CZ20002462A3

CZ20002462A3 - Způsob výroby vláken z termoplastických hmot a zařízení k jeho provádění

Info

Publication number: CZ20002462A3
Application number: CZ20002462A
Authority: CZ
Inventors: Gennedy Georgievich Volokitin; Vladimir Vasiljevich Bordunov
Original assignee: Microfaser-Repro-Gmbh
Priority date: 1998-01-07
Filing date: 1999-01-07
Publication date: 2002-02-13
Also published as: PL190708B1; EP1045929A1; PL341812A1; DK1045929T3; HUP0100814A2; DE59900428D1; DE29802123U1; US6524514B1; ES2166216T3; EP1045929B1; PT1045929E; ATE208840T1; DE19800297C1; WO1999035313A1; SK10252000A3; AU2511299A

Description

_Lá±íe-k- z termoplastických' hmot

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu výroby vláknitých materiálů z termoplastických hmot, při němž se termoplastická látka taví a v rotujícím reaktoru se vytvoří film taveniny a na- otevřené hraně reaktoru se vytváří a natahují vlákna.

Vynález se tovněž týká zařízení k výrobě vláknitých látek z termoplastických hmot s termoplastickou hmotu a ohřívaným vytvoření filmu taveniny opouští rotující reaktor vzniku vláken.

tavícím zařízením ; na rotujícím reaktorem ·' k z roztavené plastické hmoty, která přes hranu na otevřené straně*za

Dosavadní stav techniky

Rouno vytvořené z takovýchto vláknitých materiálů se používá zejména pro absorpci ropý,‘ ropných produktů * a .ionů těžkých kovů z vody. Pro zvláště‘účinná rouna je žádoucíaby vlákna měla co možná ne jmenší- tlouštku .· ’ ^{1 ! 1}

Obvykle se termoplastická, vlákna vyrábí natavením výchozích termoplastů a, extrudaci natavené p last ické hmoty tenkými tryskami k vytvoření, tenkých parskovitých vláken. Prodlužováním se mohou extrudovaná vlákna vytvořit ještě tenší, přičemž se současně ochlazují speciálním proudem vzduchu. Tyto způsoby předpokládají ve 1mi ·homogenní takže hmot , se zejmena které jsou zapovídá · nehomogenní Takováto plastická hmota totiž

Postupy vytlačování vychází z t.oho, že výchozí termoplasty, použití recyklovaných plastických a.;' mohou obsahovat cizí tělesa.

* y, · .

trysky, respekti ve kanály ucpe.

se pracuje s relativně • 0 '0*0 • 0 0 0 0 0 0 · 0 • Ú 0

000 0000 • 0 • V

t . ' 1 nízkými teplotami, které mohou ležet jen mírně nad teplotou tavení, aby byla opatření ke chlazení po vytlačení: co možná nejjednodušší. Zpracování sekundárních surovin a termoplastických odpadů naproti tomu vyžaduje vyšší teploty, které leží blízko teplot termoplastického rozkladu.

Zejména z SU 699 041 ; je známé přivést termoplastickou taveními do otočné konve;, na ’ je j í ž . vn i třn í stěně se vytváří film taveniny a pomocí plynu 'vedeného .vysokou rychlostí přes film taveniny se provádí na hraně konve vysouvání filmu taveniny za vzniku vláken. Reaktor, je přitom proveden ve formě svisle umístěné konve a sestává z dutiny a pracovního·povrchu.

I. ' ._t

Ohřátý plyn se přivádí pod tlakem do vnitřní dutiny reaktoru na povrch filmu taveniny. Na hráněvkonve jsou vytvořeny štěrbinové trysky, kterými je film taveniny. rozdělován na jednotlivé paprsky a proudí spolu s ohřátým plynem. Tím jsou vytvořené paprsky te nš í a delší. c

Podstata vynálezu z n á m é h o které se surovin,

Vynález spočívá zařízení umožnit zabránění nevýhodám¹syntetických vláken, v . ·, úkol u, př i výrobu· tenkých mohou vyrobit.'s ^vysokým··’...výtěžkem z vy soče k va 1 i t n í c.h. ale také z termoplastických .odpadů.

