CZ20002436A3 - Termoplastické spojování více vrstev - Google Patents

Abstract

Termoplastické spojování více vrstev, které spočívá ve spojení vrstvy I z termoplastické tvářecí hmoty a vrstvy II z další termoplastické tvářecí hmoty pomocí vrstvy prostředku způsobujícího soudržnost, který sestává alespoň z 5 % hmotn. roubovaného kopolymeru, připraveného za použití následujících monomerů: a) 0,5 až 25 % hmotnostních, vztaženo na roubovaný kopolymer, polyaminu s alespoň 4 atomy dusíku a střední molekulovou hmotností Mn minimálně 146 g/mol, jakož i b) polyamid tvořící monomery, zvolené z laktamů, w-aminokarboxylových kyselin a/nebo ekvimolámích kombinací diaminu a dikarboxylové kyseliny.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká prostředku způsobujícího soudržnost při spojování více vrstev jakož i svazku více vrstev, které tento soudržnost způsobující prostředek obsahují.

Dosavadní stav techniky

Jednotlivé polymery jako například polyamidy nebo polyestery jsou samy o sobě jako takové pro mnohá použití nevhodné. Tak například polyamidy nejsou odolné proti atmosferickým vlivům, poněvadž na světle stárnou a nabírají vzdušnou vlhkost. To vede k zbarvení, zhoršení mechanických vlastností a k deformačním jevům.

Ačkoli polyamidy vykazují dobré mechanické vlastnosti, zejména dobrou vazkost, mají špatné blokovací účinky. Zejména polární látky mohou lehce skrze polyamidy migrovat. To je nanejvýš nevýhodné například u potrubí pro pohonné hmoty, ve kterých se dopravuje pohonná látka obsahující alkohol.

Polyestery jsou obecně dobře povětrnostně odolné a vykazují vynikající blokovací účinek jak pro polární tak i nepolární media. Nejsou však zpravidla nárazuvzdorné; zejména vrubová houževnatost není u polyesterů často dostatečná. Proto nemohou být v mnoha případech použity samotné polyestery, jejichž jiné vlastnosti jako vynikající blokovací schopnost, vysoká tepelná odolnost a dobrá nepoddájnost by byly žádoucí.

Také jiné polymery vykazují zpravidla nevyvážený obraz ♦ · • ·Φ · • · • · · · • ·

vlastností a jsou proto pro mnohé aplikace nevhodné. Bylo by tedy žádoucí, kdyby se podařilo připravit pevné spojení (vazbu) mezi různými polymery, například mezi polyamidy a polyestery. Tím by bylo možné chránit případná tvarovaná tělesa z polyamidu před světlem a vlhkostí potažením polyesterem. Právě tak by mohla být tvarovaná tělesa z polyesteru potažená polyamidem chráněna před chemickými a mechanickými vlivy. Dále by tím existovala možnost, opatřit potrubí pohonných hmot, která jsou obvykle z polyamidu (PA) jako PA 6, PA 11 nebo PA 12, blokovací vrstvou vůči pohonné látce, zejména vůči látkám obsahujícím alkohol. Na druhé straně jsou lamináty z rozdílných vrstev, které mají různou funkci, vhodné jako monovrstvy pro balení potravin.

Svazky z polyamidu a polyesteru jsou v principu již známy. V EA-A-0 336 806 se popisuje koextruze PA 12 a a polybutylentereftalátu (PBT) na jednu dvojvrstvou trubku. V DE-PS 38 27 092 je popsána vícevrstvá trubka, která obsahuje zevnitř směrem ven vrstvy z polyamidu, polyalkoholu, polyamidu a polyesteru. Odborníkovi je ovšem známo, že většina polymerů se vzájemně nesnáší, pročež při přípravě polymerních laminátů není dosaženo soudržnosti mezi laminátovými vrstvami. Pevné spojení mezi jednotlivými polymerními vrstvami je ale při obvyklých technických podmínkách bezpodmínečně zapotřebí.

DE-OS 196 33 133 popisuje vícevrstvou trubku alespoň ze dvou spolu dobře spojených vrstev, přičemž jedna vrstva je blokovací a termoplast druhé vrstvy je opatřen polyethyleniminem jako prostředkem způsobujícím soudržnost. Při napodobení DE-OS 196 33 133 se však žádaný efekt nedostavil. A tak by bylo nasnadě, například polyesterové a polyamidové vrstvy svázat prostředkem způsobujícím soudržnost, který sestává ze směsi polyamidu a polyesteru. Ovšem takové směsice, které se obyčejně připravují tavením • · • · soudržnost, který obsahuje Protože se zde vyskytují směsí v extrudéru, jsou velmi drobivé. Příslušné pokusy koextruze u polyamidu a polyesteru ukazují soudržnost buď k polyamidu nebo k polyesteru, ale nikdy k oběma současně.

EP-A-0 509 211 popisuje termoplastické spojování více vrstev, při kterém je vázána jedna vrstva polyamidové hmoty a jedna vrstva polyesterové hmoty prostředkem způsobujícím směs polyamidu a polyesteru, shora diskutované problémy, existuje ve výhodné formě provedení u prostředku způsobujícího soudržnost minimálně jeden díl polyamidového podílu a polyesterového podílu jako blokpolymer polyamidu a polyesteru. Příprava blokpolymeru tohoto druhu však není zcela jednoduchá a vyžaduje přidání pomocných látek nebo katalyzátorů. Kromě toho je vyžadována přesná kontrola koncových skupin, poněvadž blokové polymery se připravují navázáním vhodných koncových skupin a musí být tudíž jistota, že existuje dostatečná koncentrace vhodných koncových skupin. Protože obchodní produkty neodpovídají těmto požadavkům, musí se připravit zvláštní typy, které nakonec reagují na blokový polymer. Produkce takových prostředků způsobujících soudržnost je proto spojena s vysokými náklady. To platí v ještě větší míře pro blokové kopolyesterové amidy, které byly použity ve způsobu podle EP-A-0 837 088 jako prostředek způsobující soudržnost ve více vrstvách polyamidů a polyesterů.

Také spojování z jiných materiálů v technice existují; kvůli nesnášenlivosti většiny polymerních surovin existují však většinou speciální řešení s individuálně vhodným prostředkem způsobujícím soudržnost.

Podstata vynálezu •· 999· • · · · • ·

Úloha vynálezu spočívá v tom, dát k dispozici levný, lehce připravitelný, avšak přesto účinný prostředek způsobující soudržnost svazku více vrstev. U takového svazku s více vrstvami by měla také po dlouhý čas zůstat zachována soudržnost vrstev i při kontaktu s reagenciemi jako například pohonnými látkami, rozpouštědly, oleji nebo tuky, jakož i soudržnost při vyšších teplotách.

