CZ2000405A3 - Automatizované dávkovači zařízení a způsob jeho použití - Google Patents

Abstract

Dávkovači zařízení, které se skládá z a) pouzdra (2), b) zásobníku na tekutinu, který je umístěn v pouzdru (2), tento zásobník má vstupní otvor, c) dávkovači trubice, která je spojena s otvorem zásobníku tak, zejí může téci tekutina, přední konec trubice je vzhledem k tomu tekutiny vzdálený od zásobníku a zadní konec přiléhá zásobníku, přední konec a zadní konec definují mezi sebou osu a dopředný a zpětný směr, a z d) čerpadla, které je upraveno pro dávkování tekutiny alespoň ve směru ze zásobníku trubicí, zařízení obsahuje senzor (21, 22), který mění svůj stav alespoň v jednom aspektu s ohledem na předem stanovenou vzdálenost objektu (23, 26) a senzoru (21, 22) ve snímaném směru, konvertor, který je oddělen od senzoru (21,22), neboje s ním spojen, který konvertuje alespoň jeden ze stavů senzoru (21, 22) na elektromagnetický signál a vydává řídící signál operační komponentě daného zařízení.

Description

Automatizované dávkovači zařízení a způsob jeho použití

Oblast techniky

Tento vynález se týká dávkovacího zařízení, které se skládá z a) pouzdra, b) zásobníku na kapalinu, který je uložen v pouzdru, tento zásobník má jeden otvor, c) dávkovači trubice, která je připojena tak, aby jí mohla protékat tekutina z otvoru, přední konec této trubice je vzhledem k toku tekutiny od zásobníku vzdálenější a zadní konec je vzhledem k toku tekutiny blíže zásobníku, přední a zadní konec definují osu procházející mezi nimi a dopředný a zpětný směr, a z d) čerpadla, která je uspořádáno tak, aby dodávalo tekutinu alespoň ve směru od zásobníku do trubice. Tento vynález se týká také způsobu použití takového zařízení.

Dosavadní stav techniky

Ačkoliv jsou známa dávkovači zařízení pro použití v mnoha rozličných aplikacích, tento vynález se týká zvláště injekčních zařízení pro takové aplikace, kde je přijímací objekt tuhý nebo polotuhý a kdy je orientace injekčního zařízení vzhledem k přijímacímu objektu kritická pro úspěšný výsledek injekce. Typickými aplikacemi je aplikace farmaceutických preparátů lidem či zvířatům, kde je z různých důvodů orientace důležitá. V závislosti na povaze preparátu a záměru léčby je cílová tkáň životně důležitá pro • · · · · ·♦· ·· · · ·· · ··· ···· • · ···· · · · · • · · · ······· · · · ··. ·· ·· · ·· ·· správnou biochemickou aktivitu, dostupnost a periodu absorbence. Místo, kam má injekce směřovat, může být například podkožní, mezisvalová či intravenózní tkáň. Velikost dávky je často kritická a chybná léčba může být zapříčiněná jak ztrátou preparátu vinou např. neúmyslného uvolnění jehly nebo částečného umístění v nesprávné tkáni. Na druhé straně mohou být zvláště větší objemy záměrně umístěny v různých hloubkách během pronikání jehly, nebo částečně ve tkáních s pomalým uvolňováním preparátu a částečně ve tkáních s rychlým uvolňováním preparátu.

Tyto požadavky mohou být splněny i při použití nejjednodušších injekčních zařízení, jako např. pomocí běžné hypodermické injekce, pokud je v rukách zkušeného operatéra, který též může zahájit lékařsky relevantní opravná opatření v případě závady nebo nesprávné funkce. Více či méně automatizované zařízení je používání již dlouho a umožňuje určitou měrou vyškoleným laikům provádět injekce v kritických nebo neodkladných situacích dostatečně bezpečně. Často slouží taková zařízení pouze na jedno použití. Obecný trend v dlouhodobých léčbách je přenést odpovědnost za provádění na samotného pacienta, a to i v případech dětí či invalidních osob. V těchto případech jsou nároky ještě vyšší. Opakovaná léčba vyžaduje, aby pacient podstoupil opakovaná dávkování, třeba i s proměnnýmu dávkami a správnou výměnu vyprázdněných ampulí novými, jako v případě bombičkových per. Aby se zabránilo chybám, je požadován vysoký stupeň automatizace a řízení, nejen pouze stádia samotné injektáže, ale i kritických počátečních či přípravných kroků. Pacient, který je závislý na každodenní aplikaci má též legitimní požadavek na pohodlí a na • · zařízení, které může být používáno používá mechanická umístit zařízení do ke kůži a stlačí dostatečně diskrétní v každodenním životě.

V běžných autoinjektorech se automatizace. Uživatel obvykle musí správné orientace injekce vzhledem zajišůovací tlačítko. Mechanická energie, např. pružiny, pak může provést samovniknutí do tkáně, autoinjekci přípravku a třeba i automatické zatažení jehly. Jednodušší systémy nemusí zajišiovat samovniknutí, ale předpokládají, že vpich jehly provede sám uživatel. Tady dávají zařízení uživateli malou pomoc při orientování a lokalizaci zařízení vzhledem k tělu. Jsou známy též autoinjektory které vyžadují, aby uživatel přitlačil zařízení proti místu injektáže, aby se injektor odjistil. Typické příklady jsou popsány v patentech AU 536.551, US 4.717.384, EP 518,416 a WO 93/23110. Pomoc, která je zajištěna takovými konstrukcemi je omezená a nepružná a nemůže být upravena pro různé nepředvídatelné situace při užívání nebo v rizikových situacích. Odjištění, které je iniciované daným tlakem a ne danou polohou dále znesnadňuje požadované úpravy. Obecně platí, že poté, co jednou dojde k odjištění, buď úmyslnému či neúmyslnému, proběhne sekvence operací nevratně. Navíc existuje obecně vysoké riziko vybočení, které je zapříčiněno odrazem a z toho vyplývajícího vynuceného vychýlení.

Automatická zařízení, která jsou založena na elektronickém či elektromechanickém principu, jsou také popsána. Kromě infúzních čerpadel a podobných injekčních zařízení pro primární nemocniční nebo kontinuální použití, kde orientace zařízení není obecně kritická, se vztahují některé patentové přihlášky, např. EP 143,859, EP293,958, DE • · • · · ··· · · · ♦ • · · · · · · · · · • ··· ······· ·· ♦ • · · · · ·· · · * ··

2,710,433, WO 93/02720, WO 95/24233 a WO 97/14459, stejně jako naše projednávané patentové přihlášky SE 9602610-9 (US 60/0,021,397) a SE 9602611-7 (US 60/021,293), na zařízení, která jsou přidržována rukou, aby se tak nasměrovala vzhledem k tělu. Známá zařízení využívají principů automatizace v několika aspektech, jako např. přesné a reprodukovatelné injekce s pomocí elektrických motorů, samovniknutí s pomocí motorů a míšení či rekonstituce, identifikace náplně, analýzy vzorku, sběr a manipulace s daty o injekci, nastavení dávky, orientace injektoru podle směru gravitace pro správné smíšení a odvzdušnění atd. Přes tuto rozmanitost se automatizovaná zařízení této třídy nezabývají orientací zařízení vzhledem k tělu, které injekci přijímá a neřeší s tímto spojené problémy.

Proto je zapotřebí injekčního zařízení, které uživateli pomáhá při krocích spojených s orientací zařízení a při zamezení nebo zmírnění následků chyb či špatného použití, které z toho vyplývají, což je zvláště výhodné pro pacienty, kteří si léčbu aplikují sami. Ačkoliv má tento vynález obecnější použití, bude popsáno hlavně s ohledem na tuto skutečnost.

Podstata vynálezu

Hlavním cílem tohoto vynálezu je zamezit nevýhodám a nedokonalostem známých injekčních zařízení, které byly popsány. Užším cílem je popsat injekční zařízení, které by pomáhalo uživateli v nastavení správné orientace zařízení vzhledem k místu aplikace injekce. Dalším cílem je popsat • · · ·

4 zařízení, které by bylo pružné a adaptovatelné na různé podmínky zacházení a používání. Ještě dalším cílem je zabránit či omezit následkům nezamýšleného použití či špatného použití. Dalším cílem je usnadnit aplikaci

Dalším cílem je zabránění Dalším cílem je zamezit na pouhé je nabídnout mechanické prostředky jsou plně kompatibilní prostředky. usnadňuj ící preparátu do správné cílové tkáně nevratným injekčním procedurám, závislosti stanovování polohy Ještě dalším cílem polohování, které s elektronickými či elektromechanickými automatickými prostředky. Dalším cílem je učinit takové zařízení snadným na obsluhu, aby bylo vhodné pro použití pacienty, či aby obsluha vyžadovala pouze omezenou zručnost a školení.