K vyřešení tohoto -úkolu je podle vpředu uvedeného typu charakterizován tím, vynálezu způsob že se rotující reaktor ohřívá tak, že film. taveni ny .má teplotu blízko teploty.

odbourání termoplastické hmoty a reaktor oběžnou rychlostí minimálně 10 m/s.

se otáčí na své hraně

Podle vynálezu se tím reaktor sáin ohřívá, takže se roztavený termoplast vystaví vysocé konstantní teplotě, která se může volit blízko teploty odbourání. termoplastu·, aniž

0 » · ·

I 0 0 .0 » · e · · · » · · ·* f

ΐ.,·«

·. ·· d K

0 ··

I '001.0 ► 0 0* » · · 0 » 0 0 0 «0 0 0 překročením této teploty postupy jejího rozkladu, vynálezu na základě vysoké existuje riziko, že se lokálním ovlivní kvalita plastické hmoty Vlákna vznikají při způsobu podle rychlosti otáčení, respektive na základě vysoké rychlosti pásu na hraně reaktoru, čímž se překročí soudržná síla filmu taveniny, takže nastává rozdělení na vlákna. Proto je možné zcela se zřící použití kanálů, nebo trysek, náchylných k ucpání.

Vlákna natažená na hraně otočné stabilizují za působení proudu vzduchu, vede příčně k chodu vlákna.

konve se přednostně který se přednostně

Stejnoměrné rozdělení tepla v reaktoru, potřebné pro způsob podle vynálezu, se v přednostním provedení podpoří tím,· vnitřní prostor reaktoru .uzavře víkem tvořícím s hranou výstupu j ící př i ohřevu filmu taveniny pozitrvňě -ovlivňují vznik vláken podle přitom polohováno přednostně pevně. Přitom když se víko, k vytvoření obvodové mezery ze se úzko u vystupují vynálezu. může být mezeru. Plyny mezerou a Víko je účelné , s proměnnou šířkou polohu je asymetricky k ose otáčení reaktoru.

U hladké vnitřní plochy reaktoru by mohl film taveniny tvořit spirálovité šlíry, mohl by tedy mít nestejnoměrnou, tlouštku. Tomu se může zabránit · tím, že se film taveniny na· vnitřní stěně reaktoru rozdělí axiálními žebry.

K vyřešení shora uvedeného úkolu je rovněž navrženo zařízení vpředu uvedeného typu , .charakter i zo váné podle . vynálezu tím, že je rotující reaktor z vnějšku ohříván a na své otevřené straně je uzavřen pevným víkem· až na obvodovou prstencovou mezeru tvořenou hranou.

Ke zvětšení zrychlení filmu taveniny je výhodné, když,

I i

··' » Λ-ί · » · . ·' • · · · • ·····* • · *· · ·· ,·-·< ··» • a · · ♦ ’ ·

·.,'·· · • ’··'·· · . · - · · · ¹ · • · · · ♦ · · · je vnitřní stěna rotujícího reaktoru k hraně kuželově rozšířena, přičemž ovšem může být reaktor na větší části své délky vytvořen válcový.

Prstencová mezera může přednostně mít šířku 15 až 20 mm, přičemž pomocí víka umístěného asymetricky k ose otáčení rotujícího reaktoru může být vytvořena prstencová mezera s v - ' · ^r ' ' proměnnou šířkou. '

Jestliže je podle přednostního provedení vynálezu vnitřní stěna reaktoru opatřena k rozdělení filmu taveniny axiálně umístěnými žebry, jsou tato žebra přednostně trojúhelníková s větší výškou na dně reaktoru a s menší výškou na výstupní straně filmu taveniny. V návaznosti na přednostní provedení ve formě válcového reaktoru, který se kuželově rozšiřuje k otevřené straně, jsou žebra přednostně vytvořena na válcové části reaktoru a končí na začátku kuželové části.

V? ' '

Reaktor se uvede na svojí provozní teplotu ž vnějšku ohřívačem, který může být í přednostně tvořen odporovým ohřívačem, indukčním ohřívačem nebo ohřívačem pomocí magnetické indukce. ’ , ' ' .

Přehled obrázků na výkresech ./ ...

Vynález je v následujícím blíže objasněn pomocí příkladů provedení znázorněných na výkresech.

Na výkresech znázorňuje:

obr. 1 schématicky zař í zení. podle vynálezu, obr. la otvor v prstencovém vedení vzduchu, •·· ···· obr. 2 v půdoryse polohu víka relativně vzhledem k hraně reaktoru,

obr .	3a,	3b	zobrazení	odporového	ohřívače	v řezu,
obr .	4a,	4b	zobrazení	indukční ho	ohř í vače	v řezu a ·
obr .	5a,	5b	zobrazení	ohřívače	po m o c í	magnetické indukce v,

řezu.

