnosti, načež se ve vakuu odpaří. Získaný zbytek se vyjme do ethylesteru kyseliny octové, organická fáze se třikrát promyje 10% vodným roztokem kyseliny citrónové a dvakrát vodou, vysuší se pomocí bezvodého síranu hořečnatého a ve vakuu se zahustí. Získaný zbytek se rozetře s diethyletherem, odsaje se, promyje se diethyletherem a usuší se nad oxidem fosforečným .

Výtěžek : 60,9 g (72 %)

Matečný roztok se zahustí, vyjme se do směsi heptanu a ethylesteru kyseliny octové (6 : 4) a chromatografuje se

- 25 na silikagelu.

Výtěžek : 3,5 g (4,2 %) .

Celkový výtěžek : 64,4 g (76,2 %) FAB-MS : 426 (M + H)⁺.

Id. (S)-3-benzyloxykarbonylamino-3-fenyl-propionitril

60,5 g (142,2 mmol) ((R)-2-benzyloxykarbonylamino-2-fenyl-ethyl)-methylfenylsulfonátu se rozpustí v 675 ml dimethylformamidu, k tomuto roztoku se přidá 13,9 g (213,3 mmol) kyanidu draselného, 5,64 g (21,33 mmol) 18-koruny-6 a 520 mg (3,13 mmol) jodidu draselného a reakční směs se míchá po dobu 20 hodin při teplotě 50 °C . Reakční roztok se potom vlije do 500 ml ledové vody a míchá se po dobu 5 hodin při teplotě 0 °C , načež se odsaje a získaná sraženina se rozpustí v ethylesteru kyseliny octové. Organická fáze se potom třikrát promyje vodou, vysuší se pomocí bezvodého síranu hořecnateho a ve vakuu se zahusti. Získaný zbytek se rozetře s diethyletherem, odsaje se, promyje se diethyletherem a usuší se nad oxidem fosforečným .

Výtěžek : 25,3 g (63,5 %) FAB-MS : 281 (M + H)⁺ .

Ie. Ethylester kyseliny (S)-3-benzyloxykarbonylamino-3-fenyl-propionové g (53,51 mmol) (S)-3-benzyloxykarbonylamino-3-fenyl-propionitrilu se suspenduje ve směsi 110 ml absolutního ethylalkoholu a 30 ml dioxanu a za míchaní a chlazení se do této suspense zavádí při teplotě v rozmezí 10 °C až 15 °C plynný chlorovodík. Po krátké době se

- 26 vytvoří čirý roztok. Plynný chlorovodík se za chlazení zavádí dále, dokud již není pomocí chromatografie na tenké vrstvě prokazatelný žádný výchozí materiál. Potom se přes reakční směs vede po dobu 15 minut dusík a nakonec se směs ve vakuu odpaří. Získaný zbytek se smísí s vodou až do trvajícího zákalu, nacez se vodná fáze extrahuje trikrat ethylesterem kyseliny octové. Spojené organické fáze se promyjí vodou, vysuší se pomocí bezvodého síranu hořečnatého a ve vakuu se zahustí. Získaný zbytek se vyjme do směsi ethylesteru kyseliny octové a petroletheru (1:1) a chromatograf uje se na silikagelu.

Výtěžek : 10,55 g (60 %) FAB-MS : 328 (M + H)⁺ .

If. Hydrochlorid ethylesteru kyseliny (S)-3-amino-3-fenyl-propionové

10,29 g (31,44 mmol) ethylesteru kyseliny (S)-benzyloxykarbonylamino-3-fenyl-propionové se rozpustí ve 125 ml ethylalkoholu a na automatické byretě se za přídavku 2 N ethanolické kyseliny chlorovodíkové při pH 4 katalyticky hydrogenuje za použiti palladia na aktivním uhlí. Kataly— sátor se potom odsaje pres kremelinu a filtrát se zahusti. Získaný zbytek se rozetře s diethyletherem, odsaje se, promyje se diethyletherem a ususi se nad oxidem fosforečným .

Výtěžek : 5,05 g (70 %) FAB-MS : 194 (M + H)⁺ .

