CZ20001916A3 - Přenosný kontejner - Google Patents

Description

Přenosný kontejner

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká přenosného kontejneru.

Dosavadní stav techniky

Zvyšující se výskyt transplantací orgánů a zvyšující se používání léků citlivých na teplotu při léčení nemocí jak lidí tak i zvířat vedlo na potřebu pro spolehlivý přenosný kontejner pro takové orgány a léky. V současnosti je obvyklé, aby orgány a léky byly transportovány v bednách zabaleny v ledu. To je ovšem z mnoha důvodů neuspokojivé.

Za prvé použití ledu znamená, že nejvyšší teplotou, na které orgány nebo léky mohou být udržovány, je bod mrazu nebo 0°C. Počínajíc od této teploty se začnou tvořit ledové krystaly a růst těchto ledových krystalů může poškodit buňku orgánu, který je transportován pro transplantaci, pokud nejsou učiněny nějaké kroky, které tomu mají zabránit. Navíc 0°C nemusí být právě optimální teplotou, na které by měly být léky udržovány.

Za druhé led s časem bude tát a tak teplota, na které léky nebo orgány budou drženy, není stálá. Může být tudíž nezbytné obměnit led během transportu.

Aby se odstranily tyto problémy, je žádoucí vytvořit kontejner s určitými prostředky pro regulaci jeho teploty, například se zařízením pracujícím na bázi Peltierova jevu nebo jinak Peltierova zařízení, které může ohřívat nebo ochlazovat obsah, a s řídící jednotkou.

Další využití lékařských kontejnerů je při transportu vzorků infekčních nebo kontaminovaných materiálů. Například vzorky takových materiálů může být nutné odevzdat do laboratoře pro analýzu. Často je potřebné udržovat takové vzorky na daných teplotách pro zajištění, že baktérie ve vzorcích budou stále ještě živé, když se dostanou do laboratoře a mohou být potom kultivovány a identifikovány.

Lze ovšem snadno nahlédnout, že transport takových vzorků s sebou nese množství problémů. Zejména následně po takovém transportu je potřebné zajistit, že kontejner bude hned poté správně sterilizován, aby se zabránilo vzájemnému znečištění.

To může být provedeno promytím nebo v autoklávu, přičemž je ale zřejmé, že tyto postupy nemusí být ideální pro čištění Peltierova zařízení.

Podstata vynálezu

Podle prvního aspektu předkládaného vynálezu je vytvořen přenosný kontejner pro příjem obsahu pro transport při současné regulaci teploty tohoto obsahu, přičemž tento přenosný kontejner zahrnuje ohřívací a/nebo ochlazovací prostředek ve formě Peltierova zařízení (zařízení pracující na bázi Peltierova jevu), vyjímatelnou vnitřní schránku pro příjem obsahu, vzduchovou mezeru kolem vnějšku vnitřní schránky, a řídící jednotku pro řízení Peltierova zařízení pro regulaci teploty vzduchu kolem vnějšku vnitřní schránky a tím pro regulaci teploty obsahu této vnitřní schránky.

Ohřívací a/nebo ochlazovací prostředek může zahrnovat pouze ohřívací prostředek nebo pouze ochlazovací prostředek. Je ale výhodné, když je vytvořen jak ohřívací tak i ochlazovací prostředek.

Řízení teploty vzduchu ve vzduchové mezeře kolem ³⁰ . - .

vnitrní schránky umožňuje regulaci teploty obsahu při současném umožnění vyjmutí vnitřní schránky. Vyjmutí vnitřní schránky je užitečné, například, umožněním, že tato vnitřní schránka může být omyta nebo umístěna do autoklávu. Navíc při vyjmutí může být vnitřní schránka umístěna do chladničky.

Může být tudíž chlazena na požadovanou teplotu před vložením do hlavního kontejneru, který potom může být uzavřen a aktivován pro regulaci teploty obsahu vnitřní schránky. To snižuje množství energie použité přenosným kontejnerem, protože je pouze potřebné udržet obsah chladný a ne tento obsah zpočátku ochlazovat. Pokud je například kontejner napájen akumulátorem, pak může být prodloužena doba, po kterou kontejner může udržovat svůj obsah chladný a tudíž může být prodloužena délka cesty.

Přenosný kontejner může být použit pro přenášení léků, vzorků tkáně, orgánů pro transplantaci nebo vlastně jakéhokoliv dalšího materiálu, který musí být transportován na dané teplotě.

Kontejner bude mít obecně vnější pouzdro se vzduchovou mezerou definovanou mezi vnějším pouzdrem a vnitřní schránkou. Vnější pouzdro může zahrnovat část spodku a část víka.

Výhodně je použit ventilátor pro napomáhání cirkulaci vzduchu ve vzduchové mezeře. Ten je výhodně vytvořen v blízkosti Peltierova zařízení, přičemž oba tyto komponenty jsou například umístěny v části víka kontejneru.

Výhodně kontejner zahrnuje výstupky, které vystupují z vnějšího pouzdra kontejneru pro nesení vnitřního kontejneru (schránky). Vzduch potom může cirkulovat mezi výstupky kolem * · ·’ vnitřní schránky. Navíc tyto výstupky pomáhají umístit vnitřní kontejner (schránku) bezpečně v hlavním kontejneru.

Výhodně je řídící jednotka kontejneru uspořádána pro uložení požadované teploty pro obsah kontejneru, pro příjem $ signálu z teplotního snímače umístěného uvnitř kontejneru, a pro vytváření signálu pro řízení Peltierova zařízení. Z porovnání snímaného teplotního signálu s požadovanou teplotou řídící jednotka rozhoduje, zda spustit Peltierovo zařízení a v jakém smyslu (ohřívání nebo ochlazování vnitřku kontejneru). Teplotní snímač je výhodně uspořádán pro snímání teploty ve vzduchové mezeře. Může být vytvořen více než jen jeden snímač, například jeden nad vnitřní schránkou a jeden pod vnitřní schránkou.

Teplota, na které obsah kontejneru má být udržován, může být nastavena trvale v řídící jednotce. Protože ale kontejner může být použit s různými materiály, je výhodné, aby teplota, na které má být obsah kontejneru udržován, byla do řídící jednotky zadávána.

Tato informace může být zadávána jakýmkoliv vhodným způsobem. Ve výhodné variantě je na kontejneru namontována klávesnice pro zadání požadované teploty. Klávesnice ale může být náchylná na poškození a tak alternativně nebo navíc může kontejner zahrnovat elektromagnetický nebo ultrazvukový přijímač a teplota je nastavována s použitím vnějšího vysílače. V další variantě může být kontejner propojitelný s počítačem, buď přímo nebo přes modem, a tento počítač může být použit pro nastavení teploty.

Může být důležité, aby požadovaná teplota, jakmile je nastavena, nebyla měněna bez autorizace a tudíž je výhodné, • · “

aby řídící jednotka obsahoval prostředek pro ověření funkce uživatele před nastavením teploty, na které má být udržován obsah kontejneru. Pokud je použito klávesnice, pak může být potřebné zadat kód (jako je PIN) předtím, než může být provedena změna nastavení teploty. Kódy mohou být rovněž použity, pokud je pro zadání informace použit rádiový nebo počítačový systém. Kartový systém, například využívající inteligentní karty, nebo systém, u kterého musí být do zámku vložen klíč předtím, než nastavená teplota může být modifikována, by mohly být rovněž využity.