£„·

Příklady provedení vynálezuZařízení znázorněné na obr. 1 sestává z extruderu 1, zařízení 2 k výrobě vláken, jednotky 3. k usazování vláken a odebíracího zařízení 4. V

Zařízení .2 k výrobě vláken; sestává z dutého rotujícího reaktoru _5, který je z venku ohříván reaktorovým ohřívačem 6. Otevřená strana reaktoru 5 je tvořena rozšiřujícím se kuželem 7.· V kuželu 7. je za vytvoření prstencové mezery 8 instalováno nepohyblivé víko 9., které' je· pomocí tyče 10 upevněno na přívodní hlavě 11 extruderu 1. Nepohyblivé víko 9 je vzhledem k obrysu rozšiřujícího se kuželu 7 umístěno excentricky a je ve své poloze axiální poloze nastavitelné pomocí šroubového spojení, takže lze pomoc í ví ka 9 regulovat, mezeru 8,. . *

Na vnitřní stěně * reaktoru 1 jsou v axiálním směru umístěny trojúhelníková plošná žebra 13. Zebra 13. se nachází na celé ploše pláště reaktoru 5 v jeho válcové části. Mají větší výšku na dně rotoru 5. a -jsou svojí menší výškou (svým vrcholem) orientovány ve směru· výstupu taveniny. Výstupní konec rotoru 5. je obepnut prstencovým vedením 14 vzduchu, ze kterého může vystupovat z otvoru 15 (obr. la) vzduch s vysokým tlakem.

Á

t.

. ♦♦ · • · · · ' r• · · · « · · · · · x ··*'* • ·· • · * • · · · · · ·

r. ' ., . Λ , ; ' ¹

Reaktor 5. je namontován na konci dutého hřídele 16;- [ který je uložen v kuličkových ložiskách 17. Kuličková ložiska i •f

17. jsou umístěna v chlazeném plášti 18. Na druhém konci hřídele £6 je umístěn hnaný kotouč 19 řemenového převodu 2 0 , který je poháněn hnacím kotoučem 21, umístěným na hřídeli asynchronního' motoru 2_2. Uvnitř hřídele 16 je vytvořen přívodní nástavec 23 přívodní hlavy 11 . který má centrální - otvor 24 pro přívod taveniny z extruderu £ do reaktoru'δ.

Celé zařízení 2 k výrobě· vláken je namontováno na ϊ zvláštním rámu 32 a instalováno/v ochranné komoře · 33. V horní části ochranné komory 33 je upevněno vedení 34’ vzduchu, připojené k nízkotlakému Ventilátoru35. Nízkotlaký ventilátor 35 se výstupní stranou, při pojenpomocí dalšího vedení 36 vzduchu

k zařízení 37 pro	čištění	plynu. .			-
E x t r u d e r	1 má /	'zásobní	nádrž	39 na	připravený
termoplast. Hnací	motor	40 pohání	pomocí	dalšího	řemenového

převodu 41 a redukčního převodu, 42 šnek 43 extruderu £. Šnek 4 3 se nachází v plášti s plástovým ohřevem 38. ’

Uvedení zařízení do chodu nastává sepnutím reaktorového ohřívače 6. á plástového ohřevu 38 a rovněž nízkotlakého ventilátoru 35 a zařízení 37 pro čištění plynu. Do extruderu £ se přivádí voda k chlazení chlazeného pláště 18 ..’ Zásobní nádrž 39 extruderu. £ se naplní připraveným termoplastem. Potom co se docílí požadovaná teplota se sepne asynchronní motor 22 pro otočný pohyb rotoru 5. a ponechá se 15 až 20 minut běžet v prázdném stavu-ke stabilizaci provozních teplot. Potom co září zeηí dosahne' provoz ηí teplotu, uvede se do chodu hnací motor 40. extruderu £ a sepne se pohon jednotky 3 k usazování vláken a odebírací zařízení £, .

uvádí · prostřednictvím dalšího

Hnací motor .tv ·*' v

řemenového převodu 4 1 a redukčního převodu 4 2 šnek 43 do* I otočného pohybu. Šnek 4 3 odebírá ze zásobní nádrže '‘ 3 9 termoplast a dopravuje ho k přívodní hlavě 11. Tím se hmota dopravuje ohřátou částí extruderu T, míchá se a taví se až do viskozního stavu, který odpovídá termoplastické viskózitě v oblasti teploty tepelného odbourání. Potom vstupuje roztavená hmota centrálním otvorem 24 přívodního nástavce 23 a přívodní ^;hlavy 11 do reaktoru 5., kde jsou, udržovány stejné teploty.