Tento úkol byl vyřešen termoplastickým spojováním více vrstev, které obsahují vrstvu I z termoplastické hmoty, vrstvu II z další termoplastické hmoty a mezi nimi vrstvu prostředku způsobujícího soudržnost, která sestává z minimálně 5% hmotn., s výhodou alespoň 10% hmotn. a obzvlášť výhodně alespoň 20% hmotn. roubovaného kopolymeru, který se připraví za použití následujících monomerů:

a) 0,5 až 25 % hmotnostních, s výhodou 1 až 20 % hmotn. a obzvláště s výhodou 1,5 až 16 % hmotn., vztaženo na roubovaný kopolymer, polyaminu s alespoň 4, s výhodou alespoň 8 a zvláště výhodně alespoň s 11 atomy dusíku a střední molekulovou hmotností M_n minimálně 146 g/mol, s výhodou minimálně 500 g/mol a obzvláště výhodně minimálně 800 g/mol, jakož i

b) monomery tvořící polyamid, zvolené z laktamů, ωaminokarboxylových kyselin a/nebo ekvimololárních kombinací diaminu a dikarboxylové kyseliny.

V jedné výhodné formě provedení leží koncentrace aminoskupin roubovaného polymeru v oblasti od 100 do 2500 mmol/kg.

Jako polyamin mohou být například použity následující třídy sloučenin:

- polyvinyl aminy (Rómpp Chemie Lexikon, 9. vydání, sv. 6, s. 4921, Georg Thieme Verlag Stuttgart 1992) ·· ···· ·· ···· ·· ♦ · • « · · · · ···· • · · · · · · · · ·

- 5 - · · · · · · · ····

- polyaminy, které se připravují z alternujících polyketonů (DE-OS 196 54 058) dendrimery jako například ( (H₂N-(CH2)3)2N-(CH2)3)2-N(CH₂)2-N( (CH₂)₂-N( (CH₂)3-NH₂)₂)2 (DE-A-196 54 179) nebo tris(2-aminoethyl)amin, N,N-bis(2aminoethyl)-Ν',N'-bis[2-[bis(2-aminoethyl)amino]ethyl]1,2-ethandiamin,

3,15-bis(2-aminoethyl)-6,12-bis[2-[bis(2aminoethyl)amino]ethyl]-9-[2-[bis[2-bis(2aminoethyl)amino]ethyl]amino]ethyl]3,6,9,12,15pentaazaheptadekan-1,17-diamin (J. M. Warakomski, Chem. Mat. 1992,4, 1000 - 1004);

- lineární polyethyleniminy, které mohou být připraveny polymerizací 4,5-dihydro-l,3-oxazolů a následnou hydrolýzou (Houben-Weyl, Methoden der Organischen Chemie, Sv. E20, s. 1482-1487, Georg Thieme Verlag, Stuttgart, 1987);

rozvětvené polyethyleniminy, které jsou získatelné polymerizací aziridinů (Houben-Weyl, Methoden der Organischen Chemie, Sv. E20, s. 1482-1487, Georg Thieme Verlag, Stuttgart, 1987) a které zpravidla obsahují následující rozdělení aminoskupin:

až 46 % primárních aminoskupin, až 45 % sekundárních aminoskupin a 16 až 40 % terciárních aminoskupin.

Polyamin má v příznivém případě střední molekulovou váhu

M_n maximálně 20 000 g/mol, zvláště výhodně maximálně 10 000 g/mol a obzvláště výhodně maximálně 5 000 g/mol. Laktamy, respektive ω-aminokarboxylové kyseliny, které jsou použity jako monomery tvořící polyamid, obsahují 4 až 19 a zejména 6 až 12 atomů uhlíku. Jako zvláště výhodné se používají ·· 0000 0# 0000 00 00

0 0· 0 0000

0 0 00 0 0000 — 6 0000 000 0000

00 00 0 00 00 ε-kaprolaktam, ε-aminokapronová kyselina, kaprylolaktam, ω-aminokaprylová kyselina, laktam kyseliny laurové, ω-aminododekanová kyselina a/nebo ω-aminoundekanová kyselina.

Kombinace diaminu a dikarboxylové kyseliny jsou například hexamethylendiamin/kyselina adipová, hexamethylendiamin/ dodekandikarboxylová kyselina, oktamethylendiamin/kyselina sebaková, dekamethylendiamin/kyselina sebaková, dekamethylendiamin/ dodekandikarboxylová kyselina, dodekamethylendiamin/ dodekandikarboxylová kyselina a dodekamethylendiamin/2,6-naftalendikarboxylová kyselina.

Kromě toho mohou však být použity také všechny jiné kombinace jako dekamethylendiamin/dodekandikarboxylová kyselina/tereftalová kyselina, hexamethylendiamin/kyselina adipová/kyselina tereftalová, hexamethylendiamin/kyselina adipová/kaprolaktam, dekamethylendiamin/kyselina dodekanová/o-aminoundekanová kyselina, dekamethylendiamin/ dodekandikarboxylová kyselina /laktam kyseliny laurové, dekamethylendiamin/kyselina tereftalová/laktam kyseliny laurové nebo dodekamethylendiamin/2,6-naftalendikarboxylová kyselina/laktam kyseliny laurové.

Ve výhodné formě provedení se roubovaný polymer připravuje navíc za použití oligokarboxylové kyseliny, která se zvolí z 0,015 až asi 3 % mol kyseliny dikarboxylové a 0,01 až asi 1,2 % mol kyseliny trikarboxylové, pokaždé vztaženo na sumu nadbytečného monomeru tvořícího polyamid. Při této podmínce se při ekvivalentní kombinaci diaminu a dikarboxylové kyseliny uvažuje každý tento monomer jednotlivě. Tímto způsobem obsahují monomery tvořící polyamidy celkem lehký přebytek karboxylových skupin. Použije-li se kyselina φφ φφφφ φ φ · · · · • φ φ φ φ φ φφφφ • · φ φφφ · φ φ · • · ····· φ φ · · · — / — · · · · φφφ φφφφ φ φ φ φ φ · · φφ φφ dikarboxylová, přidá se s výhodou 0,03 až 2,2 % mol, zvláště výhodně 0,05 až 1,5 % mol, zcela obzvlášť výhodně 0,1 až 1 % mol a zejména 0,15 až 0,65 % mol; použije-li se trikarboxylová kyselina, tak se vezme s výhodou 0,02 až 0,9 % mol, zvláště výhodně 0,025 až 0,6 % mol, zcela zvláště výhodně 0,03 až 0,4 % mol a zejména 0,04 až 0,25 % mol. Při společném použiti oligokarboxylové kyseliny se výrazně zlepšuje odolnost vůči rozpouštěni a pohonným látkám, zejména odolnost vůči hydrolýze a alkoholýze a odolnost vůči odtrženi, avšak i bobtnáni a s tim spojená stálost rozměrů, jakož i blokovací účinek proti difúzi.

