CZ20003574A3 - Obálka s postranními záhyby - Google Patents

Description

Vynález se týká obálky s postranními záhyby pravoúhlého tvaru, sestávající z přední stěny, na níž je prostřednictvím spodního záhybu napojena spodní chlopeň, označovaná rovněž jako zadní stěna, z uzavírací chlopně navazující na přední stěnu, a dvou postranních chlopní, z nichž každá tvoří dvojitý záhyb se dvěma postranními okraji, z nichž jeden tvoří boční okraj zadní stěny a druhý boční okraj přední stěny, přičemž přední stěna a zadní stěna v plochém, tj. prázdném stavu obálky jsou v podstatě rovinné a rovnoběžné s rovinou obálky.

Každý dvojitý postranní záhyb obálky má mezi oběma postranními okraji vytvořenu lomovou rýhu pro ohyb v obráceném směru, která se v plochém stavu obálky nachází mezi přední stěnou a zadní stěnou. Každý postranní dvojitý záhyb dále sestává ze dvou částí, z nichž jedna spojuje postranní okraj s lomovou rýhou pro ohyb v obráceném směru a v plochém stavu obálky směřuje směrem ven od rýhy pro ohyb v obráceném směru.

Obálka s postranními záhyby je vhodná především pro relativně objemnější náplně jako jsou vícelisté prospekty a dokumenty, takže prostřednictvím této obálky lze posílat například prospekty, které mohou obsahovat až 100 stran.

Dosavadní stav techniky

Z patentového spisu USA č. 3. 198 420 A jsou známy obálky s postranními záhyby, u nichž jedna z obou postranních lomových rýh je u každého postranního záhybu doplněna ještě jednou dodatečnou lomovou rýhou.

Obálky známé z evropského patentového spisu č. 0 522 383 A jsou opatřeny dvěma dvojitými postranními záhyby a k tomu u záhybu ve dně obálky mají vytvořen spodní díl, který u obou bočních okrajů je prostřednictvím jedné lomové rýhy spojen s přední stěnou, resp. se zadní stěnou.

V britském patentovém spise č. 1 003 716 A zveřejněná obálky je opatřena dvěma postranními dvojitými záhyby a jedním spodním záhybem ve dně obálky se třemi lomovými rýhami. V plochém stavu obálky se prostřední lomová rýha spodního záhybu nachází na nejspodnějším místě obálky, a tvoří tak spodní okraj obálky. Ostatní dvě lomové rýhy spodního záhybu spojují na prostřední lomovou rýhu navazující části spodního záhybu s přední stěnou, resp. zadní stěnou obálky.

Obálky s postranními záhyby jsou velmi často plněny mechanicky, přičemž k tomuto účelu jsou známa různá plnicí zařízení. U známých procesů mechanického plnění jsou plněné obálky na jednom z postranních okrajů uchopeny podavačem a jím posouvány po dráze plnění.

Má-li být obálka, vytvořená podle některého z tří výše citovaných patentových spisů, naplněna mechanickým způsobem, vyskytuje se problém, že podavač sevře jím uchopený postranní okraj obálky tak, že postranní záhyb není možno rozevřít. U jiných známých způsobů mechanického plnění je podavač během procesu plnění přechodně otevřen a u tlustě naplněné obálky se pak již často nesevře. U známých obálek tak při mechanickém plnění dochází k poruchám, nebo k tomu, že obálky s postranními záhyby nemohou být zcela naplněny.

Podstata vynálezu

Tyto nevýhody známých obálek s postranními záhyby, projevující se při mechanickém plnění, odstraňuje obálka podle vynálezu, u níž jsou oba postranní okraje, alespoň jedné zahnuté postranní chlopně, uspořádány rovnoběžně s rovinou obálky, a jsou alespoň o 3 mm vzájemně přesazeny. Při pohledu shora na rovinu nenaplněné obálky, pak úseky navazující na postranní okraj obálky tvoří protilehlé uchopovací úseky pro uchopení obálky podavačem, které se nacházejí vně zbývajících částí obálky, resp. vně druhého postranního okraje obálky. Oba protilehlé uchopovací úseky se v plochém stavu obálky nacházejí přibližně v jedné rovině, rovnoběžné s rovinou obálky, a z vetší části na sebe vzájemně doléhají.