V reaktoru 5_ se rozděluje tavenina po obvodu vnitřní . . . .t , stěny a díky . odstředívé síle? . meži žebry 13 se dopravuje k otevřenému konci reaktoru Í5. Když se termoplastická vrstva dotýká vnitřní plochy a žeber 13., přídavně se zvedá, čímž vzniká tenký film taven iny. Poněvadž uvnitř reaktoru 5. jsou vestavěna žebra 1 3 . nepohybuje - še tavenina spirálovitě, což by se dělo u hladkého povrchu,.' nýbrž podél povrchové přímky reaktoru 5.. Tím nastává stejnoměrné převrstvení vnitřní plochy filmem taveniny, což podstatně zvyšuje kvalitu taveniny. Když I film taveniny pokračuje ž válcové části reaktoru 5. do oblasti rozšiřujícího se kuželu T_, zabraňuje se přídavně nárůstu jeho .i tlouštky. Přitom plyny vznikající v rotoru 5. způsobují při svém výstupu rovnoměrné rozdělení filmu , taveniny v oblasti kuželu 7.· Film taveniny má díky otáčení rotoru T pohybovou energii , která je větší než povrchové napětí· Proto se film taveniny ; rozdělí na paprsky, výstupuje od hrany kuželu 7_ a protahuje se I do vláken . ζ, \ ·

Výroba vláknité látky*je podle způsobu podle vynálezu možná jen tehdy, když je * lineární rychlost na hraně kužele Z reaktoru 5. větší než 10 m/s. Proud 44 vzduchu proudící z otvorů 15 prstencového vedení 14 vzduchu ovlivňuje vláknitý materiál nacházející se v procesu prodlužování. Vláknitý materiál pokračuje na pohyblivý pás 4 5 -jednotky 3. k usazování vláken. ' Pomocí pohyblivého pásu 4 5 se vláknitý materiál dopravuje do •· 9 «99 '· 9 9

9 9 i «·

99999 9

9 9

9-9 A .9 9 9 9 1«

-9 9 9 · «

9999' -99 99 odebíracího zařízení 4, výrobku.

kde se vlákna tvarují do hotového

Plyny vznikající vedou z ochranné komory při výrobě vláknitého výrobku se 33 vedeními 34 . 36 vzduchu pomocí nízkotlakého ventilátoru 35 do zařízení 37 pro čištění plynu.

Popsané zařízení umožňuje výrobu vláknitého materiálu z termoplastů s vynikajícími absorpčními vlastnostmi, přičemž se jako suroviny mohou použít průmyslové a komunální odpady.

Reaktorový ohřívač 6, který je namontováni na vnější stranu reaktoru 5., může být proveden jako odporový ohřívač 25 indukční ohřívač 26 nebo , jako- ohřívač pomocí magnetické i ndukce. i

Ve všech pří pádech se· tyto ohřívače 2 5 , 2 6 a tepelně izolují vnějším pláštěm 27.

reaktor 5

Podle obr. 3 je reaktorový) ohřívač 6·' proveden jako odporový ohřívač 2 5 . který,‘„je umístěn v masivním žáruvzdorném keramickém plášti 28 . Mez i ' odporovým ohřívačem 25 a vnějším pláštěm 27 je umístěna tepelně, izolační hmota 2 9 . například kaolinová vata. ; ;

Varianta podle obr . 4 \ znázornil je reaktorový ohřív;ač)6 jako chlazený indukční ohřívač .26. který je umístěn v ochranném vnějším plášti 2 7 . Také zde je prostor mezi indučním ohřívačem 26 a ochranným vnějším pláštěm . 27 vyplněn tepelně izolační hmotou. ,

Podle obr. 5 obsáhli je ‘ i ndukčn í ohřívač 2_6 doplňkově desky 3 0 z feromagnetické s1 itiny (například z Ni-Co), které jsou upevněny podél stěny reaktoru 5. na vnější ploše reaktoru 5 .Ϊ1 • 9 9 9

9 9999

9.9 · ' ·· 9.