Je rovněž obecně žádoucí znát teplotní historii obsahu kontejneru. V kontejnerech podle dosavadního stavu techniky neexistuje garance, že orgány nebo léky nebyly poškozeny během transportu vystavením nevhodným teplotám, protože zde není záznam o teplotách, kterým byl tento obsah vystaven. Je tudíž výhodné, aby řídící jednotka rovněž zahrnovala systém zaznamenávající teplotu, přičemž tento systém zaznamenávající teplotu zajišťuje prostředek pro ověření teplotní historie kontejneru.

Tento znak je považován za nezávislý vynálezecký znak, takže podle dalšího aspektu předkládaného vynálezu je vytvořen přenosný kontejner pro příjem obsahu pro transport při současné regulaci teploty tohoto obsahu, přičemž tento přenosný kontejner zahrnuje ohřívací a/nebo ochlazovací prostředek a řídící jednotku pro řízení ohřívacího a/nebc ochlazovacího prostředku pro regulaci teploty obsahu kontejneru, přičemž tato řídící jednotka zahrnuje systém zaznamenávající teplotu, přičemž tento systém zaznamenávající teplotu zajišťuje prostředek pro ověření teplotní historie obsahu kontejneru.

t · <·

9 *

Z* · · · · o

Systém zaznamenávající teplotu může mít množství podob. Například může být použito zařízení podobné tachografu, pro vzorkování teploty v daných intervalech a provedení značky na záznamovém archu. Značky by mohly (stejně jako u tachografu) vyžadovat interpretaci, aby byly správně pochopeny. Ve výhodné variantě ale systém zaznamenávající teplotu vzorkuje teplotu v intervalech a tiskne přímo snímanou teplotu. Potom je pouze potřebné ověřit výstupní tisk pro zjištění, zda nastavená teplota byla udržena.

Alternativně může být systém zaznamenávající teplotu vytvořen s pamětí, která ukládá data týkající se teplotní historie. K informacím v této paměti může být přistupováno prostřednictvím vhodného prostředku, jako je počítač využívající modem, případně prostřednictvím dálkového spojení, a tyto informace mohu být zobrazeny. Jako alternativa může být počítač naprogramován pro ověření samotných dat a pro poskytnutí jednoduchého výstupu bezpečný/nebezpečný. Ať již je zvolena jakákoliv metoda, může být teplotní historie obsahu ověřena, když kontejner přijde do místa svého určení a příjemce tak může okamžitě ověřit, zda obsah byl poškozen vystavením nevhodným teplotám během transportu. Obsah kontejneru je tudíž bezprostředně kontrolovatelný.

Samozřejmě, ačkoliv je užitečné vědět, že

5 transportovaný materiál byl poškozen v důsledku vystavení nevhodným teplotám, bylo by lepší, aby se materiál vůbec nepoškodil, aby se tak zamezilo zbytečným ztrátám. To je obzvláště důležité v případě orgánů pro transplantaci. Ve výhodném provedení tedy řídící jednotka generuje výstražný signál, pokud se teplota v kontejneru dostává příliš daleko • · od nastavené teploty. Význam termínu příliš daleko bude samozřejmě záviset na transportovaném materiálu, ale 3°C je obvyklá velikost. Tento výstražný signál může mít podobu světla na kontejneru nebo zvukového signálu, který upozorní osobu přepravující kontejner, že něco je špatně.

Výstražné signály mohou být generovány rovněž tehdy, když je detekováno že západky držící kontejner uzavřený jsou otevřené, protože to může indikovat, že kontejner a případně jeho obsah byl poškozen.

Kontejner může být napájen jakýmkoliv vhodným způsobem. Protože ale je kontejner určen k tomu, aby byl přenosný, je energie pro Peltierovo zařízení, řídící jednotky a motorky ventilátoru výhodně odvozena z akumulátoru, zvláště výhodně z dobijitelného akumulátoru. Je výhodné, aby byl ¹⁵ rovněž zajištěn záložní zdroj energie ve formě druhého akumulátoru, takže dokonce i v případě, že hlavní akumulátor je vybit, kontejner stále ještě může regulovat teplotu svého obsahu. Při selhání hlavního akumulátoru může být generován výstražná signál a další výstražný signál může být generován,

0 když se záložní akumulátor vybije pod předem stanovenou hodnotu svojí kapacity.

Navíc je výhodné, aby kontejner byl dostatečně robustní pro vydržení nárazů a náhlých zatížení. Je nevyhnutelné, že dochází k nehodám a že kontejnery padají z výšek narážení a podobně. Peltierova zařízení jsou ale relativně křehká a musí být chráněna před těžkými nárazy.

Je tudíž výhodné, když Peltierovo zařízení je namontováno v bloku z elastomerního materiálu. Vytvoření tohoto elastomerního prvků napomáhá snížit zpomalení ·· ·· ► · * '« » · · • · • · • ··· prováděné Peltierovým zařízením a tudíž pomáhá snižovat nárazová zatížení na toto zařízení.

Tento znak je považován za nezávislý vynálezecký znak a tudíž podle dalšího aspektu předkládaného vynálezu je vytvořen přenosný kontejner mající ohřívací a/nebo ochlazovací prostředek ve formě Peltierova zařízení, přičemž toto Peltierovo zařízení je namontováno v bloku elastomerního materiálu, který je dále namontován v pouzdru kontejneru.

Dále je také výhodné, když Peltierovo zařízení je spojeno s vnitřní tepelnou jímkou směřující do vnitřku kontejneru a s vnější tepelnou jímkou směřující do vnějšku kontejneru, přičemž tyto tepelné jímky jsou upnuty dohromady prostřednictvím upínacích prostředků procházejících skrz tepelné jímky a elastomerní prvek. Peltierovo zařízení, tepelné jímky a elastomerní prvek potom tvoří jednu jednotku a tepelné jímky a Peltierovo zařízení budou podléhat stejným zpomalením. Je žádoucí, aby tepelné jímky zůstávaly v těsném tepelném kontaktu s Peltierovým zařízením pro umožnění jeho

2Q správné funkce, přičemž tento znak snižuje riziko, že nárazem odděleny od sebe.

Upínací prostředky mohou mít jakoukoliv vhodnou formu. Pokud ale existuje vodivá cesta od vnitřní tepelné jímky k vnější tepelné jímce, pak budou nepříznivě ovlivněny izolační vlastnosti kontejneru, což rovněž platí pro účinnost

Peltierova zařízení. Je tudíž výhodné, když jsou upínací prostředky vytvořeny z plastového materiálu. V obzvláště výhodném provedení jsou upínacími prostředky nylonové šrouby.

Samozřejmě, pokud kontejner má udržovat obsah na dané teplotě, je žádoucí aby měl tepelně izolující vnější pouzdro • 9 • 9

Φ 9 pro zabránění tomu, aby změny vnitřní teploty ovlivňovaly teplotu obsahu.