Těchto cílů je dosaženo zařízením a metodou, které jsou charakterizovány v doprovodných patentových nárocích.

Některých z výše zmíněných cílů se může dosáhnout tak, že se do injekčního zařízení zavede senzor vzdálenosti a konvertor, který vytvoří elektromagnetický signál ze senzoru. Signál je okamžitě k dispozici pro a je kompatibilní s několika dalšími elektronickými nebo elektromechanickými automatickými prostředky, které jsou součástí injektoru a tak se vyhneme použití čistě mechanického principu. Signál se získává bez nároků na tlak nebo velké síly. Použití transformovaného výstupu ze senzoru je vysoce flexibilní a může být upraveno pro mnoho uživatelských situací. Pokud se v zařízení použije spouštěcí část, může se zabránit neúmyslné iniciaci tím, že se bude vyžadovat přítomnost předem stanovené charakteristiky, jako např. konstantní nebo opakovaný signál, nebo tím, že se signál použije pouze v úzkém sekvenčním okénku. Podobně se • · ·· · · · · ♦ « · · • · ♦ · · * ···· • ··· ······· ·· · ··· ·· · · · · · ····· ·· · ·· ·· může zabránit nevratným operačním procedurám tím, že se použije výstup senzoru i pro zablokování zařízení, například pro zastavení injekce, pokud se zařízení dostane do nevhodné polohy. Z podobných důvodů se může zavést do zařízení selektivita s ohledem na cílovou tkáň tak, že se injekce umožní pouze v předem stanovené hloubce vniku. Může se předejít i chybám v manipulaci tak, že je uživatel varován nebo upozorněn před tím, než jsou dané toleranční meze odchylky překročeny. Všechna použitá zjednodušení manipulace zabezpečují, že toto zařízení je velmi vhodné pro aplikace, kde je jednoduchost velmi důležitá, např. při samoléčbě pacienta. Použité principy jsou kompatibilní s většinou manuálních či automatických stupňů zahájení, provedení a zakončení injekce a může být upraveno např. pro automatické vniknutí, injekci a vytažení jehly, pokud je přítomna. Samo zařízení nemusí být složitější než je zapotřebí s ohledem na další aspekty, zvláště ne v případě použití existujících částí, jako např. kryt jehly, také pro účely snímání.

Další cíle a výhody tohoto vynálezu budou zřejmé z detailního popisu, který následuje.

Detailní popis

Jak bylo poznamenáno v úvodu, zde popsaný injektor může být použit pro různé účely, buď v oblasti medicíny nebo mimo ni, a pro jakýkoliv typ preparátů, chemických sloučenin nebo směsí, v jakémkoliv zásobníku sloužícím k jakýmkoliv účelům. Vzhledem k popsaným důvodům má systém určitou zvláštní výhodu v případě lékařských dávkovačích zařízení, kde jsou • · · · • · • 4

4 4 ne z ve vynález většině jiných popsán v této mohou být použity pro také omezení návrhu přísnější aplikacích. Pro názornost bude aplikaci.

Principy tohoto vynálezu dávkovači zařízení nebo systémy v širším smyslu. Dávkovači trubicí může být infúzní kanál nebo jakékoliv prostředky pro vedení proudu jako hadička nebo katétr, jehla nebo kanyla nebo bezjehlový systém založený na tryskání tekutiny nebo na práškovém spreji s hnacím plynem. Materiál v zásobníku by měl být dávkovátelný pomocí dávkovacího mechanismu, které se zde nazývá také čerpadlo, a může být použit jakýkoliv materiál, který splňuje tyto požadavky. Obvykle je materiálem tekutina a nejlépe kapalina, včetně materiálů, chovají jako kapalina, jakými jsou emulze Tyto podmínky se vztahují na konečný preparát, nicméně další složky, zvláště pevné látky, mohou být před konečnou přípravou také přítomny. Podstata obsahu zásobníku by se také měla chápat v širokém smyslu slova a zahrnout i např. přírodní složky a tělesné zásobníky naplněny, ačkoliv nejvíce

Tento vynález může pomoci vyřešit speciální problémy spojené s citlivými složkami náchylnými k degradaci či denaturaci při velké mechanické zátěži, např. při vystavení střižným silám. Sloučeniny s velkou molekulovou hmotností mohou být takovými látkami, např. hormony s velkou molekulovou hmotností, jako růstové hormony či prostaglandiny. Tento vynález může též sloužit při řešení speciálních problémů spojených s léčivy, které vyžadují přípravu krátce před aplikací, např. smíchání dvou nebo více složek, které mohou být též tekutiny, nebo mohou obsahovat pevnou látku, např.

které se a suspenze tekutiny, kterými j sou léků je vyrobeno uměle.

4 4 4 4 4 4 4 ·· · · • · 4 · 4 · 4 4 4 * • · 4 » · · ··♦· « · 9 · 4444444 · · · • 44*4 44 4 44 44 v případě rozpouštění lyofilyzovaného prášku v rozpouštědle, jakými jsou hormony nebo prostaglandiny.

Způsob aplikace se může také měnit v širokých mezích a může obsahovat nepřetržitou infúzí, nepřetržitou infúzi s proměnným tokem nebo přerušovanou infúzi či opakované injekce buď stejných nebo proměnných dávek. Zvláště pokud je spojena s automatickými prostředky výhodným způsobem, může být způsob aplikace snadno měnitelný úpravami softwaru či podobného způsobu řízení. U přenosných zařízeních je periodická aplikace běžná. Podobně, i když dávkovači zařízení může být užitečné také pro aplikaci jedné dávky, jsou obecně navrženy pro periodickou aplikaci více než jedné či vícenásobné dávky.

Navíc k základním funkcím dávkování může dávkovači zařízení s výhodou obsahovat další užitečné funkce, např. pro načnutí zásobníku a jeho obsahu a pro provedení různých kontrol elektroniky a mechaniky jak zásobníku, tak čerpadla.

Tento vynález může být aplikován na dávkovači zařízení ve stacionárních nebo permanentních uspořádáních. Z důvodů, které budou vysvětleny později, je tento vynález zvláště výhodný pro ambulantní účely, zvláště pro takové, které jsou autonomní s vlastním zásobníkem energie, motor a procesor a zvláště malé ruční zařízení, které je opravdu přenosné.

Jak bylo řečeno v úvodu, výhodné dávkovači zařízení obecně obsahuje alespoň a) pouzdro, b) zásobník, c) dávkovači trubici, která je spojena průtokem se zásobníkem a d) čerpadlo, které je upraveno alespoň pro dávkovaní tekutiny ze zásobníku do trubice.

• · · · •4 4 ·4 ··

4 4 · · 4 · • 4 4 4 4 44 · • 444 4444444 44 4 • 4 4 44 4 4 4 4 4 • 4444 44 4 4· 44

Pouzdro

Pouzdro zařízení by mělo být chápáno v obecném smyslu slova a představuje, pokud není specifikováno jinak, referenční bod pro pohyby a také referenční bod pro síly aplikovaných pohonných prostředků pro provedení zmíněných pohybů, kdy síla působí mezi pouzdrem a pohybující částí či částí pro uchopení. Pohyblivé části mohou být součástí systému čerpadla nebo např. částí provádějících míchání, samovniknutí, vysunutí či zatažení jehly atd. Minimální požadavek na funkci je, že pouzdro představuje podporu či platformu pro pohyblivé části a pohonné prostředky, které zabezpečují pohyb a síly. Jak je však běžné v praxi, je výhodné, aby pouzdro tvořilo zásobník, alespoň částečně zakrývalo součásti a s výhodou také do takové míry, že pouze části, které mají být řízeny či monitorovány uživatelem se nacházejí vně.