999 9999

9 _ť ·· #' ··.«-· i 9 '9 9 j ·

a jsou připojeny k izolovaným vodičům.

Podle způsobu se výchozí surovina roztaví a rozmíchá v extruderu X tak, že vznikne homogenní tavenina, jejíž teplota je blízko teploty rozkladu polymeru. Z extruderu 1 sě tavenina přivádí do rotujícího reaktoru 5., jehož stěny jsou ohřátý ná teplotu blízko teploty rozkladu. Rotací reaktoru X se tavenina stejnoměrně rozdělí na vnitřním povrchu. Přitom tvoří rotační paraboloid a pohybuje se za působení odstředivých sil ve směru k otevřené straně. Poněvadž má otevřená strana reaktoru X podobu rozbíhajícího se kuželu 7.,* zmenšuje se proporcionálně se zvětšením povrchu stěny tlouštka filmu. Tímto způsobem je možné obdržet tenčí vlákna.· Po opuštění hrany rozšiřujícího se kužele 7. se fólie rozdělí na, jedno tlivé paprsky, které vytvoří za působení odstředivé síly a na základě vysoké rychlosti rotace reaktoru 5. vlákna. Vznikající vlákno vstoupí do proudu 44 vzduchu, který je nasměrován kolmo k od sebe tekoucím vláknům a tím nutí vlákna ke vstupu do jednotky X k usazování vláken. Přitom se vlákna prodlužují a ochlazují.

Poněvadž postup vzniku' filmu probíhá prakticky v uzavřeném prostoru, vzniká uvnitř reaktoru X plynné médium s přetlakem. Tím se mohou redukovat rozkladné postupy na základě nedostatku vzduchu. , _

Kromě toho je v reaktoru 5. stabilní teplota. Proto se mohou kompenzovat možná kolísání při dodávce tepla pro postup vzniku filmu. Toto vede ke snížení nákladů na energii pro udržení stanovené teploty. Přetlak uvnitř reaktoru 5.. vede

V i k proudu plynu, který ještě po jistou dobu přivádí ·k vláknům dostatečné teplo tak, že mohou být ještě delší.

Použití způsobu podle vynálezu umožňuje vyrábět hodnotná vlákna nejen se.surovinami jednoho druhu, nýbrž také' '' li·.

9 ·. ·“ » · · » O · · » · o · · · * » O · ·

O·'.· ft při kombinaci surovin. Toto spočívá v tom, že se surovina v i extruderu 1 nejprve nataví a rozmíchá a potom zůstává!po jistou dobu uvnitř reaktoru _5. Tím se celé množství rovnoměrně ohřeje a zrovnoměrní se viskozita, takže nastává výroba vláken z homogenizovanétaveniny.

V případě poruchy, vlivem které tavenina nedosáhne ! potřebné viskozity, nastane působením odstředivé síly samočinné ;

’ vyčištění reaktoru 5_. < · ·. ;

Použití termostabi1 izátorů v dendritické formě, které mají volné iony, umožňuje rychlé potlačení postupů při rozkladu polymerů svedením volných radikálů k rozkládajícím sě řetězcům polymerů. Z toho vyplývá nárůst množství vláken ve srovnání s těžkými kovy a redukuje se odvod škod 1 i v in do okolí.

' i '' ' '* *-4! Sv i

Příklad 1 ·'+..?

Vyráběná vlákna ma j'í.'převážně tlouštku 5 až 20 pm a ;

'. A '!· / J · jsou získány v pletné s.i ti j e jí ž . ve 1 i kos t průřezů leží v j rozsahu 25 až 100 pm . Pletená síť. obsahuje kulovité a kapkovité částice, které zčásti narůstaji· společně vlákny a zčástiLjsou, od vláken izolovány. Kromě 'toho existují početná zesílení, vlákna, jejíchž délka 1 e ž í me z i, ; troj násobkem a desetinásobkem ' velikosti průřezů těchto zesílení. Průřezy těchto zesílení, a ; kulovitých a kapkovitých částic loží v rozsahu 30 až 200 pm.

Příklad 2

Jedná se o vzor hrubých vláken, ve kterých má větší část vláken tlouštku 50 až 400 pm.: Existuje malý podíl tenčích vláken s velikostí 5 až 20 < pm'. Jsou přítomny kulovité a kapkovité částice s velikostí 50 až 300 pm.

