CZ184599A3 - Methylem substituované fungicidy a artropodicidy - Google Patents

Methylem substituované fungicidy a artropodicidy Download PDF

Info

Publication number
CZ184599A3
CZ184599A3 CZ991845A CZ184599A CZ184599A3 CZ 184599 A3 CZ184599 A3 CZ 184599A3 CZ 991845 A CZ991845 A CZ 991845A CZ 184599 A CZ184599 A CZ 184599A CZ 184599 A3 CZ184599 A3 CZ 184599A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
gel
carbon black
group
component
gels
Prior art date
Application number
CZ991845A
Other languages
English (en)
Inventor
Richard James Brown
Peter Paul Castro
Dominic Ming-Tak Chan
John Powell Daub
Gerard Michael Koether
Thomas Paul Selby
Paula Louise Sharpe
Original Assignee
E. I. Du Pont De Nemours And Company
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from PCT/US1996/018916 external-priority patent/WO1998023155A1/en
Application filed by E. I. Du Pont De Nemours And Company filed Critical E. I. Du Pont De Nemours And Company
Publication of CZ184599A3 publication Critical patent/CZ184599A3/cs

Links

Classifications

    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01N—PRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N43/00—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing heterocyclic compounds
    • A01N43/64—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing heterocyclic compounds having rings with three nitrogen atoms as the only ring hetero atoms
    • A01N43/647—Triazoles; Hydrogenated triazoles
    • A01N43/653—1,2,4-Triazoles; Hydrogenated 1,2,4-triazoles
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01N—PRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N43/00—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing heterocyclic compounds
    • A01N43/72—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing heterocyclic compounds having rings with nitrogen atoms and oxygen or sulfur atoms as ring hetero atoms
    • A01N43/74—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing heterocyclic compounds having rings with nitrogen atoms and oxygen or sulfur atoms as ring hetero atoms five-membered rings with one nitrogen atom and either one oxygen atom or one sulfur atom in positions 1,3
    • A01N43/78—1,3-Thiazoles; Hydrogenated 1,3-thiazoles
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01N—PRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N43/00—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing heterocyclic compounds
    • A01N43/72—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing heterocyclic compounds having rings with nitrogen atoms and oxygen or sulfur atoms as ring hetero atoms
    • A01N43/82—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators containing heterocyclic compounds having rings with nitrogen atoms and oxygen or sulfur atoms as ring hetero atoms five-membered rings with three ring hetero atoms
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A01—AGRICULTURE; FORESTRY; ANIMAL HUSBANDRY; HUNTING; TRAPPING; FISHING
    • A01N—PRESERVATION OF BODIES OF HUMANS OR ANIMALS OR PLANTS OR PARTS THEREOF; BIOCIDES, e.g. AS DISINFECTANTS, AS PESTICIDES OR AS HERBICIDES; PEST REPELLANTS OR ATTRACTANTS; PLANT GROWTH REGULATORS
    • A01N55/00—Biocides, pest repellants or attractants, or plant growth regulators, containing organic compounds containing elements other than carbon, hydrogen, halogen, oxygen, nitrogen and sulfur
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D239/00—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings
    • C07D239/02—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings not condensed with other rings
    • C07D239/24—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings not condensed with other rings having three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D239/28—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings not condensed with other rings having three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hetero atoms or with carbon atoms having three bonds to hetero atoms with at the most one bond to halogen, directly attached to ring carbon atoms
    • C07D239/46—Two or more oxygen, sulphur or nitrogen atoms
    • C07D239/52—Two oxygen atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D249/00—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having three nitrogen atoms as the only ring hetero atoms
    • C07D249/02—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having three nitrogen atoms as the only ring hetero atoms not condensed with other rings
    • C07D249/08—1,2,4-Triazoles; Hydrogenated 1,2,4-triazoles
    • C07D249/10—1,2,4-Triazoles; Hydrogenated 1,2,4-triazoles with hetero atoms or with carbon atoms having three bonds to hetero atoms with at the most one bond to halogen, e.g. ester or nitrile radicals, directly attached to ring carbon atoms
    • C07D249/12—Oxygen or sulfur atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D261/00—Heterocyclic compounds containing 1,2-oxazole or hydrogenated 1,2-oxazole rings
    • C07D261/02—Heterocyclic compounds containing 1,2-oxazole or hydrogenated 1,2-oxazole rings not condensed with other rings
    • C07D261/06—Heterocyclic compounds containing 1,2-oxazole or hydrogenated 1,2-oxazole rings not condensed with other rings having two or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D261/10—Heterocyclic compounds containing 1,2-oxazole or hydrogenated 1,2-oxazole rings not condensed with other rings having two or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hetero atoms or with carbon atoms having three bonds to hetero atoms with at the most one bond to halogen, e.g. ester or nitrile radicals, directly attached to ring carbon atoms
    • C07D261/12—Oxygen atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D277/00—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings
    • C07D277/02—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings not condensed with other rings
    • C07D277/20—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D277/32—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hetero atoms or with carbon atoms having three bonds to hetero atoms with at the most one bond to halogen, e.g. ester or nitrile radicals, directly attached to ring carbon atoms
    • C07D277/34—Oxygen atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D285/00—Heterocyclic compounds containing rings having nitrogen and sulfur atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by groups C07D275/00 - C07D283/00
    • C07D285/01—Five-membered rings
    • C07D285/02—Thiadiazoles; Hydrogenated thiadiazoles
    • C07D285/04—Thiadiazoles; Hydrogenated thiadiazoles not condensed with other rings
    • C07D285/08—1,2,4-Thiadiazoles; Hydrogenated 1,2,4-thiadiazoles
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D401/00—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, having nitrogen atoms as the only ring hetero atoms, at least one ring being a six-membered ring with only one nitrogen atom
    • C07D401/02—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, having nitrogen atoms as the only ring hetero atoms, at least one ring being a six-membered ring with only one nitrogen atom containing two hetero rings
    • C07D401/12—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, having nitrogen atoms as the only ring hetero atoms, at least one ring being a six-membered ring with only one nitrogen atom containing two hetero rings linked by a chain containing hetero atoms as chain links
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D403/00—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, having nitrogen atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by group C07D401/00
    • C07D403/02—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, having nitrogen atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by group C07D401/00 containing two hetero rings
    • C07D403/12—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, having nitrogen atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by group C07D401/00 containing two hetero rings linked by a chain containing hetero atoms as chain links
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D405/00—Heterocyclic compounds containing both one or more hetero rings having oxygen atoms as the only ring hetero atoms, and one or more rings having nitrogen as the only ring hetero atom
    • C07D405/02—Heterocyclic compounds containing both one or more hetero rings having oxygen atoms as the only ring hetero atoms, and one or more rings having nitrogen as the only ring hetero atom containing two hetero rings
    • C07D405/12—Heterocyclic compounds containing both one or more hetero rings having oxygen atoms as the only ring hetero atoms, and one or more rings having nitrogen as the only ring hetero atom containing two hetero rings linked by a chain containing hetero atoms as chain links
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D409/00—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having sulfur atoms as the only ring hetero atoms
    • C07D409/02—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having sulfur atoms as the only ring hetero atoms containing two hetero rings
    • C07D409/12—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having sulfur atoms as the only ring hetero atoms containing two hetero rings linked by a chain containing hetero atoms as chain links
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D417/00—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having nitrogen and sulfur atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by group C07D415/00
    • C07D417/02—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having nitrogen and sulfur atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by group C07D415/00 containing two hetero rings
    • C07D417/12—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having nitrogen and sulfur atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by group C07D415/00 containing two hetero rings linked by a chain containing hetero atoms as chain links
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07F—ACYCLIC, CARBOCYCLIC OR HETEROCYCLIC COMPOUNDS CONTAINING ELEMENTS OTHER THAN CARBON, HYDROGEN, HALOGEN, OXYGEN, NITROGEN, SULFUR, SELENIUM OR TELLURIUM
    • C07F7/00—Compounds containing elements of Groups 4 or 14 of the Periodic Table
    • C07F7/02—Silicon compounds
    • C07F7/08—Compounds having one or more C—Si linkages
    • C07F7/0803—Compounds with Si-C or Si-Si linkages
    • C07F7/081—Compounds with Si-C or Si-Si linkages comprising at least one atom selected from the elements N, O, halogen, S, Se or Te
    • C07F7/0812—Compounds with Si-C or Si-Si linkages comprising at least one atom selected from the elements N, O, halogen, S, Se or Te comprising a heterocyclic ring
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07F—ACYCLIC, CARBOCYCLIC OR HETEROCYCLIC COMPOUNDS CONTAINING ELEMENTS OTHER THAN CARBON, HYDROGEN, HALOGEN, OXYGEN, NITROGEN, SULFUR, SELENIUM OR TELLURIUM
    • C07F7/00—Compounds containing elements of Groups 4 or 14 of the Periodic Table
    • C07F7/02—Silicon compounds
    • C07F7/08—Compounds having one or more C—Si linkages
    • C07F7/0803—Compounds with Si-C or Si-Si linkages
    • C07F7/081—Compounds with Si-C or Si-Si linkages comprising at least one atom selected from the elements N, O, halogen, S, Se or Te
    • C07F7/0812—Compounds with Si-C or Si-Si linkages comprising at least one atom selected from the elements N, O, halogen, S, Se or Te comprising a heterocyclic ring
    • C07F7/0814—Compounds with Si-C or Si-Si linkages comprising at least one atom selected from the elements N, O, halogen, S, Se or Te comprising a heterocyclic ring said ring is substituted at a C ring atom by Si

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Dentistry (AREA)
  • Pest Control & Pesticides (AREA)
  • Plant Pathology (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Agronomy & Crop Science (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Environmental Sciences (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)
  • Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)