Zásobník

Zásobník bude chápán v širším smyslu slova a může být realizován mnoha různými formami, může to být např. jakákoliv trubice, nádoba, pružný vak, lahvička, ampule, nábojnice, tělo stříkačky atd. Použití tuhých zásobníků, které jsou tuhé, má určité výhody, přinejmenším při jejich otvírání nebo připevňování k mechanismu, který je tuhý, jako např. lahvičky, ampule nebo těla stříkaček. S výhodou mohou být pro zásobníky použity běžné materiály jako sklo nebo plasty. Zásobník může mít jednolitou strukturu a nebo se ··· ·

44 ► · 4 « » 4 4 ' skládat z částí, např. když obsahuje vnější kryt či jinou strukturu složenou z více částí pro uzavření, upevnění, ochranu atd. a kdykoliv zde zmíníme zásobník, budeme tím rozumět jakoukoliv přítomnou přídavnou část. Zásobník může být součástí pouzdra, např. pro použití v jednorázových injektorech, když je zásobník znovu naplnítelný nebo když je zásobník součástí systému čerpadla, který opakovaně nasává injekční preparát z vnějšího zdroje nebo kanálu před samotnou injekcí. Zásobník může být také oddělený, např. pro umožnění jeho výměny v případě jednorázových předem naplněných zásobníků, pro jednoduchou sterilizaci nebo typu obsahu nebo pacienta, může být použit více než jeden kdy je žádoucí provést před likvidaci v případě změny Samosebou se rozumí, že může zásobník, např. v případě, injekcí smíšení, míšení během injekce, kdy se bere část objemu z každého zásobníku, nebo v případě sekvenčních injekcí či různých látek.

Zásobník má alespoň jeden otvor, kterým léčebná látka prochází během hlavní dávkovači operace zařízení, buď z vnitřku zásobníku do okolí, např. při aplikaci léku pacientovi, nebo do zásobníku v případě odsávání tělesných tekutin nebo v přípravných krocích jakými jsou plnění, míchání nebo rozpouštění v zásobníku, kdy je potřeba, aby otvor byl součástí struktury. Je možné, a dokonce v mnoha situacích je to výhodné, aby se některé operace zařízení, např. zahájení, provedly před tím, než se vytvoří průchod, a pak je možné splnit požadavky na otvor prostředky pro přípravu, které vytvoří průchod, např. použitím odnímátelného uzávěru nebo části zásobníku, kterou je možno propíchnout nebo zlomit, jako v případě arapule, vaku nebo ···»

4

4 4 4

4 4 4 4

4 * 4 4444

4 4 4 4

44 44 4

44 zvláště navrhnuté části, např. průchozí membrány nebo přepážky. Veškerý tok se děje jedním otvorem, např. jak průchod léčiva a vyrovnání tlaku v tuhém zásobníku nebo dávkou ze zásobníku, který je ohebný nebo má pohyblivou nebo deformovatelnou část, ale to neomezuje použití dalších otvorů pro podobné použití, které může být identické jako u alespoň jednoho otvoru, ale může být úplně odlišné a např. může být upraven pro jiné účely, např. infúzní typ nebo typ stříkačky s pohyblivou stěnou nebo pístem.

Kontejnerem může být jednoduchá láhev, lahvička nebo vak v případě, že dávkovači zařízení je uspořádáno tak, aby z nich odebíralo, nepřetržitě nebo periodicky, odměřovaná množství pro dávkování tak, jak je požadováno. Často, a zvláště ve spojení se samoaplikací, je typ zásobníku více propracován a bývá ve formě kapsule, která je zásobníkovou částí dávkovacího zařízení typu injekční stříkačka, které může být ještě propracovanější v případě několikakomorových kapsulí. Kapsule pro tyto účely může obecně obsahovat nádobu, která má přední část a zadní část, které určují hlavní osu kapsule, výtok pro preparát umístěný v přední části a alespoň jednu pohyblivou stěnu, která je umístěna v zadní části, jejíž výchylka způsobí pohyb preparátu směrem k výtoku nebo je výtokem vypuzován. Tvar nádoby a pohyblivá stěna musí být vzájemně upraveny. Nádoba může mít v zásadě konstantní vnitřní průřez, s podobně konstantní osou nádoby, mezi přední a zadní částí, které tvoří nádobu obecně tvaru trubice, a výhodně je průřez běžně kruhový a tvoří v podstatě cylindrickou nádobu. Pohyblivá stěna by pak měla mít výhodně stálý tvar, ačkoliv je možná i plastová, těsně doléhající k vnitřnímu povrchu nádoby a s výhodou ve tvaru • 0·0· 00 · ·· 00 ·· · 0 · · >00· • 0 0·0· 0000 • · 0 · ·0000 00 00 0 • 00000 0·0· ··· ·· ·· · ·· 00 pístu.

Duální nebo multikomorová kapsule jsou známy, např. pro preparáty vyžadující smíchání dvou nebo více složek nebo nebo protosložek před jejich aplikací. Složky jsou uloženy odděleně jednou nebo více stěnami různých známých tvarů, tyto stěny rozdělují nádobu do několika komor, někdy jsou umístěny paralelně podél osy kapsule, ale obvykle jsou vyrovnány podél osy. Unifikace složek se může provést zlomením, průnikem nebo otevřením záklopky v mezilehlých stěnách, např. vložením špendlíku nebo jehly do přední strany kapsule, skrz nebo na zadní pohyblivé stěně nebo pomocí vnějšku kapsule (porovnej např. s uvedeným WO 93/02720). V dalším známém návrhu je mezilehlá stěna nebo stěny typu plunžrového pístu a průtoku mezi komorami je dosaženo pohybem plunžru do části spojky, kde vnitřní stěna má jednu nebo několik zvětšených částí nebo opakované obvodové drážky a plošky způsobem, který umožňuje obsah zadní komory přesunout do přední komory při vychýlení zadní pohyblivé stěny (srovnej US 4.968.299 nebo WO 93/20868 a WO 95/11051). Komory mohou obsahovat plyn, kapalinu nebo tuhou látku. Obvykle je alespoň jedna složka kapalná. Nejčastěji se ve farmaceutických aplikacích používají dvě komory, kdy jedna obsahuje kapalinu a druhá tuhou látku, která se během smíchávání rozpustí a rekonstituje.

Trubice

Obecně je dávkovači trubice spojena s otvorem zásobníku tak, aby jí mohla procházet tekutina a je orientována tak, že její přední část je vzdálenější od zásobníku a zadní část ·· · · · · ···· « « ···· · « · * • · · · · ···· · · · · · • · · ·· · · 9 9 9

999 99 99 9 99 9· vzhledem k toku je blíže k zásobníku. V nej základnější formě může být trubice chápána jako prodloužení otvoru zásobníku.

V tomto smyslu může být přední část jakékoliv povahy, včetně spoje s další trubicí, např. s jakýmkoliv běžným infúzním kanálem. Je však výhodné, aby byl přední konec zakončením injekčního kanálu, který je uspořádán pro dávkování preparátu do cílového místa, např. na nebo v pacientovi, a alespoň nejzazší část trubice má být vhodná pro účel dávkování na dané místo. V závislosti na použitém mechanismu dávkování nemusí být přední konec určen pro přímý kontakt s cílovými místem, jako třeba v případě trysek pro kapaliny, práškové spreje nebo jiné spreje, kde přední konec může být ústí nebo tryska pro směrování na vzdálenost cíle nebo na povrch cíle navzdory faktu, že skutečný cíl je pod povrchem.

V dalších případech je přední konec navržen pro vniknutí do cíle jako v případě kanyl nebo běžných jehel. Kanál mezi předním koncem a zadním koncem může být zakřiven nebo zahnut, jako třeba v případě ohebných infúzních trubic nebo při neustálém připojení, ačkoliv v mnoha aplikacích je vhodné, aby byla trubice v podstatě rovná, např. u jehel nebo injekčních stříkaček. Obecně přinejmenším ta část, která se nachází nejvíce vpředu, určuje pro smysl toku jeho výstupní osu a směr vpřed a vzad. Označení polohy a směru se bude řídit tímto pravidlem, pokud nebude uvedeno jinak.

