CZ2000124A3 - Držák pro připevňovací čep okenního, dveřního nebo nábytkového závěsu - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká držáku pro připevňovací čep okenního, dveřního nebo nábytkového závěsu, ve kterém je nejméně jeden připevňovací čep ve své pracovní poloze tvarově a/nebo silově v záběru se stavěcím prvkem.

Dosavadní stav techniky

Až dosud je u závěsů obvyklé, pokud tyto závěsy mají být nastavitelné, že připevňovací čep se opatřuje šroubovým závitem. Nastavení okna nebo dveří vůči okennímu nebo dveřnímu rámu pak lze dosáhnout větším nebo menším zašroubováním připevňovacíh čepu do připraveného vrtání. Aby se příslušný díl závěsu mohl otočit, musí se však okno nebo dveře vyvěsit. Jsou však také známy napříč k podélné ose připevňovacího čepu orientované stavěči prvky, jejichž pomocí může být připevňovací čep zafixován v různých hloubkách zasunutí do připraveného vrtání.

Z dokumentu AT-B-389 145 je dále znám přestavitelný závěs pro okna a dveře, který má s ohledem na velkou přestavovací dráhu speciální konstrukční provedení a je proto použitelný prakticky pouze ve speciálních' případech. V tomto případě je použit volně otočně avšak v axiálním směru neposuvně uložený závitový čep, který je přímo nebo prostřednictvím unašeče v záběru s připevňovacím čepem.

Úkolem vynálezu je s přihlédnutím ke stavu techniky nalezení

takové konstrukce držáku uvedeného druhu, u které bude zajištěna možnost jednoduché nastavitelnosti i při zavěšeném oknu nebo dveřích.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol řeší a nedostatky známých držáků tohoto druhu do značné míry odstraňuje držák pro připevňovací čep okenního, dveřního nebo nábytkového závěsu, ve kterém je nejméně jeden připevňovací čep ve své pracovní poloze tvarově a/nebo silově v záběru se stavěcím prvkem, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že stavěči prvek je ve své směrem dovnitř orientované, od osy závěsu odlehlé koncové oblasti opatřen jedním nebo více v axiálním směru za sebou uspořádanými a nejméně vůči bezprostředně na ně navazujícímu úseku radiálně vystupujícími nákružky, žebry nebo kolíky, a na volné koncové oblasti k němu přiřazeného připevňovacího čepu je vytvořena jedna nebo více napříč k podélné ose tohoto připevňovacího čepu uspořádaných drážek, zploštění nebo vybrání, přičemž stavěči prvek a k němu přiřazený připevňovací čep jsou ve svých pracovních polohách uloženy ve vrtáních v rámu nebo v oknu či ve dveřích a nejméně svými navzájem k sobě přivrácenými koncovými oblastmi jsou v přímém tvarovém a/nebo silovém vzájemném záběru a stavěči prvek je ve vrtání uspořádán přestavitelně v axiálním směru a aretovatelné v požadovaných polohách v axiálním směru.

Přemístěním stavěcího prvku lze tedy bezprostředně a přímo vyvolat posunutí připevňovacího čepu v jeho axiálním směru, aniž by se okno nebo dveře musely vyvěsit. Takto je přímo na místě umožněno velmi jednoduché nastavení nebo dostavení okna nebo dveří, protože přestavování se může provádět spojitě a mezitím lze opětným přivřením okna nebo dveří zkontrolovat novou polohu • ·

tohoto okna nebo dveří.

V řešení podle vynálezu se vychází z toho, že k umožnění nastavení nebo dostavení polohy okna nebo dveří postačí poměrně krátká dráha přestavování připevňovacího čepu. Výroba pak může probíhat například tak, že závěs se do okenního nebo dveřního rámu, popřípadě do okenní nebo dveřní zárubně, a do příslušného okna nebo dveří namontuje nebo předběžně namontuje vždy ve střední poloze. Připevňovací čep pak má v obou svých axiálních směrech k dispozici určitou dráhu, v rámci které se může provést jeho nastavení pomocí stavěcího prvku podle vynálezu.

Předložený vynález takto vytváří možnost, aby se pouze vzájemným záběrem koncových oblastí připevňovacího čepu a stavěcího prvku mohlo jednoduše docílit přestavení připevňovacího čepu v požadovaném rozsahu. V důsledku axiálního posuvu stavěcího prvku dojde tedy k odpovídajícímu přestavení připevňovacího čepu v jeho axiálním směru.

V rámci vynálezu je dále výhodné řešení spočívající v tom, že pro uložení připevňovacího čepu a k němu přiřazeného stavěcího prvku jsou v rámu, oknu nebo ve dveřích vytvořena dvě vrtání, která se případně spolu stýkají nebo přecházejí jedno v druhé.

Přípravné práce, které se musejí provést pro uchycení držáku podle vynálezu, jsou velmi jednoduché, protože se musí vytvořit pouze jedno přídavné' vrtání, přičemž obě vrtání se pak případně spolu stýkají nebo přecházejí jedno v druhé. Tím je umožněno, aby stavěči prvek mohl být v přímém funkčním záběru s připevňovacím čepem.

Jedna z možností provedení přitom spočívá v tom, že • ·

- 4 připevňovací čep a k němu přiřazený stavěči prvek a tím také obě vrtání pro uložení tohoto připevňovacího čepu a stavěcího prvku jsou uspořádány s navzájem rovnoběžnými podélnými osami.

Takto je umožněno, aby se nástroj zvenčí nasadil rovnoběžně s připevňovacím čepem a těleso závěsu přitom při ovládání stavěcího prvku nepřekáží.

Další zdokonalení držáku podle vynálezu může spočívat v tom, že připevňovací čep a k němu přiřazený stavěči prvek a tím také obě vrtání pro uložení tohoto připevňovacího čepu a stavěcího prvku spolu svírají ostrý úhel (a), sbíhající se směrem k jejich koncům.