.1 • · · 9 · · · ,;

• · · · • · ···· • · · « · · £ · '; · ♦' · · • ’· · • ' '· 9 I •

· ·'.

·· ··

Příklad 3 ;

Větší část vláken má průřez 1 až 10 μιη,. Jsou přítomny hrubší vlákna s tlouštkou 20 až 50 mg a se zesíleními až 100 mu a kulovité a kapkovité částice. ·

Příklad 4 ?

Větší část vláken . má ' průřez 1 až 10 μιη. Menší část vláken má velikost až 20 ^μπι. Vlákna s větší tlouštkou mají zesílení s maximálním průřezem.50 až 150 μιη. Přítomné kulovité a kapkovité částice mají velikost 100 až 400 μιη.

Tlouštka a porez i ta' volně položeného vláknitého vzorku bez stlačení byla stanovena p i kilometr íčky podle normy GOST 18955, 1-73 s využitím chloridu uhličitého jako pikňometrické tekutiny a váhyWLR-200, kté.ráý má přesnost měření ± 0,'0 5 mg'. Získané údaje jsou uvedeny v tabulce 1.

- ’.·ί

Tabulka 1 * . ‘ , i ' /

Údaje o hustotě a porezilě při volném položení při teplotě 20 °c . ^:í . ‘ , ·, - -

číslo vzorku	1 .)	. 2 ·'	3	- 4--.. ’
hustota kg/m³	911 7	; 903	907	909 .
sypná hustota kg/m³	1 02-107'-	.167-174	1.1 2 -1 2 7	123-136
porezita %	8 7,1—88,8	80,7-81,5	86,0-87,6	85,0-86,0.
poměr plochy pórů k ploše polymeru	6,75-7 ,93	4 ,75-7,93	6,14-7,06	5,67-6,0

Absorpční schopnost vláknitých vzorků pro sběr ropy a

--44 4.- + ·9. 4 * ' 4 -4 4 ’ ' • · »··· 4 • 4 4^

9 ¢,

J ' &

4 • 4 · · 4

4 ’*·♦ • · « 4 ¹ ♦ ·

4 4- 4 • 4 4-4'

4 4 . 4 ·

4 ·· ropných produktů z vodní hladiny při opakóvéra využití látky v cyklu absorpce-regenerace byla stanovena podle následujících metodik.

Vláknitý vzorek ve výchozím stavu se nechal kontaktovat s vodní hladinou, která má ropnou vrstvu o tlouštce 3 až 6 mm. Pro těst byla použita západosibiřská ropa a·jako ' ropný produkt průmyslový '.olej I-L-A-10 (GOST 20799-88) a motorová nafta s označením 3-02 (GOST-305-82). ·

Stupeň nasycení látky tekutinami se kontroloval i ' í vážením. Potom se vzorek nasycený ropou (ropným produktem) < odstředil při oddělovacím faktoru 100 ± 3. Obsah ropy (ropného produktu) zůstávající na 'vláknech se* stanovil podle GOST 6370-83. Vzorek se odvodnil síranem mědnatým podle GOST 26378.0-84 a potom se v něm Stanovil obsah ropy (obsah ropného produktu) podle GOST 6370-83. Na, základě získaných údajů se vypočítal poměr hmotnosti nasáté ropy k hmotnosti prověřovaného vzorku po odstředění. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 2 a 3.

Tabu 1ka 2: ' .

Absorpční kapacita průmyslovému oleji vzorku podle příkladu I-L-A-10 a k . motorové opakovaných cyklech nasycení' vlákni té- látky (absorpce-regenerace) - ' ve vztahu k naftě 3-02 při ropnými produkty

počet cyklů absorpce- regenerace	poměr hmotnosti ropného produktu k hmotnosti vlákna
průmyslový olej	motorová nafta
před odstředěním	P<>, ods t ředění -	před odstředěním	po odstředění
1	12,99	0,37 6	9,95'	0', 132

Μ

- 13 13 ·'· _· r ,.· ·.·· > ··'··*· » · ·«·· · » · · • i·'· «. · . t' .'.. ·

Η.

r ·· ' ·· • · i « • v « * -a» · · · i • · · · ♦ J·« • · · · ·*/. · · t ·

počet cyklů absorpce- regenerace	poměr hmotnosti ropného produktu k hmotnosti vlákna
průmyslový olej	motorová nafta
před odstředěním	po odstředění	před odstředěním	po odstředění
2	8,54	'0,409	7,28	0,195
5	7,97	0,446	7,22	0,201
10	7,75	0,443	6,27	0,204 ,
15	7,913	0,4 54	6,31	0,210
20	7,8 2	0,451 /	6,22	0,215