Namísto toho, popřípadě dodatečně, může být obálka podle vynálezu v místě spodního záhybu, alespoň na jedné jeho straně, opatřena dvojicí lomových rýh, rovnoběžných se spodním okrajem obálky. Spodní okraj obálky pak může být v rovině rovnoběžné s rovinou obálky nejméně o 3 mm přesazen oproti jemu nejblíže se nacházející spodní lomové rýze, resp. dvojici spodních lomových rýh. Tím je mezi spodním okrajem a jemu nejblíže se nacházející lomovou rýhou, resp. každou dvojicí lomových rýh, vytvořen uchopovací úsek pro podavač, který i v tomto případě tvoří dvě protilehlé části. Na obou stranách spodní hrany se nachází vždy jedna dvojice spodních lomových rýh. Spodní záhyb a uchopovací úsek jsou tak vzhledem k rovině, procházející spodní hranou obálky, symetrické. Protilehlé části uchopovacího úseku u spodního záhybu se v plochém stavu obálky v pohledu shora nacházejí vně ostatních částí obálky, jsou téměř vzájemně rovnoběžné, a z větší části na sebe vzájemně doléhají.

·· ····

Obálka podle vynálezu má tedy alespoň na jedné straně a/nebo v místě dna obálky vytvořeny dva, navzájem protilehlé úseky, které se v plochém stavu obálky v pohledu shora, nacházejí vně ostatních částí obálky. Při mechanickém plnění obálky mohou být protilehlé uchopovací úseky pevně sevřeny podavačem plnicího zařízení, aniž by došlo ke zvrásnění nebo vzpříčení postranního dvojitého záhybu, nebo odtažení přední stěny od zadní stěny obálky, které by bránilo jejímu mechanickému plnění.

Výhodná příkladná provedení obálky podle vynálezu jsou uvedena v závislých patentových nárocích.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále blíže objasněn prostřednictvím příkladných provedení, znázorněných na výkresech. Zde značí:

Obr. 1 nástřih ke zhotovení obálky s postranními záhyby,

Obr. 2 pohled na zadní stranu obálky, s částečně otevřenou a z části přeloženou zadní stěnou,

Obr. 3 pohled ve směru šipky III z obr. 2 ve zvětšeném měřítku,

Obr. 4 pohled zezadu na jiné provedení obálky s postranními záhyby, znázorňující z části přeloženou a z části otevřenou zadní stěnu,

Obr. 5 řez obálkou s postranními záhyby v rovině V-V vyznačené na obr. 4, ve zvětšeném měřítku,

Obr. 6 zjednodušený pohled na obálku s postranními záhyby ve směru šipky

VI z obr. 4 ve stejném měřítku, v jakém je znázorněn obr. 5, přičemž obálky znázorněné na obr. 3, 5 a 6 představují stav, kdy boční dvojité záhyby jsou jen nepatrně složeny, čímž je vytvořen volný prostor mezi přední stěnou a zadní stěnou obálky.

Příklady provedení vynálezu

Ke zhotovení obálky s postranními záhyby je použit nástřih 1 znázorněný na obr. 1, který sestává z následujících částí. Na jednom podélném okraji přední strany a/nebo přední stěny 2 je připojena uzavírající chlopeň 3. Na druhý podélný okraj navazuje spodní chlopeň, která tvoří spodní ohyb a z větší části i zadní stěnu 4, která může být rovněž nazývána jako zadní strana obálky. Na každou z obou užších stran přední stěny 2 navazují postranní chlopně 5. Jak je zřejmé z obr. 2 a 3, u obálky 6 zhotovené podle nástřihu i, jsou postranní chlopně 5 nalepeny na vnitřní straně zadní stěny 4. Tím je zabráněno, aby z otvoru pro plnění obálky, tvořeného na jedné straně přední stěnou 2 a uzavírací chlopní 3, a na druhé straně volným okrajem 4a zadní stěny 4, nevyčnívaly nějaké části, které by při vkládání náplně do obálky mohly vést k jejímu poškození.

K tomu, aby mohla být z nástřihu 1 obálka 6 zhotovena, jsou nezbytné jednotlivé pracovní kroky, mezi něž především náleží vytvoření lomových rýh, označovaných také jako linie předběžného ohybu, dále pak nanesení vrstvy lepidla a přilepení chlopní podél lomových rýh.