II. Kyselina 2-((S)-4-(4-kyanofenyl)-4-methyl-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-octová

- 27 Ila. (R,S)-4-(4-bromfenyl)-4-methyl-2,5-dioxoimidazolidin

49,8 g (0,25 mol) 4-bromacetofenonu, 21,2 g (0,325 mol) kyanidu draselného a 211,4 g (2,2 mol) uhličitanu amonného se suspendují v 1,01 vodného roztoku ethylalkoholu (0,5 1 destilované vody a 0,5 1 ethylalkoholu. Tato suspense se míchá při teplotě 60 °C , dokud se již nedá pomocí chromatografie na tenké vrstvě prokázat žádný výchozí materiál (asi 8 hodin). Potom se reakčni směs ochladí na teplotu místnosti a hodnota pH se upraví pomocí polokoncentrované kyseliny chlorovodíkové nam 6,3 , přičemž se produkt vysráží jako bílá sraženina. Vsázka se ponechá stát přes noc při teplotě 4 °C , bílá sraženina se odsaje, promyje se vodou a ve vakuu se ususi nad oxidem fosforečným.

Výtěžek : 65,3 g (97 %) bílé pevné látky FAB-MS : 269 (M + H)⁺ .

lib. Kyselina (R,S)-2-amino-2-(4-bromfenyl)-propionová

5,3 g (20 mmol) (R,S)-4-(4-bromfenyl)-4-methyl-2,5-dioxoimidazolidinu se suspenduje v 50 ml 3 N hydroxidu sodného a tato suspense se zahřívá v autoklávu po dobu jedné hodiny při teplotě 145 °C za přetlaku dusíku 1,0 MPa. Oc.m a zený reakčni roztok se potom zředí 150 ml vody a za silného míchání se hodnota pH upraví pomocí kyseliny octové za cbl a zení ledem na 4 , načež se míchá při teplotě 0 °C ještě po dobu 2 hodin. Vytvořená sraženina se odsaje, promyje se vodou a ve vakuu se usuší nad oxidem fosforečným .

Výtěžek : 3,65 g (75 %) bílé pevné látky FAB-MS : 244 (M + H)⁺ .

- 28 lie. Ethylester kyseliny (R,S)-2-amino-2-(4-bromfenyl)-propionové

27,3 g (112,3 mmol) kyseliny (R,S)-2-amino-(4-bromfenyl)-propionové se suspenduje ve 150 ml 9,8 N ethanolického roztoku chlorovodíku, zahřívá se po dobu 18 hodin k varu pod zpětným chladičem, přidá se ještě jednou 50 ml 9,8 N ethanolického roztoku chlorovodíku a zahřívá se po dobu dalších 5 hodin k varu pod zpětným chladičem. Roztok se potom zahustí a získaný zbytek se rozdělí mezi ethylester kyseliny octové a nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se promyje vodou a vysuší se pomoci bezvodého síranu sodného. Surový produkt (23,22 g) se pro vyčištění destiluje za vysokého vakua (teplota varu = 129 °C až 130 °C při 267 Pa.).

Výtěžek : 20,7 g (68 %) FAB-MS : (M + H)⁺ .

lid. Ethylester kyseliny (S)-2-amino-2-(4-bromfenyl)-propionové

44,3 g (163 mmol) ethylesteru kyseliny (R,S)-2-amino-2-(4-bromfenyl)-propionové a 24,8 g (163 mmol) kyseliny D-(-)-mandlové se při teplotě místnosti rozpustí ve 138 ml isopropylalkoholu, přidá se 414 ml diisopropyletheru a přes noc se chladí na teplotu 0 °C . Vypadlá sraženina se odsaje a získaná sůl se ještě dvakrát stejným způsobem rekrystalisuje. Získá se takto 20 g enantiomerně čisté soli ([α]β ⁼ ¹⁴ ° (^{c = 1} ’ ^{2,15 N} ethandický roztok chlorovodíku ; 22 °C) . Získaná sůl se rozdělí mezi ethylester kyseliny octové a vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného, organická fáze se promyje vodou, vysuší se pomocí bezvodého síranu hořečnatého a ve vakuu se zahustx. Enantiomerni

- 29 čistota je stanovena po derivatisaci s chloridem kyseliny r_(_)-a-methoxy-α-(trifluormethyl)-fenyloctové (Mosherovo činidlo) pomocí HPLC vyšší než 99 % .