Description

Vynález se týká nových gelových kompozic.
Dosavadní stav techniky
Gely a způsoby jejich výroby jsou v současnosti dobře známy. Výraz „gel, jak je zde použit, zahrnuje aerogely, xerogely, hydrogely a další v daném oboru známé gely. Výraz „aerogel byl zaveden S. S. Kistlerem a prvně použit v patentu US 2,188,007 a zpravidla se používá pro označení gelu, který byl sušen za nadkritické teploty a/nebo tlaku. Gely, zejména aerogely, mají široký rozsah upotřebení, lze je použít např. v tepelných a akustických izolacích, jako katalytické nosiče, plniva, molekulární síta a své uplatnění nacházejí i v elektronice.
Gely mající nízkou sypnou hmotnost jsou pro mnoho aplikací výhodnější. Vzhledem ke své nízké sypné hmotnosti se právě aerogely volí pro tyto aplikace. Nicméně jak již bylo uvedeno, aerogely se zpravidla vyrábějí za použití sušení při nadkritických podmínkách, které vyžaduje použití relativně drahého zpracovatelského vybavení. Na druhou stranu pokud mají být gely použity jako adsorbenty, je výhodné zvolit gely s vyšší sypnou hmotností.
Podstata vynálezu
Jak již bylo uvedeno, předmětem vynálezu je poskytnutí nové gelové kompozice, která má vyšší výkon v porovnání s dosud známými gely. Gelová kompozice podle vynálezu obsahuje:
uhlíkatou komponentu vázanou na gelovou komponentu, přičemž tato uhlíkatá komponenta může být zvolena ze skupiny zahrnující saze, uhlíkatá vlákna, aktivní uhlí a grafitický uhlík vázatelné na gelovou komponentu.
V případě, že je to nezbytné, lze uhlíkatou komponentu modifikovat tak, aby byla vázána na gelovou komponentu gelové kompozice podle vynálezu. Výhodně se uhlíkatá komponenta modifikuje chemicky.
Vynález rovněž zahrnuje novou gelovou kompozici obsahuj ící:
gelovou komponentu a sazní produkt, na nějž je vázána alespoň jedna organická skupina, která obsahuje: a) alespoň jednu aromatickou skupinu a b) alespoň jednu iontovou skupinu, alespoň jednu ionizovatelnou skupinu nebo směs iontové a ionizovatelné skupiny, přičemž alespoň jedna aromatická skupina organické skupiny se přímo váže na saze. Podrobnosti týkající se způsobu výroby sazného produktu a výhodných provedení nové gelové kompozice, jsou uvedeny v následující podrobné popisné části.
Do rozsahu vynálezu dále spadá nová gelová kompozice obsahující:
gelovou komponentu a sazný produkt, na který se váže alespoň jedna organická skupina, která obsahuje a) alespoň jednu alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku a b) alespoň jednu iontovou skupinu, alespoň jednu ionizovatelnou skupinu nebo směs iontové a ionizovatelné skupiny, přičemž alespoň jedna alkylová skupina organické skupiny se přímo váže na saze. Podrobnosti týkající se způsobu výroby sazného produktu a výhodných provedení nové gelové kompozice jsou uvedeny v následující podrobné popisné části.
Mezi komponenty vhodné pro použití v gelových kompozicích podle vynálezu lze zařadit gely kovových oxidů, např. silikagel, gely oxidu titaničitého a gely oxidu hlinitého; a polymerní gely, např. resorcinolformaldehydové (R-F) gely, melaminformaldehydové (M-F) gely, fenolfurfuralové (PF) gely. Výhodnou gelovou komponentou je gel kovového oxidu.
Množství uhlíkaté komponenty obsažené v gelových kompozicích bude záviset na konečném použití této gelové kompozice. V gelové kompozici podle vynálezu lze zpravidla použít 1 až 99% hmotnosti uhlíkaté komponenty. Pokud je žádoucí vyrobit gelovou kompozici s nižší sypnou hmotností, použije se zpravidla 1 až 50% hmotnosti, výhodně 10 až 20% hmotnosti uhlíkaté komponenty. Alternativně, pokud je žádoucí vyrobit gelovou kompozici s vyšší sypnou hmotností, použije se zpravidla pro gelovou kompozici podle vynálezu 50 až 90% hmotnosti, výhodně 75 až 85% hmotnosti uhlíkaté komponenty. Výraz „sypná hmotnost”, jak je zde použit, označuje hmotnost gelových částic dělenou celkovým objemem částic.
Gelové kompozice podle vynálezu lze výhodně použít pro aplikace známé pro gelové kompozice. Gelové kompozice podle vynálezu lze použít zejména pro následující aplikace:
izolace, včetně tepelné, elektrické a zvukové izolace částicová aditiva, včetně matovacich činidel, zahušťovadel, plniv a vyztužujicích činidel adsorbenty katalytické nosiče membrány plniva detektory radiace povlaky, včetně tepelně rezistentních povlaků dielektrika, včetně dielektrik s nízkou hodnotou K.
Další podrobnosti týkající se gelových kompozic podle vynálezu, jejich přípravy a použití jsou uvedeny v následujícím odstavci podrobného popisu. Výhody gelových kompozic podle vynálezu se - stanou odborníkům v daném oboru zřejmými po prostudování následujícího podrobného popisu.
Stručný popis obrázku
Obr. 1 znázorňuje rastrovací elektronovou mikroskopickou (SEM) fotografii frakčního povrchu gelové kompozice vysušené z heptanu a připravené v příkladu 5;
obr. 2 znázorňuje SEM fotografii frakčního povrchu gelové kompozice vysušené z heptanu a připravené v přikladu 8;
obr. 3 znázorňuje SEM fotografii frakčního povrchu gelové kompozice vysušené z heptanu a připravené v příkladu 14;
obr. 4 znázorňuje SEM fotografii frakčního povrchu gelové kompozice vysušené z heptanu a připravené v příkladu 18;
obr. 5 znázorňuje SEM fotografii frakčního povrchu gelové kompozice vysušené z heptanu a připravené v příkladu 19;
obr. 6 znázorňuje SEM fotografii frakčního povrchu gelové kompozice vysušené z heptanu a připravené v příkladu 20;
obr. znázorňuje SEM fotografii frakčního povrchu gelové kompozice vysušené z heptanu a připravené v příkladu 21;
obr. 8 znázorňuje SEM fotografii frakčniho povrchu gelové kompozice vysušené z heptanu a připravené v příkladu 22.
Jak již bylo uvedeno, gelová kompozice podle vynálezu obsahuje uhlíkatou komponentu navázanou na gelovou komponentu.
Doprovodné obrázky znázorňující fotografie, pořízené pomocí rastrovací elektronové mikroskopie, ukazují jednotlivé uhlíkaté komponenty navázané na gelovou komponentu.
Obrázek 1 znázorňuje SEM fotografii frakčniho povrchu gelové kompozice, která nezahrnuje uhlíkatou složku.
Obrázek 2 znázorňuje SEM fotografii frakčniho povrchu gelové kompozice, která zahrnuje uhlíkatou komponentu, jež není vázána na gelovou komponentu. Na rozdíl od tohoto obrázku, obrázek 3 znázorňuje SEM fotografii frakčniho povrchu gelové kompozice, která zahrnuje uhlíkatou komponentu, jež je vázána na gelovou komponentu.
Podrobnější výklad obrázku 1 a 3 a rovněž zbývajících obrázků 4 až 8 je uveden v části označené „Příklady provedení vynálezu.
Kromě toho jsou oděrové vlastnosti gelových kompozic podle vynálezu, ve kterých je uhlíkatá komponenta vázána na gelovou komponentu, nižší než srovnatelné gelové kompozice, ve kterých není uhlíkatá komponenta vázána na gelovou komponentu. Další podrobnosti, týkající se oděrových vlastností jsou rovněž uvedeny ve výše zmíněné části označené „Příklady provedení vynálezu.
Uhlíkatou komponentu gelové kompozice podle vynálezu lze zvolit ze skupiny zahrnující saze vázatelné na gelovou kompozici, uhlíkatá vlákna vázatelná na gelovou kompozici, aktivní uhlí vázatelné na gelovou kompozici a grafitický uhlík vázatelný na gelovou kompozici. Některé uhlíkaté komponenty nelze vázat na gelovou komponentu bez jejich modifikace. Výhodně se uhlíkatá komponenta modifikuje chemicky a to následujícím způsobem.
Vázatelnou uhlíkatou komponentu lze připravit uvedením uhlíkaté komponenty do reakce z diazoniovou solí v kapalném reakčním prostředí, při kterém dojde k navázání alespoň jedné organické skupiny na povrch uhlíkaté skupiny. Mezi výhodná reakční média lze zahrnout vodu, libovolné médium obsahující vodu a libovolné médium obsahující alkohol. Nejvýhodnějším médiem je voda. Modifikované uhlíkaté komponenty a různé způsoby jejich přípravy jsou popsány v patentové přihlášce US s názvem „Reaction of Carbon Black with Diazonium Salts. Resultant Carbon Black Products and Their Uses, podané 15. prosince 1994, tj . ve stejný den jako předložená přihláška. Modifikované uhlíkaté komponenty a různé způsoby jejich přípravy jsou rovněž popsány v patentové přihlášce US s názvem „Reaction of
Carbon Materials with Diazonium Salts. Resultant Carbon Products, podané rovněž 15. prosince 1994.
Způsob přípravy vázatelných uhlíkatých komponent použitelných v gelových kompozicích podle vynálezu je v následujícím odstavci popsán na příkladu sazí. Je však zřejmé, že podobné způsoby lze použít i pro přípravu ostatních vázatelných uhlíkatých komponent.
Pro přípravu vázatelných sazí je třeba, aby byla použitá diazoniová sůl natolik stabilní, aby umožnila reakci se sazemi. Takže tuto reakci lze provádět rovněž s diazoniovými solemi, které jsou jinak považovány za nestabilní a podléhají rozkladu. Některé rozkladné procesy by mohly konkurovat reakci mezi sazemi a diazoniovou solí a mohly by tak snižovat celkový počet organických skupin navázaných na saze. Zmíněnou reakci lze rovněž provádět za zvýšených teplot, při kterých má mnoho diazoniových solí tendence se rozkládat. Zvýšené teploty mohou rovněž výhodně zvýšit rozpustnost diazoniové soli v reakčním médiu a zvýšit manipulovatelnost s touto solí v průběhu procesu. Nicméně zvýšené teploty mohou mít rovněž za následek určitou ztrátu diazoniové soli v důsledku dalších rozkladných procesů.
Saze mohou reagovat s diazoniovou solí, pokud je tato sůl přítomna jako naředěná, snadno míchatelná vodná suspense nebo v přítomnosti určitého množství vody, vhodného pro výrobu sazných pelet. Pokud je to žádoucí, mohou být sazné pelety vyráběny za použití běžné peletační technologie. Výhodnou množinu organických skupin, které lze vázat na saze, tvoří organické skupiny, substituované iontovou nebo ionizovatelnou skupinu, přičemž tato substituční skupina představuje funkční skupinu. Ionizovatelnou skupinou je skupina, která je schopna v použitém médiu vytvořit iontovou skupinu. Zmíněnou iontovou skupinou může být aniontová nebo kationtová skupina a ionizovatelná skupina může tvořit aniont nebo kationt.
lonizovatelné funkční skupiny tvořící anionty zahrnují např. kyselinové skupiny nebo soli kyselinových skupin. Takže organické skupiny zahrnují skupiny odvozené od organických kyselin. Výhodné je, pokud organická skupina obsahuje ionizovatelnou skupinu tvořící aniont, např. pokud má organická skupina a) aromatickou skupinu nebo alkylovou skupinu a 1 až 12 atomy uhlíku a b) alespoň jednu kyselinovou skupinu, mající pKa nižší než 11 nebo alespoň jednu sůl kyselinové skupiny mající pKa nižší než 11 nebo směs alespoň jedné kyselinové skupiny, mající pKa nižší než 11 a alespoň jedné soli kyselinové skupiny, mající pKa nižší než 11. Hodnota pKa kyselinové skupiny označuje pKa organické skupiny jako celku, nikoliv pouze kyselinového substituentu. Výhodněji je pKa nižší než 10 a nejvýhodněji nižší než 9. Výhodně se aromatická skupina nebo alkylová skupina s 1 až 12 atomy uhlíku, které představují substituenty organické skupiny, váže přímo na saze. Aromatická skupina může být případně substituována dalšími alkylovými skupinami. Alkylová skupina s 1 až 12 atomy uhlíku může být případně větvena a výhodně znamená ethylovou skupinu. Výhodněji je organickou skupinou fenylová nebo naftylová skupina a kyselinovou skupinou je sulfonilová kyselinová skupina, sulfonilová kyselinová skupina, fosforečná kyselinová skupina nebo karboxylová kyselinová skupina. Takže kyselinovou skupinou může být např. -COOH, -SO3H a - PO3H, a jejich soli, např. -COONa, -COOK, -COONR4 +, -SO3Na, -HPO3Na, -SO3’NR4+ a PO3Na2, ve kterých R znamená alkylovou nebo fenylovou skupinu. Zvláště výhodnými ionizovatelnými substituenty jsou -COOH a -SO3H a jejich sodné a drasené soli.
Nejvýhodněji je organickou skupinou sulfofenylová, případně substituovaná skupina nebo jejich sůl; (polysulfo)fenylová, případně substituovaná skupina nebo její sůl; sulfonaftylová případně substituovaná skupina nebo její sul; nebo (polysulfo)naftylová případně substituovaná skupina nebo její sůl.
Specifickými organickými skupinami, majícími ionizovatelnou funkční skupinu tvořící aniont, jsou psulfofenylová, 4-hydroxy-3-sulfofenylová a 2sulfoetylová skupina.
Aminy představující příklady ionizovatelných funkčních skupin, které tvoří kationtové skupiny a které mohou být vázány k výše uvedeným organickým skupinám. Aminy mohou být např. v kyselinovém prostředí protonovány za vzniku amoniových skupin. Výhodně má organická skupina substituovaná aminem hodnotu pKb nižší než 5. Kvarterní amoniové skupiny (-NR3 +) a kvartení fosfoniové skupiny (-PR3 +) rovněž představují příklady kationtových skupin a mohou se vázat na stejné organické skupiny, jaké byly diskutovány v souvislosti s ionizovatelnými skupinami tvořícími anionty. Výhodně organická skupina obsahuje aromatickou skupinu, např. fenylovou nebo naftylovou skupinu a kvarterní amoniovou nebo kvarterní fosfoniovou skupinu. Aromatická skupina se výhodně přímo váže na saze. Kvaternizované cyklické aminy a kvaternizované aromatické aminy lze rovněž použít jako organickou skupinu. Takže v tomto případě lze použít N-substituované phyridiniové sloučeniny, např. N-methylpyridyl.
