CZ193193A3

CZ193193A3 - Granulated fillers from sludges after clarification and process for producing thereof

Info

Publication number: CZ193193A3
Application number: CS931931A
Authority: CZ
Inventors: Walter Hey; Ingo Romey; Hans Jurgen Palm
Original assignee: Bergwerksverband Gmbh
Priority date: 1991-04-09
Filing date: 1992-04-07
Publication date: 1994-03-16
Also published as: SK101093A3; EP0579657A1; DE4111442C1; WO1992018585A1; ES2075691T3; EP0579657B1; DK0579657T3; ATE126529T1; HU9302703D0; HUT71455A; DE59203305D1

Description

Oblast techniky

Vynalez se týká granulovaných paliv z kalů po vyóeření, zajména pro topeniště s fluidní vrstvou. Dále se týká způsobu těchto granulátů.

Dosavádni stav techniky

Granulovaná paliva z kalů po vyěeření byly známa z tiskoviny * Granulát fůr Verbrennung , Ent sorge-Magazin-Entsorgungswirtschaft , září 1990 , strany 60 až 62 . Tato granulovaná paliva sestávají z mechanicky předem odvodněného čiřícího kalu, který byl za horka smíchán v míchačce s nuceným míšením s blíže neoznačeným usušeným materiálem a při tom prakticky granulován. Vyrobená směs je při tom vytvořena tak, aby se sušina pohybovala nad fází lepivosti asi 50 i» sušiny /TS/ > aby se potom mo hla sušit bez rušení ve speciální kotoučové sušičce. Brodukt se může spalovat samočinně například v peci s fluidní vrstvou. 0 složení a vlastnostech suchých granulátů není blíže referováno, nevýhodou je, že pro výrobu granulátů je nezbytné tepelné sušení, nehořlavý materiál,který byl předem usušen snižuje výhřevnost a u částečně usušených granulátů se odpařením zbytkové vody rovněž zhoršuje výhřevnost.

Z tiskoviny KlSrschlamm in der Bundesrepublik *,Abwassertechnik, sešit 2, 1990, strany 71 až 74»jsou známy granuláty z kalu po vyóeření,které se dají deponovat, a které se pro zvýšení ob-2sáhu sušiny doplňují kondicionovačními prostředky, například vápnem. Pomocí tvaru granulátu se má zlepšit manipulovatelnsot s granulátem a jeho skladová telnost a má se dosáhnout mini mailzaca výdajů na deponie. Vzhledem k tomu, že v důsledku použití vápna jako kondionovačního prostředku popřípadě jako sušidla jsou nezbytná vetší množství vápna, jsou ale tyto granuláty méně vhodné pro spalování v důsledku snížené výhřevnosti.

Z “fieoycling von KlSrschlamm / Ulrich loll, Berlin,EP-Verlag fůr Energie- und Umwelttechnik GmbH, svazek 2,1989, jsou známy další způsoby výroby granulovaných paliv!

Při ESCHEB-WYSSově sušení kalu / pod 5*1*2, strany 32,33/ se kal granuluje za částečného použití již usušeného materiálu a v eušičee odděleného prachu v míchačce a vlhký granulát se přivádí dávkovač ím šnekem a článkovou kolovou propustí do sušičky s fluidním ložem.Sušení se provádí pomocí tepelné energie,která se přivádí zčásti přímo pomocí vodních brýdových par , částečně nepřímo jako sytou pároufciebo termoolejem do sušičky s fluidním ložem. Nevýhodou je velký strojní a energetický náklad na sušení granulátu až na 98 % sušiny./TS/.

Při TCW sušení kalu / pod 5.1.6,strany 39 až 41/ se strojně odvodněný kal míchá s materiálem, který již byl předem usušen, dopravuje dopravním pásem do vnitřního válce bubnové sušičky sestávající ze tří koncentrických válců a tam se dopravuje pomocí proudu horkého plynu /400 až 500 ⁰ C/, který vstupuje s velkou rychlostí, třemi válci a

-3suší. 2 vyrobeného granulovaného suchého materiálu se odvádí granulát o velikesti 2 až 4 mra ze systému. Zbylý materiál se rozemele v mlýně a vrací se zpět do systému . I při tomto způsobů je nezbytný velmi vysoký strojní a energetický náklad pro výro bu granulátu.

Z Umweltmagazin , květen 1950 , strany 50,51 je znám způsob spalování kalu po vyčeření,při kfe rém se čerstvý kal kondicšonuje s hydroxidem vápe natým nebo karbidovým kalem jakož i za přídavku organických vločkovacích činidel nebo chloridu železí tého. Další odvodnění se provádí pomocí komorových filtračních lisů. Místo hydroxidu vápenatého nebo karbidového kalu se pro kondicionování může používat i elektrofiltrační prach,který obsahuje volný, nespotřebovaný hydroxid vápenatý. Granulované palivo se při tomto způsobu nevyrábí. Za nevýhodou použití elektrofiltračního praohu se považují v něm obsažené těžké kovy,které podmiňují odstraňování odpadu speciálním způsobem.

Předložený vynález si klade za základní úlohu navrhnout za odstranění nedostatků známých způsobů . granulovaná paliva z ka*ů po vyčeření,která by s ohledem na své složení a vlastnosti byla opti mální a bylo možné je vyrobit bez velkého strojního a energetického nákladu a která by se hodila především pro spalování ve fluidní vrstvě.

Podstata vynálezu

Pro řešení této úlohy se navrhují granulovaná paliva, jejichž složení a vlastnosti jsou uvedeny v patentových nárocích 1 až 3·

-4Další vytvoření granulovaných paliv je obsaženo v podnároku 4.

Úloha podle vynálezu, je vyřešena s výhodou ζρΰ sobem výroby grgnulovaných paliv podle znaků, nároků. 3 až θ .

Granulovaná paliva z kalů po vyčeření podle vy nálezu představují s překvapením paliva, s nimiž se dá výborně manipulovat ,nebol· stěží obsahují prach a nebo prach při manipulaci š ním uvolňují S ohledem na svou schopnost zkrápění, která je podmíněna kulatým tvarem zrna, jsou optimální pro skladování, dopravu a dávkování paliva. Jejich spalování je příznivé pro živostní prostředí jak s ohledem na vznikající kouřové plyny tak i vznikající pevné zbytky.

Granulovaná paliva z kalu po vyčeření podle vy nálezu se dají používat v topeništích s fluidní vretvou bez dalších nosičů a bez přídavných psfiv, nebol· jsou samočinným palivem· Již vlhké granulované palivo s poměrně velkým obsahem vody až do 47 % mají výhřevnost,která je srovnatelná se sušenými kaly po vyčeření. Tato vlhká granulovaná paliva se tedy mohou spalovat přímo v přítomném zařízení pro spalování kalu po vyčeření, aniž by se musely provádět stavební změny v systému pece a zařízení na využití odpadního tepla. Usušené vzduchem dosahují jako suchá granulovaná paliva výhřevnost,která je srovnatelná s výhřevností suchél.o hnědého uhlí.

Pro výrobu granulovaného paliva podle vynálezu nejsou nutné žádné nákladné speciální stroje a zařízení. Vedle obvyklých method předběžného •5odvodnění a zařízení pro předběžné odvodnění jsou nezbytné pouze míchačky pro granulát s přívodními a odvéděcími zařízeními , jakož i popřípadě zařízení pro meziskladování surových granulátů pro sušení cirkulujícím vzduchem bez přívodu tepelné energie.

Vždy podle obsahu sušiny v kalu po vyčeření /řídký kal / popřípadě kalu po vyčeření předem od vodněného flokulaci a gravitační filtrací dají se vlhká granulovaná paliva vyrobit pomocí vhodné přísady kondicionovačních činidel, jako jemně rozptýleného a suchého uhlí jakož i vápna. Popřípadě požadované sušení se dá provádět bez dalšího energetického nákladu jednoduchým sušením cirkulujícím vzduchem,aby se tak získala výše kalorická suchá granulovaná paliva.

Vedle surového kalu po vyčeření / řídký kal / a flokulaci a gravitačním odvodněním zahuštěného kayílu po vyčeření se dají zpracovávat i kaly po vyčeření odležené v deponiích a vyhnívacích rybnících se zbytkovou vlhkostí například 70 až 80 % na samočinně spalovatelná vlhká granulovaná paliva a popřípadě na výše kalorická suchá granulovaná paliva jednoduchým sušením cirkulujícím vzduchem.

Výroba granulovaných paliv se s výhodou provádí na místě vzniku kalu po vyčeření. Je ale také možné provádět výrobu na centrálním místě,například v dosahu menčíoh čeřících zařízení nebo na místě ke kterému se granulovaná paliva mají přivádět.

Výhodná úprava granulovaných paliv z kalu po vyčeření, zejména pro topeniště s fluidní vrstvou, vykazuje následující složení j &/ 0,36 až 45 hmot. sušiny kalu po vyčeření, b/ 83,74 až 43 % hmot. uhelného prachu /bezv./, c/ 5»4 až 2 3» hmot. páleného vápna, ?ž hmot. zbytkové vody.

Další výhodná úprava granulovaného paliva z kalu po vyčeření, zejména pro topeniště s fluidní vrstvou ,výkazuje následující složení :

a/ 0,8 až 40 hmot. sušiny kalu po vyčeření, b/ 74,4 až 38 % hmot. uhelného prachu /bezv./, c/ 4,8 až 2 jí hmot. páleného vápna a

Třetí výhodná úprava granulovaného paliva z kalu po vyčeření, zejména pro topeniště a fluidní vrstvou, vykazuje následující složení :

a/ 0,4 až 23 Ψ hmot. sušiny kalu po vyčeření, b/ 49,3 až 29 $ hmot. uhelného prachu /bezv./ c/ 3,3 až 1 % hmot. páleného vápna, d/ - 47 # zbytkové vody.

Přehled obrázků na výkrese

Na obr. 1 jsou znázorněny jako příklad některé výhodné možnosti výroby samočinně spalitelného granulovaného paliva z kalů po vyčeření jakož i jejich další úprava na výše uvedená výše kalorická suchá granulovaná paliva jednoduchým sušením cirkulujícím vzduchem.

Na obr. 2 je průběh teplot pokusu spalování s vlhkými granulovanými palivy.

Příklady provedení vynálezu

Všem na obr. 1 uvedeným výrobním cestám je společná granulační jednotka, totiž granulační míchač-7ka 1 , ve které se vyrábí vlhká granulovaná paliva 12 a která je zásobována přes vsázku 11 kalempo vyčeření, vsázku £ hnědouhelným prachem a vsázku 10 páleným vápnem , přičemž jednotlivé přísady jsou na vzájem sladěny tak, aby vlhká granulovaná paliva 12 měla střední vlhkost mezi 35 až 47

Iři tom se vsázka 10 páleného vápna orientuje podle obsahu síry v hnědouhelném prachu . Podíly množství kalu 11 po vyčiření a hnědouhelného prachu 2 je nutné vypočítat v závislosti na právě stávající vlhkosti tohoto proudu látek , aby se dospělo k vlhkým granulovaným palivům 12 se 35 až 47 vlhkosti, která jsou dostatečně pevná a sohopná téci / nelepí se se a nemažou / , jakož 1 ke granulovaným palivům

12. která jsou samočinně spalitelná. Mohou se popřípadě, aniž by se musela použít tepelná sušící energie, dále zpracovávat sušením okolním vzduchem, na příklad v silu 6 s cirkulujícím vzduchem, ve věžové sprchové sušárně 7. nebo bubnové sušárně 8 , až se získají výše kalorická suchá granulovaná paliva 12 s 20 až 10 # vlhkosti nebo méně. Jestliže je použitelné odpadní teplo může se popřípadě zkrátit doba sušení.

Kal 11 po vyčeření,který se vnáší do granulacní míchačky 1 může být řídký kal s 1,5 až 8 % sušiny /TS/, který se přivádí z nádrže 2 pro řídký kal. V tomto případě^se podíl hnědouhelného prachu stanoví přiměřeně tak vysoký, aby se dospělo k vlhkým granulovaným palivům 12 s vlhkostí mezi 35 až 47 %·

-3Éídký kal se ale také může nejdříve dále odvodňovat, například flokulací nebo filtrací 15 na 15 až 35 sušiny nebo gravitačním odvodněním 4 na 15 až 25 sušiny, dříve než se vnese do granulační míchačky 1 .

V těchto případech se podíl přísady hnědouhelného prachu £ stanoví menší než u přísad z nádrže 2 pro řídký kal·

Do granulační míchačky 1 se ale může také přivá dět uležený kal po vyčeření z deponie nebo vyhnívacího rybníka £ se 20 až 35 i* sušiny /IS/· Popřípadě se použitím speciálních dalších odvodňovacích zařízení známého druhu může dále zvýšit obsah sušiny·

Místo hnědouhelného prachu £ semůže do granulační míchačky 1 vnášet i kamenouhelný prach nebo jiné suché hmoty obsahující uhlík, například dřevěná moučka nebo pod. v odpovídajících podílech, aby se vyrobila vlhká granulovaná paliva 12 . Důležité při tom ale je, aby vlhká granulovná paliva 12 byla dostatečně pevná a schopná téci, aby se dala používat jako samočinná paliva popřípadě se z nich mohla vyrobit sušením okolním vzduchem výše kalorická suchá granulovaná paliva. Příklady provedení vynálezu

Dále je pomocí několika příkladů podrobně popsána výrob granulovaných paliv podle vynálezu.

příklad 1

Kal odpadající v čeřícím zařízení s obsahem sušiny 2 # byl za přísady syntetického organického flokulačního činidla vyvločkován, předem odvodněn gravitační filtrací a potom tlakovou filtrací upraven na zbytkovou vlhkost 30

1,4 kg odvodněného kalu po vyčeření se zbytkovou vlhkostí 30 ý° bylo smícháno v granulační míchačce s 1,0 kg jemně rozptýleného suchého hnědého uhlí /asi 10 $ vlhkosti / za přídavku 5 % páleného vápna, vztaženo na množství hnědého uhlí a zpracováno na kulaté granuláty a natximální velikostí zrna asi 4 mm. Vlhké granulovaná paliva bylp dostatečně pevná jakož i schopná tečení a mohla se bez problému skladovat v silu. Přímo po výrobě měla vlhkost asi 40 Po 24 h sušení cirkulujícím vzduchem se získala granulovaná paliva s vlhkostí asi 20 i» a po 60 h s vlhkostí asi 10 Již vlhká granulovaná paliva se dala činně bez problému spalovat. Suchá granu lovaná paliva obsahovala ještě dosti vlhkosti,takže se s nimi dalo prakticky manipulovat bez tvorby prachu.

Příklady 2 až 5

Pro zlepšení odvodnění a zvýšení rychlosti filtrace byla podle příkladu 1 vyvločkovaná suspense kalu po čeření dále doplněna před filtrací prostředky napomáhajícími filtraci ve formě částic pevných látek /0,1 až 0,3 mm/. Jako pomocné prostředky napomáhající filtraci byl použit kamenouhelný prach / příklad 2/ , koksový obrus / příklad 3/, dřevěná moučka /pří klad 4/ popřípadě hnědouhelný prach / příklad 5/ v poměru 1 s 1, vztaženo na současné množství suché substance kalu. Tím bylo možné dosáhnout po tlakové filtraci další snížení obsahu vody ve filtrač- <

ním koláči o 2 až 5 # bodů na 22 až 25 % sušiny.

Další zpracování na vlhká popřípadě suchá granulovaná paliva se prováděla stejně jako v příkladu

1.

-10Příklad 6

1,4 kg suapense kalu po vyčeření se 2 % sušiny bylo smícháno bez předběžného odvodnění v granulační míchačce se 2 kg suchého hnědouhelného prachu / 10 # vlhkosti / a 5 # páleného vápna / vztaženo na hnědé uhlí / a zpracováno na vlhké granulované palivo. Samočinně spalitelné granuláty měly přímo po výrobě zbytkovou vlhkost 44 Po 60 h sušení vzduchem byl» získána suchá granulovaná paliva a. vlhkostí asi 20 ?£.

Příklad 7

Podle další varianty směšování byl použit hnědouhelný prach s vyšší vlhkostí 22 0,3 kg suspen se kalu po vyčeření se 2 % sušiny bylo smícháno v granulační míchačce se 2,0 kg tohoto vlhčího hnědouhelného prachu za přísady 5 Ί° páleného vápna,vztaženo na množství hnědého uhlí a zpracována na vlhká granulovaná paliva. Tyto hořlavé granuláty měly po smíšení 36,7 % vlhkosti. Po 24 h sušení vzdu chembylo možno z nich vyrobit suchá granulovaná paliva s vlhkostí asi 13,6 ·

Příklad 8

Již uležený kal po vyčeření z vyhnívacího rybníka s obsahem zbytkové vody 79 $> byl pro výrobu granulovaného paliva smíchán s hnědouhelným pra chem,přičemž se zpracovalo 1,5 kg kalu po vyčeření z vyhnívacího rybníka /79 % vlhko 3ti / s 1,0 kg hnědouhelného prachu / 10 % vlhkosti / za přísady 5 % páleného vápna, vztaženo na množství hnědého uhlí,v granulační míchačce .na vlhká granulovaná

-lípal iva. Tato měla přímo po výrobě vlhkost 40,2 γ> . Po 60 h sušení vzduchem se z nich vyrobily suchá granulovaná paliva s vlhkostí 16,4

Příklad 9

2,1 kg suchého kalu po vyčeření /< 1 Η₂θ / bysmíchány v granulační míchačce s 1,5 kg komuAálního kalu po vyčeření /80 % HgO / a 5 % páleného vápna /vztaženo na kamenouhelný kal / a zpracovány na samočinně spalitelná, vlhká granulovaná paliva, schopná téci. Tato vykazovala přímo po výrobě obsah vlhkosti 35 % a výše kalorická suchá granulovaná paliva vykazá vala po 24 h sušení vzduchem zbytkovou vlhkost C. 20

Granulovaná paliva vyrobená podle příkladů 1 až 9 se po pochodu granulace získávají jako pelety tvaru kulatých zrn s průměrnou velikostí zrna 1 až 4 mm. Tato vlhká granulovaná paliva mají obsah vody 35 až 47 % / 65 až 53 % sušiny/, jsou schopna téci a dají se mechanicky zatěžovat·

Výhřevnost těchto surových granulátů činí 10 až 14 MJ/kg a odpovídá tím výhřevnosti suchého čistého kalu po vyčeření* S překvapením se mohou vnášet bez dalšího sušení přímo pomocí dávkovačích zařízení do fluidni vrstvy a tamse mohou samočinně spalovat,jak to ukazuje následující příklad·

Příklad 10

Pokusy se spalováním vlhkých granulovaných paliv / 47 'F H₂0 /

Ze směsi komunálního kalu po vyčeření a hnědouhelného prachu vyrobená vlhká granulovaná paliva

-12byla vnesena do stacionární spalovací komory s fluidní vrstvou, s tepelným výkonem 300 kií , jako jedí né palivo. Při těchto pokusech se spalovalo kontinuálně asi 5 t surového granulátu.

Obr. 2 ukazuje příklad průběhu teplot během pokusu v závislosti na čase , přičemž číslice udávají počet hodin /h/ ve fluidní vrstvě / teplota 14 fluidní vrstvy / , ve volném prostoru uspořádaném nad ní / teplota 15 ve volném prostoru/ a před dále zapojeným cyklonem / teplota lb cyklo nu /. Během počáteční fáze nebo fáze ohřívání a , která trvá od časového okamžiku B , zapnutí vyhřívacího hořáku , až do okamžiku B, vypnutí vyhřívacího hořáku, se teploty ve fluidním loži a ve volném prostoru rovnoměrně zvyšují. Na konci fáze vyřívání a se v okamžiku C začne do fluidní vrstvy vnášet palivo. Po vypnutí vyhřívacího hořáku / okamžik £ / se zahájí fáze stabilizace b , která trvá až do okamžiku A / přídavek sekundárního vzduchu do /. S překvapením bylo zjištěno, že po vypnutí vyhřívacího hořáku pokračoval ve fluidním loži spalovací proces samočinně v důsledku přidaného vlhkého granulovaného paliva a stabilizoval se až do okamžiku A / přídavek sekundárního vzduchu do/, takže se odtamtud až do ukončení pokusu / okamžik B / nastavila velmi stabilní spalovací fáze c ,během níž docházelo jen k velmi malým kolísání te plot. Je možné jasně seznat, že tyto průběhy te plot od okamžiku A , kdy se začal přidávat sekundární vzduch, až do ukončení pokusu B byly velmi rovnoměrné. Téměř přímočaré průběhy křivek doka zují, že se přidávkování vlhkých granulovaných pa-13liv se provádělo rovněž velmi rovnoměrně . Dále je možné z toho odvodit, ěe propal probíhal rovněi intenzivně a rovnoměrně.

Pále je v tabulce 1 znázorněna elementární analýza a v tabulce 2 jsou shrnuty další charakte rístické hodnoty použitých vlhkých granulovaných paliv.

Tabulka 1

Elementární analýza vlhkých granulovaných paliv veškerá voda 47 % sušina

3δ

		„__* v.an	bezv.	zvlh. vodou
voda	%	0,6	—
popel	%	14,8	14,9	-
C		53,3	53,6	63,0
H	%	4,46	4,49	5,28
H	%	1,38	1.39	1,63
0	*	24,5	24,6	28,9
S	%	0,99	1,0	-

^x/ vlhkost při analýze

Tabulka 2

Charakteristická data surového granulátu výhřevnost granulovaného paliva /vlhkého/ 10,2 MJ/kg /bezvod./ 21,4 MJ/kg sypná hmotnost 0,5 kg/dur* obsah CaO 2,44 0 hmot.

-14Při téměř konstantní teplotě spalování ve fluidním loži ve fázi spalování c 720 až 740 °C a uhodně se nastavivší teplotě volného prostoru 840 až 870 °C došlo za přísady sekundárního vzduchu k hodnotám emisí uvedeným níže v tabulce 3.

Tabulka 3 hodnoty amisí

CO : 35 až 40 mg/m^

Η0_χ : 80 až 130 mg/m^

HOg ϊ 5 až 15 mg/m^

Vzorky pevných látek odebrané z dále zapojeného cyklonu potvrdily,že byl zjištěn dostatečně velký propal vlhkých granulovaných paliv. Obsahy uhlíku ve vzorkách popele se pohybovaly mezi C « 2,7 i» hmot. až 3»7 % hmot.

Claims

Ϊ A I 2 3 I O V έ K Á Η O K Ϊ

1. Granulovaná paliva z kalů po vyčeření , zejména pro topeniště s fluidní vrstvou , vyznačující se tím , že granulovaná paliva vykazují následující složení a/ 0,4 až 45 % hmot. sušiny kalu po vyčeření, b/ 83,74 až £9 % hmot. uhelného prachu /bezvodého/, c/ 5,4 až 1 % hmot. páleného vápna, d/ - 47 % hmot. zbytkové vody, e/ mají kulatá zrna s velikostí 0 až 7 mm , podíl zrn ve formě moučky 41 % a konsistencí umožňující tečení , jakož i f/ jsou vyrobitelná pomocí jediného kroku způsobu v granulační míchačce.
2. Granulovaná paliva podle nároku 1 , vyznačující se tím , že mají násle dující distribuci zma s velikosti 0 až 0,63 mm = 0,4%

0,63 až 1,0 mm = 32,3 %

1,0 až 2,0 mm = 46,9 %

2,0 až 4,0 mm = 19,8 % ^4,0 mm = 0,6 % .
3. Způsob výroby granulovaných paliv podle jednoho z nároků 1 nebo 2 ,vyznačující se tím , že se 0,8 kg až 1,4 kg komunálního kalu po vyčeření / řídký kal / s 1,5 až 8,0 sušiny,

2,0 kg hnědouhelného prachu s 10 až 20 % ubsahu vody a 0,10 kg páleného vápna· se tvaruje v granulační

-16míchačce na kulatá vlhká granulovaná paliva, schopná téci, se 35 $ až 47 & obsahu vody a téměř suchou,tečení schopnou konsistenci, a tyto 3e popřípadě potom suší vzduchem 10 až 60 h na suchá granulovaná paliva se zbytkovou vlhkostí 20 až 10
4. Způsob výroby granulovaných paliv podle ná roku 1, vyznačující se tím , že se komunální kal po vyčeření / řídký kal / předem odvodní přídavkem organických nebo anorganických flokulačních činidel pomocí gravitace na 15 až 25# sušinu , 1,2 kg až 1,5 kg předem odvodněného kalu po vyčeření , 1,5 kg hnědouhelného prachu s 10 až 20 # obsahem vody a 0,05 kg páleného vápna se vnese do granulační míchačky.
5. Způsob výroby granulovaných paliv podle nároku 3 , vyznačující se tím, že se komunální kal po vyčeření / řídký kal / s přídavkem flokulačního činidla nebo bez něho odvodní předem strojně na 25 až 35# sušinu, 1,5 kg až 1,8 kg předem odvodněného kalu po vyčeření, 1,0 kg hnědo uhelného prachu s 10 až 20 # obsahu vody a 0,05 kg páleného vápna se do granulační míchačky.
6. Způsob podle nároku 3 .vyznačující setím, že se předem odvodněný kal po vyčeření smísí ve filtračním stupni za použití kamenného uhlí, obrusu koksu, dřevěné moučky nebo hnědého uhlí jako filtračního prostředku v poměru 1 : 1 a tlakově se zfiltruje.
7. Způsob výroby granulovaných paliv podle nároku 3, vyznačující 3e tím, že se komunální kal po vyčeření- / řídký kal / zahustí

-17ve vyhnívacích rybnících na 20 aš 35 i» sušiny a 1,2 až 1,3 kg zahuštěného kalu po vyčeření, 1,0 kg hnědouhelného prachu s 10 až 20 i> obsahu vody a 0,05 páleného vápna se vnese do granulační míchačky.
8. Způsob výroby granulovaných paliv podle nároku 5»vyznačující se tím , že se místo hnědouhelného prachu jako sušina použije kamenouhelný prach, dřevěná moučka nebo jiné jemně rozptýlené suché hmoty obsahující uhlík.