Čerpací mechanismus

Mechanismus pro dávkování léčiva otvorem zásobníku by měl v zásadě obsahovat alespoň jeden typ čerpadla, který je vybrán za určitým účelem nebo z důvodu použitého zásobníku ···«· ·« · · · ·· ·· « » · · ···· • « *··· 4 · · · • » · · 1411144 9 9 9 · 9 9 9 9 · 9 9 9 ··«·· 44 · ·· ·· nebo léčiva. Čerpadlo může obsahovat jakýkoliv druh zdroje tlaku, zařízení buď na mechanickém nebo elektrolytickém principu, který je vestavěný v zásobníku a má vhodnou pojistku pro řízení, takový způsob může být použit s jakýmkoliv typem zásobníku a jakýmkoliv typem látky, jako např.pro podkožní aplikace prášku, jak udává příklad v WO 94/24263, podobná je aplikace tryskami kapaliny, jak udává příklad v WO 94/2188, nebo běžná infúzní trubice, jak udává příklad v WO 88/09187. Jakýkoliv druh zásobníku může být také použit s čerpadly založenými na peristaltické činnosti nebo na principu centrifugy, ačkoliv pro obecné použití jsou výhodná čerpadla založená na řízení kladné výchylky a zvláště taková čerpadla, která jsou založena na činnosti odděleného cylindru a pístu, jak je uvedeno v příkladu v US 5,480,381 pro trysku pro kapaliny nebo US 4,564,630 pro ručně řízené zařízení založené na jehle. Zásobník typu běžné stříkačky vyžadují zvláštní systém čerpadla. Buď je mechanismus upraven tak, že působí na celé stříkačky, které mají své vlastní tyče pístu, tak, že je se zmíněnou tyčí spojen a axiálně jí vychyluje, jak je uvedeno ve zmíněném patentu US 4,978,335, cože může být výhodné, když je požadováno pracovat se stříkačkami mnoha různých typů a velikostí, nebo má mechanismus tyč pístu, která působí více méně přímo na píst zásobníku typu nábojnice, jak je uvedeno v WO 95/26211, EP 143,895 nebo EP 293,958, což je možno provést v menší velikosti a je to vhodnější pro přenosná zařízení. Také dvoukomorové nebo vícekomorové nábojnice mohou využít podobná zařízení pro své různé fáze, jak je uvedeno v dříve zmíněném WO 93/02720. Ačkoliv různé popsané čerpací mechanismy mohou obsahovat mechanické ···« 44 4 44 44 • »44 4444

4*44 4*44

444 4 4444 44 44 4 prostředky pro působení na látku nebo na píst, prostředky, jako např. tyč pístu, mohou být poháněny jakýmkoliv známým způsobem, např. tlakem plynu, vakuem, hydraulicky, pružinou nebo ručně. Je výhodné pohánět mechanismus čerpadla elektrickým zařízením, např. elektrickým motorem, nepřímo nebo lépe přímo, mezi jiným z důvodu snadného přizpůsobení celkově automatizovanému přístroji.

Mechanismus může s výhodou obsahovat další části. Mechanismus může např. obsahovat speciální zařízení pro zabezpečení dávek, např. přímým měřením dávek, ačkoliv se obecně upřednostňuje použití pro tento účel přímo nebo nepřímo čerpadla, např. monitorováním axiální výchylky nebo rotace osy tyče pístu známým způsobem. Je zvláště výhodné, aby mechanismus obsahoval řídící systém provádějící alespoň část výše zmíněných aplikačních činností, otevření zásobníku nebo nábojnic, řízení nebo dohled a možný záznam operačních kroků, které byly vykonány. Takové systémy jsou známy, jak popisuje US 4,529,401, a mohou být navrženy mnoha rozličnými způsoby. Z hlediska tohoto vynálezu je výhodné, aby řídící systém poháněl a monitoroval alespoň část systému senzorů a zpracovával data, které z nich získá.

Senzor vzdálenosti

Obecně

Principy tohoto vynálezu mohou být použity v jakémkoliv injektoru, když je žádoucí určit vzdálenost nebo orientaci mezi kteroukoli jeho částí a objektem. Objektem může být operátor, např. znemožnit činnost zařízení, pokud se řádně

4*44 μ · ·· «

14« 444 » 4 4 4 4 4 4 • 4 4444 4 4 4 4

4 4 4 4 4 *4 4 44 « neověří přítomnost obsluhy. Objektem může být část komunikačního spoje, např. pro zabezpečení správného přenosu v případě výměny dat.

Podle hlavního cíle, tedy zabezpečení správné polohy, je objektem cíl injekce, např. pacient nebo zvíře, které má přijmout dávku nebo preparát injekce. Aby se tohoto dosáhlo nastaven tak, aby jeho poloha trubice byla přesně určená, trubice není určen vzhledem je výhodné, aby byl senzor vzhledem k přední straně V případě, že přední konec k pouzdru, např. při použití ohybné trubice, může to vyvolat požadavek, aby byl senzor uložen pevně ve vztahu k přednímu konci, aby se umožnilo uživateli tento konec lokalizovat. Toto uspořádání může též vyžadovat vodič nebo jiný komunikační spoj s pouzdrem v případě, že signál má být použit nebo zpracován automatickými prostředky v tomto pouzdru. Existují výhody ve využití tohoto vynálezu ve spojení s injekčními zařízeními s danou prostorovou polohou mezi předním koncem trubice a pouzdrem. Trubice může být stále vzhledem k pouzdru pohyblivá, např. při vytažení nebo zatažení jehly, jak je běžné u autoinjektorů, nebo jednoduše pro přístup k jehle nebo jejího krytu nebo nastavení hloubku vniku, ale pak je obvykle vedena předem stanoveným a předvídatelným způsobem. V případech, kdy je přední konec umístěn na pouzdru, může být senzor umístěn na zmíněném předním konci trubice. Senzor je s výhodou upevněn na pouzdru. Tento vynález byl úspěšně využit v injektorech s jehlou, kde je místo vpichu kritické z důvodů uvedených v úvodu. Zde uvedené pozice senzoru neznemožní, aby tento senzor neobsahoval pohyblivé části, jako v případě přepínače.

·· · .··· · · · · : ·... .··;· ·: :: :

·.·· ^: ·· ··

Snímaný směr ve vztahu k injekčnímu cíli závisí na účelu polohování zařízení a snímaný směr může být úplně nezávislý na směru dávkování nebo injekce, např. při injekcích v situacích nezávislých na injekcích, které byly uvedeny výše. Také pokud požadovaná orientace zařízení je vztažena ke směru injekce, může být snímaný směr odlišný od směru injekce, např. kolmý nebo opačný, např. pokud existuje referenční rovina odlišná od povrchu cíle injekce, když se např. pracuje v tělní dutině nebo ve vztahu k úponu. V méně složitých situacích je výhodné, aby byl snímaný směr alespoň paralelní ke směru injekce, nebo k ose trubice na jejím předním konci, jak bylo definováno. Snímaného směru může být použito jako reference, např. v určitém úhlu ke směru injekce, zvláště v ostrém úhlu, pro např. zabezpečení správné počáteční polohy při zasouvání jehly šikmo nebo do strany k cílovému povrchu, jak je běžné při aplikaci jehly nebo kanyly na určitou vzdálenost, i když na omezenou hloubku, kdy přístup k tělu neumožňuje více kolmý přístup, např. v zubním lékařství. Ve většině případů je výhodné vytvořit snímaný směr v podstatě paralelní ke směru injekce.

Typ senzoru

Výběr typu senzoru může být ovlivněn mnoha okolnostmi, jako např. účelem snímání, podstatou objektu a cílu, dalším zpracováním signálu, prostorovými podmínkami, energií, která je k dispozici atd. Obecně vhodné principy snímání a součástí jsou známy a mohou být použity jako takové nebo po úpravách pro účel tohoto vynálezu.

Může být žádoucí použít bezkontaktní senzor, který může

• · · · • ···· · · • · · detekovat přítomnost nebo vzdálenost nějakého objektu, kdy je senzor od objektu vzdálen, např. aby se umožnilo volné polohování vzhledem k dalším částem zařízení a konstrukcím, aby se zachoval operační přístup v omezeném prostoru, aby se zabránilo kontaminaci senzoru, aby se ochránil křehký senzor před poškozením, aby se přizpůsobilo snímání bezkontaktnímu injektoru, např. trysce kapaliny nebo práškovému spreji. Senzory pro tyto účely mohou být založeny např. na tepelné energii, infračerveném nebo radiofrekvenčním snímání. Mohou být použity běžné součástky, jako např. (výběr ale není omezen tímto výčtem) termistory, termorezistory, přijímače infračerveného záření atd., tyto součásti mohou být samy, nebo elektronické obvody, ke kterým jsou připojeny, nastaveny na určitou cílovou teplotu, např. teplotu povrchu těla. Pokud se použije vysílač, např. radiových vln, infračervených vln nebo ultrazvuku, může se přijímač nastavit na vytváření signálu v závislosti na vzdálenosti, což je založeno na amplitudě, kmitočtu, fázi nebo stínění cílem. Výhodnými metodami je kapacitní nebo induktivní snímání, které jsou jednoduché, spolehlivé a adaptovatelné na jak typ cíle tak vzdálenost. Požadovaný signál může být odvozen ze změny kapacity nebo elektromagentického pole, když je ovlivněno cílem. Všechny zmíněné metody mohou detekovat přítomnost objektu změnou odpovídajícího parametru a také dát požadovaný elektromagnetický signál použitím existujících a komerčně dostupných součástí. Nic nebrání tomu, aby zařízení obsahovalo také části, které mají být v kontaktu s objektem, např. rukáv nebo jakákoliv jiná distanční struktura, která má pomoci při stabilizování zařízení během injekce, tato struktura v tomto případě ···· · e Z · · ♦ · ·:. ”·:··= :: : • · *.* . ·♦ ·· nemusí být upravena pro o vzdálenosti. Pokud je to senzorů být též použity v zajišťování signálu s informací žádoucí, mohou výše zmíněné typy přímém kontaktu s objektem, buď pro aby se odstranila potřeba přídavné struktury nebo zprostředkovaní další pomoci při kontaktu.