Výhodou sazných produktů, které mají na sobě vázánu organickou skupinu substituovanou iontovou nebo ionizovatelnou skupinou je to, že tyto sazné produkty mohou mít zvýšenou vodní dispersibilitu v porovnání s odpovídajícími neošetřenými sazemi. Vodná dispersibilita se zpravidla zvyšuje s rostoucím počtem organických skupin navázaných na danou organickou skupinu. Takže zvýšený počet ionizovatelných skupin spojených se saznými produkty by měl zvýšit jejich vodnou dispersibilitu a umožnit její nastavení na požadovanou úroveň. Rovněž lze uvést, že vodná dispersibilita sazných produktů, obsahujících amin jako organickou skupinu vázanou na saze, může být zvýšena okyselením vodného média. Pokud se připraví vodnou dispergovatelné vázatelné sazné produkty je vhodné, aby byly iontové nebo ionizovatelné skupiny ionizovány v reakčním médiu. Získaný konečný roztok nebo suspenze mohou být použity jako takové, nebo mohou být před použitím naředěny. Alternativně lze sazné produkty sušit technikami používanými pro běžné saze. Tyto techniky zahrnují např. sušení v pecích a rotačních sušárnách. Nicméně přesušení může způsobit ztrátu určitého stupně vodní dispersibility. V případě, že sazné produkty nejsou dispergovány ve vodném prostředí žádoucí měrou, mohou být dispergovány za použití běžných známých technik, např. mletí nebo drcení. Na rozdíl od běžných sazných pigmentů není obtížné chemicky modifikované vázatelné sazné produkty dispergovat ve vodném prostředí. Chemicky modifikovatelné, vázatelné sazné produkty nevyžadují nezbytně použití běžných mlecích procesů ani dispergačních činidel pro dosažení použitelné disperse. Chemicky modifikovatelné, vázatelné sazné produkty vyžadují pro snadné dispergování pigmentu ve vodě pouze míchání s nízkým třením.
Výroba pelet z vázatelných sazných produktů se výhodně provádí za použití běžného mokrého způsobu, např. kolíkové pletační metody. Výsledné pelety se snadno dispergují ve vodě při použití míchání s minimálním třením, čímž se snižuje nebo zcela eliminuje potřeba použití běžných mlecích procesů a dispergačních činidel.
Vynález rovněž zahrnuje poskytnutí nové gelové kompozice obsahující:
gelovou komponentu a sazní produkt, na nějž je vázána alespoň jedna organická skupina, která obsahuje: a) alespoň jednu aromatickou skupinu a b) alespoň jednu iontovou skupinu, alespoň jednu ionizovatelnou skupinu nebo směs iontové a ionizovatelné skupiny, přičemž alespoň jedna aromatická skupina organické skupiny se přímo váže na saze. Výhodně se iontová nebo ionizovatelná skupina zvolí ze skupiny zahrnující karboxylovou kyselinu nebo její sůl; sulfonylovou kyselinu nebo její sůl; a kvarterní amoniovou sůl. Výhodně se organická skupina zvolí ze skupiny zahrnující sulfofenylovou skupinu nebo její sůl; p-sulf of enolouvou skupinu nebo její sůl; a karboxyfenylovou skupinu nebo její sůl. Sazné produkty, které jsou vhodně použitelné pro různá provedení této gelové kompozice podle vynálezu, lze připravit způsobem popsaným výše v souvislosti s tvorbou vázatelné uhlíkaté komponenty.
Vynález se rovněž týká poskytnutí nové gelové kompozice obsahující:
gelovou komponentu a sazný produkt, na který se váže alespoň jedna organická skupina, která obsahuje a) alespoň jednu alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku a b) alespoň jednu iontovou skupinu, alespoň jednu ionizovatelnou skupinu nebo směs iontové a ionizovatelné skupiny, přičemž alespoň jedna alkylová skupina organické skupiny se přímo váže na saze. Výhodně se iontová nebo ionizovatelné skupina zvolí ze skupiny zahrnující ethansulfonovou kyselinu nebo její sůl. Sazné produkty, které jsou vhodně použitelné pro různá provedení této gelové kompozice podle vynálezu, lze připravit způsobem popsaným výše v souvislosti s tvorbou vázatelné uhlíkaté komponenty.
Gelové kompozice podle vynálezu lze připravit libovolným způsobem známém v daném oboru pro přípravu gelových kompozic. Gelovou kompozici podle vynálezu lze připravit např. následujícím způsobem, který se zaměřuje na alkoxidový systém a který zahrnuje:
1) rozpuštěni prekurzoru požadované gelové komponenty (v tomto případě alkoxidu) v alkoholu;
2) přidání vody do roztoku tak, aby molární poměr alkoxidu ku vodě byl přibližně 1;
3) přidání kyseliny do výsledného roztoku tak, aby molární poměr vody ku kyselině odpovídal přibližně 1:0,0007 za vzniku sólu;
4) přidání uhlíkaté komponenty do získaného sólu;
5) přidání katalyzátoru (zpravidla kyseliny nebo báze) za účelem zahájení gelovatění sólu;
6) vytvrzování výsledného gelu ve formě trvající přibližně 24 hodin při teplotě 50°C;
7) proplachování výsledného gelu vodou s cílem nahradit rozpouštědlovou složkou vodou a následné vytvrzování gelu ve vodě při zvýšené teplotě (až 100°C, výhodně přibližně 70°C) trvající až 24 hodin;
8) propláchnutí vytvrzeného gelu rozpouštědlem z cílem vytěsnit vodu a nahradit ji rozpouštědlem;
9) vysušení získaného gelu za vzniku gelové kompozice podle vynálezu.
Gelové prekurzory, které lze vhodně využít v gelové kompozici podle vynálezu, zahrnují např. gelové prekurzory na bázi kovových oxidů, které jsou v daném oboru znám a mezi které patří např.:
Kovový oxid Formy tvořící gelový prekurzor
SiO2 alkoxid, křemičitan sodný, koloidni
TiO2 alkoxid, koloidni
A12O3 alkoxidy, koloidni, hlinitan sodný, soli
Volba příslušného prekurzoru se provede v závislosti na požadovaném typu gelu.
Další podrobnosti, týkající se způsobu přípravy gelové kompozice podle vynálezu a příkladné způsoby jsou uvedeny v příkladové části.
Jak již bylo uvedeno v předcházející části, gelové kompozice podle vynálezu lze použít pro libovolné aplikace známé pro gelové kompozice. To, zda je příslušná gelová kompozice podle vynálezu použitelná pro příslušnou aplikaci, bude záviset na vlastnostech gelové kompozice, např. na množství uhlíkatého materiálu zabudovaného do kompozice a na sypné hmotnosti této kompozice. Příklady použití gelových kompozic podle vynálezu zahrnují např. :
Izolace
Gelové kompozice podle vynálezu lze použit např. do níže uvedených tepelných, elektrických a/nebo zvukových izolačních produktů.
Tepelná izolace
Gelová kompozice podle vynálezu může být zabudována do izolačních produktů jako volná náplň. Kromě toho může být gelová kompozice podle vynálezu rovněž zkombinována s materiálem zvolený m ze skupiny zahrnující: křemičitan vápenatý, minerální vlákna, práškový kovový oxid, polymerní pěnu, skelná vlákna, atd. a tato kombinace může být zabudována do tepelného izolačního produktu. Alternativně lze gelovou kompozici podle vynálezu použít v tepelném izolačním produktu za vakua.
Elektrická izolace
Gelová kompozice podle vynálezu může být zabudována do polymerní kompozice, 'která je určena pro použití jako elektrická izolace.
Zvuková izolace
Gelová kompozice podle vynálezu může být zabudována jako volný plnivový materiál do zvukově izolačních produktů. Alternativně může být gelová kompozice podle vynálezu zkombinována s dalším materiálem, např. celulózou nebo polymerní pěnou a tato kombinace může být jako plnivový materiál zabudována do zvukově izolačních materiálů.
Částicová aditiva
Gelové kompozice podle vynálezu mohou být použity jako částicová aditiva, např. zahušťovadla, matovací činila, plniva nebo vyztužující činidla.
Zahušťovadla
Gelová kompozice podle vynálezu může být použita jako zahušťovadlo v pigmentových kompozicích a barevných inkoustech. Netoxické gelové kompozice podle vynálezu lze rovněž použít jako zahušťovadlo v potravinových produktech.
Matovací činidla
Výraz „matovací činidlo nebo „matovadlo označuje kompozici, která matuje konečnou vrstvu nátěru, laku nebo fólie. Gelová kompozice podle vynálezu může být použita jako matovací činidlo pro laky, polomatné nátěry, emaily nebo vinylové fólie.
Plniva
Gelová kompozice podle vynálezu může být použita jako plnivo do cementů, lepidel, adheziv a přírodních nebo syntetických pryžových kompozic.
Vyztužovací činidla
Gelová kompozice podle vynálezu může být rovněž použita jako vyztužující činidlo v polymerních kompozicích, např. u odlévaného brzdného obložení a v přírodních nebo syntetických pryžových kompozicích.
Adsorbent
Gelová kompozice podle vynálezu může být rovněž použita jako materiál pro adsorbování kapalin, plynů nebo par.
Katalytický nosič
Gelová kompozice podle vynálezu může být rovněž použita jako hostitelský nosič pro katalytické materiály na bázi práškového kovu nebo kovového oxidu.
Membrány
Gelová kompozice podle vynálezu může být rovněž použita jako materiál pro selektivní separaci kapalin, plynů nebo par.
Filtry
Gelová kompozice podle vynálezu může být rovněž použita jako filtrační materiál pro filtraci částicových materiálů.
Detektor radiace
Gelová kompozice podle vynálezu může být rovněž použita pro detekci radiace v radiačním detektoru, např. Cherenkově radiačním detektoru.
Tepelně rezistentní povlak
Gelová kompozice podle vynálezu může být rovněž použita ve formě tenké folie; jako tepelně bariérový povlak.
Dielektrikum s nízkou hodnotou K
Gelová kompozice podle vynálezu může být rovněž použita v dielektrických materiálech, např. v materiálu s nízkou dielektrickou konstantou.
Z výše uvedeného výčtu aplikací je zřejmé, že kompozice podle vynálezu lze použít v mnoha, pokud ne ve všech, aplikacích, ve kterých se používají běžné gelové kompozice. Rovněž je zřejmé, že výše uvedený výčet není vyčerpávající, ale pouze reprezentuje mnoho možných použití gelových kompozic podle vynálezu.
Účinnost a výhody různých znaků a provedení vynálezu se stanou zřejmějšími po prostudování následujících příkladů, ve kterých byly použity následující zkušební postupy.
Specifický povrch stanovený absorpcí dusíku (N2SA) sazí použitý v příkladech, vyjádřený ve m2/g, se určil pomocí ASTM testovacího postupu D3037, způsobu A.
Dibutylftalátová adsorbční hodnota (DBP) sazí použitá v příkladech, vyjádřená v ml/100g, se určila pomocí postupu ASTM D2414.
Průměrná primární velikost sazných částic použitá v příkladech, vyjádřená v nm, se určila pomocí postupu ASTM D3849.
Rastrovací elektronové mikroskopové (SEM) fotografie se získaly pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu Hitachi S570 od společnosti Hitachi Corporation. Všechny SEM fotografie se pořídily při nastavení výkonu 20 kilovoltů a zvětšení 25000.
Vodný zbytek modifikovaných a nemodifikovaných sazí se určil následujícím postupem. Saze (5g) se protřepávaly spolu se 45 g vody po dobu 5 minut. Výsledná disperse se prolila skrze síto a proplachovala vodou tak dlouho, až odtékající voda nejevila známky zabarvení. Pokud není uvedeno jinak, použilo se síto s velikostí ok 325 mesh. Po vysušení síta se stanovila hmotnost zbytku na sítě, která se vyjádřila jako procentický obsah sazí použitých v testu.
Sypná hmotnost a oděr gelových kompozic se určily následujícími postupy.
Sypná hmotnost
Zmíněné gely se odmyly a tvářely ve válcovitých formách. Ve všech případech se válcovitý tvar gelu zachoval i po vysušení. Celkový objem gelu se stanovil fyzikálním měřením rozměrů suchého gelu. Sypná hmotnost se stanovila zvážením suchého gelu a vydělením této hodnoty hodnotou geometrického objemu. V případech, kdy se tyčovitá geometrie nezachovala nebo v případě ověřeni výše uvedené metody se použila metoda rtuťové náhrady. Určení sypné hmotnosti gelových kompozic metodou rtutové náhrady se provádělo následujícím způsobem. Čistá, prázdná, skleněná kyveta se naplnila do určité výšky rtutí a následně zvážila. Po zvážení se rtuť z kyvety odstranila a kyveta se opět vyčistila. Do vyčištěné baňky se zavedl vzorek suchého gelu o známé hmotnosti a kyveta se doplnila rtutí do stejné výšky jako v předcházejícím případě. Potom se kyveta obsahující vzorek suchého gelu a rtuti zvážila. Z hmotnosti rtuti získané v obou případech, se na základě znalosti hustoty rtuti vypočetl objem. Rozdíl mezi objemem rtuti vyplňující prázdnou kyvetu a objemem rtuti vyplňující kyvetu obsahující vzorek gelu představoval nahrazený objem. Vzhledem k tomu, že rtuť nesmáčí gelový vzorek, odpovídá tento objem objemu vzorku. Hustota gelu se následně určí vydělením hmotnosti vzorku zmíněným nahrazeným objemem.
Oděr
Oděr gelových kompozic se měří následujícím způsobem. Suchý gel mající specifické rozměry (přibližně 6 mm v průměru a 25 mm dlouhý) se rukou přitiskl k bílé tkanině a několikrát se v příčném směru posunul o 5 až 7,5 cm tam a zpět. Relativní rozsah uhlíku, který se nanesl na bílou tkaninu se porovnal s kalibrovanou stupnicí šedi, vytvořenou počítačem. V této stupnici šedi počítač přiřadil různým odstínům šedi čísla v rozmezí od 0 do .50 v závislosti na míře šedi. Čím je číslo od 0 do 50 vyšší, tím je vyšší relativní míra šedi. Po aplikaci gelu na tkaninu se provedlo vizuální porovnání mezi naneseným uhlíkem a počítačovou stupnicí a testovanému vzorku se přiřadilo příslušné číslo. Nižší čísla odpovídají menšímu oděru. Hodnoty oděru se v kombinaci se SEM fotografiemi nakonec použily k učeni toho, zda je uhlíkatý materiál vázán na gelovou komponentu.
Následující příklady ilustruji způsoby modifikování uhlíkatých materiálů a výroby gelových kompozic, včetně gelových kompozic podle vynálezu, z alkoxidového prekurzoru a prekurzoru na bázi křemičitanu sodného.
Příklady provedení vynálezu
V následujících příkladech byly použity tři typy sazí, CB-A, CB-B a CB-C. Analytické vlastnosti jednotlivých typů sazí se určily pomocí výše popsaných postupů a jsou uvedeny v níže uvedené tabulce 1:
Tabulka 1 - analytické vlastnosti sazí
Saze N2SA (m2/g) DBP (ml/100 g) Prům. velikost primárních částic (nm)
CB-A 24 132 130
CB-B 230 70 16
CB-C 560 120 16
Modifikace uhlíkatých materiálů
Příklady 1 až 4 ilustrují způsoby modifikace uhlíkatých materiálů, zejména sazí. Tyto příklady rovněž uvádějí způsoby použité pro přípravu modifikovaných sazí, modifikovaných sazí CB-A, modifikovaných sazí CB-B, modifikovaných sazí CB-C, příkladech.
fenolových sazí CB-B a použitých ve zbývajících
Příklad 1
Tento příklad ukazuje přípravu modifikovaného sazného produktu za použití sazí označených ve výše uvedené tabulce jako CB-A.
200 g CB-A se přidalo do roztoku 10,1 g sulfanilové kyseliny a 6,23 g koncentrované kyseliny dusičné v 21 g vody. Roztok 4,87 g NaNO2 v 10 g vody se přidal do intenzívně míchané směsi. Ve směsi se vytvořila 4-sulfobenzendiazoniová hydroxidová vnitřní sůl, která reagovala se sazemi. Po 15 minutách se disperse sušila v peci při 125°C. Výsledný sazný produkt, který měl na sobě vázány 4-C6H4SO3-skupiny, se označil jako „modifikované saze CB-A.
Přiklad 2
Tento příklad ilustruje přípravu modifikovaného sazného produktu používajícího označení CB-B.