K vytvoření bočních dvojitých záhybů podle vynálezu jsou na každé straně obálky nezbytné čtyři lomové rýhy, které jsou vzájemně uspořádány

9999 přibližně ve stejných vzdálenostech, a sice:

- postranní lomové rýhy 7 a 8, které v přeloženém stavu tvoří boční okraj 7a přední stěny 2, resp. boční okraj 8a zadní stěny 4 obálky 6,

-lomové rýhy 9 pro ohyb v obráceném směru, které společně s lomovými rýhami 7 a 8 slouží k vytvoření postranních dvojitých záhybů, a sice tak, že postranní chlopně jsou přeloženy nejprve kolem lomových rýh 7 směrem dovnitř, poté jsou ohnuty kolem lomových rýh 9 pro ohyb v obráceném směru směrem ven, a nakonec kolem lomových rýh 8 jsou ohnuty zpět směrem dovnitř,

- lomové rýhy 10, které se nacházejí mezi oběma postranními lomovými rýhami 7 a 8.

Pro zhotovení obálky 6, znázorněné na obr. 2 a 3 je však zapotřebí ještě dalších pět lomových rýh, a sice:

- spodní lomová rýha 11, která vymezuje přední stěnu 2 obálky 6 od zadní stěny 4 a současně s vymezující oblastí přední stěny 2 a zadní stěny 4 tvoří spodní ohyb,

- lomové rýhy 12 a 13, které probíhají rovnoběžně a ve stejné vzdálenosti od lomové rýhy 1_1, které jsou jednak určeny k vytvoření spodního ohybu dna obálky 6 a které společně se zahnutými postranními chlopněmi 5 tvoří kapsu obálky 6,

- lomové rýhy 14 a 15, které slouží pro přeložení uzavírací chlopně 3.

Při dalším kroku pracovního postupu je nanesena vrstva lepidla 16.

Obálku podle vynálezu je možno ještě dodatečně modifikovat tak, že může být opatřena samolepícím uzávěrem, na kterém je vrstva lepidla překryta ochranným páskem.

1t ·♦♦♦

Poté je nástřih 1 poskládán podle lomových rýh znázorněných na obr. 2 a 3 na obvyklý formát, například o velikosti od A5 do A4, přičemž lze vytvořit i formát obálky větších rozměrů. Přitom jsou, vycházeje z nástřihu 1, nejprve zahnuty postranní chlopně 5, a sice tak, že každá z obou postranních chlopní 5 tvoří jeden dvojitý záhyb. Postranní lomové rýhy 7 a 8 pak tvoří boční okraje 7a přední stěny 2, resp. boční okraje 8a zadní stěny 4. V případě, že obálka je prázdná, pak jsou přední stěna 2 a zadní stěna 4 v podstatě navzájem rovnoběžné, a definují tak rovinu obálky. Boční okraje 7a , 8a jsou alespoň v plochém, tj. nenaplněném stavu obálky, rovněž navzájem rovnoběžné.

U stejného postranního záhybu je však boční okraj 7a, oproti rovněž zde se nacházejícímu bočnímu okraji 8a z větší části přesazen, a sice tak, že při pohledu shora na rovinu obálky, se boční okraj 7a nachází vně bočního okraje 8a. Nakonec je zadní stěna 4, jak je například zřejmé z obr. 2, v blízkosti spodního záhybu vyhnuta směrem ven, a vytváří tak zde s bočním okrajem 7a společný úsek. Přesazení d! bočního okraje 7a oproti bočnímu okraji 8a v rovině obálky, je vyznačeno na obr. 3. Toto přesazení d! v plochém, tj. nenaplněném stavu obálky, činí přibližně od 6 do 10 mm. Lomová rýha 10 se v plochém stavu obálky nachází přibližně proti bočnímu okraji 8a a/nebo v pohledu shora na rovinu obálky jen nepatrně směrem ven od bočního okraje 8a.

Každý postranní dvojitý záhyb obálky je tvořen jednak částí 17 záhybu, nacházející se mezi bočním okrajem 7a a lomovou rýhou 9, a jednak částí 18 záhybu, nacházející se mezi lomovou rýhou 9 a bočním okrajem 8a. Příslušné úseky části 17 záhybu a přední stěny 2, nacházející se v pohledu shora na rovinu obálky vně bočního okraje 8a, tvoří navzájem protilehlé uchopovací úseky 31 a 32. Vnitřní okraj uchopovacího úseku se přitom nachází přibližně,

φ» φφ*· φ · ·φ·* ·· • * • · φ φ φ φ φ φφ nebo přesně u lomové rýhy 10.