K porovnání se udávají absropční schopnosti známých látek, které se používají pro sběr tekutých uhlovodíků (g/g): lignin - 2,2, rašelina - 2,6-7,ΐ7 , f i 11 r ač n í, pe r 1 i t - 7,0-9,2, asbest - 5,8-6,4, dorn i t 1 ,9 - 2 , 5 , techn i cká vata - 7,0-7,2. Přitom se musí přihlédnout k\ tomu, že všechny tyto známé látky jsou jen jednocestné látky . ,‘Prověděné pokusy s uvedenými látkami ukázaly, že mají takové * vlastnosti , které dovolují použít je ke sběru ropy a ropných produktů z, vodní hladiny.

> -- ';

K těmto v 1 a s t n o s t e m p a t r i : < ·

- hydrofobie, navlhčení ropou a'ropnými produkty,

- jejich hustota je menší -než hustota vody,

- vysoká porezita látek, - ‘ ' « >,

- vysoká absorpční schopnost, lálek, ve vztahu k ropě a ropným produktům, dokonce po dvaceti cyklech použití, ¹ π

·' 7 · _: ^; i,.'· < ?'.

. ’ 99 .·'.· ’· i- k* ··

9' · 9 »♦ * · ♦ • 999 '· · * • 9 9999 '9

9 9 ' · ·

9' ··· ·······

- 14 99 99 > « ► 9 ·< > « » 9 9« » 9 9' l 1

9 9 9 i

- plochá charakteristika snižování absorpční kapacity po. cyklech absorpce-regenerace,

- vyšší stupeň odstranění nasátých tekutin z látky odstředěním (90-98 %).

Tabulka 3

Absorpční kapacita vláknitého vzorku ve vztahu k západosibiřské ropě při více cyklech absorpce ropy - recyklace více

počet cyklů abso rpcer ege nera-	poměr hmotnosti ropného produktu k hmotnosti vlákna
příklad 1	př í klad 2 /	příklad 3	příklad 4
před	po	před '	, po	před	po	před)	PO =
ce	odstr.	odstr.	odstr .	odstr.	odstr .	odstr.	odstr.	odstr.
1	8,76	0,235	6.09	0,160	7,8 4	0,426	9,31	0,407
2	8,72	0,307	6,58	0,-175	5,,61	0,558	7,03	0,267
5	7 ,97	0,462	6,71 '7	0,183.	5,34	0,513	6,08	0,357
10	7,18	0,386	7,35	0',l 6 5	3,80	0,501	5,89	0,352
15	6,23	0,285	7,68 ;	0,165...	3,52	0,558	6,03	0,459 _f
20	6,75	0,343	7,63.	0,148 '	3,4 6	0,733	5,79,	0,500

V tabulce 4 je uvedena absorpční schopnost vláknité látky. Vláknitá látka byla vyrobena na pokusném zařízení z odpadů polypropylenu s označením (21030-21060)-60 s 1 % hmotn. termostabi1 izátoru. tvořeného oxidem titaničitým s velikostí částic 3 až 5 pm . .

Pro čištění vody od trojmocného železa při počátečním • · · •···· * .· · • « ' · • · • ♦ ; ·

I ·· obsahu trojmocného železa 10 mg/1 v roztoku byly použity vláknité vzorky s hustotou vrstvy vláken 260 kg/m³.

Tabulka 4

Absorpční kapacita vláknité látky při třojmocnéhoželeza čištění vody od,ionů

N	koncová koncentrace želé za t* ⁴ 1	stupeň čištění Ci 1 =----x 100 % Co
1	²	3
1	0,4 0 - , '	99,60
2	0,36 ' ' ··· '.··	99,64
3	0,3 5 ' -	99,6 5
4	0,41	99,59
5	0,3 3	99,67
6	0,29 * ^Z	99,71
7	0,2 8 ’	99,72
8	0,2 5 . '	9 9 , 7 5
9	0.24	99,76
10	0,20	99,80

*

- · ·'.·· ·' • 99 99 <·· • ·9 ·.«,· 99 • · · · 9, I ♦ e · v··';*· • 9 9 · 9' ί · • 9 -99,9 ♦··· 9 9 '9^Ί9.