Z 36,2 g kyseliny sulfanilové, 8,76 g hydroxidu sodného a 162 g vody se připravil roztok, který se následně ochladil v ledu. 20 g oxidu dusičitého se přidalo za stálého míchání do získaného roztoku a výsledná suspense se ohřála na 75°C a bezprostředně přidala do peletizéru, obsahujícího 300 g sazí typu CBB. Po tříminutové peletizaci se přidalo dalších 35 g vody. Po následné dvouminutové peletizaci se produkt z peletizéru vyjmul a vysušil v peci při teplotě 125°C. Produkt obsahoval 0,14 % částic větších než 325 mesh, zatímco nezreagovaný uhlík obsahoval 94 % těchto částic.
Výsledný sazný produkt, který měl na sobě vázány
4-C6H4SO3~skupiny, se označil jako „modifikované saze
CB-B.
Přiklad 3
Tento příklad ilustruje přípravu jiného modifikovaného sazného produktu než v příkladu 2 za použití sazí označených v tabulce 1 jako CB-B.
Kyselina 5-amino-2-hydroxybenzensulfonová (1,89 g) se rozpustila ve 100 g horké vody a následně se do získaného roztoku přidalo 10 g CB-B a směs se ochladila na pokojovou teplotu. Do takto ochlazeného roztoku se přidala koncentrovaná kyselina chlorovodíková (1,18 g) a následně roztok 0,85 g dusičnanu sodného ve vodě, což vedlo ke vzniku diazoniové soli in situ, která zreagovala se sazemi. Po 15 minutovém míchání se výsledná disperse vysušila v peci při 125°C. Výsledný produkt obsahoval 0,06 % částic větších než 325 mesh, zatímco nezreagovaný uhlík obsahoval 94 % těchto částic. Výsledný sazný produkt, který měl na sobě vázány 4,3-CgH4 (OH)SO3 skupiny, se označil jako „fenolový CB-B.
Přiklad 4
Tento příklad ilustruje přípravu modifikovaného sazného produktu za použití sazí označených v tabulce 1 jako CB-C.
200 g CB-C se vmísilo do 2,8 1 vody. V této směsi se za stálého míchání rozpustila kyselina sulfanilová (42,4 g) a následně se do vody za intenzivního míchání přidal studený roztok 25,5 g oxidu dusičitého ve 100g vody, což vedlo ke vzniku 4-sulfobenzendiazoniové hydroxidové vnitřní soli in situ, která zreagovala se sazemi. V průběhu reakce se uvolňovaly bubliny, po hodinovém míchání se přímo do směsi zavedlo 5 g N02. Po 15 minutovém míchání se disperse nechala přes noc odležet a vysušila v peci při 130°C. Výsledný sazný produkt , který měl na sobě vázány 4-C6H4SO3~skupiny, se označil jako „modifikované saze CB-C.
Jak ukazují následující příklady, modifikované saze, modifikované saze CB-A, modifikované saze CB-B,. fenolové saze CB-B a modifikované saze CB-C, které se mohou vázat na gelovou komponentu, se použily pro přípravy gelových kompozic podle vynálezu. Pro srovnání se rovněž připravily gelové kompozice k jejichž přípravě se použily nemodifikované saze, nemodifikované saze CB-A, CB-B a CB-C.
Příklady alkoxidových gelových prekurzorů (maximálně 50% hmotnosti sušiny)
Příklady 5 až 22 se týkají gelů, připravovaných pouze z alkoxidového prekurzoru, jehož použité množství činilo maximálně 50% hmotnosti (sušiny) uhlíkaté komponenty.
Příklad 5
Sol koncentrovaného oxidu křemičitého se připravil smísením 61 ml tetraethylorthokřemičitanu (98% čistota), 61 ml ethylalkoholu, 4,87 ml deionizované vody a 0,2 ml 1M kyseliny chlorovodíkové v 500 ml baňce s kulatým dnem za intenzivního míchání. Baňka se umístila do topného pláště a směs se vařila pod zpětným chladičem při teplotě 17 °C po dobu 2 hodin. Získaný sol, který obsahoval 15 hm. % SiO2, se ochladil a až do použití skladoval při teplotě 5°C.
Před zahájením želatinace sólu se sol ohřál na pokojovou teplotu a jeho koncentrace se nastavila naředěním ethylalkoholem tak, aby výsledná směs obsahovala 11 hm. % SiO2. Toho se dosáhlo sloučením 70 obj. % původního sólu s 30 obj. % ethylalkoholu.
Želatinace se iniciovala přidáním 0,5M NH4OH v objemovém poměru 1:10 amoniaku ku sólu. Po přidání amoniaku se směs nechala 2 až 5 minut míchat a následně podlila ve válcovitých formách. Želatinace se objevila během 7 až 10 minut. Gel se následně uzavřel uvnitř forem s cílem zabránit jeho vysychání a v těchto vysychání a v těchto formách se nechal 24 hodin při teplotě 50°C vytvrdit. Po počátečním vytvrzení se gely vyjmuly z forem a umístily do uzavřených zkumavek obsahujících deionizovanou vodu a zde se nechaly při teplotě 70°C vytvrzovat dalších 24 hodin. Po vyjmutí z pece se gely několikrát propláchly deionizovanou vodou.
Gely se následně umístily do uzavřených zkumavek obsahujících aceton a následných 10 hodin se vzorky nechaly při 50°C odstát, aby se umožnila výměna tekutiny (primární vody). Po uplynutí této doby se gely propláchly acetonem. Tento postup se opakoval celkem třikrát. Po uplynutí těchto tří intervalů se část gelů přímo vysušila z acetonu, nejprve prvních 12 hodin při 50°C a následně dalších 12 hodin při 140°C. Výsledné gely vykazovaly určité smrštění a naměřená sypná hmotnost jednotlivých vzorků se pohybovala v rozmezí od 0,5 do 0,6 g/cm3.
Zbývající gely se umístily do uzavřených zkumavek obsahujících heptan a následných 10 hodin se vzorky nechaly při 50°C odstát, aby s umožnila výměna tekutiny (primární vody) . Po uplynutí této doby se gely propláchly heptanem. Tento postup se opakoval celkem třikrát. Po uplynutí těchto tří intervalů se část gelů přímo vysušila z heptanu, nejprve prvních 12 hodin při 70°C a následně dalších 12 hodin při 140°C. Výsledné gely si ponechaly svůj válcovitý tvar a vykazovaly minimální smrštění, přičemž naměřená sypná hmotnost jednotlivých vzorků se pohybovala v rozmezí od 0,4 do 0,4 4 g/cm3.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelů vysušených v acetonu a heptanu se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách 2 a 3.
Příklad 6
Tento příklad ilustruje přípravu gelových kompozic, které obsahují nemodifikovanou uhlíkatou komponentu označenou zde jako „CB-A, jejíž analytické vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 1.
V tomto příkladu se v podstatě opakují kroky z příkladu 5 s jedinou výjimkou. Před zahájením želatinace se do sólu, který byl naředěn 70 obj. % původního sólu a 30 obj. % ethylakoholu, přidalo specifické množství CB-A. Množství přidaných sazí se vypočetlo tak, aby se zachoval celkový obsah sušiny, což má za následek, to, žé množství přidaných sazí nahradí ekvivalentní hmotu oxidu křemičitého. V tomto příkladu je požadovaný obsah sušiny, stejný jako v příkladu 5, 11 %. Těchto 11 % sušiny tvořených z 95 % oxidem křemičitým a z 5 % sušinou se přidalo ve formě volných sazí. Aby se zachoval stejný obsah sušiny, naředil se sol příslušným množstvím ethylalkoholu, vypočteným pro nastavení požadovaného obsahu oxidu křemičitého.
Potom, co se určily relativní poměry, se v průběhu 5 až 10 minut do sólu vmíchalo příslušné množství sazí. CB-A saze se dispergovaly do roztoku tak, že 5 % celkového obsahu sušiny tvořily CB-A saze a zbytek oxid křemičitý. Želatinace se iniciovala stejným způsobem jako v předcházejícím příkladu. Objemový poměr použitý pro podporu želatinace se udržoval na 1:10 a koncentrace báze byla 0,5M.
Stejně jako v předcházejícím příkladě se přidal hydroxid amonný, CB-A saze se dispergovaly za použití intezívního míchání 2 až 5 minut a získaná směs se následně odlila ve válcovitých zkumavkách. K želatinaci došlo během 8 až 12 minut. Gely se následně nechaly 24 hodin vytvrdit při teplotě 50°C, následně se vyjmuly z forem a dalších 24 hodin se nechaly vytvrdit v deionizované vodě při 70°C. Vytvrzeným gelům se vyměnilo rozpouštědlo a nechaly se vysušit stejně jako v přikladu 5 z acetonu a heptanu.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelů vysušených v acetonu a heptanu se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách 2 a 3.
Příklad 7 až 11
Opět se zopakovaly kroky provedené v příkladu 6 s tou výjimkou, že se množství CB-A sazí zvyšovalo v rozsahu od 10 do 50 % celkové sušiny. Přesné množství sazí použité v jednotlivých příkladech je jako procento celkové sušiny uvedeno v následující tabulce.
Přiklad Množství sazí (CB-A) % celkové sušiny
7 10
8 15
9 20
10 30
11 50
Při zvýšení množství CB-A sazí z 10 na 20 % se získaly podstatně pevnější mokré gely. Ukázalo se, že pro dané rozpouštědlo platí, že čím vyšší je obsah CB-A sazí, tím menší je srážení a tím nižší je sypná hmotnost. Jediným faktorem, který byl nezávislý na obsahu sazí byla oděrová vlastnost jednotlivých suchých gelů. Při manipulaci se suchým gelem, který obsahoval CB-A saze došlo k přenosu značného množství reziduálních sazí z gelového materiálu na rukavice osoby manipulující s tímto gelem a do okolního prostředí. Oděrové vlastnosti gelů připravených za použití CB-A sazí jsou značné, což naznačuje přítomnost sazí nevázaných na gelovou komponentu.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelů vysušených v acetonu a heptanu se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách 2 a 3.
Přiklad 12
Tento příklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladě se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladech 6 až 11 s tou výjimkou, že se do gelových kompozic zabudovávaly modifikované CB-A saze připravené v příkladu 1.
Stejně jako v příkladu 6 se modifikované CB-A saze dispergovaly do částečně hydrolizovaného roztoku oxidu křemičitého tak, že 5 % z celkového obsahu sušiny tvořily modifikované CB-A saze. Dále se přidáním hydroxidu sodného připravila skupina gelů, které se nechaly vytvrdit stejným způsobem jako v předcházejících příkladech. Po vytvrzení se těmto gelům opět nahradilo rozpouštědlo acetonem a heptanem a vzorky se vysušily stejným způsobem jako v příkladu 7 až 11.
Modifikované CB-A saze se dispergovaly mnohem snadněji, než nemodifikované CB-A saze a zůstaly rovněž déle dispergovány, tj . neusazovaly se. V mokrém stavu se gely zdály pevnější ve srovnání s gely neobsahujícími saze a dokonce i ve srovnání s gely obsahujícími nemodifikované CB-A saze. Nicméně sypná hmotnost bal pro dané rozpouštědlo u materiálů připravených za použití modifikovaných CB-A sazí nižší. Podstatným bylo zjištění, že došlo ke snížení oděru materiálů připravených v tomto příkladu, což dokazuje, že saze jsou aktivně zabudovány do gelové sítě a navázány na gelovou komponentu.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelů vysušených v acetonu a heptanu se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách 2 a 3.
Příklady 13 až 17
Tyto příklady ilustrují přípravu gelových kompozic podle vynálezu obsahujících saze vázané na gelovou komponentu.
V těchto příkladech se v podstatě zopakovaly kroky použité v příkladu 12 s tou výjimkou, že se množství modifikovaných CB-A sazí zvyšovalo v rozsahu od 10 do 50 % celkové sušiny. Přesné množství sazí použité v jednotlivých příkladech je jako procento celkové sušiny uvedeno v následující tabulce.
Příklad Množství sazí (modifikovaných CB-A) % celkové sušiny
13 10
14 15
15 20
16 30
17 50
Při srovnáni gelů připravených za použiti nemodifikovaných CB-A sazi se suchými gely z přikladu 13 až 17, které mají v sobě zabudovány modifikované CBA saze se ukázalo, že gely připravené v příkladech 13 až 17 vykazují pro dané rozpouštědlo menší smrštění a se zvyšujícím se obsahem sazí snižující se sypnou hmotnost. Navíc mokré gely, připravené v příkladech 13 až 17 byly fyzikálně pevnější a suché gely měly nižší sypnou hmotnost v porovnání s gely za použití nemodifikovaných CB-A sazí. Oděr gelů připravených za použití modifikovaných CB-A sazí se rovněž podstatně snížil v porovnání s gely připravených za použití nemodifikovaných sazí. Tyto výsledky ukazují, že modifikované CB-A saze jsou navázány na gelovou komponentu.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelů vysušených v acetonu a heptanu se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách 2 a 3.
Příklad 18
V tomto příkladě se v použité v příkladech 6 až sazí, zde označeného jako podstatě zopakovaly postupy 12 za použití jiného typu „CB-B, jejichž analytické vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 1.
Stejně jako v předcházejících příkladech se CB-B saze dispergovaly v částečně hydrolyzovaném roztoku oxidu křemičitého, takže 15 % z celkového obsahu sušiny tvořily CB-B saze a zbytek oxid křemičitý. Přidáním hydroxidu křemičitého se připravila skupina gelů, které se vytvrdily a vysušily stejně jako v příkladu 5.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelů vysušených v acetonu a heptanu se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách 2 a 3.
Příklad 19
Tento příklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladu se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladu 18 s tou výjimkou, že se do gelových kompozic zabudovávaly modifikované CB-B saze připravené v příkladu 2.
Stejně jako v předcházejících příkladech se modifikované saze CB-B promyly a následně dispergovaly do částečně hydrolyzovaného roztoku oxidu křemičitého, takže 15 % z celkového obsahu sušiny tvořily CB-B saze a zbytek oxid křemičitý. Přidáním hydroxidu křemičitého se připravila skupina gelů, které se vytvrdily a vysušily stejně jako v předcházejících příkladech.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelů vysušených v acetonu a heptanu se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách 2 a 3.
Přiklad 20
Tento přiklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladě se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladu 19 s tou výjimkou, že se do gelových kompozic zabudovávaly fenolové CB-B saze připravené v příkladu 3.
Stejně jako v předcházejících příkladech se fenolové saze CB-B promyly a následně dispergovaly do částečně hydrolyzovaného roztoku oxidu křemičitého, takže 15 % z celkového obsahu sušiny tvořily CB-B saze a zbytek oxid křemičitý. Přidáním hydroxidu křemičitého se připravila skupina gelů, které se vytvrdily a vysušily stejně jako v předcházejících příkladech.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelů vysušených v acetonu a heptanu se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách 2 a 3.