V plochém stavu obálky jsou uchopovací úseky 31 a 32 přibližně rovnoběžné a téměř na sebe vzájemně doléhají. Při následném plnění obálky tak mohou být uchopovací úseky 31 a 32 u alespoň jednoho postranního záhybu pevně sevřeny, například podavačem plnicího zařízení.

Po přeložení postranních chlopní 5 je přední stěna 4 přehnuta kolem lomové rýhy H směrem dovnitř, a po stranách přilepena na zahnuté postranní chlopně 5.

Vzdálenosti mezi postranními lomovými rýhami 12 a 13, a mezi lomovými rýhami 14 a 15 v místě uzavření obálky jsou stejně velké, a odpovídají v podstatě vzdálenosti mezi postranními lomovými rýhami 10 a 8 postranních chlopní 5. Tyto vzdálenosti přitom činí od 5 do 30 mm, zejména však 20 mm.

Na obr. 4 v rovině znázorněný a z části nesložený nástřih 101 slouží ke zhotovení obálky 106, která je z části znázorněna na obr. 4 a obr. 5. Nástřih 101 sestává z více částí, a to z pravoúhlé přední strany, resp. přední stěny 102, uzavírací chlopně 103, dále ze spodní chlopně, tvořící z větší části zadní stěnu 104 a dvou postranních chlopní 105. Všechny tyto části slouží ke zhotovení obálky 106 s postranními záhyby. Z obr. 4 a 5 je dále zřejmé, že obálka znázorněná na obr. 4 představuje obálku v plochém, tj. nenaplněném stavu, u níž přední stěna 102 a zadní stěna 104 na sebe téměř doléhají. Oproti tomu u obálky znázorněné na obr. 5 a 6 je přední stěna 102 od zadní stěny 104 oddělena meziprostorem, takže obálka může být použita pro naplnění. Na obr. 5 je uzavírací chlopeň 103 znázorněna jednak plnými čarami v otevřené poloze, a jednak čerchovaně v poloze, kdy je uzavírací chlopeň 103 z části • ·· · · · · · přehnuta.

Obálka 106, je stejně tak jako obálka 6, opatřena větším počtem lomových rýh, které u rovinného, dosud nepřeloženého nástřihu 101 představují předběžné linie ohybu. U obou užších stran přední stěny 102 jsou vytvořeny tři postranní lomové rýhy 107, 108, 109, které se u dosud nesloženého nástřihu 101 nacházejí v určitých vzdálenostech, a jsou navzájem rovnoběžné. Postranní lomové rýhy 107 tvoří u hotové obálky boční okraje 107a přední stěny 102, zatímco postranní lomové rýhy 108 tvoří boční okraje 108a zadní stěny 104. Je-li obálka prázdná, a její přední stěna 102 spolu se zadní stěnou 104 alespoň zčásti na sebe doléhají, jsou oblasti nacházející se mezi lomovými rýhami 107, 108 přeloženy směrem dovnitř, takže lomové rýhy 109, nacházející se mezi lomovými rýhami 107 a 108, resp. mezi bočními okraji 107a a 108a tak tvoří lomové rýhy pro ohyb v obráceném směru. Lomové rýhy 107, 108 a 109 a mezi nimi se nacházející a/nebo jimi ohraničené úseky, tvoří postranní záhyby obálky, které jsou rovněž vytvořeny jako postranní záhyby, se středovou, dovnitř přeloženou částí.

V místě spodního, u dna obálky se nacházejícího podélného okraje přední stěny 102 a jejího přechodu do zadní stěny 104, se nachází pět spodních lomových rýh 111, 112, 113, 114 a 115, které se v plochém, tj. nenaplněném stavu obálky nacházejí v určitých odstupech, jsou navzájem rovnoběžné, a společně s mezi nimi se nacházejícími úseky a/nebo mezi jimi ohraničenými úseky, tvoří spodní záhyb obálky.