Je známo množství způsobů konstrukce tepelně izolujících kontejnerů. Například Dewarova nádoba má konstrukci s dvojitou stěnou. Prostor mezi stěnami je evakuován (zbaven vzduchu a plynu) pro vytvoření vakua a strany stěn, směřující do vakua, jsou postříbřeny. Je rovněž známo používat tepelně izolující materiály, jako jsou pěnové polymemí materiály, jako je polyuretan, ve stěnách kontejnerů pro snížení tepelné vodivosti skrz stěnu.

Je rovněž známo použít vakuové desky pro tepelnou izolaci. Tyto desky zahrnují vrstvu tepelně izolujícího materiálu uzavřené uvnitř evakuovaného pružného krytu, který obsahuje hliníkovou vrstvu. Když jsou takové desky použity pro izolaci kontejnerů, jsou obvykle umístěny v dutých stěnách kontejneru pro omezení tepla procházejícího skrz stěny vedením. Přítomnost vzduchu v dutých stěnách ale stále ještě umožňuje tepelný přenos konvekcí.

Výhodně kontejner zahrnuje vnější pouzdro ve formě vnitřní stěny a vnější stěny, které mezi sebou definují prostor, přičemž tento prostor mezi vnitřní a vnější stěnou je alespoň částečně evakuován a je vyplněn pevným tepelně izolačním materiálem.

Vnitřní a vnější stěna tudíž definují prostor, který je alespoň částečně evakuován a je vyplněn izolačním materiálem, vedle jejich další funkce, že jsou stěnami kontejneru.

Přítomnost tepelně izolujícího materiálu snižuje množství tepla, které je přenášeno skrz stěny kontejneru

prostřednictvím vedení. Navíc je rovněž omezen tepelný přenos konvekcí prostřednictvím alespoň částečné evakuace prostoru mezi vnitřní a vnější stěnou. Samozřejmě, čím vyšší stupeň evakuace, tím menší teplo je přenášeno konvekcí.

Tento znak je rovněž považován za nezávislý vynálezecký znak a tak podle dalšího aspektu předkládaného vynálezu je vytvořen kontejner zahrnující vnitřní stěnu a vnější stěnu, které mezi sebou definují prostor, přičemž tento prostor mezi vnitřní a vnější stěnou je alespoň částečně evakuován a je vyplněn pevným tepelně izolačním materiálem.

Takový kontejner může vyjímatelně uchovávat obsah, který má být tepelně izolován od prostředí, a bude tudíž obecně mít hlavní těleso a uzávěr.

Izolační materiál může být ve formě prášku. Potom je ale potřebné, aby vnitřní a vnější stěna byly relativně tuhé a pevné. Je tedy také výhodné, pokud je izolační materiál tuhý. Izolační materiál potom bude přispívat ke konstrukční integritě kontejneru jako celku. Jedním vhodným izolačním materiálem je zhutněný mikroporézní oxid křemičitý.

Pokud je použit tuhý izolační materiál, bude obvykle tvarován tak, aby vyplňoval prostor mezi vnitřní a vnější stěnou, například tvářením nebo obráběním na příslušný požadovaný tvar.

Ve výhodném provedení předkládaného vynálezu izolační materiál brání průchodu infra-červeného záření. To může být provedeno absorbováním, odrážením nebo rozptylem infra-červeného záření, přičemž to omezuje množství tepla

·)

procházejícího skrz stěny kontejneru prostřednictvím záření (sálání - radiace).

V dalším výhodném provedení vynálezu je vnější stěna pokovená. Pokovená vrstva utlumí jakékoliv záření procházející skrz ni, což rovněž pomáhá snížit množství tepla přenášeného skrz stěny kontejneru prostřednictvím záření. Použití pokovené vnější stěny s izolačním materiálem, který absorbuje infra-červené záření, může snížit množství přenášeného tepla na velmi nízké úrovně.

Výhodně je pokoven vnitřní povrch vnější stěny. To chrání pokovenou vrstvu před oděrem a podobně, kterému by byla vystavena, pokud by byla na vnějším povrchu vnější stěny. Tím je prodloužena životnost pokovené vrstvy.

Jako alternativa k nebo přídavně k vytvoření pokovené vrstvy může vnější stěna obsahovat vrstvu kovové fólie.

Vnější stěna tak může být vytvořena jako vrstvená a obsahující vrstvu z kovové fólie.

Dále výhodné, když je pokovena vnitřní stěna kontejneru. Když je žádoucí udržet obsah kontejneru nad okolní teplotou, je důležité omezit tepelné ztráty z obsahu a pokovení vnitřní stěny přitom omezí množství infra-červeného záření procházejícího skrz vnitřní stěnu.

Alternativně nebo výhodně může vnitřní stěna obsahovat vrstvu kovové fólie a může být vytvořena jako vrstvená a obsahující vrstvu kovové fólie.

Pokovení nebo vrstva kovové fólie vnitřní a vnější stěny mohou být vytvořeny s prostředky pro vytvoření elektrického spojení pro zajištění elektrostatického stínění. To může soužit pro odstínění jakéhokoliv elektrického • · • Φ ·· • · · 9

9 9 9 ·· ·· ·· · vybavení uvnitř kontejneru od elektrického rušení.

Předpokládá se, že izolovaný kontejner bude obsahovat elektrický ochlazovací a/nebo ohřívací prostředek a zapínání tohoto prostředku by mohlo způsobit rušení, pokud by nebyl odstíněn.

Prostor mezi vnitřní a vnější stěnou může být alespoň částečně evakuován a potom trvale utěsněn. Protože ale jakýkoliv materiál, použitý pro vytvoření vnitřní a vnější stěny, bude v určité míře propustný, je výhodné, aby byl θ zajištěn prostředek pro obnovování vakua. V dalším výhodném provedení předkládaného vynálezu je tedy vytvořen průchod pro umožnění spojení prostoru mezi vnitřní a vnější stěnou s oblastí vně tohoto prostoru. Tento průchod může umožnit prostoru mezi vnitřní a vnější stěnou, aby byl spojen s tlakoměrem, vakuovým čerpadlem nebo podobně. Vakuum v prostoru mezi vnitřní a vnější stěnou může být potom ověřováno prostřednictvím tlakoměru a pokud se toto vakuum stane nadměrně degradovaným, jako například v důsledku nadměrného pronikání plynu skrz vnitřní a vnější stěnu, pak θ může být toto vakuum patřičně obnoveno s použitím vakuového čerpadla.

Samozřejmě, že musí být vytvořen prostředek pro zajištění, že v průchodu nedochází k únikům. To by mohlo být dosaženo vytvořením zátky v průchodu. Je ale výhodné, aby průchod byl vytvořen s ventilem, který je za normálního stavu uzavřen. Ventil může být potom otevřen, když byl připojen tlakoměr, vakuové čerpadlo nebo podobně.

Průchod může být vytvořen v jakémkoliv vhodném místě q na vnitřní nebo vnější stěně, nebo například na koncové stěna, která spojuje vnitřní a vnější stěnu. Pokud je ale

	99		99			99		99
•	9	9 9 9		9	•		9	9	•
•	9 99	9 9		9	•		9	9	9
									•
•	• 9	9 9		9	9		9	9	•
	9 9	999	99			9 9		* ·

průchod na vnější stěně, pak zde existuje nebezpečí, že náraz nebo podobně by ho mohl otevřít, například poškozením ventilu vytvořeného na vnější stěně. Bylo by možné zanořit ventil do vnější stěny pro omezení rizika poškození nárazem. Je ale výhodné, aby průchodem byla opatřena vnitřní stěna, což v podstatě eliminuje nebezpečí jeho poškození nárazem.