Přiklad 21
V tomto příkladu se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladech 5 až 20 s tou výjimkou, že se do gelových kompozic zabudovávaly CB-C saze, jejichž analytické vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 1.
Stejně jako v předcházejících příkladech se saze CB-C promyly a následně dispergovaly do částečně hydrolyzovaného roztoku oxidu křemičitého, takže 15 % z celkového obsahu sušiny tvořily CB-C saze a zbytek oxid křemičitý. Přidáním hydroxidu křemičitého se připravila skupina gelů, které se vytvrdily a vysušily stejně jako v předcházejících příkladech.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelů vysušených v acetonu a heptanu se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách 2 a 3.
Příklad 22
Tento příklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladě se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladu 21 s tou výjimkou, že se do gelových kompozic zabudovávaly modifikované CB-C saze připravené v příkladu 4.
Stejně jako v předcházejících příkladech se modifikované saze CB-C promyly a následně dispergovaly do částečně hydrolyzovaného roztoku oxidu křemičitého, takže 15 % z celkového obsahu sušiny tvořily modifikované CB-C saze a zbytek oxid křemičitý. Přidáním hydroxidu křemičitého se připravila skupina gelů, které se vytvrdily a vysušily stejně jako v předcházejících příkladech.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelů vysušených v acetonu a heptanu se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách 2 a 3.
Tabulka 2 - alkoxidové prekurzorové gely (<50% uhlíku) vysušené v acetonu
Příklad Saze hrti.% sazí (sušina) Vysoušeči rozpouštědlo Sypná hmotnost Oděr
5 žádné žádné aceton 0,60 —
6 CB-A 5 aceton 0,55 17,5
7 CB-A 10 aceton 0,45 23
8 CB-A 15 aceton 0,48 35
9 CB-A 20 aceton 0,43 40
10 CB-A 30 aceton 0,49 35
11 CB-A 50 aceton 0,51 45
12 modifikované CB-A 5 aceton 0,45 7,5
13 modifikované CB-A 10 aceton 0,43 15
14 modifikované CB-A 15 aceton 0,38 15
15 modifikované CB-A 20 aceton 0,38 25
16 modifikované CB-A 30 aceton 0,42 25
17 modifikované CB-A 50 aceton 0,47 30
18 CB-B 15 aceton 0,45 25
19 modifikované CB-B 15 aceton 0,44 15
20 fenolové CB-B 15 aceton 0,35 10
21 CB-C 15 aceton 0,38 35
22 modifikované CB-C 15 aceton 0,37 15
Tabulka 3 - alkoxidové prekurzorové gely (<50% uhlíku) vysušené v heptanu
Příklad Saze hm.% sazí (sušina) Vysoušeči rozpouštědlo Sypná hmotnost Oděr SEM obr. č.
5 žádné žádné heptan 0,40 — 1
6 CB-A 5 heptan 0,38 15 —
7 CB-A 10 heptan 0,37 20 —
8 CB-A 15 heptan 0,31 30 2
9 CB-A 20 heptan 0,34 40 —
10 CB-A 30 heptan 0,36 35 —
11 CB-A 50 heptan 0,41 45 —
12 modifikované CB-A 5 heptan 0,36 5 —
13 modifikované CB-A 10 heptan 0,34 15 —
14 modifikované CB-A 15 heptan 0,29 10 3
15 modifikované CB-A 20 heptan 0,30 25 —
16 modifikované CB-A 30 heptan 0,31 20 —
17 modifikované CB-A 50 heptan 0,33 30 —
18 CB-B 15 heptan 0,36 25 4
19 modifikované CB-B 15 heptan 0,31 10 5
20 fenolové CB-B 15 heptan 0,26 5 6
21 CB-C 15 heptan 0,31 30 7
22 modifikované CB-C 15 heptan 0,30 10 8
SEM obr. č. = číslo obrázku rastrovací elektronové mikroskopie
Jak ukazuji SEM fotografie, zejména fotografie na obr. 3 zachycující gelovou kompozici podle vynálezu připravenou v příkladu 14, fotografie na obr. 5 zachycující gelovou kompozici podle vynálezu připravenou v příkladu 19, fotografie na obr. 6 zachycující gelovou kompozici podle vynálezu připravenou v příkladu 20 a fotografie na obr. 8 zachycující gelovou kompozici podle vynálezu připravenou v příkladu 22, jsou modifikované saze v gelových kompozicích podle vynálezu vázány na silikagelovou komponentu. Jak ukazují obrázky č. 5, 6, 7 a 8 se minimální množství vázané uhlíkaté komponenty (modifikovaných sazí) nachází na frakčním povrchu těchto gelových kompozic jako samostatný agregát. Tyto výsledky ukazují, že se modifikované saze váží na silikagelovou komponentu v několika místech a že vazba mezi oxidem křemičitým a sazemi v gelových kompozicích podle vynálezu je silnější, než tato vazba v běžných gelových kompozicích, ve kterých není uhlíkatá komponenta navázána na silikagelovou komponentu.
Příklady gelových prekurzoru na bázi křemičitanu sodného (maximálně 50% hmotnosti sušiny)
Příklady 23 až 28 se týkají gelů připravených z prekurzoru na bázi křemičitanu sodného, který je zastoupen maximálně 50% hmotnosti, vztaženo k hmotnosti uhlíkaté komponenty.
Příklad 23
Zásobní roztok oxidu křemičitého se připravil smísením komerčně dostupného křemičitanu sodného (SiO2/Na2O, molární poměr činil 3,22:1) s deionizovanou vodou v objemovém poměru 1,33:1 vody ku křemičitanu sodnému. Teplota směsi se udržovala na 15 °C a intenzívně míchala v pláštěm opatřené kádince. Odděleně se naředěním koncentrované kyseliny sírové (96%) vodou připravil roztok obsahující 2M kyselinu sírovou. Do 50 ml této 2M molární kyseliny se pozvolna za stálého míchání přidal alikvotní podíl 104 ml zásobního roztoku křemičitanu sodného. Rychlost přidávání křemičitanu se udržovala na konstantní hodnotě 1 ml/min a teplota kyselinového roztoku se udržoval v pláštěm opatřené kádince na 15 °C. Výsledný sol oxidu křemičitého obsahoval přibližně 10 hm. % oxidu křemičitého v solném roztoku.
Želatinace se prováděla řízeným přidáváním 1M hydroxidu sodného až do okamžiku, kdy hodnota pH sólu dosáhla 5. V tomto okamžiku se sol 1 minutu intenzívně míchal a následně odlil ve válcových formách. Želatinace proběhla během 5 minut a potom se trubice uzavřely s cílem zabránit vysychání gelu. Gely se nechaly 1 až 2 hodiny vytvrdit při teplotě 50°C. Po vytvrzení se vyjmuly z forem a umístily do uzavřených kádinek obsahujících deionizovanou vodu a udržovaly při pokojové teplotě. Každé 3 hodiny se ke vzorkům přidala čerstvá voda. Po uplynutí 12 hodin se určilo (zavedením sodíkové elektrody), že se sůl síranu sodného zcela vyčlenila z gelu.
Gely se následně vytvrzovaly po dobu až 24 hodin při teplotě 70°C v deionizované vodě. Po vyjmutí z pece se gely několikrát propláchly deionizovanou vodou.
Gely se následně umístily do uzavřených zkumavek obsahujících aceton a následných 10 hodin se vzorky nechaly při 50°C odstát, aby se umožnila výměna tekutiny (primární vody). Po uplynutí této doby se gely propláchly acetonem a uložily v čerstvém acetonu při 50°C. Tento postup se opakoval celkem třikrát.
Získané gely se umístily do uzavřených zkumavek obsahujících heptan a následných 10 hodin se vzorky nechaly při 50°C odstát, aby s umožnila výměna tekutiny (primární vody) . Po uplynutí této doby se gely propláchly heptanem a uložili v čerstvém heptanu při 50°C. Tento postup se opakoval celkem třikrát.
Po uplynutí těchto tří intervalů se část gelů přímo vysušila z heptanu, nejprve prvních 12 hodin při 70°C a následně dalších 12 hodin při 140°C. Výsledné gely si ponechaly svůj válcovitý tvar a vykazovaly minimální smrštění.
Sypná hmotnost a oděr gelů vysušených v heptanu se stanovených postupů. Získané níže uvedené tabulce 4.
reprezentativních vzorků stanovily za použití zde výsledky jsou shrnuty v
Přiklad 24
Tento příklad ilustruje přípravu gelových kompozic, které obsahují nemodifikovanou uhlíkatou komponentu označenou zde jako „CB-A, jejíž analytické vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 1.
V tomto příkladu se v podstatě opakují kroky z příkladu 23 s určitými pracovními úpravami. Před zahájením želatinace se do sólu, který byl naředěn 70 obj. % původního sólu a 30 obj. % ethylakoholu, přidalo specifické množství CB-A. Množství přidaných sazí se vypočetlo tak, aby se zachoval celkový obsah sušiny, což má za následek, to, že množství přidaných sazí nahradí ekvivalentní hmotu oxidu křemičitého. V tomto příkladu je požadovaný obsah sušiny, stejný jako v příkladu 23, 10 %. Těchto 10 % sušiny tvořených z 90 % oxidem křemičitým a z 10 % sušinou se přidalo ve formě volných sazí CB-A). Aby se zachoval stejný obsah sušiny, naředil se sol příslušným množstvím deionozované vody, vypočteným pro nastavení požadovaného obsahu oxidu křemičitého.
Potom, co se určily relativní poměry, se v průběhu 5 až 10 minut do sólu vmíchalo příslušné množství sazí. CB-A saze se dispergovaly do roztoku tak, že 10 % celkového obsahu sušiny tvořily CB-A saze a zbytek oxid křemičitý. Želatinace se iniciovala stejným způsobem jako v příkladu 23 zvýšením pH hodnoty přidáním 1M hydroxidu sodného na konečnou pH hodnotu 5.
Po ukončeni želatinace se materiály, stejně jako v příkladu 23 nechaly 1 až 2 hodiny vytvrdit při teplotě 50°C, načež se vyjmuly z forem a 12 hodin proplachovaly při pokojové teplotě s cílem vypláchnout sůl z tohoto materiálu. U takto připravených gelů se provedla výměna rozpouštědla a gely se vysušily stejným způsobem jako v příkladu 23 z heptanu.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelových kompozic se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 4.
Přiklad 25
Tento příklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladu se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladu 24 s tou výjimkou, že se do gelových kompozic zabudovávaly modifikované CB-A saze připravené v příkladu 1.
Modifikované CB-A saze se dispergovaly v kádince naplněné acetonem, vakuově přefiltrovaly a opakovaně proplachovaly deionizovanou vodou až do okamžiku, kdy pH proplachujici vody se blížilo neutrální hodnotě. Modifikované CB-A saze se posléze 12 hodin sušily při 140°C.
Stejně jako v přikladu 24 se modifikované saze CBΆ dispergovaly v roztoku obsahujícím křemičitan sodný zkombinovaný s kyselinou sírovou tak, že 10 % z celkového obsahu sušiny představovaly modifikované CB-A saze a zbytek oxid křemičitý. Na rozdíl od nemodifikovaných CB-A sazí bylo přidání modifikovaných CB-A sazí limitováno stabilitou povrchových skupin. Aby zůstala chráněna modifikace povrchu, mohly se modifikované saze CB-A zavést do sólu pouze při pH hodnotách vyšších než 3. Takže se nejprve řízením přidáním 1M hydroxidu sodného opatrně zvýšila pH hodnota na 3 a posléze se do sólu dispergovaly modifikované CB-A saze. Želatinace se dosáhla, stejně jako v předcházejících případech, řízeným přidáním 1M NaOH, přičemž toto přidávání se ukončilo v okamžiku, kdy pH hodnota sólu dosáhla 5.
Po ukončení želatinace se materiály, stejně jako v příkladu 23 nechaly 1 až 2 hodiny vytvrdit při teplotě 50°C, načež se vyjmuly z forem a 12 hodin proplachovaly při pokojové teplotě s cílem vypláchnout sůl z tohoto materiálu. Gelové kompozice se následně vytvrzovaly 24 hodin při teplotě 70 °C v deionizované vodě. U části takto připravených gelů se provedla výměna rozpouštědla a gely se vysušily stejným způsobem jako v předcházejících příkladech.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelových kompozic se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 4.
Příklad 26
V tomto příkladu se v podstatě opakují kroky z příkladu 24 ve kterých byl použit jiný typ sazí, zde označený „CB—B, jehož analytické vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 1.
Před zahájením želatinace se do sólu přidalo specifické množství CB-B. Množství přidaných sazí se vypočetlo tak, aby se zachoval celkový obsah sušiny, což má za následek, to, že množství přidaných sazí CB-B nahradí ekvivalentní hmotu oxidu křemičitého. V tomto příkladu je požadovaný obsah sušiny, stejný jako v příkladu 23, 10 %. Těchto 10 % sušiny tvořených z 90 % oxidem křemičitým a z 10 % sušinou se přidalo ve formě volných sazí CB—B. Aby se zachoval stejný obsah sušiny, naředil se sol příslušným množstvím deionozované vody, vypočteným pro nastavení požadovaného obsahu oxidu křemičitého.
Potom, co se určily relativní poměry, se v průběhu 5 až 10 minut do sólu vmíchalo příslušné množství sazí. CB-B saze se dispergovaly do roztoku obsahujícího křemičitan sodný zkombinovaný s kyselinou sírovou tak, že 10 % celkového obsahu sušiny tvořily CB-B saze a zbytek oxid křemičitý. Želatinace se iniciovala stejným způsobem jako v předcházejících příkladech zvýšením pH hodnoty přidáním 1M hydroxidu sodného na konečnou pH hodnotu 5.
Po ukončení želatinace se materiály, stejně jako v příkladu 23 nechaly 1 až 2 hodiny vytvrdit při teplotě 50°C, načež se vyjmuly z forem a 12 hodin proplachovaly při pokojové teplotě s cílem vypláchnout sůl z tohoto materiálu. Tyto gelové kompozic se nechaly vytvrdit 24 hodin při 70°C v deionizované vodě. U části takto připravených gelů se provedla výměna rozpouštědla a gely se vysušily stejným způsobem jako v příkladu 23 z heptanu.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelových kompozic se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 4.
Příklad 27
Tento příklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladu se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladu 26 s tou výjimkou, že se do gelových kompozic zabudovávaly modifikované CB-B saze připravené v příkladu 2.
Modifikované CB-B saze se dispergovaly v kádince naplněné acetonem, vakuově přefiltrovaly a opakovaně proplachovaly deionizovanou vodou až do okamžiku, kdy pH proplachující vody se blížilo neutrální hodnotě. Modifikované CB-B saze se posléze 12 hodin sušily při 140°C.
Stejně jako v příkladu 24 se modifikované saze CBB dispergovaly v roztoku obsahujícím křemičitan sodný zkombinovaný s kyselinou sírovou tak, že 10 % z celkového obsahu sušiny představovaly modifikované CB-B saze a zbytek oxid křemičitý. Na rozdíl od nemodifikovaných CB-B sazí bylo přidání modifikovaných CB-B sazí limitováno stabilitou povrchových skupin. Aby zůstala chráněna modifikace povrchu, mohly se modifikované saze CB-B zavést do sólu pouze při pH hodnotách vyšších než 3. Takže se nejprve řízeným přidáním 1M hydroxidu sodného opatrně zvýšila pH hodnota na 3 a posléze se do sólu dispergovaly modifikované CB-B saze. Želatinace se dosáhla, stejně jako v předcházejících případech, řízeným přidáním 1M NaOH, přičemž toto přidávání se ukončilo v okamžiku, kdy pH hodnota sólu dosáhla 5.