Takto se na jedné straně zlepší přístupnost stavěcího prvku pro nástroj, protože příslušná část závěsu pak v tomto přístupu překáží ještě méně, a na druhé straně se také dále zlepší konstrukční možnosti vzájemného záběru mezi připevňovacím čepem a stavěcím prvkem.

Další možná varianta provedení držáku vynálezu spočívá v tom, že připevňovací čep a k němu přiřazený stavěči prvek a tím také vrtání pro uložení tohoto připevňovacího čepu a stavěcího prvku jsou uspořádány ve se vzájemným odstupem ve svislém směru rovinách probíhajících vodorovných podélnými osami nebo spolu svírají ostrý úhel (a směrem k jejich koncům.

s navzájem rovnoběžnými sbíhající se

Obě součásti, to jest připevňovací čep a stavěči prvek se takto nacházejí v rámu, popřípadě v oknu nebo dveřích posunuty vůči sobě navzájem ve svislém směru, přičemž je třeba zajistit pouze to, aby se příslušná vrtání stýkala nebo přecházela jedno • ·

v druhé, aby takto mohl být vytvořen odpovídající záběr mezi stavěcím prvkem a připevňovacím čepem.

Jedna z výhodných variant provedení držáku podle vynálezu spočívá dále v tom, že drážky, zploštění nebo vybrání na volné koncové oblasti připevňovacího čepu jsou plně vytvořeny pouze na části obvodu tohoto připevňovacího čepu, a to na jeho straně, která je v jeho pracovní poloze obrácena ke stavěcímu prvku.

Protože připevňovací čep a tím i příslušná část závěsu zůstává po zamontování ve stále stejné poloze, to jest připevňovací čep se neotáčí kolem své podélné osy, je toto konstrukční provedení nejefektivnější. Postačí, jestliže nákružek, žebro nebo kolík na stavěcím prvku může být s připevňovacím čepem v záběru pouze na jedné straně tohoto připevňovacího čepu.

Dále je výhodné, jestliže nejméně na koncové oblasti připevňovacího čepu je na straně odvrácené v pracovní poloze od stavěcího prvku nebo nejméně úhlově natočené vůči stavěcímu prvku vytvořen až ke konci připevňovacího čepu probíhající žlábek, zploštění nebo vrub.

Tato konstrukce je výhodné zejména z hlediska montáže připevňovacího čepu, to jest pro první zasunutí připevňovacího čepu do příslušného vrtání. Připevňovací čep se pak může do vrtání zavést pootočený například o 90° nebo 180°, přičemž průchozí žlábek, zploštění nebo vrub na připevňovacím čepu umožňuje, aby tento připevňovací čep mohl být prostrčen kolem vystupujícího nákružku, žebra nebo kolíku na stavěcím prvku. Po natočení připevňovacího čepu o určitý úhel do správné pracovní polohy se dosáhne řádného vzájemného záběru mezi připevňovacím čepem a stavěcím prvkem. Usnadní se tak podstatně montáž připevňovacího čepu, protože postačí tento připevňovací čep pouze axiálně zasunout a následně pootočit o určitý úhel.

Je přitom výhodné, jestliže průřez drážek, zploštění nebo vybrání na koncové oblasti připevňovacího čepu je roven průřezu po koncové části připevňovacího čepu probíhajícího žlábku, zploštění nebo vrubu.

V tomto případě je zasunutí připevňovacího čepu možné pouze v určité úhlové poloze, přičemž v koncové pracovní poloze takto vznikne určitý druh pojistky proti pootočení. Podle okolností může být přitom zapotřebí, aby na přechodech mezi příslušnými úseky byla určitá zaoblení, na kterých se při otáčení musí překonat určitá zaskakovací poloha, přičemž však se pak přesto po vniknutí nákružku, žebra nebo kolíku stavěcího prvku do příslušné drážky, zploštění nebo vybrání v připevňovacím čepu zároveň dosáhne alespoň částečně účinného zajištění tohoto připevňovacího čepu proti pootočení.

Dále je výhodné, jestliže konec žlábku, zploštění nebo vrubu lícuje se stranou drážky, zploštění nebo vybrání, takže jak žlábek, tak i drážka vycházejí směrem k volnému konci připevňovacího čepu z téže roviny.

Takto vznikne možnost, aby se připevňovací čep mohl v příslušné úhlové poloze 'zasunout až k uvedené straně drážky, která představuje doraz, přičemž následným pootočením připevňovacího čepu se může dosáhnout přechodu do drážky, zploštění nebo vrubu. Záběr mezi připevňovacím čepem a stavěcím prvkem se tedy nemusí hledat, protože .je zajištěn přímý přechod do tohoto záběru při pootočení připevňovacího čepu.

Proto je také výhodné jestliže připevňovací čep může být do své pracovní polohy natočen teprve poté, když strana drážky, která představuje doraz, dosedne na nákružek, žebro nebo kolík na stavěcím prvku.

Aby se předešlo natočení připevňovacího čepu v průběhu jeho zasouvání, je dále navrženo, že rovnoběžně s podélnou osou připevňovacího čepu na volné koncové oblasti tohoto připevňovacího čepu probíhající žlábek nebo vrub svým průřezem odpovídá části nákružku, žebra nebo kolíku vytvořeného na volné koncové oblasti stavěcího prvku.

Uvedená část stavěcího prvku tedy v průběhu zasouvání připevňovacího čepu zasahuje žlábku nebo vrubu, takže připevňovací čep se v této fázi zasouvání nemůže pootočit. Teprve když strana drážky, která působí jako doraz, dosedne na nákružek, žebro nebo kolík, může se připevňovací čep pootočit. Takto se dosáhne optimální a snadné montáže připevňovacího čepu, protože se nemusí vizuálně kontrolovat správná poloha připevňovacího čepu a vzájemné zapadnutí tohoto připevňovacího čepu a stavěcího prvku.