V následujícím popisu budou nyní, pouze prostřednictvím příkladu a ve spojení s odkazy na připojené výkresy, popsána výhodná provedení předkládaného vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l je perspektivní pohled na první provedení kontejneru v uzavřeném stavu;

Obr.2 je částečný schematický pohled v řezu, ilustrující konstrukci steny prvního provedení kontejneru;

Obr.3 je částečný schematický pohled v řezu, ilustrující variantní konstrukci stěny

2o prvního provedení kontejneru;

Obr.4 je pohled v řezu vedeném druhým provedením kontejneru;

Obr. 5 znázorňuje čásrečný pohled v řezu na víko třetího provedení kontejneru;

Obr. 6 znázorňuje půdorys víka třetího provedení kontejneru; a

Obr. 7 znázorňuje perspektivní pohled na stejnou část víka třetího provedení kontejneru.

ftft		• ft	•	• ft	··		«·
o	•	•	• · «	•	•	ft	•	>9
ft	•	• ftft	• ·	•	•	•	ft	ft
•								•
•	•	• ·	• ·	•	•	•	•	ft
··		• ·	• ftft	• ft	• ft		ftft

Příklady provedení vynálezu

Kontejner podle prvního výhodného aspektu předkládaného vynálezu je znázorněna na obr. 1 a označen vztahovou značkou jako kontejner 10. Kontejner 10 zahrnuje ⁵ , část 12 spodku, v které je umístěn obsah, a víko 14 . Část 12 spodku a víko 14 dohromady tvoří vnější pouzdro. Víko 14 je upevněno ke spodku 12 prostřednictvím závěsu, svorek nebo podobně, a kontejner 10 je udržován uzavřený prostřednictvím západek 7 6. Kontejner 10 je určen pro tepelnou izolaci svého obsahu od vnějšku, například pro udržení obsahu chladnějšího než je vnějšek.

Stěny kontejneru mají sendvičovou konstrukci, jak je nejlépe znázorněno na obr. 2. Tato konstrukce zahrnuje vnější stěnu 20, která tvoří vnější povrch kontejneru, prostřední vrstvu 30 a vnitřní stěnu 40 . Prostřední vrstva vyplňuje prostor mezi vnitřní a vnější stěnou.

Vnější stěna plní množství funkcí. Je v podstatě nepropustná pro plyn a kapalinu. Je rovněž důležité, aby materiál tvořící vnější stěnu byl pevný a zejména aby byl odolný proti proražení. Aby vnější stěna splňovala tyto nejrůznější kritéria, je použito vrstveného materiálu spojeného pryskyřicí. Vrstvený materiál může zahrnovat vrstvy z Kevralem (ochranná známka) nebo skleněnými či uhlíkovými vlákny vyztuženého plastového materiálu pro zajištění potřebné pevnosti. Takové materiály jsou velmi pevné při tahovém, tlakovém a střihovém namáhání a rovněž vykazují dobrou odolnost při nárazových zatíženích. To je důležité při napomáhání pro vyloučení poškození kontejneru, když upadne.

Vnitřní povrch 22 vnější stěny 20 je pokoven. To může být provedeno rozprašováním, pokovováním nanášením, nebo vakuovým nanášením oceli nebo hliníku. Pokovená vrstva odráží většinu záření, které na ni dopadá, a tlumí záření procházející skrz vnější stěnu 20.. Pokud by pokovená vrstva musela být nanesena na vnější povrch 24 vnější stěny 20, než aby byla nanesena na vnitřní povrch 22, pak by byla vystavena poškrábání, oděru a podobně. Jakékoliv přerušení v pokovené vrstvě by umožnilo záření procházet skrz bez ovlivnění, což je zjevně velmi nežádoucí. Z tohoto důvodu je pokovená vrstva nanesena na vnitřní povrch 22 vnější stěny 20.

Alternativně nebo přídavně může vrstvený materiál obsahovat jednu nebo více vrstev kovové fólie. Tyto kovové fólie budou sloužit nejen pro odražení a útlum záření, ale rovněž pro zmenšení celkové propustnosti vnější vrstvy pro plyny.

Jedna nebo více z pokovených vrstev nebo vrstev kovové fólie může být vytvořena s prostředky pro vytvoření elektrického spojení pro zajištění elektrostatického stínění.

Toto stínění bude fungovat jako Faradayova klec a odstíní jakékoliv rušení, které jinak může být způsobeno elektrickým vybavením, jako jsou ohřívací prvky, ochlazovací prvky nebo termostatické řídící prvky uvnitř kontejneru.

Prostřední vrstva 30 zahrnuje porézní expandovaný materiál z oxidu křemičitého, který vyplňuje v podstatě celou příčnou šířku mezi vnitřní a vnější stěnou (to jest ve směru příčném k rovinám stěn). Tento materiál má velmi nízkou tepelnou vodivost a slouží jako tepelný izolátor pro

3Q kontejner. Takový materiál je dostupný, například, pod jménem

Microtherm od firmy Micropore International Limited of

Droitwich, England. Vedle jeho tepelně izolačních vlastností je tento materiál tuhý a přispívá k pevnosti a konstrukční integritě kontejneru.

Expandovaný materiál oxidu křemičitého může být rovněž upraven pro další omezení přenosu infra-červeného záření skrz tento materiál. Tento materiál může obsahovat kovové destičky pro odrážení infra-červeného záření, polovodiče, jako jsou saze nebo oxidy kovů pro absorbci infra-červeného záření a/nebo vysílače s velkým indexem lomu pro rozptyl infra-červeného záření. Tyto prostředky slouží pro vytvoření prostřední vrstvy jako v podstatě opakní pro infra-červené záření. Důsledkem je, že jakékoliv infra-červené záření, které projde skrz vnější stěnu 2 0 nedosáhne vnitřku kontejneru 10. Navíc velikost pórů v expandovaném materiálu oxidu křemičitého je menší než je střední volná dráha molekul vzduchu.

Vnitřní stěna 40 může být konstruována podobným způsobem jako vnější stěna 20, protože musí být rovněž v podstatě nepropustná pro plyny nebo kapaliny. Protože je ale vnitřní stěna 40 vystavena s menší pravděpodobností přímým nárazům a podobným úderům, nevyžaduje stejnou pevnost jako vnější stěna 20. Navíc, protože jakémukoliv infra-červenému záření procházejícímu do kontejneru by mělo být zabráněno v průchodu skrz prostřední vrstvu 30, je zde menší potřeba, aby vnitřní stěna 40 byla pokovena v situacích, ve kterých je žádoucí udržovat teplotu obsahu v kontejneru pod teplotou okolí.

Samozřejmě, že tam, kde je žádoucí udržovat teplotu obsahu kontejneru nad teplotou okolí (například pro zabránění zmrznutí obsahu v extrémně chladných podmínkách), je potom výhodné, aby vnitřní stěna byla pokovena pro zabránění unikání tepla z obsahu prostřednictvím infra-červeného záření. Navíc pak v takovém případě je menší potřeba, aby vnější stěna byla pokovena za těchto podmínek. Samozřejmě, pokud vnější stěna není pokovena nebo vytvořena s vrstvou kovové fólie, pak pokovená vrstva nebo vrstva kovové fólie vnitřní steny může být použita pro vytvoření elektrostatického stínění, jak bylo diskutováno výše.