Kontakt mezi injektorem a objektem je nutný v případě, kdy se má preparát zavést do objektu kanálkem, jako např. jehlou, kanylou a nebo infúzní trubicí. Jak bylo poznamenáno, v mnoha situacích je žádoucí další kontakt mezi injektorem a objektem, např. pro stabilizaci zařízení během injekce, ulehčit uživateli položením nebo dokonce upevněním zařízení na objekt, pro stlačení nebo napnutí kůže pacienta v místě injekce, pro odvedení pozornosti pacienta od bolesti způsobené vpichem atd. Kterýkoliv z výše zmíněných senzorů vzdálenosti, který pracuje bezkontaktně, může být použit také v kontaktu s objektem, s nebo bez prodlužovacích členů tak, jak bylo popsáno. Nicméně v případě potřeby kontaktu může být senzor s výhodou vyroben jako kontaktní senzor. Mechanický kontakt pak může být snímán např. jako tlak, který působí mezi senzorem v potřebné, předem stanovené a obj ektem, poloze, tato když jsou části metoda může být též upravena pro reakci pouze v případě působení určitého předem stanoveného kontaktního tlaku, např. pro správnou injekci nebo jako ochrana před účinky sil reakce. Senzor může obsahovat opravdový senzor tlaku, piezoelektrický člen nebo přepínač předepnutý mechanickými prostředky, např. silou pružiny nebo zámkem typu pružného stiskacího přepínače. Snímání tlaku nemusí vyžadovat velké pohyby jakékoliv části senzoru. Kontakt může být alternativně snímán jako výchylka pohyblivé části, která je způsobena • 4

4 4

4444

relativním pohybem mezi ní a objektem. Snímání výchylky může být snadno zajištěno a vyžaduje pouze malé síly. Naproti tomu výchylka může být snímána sama o sobě, např. jako proud indukovaný v cívce při pohybu, který může navíc zajistit signál odpovídající rychlosti. Výchylka může být snímána také pomocí polohy pohyblivé části, když je tato v kritickém místě, což může být provedeno pomocí jakéhokoliv detektoru tlaku, jak bylo zmíněno, ale detektor typu spínače může být dostatečný. Může být použit jakýkoliv typ spínače, založený např. na optické detekci, např. fotoelektrický prvek nebo infračervený vysílač a přijímač, pohyblivé části v kritické poloze. Obvyklé mechanické spínače mohou být použity v případě, že mají pohyblivé kontaktní plochy, např. standardní mikrospínače nebo aplikace zvláštních případů, kdy pohyblivá část spíná nebo rozepíná kontaktní prostředky. Z důvodů spolehlivosti je výhodné použít prvky spínače, které jsou spínací polohou ovlivněny nepřímo, např. Hallovy prvky nebo jazýčky, které jsou řízeny magnetem nebo relé, která jsou spínána proudem, který je indukován pohybem, a zvláště takové, které jsou zapouzdřeny. Výchylka může vyvolat signál pouze při požadované poloze konce, což je pro mnoha případů dostatečné, ale mohou být generovány signály i podél cesty, buď spojitě nebo v několika diskrétních polohách, např. pro monitorování správného použití přístroje nebo při zabezpečování nastavitelného snímání vzdálenosti. Výchylka pohyblivé části je obvykle větší než v případech snímání tlaku, přibližně 1 mm, lépe alespoň 2 mm a nejlépe 4 mm. Libovolný typ senzoru může být použit dávkovacím zařízení jako přídavná část k těm senzorům, které jsou požadovány pro další činnost. Je však výhodné upravit ale v takovém případě s těmito částmi trubice.

struktury pro jiné účely další snímací kapacitou, což se nejjednodušeji realizuje pomocí kontaktních senzorů. Často je výhodné umístit senzor v části, která je spojena s trubicí zařízení. V případě bezkontaktního dávkování, jako v případě trysky kapaliny, práškových sprejů, ostatních sprejů, inhalátorů atd., obsahuje takové zařízení často vodící nebo orientační část pro kontakt s objektem, jako např. otvor typu manžety nebo hrdla pro obecnější použití, nebo část upravenou pro určitý cílový orgán, např. náústek, oční koupátko atd., a může být žádoucí spojit senzor s takovými částmi. Podobné části mohou být použity také v dávkovačích zařízeních s trubicí pro kontakt s objektem, může být senzor s výhodou spojen např. včetně hadiček, jehel nebo kanyl. Často je použit kryt špičaté trubice, která vniká do objektu, tento kryt je při používání trubice zatažen. Kryt se používá pro ochranu trubice před poškozením nebo kontaminací, pro ochranu uživatele před nechtěným popícháním nebo např. pro ukrytí jehly, aby se zmenšila pacientova úzkost. Senzor může být s výhodou spojen s takovým krytem, aby tento senzor dával signál spojený s pohybem krytu a přednostně aby byl rozlišitelný signál přijatý při správném vniku trubice. Tento princip může být použitý ve spojení s ohebnou infúzní trubicí, pokud se použije i kryt, což není vždy běžné, protože infúzní trubice jsou často aplikovány zkušeným doktorem bez potřeby pomocných zařízení. Tyto výhody jsou nejlépe zřetelné v případě, kdy je zařízení uchopeno a použito pro aplikaci, což je běžný případ, když si pacient aplikuje látku sám, což obvykle vyžaduje, aby byla trubice vzhledem k pouzdru upevněná v alespoň všech směrech kromě axiálního, kde může být pohyblivost udržena pro např. samopropíchnutí nebo sejmutí ochrany jehly, ale v mnoha případech je trubice nehybná také v axiálním směru. Tento vynález byl s výhodou používán spolu se senzorem, který byl spojený s pohyblivým krytem jehly injektoru.

Ve všech popsaných úpravách by měl být senzor v takové poloze, aby se získala detekovatelná změna signálu v situaci, kdy kritická část zařízení, která tvoří referenční bod, je v požadované pozici vzhledem k cílovému objektu. V případě neexistence kontaktu mezi trubicí a objektem touto vzdáleností může být vzdálenost, která je vhodná pro dávkování preparátu, buď koncentrovaná dávka, která má vniknout ve formě trysky kapaliny nebo rozptýlená dávka, jako v případě spreje. Senzorem může být tlakový senzor v části, která je umístěna u objektu ve vhodné poloze, nebo senzor výchylky, např. při otevírání krytu ústí, nebo jednoduchý čelní spínač. U trubic, které vnikají do objektu, může být senzorem tlakový senzor, který je umístěn tak, aby se dostal do styku s objektem za situace, kdy je zařízení v předem stanovené hloubce vniku, např. v základně jehly nebo kanyly, nebo senzory výchylky pro kryt, jak bylo popsáno se změnou signálu v předem stanovené výchylce krytu, např. vypínačem v požadovaném bodu.

Jak bylo indikováno dříve, může být směr měřícího senzoru v jakémkoliv požadovaném úhlu, ačkoliv obvykle v dopředném směru vzhledem k trubici. Jeden směr senzoru může být ve většině aplikací dostatečný, ačkoliv může být použito více senzorů, aby se upevnila poloha senzoru v jiných směrech, např. dvou senzorů pro stanovení orientace v dané rovině nebo tří senzorů pro stanovení orientace ve všech třech rozměrech, např. při použití zařízení v dutině.