Jednoduchá konstrukční varianta držáku podle vynálezu spočívá v tom, že stavěči prvek je proveden jako závitový čep, který zasahuje do stěny vrtání pro uložení tohoto stavěcího prvku.

Lze si přitom docela dobře představit, že si tento závitový čep sám vytvoří závit v příslušném vrtání, což je zřejmě nejjednodušší a z hlediska nákladů nejpříznivější varianta. V závislosti na počtu potřebných přestavování však může dojít k opotřebení závitu ve vrtání.

• ·

Může být proto výhodné, jestliže ve vrtání nebo v úseku vrtání se zvětšeným průměrem je uspořádáno proti otočení a posuvu zajištěné závitové pouzdro.

Takto je umožněno přesné a v případě potřeby mnohonásobně opakované axiální přestavování jako závitový čep provedeného stavěcího prvku za stále stejných podmínek.

Zvláštní výhoda řešení podle vynálezu spočívá v tom, že se může provést přestavení stavěcího prvku v axiálním směru a že je zajištěn vzájemný funkční záběr mezi stavěcím prvkem a připevňovacím čepem, takže při axiálním posuvu stavěcího prvku dochází ve stejné míře k přestavení připevňovacího čepu v axiálním směru.

V jednom z konkrétních řešení držáku podle vynálezu je na samém konci stavěcího prvku vytvořen nákružek, jehož průměr přibližně odpovídá průměru vrtání pro uložení tohoto stavěcího prvku.

Tímto opatřením je umožněna jednoduchá montáž, protože celý stavěči prvek se může zasunout do příslušného vrtání, aniž by tomuto bránila nějaká jeho větší či přesahující část.

Je však možné také takové provedení držáku, ve kterém je průměr nákružku na koncové oblasti stavěcího prvku větší než průměr zbylé části 'stavěcího prvku, popřípadě větší než průměr případně ve vrtání uspořádaného závitového pouzdra.

V tomto případě jsou pak speciální možnosti montáže pro uvedení nákružku s větším průměrem do požadované pracovní polohy. Toto se může provést například tak, že do příslušného vrtání se zavede již předem sestavená jednotka, která sestává ze stavěcího prvku a příslušného závitového pouzdra. Průměr nákružku pak může být větší než vnitřní průměr závitového pouzdra.

Protože stejná konstrukční opatření jsou přirozeně použitelná také v jiných konstrukčních provedeních, je také možné, aby žebra nebo kolíky na koncové oblasti stavěcího prvku v radiálním směru přesahovaly průměr zbylé části scavěcího prvku, popřípadě průměr případně ve vrtání uspořádaného závitového pouzdra.

V takové konstrukci se montáž může provést rovněž spolu se závitovým pouzdrem nebo tehdy, jestliže bezprostředně na žebro nebo kolík navazuje na stavěcím prvku úsek se zmenšeným průměrem.

Je však možná také varianta provední držáku podle vynálezu, která spočívá v tom, že vrtání pro uložení připevňovacího čepu a stavěcího prvku jsou vytvořena ve vlastním montážním dílu, který je fixně uspořádán ve vrtání v rámu, oknu nebo dveřích.

Takto je umožněna montáž stavěcího prvku a připevňovacího čepu nezávisle na velikosti nákružku, žebra nebo kolíku na stavěcím prvku. V tomto případě je vždy možné, aby se stavěči prvek zasadil ze zadní strany montážního dílu, takže velikost vystupujícího nákružku, žebra nebo kolíku již nemá žádný vliv na velikost vrtání pro uložení stavěcího prvku.

Právě v této souvislosti je pak výhodné, jestliže stavěči prvek je předem namontován v montážním dílu a tento montážní díl je ve výrobě zasazen do rámu, okna nebo dveří.

V tomto případě je pak třeba dodatečně pouze zasunout připevňovací čep, který se zasune v určité úhlové poloze a pootočí do pracovní polohy.

V takovém provedení je pak dále výhodné, jestliže montážní díl je opatřen přírubou, která tvoří hloubkový doraz při zasazování tohoto montážního dílu do vrtání.

Montážní díl se prakticky vždy nachází ve srejné poloze a může se proto také vkládat automatizovaně, přičemž i v tomto případě je vždy zajištěna přesně stejná základní poloha pro nasazování připevňovacího čepu.

V této souvislosti je dále výhodné, jestliže montážní díl je přizpůsoben postrannímu okraji okna nebo dveří, to jest profilu tohoto postranního okraje, a je podle toho proveden s jedno- nebo vícenásobným odsazením.

Takto je zajištěno, že montážní díl se nasazuje vždy v přesně stejné poloze ve svislém a vodorovném směru, takže je vždy a v každém případě zajištěna přesná poloha zasouvaného připevňovacího čepu.

Jedno z dalších výhodných provedení spočívá v tom, že stavěči prvek se směrem k nákružku, žebru nebo kolíku na svém volném konci kuželovité zužuje.

Takto lze zejména ve stísněných konstrukcích přesto zajistit spolehlivý záběr mezi stavěcím prvkem a připevňovacím čepem, protože vrtání a tím i vložený stavěči prvek může být uspořádán ještě podstatně blíže k připevňovacímu čepu, aby se dosáhlo optimálního vzájemného záběru. Tento vzájemný záběr může být podpořen ještě tím, že připevňovací čep a stavěči prvek spolu

svírají ostrý úhel s vrcholem na straně jejich volných konců.

Právě v této souvislosti je pak dále výhodné, jestliže úhel kuželovitého zužování stavěcího prvku je roven nebo je nepatrně menší než ostrý úhel mezi středními osami připevňovacího čepu a stavěcího prvku.

Takto vzniká možnost velmi dokonalého vzájemného záběru, přičemž vrtání pro uložení připevňovacího čepu a stavěcího prvku mohou být vedena v poměrně malé vzájemné vzdálenosti a mohou být provedena tak, že do sebe navzájem přecházejí.