Pro umožnění kontejneru, aby byl použit, ať již θ teplota obsahu má být udržována nad nebo pod teplotou okolí, může být pokovena jak vnitřní tak i vnější vrstva pro omezení tepelného přenosu prostřednictvím záření buď do nebo z obsahu kontejneru. Čím méně záření prochází skrz vnitřní a vnější stěny, tím méně záření musí být absorbováno, odraženo nebo rozptýleno izolačním materiálem, což snižuje zatížení vodivého tepelného přenosu.

Při výrobě kontejneru jsou vnitřní a vnější stěna vyrobeny samostatně. Obrobené bloky expandovaného materiálu oxidu křemičitého jsou uloženy do oblasti spodku a kolem boků vnější stěny, a potom je vložena vnitřní stěna.

Vnitřní a vnější stěna 20 a 40 jsou potom spojeny dohromady tak, že tvoří pro plyn a kapalinu nepropustný obal kolem prostřední vrstvy 30. To může být provedeno množstvím způsobů. Například může být použito svařované kovové těsnění, ačkoliv to potom vytváří cestu tepelné vodivosti do kontejneru. Jako alternativa mohou být předem vytvarovaná neoprenová těsnění spojena jak s vnitřní tak i s vnější stěnou, přičemž tento způsob utěsnění podstatně snižuje _;q tepelnou vodivost. Navíc, pokud jsou použity vrstvené materiály pro vytvoření vnitřní a vnější stěny, mohou být

tyto materiály samy vytvarovány do břitů a těsnění, které potom mohou mít překrývající neoprénovou vrstvu, nanesenou na ně pro jejich úplné utěsnění. Použití neoprénové vrstvy může rovněž zlepšit těsnění mezi dnem a víkem kontejneru, když je uzavřen, protože neoprénová vrstva může být umístěna tam, kde k sobě přiléhají spodek a víko.

Pro další zlepšení izolačních vlastností kontejneru 10 je obal evakuován (zbaven vzduchu a plynů) na poměrně značné vakuum, takže tlak je výhodně menší než 0,1 mm Hg (0,13 milibar nebo 13 Pa). Evakuace obalu podstatně snižuje konvekční tepelný přenos skrz prostřední vrstvu, mělo by být zcela zřejmé, že je potřebné pro vnitřní a vnější stěnu 20 a 40, aby byly nepropustné pro plyny, aby se vytvořilo toto vakuum uvnitř obalu. Mělo by být rovněž zcela zřejmé, že, protože jakékoliv proražení obalu povede na ztrátu tohoto vakua, je důležité, aby zejména vnější stěna 20 byla pevná a odolná proti proražení.

Jakmile již bylo vakuum vytvořeno, bude mít vnější atmosférický tlak sklon tlačit vnější stěnu dovnitř. Podobně atmosférický tlak uvnitř kontejneru bude mít sklon tlačit vnitřní stěnu ven. Sklonu stěn zbortit se vzájemně směrem k sobě je zabráněno částečně vlastní pevností stěn a částečně přítomností izolačního materiálu. Protože izolační materiál pomáhá odolávat tlačným silám způsobeným atmosférickým tlakem, stěny mohou být tenčí a tudíž mnohem lehčí, než by jinak bylo možné.

Ve vnitřní stěně 40 je vytvořen průchod 42. Tento průchod 42 je vytvořen s ventilem 4 4, která je za normálních okolností uzavřen. Průchod 42 může být spojen s vakuovým čerpadlem s ventil 44 může být otevřen pro umožnění počáteční

evakuace (odčerpání vzduchu a plynů) prostoru mezi stěnami. Navíc může být průchod 42 spojen s tlakoměrem, který umožňuje ověřování míry vakua v prostoru. Nevyhnutelně zde bude docházet k určitému unikání skrz vnitřní a vnější stěnu 20 a

40, což bude mít sklon degradovat vakuum v prostoru. Pokud kontrola prokáže, že vakuum v prostoru se stalo degradovaným v přílišné míře, pak může být vakuové čerpadlo opětovně připojeno pro opětovnou evakuaci prostoru a pro obnovení vakua.

Jak bylo zmiňováno v popisu výše, je expandovaný materiál oxidu křemičitého porézní a tak plyny v pórech tohoto materiálu musí být odstraněny, když je prostor mezi vnitřní a vnější stěnou evakuován. Malé vybrání 32 v expandovaném materiálu oxidu křemičitého je znázorněno naproti průchodu 42 na obr. 2. To zajišťuje větší povrchovou plochu expandovaného materiálu oxidu křemičitého pro vakuum, které na něj působí, aby se tak napomohlo při odplyňování materiálu. Pokud je to ale žádoucí, může být toto vybrání vynecháno.

Jak bylo zmiňováno v popisu výše, kontejner zahrnuje spodek 12 a víko 14 pro umožnění přístupu k obsahu kontejneru. Stěny jako spodku 12 tak i víka 14 jsou vytvořeny se sendvičovou strukturou jako bylo popisováno výše pro zajištění dobré tepelné izolace. Protože spodek 12 a víko 14 jsou vytvořeny jako samostatné části, víko 14 je rovněž vytvořeno s otvorem pro umožnění obalu víka, aby bylo evakuováno (zbaveno vzduchu a plynů) a aby vakuum v tomto obalu bylo ověřováno a obnovováno, pokud je to potřebné.

Je tedy snadno patrné, že stěny kontejneru 10 brání tepelnému přenosu všemi třemi obvyklými mechanismy (vedením, • · *

9 9 • 9 9

9 9

20’ konvekcí a zářením - nebo jinak sáláním či radiací). Tepelné vodivosti skrz stěnu je zabráněno prostřednictvím nízké tepelné vodivosti expandovaného materiálu oxidu křemičitého, který tvoří prostřední vrstvu 30. Konvekce nemůže probíhat, protože obal je evakuován a tak zde není žádná tekutina, skrz kterou by mohlo docházet ke konvekci. Tepelnému přenosu zářením (sáláním - radiací) je zabráněno prostřednictvím pokovené vrstvy (vrstev) vnitřní a/nebo vnější stěny 4 0, 20, která utlumuje jakékoliv dopadající záření, a prostřednictvím přítomnosti materiálů v expandovaném materiálu oxidu křemičitého prostřední vrstvy 30., které odrážejí, absorbují a/nebo rozptylují jakékoliv infra-červené záření, které prošlo skrz vnější stěnu 20.

V alternativní konstrukci znázorněné na obr. 3 může být tuhý expandovaný materiál oxidu křemičitého nahrazen granulemi expandovaného oxidu křemičitého. Potom je ale potřebné, aby vnější stěna 20 byla relativně pevná a může být rovněž potřebné vytvořit rozpěrky 34 mezi vnější a vnitřní stěnou pro udržení odstupu mezi nimi. Navíc musí být vytvořen

0 prostředek pro zajištění, že granule nebudou vysáty vakuovým čerpadlem, když je evakuován prosto mezi vnitřní a vnější stěnou. Tento prostředek může mít formu síta 36 umístěného přes konec průchodu 42.