Použití signálu

Signál přicházející ze senzoru by měl být v takové transformovaný do formy který reprezentuje údaje popsáno. Elektromagnetický formě nebo by měl být elektromagnetického signálu, o vzdálenosti tak, jak bylo signál může být založen na elektromagnetickém záření, jakým je např. optický signál, ale lépe elektrický signál. Je vyvinuto mnoho vhodných součástí pro použití ve formě senzorů, aby dávaly takový signálový výstup, ale tyto senzory mohou být i vsunuty do obvodu, který zabezpečí takový výstup. Jakékoliv základní, celistvé nebo oddělené uspořádání tohoto typu je možno považovat za konvertor výstupu senzoru na elektromagnetický signálu. Takto přijatý nebo transformovaný elektromagnetický signál je obecně zpracováván v procesoru a tak se získá řídící signál. Řídící signál je zase použit pro řízení funkční nebo operační části zařízení. Operační část může být jakéhokoliv druhu, ačkoliv některé typické příklady budou uvedeny dále. Řídící signál může být jakéhokoliv typu, např. mechanický, optický, atd., v závislosti na jeho dalším použití, ale s výhodou je to elektrický signál.

Řídící signál může být použit pro vyslání zprávy uživateli, např. pro varování nebo upozornění uživatele na nesprávnou polohu před aktivací zařízení pro dávkování. Touto zprávou může být zvuk, hmatově zjistitelný signál, např. vibrace, viditelný signál ve formě výstražného světla nebo složitější zpráva na zobrazovací jednotce atd., nebo ·

jakákoliv kombinace takových zpráv.

Je vhodné, aby byl řídící signál použit pro řízení základních funkcí zařízení s větší prioritou než má operátor. Řídící signál může být použit pro aktivaci zařízení nebo jeho dezaktivaci, v závislosti na správných podmínkách polohy. Aktivace/dezaktivace se může provádět elektromechanickým spojem, např. pomocí relé, které blokuje činnost např. tyče pístu nebo mechanismu čerpadla. Je lépe využít tuto funkci ve spojení se zařízením, které má alespoň nějaké automatické prostředky pro pohon zařízení, např. elektrický motor, jehož činnost může být určována řídícím signálem. Je ještě výhodnější, když zařízení dále obsahuje procesor pro řízení motoru, např. pro zabezpečení správné manipulace s ampulí, iniciace, načasování postupu, dávkování, zpětné vazby na administraci dat atd., kdy elektromagnetický signál může být veden do procesoru pro umožnění dalších funkcí, např. procesor může vydávat řídící signál aktivace motoru pouze v případě, kdy je splněna podmínka správné polohy zařízení, nebo v případě, že výše zmíněné kroky iniciace byly správně provedeny a nebo když byla podmínka správné činnosti kladně ověřena kontrolním programem. Existující procesorová jednotka zde může působit jako procesor mezi elektromechanickým signálem a řídícím signálem.

Řídící signál může být dále použit pro spouštění zařízení, tzn. poté, co signály senzoru spustí za předem stanovených podmínek vzdálenosti automatizovanou funkci. Právě popsaná podmínka aktivace/dezaktivace může být použita pro tuto funkci spouštění spolu s čistě mechanickými pohonnými prostředky přes elektromechanický spouštěcí • · • · · • ···· mechanismus, lépe spolu s elektrickým motorem a nejlépe s automatikou řízenou procesorem v zařízení.

Činnosti, které jsou spouštěny nebo vypínány, mohou být různé povahy. S výhodou se řídí alespoň injekce, v zařízení s možností aplikace několika dávek také včetně mechanického nebo lépe elektrického řízení vydávaných dávek. V zařízeních typu autoinjektor se může řídit též krok vniku jehly s výhodou tak, že je řízena sekvence vniku a injekce, pokud možno s následným vytažením jehly. Jsou známy autoinjektory, které vydávají preparát také během fáze pronikání jehly a další, které umožní injekci pouze poté, co se vnik jehly dokončí, tento vynález je kompatibilní s oběma módy činnosti. V případě několikakomorových ampulích s uspořádáním typu přetékání nebo spojka, které jsou známy, může procedura injekce zahrnovat injekci různých preparátů v dané sekvenci, např. anestetikum následováno aktivní složkou nebo přísadou a posléze složkou pro propláchnutí.

Pokud je hodnota vzdálenosti nastavitelná, buď elektronicky v procesoru např. výběrem různých elektromagnetických signálů z diskrétních nebo spojitých výstupů, nebo mechanicky, např. umožněním pohyblivosti senzoru vzhledem k pouzdru, tak se dále rozšíří funkční možnosti přístroje. Zařízení může být upraveno na trubice s různými charakteristikami, např. s ohledem na délku jehly, spojení a konstrukci a na různé hloubky injekce, také na typ tkáně, např. podkožní, intravenózní, tukové nebo svalové. Zařízení může být také nastavitelné na specifické podmínky cílového místa, např. potřebnou místní hloubku vniku pro daný tip tkáně, což se může provést manuálně zručným pracovníkem nebo automaticky, pokud je zařízení vybaveno ··«· známým způsobem prostředky pro rozlišení různých typů cílů, např. v závislosti na zpětné vazbě na sílu potřebnou pro vnik jehly nebo na tlak potřebný pro injekci.

Je výhodné, aby senzor vydával různé odlišítelné elektromagnetické signály pro různé hodnoty vzdálenosti, opět buď jako spojitý signál z nekontaktního senzoru nebo jako kontaktní senzor s pohyblivým členem, který vydává spojitý nebo opakovaný diskrétní elektromagnetický signál podél své cesty. Pak mohou být pomocí senzoru řízeny složitější procedury aplikace, např. dávkování naprogramovaných množství či různých složek v případě vícekomorového zařízení v různých hloubkách nebo kontinuální rozdělení většího objemu v různých hloubkách vniku.

Elektromagnetický signál ze senzoru může být s výhodou analyzován procesorem nejen s ohledem na absolutní vzdálenost ale také s ohledem na změny této vzdálenosti v čase, což dává další cennou informaci. Pokud jsou kombinovány s danou silou vniku nebo zpětným tlakem injekce, mohou tato data indikovat podstatu objektu, např. typ tkáně nebo špatné použití, např. škrtnutí a kolizi místo správného průniku nebo způsob pro vedení uživatele na takovou předem stanovenou vhodnou rychlost vpichu.

Všechny výše zmíněné aplikace signálu ze senzoru jsou usnadněné přítomností alespoň nějakých elektromechanických prostředků v zařízení, jak bude vysvětleno dále.

Zpracování signálu

Pro plnou obecnou funkčnost by zařízení mělo být doplněno vhodnou elektronikou pro řízení aktivních elementů senzoru a pro extrakci elektromagnetického signálu z tohoto senzoru. Elektronika procesoru by měla být schopna alespoň detekovat výstup senzoru, buď pro extrakci kontinuálních nebo diskrétních dat a využít je prostřednictvím řídícího signálu, např. jakýmkoliv výše uvedeným způsobem, kdy procesor pro tento účel má alespoň přizpůsobit a/nebo vyslat elektromagnetický signál k operační části. Příklady výhodného zpracování signálu budou uvedeny dále.

Elektromagnetickým signálem ze senzoru může být jednoduchý spínací signál, přijímaný ze senzoru typů spínač, který může být pro mnoho účelů dostatečný, např. běžné povely spouštění nebo zapínání. Kvazikontinuální signál může být přijímán např. z několika spínačů, např. podél cesty výchylky či hladin rezistence mechanického tlaku. Opravdový kontinuální signál může být přijímán z mnoha senzorů, např. zmíněné bezkontaktní typy, ze senzorů tlaku, piezoelektrických zařízení a pohybových senzorů založených na magnetu. Příklady použití těchto odezev byly popsány v předešlé části.

Jednoduchý spínací signál může být použit jako spínač, např. v obvodu spínání motoru, nebo jako vstupní analogový, ale lépe digitální signál pro složitějším zpracování pro automatizaci nebo řízení. Kvazikontinuální signál od všech spínačů s nezávislými obvody může být použit podobně, aby se umožnilo jejich vzájemné rozlišení nebo jako kontinuální signál s kmitočtem spínacích pulzů, pokud jsou spínače uspořádány paralelně. Opravdový kontinuální signál obsahuje ještě více informace a může být zpracováván jiným způsobem než dvouhodnotový spínací signál.

Ačkoliv všechny typy signálů mohou být použity

99 9 ·

4444 • 4 <

·· • 4

4 • 4 jednoduchým způsobem, je výhodné použít signál složitějším způsobem. Zaprvé, ze signálu je možno získat více informace. Zadruhé, informace obsažená v signálu může být použita pro kompenzaci náhodných faktorů v odezvě přístroje pro extrakci spolehlivějšího zpracovávaného signálu. Zatřetí, dřívější hardware může být zaměněn za software, např. pro umožnění menšího nebo jednoduššího zařízení.