Další možná varianta držáku podle vynálezu spočívá v tom, že nejméně koncové oblasti pod ostrým úhlem vůči sobě navzájem uspořádaného připevňovacího čepu a stavěcího prvku jsou ve vzájemném záběru pomocí závitu.

Jedná se tedy v učitém smyslu o více nákružkú se šroubovitým průběhem na stavěcím prvku a o větší počet odpovídajících drážek na připevňovacím čepu, do kterých zapadají zmíněné nákružky. Při takové konstrukci je však podle okolností zapotřebí, aby byl vyloučen axiální posuv stavěcího prvku, protože pouze tak lze otáčením tohoto stavěcího prvku dosáhnout přestavení připevňovacího čepu v axiálním směru.

Jiná možná varianta provedení držáku podle vynálezu spočívá v tom, že stavěči prvek je ve vrtání bez záběru závitem uspořádán posuvně v axiálním směru a je v tomto axiálním směru fixovatelný v požadovaných polohách.

Zásluhou vzájemného funkčního záběru mezi stavěcím prvkem a připevňovacím čepem lze axiálním posuvem stavěcího prvku dosáhnout také axiálního posuvu připevňovacího čepu, přičemž dodatečně je třeba pouze zafixovat stavěči prvek v axiálním směru, aby nemohlo dojít k samovolnému přestavení.

V takové konstrukci je pak výhodné, jestliže stavěči prvek je přitlačitelný do silového styku se stěnou vrtání.

Toto je nej jednodušší konstrukční řešení, kterým se dosáhne zafixování stavěcího prvku v axiálním směru.

Uvedené řešení může být prakticky provedeno tak, že na stavěcím prvku jsou uspořádány v radiálním směru od sebe navzájem roztažitelné, avšak při odlehčení do původního stavu se vracející rozpěrné prvky.

Pomocí například stavěcího šroubu pak lze tyto rozpěrné prvky stlačit, takže tyto rozpěrné prvky se přitlačí ke stěně příslušného vrtání.

Přehled obrázků na výkresech

Podstata vynálezu je dále objasněna na neomezujících příkladech jeho provedení, které jsou popsány na základě připojených výkresů, které znázorňují:

- na obr. 1 vodorovný řez dveřním rámem se zasazenými dveřmi a závěsem vybaveným držákem podle vynálezu;

- na obr. 2 řez pouze závěsem v oblasti dveří, ve stejném znázornění jako na obr. 1, avšak s nepatrně upravenou konstrukcí stavěcího prvku;

na obr. 3 na obr. 3 na obr. 4 na obr. 4 na obr. 5 na obr. 5 na obr. 6 na obr. 6 na obr. 7 na obr. 7 na obr. 8 na obr. 8 na obr. 9 na obr. 9 na obr. 10 na obr. 10 na obr. 11 na obr. 11 na obr. 12 na obr. 12 na obr. 13 na obr. 13

♦ · · • · · • · · • · · variantu provedení se vlastním montážním dílem;

řez v rovině IV-IV z obr. 3;

řez v rovině V-V z obr. 3;

stejné vyobrazení jako v předchozích provedeních, je však použita jiná varianta stavěcího prvku;

řez v rovině VII-VII z obr. 6;

rovněž vodorovný řez rámem a dveřmi, přičemž je použit zvláštní druh stavěcího prvku a přizpůsobený připevňovací čep;

řez v rovině IX-IX z obr. 8;

pohled na závěs použitý v konstrukci podle obr. 8 a 9;

stejné vyobrazení jako na obr. 8, přičemž stavěči prvek a připevňovací čep jsou uspořádány v nad sebou se vzájemným odstupem se nacházejících rovinách;

řez v rovině XII-XII z obr. 11;

řez v oblasti pouze dveří, ve kterém je použit poměrně dlouhý stavěči prvek a připevňovací čep, přičemž takové provedení by bylo použitelné i pro všechny varianty provedení podle obr. 1 až 12;

• 9

- 14 provedení stavěcího prvku ve stejném znázornění v řezu jako v ostatních provedeních, přičemž stavěči prvek je však v axiálním směru posuvný a může být v axiálním směru zafixován v požadovaných polohách;

- na obr. 14

- na obr. 15

- na obr. 16 stejné vyobrazení jako na obr. 14, přičemž je však znázorněna pouze oblast dveří; a řez v rovině XIV-XIV z obr. 15.

Příklady provedení vynálezu

V následujícím popisu se na základě výkresů vychází v podstatě z provedení, ve kterých má být připevňovací čep uchycen ve dveřích. Připevňovací čepy a držák podle vynálezu dosedají v těchto konstrukcích na postranní dorazy, to jest v oblasti polodrážky nebo postranního profilu dveří, takže držák sám není zvenčí prakticky viditelný. Nejoptimálnější oblastí použití je tudíž použití u dveří a přirozeně také u oken. Držák podle vynálezu je však stejným způsobem použitelný také v jiných oblastech, například při výrobě nábytku, u dveřních a okenních rámů a také u dveřních nebo okenních zárubní, u kterých se může řešení podle vynálezu rovněž efektivně použít s přídavným montážním dílem.

Jedná se tedy' o držák pro připevňovací čep 1 okenního, dveřního nebo nábytkového závěsu 2, přičemž pomocí stavěcího prvku 3 se může provést axiální nastavení připevňovacího čepu 1. Stavěči prvek 3 je na své vnitřní, od osy 4 závěsu 2 odvrácené koncové oblasti opatřen nákružkem 5. Na volné koncové oblasti přiřazeného připevňovacího čepu 1 je napříč k jeho podélné ose ·♦ ·· » · · « » · · « » · · a ► · ♦ « • · · ·

- 15 6 vytvořena drážka 7. Stavěči prvek 3 a k němu přiřazený pripevňovací čep 1 zasahují ve svých pracovních polohách do vrtání 8 a 9 ve dveřích 10, přičemž navzájem k sobě přivrácené koncové oblasti stavěcího prvku 3 a připevňovacího čepu 1 jsou spolu přímo v tvarovém nebo silovém záběru. Je to provedeno tak, že nákružek 5 zasahuje do drážky 7 ve volné koncové oblasti připevňovacího čepu 1, takže axiální přestavení stavěcího prvku 3 je spojeno s také axiálním přestavením připevňovacího čepu 1.