Výtěžek : 12,5 g (28 %)

[_a]p = + 52,7 ° (c = 1 ; 2,15 N ethanolický roztok chlorovodíku ; 22 °C)

FAB-MS : 272 (M + H)⁺ .

lie. N-((S)-1-(4-bromfenyl)-1-(ethoxykarbonyl)-ethyl)-N’-

-(ethoxykarbonyl-methyl)-močovina

12,4 g (45,6 mmol) ethylesteru kyseliny (S)-2-ami_no-2-(4-bromfenyl)-propionové se rozpustí v 70 ml methylenchloridu a během 15 minut se při teplotě 0 °C přikape roztok 5,11 ml (45,6 mmol) ethylesteru kyseliny isokyanátooctové ve 35 ml methylenchloridu. Reakční směs se míchá po dobu 2 hodin při teplotě 0 °C a potom se zahusVýtěžek : 18,1 g (99 %)

[a]p = + 10,7 ° (^c ~ 1 » 2,15 N ethanolický roztok chlorovodíku ; 22 °C)

FAB-MS : 401 (M + H)⁺ .

Uf. Kyselina 2-( (S)-4- (4-bromf enyl)-4-methyl-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-octová g (44,9 mmol) N-((S)-1-(4-bromfenyl)-1-(ethoxykarbonyl) -ethyl)-N’-(ethoxykarbonyl-methyl)-močoviny se smísí se 180 ml 6 N roztoku chlorovodíku a reakční směs se po dobu 10 hodin zahřívá k varu pod zpětným chladičem. Potom se nechá ochladit na teplotu 0 °C a vysrážený reakční produkt se odsaje. Potom se promyje vodou a ve vakuu se usuší nad oxidem fosforečným.

- 30 Výtěžek : 11,4 g (78 %)

[_α]ρ = + 32,8 ° (c = 1 ; 2,15 N ethanolický roztok chlorovodíku ; 22 °C)

FAB-MS : 327 (M + H)⁺ .

lig. Kyselina 2-((S)-4-(4-kyanofenyl)-4-methyl-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-octová

11,75 g (35,9 mmol) kyseliny 2-((S)-4-(4-bromfenyl)-4-methyl-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-octové se rozpustí v 90 ml dimethylformamidu, přidá se 14,15 g (158 mmol) kyanidu měďného a reakcni směs se za míchaní zahriva po dobu 20 hodin k varu pod zpětným chladičem. Tato reakční směs se potom ochladí a vlije se do 300 ml vody. Vodná fáze se okyselí pomocí koncentrované kyseliny chlorovodíkové (ph = 1 až 1,5) , míchá se po dobu 30 minut a odsaje se. Vodná fáze se potom třikrát extrahuje ethylesterem kyseliny octové, spojené organické fáze se promyjí vodou, vysuší se pomocí bezvodého síranu hořečnatého a ve vakuu se zahustí. Výtěžek : 9,3 g (95 %) [a]_D = + 33,4 ° (c = 1 ; 2,15 N ethanolický roztok chlorovodíku ; 22 °C)

FAB-MS : 274 (M + H)⁺ .

Příklad 3

Stanovení sorpce vodní páry

Stanovení přijímání vodní páry substancí se provádí pomocí se provádí pomocí dvouramenné mikrováhy, která se provozuje ve vakuu, popřípadě v atmosféře, která ma definované složení, popřípadě definovaný tlak. Na jedné straně váhy se nachází vysušený vzorek, na druhé straně tárovací

- 31 závaží. V prostoru váhy se vytvoří atmosféra vodní páry, jejíž tlak se postupně zvyšuje. Přírůstek hmotnosti vzorku se registruje v závislosti na tlaku vodní páry. Měření se provádí při konstantní teplote 25 °C .

Prostor váhy se nejprve evakuuje až do konstantní hmotnosti a zjistí se výchozí hmotnost vzorku. Potom se do evakuovaného prostoru váhy zavede přes ventil určité množství vodní páry. V dále uváděném pokusu odpovídá v tomto prvním kroku nastavený tlak vodní páry při teplotě měření 25 °C relativní vlhkosti vzduchu 4,7 % . Když se po zavedení vodní páry opět dosáhne konstantní hmotnosti, to znamená když je vzorek v rovnováze s atmosférou vodní páry, registruje se přírůstek hmotnosti vzorku. Potom se ve více krocích zvyšuje zaváděním další vodní páry tlak vodní páry (každý tlak vodní páry při tom odpovídá určité relativní vlhkosti vzduchu při teplotě měření 25 °C). Při každém kroku se po dosažení konstantní hmotnosti registruje přírůstek hmotnosti vzorku. Při zkoumání hydrogenmaleátu ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino) -3- fenyl-propionové byly pozorovány následující přírůstky hmotnosti, vztažené na výchozí hmotnost vzorku.

Relativní vlhkost (%) 4,7 18,5 32,8 49,6 64,7 75,5 82,1 přírůstek hmotnosti (%) 0,06 0,11 0,16 0,23 0,33 0,43 0,54

Výsledky ukazují, že i při relativní vlhkosti vzduchu asi 80 % je přírůstek hmotnosti hydrogenmaleátu

- 32 ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino) -3-fenyl-propionové pouze velmi nepatrný (asi 0,5 %). Substance tedy není hygroskopická.

Příklad 4

Farmakologické vyšetření na modelu cyklického kolísání koronárního prokrvení u psa (model instabilní angíny pectoris)

Psi obojího pohlaví (20 až 35 kg) byli narkotisováni ketaminem a pentobarbitalem sodným, napojeni na umělé dýchání a připraveni na měření hemodynamických parametrů (periferní krevní tlak, levoventrikulární tlak, kontraktibilita srdečního svalu a srdeční frekvence) , jakož i na měření EKG . Krevní plyny a hematokrit byly udržovány konstantní pomocí infusí elektrolytů. Po otevření levé hrudní dutiny bylo srdce obnaženo. Ramus circumflexus sin. koronární arterie byl opatřen pro zajištění středního koronárního prokrvení elektromagnetickou měřící hlavou průtoku. Distálně k této měřící hlavě byl ramus circumflexus pro poškození cévního endotelu smáčknut krátkodobě svorkou. V poškozené oblasti vyla vyvolána soustředná konstrikce malým válečkem z plastu (průměr vždy podle velikosti cévy 1,0 až 1,7 mm, délka 4 mm). Tím došlo k potlačení reaktivní hyperemie v důsledku 10 sekund dlouhé okluse ramus cicumflexus a ke vzniku cyklického kolísání prokrvení (asi 10 za hodinu) na základě opakované tvorby trombů, bohatých na trombocyty, v oblasti stenosy. 60 minut po prvním výskytu pravidelného kolísání průtoku krve byly aplikovány zkoušené látky jako intravenosní nebo intraduodenální bolus. Následně bylo po dobu alespoň 2 až 5 hodin pozorováno kolísání

- 33 prokrvení. Byl zjišťován procentuální útlum trombotického koronárního cyklu na 5 az 8 zvířatech srovnáním mezi průměrnými hodnotami kolísaní prokrvení za hodinu před a po aplikaci zkoušených substancí. U kontrolních zvířat zůstal počet cyklického kolísání koronárního prokrvení za hodinu po mnoho hodin konstantní. (Literatura : Folts J. D. a kol., (1976), Circulation 54, 365-370 ; Just M. a kol. , (1989) , J. Cardiovasc. Pharmacol. 14 (Suppl. 11), 129-136).

Při zkoumání hydrogenmaleátu ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové byly získány následující výsledky. Udáváno je procentuální snížení počtu stenosou indukovaných cyklických kolísání koronárního průtoku krve za hodinu po první, druhé a třetí hodině po aplikaci substance se srovnání s obdobím před aplikací. Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce. Dávka je uváděna v mg na jeden kilogram tělesné hmotnosti.