Kontejner, popisovaný v popisu výše, je určen pro udržování jeho obsahu na určité teplotě bez ohledu na teplotu okolí a může být přenosným kontejnerem, například potravinářským nebo lékařským kontejnerem. Mělo by ale být zcela zřejmé, že konstrukce stěn je rovněž použitelná pro další typy kontejnerů, jako jsou chladničky, mrazáky nebo chladící vozy.

• · ·· · ·· ·· · ♦ ·· ···· ·««'* • · ·<· ··· * · · *

Pokud kontejner má být použit jako přenosný potravinový nebo lékařský kontejner, pak je potřebné, aby teplota obsahu zůstávala uvnitř určitých hranic. Lékařské materiály zejména, jako jsou například orgány pro transplantaci a určité léky citlivé na teplotu, se snadno poškozují tím, že se dostanou na nevhodné teploty.

V druhém výhodném provedení předkládaného vynálezu, jak je znázorněno zejména na obr. 4, je kontejner vytvořen s termoelektrickým modulem 50., který využívá Peltierova jevu, θ pro ohřívání a/nebo ochlazování obsahu kontejneru.

Když obvodem obsahujícím dva různé kovy prochází stejnosměrný proud, jeden z přechodů mezi dvěma kovy je zahříván a druhý je ochlazován. To, který přechod je zahříván a který je ochlazován, závisí na směru proudu. Podobný jev vzniká, pokud namísto kovů jsou použity určité polovodiče. Toto vytváření a absorpce tepla může být využito pro vytvoření tepelného čerpadla, přičemž směr, kterým je teplo čerpáno, závisí na směru toku proudu. Tepelná čerpadla využívající Peltierova jevu jsou velmi dobře známá a nebudou v tomto popisu dále podrobněji popisována.

V provedení znázorněném na obr. 4 je Peltierův termoelektrický modul 50 (termoelektrický modul využívající Peltierova jevu) namontován ve víku kontejneru. Modul sám je zapojen mezi vnitřní tepelnou jímku 52 a vnější tepelnou jímku 54., které jsou obě vytvořeny z hliníku, který poskytuje dobrou rovnováhu mezi tepelnou účinností a nízkou hmotností. Tepelné jímky jsou vytvořeny se žebry pro zajištění zvýšené povrchové plochy pro tepelný přenos. Každá tepelná jímka je v těsném tepelném kontaktu s čelem Peltierova modulu 50.

• · · *

Obě tepelné jímky jsou vytvořeny s elektricky poháněnými ventilátory, které jsou s nimi sdružené.

Ventilátor 56, sdružený s vnitřní tepelnou jímkou 52., je uspořádán pro pohánění vzduchu z vnitřku kontejneru proti vnitřní tepelné jímce 52.. Tepelné energie ve vzduchu je potom přenášena na tepelnou jímkou nucenou konvekcí a vzduch je tudíž ochlazován. Ventilátor 58., sdružený s vnější tepelnou jímkou 54, je uspořádán pro vtahovaní atmosférického vzduchu skrz vedení ve víku 14 (není znázorněno) a skrz kanálky mezi žebry. Vzduch je potom ohříván tepelnou jímkou 54 a vypouštěn skrz mřížku 60 ve vršku víka pro přenos tepla z vnější tepelné jímky 54 do okolního prostředí.

Peltierův modul 50 a tepelné jímky 52., 54 mohou být použity pro ohřívání nebo ochlazování vnitřku kontejneru 10.

Když vnitřek kontejneru potřebuje být ochlazen, je elektřina přiváděna k Peltierovu modulu 50 tak, aby se teplo čerpalo od vnitřní tepelné jímky 52 do vnější tepelné jímky 54.

Důsledkem je, že vnitřní tepelná jímka je ochlazována a vnější tepelná jímka je ohřívána.

Ventilátor 56, sdružený s vnitřní tepelnou jímkou 52, je poháněn tak, aby vedl vzduch uvnitř kontejneru proti vnitřní tepelné jímce 52, přičemž tento vzduch se v důsledku toho ochlazuje. Mezitím ventilátor 58., sdružený s vnější tepelnou jímkou 58, je aktivován pro vtahování vzduchu přes 25 vnější tepelnou jímku 58 a pro jeho vypouštění do okolní atmosféry. Tento vzduch je ohříván jak prochází kolem vnější tepelné jímky 54 a tudíž odvádí replo od vnější tepelné jímky. Vlastním účinkem je odvádění tepla z vnitřku kontejneru na vnějšek.

t >

t .¾.

Když je potřebné ohřát obsah kontejneru, je směr proudového zdroje k Peltierovu modulu nebo zařízení 50 obrácen, takže teplo je čerpáno od vnější tepelné jímky 54 k vnitřní tepelné jímce 52.. V důsledku toho je vnější tepelná jímka 54 ochlazována, zatímco vnitřní tepelná jímka 52 je ohřívána. Ventilátor 56. sdružený s vnitřní tepelnou jímkou 52 pohání vzduch v kontejneru proti vnitřní tepelné jímce 52, aby ohříval tento vzduch a tudíž aby ohříval vnitřek kontejneru. Vzduch, který je v kontaktu s vnější tepelnou jímkou 54 bude sloužit pro ohřátí této jímky, přičemž v důsledku toho se tento vzduch vně bude ochlazovat. Obecně není potřebné aktivovat ventilátor 58., sdružený s vnější tepelnou jímkou. Vlastním účinkem činnosti modulu tímto způsobem je přivádění tepla z vnějšku kontejneru do jeho vnitřku.

Peltierův modul 50 umožňuje, aby teplota vnitřku kontejneru byla měněna v rozsahu kolem 60°C, což umožňuje teplotě obsahu, aby se lišila až o 30°C od vnější teploty. Například v tropických oblastech by obsah kontejneru mohl být

0 o uložen při teplotě 10°C, dokonce i když by vnější teplota byla 40*C, a obsahu kontejneru může být zabráněno ve zmrznutí, dokonce i když vnější teplota dosahuje -30°C.

Rozhodnutí o tom, zda ohřívat nebo ochlazovat vnitřek kontejneru je prováděno řídící jednotkou 62, která je 2 5 naprogramována s požadovanou teplotou pro vnitřek kontejneru.

Řídící jednotka přijímá signály z termostatické jednotky 64.

která je dále spojena s teplotními snímači 66, 68 umístěnými jak na horním tak i spodním povrchu víka a rovněž na spodním dnu kontejneru (není znázorněno). Řídící jednotka 62 30 porovnává signály z termostatické jednotky 64 s požadovanou • 4 »· · ·*

4 4 4 4 4 4

4444· 444

44 4« 44 4 *44* * * 4 ·> «4 ·44 ·· teplotou a rozhoduje, zda spustit Peltierův modul 50 pro ohřívání nebo ochlazování vnitřku kontejneru.