Základní montáž stavěcího prvku 3 a připevňovacího čepu 1 se provádí v základní poloze, to jest v příslušné střední poloze, která je pro řádnou montáž dveří 10 do rámu 11 obvykle předem zadána. Axiální nastavení připevňovacího čepu 1 ve směru jeho podélné osy 6 se pak může provést pohybem stavěcího prvku 3 v jednom nebo druhém směru jeho podélné osy 12.

Vrtání 8 a 9, která jsou zapotřebí pro uložení připevňovacího čepu 1 a přiřazeného stavěcího prvku 3, se navzájem stýkají, popřípadě přecházejí jedno v druhé, čímž je vytvořena možnost vzájemného záběru stavěcího prvku 3 s připevňovacím čepem 1. V jedné variantě provedení si lze představit, že připevňovací čep 1 a jemu přiřazený stavěči prvek 3 a tedy i příslušná vrtání 8, 9 pro uložení připevňovacího čepu 1 a stavěcího prvku 3 jsou uspořádány s navzájem rovnoběžnými podélnými osami 6 a 12, přičemž se však musí použít příslušně upravené provedení nákružku 5 a drážky 7 ke vzájemnému funkčnímu spojení mezi připevňovacím čepem 1 a stavěcím prvkem 3. Výhodná je na výkresech znázorněná konstrukce, ve které připevňovací čep lak němu přiřazený stavěči prvek 3 spolu svírají k jejich koncům se sbíhající ostrý úhel a. Vrtání 8 a 9 se pak připraví tak, aby spolu svírala příslušný úhel. Drážka 7 je vytvořena pouze na části obvodu připevňovacího čepu 1, a to na straně obrácené v pracovní poloze te

- 16 ke stavěcímu prvku 3. Na straně připevňovacího čepu 1 protilehlé k drážce Ί, nebo přinejmenším v úhlovém natočení vůči této drážce 7, je nejméně v koncové oblasti připevňovacího čepu 1 vytvořen průchozí žlábek 13. Zásluhou tohoto žlábku 13 lze připevňovací čep 1 v určité úhlové poloze posunut ve směru své podélné osy 6 kolem vystupujícího nákružku 5, takže tento nákružek 5 po natočení připevňovacího čepu 1 do pracovní polohy přijde do záběru s drážkou 7. Takto je zajištěna velmi jednoduchá montáž připevňovacího čepu 1 dokonce i tehdy, když byl již stavěči prvek 3 předem namontován do jeho pracovní polohy. Z řezu na obr. 5, který se stejně dobře může týkat i provedení podle obr. 1 a 2, je patrné, že tvary průřezu drážky 7 a žlábku 13 jsou v podstatě shodné a jsou takto přizpůsobeny části nákružku 5, který je vytvořen na volné koncové oblasti stavěcího prvku 3. Zasunutím připevňovacího čepu 1 tedy dojde k zajištění proti otáčení, které je uvolněno teprve tehdy, když se drážka 7, která přibližně odpovídá axiální výšce nákružku 5, kryje s tímto nákružkem 5. V této souvislosti je zvláště výhodná taková konstrukce, ve které konec žlábku 13 lícuje s jednou boční stranou 14 drážky 7. Oba úseky, to jest jak žlábek 13, tak i drážka 7, vycházejí směrem k volnému konci připevňovacího čepu 1 ze shodné roviny, to jest z roviny boční strany 14 drážky 7.

Stavěči prvek 3 je proveden jako závitový čep, přičemž v provedení podle obr. 1 je přídavně použito závitové pouzdro 15, ve kterém je stavěči prvek 3 uložen svým závitem. Závitové pouzdro 15 může být uloženo' ve vrtání 9 nebo v úseku tohoto vrtání 9 se zvětšeným průměrem, aby byl případně možný rovněž větší průřez stavěcího prvku 3. Závitové pouzdro 15 je ve vrtání 9 fixováno proti otočení a posunutí, takže je umožněno řádné nastavování.

• ··»» • · 4

V provedení podle obr. 2 naproti tomu žádné takové pouzdro použito není, nýbrž stavěči prvek 3, který je proveden jako závitový čep, je v záběru přímo se stěnou vrtání 9, ve kterém může být připraven závit. Lze si však také představit, že stavěči prvek 3 si sám vytvoří závit ve vrtání 9.

Z hlediska montáže stavěcího prvku 3 je výhodné, jestliže nákružek 5 je vytvořen na samém konci stavěcího prvku 3, přičemž průměr nákružku 5 přibližně odpovídá průměru vrtání 9 pro uložení tohoto stavěcího prvku 3. Takto lze stavěči prvek 3 optimálním a jednoduchým způsobem zasunout do připraveného vrtání 9, přičemž na nákružek 5 navazující úsek 16 stavěcího prvku 3 o menším průměru umožňuje, aby se přesto vytvořilo příslušné funkční spojení mezi koncovými částmi stavěcího prvku 3 a připevňovacího čepu 1. Přispívá k tomu zejména ostrý úhel a mezi stavěcím prvkem 3 a připevňovacím čepem 1.