Po ukončení želatinace se materiály, stejně jako v příkladu 23 nechaly 1 až 2 hodiny vytvrdit při teplotě 50°C, načež se vyjmuly z forem a 12 hodin proplachovaly při pokojové teplotě s cílem vypláchnout sůl z tohoto materiálu. Gelové kompozice se následně vytvrzovaly 24 hodin při teplotě 70°C v deionizované vodě. U části takto připravených gelů se provedla výměna rozpouštědla a gely se vysušily stejným způsobem jako v předcházejících příkladech z heptanu.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelových kompozic se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 4.
Příklad 28
Tento příklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladu se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladu 26 s tou výjimkou, že se do gelových kompozic zabudovávaly fenolové CB-B saze připravené v příkladu 3.
Fenolové CB-B saze se dispergovaly v kádince naplněné acetonem, vakuově přefiltrovaly a opakovaně proplachovaly deionizovanou vodou až do okamžiku, kdy pH proplachující vody se blížilo neutrální hodnotě. Fenolové CB-B saze se posléze 12 hodin sušily při 140°C.
Stejně jako v příkladu 24 se fenolové saze CB-B dipergovaly v roztoku obsahujícím křemičitan sodný zkombinovaný s kyselinou sírovou tak, že 10 % z celkového obsahu sušiny představovaly fenolové CB-B saze a zbytek oxid křemičitý. Na rozdíl od nemodifikovaných CB-B sazí bylo přidání fenolových CB-B sazí limitováno stabilitou povrchových skupin. Aby zůstala chráněna modifikace povrchu, mohly se fenolové saze CB-B zavést do sólu pouze při pH hodnotách vyšších než 3. Takže se nejprve řízením přidáním 1M hydroxidu sodného opatrně zvýšila pH hodnota na 3 a posléze se do sólu dispergovaly fenolové CB-B saze. Želatinace se dosáhla, stejně jako v předcházejících případech, řízeným přidáním 1M NaOH, přičemž toto přidávání se ukončilo v okamžiku, kdy pH hodnota sólu dosáhla 5.
Po ukončení želatinace se materiály nechaly 1 až 2 hodiny vytvrdit při teplotě 50°C, načež se vyjmuly z forem a 12 hodin proplachovaly při pokojové teplotě s cílem vypláchnout sůl z tohoto materiálu. Gelové kompozice se následně vytvrzovaly 24 hodin při teplotě 70 °C v deionozivané vodě. U části takto připravených gelů se provedla výměna rozpouštědla a gely se vysušily stejným způsobem jako v předcházejících příkladech.
Sypná hmotnost a oděr reprezentativních vzorků gelových kompozic se stanovily za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 4.
Tabukla 4 - prekurzorové gely na bázi křemičitanu sodného (<50% uhlíku)
Příklad Saze hm.% sazí (sušina) Vysoušeči rozpouštědlo Sypná hmotnost Oděr
23 žádné žádné heptan 0,20 —
24 CB-A 10 heptan 0,22 25
25 modifikované CB-A 10 heptan 0,21 15
26 CB-B 10 heptan 0,19 16
27 modifikované CB-B 10 heptan 0,19 7
28 fenolové CB-B 10 heptan 0,21 2,5
Příklady alkoxidových prekurzorů (více než 50 hm. % sušiny
Příklady 29 až 34 se týkají gelů připravených z alkoxidového prekurzoru, který představuje více než 50 hm. % sušiny, vztaženo ke hmotnosti uhlíkaté komponenty.
Příklad 29
V tomto příkladu se opakovaly kroky z příkladu 11 s tou výjimkou, že se množství sazí CB-A zvýšilo na 60% celkového obsahu sušiny a rovněž se změnily podmínky vytvrzováni a sušení. Jako v předcházejících příkladech se do sólu přidalo příslušné množství CB-A sazí a sol se naředil methylalkoholem tak, aby se zachoval celkový konstantní obsah sušiny. Želatinace se iniciovala stejným způsobem jako v předcházejících příkladech 5 až 22. Tyto gely se následně vytvrzovaly 24 hodin při 50°C v uzavřených válcovitých formách. Namísto promýváni vodou a vytvrzování při 70°C se tyto gely sušily přímo z matečného louhu, nejprve 10 hodin při teplotě 50°C a dalších 10 hodin při 140°C.
Struktura výsledných produktů byla nesoudržná a obsahovala jemné částice. Sypná hmotnost reprezentativního vzorku výsledného produktu se stanovila za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 5.
51
Příklad 30
Tento příklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladu se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladu 29 s tou výjimkou, že se do gelových kompozic zabudovávaly modifikované CB-A saze připravené v příkladu 1.
Stejně jako v předchozích příkladech se modifikované CB-A saze propláchly a následně dispergovaly v částečně hydrolyzovaném roztoku oxidu křemičitého tak, že 60% z celkového obsahu sušiny činily modifikované CB-A saze a zbytek oxid křemičitý. Stejně jako v předcházejících příkladech se sol naředil ethylalkoholem s cílem zachovat konstantní celkový obsah sušiny a želatinace se iniciovala analogickým způsobem. Tyto gely se následně, stejně jako v příkladu 29 sušily přímo z matečného louhu 24 hodinovým vytvrzováním při teplotě 50°C v uzavřených válcovitých formách a dalším 10 hodinovým vytvrzováním při 140°C.
Výsledné produkty měly formu pevné, tvrdé celistvé pelety a obsahovala pouze nepatrné množství jemného uhlíku. V porovnání s gelovým produktem obsahujícím nemodifikovanou uhlíkatou kompozici připraveným v příkladu 29 byl tento gelový produkt soudržný a velmi tvrdý.
Sypná hmotnost reprezentativního vzorku výsledného produktu se stanovila za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 5.
Příklad 31
Tento přiklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladu se v podstatě zopakovaly kroky z příkladu 30 s tou výjimkou, že se množství modifikovaných sazí CB-A zvýšilo na 70% celkového obsahu sušiny. Jako v předcházejících příkladech se do sólu přidalo příslušné množství modifikovaných CB-A sazí a sol se naředil methylalkoholem tak, aby se zachoval celkový konstantní obsah sušiny. Želatinace se iniciovala stejným způsobem jako v předcházejících příkladech 5 až 30. Tyto gely se následně vytvrzovaly 24 hodin při 50°C v uzavřených válcovitých formách a sušily přímo z matečného louhu, nejprve 10 hodin při teplotě 50°C a dalších 10 hodin při 140°C.
Výsledné pelety byly tvrdé a při manipulaci s těmito peletami nedocházelo k jejich olamování a uvolňování jemných částic. Sypná hmotnost reprezentativního vzorku výsledného produktu se stanovila za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 5.
Příklad 32
V tomto příkladu se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladu 29 s tou výjimkou, že se do gelových kompozic zabudovával jiný typ sazí, zde označený jako „CB-C saze, jejichž analytické vlastnosti jsou uvedeny v příkladu 1.
CB-C saze se dispergovaly v částečně hydrolyzovaném roztoku oxidu křemičitého tak, že 80% z celkového obsahu sušiny činily CB-C saze a zbytek oxid křemičitý. Stejně jako v předcházejících příkladech se sol naředil ethylalkoholem s cílem zachovat konstantní celkový obsah sušiny a želatinace se iniciovala analogickým způsobem. Tyto gely se následně vytvrzovaly 24 hodin při teplotě 50 °C v uzavřených válcovitých formách a sušily se přímo z matečného louhu, nejprve 10 hodin při 50°C a následně dalších 10 hodin při 140°C.
Výsledný produkt Byl analogem produktu z příkladu 29, tj. slabý, lámavý gel, tvořený z velké části jemnými uhlíkovými částicemi, jehož celková struktura byla nesoudržná.
Sypná hmotnost reprezentativního vzorku výsledného produktu se stanovila za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 5.
Přiklad 33
Tento příklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladu se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladu 32 s tou výjimkou, že se do gelových kompozic zabudovaly modifikované CB-C saze připravené dle příkladu 4.
CB-C saze se propláchly a následně dispergovaly v částečně hydrolyzovaném roztoku oxidu křemičitého tak, že 80% z celkového obsahu sušiny činily modifikované CB-C saze a zbytek oxid křemičitý. Stejně jako v předcházejících příkladech se sol naředil ethylalkoholem s cílem zachovat konstantní celkový obsah sušiny a želatinace se iniciovala analogickým způsobem. Tyto gely se následně vytvrzovaly 24 hodin při teplotě 50°C v uzavřených válcovitých formách a sušily se přímo z matečného louhu, nejprve 10 hodin při 50°C a následně dalších 10 hodin při 140°C.
Výslednými produkty byly pelety podobného vzhledu a integrity jako pelety připravené v příkladech 30 a 31. Struktura gelu byla soudržná a gel obsahoval pouze minimální množství jemných uhlíkatých částic.
Sypná hmotnost reprezentativního vzorku výsledného produktu se stanovila za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 5.
Přiklad 34
Tento příklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladu se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladu 33 s tou výjimkou, že se množství modifikovaných CB-C sazí použitých v gelové kompozici zvýšilo na 85% celkového obsahu sušiny.
Jako v předcházejících příkladech se do sólu přidalo příslušné množství modifikovaných CB-C sazí a sol se naředil ethylalkoholem s cílem zachovat konstantní množství sušiny. Želatinace se iniciovala analogickým způsobem. Tyto gely se následně vytvrzovaly 24 hodin při teplotě 50 °C v uzavřených válcovitých formách a sušily se přímo z matečného louhu, nejprve 10 hodin při 50°C a následně dalších 10 hodin při 140°C.
S výslednými peletami se dalo snadno manipulovat bez toho, že by docházelo k jejich olamováni nebo rozpadu na jemné částice.
Sypná hmotnost reprezentativního vzorku výsledného produktu se stanovila za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 5.
Příklad 35
Tento příklad ilustruje přípravu gelové kompozice podle vynálezu obsahující saze vázané na gelovou komponentu.
V tomto příkladu se v podstatě zopakovaly postupy použité v příkladu 33 s tou výjimkou, že se množství modifikovaných CB-C sazí použitých v gelové kompozici zvýšilo na 90% celkového obsahu sušiny.
Jako v předcházejících příkladech se do sólu přidalo příslušné množství modifikovaných CB-C sazí a sol se naředil ethylalkoholem s cílem zachovat konstantní množství sušiny. Želatinace se iniciovala analogickým způsobem. Tyto gely se následně vytvrzovaly 24 hodin při teplotě 50 °C v uzavřených válcovitých formách a sušily se přímo z matečného louhu, nejprve 10 hodin při 50°C a následně dalších 10 hodin při 140°C.
S výslednými peletami se dalo snadno manipulovat bez toho, že by docházelo k jejich olamování nebo rozpadu na jemné částice.
Sypná hmotnost reprezentativního vzorku výsledného produktu se stanovila za použití zde stanovených postupů. Získané výsledky jsou shrnuty v níže uvedené tabulce 5.
Tabulka 5 - alkoxidové prekurzorové gely (>50% uhlíku)
Přiklad Saze hm.% sazi (sušina) Vysoušeči rozpouštědlo Sypná hmotnost Forma
29 CB-A 60 matečný louh 0,53 jemné částice
30 modifikované CB-A 60 matečný louh 0,54 pelety
31 modifikované CB-A 70 matečný louh 0,61 pelety
32 CB-C 80 matečný louh 0,66 jemné částice
33 modifikované CB-C 80 matečný louh 065 pelety
34 modifikované CB-C 85 matečný louh 0,66 pelety
35 modifikované CB-C 90 matečný louh 0,63 pelety
Výsledky příkladů 29 až 35 ukazují, že gelovými kompozicemi podle vynálezu, příklady 30, 31 a 33 až 35, připravenými za použití uhlíkaté komponenty vázané na gelovou komponentu, jsou soudržné pevné látky, zatímco gelové kompozice připravené za «použití uhlíkaté komponenty, která není vázána na gelovou komponentu, př. 29 a 32, podléhají rozpadu.
Tyto výsledky by mohly odborníkům v daném oboru naznačovat, že gelové kompozice podle vynálezu, příklady 30, 31 a 33 až 35, jsou výhodnými adsorbenty v porovnáni s gelovými kompozicemi z příkladů 29 a 32, které se rozpadají.
Shrnutí výsledků
SEM a oděrová data z předcházejících příkladů ukazují, že v gelových kompozicích podle vynálezu je uhlíkatá komponenta (modifikované CB-A saze, modifikované CB-B saze, fenolové CB-B saze a modifikované CB-C saze) se váže na gelovou komponentu.
Zejména gelové kompozice podle vynálezu připravené v příkladech 12 až 17, 19 až 20, 22, 25 a 27 až 28, které mají uhlíkatou komponentu vázanou na gelovou komponentu, mají nižší oděr než srovnatelné gelové kompozice připravené v příkladech 6 až 11, 18, 21, 24 a 26, ve kterých není uhlíkatá komponenta vázána na gelovou komponentu. Podobné výsledky lze očekávat u gelových kompozic podle vynálezu připravených v příkladech 30 až 31 a 33 až 35, ve kterých je uhlíkatá komponenta rovněž vázána na gelovou komponentu v porovnání s gelovými kompozicemi připravenými v příkladech 29 a 32, ve kterých není uhlíkatá komponenta vázána na gelovou komponentu.
Jak ukazují SEM fotografie, zejména fotografie na obr. 3 zachycující gelovou kompozici podle vynálezu připravenou v příkladu 14, fotografie na obr. 5 zachycující gelovou kompozici podle vynálezu připravenou v příkladu 19, fotografie na obr. 6 zachycující gelovou kompozici podle vynálezu připravenou v příkladu 20 a fotografie na obr. 8 zachycující gelovou kompozici podle vynálezu připravenou v příkladu 22, jsou modifikované saze v gelových kompozicích podle vynálezu vázány na silikagelovou komponentu. Jak ukazují obrázky č. 5, 6, 7 a 8 se minimální množství vázané uhlíkaté komponenty (modifikovaných sazí) nachází na frakčním povrchu těchto gelových kompozic jako samostatný agregát. Tyto
5.9 výsledky ukazují, že se modifikované saze váží na silikagelovou komponentu v několika místech a že vazba mezi oxidem křemičitým a sazemi v gelových kompozicích podle vynálezu je silnější, než tato vazba v běžných gelových kompozicích, ve kterých není uhlíkatá komponenta navázána na silikagelovou komponentu.
Na rozdíl od výše zmíněných obrázků , obrázky 2, 4 a 7 znázorňují frakční povrch gelových kompozic, ve kterých není uhlíkatá komponenta vázána na gelovou komponentu, přičemž tento povrch vykazuje distinktní agregáty sazí. V těchto gelových kompozicích nejsou saze vázány na silikagelovou komponentu.
Mělo by být zřejmé, že zde popsané formy podle vynálezu mají pouze ilustrativní charakter a neomezují rozsah vynálezu, který je jednoznačně vymezen přiloženými patentovými nároky.