Spodní lomová rýha 111 se u hotové obálky 106 nachází ve středu spodního záhybu, v jeho nejspodnějším místě, a tvoří tak spodní okraj 111a obálky 106. Obě spodní lomové rýhy 112, 113 se přitom nacházejí na jedné straně spodní lomové rýhy 111, resp. mezi spodním okrajem 111a a přední • ·· ·· stěnou 102, a tvoří tak prvou postranní dvojici spodního záhybu. Naopak obě lomové rýhy 114. 115 se nacházejí na druhé straně lomové rýhy 111, resp. mezi spodním okrajem 111a a zadní stěnou 104, a tvoří tak druhou postranní dvojici spodního záhybu. Spodní lomové rýhy 113 a 115 tvoří u hotové obálky 106 spodní podélné okraje 113a, resp. 115a přední stěny 102, resp. zadní stěny 104. Spodní lomové rýhy 112, 114 a spodní lomové rýhy 113, 115 jsou vzhledem ke středové rovině obálky 106, procházející spodním okrajem 111a, uspořádány vzájemně symetricky. Dno obálky 106, nebo také spodní záhyb, sestává ze dvou částí 127 a 128, které se nacházejí na opačných stranách lomové rýhy 111, resp. na opačných stranách prostřednictvím jí vytvořeného spodního okraje 111a, a které navazují na lomové rýhy 113, resp. 115, a vzhledem k dříve zmíněné rovině symetrie jsou navzájem symetrické. Jestliže je obálka nenaplněná, jak je znázorněno na obr. 4, jsou úseky mezi lomovou rýhou 111, resp. spodním okrajem 111a a lomovými rýhami 113, 115, resp. podélnými okraji 113a, 115a v podstatě téměř ploché a navzájem rovnoběžné. Naopak v naplněném stavu je spodní okraj 111a vzhledem ke spodním lomovým rýhám 112, 114, které tvoří spodní dvojitý záhyb, přesazen o vzdálenost d₂, jak je zřejmé z obr. 5, přičemž toto přesazení by mělo alespoň v plochém stavu obálky odpovídat hodnotě d^ Úseky vytvořené spodními lomovými rýhami 111, 112 a mezi lomovými rýhami 111, 114 obálky tvoří uchopovací úseky 131, resp. 132, na jejichž plochách může docházet k sevření zde blíže neznázorněným podavačem plnicího zařízení, kterým je obálka uchopena. Jestliže jsou přední stěna 102 a zadní stěna 104 od sebe oddáleny, směřují úseky dna obálky, navazující na lomové rýhy 112 a 114 směrem ven k lomovým rýhám 113,115, resp. podélným okrajům 113a, 115a.

Pro spojení vrchního podélného okraje přední stěny 102 s uzavírací chlopní 103 jsou vytvořeny nejméně dvě, například však tři lomové rýhy 121, 122, 123, které jsou u rovinného nástřihu rovněž navzájem rovnoběžné a

uspořádané v určitých odstupech. Uzavírací chlopeň 103 je opatřena vrstvou lepidla 125.

Vzdálenosti spodních lomových rýh 113, 115 od spodní lomové rýhy 111 jsou stejně velké a činí nejméně 3 mm, nejvíce však 10 mm, zejména však 5 mm. Vzdálenosti postranních lomových rýh 107, 108 od lomové rýhy 109, vzdálenosti spodních lomových rýh 113, 115 od lomových rýh 112, resp. 114 a vzdálenosti vrchních lomových rýh 121, 123 od lomové rýhy 122 jsou přibližně, nebo přesně stejně velké, a činí v závislosti na požadované maximální vzdálenosti přední stěny 102 od zadní stěny 104 nejméně 5 mm, nejvýše však 15 mm, zejména však přibližně 10 mm.

Obálka 106 může být vytvořena a zhotovena stejně nebo obdobně jako obálka 6, znázorněná na obr.1.

Obálka s postranními záhyby může být vytvořena ve více druzích. Lze například navzájem kombinovat znaky obou obálek 6,106, přičemž je možno vytvořit takovou obálku, která má vytvořeny stejné postranní dvojité záhyby jako obálka 6 a stejný spodní záhyb jako obálka 106. Zprvu popsanou obálku 6 může při strojním plnění uchopit podavač na jednom z dvojitých záhybů, zatímco obálku 106, znázorněnou na obr. 4 až 6, může podavač uchopit v místě spodního záhybu. U právě popsaného druhu obálky s některými společnými znaky obálky 6 a 106 může podavač uchopit obálku libovolně na alespoň jednom z postranních záhybů a/nebo v místě spodního záhybu.