V rámci vynálezu si lze také představit, že místo jednoho nákružku 5 se použije řada za sebou v axiálním směru následujících nákružků, nebo také žebra či kolíky. Místo drážky 7 se na připevňovacím čepu 1 může také vytvořit více drážek nebo také odpovídajících zploštění či vybrání. Bylo by také možno použít navzájem diametrálně protilehlé drážky 7 a navzájem protilehlé žlábky 13, aby takto vznikla možnost, provést závěs 2 například pro levé nebo pravé zavírání. Mohlo by se však také použít řešení spočívající v tom, že by se stavěči prvek 3 uspořádal na opačné straně připevňovacího čepu 1, než je znázorněno na obr. 1 a 2. V rámci vynálezu je rovněž možné konstrukční obrácení do sebe navzájem zasahujících prvků, takže tedy na připevňovacím čepu 1 bude vytvořen příslušný nákružek, žebro nebo kolík či více takových prvků a drážky, zploštění, vybrání a podobně jsou pak vytvořeny na stavěcím prvku 3. Místo • · · ·

- 18 žlábku 13, který prochází až k volnému konci připevňovacího čepu 1, se také může použít odpovídající zploštění nebo vrub.

Právě v provedení podle obr. 3 je možné, aby průměr nákružku 5 byl větší než průměr zbylé části stavěcího prvku 3, popřípadě větší než průměr případně do vrtání 9 vsazeného pouzdra. V tomto provedení není zapotřebí žádné závitové pouzdro, protože vrtání 8 a 9 pro připevňovací čep 1 a stavěči prvek 3 jsou v tomto provedení vytvořena ve vlastním montážním dílu 17. Tento montážní díl 17 se zasadí do ve dveřích připraveného vrtání 18 a příslušně se v něm zafixuje. Stavěči prvek 3 je přitom s výhodou předem zamontován do montážního dílu 17 a tento montážní díl 17 je do dveří 10 nasazen již při jejich výrobě. Fixování montážního dílu 17 ve vrtání 18 je možné nejen pomocí vhodného žebrování nebo zdrsnění povrchu, nýbrž také pomocí přídavného lepidla.

Provedení s montážním dílem 17 je možná varianta uchycení připevňovacího čepu 1 i pro rámy tvořené kovovými zárubněmi. Jestli se v takovém provedení s montážním dílem 17 použije nákružek 5, když je stavěči prvek 3 proveden jako závitový čep, nebo zda se v jiné variantě posouvání stavěcího prvku 3 použijí odpovídající žebra nebo kolíky, které v radiálním směru přesahují průměr zbylé části stavěcího prvku 3, je nepodstatné, protože stavěči prvek 3 se vždy před zasazením montážního dílu 17 montuje prakticky ze zadní strany.

Montážní díl 17 může být opatřen přírubou 19, která při zasazování montážního dílu 17 do připraveného vrtání 18 slouží jako doraz, který určuje hloubku zasazení tohoto montážního dílu 17. Avšak i v provedení s montážním dílem je možné přesné přizpůsobení k postranní polodrážce dveří 10, to jest nasazení na okraj dveří 10. Montážní díl 17 je pak, jak je patrné z řezu • · ·

- 19 na obr. 3, opatřen jedním nebo více odsazeními. Vrtání 8 pro připevňovací čep 1 může být zásluhou toho posunuto poměrně blízko k povrchu 20 dveří 10, protože v této oblasti je připevňovací čep 1 ještě dostatečně vyztužen zasazeným montážním dílem 17.

Nastavování se u téměř všech konstrukčních variant provádí pomocí ručního nástroje, který se může zavést do vnitřního záběrného otvoru 21 stavěcího prvku 3.

U provedení podle obr. 6 a 7 je znázorněno, že volné koncové oblasti připevňovacího čepu 1 a stavěcího prvku 3 jsou opět podobným způsobem ve vzájemném funkčním záběru. V tomto provedení mohou být stavěči prvek 3 a připevňovací čep 1, přestože spolu svírají příslušný ostrý úhel a, vedeny blíže k sobě navzájem, aby se dosáhlo účinného záběru mezi nákružkem 5 nebo podobně a příslušnou drážkou 7 nebo podobně. Stavěči prvek 3 je za tím účelem proveden jako kuželovitý, to jest zužuje se kuželovité směrem k volnému konci stavěcího prvku 3, kde je vytvořen nákružek 5. Zásluhou kuželovitého úseku 22 stavěcího prvku 3 může být tedy volná koncová oblast stavěcího prvku 3 uspořádána ještě blíže k zasunutému připevňovacímu čepu 1. Úhel kuželovitostí kuželovitého úseku 22 je stejný nebo nepatrně menší než již zmíněný ostrý úhel a, takže stavěči prvek 3 a připevňovací čep 1 se vně vzájemného záběru v oblasti nákružku 5 a drážky 7 mohou navzájem v poměrně velkém rozsahu přestavování dotýkat, aniž by si navzájem překážely.

Na obr. 8 až 10 je znázorněno provedení, ve kterém jsou přinejmenším koncové oblasti navzájem pod ostrým úhlem a vůči sobě uspořádaného připevňovacího čepu 1 a stavěcího prvku 3 ve vzájemném záběru pomocí určitého druhu závitu. Stavěči prvek 3 je opatřen speciálním závitem 23, který zasahuje do neúplných • · · ·

- 20 závitových drážek 24 na jedné straně připevňovacího čepu 1. Stavěči prvek 3 je v tomto provedení zajištěn v axiálním směru, takže při otáčení tohoto stavěcího prvku 3 dochází k axiálnímu pohybu připevňovacího čepu 1. Také v tomto případě je stejným způsobem jako v ostatních konstrukcích zajištěna mezi stavěcím prvkem 3 a připevňovacím čepem 1 určitá vůle v radiálním směru, protože v důsledku vzájemného uspořádání těchto součástí pod ostrým úhlem a dochází při přestavování ke vzájemnému pohybu těchto součástí v radiálním směru k sobě, popřípadě od sebe. Protože připevňovací čep 1 je třeba přestavovat jen na poměrně krátké dráze, to jest dráha jeho axiálního pohybu může jako celek činit například 5 mm, nevznikají s tímto ostrým úhlem a žádné problémy.

Na obr. 10 je znázorněn závěs 2, který se s výjimkou speciálního provedení připevňovacího čepu 1, může použít v provedení podle obr. 8 a 9, avšak také ve všech ostatních variantách provedení. Připevnění, popřípadě uchycení připevňovacích čepů 25 a 26 může být, jak je jako příklad znázorněno na výkresech, provedeno nejrůznějšími způsoby. Pro tyto připevňovací čepy 25 a 26, nebo přinejmenším pro jeden z těchto připevňovacích čepů 25 a 26, lze však na straně rámu, popřípadě zárubně použít držák podle vynálezu.

V provedeních podle obr. 11 až 13 je použito opatření spočívající v tom, že připevňovací čep lak němu přiřazený stavěči prvek 3 a tedy také' vrtání 8 a 9 pro uložení tohoto připevňovacího čepu 1 a stavěcího prvku 3 jsou uspořádány ve vodorovných rovinách, mezi kterými je odstup ve svislém směru, tedy roviny jsou uspořádány nad sebou. Připevňovací čep 1 a stavěči prvek 3 přitom mohou probíhat navzájem rovnoběžně nebo se také mohou navzájem sbíhat v ostrém úhlu α. V provedení podle

I

- 21 obr. 11 a 12 je naznačen vzájemný záběr připevňovacího čepu 1 a stavěcího prvku 3 pomocí závitu. Také v těchto variantách je odpovídajícím způsobem možný vzájemný záběr připevňovacího čepu 1 a stavěcího prvku 3 pomocí drážky 7 a nákružku 5, jen by tyto součásti musely být provedeny poněkud jinak. Jak je patrné speciálně z obr. 13, nabízí se konstrukce s navzájem nad sebou uspořádaným připevňovacím čepem 1 a stavěcím prvkem 3 zejména pro dveře 10 menší tlouštky. Řešením podle obr. 11 až 13 se dosáhne úspory místa ve vodorovném směru, to jest napříč k rovině dveří 10.

V provedení podle obr. 14 až 16 je stavěči prvek 3 posuvný ve vrtání 9 bez závitového záběru, je však v požadovaných polohách fixovatelný v axiálním směru. Stavěči prvek 3 může být za tím účelem proveden tak, že může být přitlačen ke stěně vrtání 9. Jedna z takových variant provedení je znázorněna na výkresech, kde jsou znázorněny rozpěrné prvky 27, které se mohou v radiálním směru rozepřít od sebe navzájem, avšak po odlehčení se mohou elasticky stáhnout. Jako rozpěrný prvek 27 se zde může použít například určitý druh pryžového pouzdra, které po přitažení šroubu 28 zásluhou odpovídající deformace přilehne ke stěně vrtání 9. Vzájemný záběr mezi stavěcím prvkem 3 a připevňovacím čepem 1 je také v této konstrukci proveden podobně jako v ostatních provedeních, to jest například pomocí nákružku 5 a odpovídající drážky 7.

Předložený vynález představuje optimální možnost uchycení připevňovacího čepu 1 v oboru dveří a oken, přičemž je také možné následné nastavování tohoto připevňovacího čepu 1. Kromě toho lze zásluhou této konstrukce volit závěsy používané u dveří, například v souvislosti s dveřními klikami, protože připevňovací čep 1 se může dodatečně zasadit do vrtání 8 připraveného již ve • ·

- 22 výrobě, popřípadě do již ve výrobě zavedeného montážního dílu 17.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Držák pro připevňovací čep (1) okenního, dveřního nebo nábytkového závěsu (2), ve kterém je nejméně jeden připevňovací čep (1) ve své pracovní poloze tvarově a/nebo silově v záběru se stavěcím prvkem (3), vyznačující se tím, že stavěči prvek (3) je ve své směrem dovnitř orientované, od osy (4) závěsu (2) odlehlé koncové oblasti opatřen jedním nebo více v axiálním směru za sebou uspořádanými a nejméně vůči bezprostředně na ně navazujícímu úseku (16, 22) radiálně vystupujícími nákružky (5), žebry nebo kolíky, a na volné koncové oblasti k němu přiřazeného připevňovacího čepu (1) je vytvořena napříč k podélné ose (6) tohoto (1) uspořádaných drážek (7), zploštění nebo vybrání, přičemž stavěči prvek (3) a k němu přiřazený připevňovací čep (1) jsou ve svých pracovních polohách uloženy ve vrtáních (8, 9) v rámu (11) nebe v oknu či ve dveřích (10) a nejméně svými navzájem k sobě přivrácenými koncovými oblastmi jsou v přímém tvarovém a/nebo silovém vzájemném záběru a stavěči prvek (3) je ve vrtání (9) uspořádán přestavitelně v axiálním směru a aretovatelně v požadovaných polohách v axiálním směru.

   jedna nebo více připevňovacího čepu
2. 2. Držák podle nářoku 1, vyznačující se tím, že pro uložení připevňovacího čepu (1) a k němu přiřazeného stavěcího prvku (
3. 3) jsou v rámu (11), oknu nebo ve dveřích (10) vytvořena dvě vrtání (8, 9), která se případně spolu stýkají nebo přecházejí jedno v druhé.