Claims

PATENTOVÉ

NÁROKY

Způsob výroby vláknikých látek z termoplastických hmot, při němž se termoplastická látka taví a v rotujícím reaktoru (5) se vytvoří film taveniny a na otevřené hraně se vytváří a natahují rotující reaktor (5) v .oblast i l otacr se reaktoru (5) tím, že se taveniny má teplotu termoplastické hmoty, rychlostí minimálně 10 i/s..

vlákna, vyznačující se ohřívá tak, že film teploty odbourání své hraně oběžnou u

na

Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se vnitřní prostor reaktoru (5) uzavře víkem (9), tvořícím s hranou úzkou mezeru (8). ,,

Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že se víko (9) k vytvoření obvodové mezery(8) s proměnnou šířkou po lobuje asymetricky k ose otáčení reaktoru (5).

Způsob podle jednoho z nároků. 1 až 3, vyznačující se tím, že se film taveniny na vnitřní stěně reaktoru (5) rozdělí axiálně probíhajícími žebry {13). v '

Způsob podle jednoho Z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že se tvořící vlákno podrobí působení proudu (44) vzduchu.

Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že se proud (44) vzduchu směruje příčně k vláknu vystupujícímu z reaktoru (5). 1,7..-/,.

Způsob podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že se k termoplastické hmotě přidává alespoň jedna dispergační minerální látka s dentr i t. i ckým i částicemi.

'99 -9 ·

9 '·♦,./ / ♦ . 9 9 9

9 ' 9 '9 · 9'9 . 9 ··,, ·’ .9.. 9 »· ' ,9..:·; 9

'. ·9 · ' «ί . 99 ,► 9 9 9 » 9 9 J9 ·'

9 999 i 9 , '9- 9 9'- 9 9 ·9 '

9‘.” 1. 9 9-9' ..,♦'···

Í_f999.«' .-Ο -9'9·

8. Zařízení k výrobě vláknitých látek z termoplastických hmot s tavícím zařízením na termoplastickou hmotu a ohřívaným rotujícím reaktorem (5) k vytvoření filmu taveniny z roztavené plastické hmoty, která opouští rotující reaktor ;

(5) přes hranu na otevřené straně za vzniku vláken',' vyznačující se tím, že rotující reaktor (5) je z vnějšku ohříván a na své otevřené straně je až na obvodovou •..—i ‘ JÁ '·' ' ;' .

prstencovou mezeru (8), tvořenou hranou, uzavřen pevným ví kem ( 9 ) . _ý ‘ ;

9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že vnitřní stěna rotujícího reaktoru’ (5) je vytvořena kuželově se rozšiřující k hraně. i

10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že reaktor (5) je vytvořen na větší části své délky ve tvaru válce.

11. Zařízení podle jednoho znároků 8 až 10, vyznačující se tím, že prstencová mezera (8) má šířku 15 až 20 mm. '

12. Zařízení podle jednoho ž nároků 8 až 11, vyznačující se tím, že víko (9) je umístěného asymetricky k oše otáčení rotujícího reaktoru '(5 j , přičemž prstencová mezera (8) má , p r o m ě η n o u š í ř k u. * \ '

13. Zařízení podle jednoho z’ * nároků 8 až 12, vyznačující se tím, že reaktor ( 5 ). má^ ‘-na ..své .vnitřní s t ěhě a x i á 1 ně umístěná žebra (13) k .rozdělení filmu taveniny.

A . , V i · ;·

14. Zařízení podle nároku 13, vyznačujíeí se tím, že žebra::.( 13) ;

jsou v podélném sněru''.vytvořená trojúhelníková s větší výškou na dně reaktoru (5) a s menší výškou na výstupní straně filmu taveniny. ' i ·'· · • · · 2 • ·· ·

·. · ···♦ ♦ i ^f·, '····' • · • · • 9

99 9 '*··· ! '· · ,', ·’ · 9 9 9 9

9 9 9

9 9 9

9 9

9 9 •· '‘i?.

,9

- 18 15. Zařízení podle nároku 10 a 14, vyznačující se tím, že žebra í

I (13) jsou ukončena na konci válcové části reaktoru (5).

16. Zařízení podle jednoho z nároků 8 až 15, vyznačující se tím, že reaktor (5) je na své výstupní straně obepnut prstencovým vedením (15) vzduchu, které má ve směru podélné , osy reaktoru (5) výstupní otvor (15).