Jako oligokarboxylová kyselina může být použita libovolná dikarboxylová nebo trikarboxylová kyselina se 6 až 24 Catomy, například kyselina adipová, kyselina korková, kyselina azelainová, kyselina sebaková, dodekandikarboxylové kyselina, kyselina izoftalová, 2,6-naftalen-dikarboxylová kyselina, cyklohexan-1,4-dikarboxylová kyselina, trimesinová kyselina a/nebo trimellitová kyselina.

Pokud je to žádoucí, mohou se navíc použít alifatické, alicyklické, aromatické, aralkylické a/nebo alkylarylsubstituované monokarboxylové kyseliny se 3 až 50 uhlíkovými atomy, jako například kyselina laurová, nenasycené mastné kyseliny, kyselina akrylová nebo benzoová jako regulátory. S těmito regulátory se může zmenšit koncentrace aminoskupin, aniž by se změnil tvar molekuly. Dále mohou být tímto způsobem zavedeny funkční skupiny jako dvojné, respektive trojné vazby. Je však žádoucí, aby roubovaný kopolymer obsahoval podstatný podíl aminoskupin. S výhodou leží koncentrace aminoskupin roubovaného kopolymeru v oblasti od 150 do 1 500 mmol/kg, zvláště výhodně v oblasti 250 až 1 300 mmol/kg a zcela obzvláště s výhodou v oblasti 300 až 1 100 mmol/kg. Aminoskupinami se zde a v následujícím myslí nejen koncové aminoskupiny, nýbrž ····

I 4 4 «

44 • 4 4 4

4 4 4

4 4 4

4 4 4

44 také. rovněž existujíc! sekundárný respektive terciární aminové funkce v polyaminu.

Roubované kopolymery podle vynálezu mohou být připraveny různými způsoby.

Jedna možnost spočívá v tom, předem dát dohromady laktam, respektive ω-aminokarboxylovou kyselinu a provést polymerizaci, respektive polykondenzací. Oligokarboxylová kyselina může být přidána bud’ na začátku nebo v průběhu reakce.

Přednostní způsob spočívá však v tom, že se provede v dvojstupňovém procesu nejprve štěpení laktamu a prepolymerizace za přítomnosti vody (alternativně se přímo nasadí a prepolymerizují odpovídající ω-aminokarboxylové kyseliny, respektive diaminy a dikarboxylové kyseliny); v druhém kroku se přidá polyamin, zatímco rovněž použitá oligokarboxylová kyselina se přidávkuje předem, během nebo po prepolymerizaci. Potom se při teplotách mezi 200 a 290°C uvolní a polykondenzuje se v proudu dusíku nebo za vakua.

Další výhodný způsob spočívá v hydrolytickém odbourání polyamidu na prepolymer a současné nebo následné reakci s polyaminem. S výhodou se užijí polyamidy, u který se blíží rozdíl koncových skupin nule, nebo u kterých spolu použitá kyselina karboxylová je už sama zpolykondenzovaná. kyselina oligokarboxylová však může být také přidána na začátku nebo v průběhu odbourávací reakce.

Tímto způsobem lze připravit vysoce rozvětvené polyamidy s počtem kyselin menším než 40 mmol/kg, s výhodou menši než 20 mmol/kg a zvláště výhodně menší než 10 mmol/kg. Už po jednohodinové až pětihodinové reakční době při teplotách od 200 do 290 °C se dosáhne přibližně úplné konverze.

Je-li to žádoucí, může se v dalším kroku proces připojit na několik hodin k vakuu. Tato evakuovací fáze trvá alespoň hodiny, s výhodou alespoň 6 hodin a obzvláště výhodně

99

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 — 9— ···· · 9 9 9 9 9 9

99 99 9 99 99 •· 9 99 9

9999 minimálně 8 hodin .při 200 až 290°C. Po indukční periodě více hodin se pak pozoruje zvýšení viskozity taveniny, což by smělo vést k tomu, že reakce koncových aminoskupin probíhá za odštěpení amoniaku a navázání řetězce. Tím se molekulární hmotnost dále zvyšuje, což je zej.ména výhodné pro extruzi tvářecí hmoty.

Pakliže reakce nemá být provedena až do konce v tavenině, může se vysoce rozvětvený polyamid dokondenzovat podle stavu techniky také v pevné fázi.

Tímto prostředkem způsobujícím soudržnost se může většina polymerů, respektive na nich založených tvářecích hmotách, svázat dohromady. Obecně se hodí všechny polymery, které se fyzikálně snášejí kvůli strukturní podobnosti s roubovaným kopolymerem použitým podle vynálezu, jako například polyamidy. Stejně vhodné jsou všechny polymery, které podléhají chemické navazovací reakci aminoskupin roubovaného kopolymerů nebo tvoří alespoň vodíkové můstky, jako například polyester.

Formy provedení podle vynálezu jsou například: svazek více vrstev obsahující vrstvy z různých spolu méně snášenlivých nebo nesnášenlivých polyamidových tvářecích hmot, které se podle vynálezu spojí prostředkem způsobujícím soudržnost svazek více vrstev obsahující vrstvy z různých spolu nesnášenlivých polyamidových tvářecích hmot, které se podle vynálezu spojí prostředkem způsobujícím soudržnost svazek více vrstev obsahující jednu vrstvu z polyamidové tvářecí hmoty, která se podle vynálezu spojí prostředkem způsobujícím soudržnost s vrstvou z jiné tvářecí hmoty, založené na polymeru, který není polyamidem svazek více vrstev obsahující jednu vrstvu z polyesterové tvářecí hmoty, která se podle vynálezu spojí prostředkem způsobujícím soudržnost s vrstvou z jiné tvářecí hmoty, • · ··» · « » · » • , » ·» · »·»♦ «*· ··· ·*·· — 10 - ······« ·*·· ** ·· ·· · ·« ·· založené na polymeru, který není polyesterem svazek více vrstev obsahující následující vrstvy:

I. vrstva .1 z polyamidové tvářecí hmoty;

II. vrstva II z polyesterové tvářecí hmoty;

mezi nimi vrstva prostředku způsobujícího soudržnost podle vynálezu.