Claims (20)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Gelová kompozice vyznačená tím, že zahrnuje uhlíkatou komponentu vázanou na gelovou komponentu.
  2. 2. Gelová kompozice podle nároku 1, vyznačená tím, že se uhlíkatá komponenta zvolí ze skupiny zahrnující saze, vázatelné na gelovou komponentu, uhlíkatá vlákna vázatelné na gelovou komponentu, aktivní uhlí vázatelné na gelovou komponentu a grafitické uhlíky vázatelné na gelovou komponentu.
  3. 3. Gelová kompozice podle nároku 1, vyznačená tím, že zmíněnou uhlíkatou komponentou jsou saze vázatelné na gelovou komponentu.
  4. 4. Gelová kompozice podle nároku 1, vyznačená tím, že se gelová komponenta zvolí ze skupiny zahrnující gely kovových oxidů a polymerní gely.
  5. 5. Gelová kompozice podle nároku 4, vyznačená tím, že se kovová oxidová gelová komponenta zvolí ze skupiny zahrnující silikagely, gely oxidu titaničitého a gely oxidu hlinitého.
  6. 6. Gelová kompozice podle nároku 1, vyznačená t i m , že gelovou komponentou je oxid křemičitý.
  7. 7. Gelová kompozice podle nároku 3, vyzna čená tím, že gelovou komponentou je oxid křemičitý.
  8. 8. Gelová kompozice podle nároku 4, vyznačená tím, že se polymerní gel zvolí ze skupiny zahrnující resorcinol, formaldehydové gely, melamin, formaldehydové gely a fenolfurfuralové gely.
  9. 9. Gelová kompozice, vyznačená tím, * že zahrnuje gelovou komponentu a sazný produkt mající na sobě vázanou alespoň jednu organickou skupinu, která obsahuje a) alespoň jednu aromatickou skupinu a b) alespoň jednu iontovou skupinu, alespoň jednu ionizovatelnou skupinu nebo směs iontové a ionizovatelné skupiny, přičemž alespoň jedna aromatická skupina organické skupiny je přímo vázána na saze.
  10. 10. Gelová kompozice podle nároku 9, vyznačená tím, že se organická skupina zvolí z množiny zahrnující sulfofenylovou skupinu nebo její sůl a karboxyfenylovou skupinu nebo její sůl.
  11. 11. Gelová kompozice podle nároku 9, vyznačená tím, že organickou skupinou je psulfofenyl nebo jeho sůl.
  12. 12. Gelová kompozice podle nároku 9, vyznačená tím, že iontová nebo ionizovatelná skupina se zvolí ze skupiny zahrnující karboxylovou kyselinu nebo její sůl, sulfonovou kyselinu nebo její sůl a kvarterni amoniovou sůl.
  13. 13. Gelová kompozice podle nároku 9, vyznačená tím, že se gelová komponenta zvolí ze skupiny zahrnující gely kovových oxidů a polymerní gely.
  14. 14. Gelová kompozice podle nároku 9, vyzna- čená tím, že gelovou komponentou je oxid křemičitý.
  15. 15. Gelová kompozice, vyznačená tím, že zahrnuje gelovou komponentu a sazný produkt mající na sobě vázanou alespoň jednu organickou skupinu, která obsahuje a) alespoň jednu alkylovou skupinu s 1 až 12 atomy uhlíku a b) alespoň jednu iontovou skupinu, alespoň jednu ionizovatelnou skupinu nebo směs iontové a ionizovatelné skupiny, přičemž alespoň jedna alkylová skupina organické skupiny je přímo vázána na saze.
  16. 16. Gelová kompozice podle nároku 15, vyznačená tím, že se organická skupina zvolí z množiny zahrnující ethansulfonovou kyselinu nebo její sůl.
  17. 17. Gelová kompozice podle nároku 15, vyznačená tím, že se gelová komponenta zvolí ze skupiny zahrnující gely kovových oxidů a polymerní gely.
  18. 18. Gelová kompozice podle nároku 15, vyznačená tím, že gelovou komponentou je oxid křemičitý.
  19. 19. Tepelná izolace, vyznačená tím, že zahrnuje gelovou kompozici obsahující uhlíkatou komponentu vázanou na gelovou komponentu.
  20. 20. Tepelná izolace podle nároku 19, vyznačená t i m , že uhlíkatou komponentou jsou saze vázatelné na gelovou komponentu a gelovou komponentou je oxid křemičitý.
CZ991845A 1996-11-26 1997-11-25 Methylem substituované fungicidy a artropodicidy CZ184599A3 (cs)