Tabulka

Dávka mg/kg	způsob aplikace	snížení cyklického kolísání (%)
první hod.	druhá hod.	třetí hod.
0,1	intravenosně	52	81	89
0,2	intravenosně	75	96	99
0,1	intraduodenálně	39	62	74
0,2	intraduodenálně	23	66	78

Výsledky, získané v tomto pokusu in vivo dokládají silnou antitrombotickou aktivitu zkoušené substance, zvláš

- 34 tě pak koronární antitrombotícký účinek. Všechny během pokusu zaznamenané hemodynamické parametry nevykazovaly žádné signifikantní změny.

Příklad 5

Farmakologická zkouška na modelu ex-vivo inhibice agregace trombocytů u psů

Psům oboj ího pohlaví (míšenci labrador/harrier, tělesná hmotnost 21 až 28 kg) byla přes noc odebrána strava. Zkoušené látky jim byly podány orálně v želatinových kapslích nebo intravenosně. Před aplikací zkoušených substancí a potom vícekrát v časovém období 24 hodin jim bylo odebíráno 20 ml krve z vena cephalica a bylo zabráněno koagulaci kyselou citrátovou dextrosou (9+1 obj.). Odstředěním byla připravena plasma, bohatá na krevní destičky (PRP). Agregace trombocytů v PRP byla zjišťována agregometrem (BioData) po přidání ADP (3 - 30 pmol/l) nebo kollagenu (0,3 - 10 gg/ml) + epinefrinu (10 μΜ) při teplotě 37 °C . Srovnávána byla v procentech vyjádřená maximální agregace trombocytů před a po aplikaci zkoušené substance. Udávána je procentuální inhibice agregace trombocytů při nejnižší koncentraci agonistů, kterými ještě byla vyvolána ireversibilní maximální agregace. Dále byla při odběru vzorku krve z odchlupené přední tlapky měřena pomocí přístroje Simplate^l kožní krvácivost. Vypočteno bylo procentuální prodloužení krvácivosti po aplikaci zkoušených látek ve srovnání s výchozími hodnotami.

Při zkoumání hydrogenmaleátu ethylesteru kyseliny (S)-3-(2-((S)-4-(4-amino-imino-methyl)-fenyl)-4-methyl-2,5-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové

- 35 byly získány následující výsledky. V následujících tabulkách je udávána procentuální inhibice agregace trombocytů lh, 4 h , 8 h a 24 h po aplikaci zkoušené substance. Dávka je udávána v mg na kilogram tělesné hmotnosti, n je počet zkoušených psů

Tabulka

a) Inhibice ADP-indukované ex-vivo agregace trombocytů

Dávka	způsob inhibice agregace (%)
mg/kg	aplikace (η) 1 hod 4 hod. 8 hod. 24 hod.
0,5	intravenosně (6)93 88 59 16
0,5	orálně (6) 46 83 33 18
1	orálně (6) 76 97 86 70
2	orálně (8) 64 86 78 49

- 36 Tabulka

b) Inhibice kollagenem indukované ex-vivo agregace trombocytů

Dávka mg/kg	způsob aplikace (n)	inhibice agregace (%)
1 hod	4 hod	8 hod.	24 hod.
0,5	intravenosně (6)	27	26	18	0
0,5	orálně (6)	8	19	5	0
1	orálně (6)	36	67	50	11
2	orálně (8)	28	65	60	20

Maximální změny krvácívosti byla prodloužení o 68 % (p < 0,05) 4 hodiny po intravenosní aplikaci 0,5 mg/kg a prodloužení o 122 % (p < 0,05) 2 hodiny po orální aplikaci 2 mg/kg . Při nižších orálně podávaných dávkách se krvácivost signifikantně neměnila. Výsledky těchto pokusů dokládají významnou účinnost zkoušené látky jako in-vivo inhibitoru agregace trombocytů.

Claims

1. Soli ethylesteru kyseliny 3-(2-(4-(4-(amino-imino-^q A -methyl)-fenyl)-4-methyl-25-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino) -3-fenyl-propionové obecného vzorce I § JA 70 oigoa o ϊ l έ 19

2. Soli podle nároku 1 , ve kterých je na chirálním centru v imidazolidinovém kruhu (S)-konfigurace a na chirálním centru v jednotce kyseliny propionové (S)-konfigurace a jejich fyziologicky přijatelné soli.