U obálky popsané na základě obr. 1 až 4, která je určena k uchopení podavačem na jednom z postranních záhybů, mohou být tři spodní lomové rýhy 11,12,13 nahrazeny jednou lomovou rýhou, nacházející se v místě dna obálky.

K případnému uchopení podavačem v místě spodního záhybu může být vytvořena obálka, která má v příčném průřezu vytvořeno asymetrické dno, a která má jen na jedné straně spodního okraje jeden pár lomových rýh. Spodní okraj 111a tak může například splývat s podélným okrajem 113a a/nebo jej přímo tvořit. Mezi spodním okrajem 111a a zadní stěnou 104 jsou pak vytvořeny dvě lomové rýhy, odpovídající lomovým rýhám 114, 115. Spodní okraj může být rovněž vytvořen jako spodní okraj 115a, přičemž pak mezi spodním okrajem a přední stěnou 102 se nacházejí dvě lomové rýhy, odpovídající lomovým rýhám 112, 113.

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Obálka s postranními záhyby, zhotovená z nástřihu (1, 101), sestávající z přední stěny (2, 102) a s ní, prostřednictvím spodního záhybu, spojené zadní stěny (4, 104), dále na přední stěnu (2, 102) navazující uzavírací chlopně (3,

   103) a dvou postranních chlopní (5, 105), přičemž postranní chlopně (5, 105) tvoří dvojitý postranní záhyb se dvěma postranními okraji (7a, 8a, 107a, 108a), kterými je tvořen jednak boční okraj zadní stěny (4, 104) a jednak boční okraj přední stěny (2, 102), přičemž přední stěna (2, 102) a zadní stěna (4, 104) u prázdné, ploché obálky jsou v podstatě v jedné rovině a definují tak rovinu obálky, vyznačující se tím, že u obálky v plochém stavu jsou oba postranní okraje (7a, 8a) alespoň jedné postranní chlopně (5) v podstatné části jejich délky oproti sobě vzájemně přesazeny nejméně o 3 mm, a/nebo že u spodního záhybu spodního okraje (111a), a na alespoň jedné straně od něho, je vytvořena jedna dvojice spodních lomových rýh (112, 113, 114, 115), a že spodní okraj (111a) je u obálky v plochém stavu ve směru od uzavírací chlopně (103), rovnoběžném s rovinou obálky, oproti jemu nejblíže se nacházejícím spodním lomovým rýhám (112, 114) spodní dvojice záhybů, přesazen nejméně o 3mm.
2. 2. Obálka podle nároku 1, vyznačující se tím, že obě postranní chlopně (5) ve směru rovnoběžném s rovinou obálky obsahují nejméně o 3 mm vzájemně přesazené postranní okraje (7a, 8a).
3. 3. Obálka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že u každé postranní chlopně (5) obsahující vzájemně přesazené postranní okraje (7a, 8a) je vytvořena s těmito okraji (7a, 8a) rovnoběžná a společně s nimi dvojitý záhyb tvořící lomová rýha (9) pro ohyb v obráceném směru, přičemž postranní chlopně (5) u obálky v plochém stavu obsahují postranní lomové rýhy (17, 18), • «φ ···· · · • · ·· · · · · nacházející se mezi lomovou rýhou (9) a postranními okraji (7a, 8a), a že mezi lomovou rýhou (9) a od ní dále se nacházejícím postranním okrajem (7a), je vytvořena lomová rýha (10).
4. 4. Obálka podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že jak mezi přední stěnou (102) a spodním okrajem (111a) je vytvořena jedna dvojice lomových rýh (112, 113), tak i mezi zadní stěnou (104) a spodním okrajem (111a) je vytvořena jedna dvojice lomových rýh (114, 115), a že spodní okraj (111a) je oproti jemu nejblíže se nacházejícím spodním lomovým rýhám (112, 114) přesazen nejméně o 3 mm.
5. 5. Obálka podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že postranní okraje (7a, 8a) jsou ve směru rovnoběžném s rovinou obálky vzájemně přesazeny nejméně o 5 mm a/nebo že spodní okraj (111a) je v téže rovině, oproti jemu nejblíže se nacházejícím spodním lomovým rýhám (112, 114), přesazen nejméně o 5 mm.