Proto může být výstup senzoru monitorován např. z hlediska časového průběhu amplitudy, přímo nebo nepřímo, a tato funkční závislost zpracovávána předtím, než je provedena činnost založená na této funkci. Touto proměnnou může být vzdálenost, která tvoří signál v závislosti na vzdálenosti, např. když má být monitorován samotný pohyb, ale proměnnou je lépe čas, což vytváří časovou závislost signálu. Získaná funkce může být zpracovávána jako kontinuální, ale je výhodné, když jsou hodnoty vzorkovány z výstupu zařízení, což se může provádět nepravidelně, ale lépe v pravidelných časových intervalech s určitým kmitočtem. Vzorkování může být provedeno jakýmkoliv známým způsobem. Vzorkování může být digitální tak, že amplituda je porovnávána s referenční hladinou a je nastavena buď na binární 1 nebo binární 0 v závislosti na skutečnosti, zda je amplituda nad nebo pod referenční hladinou, která se může měnit, ale s výhodou je pevně daná. Pro extrakci více informací z dat se upřednostňuje mimo jiné analogová vzorkovací metoda, ve které se opakovaně zaznamenává funkce absolutní hodnoty amplitudy. Analogová hodnota může být zpracována digitálním procesorem. Signál může být známým způsobem filtrován, aby se odstranil určitý kmitočtový rozsah nebo šum.

• 4 ·

Hodnoty funkce mohou být uloženy do paměti a kdykoliv zpracovány, ale obecně se ve většině aplikací upřednostňuje zpracování v reálném čase, což však také vyžaduje určité ukládání hodnot, které mají být zpracovávány v daném čase současně. Je výhodné, aby zpracování zahrnovalo alespoň dvě, lépe tři a nejlépe ještě více funkčních hodnot v jednom časovém okamžiku. Zpracování se může provádět v jakémkoliv známém analogovém nebo digitálním procesoru, s výhodou v takovém, který obsahuje standardní mikroprocesor nebo aplikaci specifického integrovaného obvodu.

Zpracování může být určeno pro exktrahování jakékoliv informace pozice funkce času pro záznam nebo okamžitou akci pro jakýkoliv účel popsaný v příkladech. Je však výhodné, aby zpracování navíc sloužilo pro úpravu signálu ze zařízení, aby byl spolehlivější pro zamýšlený účel, některé tyto modifikace budou uvedeny v příkladech.

Procesor může provádět analogii k fyzickému tlumení zařízení nebo pohybu senzoru. V klidové poloze zařízení toho může být dosaženo např. filtrováním některých kmitočtů, průměrováním pohybů kolem rovnovážného bodu nebo extrapolací regresní křivky. V diskrétních klidových polohách může být podobný výsledek založený na zpožděném nebo opakovaném dotazu, zda amplituda odpovídá poloze odpovídající stabilní klidové poloze.

Zpracování může provádět kalibraci zařízení, např. záznamem okamžitého výstupu při definovaných podmínkách, buď staticky, např. v diskrétních polohách, nebo dynamicky pro kontinuální pohyby a/nebo reakci zařízení na různé zásahy, např. s ohledem na změny podmínek řízení, okolních podmínek atd.

·» · ·· · • · · · · ϊ:

. · · · · ♦ ♦» . , · ····« · « ·*

........

, ·« · ·· «

Zpracování může vytvářet podmínky pro zajištění fyzikální hystereze pohybu zařízení, např. požadavkem určitého stupně změny amplitudy pro vyslání signálu, který odpovídá změně jedné pozice na druhou, aby se tímto např. omezilo časté překlápění kolem rovnovážné polohy. Nezávisle na tom, které principy zpracování signálu se použijí, jsou v tomto kontextu některé zvláště cenné možnosti. Na rozdíl od mechanického principu by mělo zpracování signálu zajistit určitou možnost opakování operace, např. po spuštění operační sekvence, třeba v závislosti na výstupu senzoru, mělo by být možné působit na sekvenci předurčeným signálem ze senzoru. Pokud např. signál ze senzoru indikuje, že poloha už není vhodná pro okamžitou operační fázi, jako třeba vpich a nebo injekci, mělo by zařízení být schopno alespoň vydat řídící signál, který uživatele upozorní a umožní mu provést opravu, a s výhodou též přepočítání nebo přeprogramování procesoru pro vydání komplementární dávky nebo dávky navíc, třeba v závislosti na době zpoždění při následné injekqi.

Vhodné použití možnosti opakování by také těžilo z výše popsané hystereze, např. zařízení by mělo umožnit určité a dezaktivací nebo činností vlastnost může zpracování signálu tak, jak v příkladech výše, ale také pomocí návrhu senzoru, např. opatřením spínacího senzoru kontaktními plochami požadované délky nebo zabezpečit v bistabilním spínači mechanické předpětí, které zajistí určitou oblast neaktivity ve stanovené oblasti hodnot tlaků.

Zařízení je s výhodou vybaveno také automatikou mezi aktivací Chodem. Tato tolerance a zpětným prostředky být zaj ištěna bylo uvedeno • •44 • · • · · • 4444 4 4 »

4 4 4 4 4 a procesorem citlivými na výstup senzoru pouze v předem stanoveném okénku operační sekvence, např. po úspěšné identifikaci ampule, smíšení, odvzdušnění, prodlevě, nastavení dávky atd. Tyto prostředky mohou být též citlivé na situaci, kdy výstup senzoru splňuje určité podmínky, např. rychlost změny, stabilní změny nebo opakování změny, rozlišení mezi vhodnými a nevhodnými podmínkami, neúmyslným nebo náhodným spuštěním.

Hardware

Senzorový systém podle tohoto vynálezu může poskytovat výhody také při plně manuálním řízení dávkovacího zařízení nebo v mechanicky řízených zařízeních, např. u ručně natahovaných systémů pružin, kdy je signál senzoru použit pro alarm, indikaci a signalizaci. Jak bylo naznačeno je výhodné, aby byl signál ze senzoru použit v automatizovaných zařízeních, a pro tento účel by mělo zařízení obsahovat budič, který by obsahoval alespoň jedno elektromechanické zařízení s prostředky pro uchovávání energie, jako např. baterie, pro pohon. Spojení mezi senzorem a elektromechanickým zařízením může být různého druhu. Signál ze senzoru může být jednoduchý spínač, který přímo působí na elektromechanické zařízení. Aby se umožnily popsané doprovodné funkce, může být zapotřebí složitějšího spojení, buď speciální obvody s diskrétními součástkami nebo s lépe obecný procesor, jako např. víceúčelový mikroprocesor, nebo aplikace specifického integrovaného obvodu.

Elektromechanické zařízení může být jakékoliv zařízení,

0000 • · • 0 ·

000»

0

0 0 0 0 0 které může být řízeno elektrickými mechanické síly. Elektromechanické nebo solenoid nebo lépe elektrický alespoň jeden čerpací mechanismus byl řízen nebo ovlivňován elektromechanickými prostředky. Je výhodné, aby i další funkce byly řízeny elektrickými prostředky, a to prostředky zajišťující vpich a třeba i prostředky pro vytažení jehly. Pro zjednodušení tyto přídavné prostředky nemusí být nutně řízeny elektromechanicky, mohou být řízeny mechanicky, např. pružinou, ručně nebo jednoduchým elektromechanickým prostředkem. Z důvodů vysoké flexibility by však mělo být použito pro tyto přídavné funkce alespoň prostředky pro elektromechanické uvolňování, např. solenoidy a pokud možno zvláštní elektrický motor.

prostředky pro vyvolání zařízení může být relé motor. Je výhodné, aby

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1A a 1B je schematicky znázorněno výhodné zařízení se senzorem ve formě pohyblivého krytu jehly, obr. 1A a 1B ukazují tento kryt v poloze vytažené, resp. zatažené.

Na obr. 2A, 2B a 2C je schematicky znázorněna obvodová deska s přepínači, které jsou spojeny s dvěma různými ochranami jehly.

jsou dva pohledy na výhodné uspořádání používá principy popsané ve spojení

Na obr. 3A a 3B krytu jehly, které s obr. 2.