   • · • ·

   - 24 3. Držák podle nároku 1 a/nebo 2, vyznačující se tím, že připevňovací čep (1) a k němu přiřazený stavěči prvek (3) a tím také vrtání (8, 9) pro uložení tohoto připevňovacího čepu (1) a stavěcího prvku (3) jsou uspořádány s navzájem rovnoběžnými podélnými osami (6, 12) .
4. 4. Držák podle nároku 1 a/nebo 2, vyznačující se tím, že připevňovací čep (1) a k němu přiřazený stavěči prvek (3) a tím také vrtání (8, 9) pro uložení tohoto připevňovacího čepu (1) a stavěcího prvku (3) spolu svírají ostrý úhel (a) sbíhající se směrem k jejich koncům.
5. 5. Držák podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že připevňovací čep (1) a k němu přiřazený stavěči prvek (3) a tím také vrtání (8, 9) pro uložení tohoto připevňovacího čepu (1) a stavěcího prvku (3) jsou uspořádány ve se vzájemným odstupem ve svislém směru probíhajících vodorovných rovinách s navzájem rovnoběžnými podélnými osami (6, 12) nebo spolu svírají ostrý úhel (a) sbíhající se směrem k jejich koncům.
6. 6. Držák podle nároku 1 a případně podle některého z nároků 2 až 5, vyznačující se tím, že drážky (7) , zploštění nebo vybrání na volné koncové oblasti připevňovacího čepu (1) jsou plně vytvořeny pouze na části obvodu tohoto připevňovacího čepu (1), a to na jeho straně, která je v jeho pracovní poloze obrácena ke stavěcímu prvku (3) .
7. 7. Držák podle nároku 6, vyznačující se tím, že nejméně na koncové oblasti připevňovacího čepu (1) je na straně odvrácené v pracovní poloze od stavěcího prvku (3) • · · · · · • · • · · nebo nejméně úhlově natočené vůči stavěcímu prvku (3) vytvořen až ke konci připevňovacího čepu (1) probíhající žlábek (13), zploštění nebo vrub.

   Držák podle nároku 7, vyznačující se tím, že průřez drážek (7), zploštění nebo vybrání na koncové oblasti připevňovacího čepu (1) je roven průřezu po koncové části připevňovacího čepu (1) probíhajícího žlábku (13), zploštění nebo vrubu.

   9.

   10.

   Držák podle některého z nároků 6 až tím, že konec žlábku (13), 14) drážky vyznačující se zploštění nebo vrubu lícuje s boční stranou (7), zploštění nebo vybrání, takže jak žlábek ;i3), tak i drážka (7) vycházejí směrem k volnému konci připevňovacího čepu (1) z téže roviny.

   Držák podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že rovnoběžně s podélnou osou (6) připevňovacího čepu (1) na volné koncové oblasti tohoto připevňovacího čepu (1) probíhající žlábek (13) nebo vrub svým průřezem odpovídá části nákružku (5), žebra nebo kolíku vytvořeného na volné koncové oblasti stavěcího prvku (3).

   Držák podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že stavěči prvek (3) je proveden jako závitový čep, který zasahuje do stěny vrtání (9) pro uložení tohoto stavěcího prvku (3).

   Držák podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že ve vrtání (9) nebo

   12 .

   • ·

   - 26 v úseku vrtání (9) se zvětšeným průměrem je uspořádáno proti otočení a posuvu zajištěné závitové pouzdro (15).

   13. Držák podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že na samém konci stavěcího prvku (3) je vytvořen nákružek (5), jehož průměr

   přibližně odpovídá průměru vrtání (9) pro uložení tohoto stavěcího prvku (3) . 14 . Držák podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že průměr nákružku (5) na koncové oblasti stavěcího prvku (3) je větší než průměr

   zbylé části stavěcího prvku (3) , popřípadě větší než průměr případně ve vrtání (9) uspořádaného závitového pouzdra (15) .

   15. Držák podle některého z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že žebra nebo kolíky na koncové oblasti stavěcího prvku (3) v radiálním směru přesahují průměr zbylé části stavěcího prvku (3) , popřípadě průměr případně ve vrtání (9) uspořádaného závitového pouzdra (15) .

   16. Držák podle některého z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že vrtání (8, 9) pro uložení připevňovacího čepu (1) a stavěcího prvku (3) jsou vytvořena ve vlastním montážním dílu (17), který je fixně uspořádán ve vrtání (18) v rámu (11), oknu nebo dveřích (10) .

   17. Držák podle nároku 16, vyznačující se tím, že stavěči prvek (3) je předem namontován v montážním dílu • · · · • ·

   (17) dl) , a tento montážní okna nebo dveří i díl (10). (17) je ve výrobě zasazen do rámu Držák podle nároku 16 nebo 17, v yznačujíc í s e t i m, že montážní díl (17) je opatřen přírubou (19) , která tvoří hloubkový doraz při zasazování tohoto

   montážního dílu (17) do vrtání (18).

   19. Držák podle nároků 16 až 18, vyznačující se tím, že montážní díl (17) je přizpůsoben postrannímu okraji okna nebo dveří (10) a je podle tohoto proveden s jedno- nebo vícenásobným odsazením.

   20. Držák podle některého z nároků 1 až 19, vyznačující se t i m, že stavěči prvek (3) se směrem k nákružku (5), žebru nebo kolíku na svém volném konci kuželovité zužuje. 21. Držák podle nároku 20, v y z načující se tím, že úhel kuželovitého zužování stavěcího prvku (3) je roven

   nebo je nepatrně menší než ostrý úhel (a) mezi středními osami (6, 12) připevňovacího čepu (1) a stavěcího prvku (3) .

   22. Držák podle nároku 1 nebo některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že nejméně koncové oblasti pod ' ostrým úhlem (a) vůči sobě navzájem uspořádaného připevňovacího čepu (1) a stavěcího prvku (3) jsou ve vzájemném záběru pomocí závitu.

   23. Držák podle nároku 1 nebo některého z předchozích nároků, vyznačující se tím, že stavěči prvek (3) je • · · ·

   - 28 ve vrtání (9) bez záběru ním směru a je v tomto žadovaných polohách.

   závitem uspořádán posuvně v axiálaxiálním směru fixovatelný v po24. Držák podle nároku 23, vyznačující se tím, že stavěči prvek (3) je přitlačitelný do silového styku se stěnou vrtání (9).

   25.·

   Držák podle nároků 23 a 24, vyznačující se tím, že na stavěcím prvku (3) jsou uspořádány v radiálním směru od sebe navzájem roztažitelné, avšak při odlehčení do původního stavu se vracející rozpěrné prvky (27) .