Applications Claiming Priority (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
PCT/US1996/018916 WO1998023155A1 (en) 1996-11-26 1996-11-26 Arthropodicidal and fungicidal cyclic amides
US3361496P 1996-12-19 1996-12-19
US4884497P 1997-06-06 1997-06-06

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ184599A3 true CZ184599A3 (cs) 1999-09-15

Family

ID=26709911

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ991845A CZ184599A3 (cs) 1996-11-26 1997-11-25 Methylem substituované fungicidy a artropodicidy

Country Status (7)

Country Link
EP (1) EP0944314A1 (cs)
JP (1) JP2001506984A (cs)
KR (1) KR20000057254A (cs)
AU (1) AU5463398A (cs)
BR (1) BR9713415A (cs)
CZ (1) CZ184599A3 (cs)
WO (1) WO1998023156A1 (cs)

Families Citing this family (37)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6489487B1 (en) 1998-08-03 2002-12-03 Sumitomo Chemical Company, Limited Triazolone derivatives, use thereof, and intermediates therefor
GB9924692D0 (en) * 1999-10-20 1999-12-22 Hoechst Schering Agrevo Gmbh Wood treatment
RU2002119003A (ru) * 1999-12-13 2004-01-10 Байер Акциенгезельшафт (De) Смеси фунгицидных активных веществ
TW200410945A (en) 2002-08-08 2004-07-01 Amgen Inc Vanilloid receptor ligands and their use in treatments"
MY139645A (en) 2004-02-11 2009-10-30 Amgen Inc Vanilloid receptor ligands and their use in treatments
JP2007522233A (ja) 2004-02-11 2007-08-09 アムジエン・インコーポレーテツド バニロイド受容体リガンド及び治療におけるそれらの使用
US7301022B2 (en) 2005-02-15 2007-11-27 Amgen Inc. Vanilloid receptor ligands and their use in treatments
EP2509961B1 (en) 2009-12-11 2016-03-09 Autifony Therapeutics Limited Imidazolidinedione derivatives
KR101862375B1 (ko) 2010-12-06 2018-05-29 오티포니 세라피틱스 리미티드 Kv3 억제제로서 유용한 하이단토인 유도체
US9193704B2 (en) 2011-06-07 2015-11-24 Autifony Therapeutics Limited Hydantoin derivatives as KV3 inhibitors
JP6075182B2 (ja) * 2012-04-27 2017-02-08 住友化学株式会社 テトラゾリノン化合物及びその用途
JP2015517563A (ja) 2012-05-22 2015-06-22 アウトイフオンイ トヘラペウトイクス リミテッド Ｋｖ３阻害剤としてのヒダントイン誘導体
CN104334547B (zh) 2012-05-22 2017-06-06 奥蒂福尼疗法有限公司 作为kv3抑制剂的三唑类
US9867372B2 (en) 2013-04-26 2018-01-16 Sumitomo Chemical Company, Limited Tetrazolinone compound and use of same
JP6428618B2 (ja) * 2013-07-31 2018-11-28 住友化学株式会社 テトラゾリノン化合物及びその用途
EP3059235B1 (en) * 2013-10-17 2020-10-28 Sumitomo Chemical Company, Ltd. Tetrazolinone derivatives and their use for controlling pests
BR112016008406B1 (pt) * 2013-10-17 2021-02-23 Sumitomo Chemical Company, Limited composto de tetrazolinona e aplicação do mesmo
JP6221189B2 (ja) * 2014-02-05 2017-11-01 日本曹達株式会社 ピリジン化合物およびその用途
EP3047731A1 (en) * 2015-01-21 2016-07-27 Basf Se Method for combating soybean rust comprising treating soybean with (2E)-2-[3-substituted-2 [[(E)-[(2E)-2-alkoxyimino-1-methyl-2-phenyl-ethylidene]amino]oxymethyl]phenyl]-2-methoxy-imino-N-methyl-acetamides
EP3670505A1 (de) * 2018-12-18 2020-06-24 Bayer AG Substituierte pyridinyloxybenzole sowie deren salze und ihre verwendung als herbizide wirkstoffe
JP2023025308A (ja) * 2020-01-31 2023-02-22 住友化学株式会社 ＱｏＩ殺菌剤に対して耐性を有するダイズさび病菌の防除方法
EP3903583A1 (en) 2020-04-28 2021-11-03 Basf Se Use of strobilurin type compounds for combating phytopathogenic fungi containing an amino acid substitution f129l in the mitochondrial cytochrome b protein conferring resistance to qo inhibitors iii
CA3170923A1 (en) * 2020-04-28 2021-11-04 Basf Se Use of strobilurin type compounds for combating phytopathogenic fungi containing an amino acid substitution f129l in the mitochondrial cytochrome b protein conferring resistance to qo inhibitors i
IL297584B1 (en) * 2020-04-28 2026-07-01 Basf Se Use of strobilurin compounds to control phytopathogenic fungi containing an F129L amino acid substitution in mitochondrial cytochrome B protein that confers resistance to QO III inhibitors
BR112022021734A2 (pt) * 2020-04-28 2022-12-06 Basf Se Uso de compostos de fórmula i, métodos para combater fungos fitopatogênicos, compostos e composições agroquímicas
EP3903581A1 (en) 2020-04-28 2021-11-03 Basf Se Use of strobilurin type compounds for combating phytopathogenic fungi containing an amino acid substitution f129l in the mitochondrial cytochrome b protein conferring resistance to qo inhibitors i
IL297583B1 (en) 2020-04-28 2026-07-01 Basf Se Use of strobilurin compounds to control phytopathogenic fungi containing an F129L amino acid substitution in mitochondrial cytochrome B protein that confers resistance to QO II inhibitors
EP3903584A1 (en) 2020-04-28 2021-11-03 Basf Se Use of strobilurin type compounds for combating phytopathogenic fungi containing an amino acid substitution f129l in the mitochondrial cytochrome b protein conferring resistance to qo inhibitors iv
EP3903582A1 (en) 2020-04-28 2021-11-03 Basf Se Use of strobilurin type compounds for combating phytopathogenic fungi containing an amino acid substitution f129l in the mitochondrial cytochrome b protein conferring resistance to qo inhibitors ii
EP3939961A1 (en) 2020-07-16 2022-01-19 Basf Se Strobilurin type compounds and their use for combating phytopathogenic fungi
EP3970494A1 (en) 2020-09-21 2022-03-23 Basf Se Use of strobilurin type compounds for combating phytopathogenic fungi containing an amino acid substitution f129l in the mitochondrial cytochrome b protein conferring resistance to qo inhibitors viii
WO2022033906A1 (en) 2020-08-11 2022-02-17 Basf Se Use of strobilurin type compounds for combating phytopathogenic fungi containing an amino acid substitution f129l in the mitochondrial cytochrome b protein conferring resistance to qo inhibitors viii
WO2023072671A1 (en) 2021-10-28 2023-05-04 Basf Se Use of strobilurin type compounds for combating phytopathogenic fungi containing an amino acid substitution f129l in the mitochondrial cytochrome b protein conferring resistance to qo inhibitors ix
WO2023072672A1 (en) 2021-10-28 2023-05-04 Basf Se Use of strobilurin type compounds for combating phytopathogenic fungi containing an amino acid substitution f129l in the mitochondrial cytochrome b protein conferring resistance to qo inhibitors xi
WO2023072670A1 (en) 2021-10-28 2023-05-04 Basf Se Use of strobilurin type compounds for combating phytopathogenic fungi containing an amino acid substitution f129l in the mitochondrial cytochrome b protein conferring resistance to qo inhibitors x
EP4361126A1 (en) 2022-10-24 2024-05-01 Basf Se Use of strobilurin type compounds for combating phytopathogenic fungi containing an amino acid substitution f129l in the mitochondrial cytochrome b protein conferring resistance to qo inhibitors xv
JP2026514960A (ja) 2023-04-26 2026-05-13 ビーエーエスエフ ソシエタス・ヨーロピア Ｑｏ阻害剤ＸＶＩに対する耐性を付与するミトコンドリアシトクロムｂタンパク質におけるアミノ酸置換Ｆ１２９Ｌを含有する植物病原性真菌を駆除するためのストロビルリン型化合物の使用

Family Cites Families (11)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
NZ213630A (en) * 1984-10-19 1990-02-26 Ici Plc Acrylic acid derivatives and fungicidal compositions
DE3545319A1 (de) * 1985-12-20 1987-06-25 Basf Ag Acrylsaeureester und fungizide, die diese verbindungen enthalten
ES2107923T3 (es) * 1990-12-31 1997-12-01 Basf Ag Procedimiento para la obtencion de cianuros de benzoilo o-substituidos.
ATE121078T1 (de) * 1991-06-05 1995-04-15 Agrevo Uk Ltd Propensäurederivate.
JP3075744B2 (ja) * 1993-11-19 2000-08-14 イー・アイ・デユポン・ドウ・ヌムール・アンド・カンパニー 殺菌・殺カビ性環状アミド類
IL115894A0 (en) * 1994-12-08 1996-01-31 Du Pont Organosilanes and organogermanes and their use
JPH11501015A (ja) * 1995-02-24 1999-01-26 イー・アイ・デユポン・ドウ・ヌムール・アンド・カンパニー 殺菌・殺カビ性環式アミド
WO1996036615A1 (en) * 1995-05-16 1996-11-21 E.I. Du Pont De Nemours And Company Fungicidal cyclic amides
JPH0948766A (ja) * 1995-05-29 1997-02-18 Sumitomo Chem Co Ltd トリアゾロン誘導体、その用途およびその製造中間体
PL324291A1 (en) * 1995-06-20 1998-05-11 Du Pont Anthropodicidal and fungicidal cyclic amides
JPH0995486A (ja) * 1995-07-26 1997-04-08 Sumitomo Chem Co Ltd トリアゾロン誘導体、その用途およびその製造中間体

Also Published As

Publication number Publication date
AU5463398A (en) 1998-06-22
KR20000057254A (ko) 2000-09-15
WO1998023156A1 (en) 1998-06-04
JP2001506984A (ja) 2001-05-29
BR9713415A (pt) 2000-04-18
EP0944314A1 (en) 1999-09-29

Similar Documents

Publication Publication Date Title
RU2126392C1 (ru) Циклические амиды или их сельскохозяйственно пригодные соли, фунгицидная композиция, способ борьбы с болезнями растений, вызванными фитопатогенными грибами
JP2771334B2 (ja) 殺菌・殺カビ性環状アミド類
WO1998023156A1 (en) Methyl substituted fungicides and arthropodicides
US6057352A (en) Fungicidal cyclic amides
WO1996036229A1 (en) Fungicidal cyclic amides
CZ394097A3 (cs) Artropodicidní a fungicidní amidy
JP2000516583A (ja) 殺節足動物性および殺菌・殺カビ性の環状アミド類
US5962436A (en) Fungicidal cyclic amides
WO1999031072A1 (en) Cyclohexylamine arthropodicides and fungicides
WO1999028305A1 (en) Fungicidal cyclic amides
JP2004519474A (ja) 置換４，５−ジヒドロ−１，２，４−トリアジン−６−オン、１，２，４−トリアジン−６−オン、および殺菌・殺カビ剤ならびに殺虫剤としてのその使用
WO1999011129A1 (en) Enantiomerically enriched compositions and their pesticidal use
EP0869963A1 (en) Arthropodicidal and fungicidal organosilanes and organogermanes
WO1998033382A1 (en) Fungicidal compositions
WO1998020003A1 (en) Fungicidal cyclic amides
US20220256855A1 (en) Picolinamide derivatives useful as agricultural fungicides
KR20040004413A (ko) 치환된 4,5-디하이드로-1,2,4-트리아진-3-온,1,2,4-트리아진-3-온 및 살균제 및 살충제로서의 이들의용도
WO1999018102A1 (en) Fungicidal and arthropodicidal cyclic amides
US6022870A (en) Fungicidal cyclic amides
USH1829H (en) Fungicidal fused bicyclic pyrimidinones
MXPA99001173A (en) Arthropodicidal and fungicidal cyclic amides

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic