CZ199392A3 - Process and apparatus for non-destructive evaluation of meat - Google Patents

Process and apparatus for non-destructive evaluation of meat Download PDF

Info

Publication number
CZ199392A3
CZ199392A3 CS921993A CS199392A CZ199392A3 CZ 199392 A3 CZ199392 A3 CZ 199392A3 CS 921993 A CS921993 A CS 921993A CS 199392 A CS199392 A CS 199392A CZ 199392 A3 CZ199392 A3 CZ 199392A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
signal
muscle
ultrasonic
signals
animal
Prior art date
Application number
CS921993A
Other languages
English (en)
Inventor
Thomas Edward Michel
David Lee Petricola
James Thomas Whitehead
Aubrey L Schroeder
Original Assignee
Lilly Co Eli
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Lilly Co Eli filed Critical Lilly Co Eli
Publication of CZ199392A3 publication Critical patent/CZ199392A3/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/48Other medical applications
    • A61B5/4869Determining body composition
    • A61B5/4872Body fat
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A22BUTCHERING; MEAT TREATMENT; PROCESSING POULTRY OR FISH
    • A22BSLAUGHTERING
    • A22B5/00Accessories for use during or after slaughtering
    • A22B5/0064Accessories for use during or after slaughtering for classifying or grading carcasses; for measuring back fat
    • A22B5/007Non-invasive scanning of carcasses, e.g. using image recognition, tomography, X-rays, ultrasound
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B5/00Measuring for diagnostic purposes; Identification of persons
    • A61B5/103Measuring devices for testing the shape, pattern, colour, size or movement of the body or parts thereof, for diagnostic purposes
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B8/00Diagnosis using ultrasonic, sonic or infrasonic waves
    • A61B8/08Clinical applications
    • A61B8/0858Clinical applications involving measuring tissue layers, e.g. skin, interfaces
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01BMEASURING LENGTH, THICKNESS OR SIMILAR LINEAR DIMENSIONS; MEASURING ANGLES; MEASURING AREAS; MEASURING IRREGULARITIES OF SURFACES OR CONTOURS
    • G01B17/00Measuring arrangements characterised by the use of infrasonic, sonic or ultrasonic vibrations
    • G01B17/02Measuring arrangements characterised by the use of infrasonic, sonic or ultrasonic vibrations for measuring thickness
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01NINVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N29/00Investigating or analysing materials by the use of ultrasonic, sonic or infrasonic waves; Visualisation of the interior of objects by transmitting ultrasonic or sonic waves through the object
    • G01N29/04Analysing solids
    • G01N29/06Visualisation of the interior, e.g. acoustic microscopy
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01NINVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N29/00Investigating or analysing materials by the use of ultrasonic, sonic or infrasonic waves; Visualisation of the interior of objects by transmitting ultrasonic or sonic waves through the object
    • G01N29/04Analysing solids
    • G01N29/07Analysing solids by measuring propagation velocity or propagation time of acoustic waves
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01NINVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N29/00Investigating or analysing materials by the use of ultrasonic, sonic or infrasonic waves; Visualisation of the interior of objects by transmitting ultrasonic or sonic waves through the object
    • G01N29/22Details, e.g. general constructional or apparatus details
    • G01N29/223Supports, positioning or alignment in fixed situation
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01NINVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N29/00Investigating or analysing materials by the use of ultrasonic, sonic or infrasonic waves; Visualisation of the interior of objects by transmitting ultrasonic or sonic waves through the object
    • G01N29/44Processing the detected response signal, e.g. electronic circuits specially adapted therefor
    • G01N29/4454Signal recognition, e.g. specific values or portions, signal events, signatures
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01NINVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N33/00Investigating or analysing materials by specific methods not covered by groups G01N1/00 - G01N31/00
    • G01N33/02Food
    • G01N33/12Meat; Fish
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B8/00Diagnosis using ultrasonic, sonic or infrasonic waves
    • A61B8/58Testing, adjusting or calibrating the diagnostic device
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61BDIAGNOSIS; SURGERY; IDENTIFICATION
    • A61B8/00Diagnosis using ultrasonic, sonic or infrasonic waves
    • A61B8/58Testing, adjusting or calibrating the diagnostic device
    • A61B8/585Automatic set-up of the device
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01NINVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N2291/00Indexing codes associated with group G01N29/00
    • G01N2291/02Indexing codes associated with the analysed material
    • G01N2291/024Mixtures
    • G01N2291/02483Other human or animal parts, e.g. bones
    • GPHYSICS
    • G01MEASURING; TESTING
    • G01NINVESTIGATING OR ANALYSING MATERIALS BY DETERMINING THEIR CHEMICAL OR PHYSICAL PROPERTIES
    • G01N2291/00Indexing codes associated with group G01N29/00
    • G01N2291/02Indexing codes associated with the analysed material
    • G01N2291/028Material parameters
    • G01N2291/02854Length, thickness

Landscapes

  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Pathology (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Analytical Chemistry (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Biophysics (AREA)
  • Food Science & Technology (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Surgery (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • Heart & Thoracic Surgery (AREA)
  • Medical Informatics (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Acoustics & Sound (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Radiology & Medical Imaging (AREA)
  • Computer Vision & Pattern Recognition (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Signal Processing (AREA)
  • Dentistry (AREA)
  • Oral & Maxillofacial Surgery (AREA)
  • Investigating Or Analyzing Materials By The Use Of Ultrasonic Waves (AREA)
  • Meat, Egg Or Seafood Products (AREA)
  • Ultra Sonic Daignosis Equipment (AREA)
  • Processing Of Meat And Fish (AREA)
  • Length Measuring Devices Characterised By Use Of Acoustic Means (AREA)
  • Fish Paste Products (AREA)

Description

Vynález se týká ultrazvukových měřicích zařízení a zejména zařízení pro nenásilné určování, bez zásahu do tkáně, pro určování tlouštky tuku a plochy nejdelšího svalu (jádrové části roštěnce u hovězího dobytka a pečeně u vepřového dobytka) u živého a/nebo poraženého dobytka.
Stav techniky
V oblasti živočišné výroby a masného průmyslu je prvořadým faktorem pro určování hodnoty poraženého zvířete obsah lihového masa. V minulosti byly uvažovány různé způsoby určování hodnoty nebo třídy kvality poraženého jatečného dobytka. Jsou známy různé způsoby a zařízení, které poskytují určité údaje ve věci těchto informací.
Po té, co se jatečně zvíře jako hovězí dobytek nebo vepř porazí, může být tříděn podle obsahu tuku a/nebo kvality tříditelem, který hodnotí každé poražené zvíře. V současné době se třídění v typickém případě děje vizuální prohlídkou. Jelikož třída přiřazená poraženému zvířeti určuje hodnotu na kilogram hmotnosti zvířete, má třídění 2načný ekonomický dopad. Je také dobře známo, že malé výchylky v třídění mohou mít velký dopad na cenu získanou za poražené zvíře.
Způsob a zařízení pro ultrazvukové hodnocení poraženého zvířete je popsán v patentovém spisu OSA č. 4 785 817'. Tento způsob a zařízení obsahují řadu převodníků pro ultrazvukové vytváření zobrazení odpovídající příčnému řezu jatečným zvířetem. Převodníková hlava tohoto (Stoufférová) zařízení obsahuje lineární pole převodníkových prvků uspořádaných obvyklým způsobem, které jsou drženy nosnou jednotkou převodníku ve v zásadě vodorovné poloze. Obraz získaný Stoufferovým zařízením je v typickém případě obraz jádrové oblasti roštěnce (u hovězího) nebo pečeně (u vepřového) na poraženém zvířeti. V citovaném Stoufférově řešení se
-2navrhuje, aby hodnocení poraženého zvířete mohlo být prováděno automaticky pomocí počítače při použití vhodného poznávacího zařízení určité kombinace, které převádí informaci odvozenou ze zobrazeného obrazu nebo elektronického obrazu jádrové oblasti roštěnce nebo pečeně do počítače.
Jiná elektronická zařízení pro hodnocení živých zvířat a poražených zvířat jsou popsána v evropském patentovém spisu č. 0337661, a v patentových spisech USA č. 4 359 055 a č. 4 359 056. Evropský patentový spis č. 0337661 popisuje ruční ultrazvukovou převodníkovou jednotku, obsahující řadu ultrazvukových převodníků. Snímání se s výhodou provádí v tomto případě ba živých zvířatech. Všechna tři citovaná řešení umožňují určování tlouštěk vrstvy kůže a tuku a svalové vrstvy u vrstvy tuku. Primárním cílem zařízení podle patentových spisů USA č. 4 359 055 ač. 4 359 056 je určení tloušťky zádového tuku na živém zvířeti, zejména vepři. Převodník těchto zařízení vytváří impulzy, které jsou zesilovány a dodávány na prahový detektor a počítány elektrickým čítačem. Zesílení zesilovače se mění podle počtu načítaných impulzů zjišťovaných citacím zařízení, až se zjistí první tuková vrstva.
Žádné ze zařízení podle 2námého stavu techniky neumožňuje přesné určování plochy nejdelšího svalu zvířete, jakož i tloušťky tuku rychlým způsobem, například způsobem dostatečně rychlým pro hodnocení poražených zvířat při rychlosti vhodné pro použití v běžné praxi na jatkách. Existuje tak potřeba přesného vysokorychlostního a vysokoobjemového zařízeni umožňujícího určování hodnoty poraženého zvířete týkající se třídy, kvality a obsahu libového masa.
Podstata vynálezu
Zařízení pro nenásilné získávání měření na poraženém zvířeti podle jednoho znaku vynálezu obsahuje ultrazvukový impulzový a přijímací · prostředek pro vysílání ultrazvukových impulzových signálů a pro přijímání odražených ultrazvu-3kových signálů. Takový ixnpulzový a přijímací prostředek vytváří řadu ultrazvukových signálů odpovídajících uvedeným přijatým odraženým ultrazvukovým signálům. Zařízení obsahuje poháněči prostředek pro ukládání uvedeného ultrazvukového impulzového a přijímacího prostředku podél ' předem určené dráhy a v dotyku s živým nebo poraženým zvířetem. Tento poháněči prostředek vytváří polohový signál odpovídající vzájemné poloze uvedeného ultrazvukového impulzového a přijímacího prostředku vzhledem k živému nebo poraženému zvířeti. Zařízení dále obsahuje prostředky pro analyzování uvedených ultrazvukových signálů a uvedeného polohového signálu pro získání měření odpovídající obsahu libového masa živého nebo poraženého zvířete.
Způsob nenásilného získávání měření na živém nebo poraženém zvířeti bez zásahu do tkání podle jiného znaku vynálezu spočívá v použití ultrazvukové jednotky pro uvedení do styku s živým nebo poraženým zvířetem v předem určených polohách a která .vysílá a přijímá ultrazvukové signály. Vytváří se odrazový signál odpovídající přijatým ultrazvukovým signálům. Uvedená ultrazvuková jednotka se uvede do dotyku s živým bebo poraženým zvířetem v předem určených polohách na jeho těle, uvedenou ultrazvukovou jednotkou se pohybuje po předem určené dráze při současném udržováni dotyku mezi ultrazvukovou jednotkou a poraženým nebo živým zvířetem, uvedený odražený signál se ukládá v řadě poloh podél uvedené předem určené dráhy, čímž se získává soubor uložených odražených signálů, a používá se analyzování uvedeného souboru uložených odražených signálů pro to, aby se z nich určila třída obsahu libového masa pro živé nebo poražené- zvíře.
Vynález umožňuje vytvořit zdokonalený způsob a zařízen. umožňující provádět měření na živých zvířatech a/nebo poražených zvířatech. Dále přináší spolehlivější a přesnější zařízení a způosb pro určování obsahu tuku a libového masa v poraženém zvířeti. Dále umožňuje automatické snímání živého nebo poraženého zvířete a měření průřezové
-4plochy nejdelšího svalu a tlouštky tuku, jakož i automatické určování obsahu libového masa nebo váhy libového masa z takových měření. Vynález konečně umožňuje vytvořit plně automatizovaný analyzní systém pro určování hodnoty živého nebo poraženého .zvířete na základě poměru obsahu tuku a libového masa v jejich těle.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l schéma zařízeni pro nenásilné hodnocení masa podle vynálezu, obr.2 blokové schéma ukazující součásti řadiče 16 z obr.l, obr.3a pohled zepředu na osazovací část zařízení podle vynálezu, obr.3b pohled zezadu na osazovací část zařízení podle vynálezu, obr.4 příkladný příčný řez ' oblastí roštěnce nebo pečeně v -živém nebo poraženém zvířeti, ležící u osazovací části* zařízení z obr.3a a 3b, obr.5 příčný řez živým nebo poraženým zvířetem ukazující oblast nejdelšího svalu rozdělenou do tří základních ploch, obr.6 schematické zobrazení rovinného čtyřúhelníka a geometrické souřadnicové informace vztahující se k tomuto čtyřúhelníku, obr.7 všeobecný vývojový diagram pro software prováděný počítačem 14, který určuje hranice tkáňového rozhraní a koriguje chybná data snímání, obr.8 podrobnější vývojový diagram kroku čtecích dat a určování mezí rozhraní z obr.7, obr.9 podrobnější vývojový diagram kroku korigování chybných datových bodů z obr.7, obr.10 vývojový diagram alternativního provedení kroku čtecích dat a určování tkáňových rozhraní z obr.7, obr.11 částečný zvětšený pohled na ultrazvukové čidlo a pryžovou botku znázorněné v dotyku s živým nebo poraženým zvířetem, obr. 1-2 diagram ukazující elektronický plný-obrazový signál vytvářený nástrojem 12 v místě vzdálené 25 mm od středové čáry vepře (živého nebo poraženého), obr.l2A je diagram ukazující elektronický vysokofrekvenční signál odpovídající nástroji 12 v místě 25 mm od středové čáry vepře (živého
-5nebo poraženého), obr.13 diagram ukazující elektronický plný-obrazový signál vytvářený nástrojem 12 v místě 50 mm od středové čáry vepře (živého nebo poraženého), obr.l3A diagram ukazující elektronický vysokofrekvenční signál odpovídající signálu vytvořenému nástrojem 12 v místě 50 mm od středové části vepře (živého nebo poraženého), obr.14 vývojový diagram ukazující elektronický plný-obrazový signál vytvářený nástrojem 12 v poloze 75 mm od středové Čáry vepře (živého nebo poraženého), obr.15 diagram ukazující elektronický plný-obrazový signál vytvářený nástrojem 12 v místě 100 mm od středové čáry vepře (živého nebo poraženého), obr.l5A diagram ukazující elektronický vysokofrekvenční signál odpovídající signálu vytvořenému nástrojem 12 v místě 75 mm od středové části vepře (živého nebo poraženého), obr.16 diagram ukazující elektronický plný-obrazový signál vytvářený nástrojem 12 v místě 125 mm od středové čáry vepře (živého nebo poraženého), obr.lóA diagram ukazující elektronický vysokofrekvenční signál odpovídající signálu vytvořenému nástrojem 12 v místě 75 mm od středové části vepře (živého nebo poraženého), obr.17 typický diagram ukazující elektronický vysokofrekvenční ultrazvukový signál vytvářený nástrojem 12 pro prase (živé nebo poražené), mající třetí tukovou vrstvu a obr.18 je typický diagram ukazující elektronický vysokofrekvenční signál vytvořený nástrojem 12 pro hovězí dobytek (živý nebo poražený).
Příklady provedení vynálezu
Pro účely lepšího pochopení zásad vynálezu bude nyní provedena odvolávka na provedení znázorněné ve výkresech a bude použita specielní terminologie pro jejich popis. Je však třeba mít na zřeteli, že tím není zamýšleno žádné omezení rozsahu vynálezu a že se naopak předpokládá, že obměny a další úpravy znázorněného zařízení a aplikace takových obměn zásad vynálezu, jak jsou zde znázorněny, mohou být realizovány odborníky v oboru, jehož se vynález týká.
-6Na obr.l je znázorněno schematicky zařízení 10 pro nenásilné hodnocení masa bez vnikání do tkáně podle vynálezu. Zařízeni 10 pro hodnocení masa obsahuje nástroj 12 pro získávání ultrazvukových dat, osobni počítač 14, řadič 16, tlačítkovou jednotku pro dálkové ovládáni nebo přípojnou stanici 18 a osazovací jednotku 20. K nástroji 12 je přes signálovou dráhu nebo vícevodičový kabel 22 připojen ultrazvukový převodník (znázorněný na obr.3a). Z řadiče 16 přijímá přes vícevodičovou signálovou dráhu 24 řídicí signály motor 26. Podobně jsou vedeny po signálové dráze 28, která je tvořena také vícevodičovým kabelem, signály mezních spínačů, signály transformátoru lineárního napěťového rozdílu (LVDT) a signály kodéru. Mezní spínače, transformátorové ústrojí lineárního napěťového rozdílu (LVDT ústrojí) a kodér jsou znázorněny na obr.3a a/nebo obr.3b. Propojení 30 IEEE 488 nebo GPIB zajišťuje datové propojení mezi nástrojem 12 a počítačem 14. Řadič 16 a počítač 14 jsou spojeny paralelní propojovací sběrnicí 32 a dále sériovým propojením 34, které je v typickém případě sériové propojení RS 232. Z řadiče 16 je veden do>nástroje 12 po signálové dráze 35 spouštěcí signál.
Operační osazovací jednotka 20 je uložena takovým způsobem, že neznázorněné živé nebo poražené zvíře může ležet v bezprostřední blízkosti ultrazvukového převodníku 36. Osazovací jednotka 20 má pryžovou botku 38, připojenou přes převodník 36., obsahující komoru na tekutinu, do níž je přiváděna voda nebo jiné vhodné spojovací medium pro zajištění řádného nebo přiměřeného ultrazvukového spojení mezi převodníkem 36 a živým nebo poraženým zvířetem. Spojovací medium je přiváděno do komory tvořené pryžovou botkou 38 přes hadici 40.. Stlačené spojovací medium je dodáváno do hadice z neznázorněného zdroje tlaku. Spínače nebo tlačítková soustava 42 řadiče 16 a spínače nebo spínače nebo tlačítková soustava 44 jednotky 18 dálkového ovládání poskytují pro obsluhu propojovací schopnost pro řízení zařízení v manuálním režimu, automatickém režimu, diag-7nostickém režimu a kalibračním režimu. Spínače nebo tlačítkové soustavy 42 a 44 poskytují totožnou funkční schopnost.
Základní činnost celého systému nebo zařízeni 10 je laděna nebo synchronizována řadičem 16 ♦ Řadič 16 přijímá nastavovací povely od obsluhy pro automatickou činnost nebo snímání živého nebo poraženého zvířete, v typickém· případě hovězího nebo vepřového dobytka. Po té obsluha iniciuje snímáni živého nebo poraženého zvířete. Řadič 16 pohybuje převodník 36 (pomocí motoru 26) Jo řady předem určených poloh a spouští nástroj 12 pro získáni ultrazvukového A snímání. Když se toto A snímání získá, nástroj 12 zpracovává signál A snímání digitalizováním signálu do přibližně 8000 bytů dat a měněním dat podle předem definovaných softwarových režimů operace přítomných v nástroji 12. Když je digitalizované A snímání zpracováno, nástroj 12 udává počítači 14., že data jsou připravena a počítač 14 čte data do paměti před propojeni .30. Tak se provádí nejúčinnější využití doby cyklu analyzováním dat, jakmile jsou data k dispozici pro každé snímání. Je-li počítač 14 neschopen přijímat přídavná data z nástroje 12., je signál dodáván do řadiče 16 pro zabráněni dalšího spouštění nástroje 12., dokud nejsou nejnedávnější A snímací data zpracována počítačem 14.
Automatický režim činnosti umožňuje vykonávání předem určitých snímacích plánů. První krok v nastavování činnosti v automatickém režimu je zaznamenat, zavést a ladit snímací plán. Současně se snímací plán definuje následovně: pro prvních 50 mm ultrazvukového snímání bude vykonáván a digitalizován každých 3,125 mm, pro příštích 50 mm bude snímání prováděno každých 6,25 mm a pro posledních 50 mm, nebo až do konce pohybu převodníku, bude snímání vykonáváno a digitalizováno každých 3,125 mm. Podle volby umožňuje volicí systém na základě menu, aby operátor zvolil jeden z několika snímacích plánů, před tím zaznamenaných do paměti řadiče 16., pro vykonávání činnosti tak, že přeměna z prasete na hovězí dobytek bude tak snadná, jako volba nové položky
-8menu. Ruční režim činnosti dovoluje operátorovi, aby pohyboval ultrazvukovým snímacím zařízením kamkoliv v oblasti snímání a získal informaci z digitalizovaného ultrazvukového snímání. Převodníkem se může pohybovat ve směru dopředu a dozadu stlačením a přidržováním tlačítek nebo snímačů tlačítkové sestavy 42 nebo 44. Když je převodníkj v požadované poloze, může oparátor odebrat data stlačením jiného tlačítka. Převodník 36 má rozlišovací schopnost pohybu až po nejjemnější přírůstek, jaký umožňuje hardware, což je okolo 0,2 5 mm.
Při kalibračním režimu se převodník umístí do osazovací jednotky a nabudí se známým signálem. Vracený signál bude mít vrchol ve známé poloze. Zesílení nástroje 12 se potom automaticky nastaví tak, aby uvedlo vrchol na požadovanou úroveň. Jiná kalibrační nastavení mohou vyžadovat určování časových posunů v podmínkách zpoždění jakož i okénka časové analýzy pro signál ultrazvukového A snímání. Kromě toho se budou provádět po zapnutí nebo na požadavek operátora diagnostické rutinní procesy.
Při automatickém režimu 'činnosti musí být určité nastavovací kroky vykonány operátorem před zahájením automatické činnosti. Například může být pomocí spínačů nebo tlačítkové soustavy 44 zavedeno číslo živého nebo poraženého zvířete. Způsob činnosti snímače se také zvolí pomocí vykonávání programu spouštěného menu na počítači 14. Konečně operátor může zpočátku požadovat, aby pohyboval převodníkem 36 do určité výchozí polohy při použití jogového režimu aktivovaného tlačítkovou soustavou 44. Konečně může operátor stisknout startovací tlačítko na tlačítkové soustavě 42 nebo 44 pro zahájení snímání.
Jakmile bylo jednou živé nebo poražené zvíře umístěno do těsné blízkosti převodníku 36 a proti nožkám 48, aktivuje operátor jeden ze spínačů tlačítkových soustav 42 nebo 44 pro zahájení ultrazvukového snímání. V tomto bodě řadič 16 spouští nástroj 12 přes signálovou dráhu 34 pro vysílání impulzu ultrazvukové energie do živého nebo poraženého
-9zvířete a analyzování odražených ultrazvukových signálů přebíraných převodníkem 36 ♦ Nástroj 12 digitalizuje odražený ultrazvukový signál a analyzuje signál v souladu s předem programovanými nastavovacímu režimy. Počítač 14 je programován pro dotazování nástroje 12 a pro přijímání dat přes GPIB/IEEE 488 sběrnici 30 . Počítač 14 nepřetržitě vyzývá nástroj 12 během snímání za účelem určeni, zda jsou k dispozici data týkající se nedávného ultrazvukového A snímání. Když jsou data poskytnuta nástrojem 12 do počítače 14, počítač 14 analyzuje data, která jsou digitalizovanou reprezentací ultrazvukového signálového odrazu od živého nebo poraženého zvířete a vrstvy rozhraní mezi svalovou a tukovou tkání jsou zjišťovány analyzováním digitalizovaného odraženého signálu. Řadič 16 potom pohybuje převodníkem podél oblouku osazovací jednotky a spouští nástroj' 12 opět pro provádění další soupravy A snímání informací nebo dat. Data jsou opět dodávána přes propojení 30 do počítače 14 pro analýzu. Motor 26 tak pohybuje převodníkem 36 v souladu se signály z řadiče 16 podél zakřiveného členu 46 osazovací jednotky 20, až bylo nashromážděno dostatečné množství snímání, a obecně řečeno, se převodník posunul zcela přes živé nebo poražené zvíře. Když je počítač 14 neschopen okamžitého přivádění dat z nástroje 12, řadič 16 je informován o zpoždění prostřednictvím paralelního propojení 32 nebo sériového propojeni 34 a pohyb přvodníku see momentálně zastaví, dokud zpoždění není vyrovnáno (výpočty jsou dokončeny). Počítač 14 potom určuje plochu nejdelšího svalu nebo tlouštku tukových vrstev. Nejdelší sval, tloušťka tuku a hloubka nejdelšího svalu mohou být používány individuálně nebo kombinovaně v pedikční rovnici pro získání hodnocení nebo třídy obsahu libového masa v živém nebo poraženém zvířeti. Třída obsahu libového masa se používá pro určení hodnoty živého nebo poraženého zvířete. Kromě toho poskytuje ultrazvukové snímání plochy kýty υ prasete nebo kulaté plece u hovězího přídavnou informaci pro použití v predikční rovnici pro určení obsahu libového masa a/nebo
-10hodnoty živého nebo mrtvého zvířete.
Predikční rovnice (jako je následující rovnice), byly vyvinuty výzkumným týmem university Purdue a jsou dobře známé v průmyslu živočišné výroby pro předvídání procentuelního obsahu libového masa” a hmotnosti libového masa poraženého vepřového dobytka. Tyto rovnice jsou uvedeny v .článku Orcutta a kol. v Journal of Animal Science, sv.98, str.3987, 1990, na k.terý se zde odvoláváme jako součást popisu.
Kg libového masa = 2,67 + 0,45 hmotnosti črstvě poraženého zvířete (kg)
- 3,31 x hloubka tuku na 10.žebru, 3/4 (cm)
+ 0,29 x plocha (cm3) na R3 = 0,83 RSD = 1,99 hřbetního 10.žebru svalu
Podobné rovnice jsou také známé pro hovězí dobytek
a byly přijaty (JSDA a byly vřazeny do působnostních norem.
Rovnice (JSDA pro hovězí dobytek jsou:
% výseku = 51,34 -<5,78 x tlouštka tuku na 12.žebru v palcích)
-(0,0093 x hmotnost čerstvě poraženého zvířete v librách)
-(0,462 x % tuku v ledvinové, pánevní a srdeční oblasti) +(0,740 x plocha jádrové oblasti ve čtver.palcích)
Hodnota výtěžku = 2,5 +(0,25 x tlouštka tuku na 12.žebru v palcích) +(0,0038 x hmotnost čerstvě poraženého zvířete v librách)
-11-(0,2 x % tuku v ledvinové, pánevní a srdeční oblasti)
-(0,32 x plocha jádrové oblasti ve čtver.palcích)
Poloměr zakřiveného členu 46 je přibližně 205 mm. Tento poloměr dovoluje převodníku, aby se pohyboval po oblouku, který odpovídá těsně oblouku živého nebo poraženého zvířete*, měřeném od středové části nebo páteřní kosti živého nebo poraženého zvířete. Další podrobnosti týkající se polohy, v níž se ultrazvukové snímání provádí, jsou uváděny ce spojení s rozborem obr.4.
Nástroj 12 pro získáváni ultrazvukových dat je model 1740/1750 mini-C zařízení, které je k dispozici od Systems Research Laboratories lne., division Arvin/Calspan, Dáyton, Ohio. Mini-C zařízení je schopné probírat A snímaná data a seřizovat digitálně A snímaný signál pro získání macimálních amplitudových výchylek indikativních pro tkáňová rozhraní. Takové probírání nastává, když je nástroj 12 programován pro vytváření dat vysokofrekvencčního režimu (viz. obr.12-16). Alternativně vytváří nástroj 12 vysokofrekvenční snímací signály (viz obr.12A-16A), které jsou digitalizovány pro analýzu. Počítač 14 je osobní počítač, který zahrnuje uzpůosobení pro harddisk a diskety, ROM, RAM, sériový a oaralení vstup a výstup, IEEE 488 GPIB propojovací desku, nejméně jeden Meg paměti RAM, a základní desku založenou na mikroprocesoru Intel 80286 včetně matematického koprocesoru. Počítač 14 také obsahuje monitor, tiskárnu a řídicí desku disku. Znázorněný převodník je model č. 1LD-0106-GP, který je k dispozici od firmy Technisonic. Ultrazvukové převodníky v typickém případě pracují v rozmezí od 0,5 do 7,5 MHz. Tento systém je určen pro práci s různými převodníky s frekvencemi v rozmezí od 0,5 do 7,5 MHz.
Na obr.2 je znázorněno podrobnější blokové schéma ukazující složky řadiče 16.. Řadič 16 obsahuje zdroje energie 50, motorovou řídicí desku 52 vyráběnou firmou Galii (model
-12č. DMC-210) a řídicí desku 54, obsahující mikropočítač uzpůosbený pro sériový vstup a výstup, číslicově-analogový převodník, paralelní vstup a výstup, ROM a RAM. Signály a data vyměňované mezi počítačem 14 z obr.l a řadičem 16 jsou vedeny po signálových drahách 34 a 32. Například napětí z transformátoru lineárního napěťového rozdílu (neznázorněného na obr.2) se digitalizuje řadicí deskou 54 a je vedeno do počítače 14 přes sériové propojení 34. Spínače tlačítkové soustavy 42 jsou sledovány řídicí deskou 54 přes vstupní a výstupová vedení v signálové dráze 56 pro snímání matice tlačítek. Transformátor lineárního napěťového rozdílu LVDT je připojen k řídicí desce 54 přes signálovou dráhu 58. Transformátor LVDT, znázorněný na obr.3a, poskytuje signály nebo informaci o lineárním posunu .do řadiče 16, která je vedena do počítače 14 pro použití při určování polohy převodníku a výpočtu plochy nejdelšího svalu.
Když živé nebo poražené zvíře neodpovídá ve svém poloměru zakřivenému členu 46, zařízení LVDT poskytne informaci o radiální poloze použité pro nalezení mezí tkáňového rozhraní a pro přesné vypočítání tloušťky tuku a plochy nejdelšího svalu. Kromě toho jsou z osazovací jednotky 20 poskytovány signály mezních spínačů do řídicí desky 54 přes signálovou dráhu 60 a do motorové řídicí desky 52. Mezní spínače 74 znázorněné na obr.3a brání přejezd převodníku vzhledem k osazovací jednotce a jsou dobře známy v oboru pro zabraňování poškození zařízení poháněného motorem. Signály z rotačního kodéru 90, znázorněného na obr. 3b, poskytují informaci o posunu do řídicí desky 54 a motorového řadiče 52 po signálové dráze 62. Signály přítomné na signálové dráze 62, signálové dráze 60, a signálové dráze 5 8 jsou všechny reprezentovány signálovou drahou 28 na obr.l. Přípojná stanice 44 je připojena k řídicí desce 54 přes signálovou dráhu 19, jak je znázorněno na obr.l. Na obr. 2 je také znázorněna poháněči deska 64 motoru modelu č. ICB-930 od společnosti Galii. Poháněči deska motoru 64 přijímá energii od zdrojů energie 50 a signály z motorového řadiče
-1352. Poháněči deska 64 motoru dodává poháněči signály do motoru 26 Pro ukládání převodníku náležitě vzhledem k tělu zvířete podél zakřiveného členu 46 . Zdroje energie 50 také poskytují energii do poháněči desky 64 a do řídicí desky 54.
Na obr. 3a a 3b je znázorněna osazovací jednotka 20 podle vynálezu. Deska 66 je připojena k desce 22· Deska 22 je připojena k zakřivenému členu 46. Desky 66 a 67 poskytují fyzický ukládací bod pro ukládání těla živého nebo poraženého zvířete vzhledem k osazovací jednotce 20.· v zásadě se tělo živého nebo poraženého hovězího dobytka nebo prasete ukládá tak, že dělicí nebo středová čára spočívá u desek 66 a 22· Přitom se středová čára nebo páteř živého nebo poraženého zvířete ukládá tak, že radiální střed zakřiveného členu 46 odpovídá přibližně středové čáře nebo páteři těla zvířete.
Na horním povrchu zakřiveného členu 46 poskytuje řetěz 68 účinné mechanické tahové propojení mezi horním povrchem zakřiveného členu 46 a hnacím motorem 26 . Účinné mechanické působení mezi hřídelem motoru 26 a řetězem 68 je umožňováno řetězovým kolem 70. Úložné referenční body pro spočinuti na těle poraženého nebo živého zvířete, uloženého u osazovací jednotky 20, jsou tvořeny nožkami 42· Elektrická spojení mezi nástrojem 12 a osazovací jednotkou,' jakož i mezi řadičem 16 a elektrickými a elektronickými zařízeními uloženými na osazovací jednotce 20 jsou zajišťována konektory 72, tvořícími vhodná elektrická spojovací ústrojí. Elektrická spojeni k osazovací jednotce 20 odpovídají signálovým drahám 22, 24 a 28 na obr.l. Mezní spínače 74 jsou uloženy pro zabránění vyjetí úložného členu 76 převodníku vzhledem k zakřivenému členu 46. Mezní spínače 74 jsou aktivovány vačkami 78 v blízkosti konce dráhových mezí úložného členu převodníku 72· Úl~*ný člen 76 převodníku se posouvá podél, zakřiveného členu 46 poháněcím motorem 26. Volnost pohybu mezi úložným prostředkem 76 převodníku a zakřiveným členem 46 tak, že se úložná člen 76 převodníku může pohybovat podél vnějšího oblouku zakřiveného členu na
-14základě otáčení motoru 26 , je založeno mechanickými připojovacími členy dobře známými v oboru.
K osazovací jednotce je připojen vodní rozdělovač 80, znázorněněný podrobněji na- obr.11, který pohybuje radiálně s ultrazvukovým převodníkem. Vodní rozdělovač 80 zajišťuje vedení pro vodu nebo jiné vhodné spojovací medium k oblasti mezi převodníkem a tělem živého nebo poraženého zvířete pro umožnění spojení ultrazvukovým signálem mezi převodníkem a tělem živého nebo mrtvého zvířete. Na obr.3a a 3b není znázorněna pryžová botka 38, která je však znázorněna ve větších podrobnostech na obr.11.
Mechanický ovladač transformátoru LVDT 82 je mechanicky připojen k rameni 84. Rameno 84 je připojeno k převodníku 36 a pohybuje se radiálně vůči zakřivenému členu 46 ve spojení s výchylkami v radiální ploše těla zvířete. Pomocí transformátoru LVDT 82 je tak k dispozici signál indikativní pro radiální polohu převodníků (”R na obr.4) vzhledem k tělu živého nebo poraženého zvířete, čímž je pomáháno normalizování radiální polohy převodníku vzhledem k referenčním souřadnicovým polohám za účelem umožňování výpočtu tloušťky tuku a plochy nejdelšího svalu s vysokým stupněm přesnosti.
Převodník, uložený v rámic úložného členu 76, 3e tlačen pružinou 86 tak, že še pohybuje volně v radiálním směru směrem k tělu zvířete tak, že pryžová botka 38 tlačí na tělo zvířete lehkou silou o velikosti dvou nebo tří gramů. Dotyková síla botky proti tělu živého nebo poraženého zvířete napomáhá udržovat zásobu vody nebo vhodného spojovacího media v oblasti mezi převodníkem a tělem živého nebo poraženého zvířete za účelem napomáhání signálovému spojení mezi převodníkem a tělem živého nebo poraženého zvxřete. Hadice 40 dodává tlakovou vodu nebo vhodné spojovací medium do rozdělovače 80 spojovacího media. Kabel 88 obsahuje vodiče zajišťující elektrické spojení mezi převodníkem 36 a nástrojem 12 pro získávání ultrazvukových dat. Na hřídeli kodéru 90 je uloženo řetězové kolo 88.. Kodér
-1590 poskytuje zpětněvazební informaci do motorového řadiče 52. na obr.2 a do řídicí desky 54. Rozdělovač 80 spojovacího media obsahuje jazýček 80a pro zajišťování dobrého těsnění mezi botkou, znázorněnou na obr.11, a rozdělovačem £0 spojovacího media.
Miniaturní přírůstkový rotační optický kodér 90 je modelu E116 dostupného od BEI MOtion Systems Company, Computer Products Division, Ca.,USA. Hnací motor 26 je motor s permanentním magnetem a planetovým ozubeným kolem modelu A-1430, dostuponý od TRW. Transformátor LVDT je miniaturní model SMS/GPM-109A dostupný od firmy Schaevitz., Pennsavken, N.J., USA.
Motorový řadič 52 z obr.2 umožňuje vhodné programování motoru 26 pro pohyb úložným členem 76 převodníku do požadované snímací polohy. Může být nahražen různými řídicími systémy motoru, dobře známými v oboru.
Na obr.4 je znázorněn příčný řez zakřiveným členem 46 v těsné blízkosti oblasti průřezu roštěnce nebo pečeně těla 92 živého nebo poraženého zvířete. Na obrázku jsou uvedeny matematické vztahy stanovené, když je tělo 92 zvířete uloženo náležitě v tělsné blízkosti zakřiveného členu 46. Počátkový referenční bod označený X=0, Y=0 tvoří referenční bod, k němuž jsou vztaženy výpočty ve spojení s poloměrem R, jehož střední osa leží v takovém bodě, Že tělo zvířete je náležitě orientováno. V typickém případě má poloměr R délku od 151,25 mm do 176,25 mm. Když se převodník 36 pohybuje podél křivky A, jsou ultrazvukové signály vysílány do těla 92 živého nebo poraženého zvířete a odrazy jsou zjišťovány nástrojem 12. Souřadnice X,Y poloh PK1, PK2, PK3 a PK4 (odpovídajících vrcholům 1,2,3 a 4 tkáňových rozhraní) se určují podle následujících vzorců, uvedebých také na obr.4.
(TOF&uXu) (Vtul<u) (TOEmiu) (Vmili)
X = (Rsin e
-16Když se při každém vrcholů (PKl-4), software tlouštku první· a druhé a radiální polohu předního a ( TOF-fcmjcu ) (VfeviJcxi) ( TOFgva ) (V,vaiu)
Y = R - (R--------------------+ ---------------------COS « ' 2
TOF je zkratka pro dobu letu ultrazvukového signálu (time-of-flight) a V představuje rychlost ultrazvukového signálu v odpovídajících tkáních. Indexy pro tuk a sval udávají, že doba letu a rychlost pro výpočet souřadnic X a Y v polohách PK1 až PK4 jsou pro tuk nebo sval. Úhel -Θ je úhel mezi střední čarou nebo osou Y a polohou převodníku 36 v kterékoli době během snímacího procesu.
snímání zjišťuje poloha různých vykonávaný počítačem 14 určuje třetí tukové vrstvy, jakož i zadního povrchu nejdělšiho svalu, když se převodník 36 pohybuje podél zakřiveného členu 46 a provádí se snímání. Konkrétněji jsou body, v nichž se provádějí ultrazvuková snímání, například každých 3,25 mm podél poloměru pro prvních 50 mm po kterých se převodník 36 pohybuje od středové čáry , každých 6,25 mm pro druhých 50 mm podél poloměru, když se převodník pohybuje podél zakřiveného členu, a každých 3,25 mm pro posledních 50 mm pro posledních 50 mm nebo až do konce posunu převodníku 36 podél zakřiveného členu 46.
Na obr.5 jse znázorněn průřez oblastí roštěnce nebo pečeně živého nebo poraženého zvířete, kde jsou tři oblasti nejdelšího svalu označeny 92a, 92b a 92c. Tyto oblasti jsou dále označovány jako dorsální oblast nejdelšího svalu 92a, hlavní oblast 92b nejdelšího svalu a břišní oblast 92c nejdelšího svalu. Hlavní oblast 92b nejdelšího svalu je vypočítána určením oblasti vymezené v řadě vedle sebe ležících čtyřúhelníků vymezovaných vrcholy PK3 a PK4 a vzájemným sečtením ploch. Plochy dorsální oblasti 92b nejdelšího svalu a břišní oblasti 92c jsou aproximovány podle následujících vzorců. Je-li dorsální tlouštka nejdelšího svalu (měřená podél vnitřního okraje dorsální části 92a
-17nejdelšího svalu) větší nebo rovná 30 mm, potom je plocha dorsální části nejdelšího svalu rovná 1,44 x (tlouštka jádrové části-1) čtverečních palců. Je-li dorsální tlouštka nejdelšího svalu (měřená podél vnitřního okraje dorsální části 92a nejdelšího svalu) větší než 12,5 mm a menší než 30mm, potom je plocha dorsální částí nejdelšího svalu rovná 0,41 x (tlouštka jádrové části-0,21) čtverečních palců. Je-li dorsální tlouštka nejdelšího svalu (měřená podél vnitřního okraje dorsální části 92a nejdelšího svalu) menší nebo rovná 12,5 mm, potom je plocha dorsální části nejdelšího svalu rovná 0 čtverečních palců.
Plocha břišní části 92c nejdelšího svalu se vypočítá podle následujících vzorců. Je-li břišní tlouštka nejdelšího svalu (měřená podél ' vnitřního okraje břišní části 92c nejdelšího svalu) větší nebo rovná 42,5 mm, potom je plocha břišní části nejdelšího svalu rovná 2,2 x (tlouštka jádrové části-3,3) čtverečních palců. Je-li břišní tlouštka nejdelšího svalu (měřená podél vnitřního okraje břišní části 92c nejdelšího svalu) větší než 12,5mm a menší než 42,5mm, potom je plocha dorsální části nejdelšího svalu rovná 0,36 x (tlouštka jádrové části-0,18) čtverečních palců. Je-li břišní tlouštka nejdelšího svalu (měřená podél vnitřního okraje břišní části 92c nejdelšího svalu) menší než 12,5 mm, potom je plocha břišní části nejdelšího svalu uvažována jako nulová.
Na obr.6 je znázorněn čtyřúhelník se čtyřmi stranami, diagonálami a průsečíky stran, označenými pro přehlednost. V souladu s tím se používají následující vzorce pro určování plochy ležící uvnitř určitého čtyřúhelníku. Body, které jsou známé jako definující jednotlivé čtyřúhelníky, které dohromady vytvářejí hlavní část 92b nejdelšího svalu (body PK3 a PK4 určené během snímání) se použijí pro definování čtyřúhelníků, jejichž plochy sečtené dohromady definují celkovou plochu hlavní části 92b nejdelšího svalu s vysokou přesností.
Plocha čtyřúhelníka = 1/4 74 pq - (b+d-a-c)a, kde
P (XTx - XBo)2+ (ΥΤχ - YBO) O z
q = (XTo - ΧΒχ)2+ (YTo - ΥΒχ ) 2 z
a = (XTO - ΧΤχ)2+ (YTo - ΥΤχ) 2 z
b = (XTo - XBO)2+ (YTO - YBO) 2 z
c = (XBo- XBi)2+ (YBO- ΥΒχ)2, a
d = (XTi - XBx)2+ (YTx - ΥΒχ) 2
Obr.7 ukazuje vývojový diagram pro program vykonávaný počítačem 14, který určuje polohy tkáňových rozhraní a koriguje chybná data pro poskytování přesnému měření tlouštky tuku a plochy nejdelšího svalu podle vynálezu. V kroku 150 , jestliže je povel přijatý programem 1, potom vykonávání programu pokračuje v kroku 152, kde program čte data z nástroje 12 pro určování poloh rozhraní. Po kroku 152 vykonávání programu pokračuje v kroku 154. Je-li odpověd na dotaz v kroku 150 ne (no), vykonávání programu pokračuje krokem 154. Jestliže je v kroku 154 přijatý povel 2, potom se v kroku 156 polohy rozhraní pro určitá snímání analyzují a chybná data se korigují. Jestliže není v kroku 154 přijatý povel 2, potom vykonávání programu pokračuje krokem 158. Jestliže je v kroku 158 přijatý povel 3, potom se záznamy tkáně mažou z paměti v kroku 160♦
Na obr.8 je uveden podrobnější vývojový diagram pro čtecí data a pro určování rozhraní tkání v kroku 152 z obr.7. Pochod v softwaru spočívá v určování polohy zadní strany roštěnce nebo pečeně a v dalším postupu pro stanovení polohy převodníku při určování poloh tkáňového rozhraní. Data přijímaná z nástroje 12 počítačem 14 zahrnují snímací číslo, které je sériové číslo připojené ke každé skupině datových slabik definujících jedno snímání a inkrementované s každou touto skupinou, přičemž každé digitalizované jedno snímání obsahuje přibližně 8000 datových slabik. V kroku 180 na obr.8 se získá číslo snímání nebo číslo A snímáni, a v kroku 182 se prohledá tabulka čísel A snímání na duplikáty.
Jestliže je v kroku 184 následujícím po kroku 182 průběžné číslo A snímání číslo, které nebylo před tím
-19použito pro nedávné již přijaté snímání, potom je čítač A snímání a index aktualizován v kroku 186 po kroku 184. Je-li naproti tomu zkouška v kroku 184 negativní, potom vykonávání programu pokračuje krokem 188. Vykonávání programu také pokračuje v kroku 188 následujícím po kroku 186 . V kroku 188 jsou snímané A datové body odpovídající číslu A snímání získanému v kroku 180 čteny přes IEEE 488 propojení 30 počítačem 14.. Následně se v kroku 190 snímaná A data dělí do přibližně 300 skupin s 25 datovými body na skupinu. Dále se pro každou skupinu určenou v kroku 190 vypočítá v kroku 192 střední hodnota. Dále se vykoná v krocích 194 a 196 smyčka pro skupiny dat očíslovaných 1 až 150 pro určení posledního výskytu vrcholové střední hodnoty nad 150 (nebo nad jakoukoli jinou předem určenou vrcholovou hodnotou).
Následně se v kroku 198 určuje začátek navazující tkáně jako minimum, které předchází před posledním vrcholem větším než 150 zjištěným ve smyčce kroků 194 a 196. Následně po kroku 198 se určuje v kroku 200vstupni čas do svalové oblasti jako začátek navazující tkáně. Po kroku 200 se vykonává smyčka v krocích 202 a 204 pro posledních 150 datových skupin, sestávajících z 25 bodů na skupinu, pro určování nejdřívějšího výskytu vrcholu nad předem určenou hodnotou nebo 138 v kroku 204. Smyčka kroků 202 a 204 se vykonává 150 krát s posledními 150 skupinami dat. Po stopadesátém vykonání smyčky program pokračuje v kroku 206, ve kterém se určuje čas výstupu, t.j. čas v němž signál přechází zadní část svalu, jako nejdřívější vrchol, který je větší než 138. Následně v kroku 208 se konec svalové oblasti nastaví jako rovný času výstupu, který je časový bod, v němž byl zjištěn nejdřívější vrchol nad 138 v kroku 206. Následně se provede návrat k vyvolávací rutině.
Na obr.9 je znázorněn podrobnější vývojový diagram pro krok 156 korigování chybných datových bodů z obr.7. Touto rutinou se korigují datová čtení mimo přijatelné meze. Například jestliže poloha B z obr.16 není náležitě lokalizována softwarovýmn algoritmem z obr.8 nebo 10, potom se
-20použijí přilehlá snímací data
j ako pří a d n éf přilehlé snímání) pro stanovení seřízené nebo korigované polohy pro polohu B na obr.16. V kroku 220 se třídí všechna A snímání, která byla tříděna podle čísel snímání záměnovým tříděním, dobře známým odborníkům v oboru programování. Následně v kroku 222 se určuje shluková hodnota pro vstupní časy odpovídající snímacímu číslu 5 až po snímací číslo 8 při použití rutiny K-středních hodnot, která je rovněž dobře známá odborníkům v oboru (kopie programu je připojena za popisem výhodného provedení). Zejména poskytne rutina K-středních hodnot středovou hodnotu pro shluk bodů v souřadnicové rovině X-Y.
Střední hodnota se tak vypočítá pro vstupní časy určené ve snímáních očíslovaných 5 až 8 při použití rutiny v kroku 222. Jestliže následně v kroku 224, je vstupní čas pro snímání 5 minus střední hodnota vstupního shluku větší, než je předem určená mez, potom se v kroku 226 vstupní čas pro snímání nastaví jako rovný střední hodnotě vstupního shluku. Není-li podmínka v kroku 224 uspokojena, potom pokračuje vykonávání programu krokem 228. Následně se v kroku 228 výstupní časy pro snímací čísla 5 až 8 seskupují při používání algoritmu K-středních hodnot, jako bylo provedeno v kroku 222 pro vstupní časy. Když je následně v kroku 230 čas výstupu pro snímací číslo 5 minus střední hodnota výstupního shluku vypočítaná v kroku 228 větší, než je předem určená mez kroku 224, potom se čas výstupu pro snímací číslo 5 nastaví v kroku 232 jako rovný střední hodnotě výstupního shluku.
Jestliže výsledek pro podmínku v kroku 230 je ne potom vykonávání programu pokračuje v kroku 234. V kroku 234 se vykonává smyčka zahrnující kroky 236 a 238, když je A snímací číslo rovné 6 a menší nebo rovné celkovému počtu A snímáni získaných z nástroje 12. Jestliže v kroku 236 je vstupní čas pro příští A snímání minus vstupní čas pro současné A snímání větší, než je předem určená mez, potom je vstupní čas pro příští A snímání nastaven jako rovný
-21vstupnimu času současného A snímáni. Čítač a je čítač pro stanovování indexu v krocích 236 a 238 odpovídajících číslu snímání určenému v kroku 234, které je předmětem zájmu. Číslo snímání se inkrementuje pokaždé smyčkou kroku 234 a 236 tak, že všechny přilehlé časy výstupu se navzájem srovnávají.
Jestliže v jakékoli době není podmínka v kroku 236 uspokojena, potom se vstupní čas pro příští snímání nastavuje jako rovný vstupními času pro současné číslo snímání. Jakmile byla snímací čísla od čísla 6 do posledního snímacího čísla zpracována ve smyčce kroku 234, bude potom program pokračovat krokem 240, ve které smyčka sestávající z kroků 242 a 244 vykonává podobný úkol jako kroky 234 až 238 s ohledem na časy výstupu pro sousední snímáni ve snímáních očíslovaných od 6 do posledního snímání. Jestliže v kroku 242 je čas výstupu pro příští sousední snímání minus doba výstupu pro současné snímání větší, než je předem určená mez, potom je čas výstupu pro příští snímání nastaven jako rovný času výstupu pro současné snímání v kroku 244♦ Po kroku 244 se vykonávání programu vrací do kroku 240, kde smyčka působí, že se číslo snímání zvětšuje o jedničku, až se dosáhne posledního čísla snímání. Když se v kroku 240 snímání, potom vykonávání programu kde se čas vstupu a výstupu, které jsou určeny a revidovány toito rutinou vrací do databáze a záznamy tkáně se aktualizují v kroku 248. Vykonávání programu se potom vrací do vyvolávací rutiny.
Na obr.10 je znázorněno alternativní provedení pro krok 152 čtecích dat a určování rozhranní tkání z obr.7. V tomto provedení se polohy rozhraní tkání nebo souřadnice určují podle alternativního algoritmu. V kroku 250 se činí dotaz na A snímací číslo z nástroje 12 přes IEEE 488 propojení 30 počítačem 14. Nástroj 12 odpovídá snímacím číslem. V kroku 252 počítač vyhledává v tabulce A snímacích čísel v paměti duplikáty. Jestliže se v kroku 254 zjistí, že příslušné A snímací číslo dosud nebylo použito, potom se najde poslední číslo pokračuje krokem 246,
-22vykonává krok 256 a čítač A snímacího čísla se aktualizuje, současně s indexovým čítačem v paměti. Jestliže se v kroku 254 zjistí, že A snímací číslo dosud nebylo použito, potom vykonávání programu pokračuje v kroku 258, ve kterém počítač 14 čte do paměti A snímací datové body z nástroje.12 přes IEEE 488 propojení 30 . Následně se v kroku 260 A snímací data dělí do 300 skupin obsahujících po 25 bodech na skupinu. Dále se v kroku 262 vypočítává střední hodnota každé skupiny určené v kroku 260. Po té se v krocích 264 a 266 pro skupinová čísla 1 až 150 určuje poslední výskyt vrcholové střední hodnoty větší než 150.
Po té, co se plně vykoná smyčka kroků 264 a 266 pro skupinová čísla 1 až 150, vykonává se díle krok 268♦ V kroku 268 se určuje začátek navazující tkáně v souladu s časem výskytu střední hodnoty skupiny určené pro skupinová čísla 1 až 150, která je minimální střední hodnota, která první předchází poslední vrchol určený v kroku 266♦ Dále se . v kroku 270 nastavuje čas vstupu do svalové oblasti jako rovný začátku času navazující tkáně určenému v kroku 268. Dále se v kroku 272 ukládá třístá střední hodnota jako první vrcholová hodnota. Následně se v kroku 274 ukládá dvěstědevadesátádevátá střední skupinová hodnota jako druhá vrcholová hodnota. Po kroku 274 se vykonává smyčka sestávající z kroků 276 až 288 pro skupinová čísla počínaje 300 a smyčkový čítač se nechává inkrementovat hodnotu dolů ke skupinovému číslu 150. V kroku 278 se okamžitá skupinová střední hodnota srovnává se sousedními středními hodnotami pro určování, zda není přítomen nebo nebyl určen vrchol.
Jakmile se jednou dosáhl nebo nalezl vrchol v kroku 278, potom v kroku 280 se vrchol srovnává s vrcholovými hodnotami z kroků 272 a 274♦ Jestliže vrchol je větší než oba okamžité vrcholy, potom se vykonává krok 282 a :—nší vrchol se nahrazuje vrcholem dosaženým v kroku 278. Jestliže není podmínka v kroku 280 splněna, potom se vykonává krok 284, přičemž když je vrcholová hodnota dosažená v kroku 278 větší, než je jeden ze dvou okamžitých vrcholů, potom se
-23vykonává krok 286 a menší z obou vrcholů určených v kroku
272 a kroku 274 se nahrazuje vrcholem dosaženým v kroku 278.
Jestliže podmínka v kroku 284 není splněna, potom se vrchol dosažený v kroku 278 v kroku 288 vymaže. Vykonávání programu pokračuje v kroku 276 následujícím kroky 282, 286 a 288.
Smyčka sestávající z kroků 276 až 288 se vykoná pro sestupná skupinová čísla 300 až 150. Vykonáváni programu potom j pokračuje krokem 290, ve kterém se určuje konec časového údobí roštěnce/pečeně podle polohy posledního okamžitého vrcholu ve skupině středních hodnot vypočítaných pro data.
Poloha této hodnoty odpovídá době letu ultrazvukového signálu a odpovídá tak přímo tlouštce svalové nebo tukové oblasti, která byla určena v souladu s koncem polohy rohraní | tkáně roštěnce nebo pečeně. Po kroku 292 se určuje čas výstupu podle druhého okamžitého vrcholu nebo druhé vrcholové hodnoty, která vyplývá ze smyčky kroků 276 až 288.
Po kroku 292 se vykonávání programu vrací na vyvolávací rutinu.
Obr.11 ukazuje zvětšený pohled na část převodníku 36 s | pryžovou botkou 38 instalovanou přes sestavu převodníku a rozdělovače spojovacího media. Voda nebo jiné spojovací medium, vedené do rozdělovače 80 přes hadici 40 je vedena vnitřně rozdělovačem 80 do dutiny 94 a vyplňuje dutinu 94 tak, že mezi převodníkem 36 a tělem 92 živého nebo poraženého zvířete je přítomná spojovací tekutina. Jazýček 38a válcovité botky 38 zajišťuje těsnění pro tekutinu vzhledem k povrchu těla zvířete, pokud je působeno lehkým tlakem směrem dolů na botku pružinou 86 znázorněnou na obr.3a. Prstenec 30a rozdělovače 80 spojovacího media poskytuje oblast zvětšeného průměru, kde je vytvářeno těsnění pro tekutinu s botkou 38 za účelem vymezování dutiny nebo komory 94 a pro udržování vody v této komoře.
Nyní bude provedeno vysvětlení s odvoláním na obr.12-16, kde jsou graficky znázorněny plné-obrazové” signály vytvářené nástrojem 12 a digitalizované pro následnou analýzu počítačem 14, a to pro polohy 25mm až 125 mm
-24směrem od středové čáry, a dále na odpovídající obr.l2A až 16B graficky znázorňují odpovídající vysokofrekvenční” ultrazvukové signály. V každém z grafických znázornění signálů je přední strana nejdešího svalu označena písmenem A a zadní strana nejdelšího svalu je označena písmenem B. Kromě toho je zádová strana roštěnce nebo pečeně znázorněna vrcholem v polohách C. Konečně je rozhraní mezi první a druhou tukovou vrstvou označeno v polohách D. Tyto vrcholy nebo polohy tkáňových rozhraní jsou primárními indikátory poloh používanými zařízením 10 při určování poloh tkáňových rozhraní a vypočítávání tlouštěk tkání a ploch nejdelšího svalu. Není neobvyklé, objeví-li se v živém nebo poraženém zvířeti třetí tuková vrstva a normálně se přítomnost takové vrstvy projevuje vrcholem v poloze E. V daném obrázku však třetí vrstva tuku není přítomna a vrchol se proto neobjevuje. Dále jsou nejvýznamnější meze rozhraní ty, které jsou zjišťovány v polohách A a B, které definují přední a zadní stranu nejdelšího svalu. Tyto body jsou rozhodující při určeování plochy svalu s velkou přesností.
Na obr.17 je znázorněn vysokofrekvenční snímek vytvořený nástrojem 12 pro živé nebo poražené prase. Meze tkáňových rozhraní jsou v tomto grafickém zobrazení snadněji zjišťovány, a to jako dlsledek zjemnění v kalibraci a nastavení zařízení 10. Polohy A a B vymezují meze nejdelšího svalu. Poloha C označuje zádovou stranu pečeně. Poloha D je rozhraní mezi první a druhou tukovou vrstvou. Dále je poloha E rozhraní mezi druhou a třetí tukovou vrstvou. Obr.17 je příkladem přídavné tukové vrstvy, která je občas přítomná a je zjišťována. Je třeba poznamenat, že vysokofrekvenční nebo plný obrazový signál je totožný pro živé prase nebo odpovídající tělo poraženého zvířete.
Obr.18 ukazuje vysokofrekvenční snímek vytvořený nástrojem 12 pro živý hovězí dobytek nebo odpovídající tělo poraženého zvířete. Meze tkáňového rozhraní se v tomto grafickém zobrazení dají snadněji zjistit v důsledku zjemnění kalibrací a nastavení zařízení 10. Polohy A a B vymezují
-25hranice nejdelšího svalu. Poloha C označuje zádovou stranu roštěnce. Poloha D je rozhraní mezi první a druhou tukovou vrstvou. Poloha F je rozhraní mezi kůží zvířete a první tukovou vrstvou. Je třeba poznamenat, že vysokofrekvenční nebo plný-obrazový snímaný signál je totožný pro živém zvíře a pro odpovídající tělo poraženého zvířete.
Alternativní přístup, využívající více převodníků uspořádaných v rovině, by vedl k získání podobného výsledku jako zařízeni 10. Analogové multiplexory v tomto případě budou přepínat každý převodník na nástroj 12 pro vytváření několika snímání notřebných pro úplnou analýzu těla zvířete. Při použití více převodníků nebude zapotřebí motorů a zpětněvazebního hardwaru.
Na závěr popisu je připojen desetistránkový originální protokol softwaru odpovídající vývojovému diagramu z obr.8 s označením ALG Rozhraní.C. Dále je připojen třístránkový originální protokol psaný v programovacím jazyku C pro standardní program výpočtu K-středních hodnot.
S ohledem na popis vynálezu a jeho schopnost přesně určit tloušťku tuku a jádrové oblasti roštěnce nebo pečeně vyplývá, že se dosahuje zlepšených výsledků ve vztahu ke skutečnému obsahu libového masa ve srovnání se systémy podle známého stavu techniky, které využívají odhadů plochy tkáně a tloušťky tuku.
I když vynález byl znázorněn na popsán podrobně ve výkresech a v předchozím popisu, je tento výkres a popis považován jako ilustrativní a nikoliv jako omezující. Je zřejmé, že bylo předvedeno pouze výhodné provedení a že veškeré změny a obměny, které spadají do myšlenky vynálezu, jsou předmětem ochrany.
-26/* Alg_Rozhrani.c4 ”/ /Toto je funkce vyvolávaná hlavním programem pro určování mezí mezi tukem a svalem, a A-snímacich amplitud v těchto bodech. Výsledky jsou zapsány do celkové struktury typedef Working_Var.(pracovní proměnná).
Vyvolávací parametry: int cmd, dke
- platné A snímání s dalšími, která budou následovat
- žádná další Ά-snímání nebudou následovat
- zruš snímání, neber ohled na data
Pracovní poměnná *wvp, ukazatel na celkovou strukturu pracovních proměnných Tbl_Typ *p, ukazatel na strukturu obsahující pole 50 časových a amplitudových hodnot a počet snímání.
Funkce se vrací na 0, jestliže je OK jakékoli jiné celé číslo, mení-li OK “/
4Í rr
7ř #
£
include < stdio.h>
include <math.h>
include < string.h>
include workval. h
include <conio.h>
define BUFSIZE 1
define PREAMBLE 108
define NUM_PTS 25
define TOTAL_GROUPS 300
define LIMIT 5
define E OK 0
define ENTRY_PK 150
Jí ir define NTHRESH 138
# define XTHRESH 132
define MAX_STRUCT 50
# define TRUE 1
# define FALŠE 0
# define CASE YERO 0
4. if define DIV_2 2.0
int Alg_Interfaces (int cmd, Working_Var wvp, TBl_Typ “p) {
FILÉ “ifpl;
extern float k_mean(float Ctrl, float ctr2, float ctr3, float ctr4);
extern int Sav_New_Tissue_Rec (Working_Var wvp);
extern int Delete_Tissue_Rec (Working_Var *wvap);
char bufl [PREAMBLE1;/ oddělovač vstupního -znaku / int i, j, k; / čítače smyček / unsigned char var3; / digitalizátor A-snímacích dat / int point_value [NUM_PTSl; /” pole bodových hodnot / float ex_val (TOTAL_GROUPS]; / očekávaná hodnota skupiny / static int a__scan_count =0; / součtovač A-snímání / static int a_scan_index =0; / index pole A-snímání / double variance [TOTAL GRODPS] / kolísání skupiny bodů / static int 1; /” číslo A-snímáni / int status; / inspekční stav, ok nebo nepřípustný / float varl, var2; /“ shlukovací hodnoty / float Ctrl, ctr2, ctr3, ctr4 / hodnoty, které mají být shlukovány */ float curr_value, prev_value;· , * běžící a předchozí střední hodnoty */ int flag, end_flag; /” příznaky zachycení vrcholu / float var4, var5, var6, var7; / konec vrcholu předcházející hodnoty “/
-28float var4, var5 , var6, var7 / dočasná hodnota amplitudy a tof / int tissue_rec status; / záznam tkáně prázdný nebo plný */ int count_flag; / záměnové tříděný příznak / int count_flag; / příznak čítače snímání */ char chl; / vstupní zkušební znak / /dočasné hodnoty používané během třídění / float temp_exit_amp, temp_exit_time, temp_entry_amp, temp entry_time;
int temp_exit_amp, temp_exit__time, temp_entry_time;
int temp_scan_num;
typedef struct í / čas a amplituda vrcholu / float time; float value;
}PEAKl;
/ struktury vrcholových hodnot /
PEAKl curr_peak;
PEAKl latest_peak;
PEAK1 end_curr_peak;
PEAKl endlatest peak;
/ získej číslo A snímání / = (int)wvp->WAscanNumber;
/ zkontroluj na duplikáty čísel snímání / i = 0;
count_flag - FALŠE;
zatímco ((i<a_scan_count1&&Icount flag == FALŠE)) í jestliže (p-'’Tbl(a_scan_count ] .scan_num == 1) couut_flag - TRUE; i + +;
} jestliže ((count_flag == FALŠE] && lemd == a_scan_count++;
1) ) í
-29a_scan_index = a_scan_count - 1;
} /” přiřad jména souborů '/ ifpl = fopen(wvp->WAscanFilename, rb);
/ čti v identifikačních datech A-snímání ”/ fread (bufl, PREAMBLE, 1, ifpl);
/ inicializuj očekávanou hodnotu a kolísavá pole / pro (k = 0; k < TOTAL_GRO(JPS; k++) { ex_val(k] = 0.0?
í /” čti ve skupinách dat a vypočítej očekávanou hodnotu */ pro (i = 0; ‘i < TÓTAL GROUPS; i + +)í pro (j = 0; j< NUM_PTS; j++){ fread <&var3, BUFSIZE, 1, ifpl);
if (var3 < 127) var3 < 254 - var3;
point_value[j] = var3;
ex_val[i] = ((float)point_value[j] + ex_val[il;
) ex_val(i] /= ( f loat) NUM__PTS ;
{ / konec smyčky 300 ”/ /w uzavři soubor **/ fclose (ifpl);
/“ snímej 300 bodů a zvol meze / / inicializuj vrcholové hodnoty / curr_peak.value = 0.0;
curr_peak. tirae =R, latest_peak.value = 0.0;
latest_peak.time = 0;
end_curr_peak.value = 0.0;
end_curr_peak.time = 0;
-30end_lastest_peak.time = 0;
prev_value = 0.0;
end_prev_value = 0.0;
flag = 0;
end_flag = .0;
/’ prohlédni prvních 150 skupin a zaznamenej čas “/ / poslední vrchol, jehož střední hodnota je větší než 150 ’/ /” aktualizuj hodnotu vrcholu jako vzrůst po sobě následujících hodnot ”/ pro (i = 0; i < 150; i++){ jestli ((ex_valC11>ENTRY_PK)&&(ex_val(i] > prev_value))í curr_peak.value = ex_val(í]; curr_peak.time - i;
flag =1; /w umožni zachycení posledního vrcholu ~ / /* zadrž poslední vrchol dříve než hodnota klesne ”/ jestli <(ex_val[i] < prev_val = cuee_peak.value;
latest__peak .value - curr_peak.time; latest_peak.time = curr_peak.time;
flag = 0; / dovoluje zachycení, pouze jednoho vrcholu **/ }
/” aktualizuj předchozí hodnotu před navrácením na ” / /” začátek smyčky “/ prev_value = ex__val[il;
/“ přejdi zpět z posledního vrcholu na minumum pro zahrnutí všech připo ju jícicii se tkání ve svalové oblasti / /“ inicializuj proměnné pro smyčku */ prev_value = latest_peak_value;
curr_value = 0.0;
i = latest_peak.time;
-31zatímco Upřev_value > curr_value) (prev_value > =
THRESH))í prev_value = ex_valtil; i—;
curr_value = ex_val[i];
!
/ přidej vstupní data pro poslední A-snímání / var4 = curr_value;
var5 = (float) (—il;
/* připrav se na zjištění konce jádrové oblasti roštěnce “/ / vyšetři 150 středních hodnot počínaje poslední a přejdi w/ / směrem ke středu */ / práh amplitudy je 138 / pro (i - 299; i>180; i--){ jestliže Uex_valti] > XTHRESH) && (ex_val[il > end prev value)){ end curr peak.value = ex_vallil; end_curr_peak.time = i;
end_flag = 1; / umožni zachycení posledního vrcholu */ }
/ aktualizuj poslední vrchol, když hodnoty klesají ”/ jestliže Uex_val[i] < end_prev_value) && (end_flag == 1 ) ) í end_latest_peak.value = end peak.value; end_latest_peak.time = end_curr_peak.time; end_flag =0; /“ dovoluje zachycení pouze jednoho vrcholu */ end_prev_value = ex_valtil; /* aktualizuj předchozí hodnotu ’/ var6 = end_latest_peak.value;
var7 = end_latest_peak.time;
-32V /* jestliže A snímání je platné, zaíed data do dočasné paměti pro pozdější prohlídku ”/ jestliže (cmd == 1){ p->Tbl[a_scan_index].entry_amp = var4; p->Tbl (a_scan__index ] .entry_time = var5/DIV_2; p->Tbl[a_scan_index].exit_amp = var6; p->Tbl[a_scan_index].exit_time - var7/DIV_2; p->Tbl(a_scan_index].scanjiun =1;
printf(”\n%d%.2f %.2f, l,p->Tbl[a_scan_index].entry time, p->Tbl[a_scan_index].exit time); */ status= 0;
} i = 0 do{ printf ( n%d. 2f %. 2f ,p->Tbl [ i ] . entry__time, p->Tbl(i].exit_time);
jestliže (cmd == 2)f / vytřid data A-snímání podle čísel A snímání */ zatímco (isortedH sorted = TRUE;
pro (j = 0; j < a_scan_count -1; j + +H if (p->Tbl[j].scan_num > p->Tbl[j+1].scan_num){ sorted = FALŠE;
temp_scan__num = p->Tbl [ j ] . scan_num; temp_exit_amp = p->Tbl[j].exit_amp; temp__exit_time = p->Tbl í j ] . exit__time; temp_entry_amp = p->Tbl [ j ] .entry__time; temp_entry_time = p-Tibltj1.entry_time;
p->Tbl [ j ] . scan__num - p->Tbl [ j+1 ] . scan_num p->Tbltj].exit_amp = p->Tbl(j+1].exit_amp p-^Tbl(j].exit_time = p->Tbl[j+13.exit_time
-33p->Tbl[j1. entry_amp = p->Tbl[j+11.entry_amp p->Tbl[j].entry_time ~ p->Tbl[j+11.entry_time p->Tbl[j+1].scan_num = temp_scan_num; p->Tbl[j + 1].exit_amp = temp_exit_amp; p->Tbl[ j + 1 ] .exit__time = temp_exit_time; p->Tbl[j+1].entry_time = temp_entry_time; p->Tbl ( j + 1 ] . entry_time = temp__ent ry_time;
I }
} / doby začátku shluků 5 až 8 “/
Ctrl - p->Tbl[5].entry_time; j ctr2 = p->Tblí6].entry_time;
ctr3 = p->Tbl[7].entry_time;
ctr4 = p->Tbl[8].entry_time;
varl = k__mean (Ctrl, ctr2, ctr3, ctr4);
/” varl je střed dob začátků shluků */
a / doby konců shluků 5 až 8 ”/
Ctrl = p->Tbl[5].exit_time;
ctr2 = p->Tbl[6].exittime;
ctr3 = p->Tbl[7].exit_time;
ctr4 = p->Tbl[8].exit_time;
var2 = k_mean(ctrl, ctr2, ctr3, ctr4); j /” var2 je střed dob konců _ shluků */ printf(xn%.2f %.2f,varl, var2);
/ interpoluj vstupní body v případě potřeby “/ pro (i - 6; i < a_scan_count - 4; i + +) { /’ srovnej bod s jeho nejbližším sousedem '/ if ( fabs ( p->Tbl ( i ] .entry_time - p->Tbl( i-11 . entry__time) >
LIMIT) p->Tbl[ 11 .entry_time - p-'-’Tbl[ i-11 .entry_time;
}
-34/” interpoluj výstupní body v případě potřeby */ pro (i = 6; i < a_scan_count - 4; i++) { /” srovnej bod s jeho nejbližším sousedem ”/ if <fabs(p->Tbl[i].exit_time - p->Tbl [ i-1 ] .exit__time)
LIMIT) p->Tbl[11.exit_time - p->Tbl(í-11.exit_time;
} i - 0;
do f printf(\n%d %.2f %.2f, 1,p->Tbl[i].enry_time p->Tblíi].exit_time);
X + + ;
I zatímco (i < 20);
chl = getch();
pro (i = 20; i < a_ scan_count; i++) printf(\n%d %.2f %.2f, 1,p->Tbl[i].enry_time p->Tbl[il.exit_time);
/ vyšli změněné hodnoty zpět do hlavní struktury pro (i = 0; i < a_scan_count; i++) í wvp->WEntryAmplitudě = p->Tbl(i I,entry_amp; wvp->WEntryTof = p->Tbl[i].entry_time; wvp->WExitAmplitude - p-z^Tbl ( i ] . exit_amp; wvp->WExitTof = p->Tbl[i].exit_time; wvp->WAscanNumber = p->Tbl[ i] .scan__num;
/” aktualizuj záznam tkáně ”/ tissue__rec_status = Sav_New__Tissue_Rec (wvp) ; status - tissue__rec_status;
/ je-li udávána chyba, pokus se zrušit záznam */ jestliže (tissue_rec_status) { tissue_rec_status = Delete_Tissue_Rec(wvp); jestliže (tisssue_rec_status) { /“ trvá-li chyba, přeruš ”/ status = tissue_rec_status;
-35i = a_scan_count;
else status = tissue rec status;
} p->Cnt ~ a_scan_count; /” vrať celkové a čítání / a_scan_count = 0;
} / konec pro podmínku jestliže pro cdm - 2 / /* smazej záznamy tkáně, jestliže bylo snímání zrušeno ”/ jestliže (cmd == 3) { a_scan_count = 0;
/ nastav všechny hodnoty Tof a Amplitud na nulu */ wvp->WEntryAmplitude = 0.0;
wvp->WEntryTof =0.0;
wvp->WExitAmplitude = 0.0;
wvp->WEntryTóf = 0.0;
/” inicializuj Tof a Amplitudu všech záznamů tkáně */ pro (i = 0; i < MAX_STRUCT; i++) { wvp/>WAscanNumber = i + 1;
tissue_rec_status = Delete__Tissue_Rec(wvp); jestli (tissue_rec_status) { /” je/li chyba, přeruš w/;
status = tissue_rec_status; i = MAX_STRUCT;
else status = tissue rec status;
return status;
-35a,/” k_střední.c / /” implementace algoritmu K-středních hodnot pro určení dvou středů shluků skupiny bodů ”/ #include <stdio.h>
#include <stdlib.h>
#include <math.h>
#define CTR_OFFSET 10 float k_mena(float Ctrl, float ctr2, float ctr3 , float ctr4) {
float bagl(5], bag2[51; /“ pole pro uložení dat shluků bodů '/ float sumbagl, sumbag2;. /” součet bodů ve shluku “/ · float centerl, center2; / počáteční středyshluků / float newcenterl, newcenter2; / aktualizované středy shluků / int bagl_num_items, bag2_num_items; počet položek ve shlucích ”/ int i,k; / index čítače ’/ int bagl_finál_val, bag2_finál_val; /* konečné velikosti shluků / typedef structí /” struktura datových bodů “/ float peak_time; float peak_value·;
} points;
points region (4); /w pole struktur bodových dat “/ / inicializuj proměnné */ centerl = 0.0;
center2 = 0.0; newcenterl = Ctrl; newcenter2 = ctr2; bagl_num_items = 0; bag2_num_items =0; sumbagl = 0.0;
sumbag2 = 0.0;
regiont0].peak_time = Ctrl; regiont1].peak_time = ctr2; regiont2].peak_time = ctr3; region[3].peak_time = ctr4;
pro (i = 0; i < 5; i++) { bag-1 [ i ] - 0 ; bag2(i] - 0;
í do { centerl = newcenterl; center2 = newcenteř2; for (i = 0; i < 4; i++) { jestli (fabs(regionti].peak_time - centerl) < fabs(regionti].peak_time - center2))í bagltbagl_num_items] = regionti].peak time;
bagl_num__items + +;
} elseí bag2tbag2_num_items1 - regionti].peak time;
bag2_num_items++;
) }
/ aktualizuj střed #1 ”/ pro (i = 0; i < baglt i];
í sumbagl += baglti];
jestli (bagl_num_items > 0) newcenterl = sumbagl/(float)bagl_num_items;
/* aktualizuj střed #2 / pro (i = 0; i < bag2til;
sumbag2 += bag2ti]; jestli (bag2_num_items > 0)
-3£cnewcenter2 = sumbag2/(float)bag2_num_iteras;
/ znovu nastav proměnné pro příští iteraci */ sumbagl = 0.0; sumbag2 = 0.0;
printf (\n\n%d, bagl_num_items); printf (\n%f, newcenterl); printf (\n%d, bag2_num_items); printf 9\n%f, newcenter2); bagl_final_val = bagl_num_items; bag2_final_val = bag2_num_items; bagl_num_items = 0 bag2_num_items = 0; pro (i = 0; i < 5; i++)í bagl[i] - 0.0; bag2íi] = 0.0;
} zatímco ((centerl 1 =newcenterl) íj (center2 newcenter2));
jestli (bagl_final_val > bag2_final_val) return newcenterl;
else return newcenter2;

Claims (26)

1. Zařízení pro nenásilné hodnoceni živého nebo poraženého zvířete, obsahující ultrazvukový impulzový a přijímací prostředek pro vysílání impulzových signálů a pro přijímání ultrazvukových signálů, přičemž tento impulzový a přijímací prostředek vytváří řadu ultrazvukových signálů odpovídajících uvedeným přijatým odraženým ultrazvukovým signálů, poháněči prostředek pro ukládání ultrazvukového impulzového a přijímacího prostředku podél předem určené dráhy a v dotyku s tělem živého nebo poraženého zvířete, přičemž tento poháněči prostředek vytváří signál polohy odpovídající relativní poloze uvedeného ultrazvukového zdroje impulzů a přijímače vzhledem k tělu 2vířete a prostředek pro analýzování uvedených ultrazvukových signálů a uvedeného polohového signálu pro vytvoření signálu libového podílu odpovídajícího obsahu libového masa v těle živého nebo poraženého zvířete.
2. Zařízení pro nenásilné hodnocení živého nebo poraženého zvířete, obsahující ultrazvukový převodník zahrnující prostředek pro vysílání ultrazvukových signálů a prostředek pro zjišťování odrazů ultrazvukových signálů a vytváření odpovídájícícího ultrazvukového signálu, prostředek pro poskytování budicího signálu do uvedeného ultrazvukového převodníku, mající budicí vstup a reagující na signály vedené na uvedený budicí vstup a vytvářející uvedený budicí signál, ukládací prostředek připojený k uvedenému převodníku, zahrnující polohový vstup, přičemž tento ukládací prostředek je uložen v těsné blízkosti k tělu živého nebo poraženého zvířete tak, že uvedený ultrazvukový převodník je ultrazvukově spojen s tělem živého nebo poraženého zvířete, přičemž uvedený uklá^«aoí prostředek pohybuje uvedeným převodníkem relativně vzhledem k tělu živého nebo poraženého zvířete na základě signálů dodávaných na uvedený polohový vstup, kódovací prostředek připojený k uvedenému ukládacímu prostředku pro poskytování polohového
-37zpětněvazebního signálu podle polohy uvedeného ukládacího prostředku, a procesorový prostředek pro sledování uvedeného polohového zpětněvazebního signálu a poskytování polohového signálu na uvedený polohový vstup, takže uvedený ukládací prostředek pohybuje uvedeným převodníkem do jedné z řady předem určených poloh u těla zvířete, přičemž uvedený procesorový prostředek sleduje uvedené ultrazvukové signály a určuje plochu nejdelšího .svalu živého nebo poraženého zvířete a tlouštku tukových vrstev u nejdelšího svalu v předem určené oblasti průřezu roštencem nebo pečení uvedeného živého nebo poraženého zvířete.
3. Způsob nenásilného hodnocení živého nebo poraženého zvířete vyznačený tím, že se použije ultrazvukové jednotky, která se dotýká těla živého nebo poraženého zvířete v předem určeně.poloze a která vysílá a přijímá ultrazvukové signály a vytváří odrazový signál odpovídající přijatým ultrazvukovým signálům, uvedená ultrazvuková jednotka se ukládá v dotyku s tělem živého nebo poraženého zvířete v předem určené poloze těla živého nebo poraženého zvířete, uvedenou ultrazvukovou jednotkou se pohybuje po předem určené dráze při udržování dotyku mezi uvedenou ultrazvukovou jednotkou a tělem živého nebo poraženého zvířete, uvedený odrazový signál v řadě poloh podél uvedené předem určené dráhy se ukládá pro vytvořeni souboru uložených odrazových signálů a uvedený soubor uložených odrazových signálů se analyzuje a určuje se z něj třída obsahu libového masa pro živé nebo poražené zvíře.
4. Způsob podle nároku 3 vyznačený tím, že se použije zakřivený člen vymezující uvedenou předem určenou dráhu a odpovídající zakřivení těla zvířete v předem určené poloze tohoto těla, použije se motorizovaného zařízení schopného pohybovat se podél uvedeného zakřiveného členu, přičemž uvedené motorizované zařízení poskytuje zpětněvazební polohové signály odpovídající poloze uvedeného motorizovaného zařízení vzhledem k uvedenému zakřivenému členu, přičemž se dále uvedená ultrazvuková jednotka připojí k uvedenému za-38křivenému členu, a uvedené motorizované zařízení se nabuzuje pro pohybování uvedenou ultrazvukovou jednotkou podél uvedené předem určené dráhy, přičemž se současně ukládají uvedené odrazové signály a uvedený zpětnovazební signál pro každý odrazový signál.
5. Způsob podle nároku 4 vyznačený tím, že se při analyzování souboru uložených odrazových signálů uvedený odrazový signál digitalizuje pro vytvoření většího počtu souborů číslicových dat, přičemž každý datový soubor popisuje obzvláštní odrazový signál, každý datový soubor se dělí na předem určený počet skupin datových bodů, vypočítá se střední hodnota pro každou ze skupin datových bodů, určuje se čas vstupu odpovídající jedné z uvedených středních hodnot majících hodnotu vyšší, než je první předem určená vrcholová mez pro první polovinu uvedených skupin datových bodů, určuje se čas výstupu odpovídající jedné z uvedených středních hodnot mající hodnotu přesahující druhou předem určenou vrcholovou mez pro uvedenou druhou polovinu uvedených skupin datových bodů, určuje se poloha fyzického začátku svalové oblasti těla zvířete, která je v těle zvířete poloha časově odpovídající času vstupu, určuje se poloha fyzického konce svalové oblasti těla zvířete, která je poloha v těle zvířete časově odpovídající uvedenému času výstupu, a vypočítá se hodnota svalové plochy založená na uvedeném času vstupu a na uvedeném času výstupu určených pro každý odrazový signál a založená na uvedeném polohovém zpětněvazebním signálu, který defřnuje polohu uvedené ultrazvukové jednotky vzhledem k tělu zvířete pro každý z uvedených odrazových signálů.
6. Způsob podle nároku 5 vyznačený tím, že se určují z uvedených časů vstupu a časů výstupu polygonální tvary pro sousední odrazové signály a vypočítává se plocha uvedených polygonů, načež se plocha těchto polygonů sečte pro určení celkové svalové plochy.
7. Způsob podle nároku 6 vyznačený tím, že sval těla zvířete je nejdelší sval, přičemž se při způsobu odhaduje
-39plocha břišní části nejdelšího svalu a dorsální části nejdelšího svalu pro dosažení celkové hodnoty plochy nejdelšího svalu.
8. Způsob podle nároku 4 vyznačený tím, že se při analyzování souboru uložených odrazových signálů uvedený odrazový signál digitalizuje pro vytvoření většího počtu souborů číslicových dat, přičemž každý datový soubor popisuje obzvláštní odrazový signál, každý datový soubor se dělí na předem určený počet skupin datových bodů, vypočítá se střední hodnota pro každou ze skupin datových bodů, určuje se čas vstupu odpovídající jedné z uvedených středních hodnot majících hodnotu vyšší, než je první předem určená vrcholová mez pro první polovinu uvedených skupin datových bodů, určuje se čas výstupu stanovením poslední z uvedených středních hodnot jako první vrcholová hodnota a druhá vrcholová hodnota v obráceném pořadí se srovnává každá s uvedené poloviny uvedených středních hodnot s uvedenou první a druhou vrcholovou hodnotou, a jestliže jedna z uvedených středních hodnot je větší, než jsou obě uvedené první adruhé vrcholové hodnoty, potom se nahražuje menší z uvedených první a druhé vrcholové hodnoty uvedenou střední hodnotou, a jestliže je uvedená střední hodnota větší, než je uvedená první a druhá vrcholová hodnota, potom se nahražuje menší z uvedených první a druhé vrcholové hodnoty uvedenou střední hodnotou, určuje se poloha fyzického začátku svalové oblasti těla zvířete, která je poloha v těle zvířete odpovídající časově času vstupu, určuje se poloha fyzického konce svalové oblasti těla zvířete, která je poloha v těle zvířete odpovídající časově uvedenému času výstupu, a vypočítá se hodnota svalové plochy založená na uvedeném času výstupu a na uvedeném času výstupu určených pro každý odrazový signál a založená na uvedeném polohovém zpětněvazebníra signálu, který definuje polohu uvedené ultrazvukové jednotky vzhledem k tělu zvířete pro každý z uvedených odrazových signálů.
9. Zařízení podle nároku 1 vyznačené tím, že uvedená
-40předem určená dráha je vymezována zakřiveným členem a uvedený poháněči prostředek obsahuje motor, který dopravuje uvedený impulzový a přijímací prostředek podél uvedeného zakřiveného členu, přičemž uvedený poháněči prostředek dále obsahuje pružný pohybovací prostředek pro pružné pohybování uvedenými impulzovým a přijímacím prostředkem po dráze v podstatě kolmé k uvedenému zakřivenému členu a pro podporování kontaktu mezi tělem zvířete a uvedeným impulzovým a přijímacím prostředkem, a přičemž uvedený polohový signál sestává ze signálu posunu odpovídajícího relativní vzdálenosti o níž je uvedený impulzový a přijímací prostředek posunut z uvedené předem určené dráhy a dráhového signálu odpovídajícího relativní poloze uvedeného impulzového a přijímacího prostředku podél uvedené předem určené dráhy definované uvedeným zakřiveným členem.
10. Zařízení podle nároku 9 vyznačené tím, že uvedený prostředek pro analyzování zahrnuje procesorový prostředek pro digitalizování a ukládání řady odpovídajících uvedených ultrazvukových signálů, signálu posunu a dráhového signálu, prostředek pro určování poloh mezí rozhraní svalové a tukové tkáně v každém z uvedených ultrazvukových signálů, prostředek pro výpočet odpovídající plochy svalové tkáně z uvedených poloh mezí rozhraní svalové a tukové tkáně a odpovídajících uvedeným signálům posunu a uvedeným dráhovým signálům, čímž se vytváří uvedený signál obsahu libového masa.
11. Zařízení podle nároku 10 vyznačené tím, že se mezní polohy rozhraní svalové a tukové tkáně v každém ultrazvukovém signálu určují uvedeným procesorovým prostředkem podle algoritmu sestávajícího z rozdělení každého digitalizovaného ultrazvukového signálu na předem určené množství datových bodů, vypočítání střední hodnoty pro každou z uvedených skupin datových bodů, určování časů vstupu do svalové tkáně analyzováním první poloviny uvedených středních hodnot pro ověření nejposlednějšího výskytu jedné z uvedených středních hodnot majících hodnotu pře-41*·* sahující první předem určenou vrcholovou mez a určování času výstupu ze svalové tkáně analyzováním druhé poloviny z uvedených středních hodnot pro ověřeni posledního výskytu jedné z uvedených středních hodnot mající hodnotu přesahující druhou předem určenou vrcholovou mez.
12. Zařízení podle nároku 11 vyznačené tím, že uvedená předem určená dráha je půlkruhový oblouk.
13. Zařízení podle nároku 12 vyznačené tím, že sousední z uvedených časů vstupu do svalové tkáně a časů výstupu ze svalové tkáně ve spojeni s odpovídajícími z uvedeného výstupního signálu a uvedeného dráhového signálu definují jednotlivé čtyřúhelníky, jejichž sečtené plochy tvoří jimy vymezovanou svalovou plochu.
14. Zařízení podle nároku 13 vyznačené tím, že procesorový prostředek obsahuje počítač mající paměť ROM, paměť RAM, sériový vstup a výstup, paralelní vstup a výstup, přičemž tento počítač přijímá uvedený signál posunu a uvedený dráhový signál z uvedeného poháněcího prsotředku a uvedený ultrazvukový signál z uvedeného impulzového a přijímacího prostředku, přičemž uvedený počítač také dodává poháněči signál do uvedeného motoru uvedeného poháněcího prostředku, čímž působí, že uvedený motor pohybuje uvedeným impulzovým a přijímacím prostředkem do jedné z více poloh podél uvedené předem určené dráhy vymezované uvedeným zakřiveným členem.
15. Zařízení podle nároku 12 vyznačené tím, že je uloženo u oblasti roštěnce nebo pečeně těla zvířete a pohybuje se v podstatě podél žeber zvířete při současném ultrazvukovém určování plochy nejdelšího svalu, a přičemž se odhaduji břišní část nejdelšího svalu a dorsální část nejdelšího svalu.
16. Zařízení podle nároku 15 vyznačené tím, že obsahuje prostředek pro připojování uvedených ultrazvukových impulzových signálů k tělu zvířete, kódovací prostředek připojený k uvedenému motoru a zabírající do uvedeného zakřiveného členu pro vytváření uvedeného dráhového signálu.
-42a převodníkový prostředek lineárního posunu připojený k uvedenému impulzovému a přijímacímu prostředku pro vytváření uvedeného dráhového signálu.
17. Zařízení podle nároku 16 vyznačeně tím, že uvedený prostředek pro připojování je tekutinový rozdělovač, který vymezuje nádobu na tekutinu obklopující uvedený ultrazvukový impulzový a přijímací prostředek, když je uvedený ultrazvukový impulzový a přijímací prostředek tlačen'do dotyku s uvedeným tělem zvířete, přičemý uvedená tekutina pro ultrazvukové spojení je vedena do uvedeného rozdělovače tekutiny pro udržování spojovací tekutiny mezi uvedeným tělem zvířete a uvedeným ultrazvukovým zdrojem impulzů a přijímačem.
18. Zařízení podle nároku 10 vyznačené tím, že uvedené polohy mezí rozhraní svalové a tukové tkáně v každém ultrazvukovém signálu se určují podle algoritmu sestávajícího z dělení každého digitalizované ultrazvukového signálu do skupin datových bodů, vypočítání střední hodnoty pro každou ze skupin datových bodů, určování času vstupu do svalové tkáně analyzováním první poloviny uvedených středních hodnot pro ověření posledního výskytu jedné z uvedených středních hodnot majících hodnotu přesahující první předem určenou vrcholovou mez, a určování času výstupu stanovením poslední z uvedených středních hodnot jako první vrcholové hodnoty a druhé vrcholové hodnoty a srovnáváním v obráceném pořadí každé z uvedené' poloviny uvedených středních hodnot s druhou vrcholovou hodnotou, a jestliže středních hodnot je větší, než jsou obě uvedené první a druhé vrcholové hodnoty, potom se nahražuje menší z uvedených první a druhé vrcholové hodnoty uvedenou střední hodnotou, a jestliže jé uvedená střední hodnota větší, než je uvedená první a druhá vrcholová hodnota, potom se nahražuje menší z uvedených první a druhé vrcholové hodnoty uvedenou střední hodnotou.
19. Zařízení podle nároku 18 vyznačené tím, že sousední z uvedených časů vstupu do svalové tkáně a časů výstupu ze svalové tkáné ve spojení s odpovídajícími z uveuvedenou první a jedna z uvedených
-43deného signálu posunu a uvedeného dráhového signálu vymezují jednotlivé čtyřúhelníky, jejichž sečtené plochy definují jimi vymezovanou svalovou plochu,
20. Zařízení podle nároku 19 vyznačené tím, že obsahuje rozdělovač tekutiny připojený k uvedenému impulzovému a přijímacímu prostředku a vymezující nádobu obklopující uvedený impulzový a přijímací prostředek, když je uvedený impulzový a přijímací prostředek přitlačován do styku s uvedeným tělem zvířete, přičemž ultrazvuková spojovací tekutina se vede do uvedeného rozdělovače pro udržování a maximalizování ultrazvukového spojeni mezi uvedeným tělem zvířete a uvedeným ultrazvukovým zdrojem impulzů a přijímačem.
21. Zařízeni podle nároku 2 vyznačené tím, že ukládací prostředek pohybuje uvedeným převodníkem podél předem určené dráhy vymezované zakřiveným členem, a obsahuje pružný prostředek pro tlačení uvedenéhu ultrazvukového převodníku do dotyku s uvedeným tělesem zvířete, přičemž uvedený pružný obsahuje lineární převodníkový prostředek pro vytvářeni pro vytváření signálu posunu odpovídajícího relativnímu pohybu uvedeného převodníku s ohledem na uvedenou předem určenou dráhu, a přičemž uvedený procesorový prostředek přijímá uvedený signál posunu a normalizuje uvedené ultrazvukové signály v souladu š uvedeným signálem posunu pro ověřování tlouštky tukových vrstev a průřezové plochy nejdelšího svalu o
22. Zařízeni podle obsahuje rozdělovač tekutiny, nároku 21 vyznačené tím, že připojený k uvedenému ultrazvukovému převodníku, který vymezuje nádobu na tekutinu obklopující uvedený převodník, když je uvedený ultrazvukový převodník tlačen do dotyku s uvedeným tělem zvířete a přičemž spojovací ultrazvuková t>_^utina se vede do uvedeného rozdělovače tekutiny pro udržování a maximalizování ultrazvukového spojení mezi uvedeným tělem zvířěte a uvedeným ultrazvukovým převodníkem.
23. Zařízení podle názoru 22 vyznačený tím, že
-44procesorový prostředek obsahuje prostředek pro digitalizování a ukládání řady uvedených ultrazvukových signálů a odpovídajícího z uvedených zpětněvazebních signálů pro každý z uvedených uložených ultrazvukových signálů, prostředek pro zjišťování hodnot vrcholového signálu a určování mezních poloh rozhraní svalové a tukové tkáné od každého z uvedených uložených ultrazvukových signálů a vytváření hodnoty času vstupu a hodnoty času výstupu pro každý ultrazvukový signál, čímž vymezuje oblast nejdelšího svalu, když každý z ultrazvukových signálů vstupuje do nejdelšiho svalu a vystupuje z něj, a prostředek pro vypočítávání plochy nejdelšího svalu z uvedených hodnot času vstupu, času výstupu a odpovídajících z polohových zpětněvazebních signálů.
24. Zařízení podle nároku 23 vyznačené tím, že uvedený procesorový prostředek je počítač mající analogový vstup a výstup, číslicový vstup a výstup, paměť RAM a paměť ROM.
25. Zařízení podle nároku 24 vyznačené tím, že uvedené hodnoty času vstupu, uvedené hodnoty času výstupu a uvedené polohové zpětněvazební signály definují řadu vedle sebe ležících čtyřúhelníků, jejichž součet se rovná ploše nejdelšího svalu.
26. Zařízení podle nároku 25 vyznačené tím, že obsahuje prostředek pro odhadování plochy břišní části nejdelšího svalu a dorsální části nejdelšího svalu vzhledem k relativnímu tvaru nejkrajnějších z uvedených čtyřúhelníků, které vymezují plochu uvedeného nejdelšího svalu.
CS921993A 1991-06-28 1992-06-26 Process and apparatus for non-destructive evaluation of meat CZ199392A3 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US07/722,914 US5353796A (en) 1991-06-28 1991-06-28 Non-invasive device and method for grading meat