3. Hydrogenmaleát ethylesteru kyseliny 3-(2-(4-(4-(ami no- imino-methyl) -fenyl)-4-methyl-25-dioxo-imidazolidin-l-yl)-acetylamino)-3-fenyl-propionové.

4 až 7 , výrobu obecného vzorce III

kopulují se sloučeninami obecného vzorce

IV

(IV) na sloučeniny obecného vzorce V

tyto se převedou reakcí s hydroxylaminem na sloučeniny obecného vzorce VI

(VI) a tyto se potom převedou hydrogenací za přídavku kyseliny obecného vzorce HV , obzvláště hydrogenací za přítomnosti kyseliny octové, na sloučeniny obecného vzorce lib .

4. Způsob výroby solí obecného vzorce I podle jednoho nebo několika nároků 1 až 3 , vyznačující se tím, že se sloučeninami obecného vzorce II

HN (II)

OC₂H₅ ve kterém HV značí libovolnou anorganickou nebo organickou kyselinu, různou od kyseliny maleinové, provede výměna aniontu s kyselinou maleinovou a/nebo maleináty.

5. Způsob podle nároku 4 , vyznačující se t i m , ze se pro výměnu aniontu chromatografuji sloučeniny obecného vzorce II přes iontoměnič, nasycený kyselinou maleinovou.

6. Způsob podle nároku 4 , vyznačující se tím, že se pro výměnu aniontu smísí sloučeniny obecného vzorce II v rozpouštědle s kyselinou maleinovou nebo maleináty.

7. Způsob podle jednoho nebo několika nároků 4 až 6 , vyznačující se t i m , ze se výměna iontu

- 39 provádí se solemi kyseliny octové vzorce lib

(Hb)

8.

Způsob podle jednoho nebo několika nároků vyznačující se sloučenin obecného vzorce II t í m , že sloučeniny se pro

9. Soli obecného vzorce I nároků 1 až 3 a/nebo jejich pro použití jako léčiva.

podle jednoho nebo několika fyziologicky přijatelné soli

10. Soli obecného vzorce I podle jednoho nebo několika nároků 1 až 3 a/nebo jejich fyziologicky přijatelné soli pro použití jako inhibitory agregace trombocytů, pro použití pro potlačení trombos nebo pro použití jako inhibitoru

- 41 metastasování karcinomových buněk.

11. Použití sloučenin obecného vzorce I podle jednoho nebo několika nároků 1 až 3 a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí pro výrobu léčiv pro inhibici agregace trombocytů, pro potlačení trombos nebo pro inhibici metastasování karcinomových buněk.

12. Soli obecného vzorce I podle jednoho nebo několika nároků 1 až 3 a/nebo jejich fyziologicky přijatelné soli pro ošetření nebo předcházení onemocnění koronárního oběhového systému nebo cerebrovaskulárního systému, periferních arterielních onemocnění, nebo venosních nebo mikrocirkula torických oběhových onemocnění, nebo pro použití při dialyse nebo mimotělní cirkulaci.

13. Použití sloučenin obecného vzorce I podle jednoho nebo několika nároků 1 až 3 a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí pro výrobu léčiv pro ošetření nebo předcházení onemocnění koronárního oběhového systému nebo cerebrovaskulárního systému, periferních arterielních onemocnění, nebo venosních nebo mikrocirkulatorických oběhových onemocnění, nebo léčiv, která se používají při dialyse nebo mimotělní cirkulaci.

14. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje jako účinnou látku jednu nebo několik sloučenin obecného vzorce I podle jednoho nebo několika nároků 1 až 3 a/nebo jednu

- 42 nebo několik jejich fyziologicky přijatelných solí společně s farmaceuticky přijatelnými nosiči a přísadami a popřípadě obsahuje ještě jednu nebo více jiných farmakologicky účinných látek.

15. Způsob výroby farmaceutického prostředku, obsahujícího jako účinnou látku jednu nebo několik sloučenin obecného vzorce I podle jednoho nebo několika nároků 1 až 3 a/nebo jednu nebo několik jejich fyziologicky přijatelných solí, vyznačující se tím, že se tyto převedou společně s farmaceuticky přijatelnými nosiči a přísadami a popřípadě s ještě jednou nebo několika jinými farmakologickými účinnými látkami na vhodnou aplikační formu.