Jak může být patrné z obr. 4, kontejner obsahuje vyjímatelnou vnitřní schránku 7.0/ přičemž právě toto je vnitřní kontejner, který vlastně obsahuje (uchovává) materiály (léky, orgány a podobně), které jsou transportovány v kontejneru 10 . Použití takovéto vnitřní schránky 70. přináší množství výhod. Například vnitřní schránka 70. může být vyrobena tak aby byla umístitelná do autoklávu. Potom je možné přenášet infekční nebo kontaminované materiály ve vnitřní schránce a tu potom sterilizovat v autoklávu. není zde potom potřeba sterilizace hlavního kontejneru 10, protože ten nepřichází do kontaktu s infekčním nebo kontaminovaným materiálem. Navíc může být vnitřní schránka 70 naložena léky a chlazena samostatně za účelem jejich ochlazení. Když je potom potřebné léky transportovat, může být vnitřní schránka 70 jednoduše vložena do hlavního kontejneru 10 a udržována na nízké teplotě prostřednictvím Peltierova modulu 50. neexistuje zde potom potřeba používat Peltierův modul pro provádění počátečního ochlazení vnitřní schránky nebo jejího obsahu.

Stěny a dno spodku 12 a víka 14 kontejneru 10 tvoří vnější pouzdro a výhodně mají typ tepelné izolace, jak bylo popsáno ve spojení s obr. 1 až obr. 3.

Vnitřní schránka 70 je nesena ve vnějším kontejneru na podpěrách 72, 74 vyčnívajících dovnitř ze stěn a podlahy spodku 12 kontejneru 10 . Podpěry mohou rovněž vyčnívat směrem dolů z vnitřního povrchu víka 14, ačkoliv tyto podpěry nejsou znázorněny. Účelem podpěr je zajistit, aby vzduch mohl cirkulovat v mezeře kolem vnějšku vnitřní schránky 70.. Navíc fc fc fc fc* fc· ► fc fc » fc fcfcfc fc *· • · fc fc • fc fc • · · ♦· podpěry, vystupující směrem dolů z víka, zabírají za vršek vnitřní schránky 70 a zajistí, že tato vnitřní schránka 70 je správně umístěna v hlavním kontejneru 10 a nemůže se náhodně otevřít.

Dále je kontejner 10 vytvořen se zasouvacími body 78, které umožňují, aby byl zajištěn k vozidlu.

Mělo by být zcela zřejmé, že teplota uvnitř vnitřní schránky 70 by prostorově měla být rozložena tak rovnoměrně, jak jen je možné, jinými slovy by mělo být zamezeno horkým místům.

Za účelem zabránění tomu, aby se vytvářela takováto horká místa, je vzduch uvnitř hlavního kontejneru 10 cirkulován kolem vnitřní schránky 7 0, takže celý vnějšek vnitřní schránky 70 je udržován na obecně jednotné teplotě.

Této cirkulace je dosaženo částečně prostřednictvím ventilátoru 56, sdruženého s vnitřní tepelnou jímkou 52., a částečně (když je vnitřek kontejneru ochlazován) prostřednictvím toho, že chladnější vzduch se pohybuje směrem dolů od vnitřní tepelné jímky 52., což posouvá teplejší, vzduch směrem nahoru. Je rovněž možné, aby vnitřní schránka 70 byla vytvořena s otvory, takže vzduch potom může být cirkulován skrz ni; potom ale obvykle není možné přenášet infekční nebo kontaminovaný materiál, protože je zde nebezpečí, že bude unikat do hlavního kontejneru 10.

Teplota, na které má být obsah kontejneru udržován, může být zadána do řídící jednotky 62 jakýmkoliv vhodným způsobem, přičemž v úvodu je zmíněno množství alternativ. Navíc může řídící jednotka obsahovat systém zaznamenávající teplotu a může generovat výstražné signály, pokud je

	99	9*	9 99		9·	9 9
•	•	9	• 9 9	9	9 9	9	9
•	9	999	9 9	9	• 9	9	9
•							•
•	• ··	9 9 • 9	9 9 • 9 9 .9 9	9	9 9 • 9	9 9 ·	9

·· ·9 nastavená teplota překročena, nebo pokud jsou západky, držící kontejner uzavřený, otevřené, jak bylo popisováno v popisu výše.

Protože kontejner je určen k tomu, aby byl přenosný, energie pro Peltierovo zařízení 50., řídící jednotku 62 a motory ventilátorů je odvozena z akumulátoru (není znázorněn). Akumulátor je dobíjitelný a může být opětovně nabit prostřednictvím napájecích přívodů 7 9. Pro jednoduchost je akumulátor vytvořen ve víku kontejneru. Je rovněž zajištěn záložní zdroj energie ve formě druhého akumulátoru (není znázorněn), takže dokonce i v případě vybití hlavního akumulátoru kontejneru stále ještě může regulovat teplotu svého obsahu. Řídící jednotka generuje výstražný signál při selhání nebo vybití hlavního akumulátoru a další odlišný výstražný signál, když se záložní baterie vybije pod určitou předem stanovenou úroveň svojí kapacity.

Jak by mělo být zcela zřejmé, má lékařský kontejner množství využití. Jeho robustnost a schopnost pracovat v širokém rozsahu teplotních podmínek umožňují, aby byl využit v oblastech, ve kterých jemnější chlazené kontejnery není vhodné použít.

Peltierovy moduly jsou ale obecně relativně křehké a neměly by být vystaveny velkým zpomalením. K velkým zpomalením může docházet, když kontejner spadne, je vystaven nárazům nebo podobně. Je tudíž potřebné zajistit, aby Peltierův modul 50 v kontejneru nebyl vystaven velkým zpomalením, když kontejner jako celek takovým zpomalením vystaven je.

· *9 99 • 9 9

9 999

9 9

To je dosaženo v provedení, znázorněném na obr. 5 až obr. 7, prostřednictvím uložení Peltierova modulu 50 do pružné konstrukce 80., která absorbuje zpomalení a chrání modul před poškozením. Průřez částí víka 14 kontejneru je znázorněn na obr. 5. Většina z víka je vytvořena z desek využívajících vakuovou technolocii, jak bylo popsáno v předcházejícím popisu. Ve středu víka je ale vytvořen otvor a hrany tohoto otvoru jsou vytvořeny z vnitřní a vnější stěny těchto vakuových desek, které jsou vytvarovány do vyčnívajících jazýčků 82, jak je znázorněno.

Elastomerní prvek 84 ve tvaru rámu je umístěn v otvoru, přičemž tento prvek je nejlépe znázorněn na obr. 6 a obr. 7. Jak bude patrné, hrany rámu jsou vytvořeny s drážkami 86, přičemž tyto drážky přijímají jazýčky 82 vakuových desek pro uložení prvku na místo. Střed elastomerního prvku 84 ve tvaru rámu je vytvořen s velikostí pro uložení Peltierova modulu 50.

Vnitřní a vnější tepelná jímka 52, 54 jsou upevněny k vršku a spodku Peltierova modulu 50 a jsou uloženy na místě vzhledem k prvku ve tvaru rámu prostřednictvím nylonových šroubů 88., které procházejí skrz obě tepelné jímky 52, 54 a elastomerní prvek 84 ve tvaru rámu. Šrouby jsou zajištěny na místě prostřednictvím nylonových matek 90 . Nylonové matky a šrouby jsou použity pro zamezení vzniku přímé cesty s dobrou tepelnou vodivostí mezi vnitřní a vnější jímkou, která by vznikla při použití kovových šroubů.