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ199392A3 true CZ199392A3 (en) 1993-09-15

Family

ID=24903958

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS921993A CZ199392A3 (en) 1991-06-28 1992-06-26 Process and apparatus for non-destructive evaluation of meat

Country Status (20)

Country Link
US (1) US5353796A (cs)
EP (1) EP0523865B1 (cs)
JP (1) JPH05232090A (cs)
KR (1) KR930000936A (cs)
CN (1) CN1070734A (cs)
AT (1) ATE133252T1 (cs)
AU (1) AU646744B2 (cs)
CA (1) CA2072458A1 (cs)
CZ (1) CZ199392A3 (cs)
DE (1) DE69207665T2 (cs)
DK (1) DK0523865T3 (cs)
ES (1) ES2084942T3 (cs)
GR (1) GR3019054T3 (cs)
IE (1) IE74887B1 (cs)
IL (1) IL102283A (cs)
NO (1) NO922509L (cs)
NZ (1) NZ243357A (cs)
RU (1) RU2066450C1 (cs)
SK (1) SK199392A3 (cs)
ZA (1) ZA924618B (cs)

Families Citing this family (48)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DK170787B1 (da) * 1992-10-28 1996-01-15 Sfk Technology As Apparat til undersøgelse af slagtekroppe
GB9302601D0 (en) * 1993-02-10 1993-03-24 Commission Meat & Livestock Monitoring characteristics of meat
GB2289763B (en) * 1993-02-10 1996-11-13 Commission Meat & Livestock Monitoring eating quality of meat
WO1994025857A1 (en) * 1993-05-04 1994-11-10 Brisalebe Ag Evaluating animals using eye characteristics
US5836880A (en) * 1995-02-27 1998-11-17 Micro Chemical, Inc. Automated system for measuring internal tissue characteristics in feed animals
US5573002A (en) * 1995-02-27 1996-11-12 Micro Chemical, Inc. Method and apparatus for measuring internal tissue characteristics in feed animals
US5705749A (en) * 1995-09-25 1998-01-06 Biostar Inc. Use of ultrasonography to evaluate size and echotexture of gonadal and accessory genital structures in domestic animals
US5613493A (en) * 1995-09-25 1997-03-25 Schafer; Mark E. Ultrasonic apparatus and method for measuring animal backfat
AUPN660195A0 (en) * 1995-11-16 1995-12-07 Life Resources Systems Pty Ltd Novel apparatus and method for determining meat characteristics
DE29601025U1 (de) * 1996-01-22 1996-03-14 CSB-System Software-Entwicklung & Unternehmensberatung AG, 52511 Geilenkirchen Anordnung von nicht invasiven Meßdatenerfassungs- und auswertungsgeräten zur Tierkörperbeurteilung für die Integration in EDV-Systeme
EP0920620B1 (en) * 1996-08-23 2004-10-13 Her Majesty The Queen in Right of Canada, as represented by The Department of Agriculture and Agri-Food Canada Method and apparatus for using image analysis to determine meat and carcass characteristics
US6012332A (en) * 1996-09-25 2000-01-11 Perceptron, Inc. Ultrasonic apparatus and method for measuring animal backfat
US5941825A (en) * 1996-10-21 1999-08-24 Philipp Lang Measurement of body fat using ultrasound methods and devices
US6200210B1 (en) 1996-11-12 2001-03-13 Micro Beef Technologies, Inc. Ruminant tissue analysis at packing plants for electronic cattle management and grading meat
US6123451A (en) * 1997-03-17 2000-09-26 Her Majesty The Queen In Right Of Canada, As Represented By The Administer For The Department Of Agiculture And Agri-Food (Afcc) Process for determining a tissue composition characteristic of an animal
US5872314A (en) * 1997-07-25 1999-02-16 Clinton; Robert P. Method and apparatus for measuring characteristics of meat
US6170335B1 (en) 1997-07-25 2001-01-09 Robert P. Clinton Method and apparatus for measuring the characteristics of meat
CA2309916C (en) 1997-11-14 2007-10-09 Colorado Seminary Ultrasonic system for grading meat
US6322508B1 (en) * 1998-07-23 2001-11-27 Engineering Services Inc. Automated meat grading method and apparatus
US6129625A (en) * 1999-08-26 2000-10-10 Townsend Engineering Company Method of trimming a meat portion by ultrasonic and electronic analysis
US6524250B1 (en) * 2000-09-19 2003-02-25 Pearl Technology Holdings, Llc Fat layer thickness mapping system to guide liposuction surgery
US6615661B2 (en) 2001-05-30 2003-09-09 Rethel C. King Ultrasound sorting of weanling calves and identification of tenderness indicators
US6796184B2 (en) * 2001-05-30 2004-09-28 Rethel C. King Ultrasound sorting of weanlings and identification of tenderness indicators
US7075084B2 (en) * 2002-12-20 2006-07-11 The Boeing Company Ultrasonic thermography inspection method and apparatus
CN100343662C (zh) * 2003-12-30 2007-10-17 周展明 测定粮食品质的方法
DE102004055351B4 (de) * 2004-11-17 2006-09-07 Csb-System Ag Gewinnung von Daten zum Klassifizieren von Schlachttierkörpern sowie zur Bestimmung von Qualitäten und Quantitäten derselben
WO2006086450A1 (en) 2005-02-08 2006-08-17 Cargill Incorporated Meat sortation
GB0716333D0 (en) * 2007-08-22 2007-10-03 White Spark Holdings Ltd Method and apparatus for the automatic grading of condition of livestock
CA2723452C (en) * 2008-05-05 2017-02-14 Biotronics, Inc. Systems, methods and devices for use in assessing carcass grading
US8447075B2 (en) * 2008-05-05 2013-05-21 Biotronics, Inc. Systems, methods and devices for using ultrasonic probe pressure information in assessing muscle tissue quality
US8135179B2 (en) * 2008-05-05 2012-03-13 Biotronics, Inc. Systems, methods and devices for use in assessing fat and muscle depth
US8472675B2 (en) * 2008-05-05 2013-06-25 Biotronics, Inc. Systems, methods and devices for use in filter-based assessment of carcass grading
ITTV20080109A1 (it) * 2008-08-19 2010-02-20 Breton Spa Metodo e dispositivo per la misurazione ed il controllo dello spessore di strutture
US20100305428A1 (en) * 2009-05-29 2010-12-02 Medtronic, Inc. Ultrasonic guidance of subcutaneous tunneling
DE102010023961B3 (de) * 2010-06-16 2012-01-05 Siemens Aktiengesellschaft Modellbasierte Ultraschallmessung zur Bestimmung einer Schraubenlänge
US10517569B2 (en) 2012-05-09 2019-12-31 The Regents Of The University Of Michigan Linear magnetic drive transducer for ultrasound imaging
EP2953548A1 (en) * 2013-02-11 2015-12-16 Koninklijke Philips N.V. Ultrasound imaging system and method
CN104820020B (zh) * 2015-05-15 2017-05-31 中国科学院金属研究所 一种SiC纤维增强Ti基复合材料环件芯部超声定位方法
JP6671579B2 (ja) * 2016-03-10 2020-03-25 東杜シーテック株式会社 推定装置、推定方法、情報処理装置、及び、情報処理方法
CN107202610A (zh) * 2017-05-27 2017-09-26 湖北第二师范学院 一种肉类品质检测装置
CN107411710A (zh) * 2017-06-13 2017-12-01 黄晓敏 一种便携式脂肪含量测试装置
EP3675727B1 (en) 2017-08-31 2024-11-13 BFLY Operations, Inc. Methods and apparatus for collection of ultrasound data
KR102100100B1 (ko) * 2017-12-30 2020-04-13 (주)한국육류연구소 소의 배최장근 단면적 간접 측정용 배최장근 유형 모델링 방법 및 이를 이용한 소의 등심단면적 측정방법
US12023201B2 (en) * 2020-04-22 2024-07-02 Bfly Operations, Inc. Methods and apparatuses for beamforming in ultrasound systems using unbuffered data samples
CN111990331B (zh) * 2020-08-05 2022-06-10 南京农业大学 一种猪五花肉肉质活体选育方法
CN112305081B (zh) * 2020-11-30 2023-03-17 居天智慧(深圳)有限公司 基于高级食材的超声监测器
TW202443146A (zh) * 2023-02-15 2024-11-01 陳嘉宏 食品加工檢測設備及其檢測方法
KR102737363B1 (ko) * 2024-02-15 2024-12-03 (주)로보스 자동 검인 처리 장치

Family Cites Families (15)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3496764A (en) * 1967-03-27 1970-02-24 Cornell Res Foundation Inc Sonic inspection apparatus
US3603303A (en) * 1968-10-08 1971-09-07 Cornell Res Foundation Inc Sonic inspection method and apparatus
US3722263A (en) * 1970-12-21 1973-03-27 Ithaco Ultrasonic inspection apparatus
US4094420A (en) * 1974-04-03 1978-06-13 Hartung, Kuhn & Co. Charging of an oven chamber of a battery of coke ovens
US3964297A (en) * 1974-12-16 1976-06-22 Ithaco, Incorporated Ultrasonic inspection apparatus
US4099420A (en) * 1977-06-03 1978-07-11 Cornell Research Foundation, Inc. Transducer positioning apparatus
DK496577A (da) * 1977-11-08 1979-05-09 Medicoteknisk Inst Fremgangsmaade til registrering og analysering af billedinformation ved impuls-ekkosnitbilledundersoegelse
US4359055A (en) * 1980-06-23 1982-11-16 Renco Corporation Automatic digital backfat meter
US4359056A (en) * 1980-06-23 1982-11-16 Renco Corporation Automatic digital backfat meter
FR2545010B1 (fr) * 1983-04-29 1985-11-08 Darlay Electronique Appareillage pour la classification des carcasses
US4785817A (en) * 1986-10-10 1988-11-22 Cornell Research Foundation, Inc. Method and apparatus for ultrasonic grading of meat
GB8728368D0 (en) * 1987-12-04 1988-01-13 Agricultural & Food Res Method & apparatus for determining body composition of animals
GB8808101D0 (en) * 1988-04-07 1988-05-11 Wilson J Method & apparatus for grading of live animals & animal carcasses
US5079951A (en) * 1990-08-16 1992-01-14 Her Majesty The Queen In Right Of Canada, As Represented By The Minister Of Agriculture Ultrasonic carcass inspection
US5140988A (en) * 1991-08-22 1992-08-25 Animal Ultrasound Services, Inc. Detection of abnormal bone structure in animals and carcasses with ultrasound

Also Published As

Publication number Publication date
AU646744B2 (en) 1994-03-03
IE74887B1 (en) 1997-08-13
DE69207665D1 (de) 1996-02-29
DE69207665T2 (de) 1996-06-13
US5353796A (en) 1994-10-11
NO922509L (no) 1992-12-29
KR930000936A (ko) 1993-01-16
DK0523865T3 (da) 1996-02-12
GR3019054T3 (en) 1996-05-31
JPH05232090A (ja) 1993-09-07
ATE133252T1 (de) 1996-02-15
RU2066450C1 (ru) 1996-09-10
CA2072458A1 (en) 1992-12-29
AU1863192A (en) 1993-01-07
ZA924618B (en) 1993-12-23
EP0523865A1 (en) 1993-01-20
ES2084942T3 (es) 1996-05-16
NZ243357A (en) 1995-09-26
NO922509D0 (no) 1992-06-25
CN1070734A (zh) 1993-04-07
IL102283A (en) 1993-07-23
IE922108A1 (en) 1992-12-30
EP0523865B1 (en) 1996-01-17
SK199392A3 (en) 1995-04-12
IL102283A0 (en) 1993-01-14

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ199392A3 (en) Process and apparatus for non-destructive evaluation of meat
EP2027770B1 (en) Method and apparatus for the automatic grading of condition of livestock
Houghton et al. Application of ultrasound for feeding and finishing animals: A review
Brethour The repeatability and accuracy of ultrasound in measuring backfat of cattle
McLaren et al. A study of operator effects on ultrasonic measures of fat depth and longissimus muscle area in cattle, sheep and pigs
US4825711A (en) Probe unit for automatic determination of quality properties of meat
US5303708A (en) Grading of poultry carcasses with ultrasound
CA2200545C (en) Apparatus and method for removing ribs
US4785817A (en) Method and apparatus for ultrasonic grading of meat
McLaren et al. Prediction of carcass characteristics at market weight from serial real-time ultrasound measures of backfat and loin eye area in the growing pig
EP1887874B1 (en) A method and use of a database for automatically determining quality characteristics of a carcass on a slaughterline
US6099473A (en) Method and apparatus for analyzing an ultrasonic image of a carcass
Liu et al. Pork carcass evaluation with an automated and computerized ultrasonic system
US5316003A (en) Method and apparatus for positioning an ultrasonic transducer for longitudinal scanning of an animal or carcass
US5641907A (en) Apparatus for examining carcasses with an ultrasound transducer
Swatland et al. A review of probes and robots: implementing new technologies in meat evaluation
EP3567551A1 (en) Method of analyzing three-dimensional images for the purpose of animal carcass assessment
US5813986A (en) Method of identifying the time phase of the state of an organ to be observed, and ultrasonic diagnostic apparatus based on the same
WO1999067631A1 (en) Method and device for assessing cattle
EP0916947A1 (en) Method and device for measurement of tension or tenderness of animal tissue such as meat
Hopkins The use of ultrasound to predict fatness in lambs
Frost et al. The development and evaluation of image analysis procedures for guiding a livestock monitoring sensor placement robot
CA2115999C (en) Grading and evaluation of poultry with ultrasound
Mizrach et al. Ultrasonic assessment of body condition changes of the dairy cow during lactation
WO1996004551A1 (en) Animal fat assessment