Jako polyamidy zde přicházejí v úvahu v první řadě alifatické homopolykondenzáty a kopolykondenzáty, například PA 46, PA 66, PA 68, PA 612, PA 88, PA 810, PA 1010, PA 1012, PA 1212, PA 6, PA 7, PA 8, PA 9, PA 10, PA 11 a PA 12. (Označení polyamidů odpovídá mezinárodní normě, přičemž první číslice udává(udávají) počet atomů C výchozího diaminu a poslední číslice počet atomů C dikarboxylové kyseliny. Jeli udáno jen jedno číslo, znamená to, že se vycházelo z α,ωaminokarboxylové kyseliny respektive z ní odvozeného laktamu; v ostatním budiž odkázáno na H. Domininghaus, Die Kunststoffe und ihre Eigenschaften, s. 272 nn., VDI - Verlag 1976).

Pokud se používá kopolyamidů, mohou tyto obsahovat například kyselinu dipovou, kyselinu sebakovou, kyselinu korkovou, kyselinu izoftalovou, kyselinu tereftalovou, kyselinu naftalen-6-dikarboxylovou atd. jako kokyseliny, respektive bis(4-aminocyklohexyl)methan, trimethylhexamethylendiamin, hexamethylendiamin nebo podobné jako kodiamin. Laktamy jako kaprolaktam nebo laktam kyseliny laurové, respektive aminokarboxylové kyseliny jako ωaminoundekanová mohou být rovněž zabudovány jako kokomponenty.

Příprava těchto polyamidů je známa (například D. B. Jacobs, J. Zimmermann, Polymerization Processes, s. 424 467,, Interscience Publ-ishers, New York, 1977; DE-AS 2l· 52 194) .

Kromě toho se hodí jako polyamidy také smíšené ·000 » 0 * ► 0 0

0« ·000

0 • 0 » 0 0 « 00 00 » 0 0 0 0 0 00 aláfaticko-aromatické póly kondenzáty, jak jsou. popsány například v US-PSS 2 071 250, 2 071 251, 2 130 523, 2 130 948, 2 241 322, 2 312 966, 2 512 606 a 3 393 210 jakož d v Kirk-Othmer, Encyclopedia of Chemical Technology, 3. vyd., sv. 18, s. 328 nn. a 462 nn., Wiley & Sons 1982. Dalšími vhodnými polyamidy jsou póly(etheresteramidy), respektive póly(etheramidy); tyto produkty byly popsány například v DEOSS 25 23 991, 27 12 987 a 30 06 961.

Tvářecí polyamidová hmota může obsahovat buď jeden z těchto polyamidů nebo více polyamidů jako směs. Dále může obsahovat až do 4 0 % hmotn. jiné termoplasty, pokud tyto neruší schopnost spojování, zejména houževnatost způsobující kaučuky jako ethylen/propylen kopolymery nebo ethylen/propylen/dienkopolymery (EP-A-0 295 076), polypentenylen, polyoktenylen, statisticky respektive blokově vybudované kopolymery z alkenylaromatických sloučenin s alifatickými olefiny nebo dieny (EP-A-0 261 748) nebo obalená kaučuková jádra s elastickým jádrem z metakrylátového kaučuku, butadienového kaučuku nebo styren/butadienového kaučuku s teplotami skelného přechodu Tg < -10°C, přičemž jádro může být síťované a slupka vybudována ze styrenu a/nebo methylmetakrylátu a/nebo dalších nenasycených monomerů (DE-OSS 21 44 528, 37 28 685) .

K polyamidové tvářecí hmotě mohou být přidány pro polyamidy obvyklé pomocné a přídatné látky jako například ochranné prostředky proti vzplanutí, stabilizátory, změkčovadla, pomocné zpracovatelské prostředky, plnidla, zejména ke zlepšení elektrické vodivosti, zesilovací vlákna, pigmenty apod. Množství jmenovaných prostředků se dávkuje tak, aby nebyly požadované vlastnosti vážně ohroženy.

Jako polyestery přicházejí v úvahu lineárně konstruované termoplastické polyestery. Ty se připravují polykondenzací diolů s dikarboxylovou kyselinou, respektive jejích derivátů

Φ Φ ««·· φ* ΦΦΦΦ «· φφ φφ «φφ φφφφφ φφφ φφφ φφφ φ φ φ φφφφφ φφφφφ φφφφ φφφ φ φφφ φφφφ »φ · φ* φφ tvořících polyestery jako dimethylesterů. Vhodné dioly mají vzorec HO-R-OH, kde R představuje dvojmocný, rozvětvený nebo nerozvětvený alifatický a/nebo cykloalifatický zbytek se 2 až 40, s výhodou 2 až 12 C-atomy. Vhodné dikarboxylové kyseliny mají vzorec HOOC-R'-COOH, kde R'znamená dvojmocný aromatický zbytek s 6 až 20, s výhodou 6 až 12 C-atomy.

Jako příklad diolů nechť jsou ethylenglykol, trimethylenglykol, tetramethylenglykol, hexamethylenglykol, neopentylglykol, cyklohexandimethanol, jakož i C36~diol , nazývaný dimerdiol. Dioly mohou být použity samostatně nebo jako směs diolů.

Až do 25 % mol jmenovaného diolu mohou být nahrazeny polyalkylenglykolem dále uvedeného obecného vzorce

HO-f-R—O přičemž R'' znamená dvojmocný zbytek se 2 až 4 C-atomy a x může mít hodnotu od 2 do 50.

Jako aromatické dikarboxylové kyseliny přicházejí v úvahu například kyselina tereftalová, kyselina isoftalová, 1,4-, 1,5-, 2,6- respektive 2,7-naftalendikarboxylová kyselina, difenová kyselina, a difenylether-4,4'-dikarboxylové kyselina. Až do 30 % mol těchto dikarboxylových kyselin mohou být tyto nahrazeny alifatickými nebo cykloalifatickými dikarboxylovými kyselinami, jako například kyselinou jantarovou, kyselinou adipovou, kyselinou sebakovou, dodekandikarboxylovou kyselinou nebo cyclohexan-1,4dikarboxylovou kyselinou.

Příklady vhodných polyesterů jsou polyethylentereftalát, polypropylentereftalát, polybutylentereftalát, polyethylen99 » • 9 9 99 9 9999

9 99 9 99 9 9

-13- 9999 999 9999

99 ·< 9 99 99 « · ·«« · ·* «999

2,6-naftalát., _polypropylen-2., 6-naftalát a polybutylen-2,6naftalát.

Příprava těchto polyesterů patří ke stavu techniky (DEOSS 24 07 155, 24 07 156; Ullmanns Encyclopádie der technischen Chemie, 4. vyd., sv. 19, s. 65 nn., Verlag Chemie, Weinheim, 1980).

Polyesterová tvářecí hmota může obsahovat buď jeden tento polyester nebo více polyesterů jako směs. Dále mohou být obsaženy jiné termoplasty až do 40 % hmotn., pokud tyto neruší vazebnou schopnost, zejména houževnatost způsobující kaučuky, jak už bylo výše uvedeno pro polyamidy. Dále může polyesterová tvářecí hmota obsahovat obvyklé pomocné a přídatné látky pro polyestery jako například ochranné prostředky proti vzplanutí, stabilizátory, změkčovadla, pomocné zpracovatelské prostředky, plnidla, zejména ke zlepšení elektrické vodivosti, zesilovací vlákna, pigmenty apod. Množství jmenovaných prostředků se dávkuje tak, aby nebyly požadované vlastnosti vážně ohroženy.

Zpravidla obsahuje polyamidová tvářecí hmota kontinuální polyamidovou fázi a polyesterová tvářecí hmota kontinuální polyesterovou fázi.

Obsahuje-li svazek vrstvu polyamidové tvářecí hmoty, tak obsahuje prostředek způsobující soudržnost v jedné z výhodných forem provedení přídatně k roubovanému kopolymeru polyamid, obzvláště s výhodou 10 až 90 % hmotn., vztaženo na sumu roubovaného kopolymeru a polyamidu.

Obsahuje-li svazek vrstvu polyesterové tvářecí hmoty, tak obsahuje - v jedné z výhodných forem provedení - prostředek způsobující soudržnost navíc k roubovanému kopolymeru polyester, obzvláště s výhodou 10 až 90 % hmotn., vztaženo na sumu roubovaného kopolymeru a polyesteru.

Obsahuje-li svazek vrstvu I z polyamidové tvářecí hmoty a vrstvu II z polyesterové tvářecí hmoty, které se vážou • 4 »«

4 4 4* 4 · 4 « 4 ·«« 44 4 444«

44449 44444

44 4 4 44 4 44 4

44 44 * 44 ·4 »· ··«<·

4··4 dohromady prostředkem způsobujícím soudržnost . podle vynálezu, tak je výhodné, aby prostředek způsobující soudržnost navíc k roubovanému kopolymerů obsahoval jak polyamid tak také polyester. Odpovídající tvářecí hmoty jsou rovněž předmětem vynálezu.

V této formě provedení obsahuje prostředek způsobující soudržnost s výhodou následující složení:

I. 5 až 60 hmotnostních dílů roubovaného kopolymerů , který je připravován za použití následujících monomerů:

a) 0,5 až 25 % hmotnostních , vztaženo na roubovaný kopolymer, polyaminu alespoň se 4, s výhodou alespoň 8 a zvláště výhodně s 11 atomy dusíku a střední molekulovou vahou Mn alespoň 14 6 g/mol, s výhodou alespoň 500 g/mol a obzvlášť výhodně alespoň 800 g/mol jakož i

b) polyamid tvořící monomery, zvolené z laktamů, ωaminokarboxylových kyselin a/nebo ekvimolárních kombinací diaminu a dikarboxylové kyseliny;

II. 10 až 85 hmotnostních dílů polyamidu;

III. 10 až 85 hmotnostních dílů polyesteru;

přičemž součet hmotnostních dílů I., II. a III dává 100;

IV. maximálně 40 hmotnostních dílů doplňkových látek, zvolených z kaučuku poskytujícího houževnatost a/nebo obvyklých pomocných látek respektive přísad.

Polyamid prostředku způsobujícího soudržnost má umožňovat dobrou snášenlivost s polyamidem vrstvy I a tím navíc i dobrou soudržnost. Vhodné polyamidové kombinace jsou odborníkovi známy a mohou být lehko zjištěny jednoduchými rutinními pokusy, například pomocí lisování desek. Často postačí, když oba polyamidy mají alespoň jeden monomerní «« ··»· ···· ·· • 4 · 4 4 4 · · · 4 ··· · · · ···· • · λ···· ·«···

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

44 ·» 4 44 94 stavební prvek společný nebo když oba obsahují odpovídající monomerní stavební prvek se stejným počtem C-atomů nebo stejné délky. Nejlépe by měl polyamid odpovídat co nejvíce polyamidu vrstvy I.

Totéž platí pro polyester prostředku způsobujícího soudržnost, který se má dobře snášet s polyesterem vrstvy II. Také zde jsou vhodné kombinace polyesterů odborníkovi známy a mohou být lehko zjištěny jednoduchými rutinními pokusy, například pomocí lisování desek. Často postačí, když oba polyestery mají alespoň jeden monomerní stavební prvek společný nebo když jsou si odpovídající monomerní stavební prvky alespoň podobné. Nejlépe by měl polyester odpovídat co nejvíce polyesteru vrstvy II.

Prostředek způsobující soudržnost může vedle roubovaného polymeru, jakož i rovněž vedle polyamidů a/nebo polyesterů obsahovat jako přídatné látky také další komponenty, jako například houževnatost způsobující kaučuk a/nebo pomocné respektive přídatné látky, jak byly výše blíže objasněny jako možné součásti vrstev I a II. Množství všech přídatných látek obnáší celkem maximálně 40 hmotnostních dílů, s výhodou maximálně 30 hmotnostních dílů a zejména s výhodou maximálně 20 hmotnostních dílů.

Při spojování více vrstev podle vynálezu se jedná v jedné formě provedení o trubku, hrdla plnicích trubek nebo o nádobu, zejména na potrubí nebo pro vytváření skladových rezerv kapalin nebo plynů. Tato trubka může být provedena jako přímá nebo zvlněná nebo je zvlněná jenom v určitých úsecích. Zvlněné trubky jsou technicky známy (např. US 5 460 771) , a proto jsou další objasňování na tomto místě zbytečná. Důležité účely použití jsou použití jako potrubí pohonných hmot, tankovací plnicí hrdla, jako vakuová linka (to znamená potrubí, kterým jsou vedeny páry pohonných hmot, například odvzdušňovací potrubí) , jako potrubí u čerpacích • · • · · · • 9

stanic,. jako potrubí chladicích kapalin, jako potrubí klimatizačních zařízení nebo jako nádoby na pohonné hmoty.

Spojování více vrstev podle vynálezu může existovat jako plochý svazek, například jako fólie, třeba jako obalovací fólie pro potraviny, jako kompozitová tělesa s krycí vrstvou ke zlepšení UV odolnosti nebo jako extrudované vícevrstevnaté desky.

Při použití svazku více spojených vrstev podle vynálezu pro potrubí nebo zásobníky hořlavých kapalin, plynů nebo prášků, jako například pohonných hmot nebo jejich par, se doporučuje, vybavit jednu z vrstev patřících ke svazku nebo přídatnou vnitřní vrstvu elektricky vodivě. To se může provést sdružením s elektricky vodivou přísadou podle všech metod stavu techniky. Jako vodivá přísada mohou být použity například vodivé saze, kovové flitry, kovové prášky, metalyzované skleněné kuličky, metalyzovaná skleněná vlákna, kovová vlákna (například z nerezavějící oceli), metalyzované whiskery, uhlíkatá vlákna (také metalyzovaná), vnitřně vodivé polymery nebo grafitové obruby. Mohou být také použity směsi různých vodivých přísad.

Ve výhodném případě se nachází elektricky vodivá vrstva v přímém kontaktu s prostředím, které se jím vede nebo v něm uchovává, a obnáší odpor povrchu maximálně ΙΟ⁹ Ω cm.

Při provedení vícevrstvového svazku podle vynálezu jako trubky se tato může ještě oplášťovat další vrstvou elastomeru. K oplášťování se hodí jak síťované kaučukové hmoty, tak také termoplastické elastomery. Oplášťování trubek se může provést jak s použitím přídatného prostředku způsobujícího soudržnost, tak bez něho, například pomocí extruze příčnou vstřikovací hlavou nebo tím, že se předem připravená elastomerová hadice natáhne přes hotově extrudovanou vícevrstvou trubku.

Zhotovení svazku více vrstev může probíhat jednostupňově • ·

• · · · • ♦ · · • · · · · • · · · • · · · nebo vícestupňové, například pomocí jednostupňového procesu cestou vícekomponentového vstřikování, koextruze nebo koextruzního vyfukovacího tváření nebo pomocí vícestupňového procesu, jak je popsáno např. v US 5 554 425.

Svazek více vrstev může v nej jednodušší formě provedení sestávat z vrstvy I, prostředku způsobujícího soudržnost a vrstvy II; za použití přídatných vrstev mohou však také existovat například následující konfigurace vrstev:

kaučuk/vrstva I/prostředek způsobující soudržnost/vrstva II; vrstva I/prostředek způsobující soudržnost/vrstva II/elektricky vodivá vrstva II;

vrstva I/prostředek způsobující soudržnost/vrstva II/ prostředek způsobující soudržnost/vrstva I;

vrstva 1/ prostředek způsobující soudržnost/vrstva II/ prostředek způsobující soudržnost/elektricky vodivá vrstva

I;

kaučuk/vrstva 1/ prostředek způsobující soudržnost/vrstva II/ prostředek způsobující soudržnost/vrstva I/elektricky vodivá vrstva I;

vrstva II/ prostředek způsobující soudržnost/vrstva I/elektricky vodivá vrstva I.

Výsledky uvedené v pokusech byly určeny pomocí dále uvedených způsobů měření.

Pro určení koncových karboxylových skupin byl rozpuštěn 1 g roubovaného kopolymerů v 50 ml benzylalkoholu pod dusíkem při 165°C. Doba rozpouštění byla maximálně 20 min. Roztok byl až do změny zabarvení titrován na fenolftalein roztokem KOH v ethylenglykolu (0,05 mol KOH/1).

Pro určení aminoskupin byl rozpuštěn 1 g roubovaného kopolymerů v 50 ml m-kresolu při 25°C. Roztok byl titrován potenciometricky kyselinou chloristou.

• · • · ·· ·· • · · · • 9 9 9

Určení viskozity roztoku rjrei (relativní viskozita) se provádělo za užití 0,5 % hmotn. roztoku m-kresolu při 25°C podle DIN 53727/ISO 307.

Příklady provedení vynálezu

V pokusech byly použity následující komponenty:

Roubovaný kopolymer 1:

29,7 kg laktamu kyseliny laurové bylo roztaveno ve vyhřívaném kotli při 180 °C až 210 °C a převedeno do tlakuvzdorného polykondenzačního kotle; potom bylo přidáno 1,5 kg vody a 1,71 g fosfor», né kyseliny. Štěpení laktamu kyseliny laurové bylo provedeno při 280 °C za jeho vlastního tlaku, který se nastavil; potom se během 3 hodin uvolnil na zbytkový tlak vodní páry 3 bar a přidávkovalo se 300 g polyethyleniminu (LUPASO1 G 100 OD BASF AG, Ludwigshafen).

Polyethylenimin se zpracovával při jeho nastaveném vlastním tlaku; potom se tlak uvolnil na atmosferický tlak a pak 2 hodiny při 280 °C se přes taveninu vedl dusík. Čirá tavenina byla pomocí taveninového čerpadla vynášena jako vlákno, ochlazena ve vodní lázni a nakonec granulována.

T|rel.: 1,68

Teplota tavení T_m: 175 °C

Koncentrace aminoskupin: 225 mmol/kg

Koncentrace koncových karboxylových skupin: < 10 mmol/kg

Roubovaný polymer 2:

9,5 kg laktamu kyseliny laurové bylo roztaveno ve vyhřívaném kotli při 180 °C až 210 °C a převedeno do tlakuvzdorného polykondenzačního kotle; potom bylo přidáno 475 g vody a 0,54 g .fosforečné kyseliny. Štěpení • · • ·· · • ·

laktamu kyseliny laurové bylo provedeno při 280 °C za vlastního tlaku, který se nastavil; potom se během 3 hodin uvolnil na zbytkový tlak vodní páry 5 bar a přidávkovalo se 500 g polyethyleniminu (LUPASOL G 100 od BASF AG, Ludwigshafen) jakož i 15 g dodekandikarboxylové kyseliny. Obě komponenty se zpracovávaly při jejich ustaveném vlastním tlaku; potom se tlak uvolnil na atmosferický tlak a pak 2 hodiny při 280 °C se přes taveninu vedl dusík. Čirá tavenina byla pomocí taveninového čerpadla vynášena jako vlákno, ochlazena ve vodní lázni a nakonec granulována.

T|rel.: 1,52

Teplota tavení T_m: 169 °C

Koncentrace aminoskupin: 810 mmol/kg koncentrace koncových karboxylových skupin; < 10 mmol/kg

PA 1: Tvářecí hmota PA 12 s η_Γβι.= 2.1 a přebytkem koncových karboxylových skupin schopná extruze

PA 2: Tvářecí hmota PA 12 s Tirei.= 2.1 a přebytkem koncových aminoskupin schopná extruze

PES 1; VESTODUR 1000, homopolybutylentereftalát DegussaHíils AG s viskozitou rozpouštění J, měřeno v fenolu/o-ortodichlorbenzenu (1 : 1), 107 cm /g

PES 2: VESTODUR 3000, homopolybutylentereftalát Degussao

Híils AG s viskozitou rozpouštění J 165 cm /g

EXXELOR VA 1803: EPM-kaučuk firmy Exxon Chemical, Kóln, funkcionalizovaný s cca 1 % anhydridu kyseliny maleinové

Polyamid vrstvy I:

PA 3; Tvářecí hmota PA 12 s n_rei.= 2.1 a přebytkem koncových karboxylových skupin schopná extruze, změkčená, modifikovaná na tuhost • · • · · ·

4 • · • ·

Polyester vrstvy II:

PES 3: VESTODUR 2000, homopolybutylentereftalát DegussaHUls AG s viskozitou rozpouštění J 145 cm³/g

Příklad 1

Při 250 °C a době tlaku 30 s byl připraven troj vrstvy svazek lisovaných desek z PA 3, roubovaného kopolymeru 1 jako prostředku způsobujícího soudržnost a PES 3. Přitom se obdržela neoddělitelná soudržnost jak u vrstvy polyesteru, tak u vrstvy polyamidu.

Příklad 2

Jako příklad 1, avšak s roubovaným kopolymerem 2 jako prostředkem způsobujícím soudržnost. Také zde se obdržela neoddělitelná soudržnost jak u vrstvy polyesteru, tak u vrstvy polyamidu.

Srovnávací příklad 1

Jako v příkladu 1 byl připraven svazek lisovaných desek z PA 3 a PES 3. Namísto roubovaného kopolymeru 1 byl LUPASOL G 100 v bezvodé formě nanesen ve velmi tenké vrstvě na horní stranu desky z PA 3, která měla být spojena s PES 3.

Po lisování a ochlazení byla deska odebrána a přezkoušena. Přitom se ukázalo, že soudržnost neexistovala.

Srovnávací příklad 2

V laboratorním hnětači Haake byly připraveny podle tabulky 1 čtyři různé směsice z PA 2 a polyethyleniminu (LUPASOL G 100 v bezvodé formě , BASF AG, Ludwigshafen).

·· fcfc·· • fc fcfcfcfc • · fc • fcfc • fcfc • · · • fcfc · fc fcfc · • fcfc · • fcfc · • fc fcfc

Tabulka 1

Směsice z polyamidu a polyethyleniminu

Komponenta směsice	Hmotnostní zlomek
PA 2	99	95	90	80
Polyethylenimin	1	5	10	20
Promíchání probíhalo během 8 minut při :	^80 °C a 64 otáček za

minutu.

Směsi byly nakonec rozmělněny a naneseny na nastříkanou desku z PES 1, která se nacházela v lisovací formě. Potom se lisovalo tak, jak bylo udáno v příkladu 1.

Ve všech čtyřech případech se při přezkoušení soudržnosti vrstev ukázalo, že spojení na rozhraní lze oddělit rukou.

Prostředky způsobující soudržnost - směsice:

HV 1 (ne podle vynálezu):

12,6 kg PA 1 a 22,82 kg PES 1 bylo v dvoušnekovém hnětači ZE 25 33D firmy Bergstorff při 270 °C a 200 otáčkách za minutu jakož i s prosazením 10 kg/h rozmixováno do roztavení, slisováno na vlákno a granulováno.

HV 2 ( podle vynálezu):

12,6 kg PA 1 a 22,82 kg PES 1 a 5,0 kg roubovaného kopolymerů 2 bylo v dvoušnekovém hnětači ZE 25 33D firmy

Bergstorff při 270 °C a 150 otáčkách za minutu jakož i s prosazením 10 kg/h rozmixováno do roztavení, slisováno na vlákno a granulováno.

HV 3 ( podle vynálezu):

12,6 kg PA 2 a 22,82 kg PES 2 a 5,0 kg roubovaného ·· ···· ·· ·· • · · · * · · · • · · · ·· ·· • · · · ·· ·4 kopolymeru 2 bylo v dvoušnekovém hnětači ZE 25 33D firmy

Bergstorff při 270 °C a 150 otáčkách za minutu jakož i s prosazením 10 kg/h rozmixováno do roztavení, slisováno na vlákno a granulováno.

HV 4 ( podle vynálezu):

Jako HV 3, avšak za přídatného použití 4,0 kg EXXELOR VA 1803.

Srovnávací příklad 3 jakož i příklady 3 až 5:

K přípravě svazku více vrstev byl použit svazečkový koextruzní tvářecí nástroj s výstupní šířkou 30 mm, přičemž sdružování různých vrstev v nástroji se provádělo krátce před výstupem taveniny z nástroje. Nástroj byl napájen třemi extrudéry Storck 25. Po výstupu z nástroje byl svazek tří spojených vrstev položen na chladicí válec a odtažen (způsob Chill-Roll) . Výsledky jsou opět uvedeny v následující tabulce; známky soudržnosti tam uváděné znamenají:

žádná soudržnost nepatrná soudržnost trochu soudržnosti; lze oddělit s malým úsilím dobrá soudržnost; oddělitelné jenom s velkým úsilím a rovněž pomocí nářadí neoddělitelné • « » • · · • · ♦ ·· ·· ·· ···· ··«·

Tabulka 2: Příprava trojvrstvých svazečků

Příklad (B) nebo srovnávací	Vrstva	I	Prostředek způsobující soudržnost	Vrstva	II	Soudržnost
Rozhraní: vrstva 1/ prostředek způsobující soudržnost	Rozhraní: vrstva 11/ prostředek způsobující soudržnost
příklad	(V)
V 3		PA	3	HV 1	PES	1	0	4
B 3		PA	3	HV 2	PES	1	4	4
B 4		PA	3	HV 3	PES	3	4	4
B 5		PA	3	HV 4	PES	1	4	4

Příklady 4 a 5 podle vynálezu byly navíc opakovány v modifikované formě, při které byla připravena trojvrstvá trubka s odpovídající konfigurací vrstev ( s PA 3 jako vnější vrstvou). Výsledky se kryjí ( ve všech případech známka soudržnosti 4).