Jak je znázorněno na obr. 6 a obr. 7, je v horním povrchu elastomerního prvku 84 ve tvaru rámu vytvořen kanálek pro přijetí napájecích přívodů spojujících Peltierův modul a motorky ventilátorů se zdrojem napájení.

*4 44 • » -« • 4 444 • 4 4 4 · · 4

4» ·♦

4

4

4

4

4

Elastomerní prvek bude absorbovat nárazová zatížení aplikovaná na kontejner jako celek a sníží zpomalení působící na Peltierův modul. Kontejner s Peltierovým modulem, namontovaným v takovém prvku, má podstatně zlepšenou odolnost proti úderům a nárazům.

Claims (26)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1.

   Přenosný kontejner pro příjem obsahu pro transport při současné regulaci teploty tohoto obsahu, přičemž tento přenosný kontejner zahrnuje ohřívací a/nebo ochlazovací prostředek ve formě Peltierova zařízení, vyjímatelnou vnitřní schránku pro příjem obsahu, a řídící jednotku pro řízení

   Peltierova zařízení vyznačující se tím, že vnitřní schránka zabírá většinu prostoru v kontejneru se vzduchovou mezerou kolem v podstatě celého obvodu vyjímatelné vnitřní schránky, a že řídící jednotka řídí Peltierovo zařízení pro regulaci teploty vzduchu kolem vnějšku vnitřní schránky a tím pro regulaci teploty obsahu této vnitřní schránky.
2. 2. Kontejner podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje výstupky, které vystupují z vnějšího pouzdra kontejneru pro nesení vnitřního kontejneru.
3. 3. Kontejner podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že uvedená řídící jednotka je uspořádána pro uložení požadované teploty pro obsah kontejneru, pro příjem signálu z teplotního snímače umístěného uvnitř kontejneru a pro generování signálu pro řízení Peltierova zařízení.
4. 4. Kontejner podle nároku 3, vyznačující se tím, že na kontejneru je namontována klávesnice pro zadávání požadované teploty.
5. 5. Kontejner podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že zahrnuje elektromagnetický nebo ultrazvukový přijímač a požadovaná teplota je nastavena s použitím vnějšího vysílače.

   • 4 « 444 * 49

   - 3δ· • ♦· '9* »4 • 4 4 4 4 4 * 9 • 4 4 4 4 9 4

   44 4 9 4 44 4

   4 4 4 4 4 4 4

   4 4 4 ♦ 4 4 9 49
6. 6. Kontejner podle nároku 3, 4 nebo 5, vyznačující se tím, že je pro nastavení požadované teploty spojitelný s počítačem.
7. 7. Kontejner podle kteréhokoliv z nároků 3 až 6, vyznačující se tím, že řídící jednotka generuje výstražný signál, pokud se teplota v kontejneru odchýlí příliš daleko * od požadované teploty.

   <
8. 8. Kontejner podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, ]_q vyznačující se tím, že řídící jednotka zahrnuje systém zaznamenávající teplotu, přičemž tento systém zaznamenávající teplotu zajišťuje prostředek pro ověření teplotní historie kontejneru.
9. 9. Kontejner podle nároku 8, vyznačující se tím, že systém

   15 zaznamenávající teplotu je uspořádán pro vzorkování teploty v intervalech a pro tisk vzorkovaných teplot.
10. 10. Kontejner podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že energie pro ohřívací a/nebo

    2Q ochlazovací prostředek a pro řídící jednotku je odvozena z akumulátoru.
11. 11. Kontejner podle nároku 10, vyznačující se tím, že zahrnuje záložní zdroj energie.
12. 12. Kontejner podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, 25 vyznačující se tím, že ohřívací a/nebo ochlazovací prostředek je namontován v bloku z elastomerního materiálu.
13. 13. Přenosný kontejner mající ohřívací a/nebo ochlazovací prostředek ve formě Peltierova zařízení, vyznačující se tím,

    • 99 * • 9· • 9 9 9 • 9 9 9 9 • 999 * 9 9 9 9 9 • 9 · • • 9 • 31· • · · *· 9 ·

    * že Peltierovo zařízení je namontováno v bloku z elastomerního materiálu, který je dále namontován k pouzdru kontejneru.
14. 14. Kontejner podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím, že Peltierovo zařízení je spojeno s vnitřní tepelnou jímkou 5 směřující do vnitřku kontejneru a s vnější tepelnou jímkou směřující do vnějšku kontejneru, přičemž tyto tepelné jímky •í jsou upnuty dohromady upínacími prostředky procházejícími skrz tepelné jímky a elastomerní prvek.

    •i ]_q 15. Kontejner podle nároku 14, vyznačující se tím, že upínací prostředky jsou vytvořeny z izolačního materiálu.

    16. Kontejner podle nároku 15, vyznačující se tím, že upínacími prostředky jsou nylonové šrouby.
15. 15 17. Kontejner podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zahrnuje vnější pouzdro ve formě vnitřní stěny a vnější stěny, které mezi sebou definují prostor, přičemž tento prostor mezi vnitřní a vnější stěnou je alespoň částečně evakuován a je zaplněn pevným tepelně

    2Q izolujícím materiálem.
16. 18. Kontejner podle nároku 17, vyznačující se tím, že izolační materiál je tuhý.
17. 19. Kontejner podle nároku 17 nebo 18, vyznačující se tím, že izolační materiál brání průchodu infra-červeného záření.
18. 20. Kontejner podle kteréhokoliv z nároků 17 až 19, vyznačující se tím, že vnější stěna je pokovena.
19. 21. Kontejner podle nároku 20, vyznačující se tím, že pokoven je vnitřní povrch vnější stěny.

    !»» »· » · » * · ·»· : :: :

    ·· 32· ♦ »♦ 99 ·♦ * · * > r» * » t * t » » %

    9 9 · 9 9 · ♦ ··· ♦ · 9 · · ·
20. 22. Kontejner podle kteréhokoliv z nároků 17 až 21, vyznačující se tím, že vnější stěna obsahuje vrstvu kovové fólie.
21. 23. Kontejner podle kteréhokoliv z nároků 17 až 22, vyznačující se tím, ze vnitřní stěna je pokovena.
22. 24. Kontejner podle kteréhokoliv z nároků 17 až 23, vyznačující se tím, že vnitřní stěna obsahuje vrstvu kovové fólie.
23. 25. Kontejner podle kteréhokoliv z nároků 18 až 24, vyznačující se tím, že pokovení nebo vrstva kovové fólie je vytvořena s prostředky pro vytvoření elektrického spojení pro zajištění elektrostatického stínění.
24. 26. Kontejner podle kteréhokoliv z nároků 17 až 25, vyznačující se tím, že zahrnuje průchod pro umožnění spojení prostoru mezi vnitřní a vnější stěnou s oblastí vně tohoto prostoru.
25. 27. Kontejner podle nároku 26, vyznačující se tím, že

    20 průchod je vytvořen s ventilem, přičemž tento ventil je v obvyklém stavu uzavřen.
26. 28. Kontejner podle nároku 26 nebo 27, vyznačující se tím, že s průchodem je vytvořena vnitřní stěna.