Ve všech zkoumaných případech byla dlouhodobá odolnost vícevrstevného svazku v kontaktu s pohonnou látkou obsahující alkohol jakož i jak při 40 °C tak i při 60 °C vynikáj ící.

PÍ/6&00

Claims (22)

1. PATENTOVÉ NÁROKT

   1. Termoplastické spojování více vrstev, které obsahuje následující kroky:

   I. vrstva I z termoplastické tvářecí hmoty;

   II. vrstva II z další termoplastické tvářecí hmoty;

   mezi nimi vrstva prostředku způsobujícího soudržnost, který sestává z alespoň 5 % hmotnostních roubovaného kopolymerů, připraveného za použití následujících monomerů:

   a) 0,5 až 25 % hmotnostních, vztaženo na roubovaný kopolymer, polyaminu s alespoň 4 atomy dusíku a střední molekulovou hmotností M_n minimálně 146 g/mol, jakož i

   b) polyamid tvořící monomery, zvolené z laktamů, ωaminokarboxylových kyselin a/nebo ekvimolárních kombinací diaminu a dikarboxylové kyseliny.
2. 2. Termoplastické spojování více vrstev podle nároku

   1, vyznačující se tím, že alespoň jedna z vrstev I a II sestává z polyamidové tvářecí hmoty nebo z polyesterové tvářecí hmoty.
3. 3. Termoplastické spojování více vrstev podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vrstva I sestává z polyamidové tvářecí hmoty a • 9 9999

   25 99 99*9 • · 9 9 9 9 9

   9 >99 9 · 9 ·

   999 99 ·9 99 9

   9 999 9999

   9 99 9 99 99 vrstva II sestává z polyesterové tvářecí hmoty.
4. 4. Termoplastické spojování více vrstev podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že polyamin obsahuje minimálně 8 atomů dusíku.
5. 5. Termoplastické spojování více vrstev podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že polyamin obsahuje minimálně 11 atomů dusíku
6. 6. Termoplastické spojování více vrstev podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že polyamin obsahuje střední molekulovou hmotnost M_n minimálně 500 g/mol.
7. 7. Termoplastické spojování více vrstev podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že polyamin má střední molekulovou hmotnost M_n minimálně 800 g/mol.
8. 8. Termoplastické spojování více vrstev podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že koncentrace aminoskupin roubovaného kopolymerů leží v oblasti od 100 do 2 500 mmol/kg.
9. 9. Termoplastické spojování více vrstev podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že roubovaný kopolymer se připraví za použití následujícího přidaného monomeru:

   c) oligokarboxylové kyseliny, zvolené z 0,015 až asi 3 mol % dikarboxylové kyseliny a 0,01 až asi 1,2 mol % trikarboxylové kyseliny, pokaždé vztaženo na sumu

   0 0 • 000

   0 0 0

   0 0

   0 0 0

   0» 0000

   0 0 0 00 0

   0 0 0

   0 0 ·

   0 0 0

   0 0 0 zbývajícího monomeru tvořícího polyamid
10. 10. Termoplastické spojování více vrstev podle nároku 2 a 3, vyznačující se tím, že prostředek způsobující soudržnost obsahuje k roubovanému kopolymerů navíc polyamid a/nebo polyester.
11. 11. Termoplastické spojování více vrstev podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že svazek obsahuje více jak jednu vrstvu I a/nebo více jak jednu vrstvu II.
12. 12. Termoplastické spojování více vrstev podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že jedna z vrstev je elektricky vodivá.
13. 13. Termoplastické spojování více vrstev podle nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že na nej vnitřněj ší vrstvu je připojena další elektricky vodivá vrstva.
14. 14. Termoplastické spojování více vrstev podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že svazek je trubka.
15. 15. Termoplastické spojování více vrstev podle nároku 14, vyznačující se tím, že svazek je úplně nebo v části úseků zvlněný.
16. 16. Termoplastické spojování více vrstev podle nároku 14 a 15, vyznačující se tím, že na vnější vrstvu je připojena vrstva kaučuku.
17. 17. Termoplastické spojování více vrstev podle nároku

    44 »»4 4 • 4

    4 4 4

    4 4

    4 4 4 *4 999 9

    44 * • k »4

    4 4 4 4

    4 4 4 4

    4 4 · 4 ·

    4 4 4 4

    4 4 44

    14 a 16, vyznačující se tím, že to je potrubí pro pohonné látky, potrubí pro brzdové kapaliny, potrubí pro chladicí kapaliny, potrubí pro hydraulické kapaliny, potrubí v čerpacích stanicích, potrubí v klimatizačních zařízeních nebo vakuová linka.
18. 18. Termoplastické spojování více vrstev podle nároku 1 až 13, vyznačující se tím, že svazek je duté těleso.
19. 19. Termoplastické spojování více vrstev podle nároku 1 až 13 jakož i 18, vyznačující se tím, že svazek je nádoba, zejména nádoba na pohonné látky, nebo plnicí hrdla, zejména tankovací plnicí hrdla.
20. 20. Termoplastické spojování více vrstev podle nároku 1 až 13, vyznačující se tím, že je to folie nebo vícevrstvová deska.
21. 21. Termoplastické spojování více vrstev podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se připravuje vstřikováním více komponent, koextruzí nebo koextruzním vyfukovacím tvářením.
22. 22. Tvářecí hmota, obsahující následující komponenty:

    I. 5 až 60 hmotnostních dílů roubovaného kopolymeru, který je připravován za použití následujících monomerů:

    a) 0,5 až 25 hmotnostních % , vztaženo na roubovaný kopolymer, polyaminu s minimálně 4 atomy dusíku a střední molekulovou vahou M_n alespoň 146 g/mol jakož i

    b) polyamid tvořící monomery, zvolené z laktamů, ωaminokarboxylových kyselin a/nebo ekvimolárních kombinací diaminu a dikarboxylové kyseliny;

    44 4*4·

    4·* 4

    II. 10 až 85 hmotnostních dílů polyamidu;

    III. 10 až 85 hmotnostních dílů polyesteru;

    přičemž součet hmotnostních dílů I., II. a III. dává 100;

    IV. maximálně 40 hmotnostních dílů doplňkových látek, zvolených z kaučuku poskytujícího tuhost a/nebo obvyklých pomocných látek respektive přísad.