Na obr. 4A až 4D jsou alternativní spínací elementy.

schematicky znázorněny ····

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1A a 1B schematicky znázorňují výhodné zařízení se senzorem, který obsahuje kryt jehly. Zařízení je obecně označováno číslicí 1 a obsahuje pouzdro 2., zásobník typu stříkačky 3, který má na svém předním konci injekční jehlu a v zadním konci má nasunut píst 5. Píst je spojen s plunžerem, který je poháněn elektrickým motorem 7. Přes jehlu 4 je umístěn kryt 8, koaxiálně vzhledem k jehle, je osově vychýlitelný podél jehly tak, aby mohla jehla projít otvorem 9 v přední části krytu. Struktura IQ je spojená s krytem, nebo je jeho integrální částí, tato struktura 10 je upravena pro ovládání spínače 11 na pouzdru 2. Na obr. 1A je kryt 8 ve své nejkrajnější poloze vpředu, zakrývá celou jehlu 4 a struktura na krytu 10 není v blízkosti přepínače 11. Na obr. 1B je znázorněna přední část zařízení 1 v situaci, kdy je v kontaktu s objektem 1, tato situace vyvolává stažení krytu dozadu, jehla pronikla do objektu a struktura 10 se nachází v blízkosti přepínače 11.

výhodou může být kryt předepnut ke své extrémní poloze vpředu na obr. 1, např. pomocí pružiny (není znázorněno). Strukturou 10 může být s výhodou malý magnet, který je zapuštěn do krytu z plastiku a přepínač 11 může být nějaká součást, která se otevírá a zavírá v závislosti na magnetickém poli, jako např. jazýčkový spínací element, který vytváří v obvodu dvoupolohový signál. Je zřejmé, že popsané uspořádání vytváří senzor vzdálenosti tím, že změna stavu nastane, když se kryt odsune pomocí objektu 12 do zadní polohy, ve které na spínač 11 působí struktura 10♦ Spínač 11 je umístěn pevně vzhledem k pouzdru 2 a jehle • 999 • 9 99

9 «

9 9 9 9 9

9 • 9 · · « fc · 9 · 9 · • 9 9 · 9999 9 9

9 9 9 » 99 4 99 a tudíž snímaná vzdálenost nese také vztah k těmto částem, v tomto případě danou hloubkou vniku jehly. Je také zřejmé, že změna stavu je v zásadě přeměněna na elektromagnetický signál, zde ve formě spínacího pomocí vedení 13. Signál může naznačuje tečkovaná čára 14. motoru 7, ale je složitějším způsobem, procedury řízení zásobníku, procedury nastavení dávky signálu, který je přenášen být použit sám o sobě, jak např. pro přímou aktivaci výhodnější zpracovat signál nějakým což znázorňuje plná čára, která vede ke zvláštnímu procesoru 15. Procesor 15 může být jakýkoliv procesor, který byl uveden dříve ve specifikacích dříve uvedených úkolů. Je výhodné, aby bylo zařízení alespoň částečně automatizováno, např.

procedury iniciace zásobníku, a monitorování, procedury vlastní kontroly a vysílání zpráv, atd., a aby byl stejný procesor použit pro alespoň některé z těchto procedur a pro funkce např. jednoduché kontroly ustáleného signálu, aby se zamezilo nenadálému spuštění a/nebo kladné potvrzení jakékoliv zmíněné funkce. Je znázorněn první výstupní řídící signál 16, aktivační motor 7 a druhý řídící signál 17, který řídí zprávu na zobrazovací jednotce 18. Procesor 15 může být uspořádán pro přímé spouštění řídících signálů po přijetí správného elektromagnetického signálu 13 nebo lépe také vyčkává řídící signál manuálního řízení 19 z tlačítka a tím se použije elektromagnetický signál 13 pouze jako signál pro zapnutí zařízení před ručním spuštěním. V obou příkladech je výhodné, aby procesor 15 pokračoval po monitorovací linii 13 s detekcí jakékoliv významné odchylky od pozice, kdy je vyslána změna řídícího signálu, např. vysláním varovné zprávy linií 17 a je možné i přerušit aktivační signál 16

9 999 9 · 9 ·· · ·

9 · 9 9 9 ···· • · 9 9 9 9 9 · · ·

9 9 9 9 9999 9 9 · · ·

999 99 9 9999

99999 99 9 99 99 pro motor.

Na obr. 2A, 2B a 2C je schematicky znázorněna obvodová deska se spínači, které pracují se dvěma různými ochranami jehly. Obvodová deska 20 se použije v dávkovacím zařízení obecného typu, které bylo popsáno na obr. 1 a může obsahovat (není znázorněno) obvody a součásti pro jakýkoliv účel, který byl zde popsán. Nyní se budeme zajímat o skutečnost, že na desce je první a druhý spínač 21 a 22, které tvoří části systému senzoru spolu s dvěma různými kryty jehly 23 a 26, které jsou znázorněny na obr. 2B resp. 2C. Kryt jehly 23 z obr. 2B má horní delší rameno 24, pomocí kterého komunikuje s prvním přepínačem 21 a dolní kratší rameno, kterým komunikuje s druhým spínačem 22. Když je kryt jehly 23 správně uložen v dávkovacím zařízení, je delší rameno 24. v takové poloze, že neustále uzavírá první spínač 21. nezávisle na tom, zda se kryt pohybuje vpřed nebo vzad, a tím se umožní, aby elektronika ověřila přítomnost a správnou instalaci krytu a také typ instalovaného krytu. Kratší rameno 25 je uloženo tak, aby uzavíralo druhý spínač 22 pouze v případě, kdy byl kryt jehly přesunut do zadní polohy, zatímco v přední poloze krytu není spínač ovlivněn. Je zřejmé, že v situaci z obr. 2B pracuje první spínač 21 jako kontrola, zatímco druhý spínač pracuje jako část systému senzoru. Kryt jehly 26, který je znázorněn na obr. 2C, je podobný krytu z obr. 2B kromě toho, že zde je horní rameno 27, které komunikuje s prvním spínačem 21, kratší a dolní rameno 28, které spolupracuje s druhým spínačem 22. je delší. Je zřejmé, že v situaci z obr. 2C pracuje druhý spínač jako kontrola a první spínač 21 jako část systému senzoru. Je také zřejmé, že uspořádání popsané na obr. 2 φ φ φφ φ φφφ φφ · φ φ φ φ φφφ φφφφ • · φφφφ φφφφ φ φφφ φφφφφφφ φφ φ φφφ φφ φ φφφφ φφφ φφ φφ · φφ ·· může rozlišit, který typ krytu jehly, 23 nebo 24, byl použit, aby se umožnilo různé chování zařízení v závislosti na použitém krytu. Výhodné použití této možnosti je automatické dávkování tekutiny, když se kryt jehly posune do zadní polohy bez potřeby další činnosti, když je instalován jeden z typů krytu jehly, 23 nebo 26, zatímco při použití jiného typu krytu jehly je zařízení připraveno k činnosti pouze v případě, když se kryt jehly přesune do zadní polohy tak, že další činnost je pouze spuštění dávkování, s výhodou pomocí aktivace ručním tlačítkem. Ačkoliv kryty jehly 23 a 26 byly popsány jako různé části, je rovněž možné vybavit jeden kryt jehly dvěma různými skupinami ramen, které mohou být volitelně použity pro spínání spínačů, např. tak, že se struktury ramen z obr. 2B, resp. 2C umístí na opačných stranách jednoho krytu jehly a přeměna mezi těmito uspořádáními se provádí otočením krytu jehly o 180 stupňů.

Na obr. 3A a 3B jsou znázorněny dva pohledy na výhodné provedení krytu jehly, které bylo popsáno spolu s obr. 2. Jak nejlépe ukazuje obr. 3B, obsahuje kryt jehly 30 tělo 31 s předním otvorem 32 pro vysunutí jehly, když se posune kryt jehly dozadu. Na zadním konci jsou umístěny výstupky 33 a 34. kterými se napojuje kryt jehly k prodlouženým štěrbinám (není znázorněno) na dávkovacím zařízení, toto spojení je usnadněno pružnou podstatou výstupků a zamykací záklopkou 335. Kryt jehly 30, který je veden štěrbinami, se může pohybovat mezi přední a zadní polohou. Jak je nejlépe znázorněno na obr. 3A, na těle 31 krytu jehly 30 je uchycena kontaktní struktura 36. Kontaktní struktura 36 má krátké rameno 37 a krátké rameno 38. Ramena 37 a 38 mají stejnou funkci jako ramena, která byla popsána v odkazu na obr. 2, • ···· ·· · • · · · · · • · · · · · • · · · ·····

····· · · · tzn. delší rameno 37 neustále tlačí na spínač a krátké rameno 38 tlačí na další spínač v zařízení pouze tehdy, když byl kryt jehly 30 přesunut do zadní polohy, kdy je vhodná délky jehly vysunuta otvorem 32 vně kryt jehly.

Na obr. 4A až 4D jsou schematicky znázorněny spínací elementy, které se mohou v senzoru použít. Ve všech obrázcích je hlavní část spínacího elementu připevněna na základnu 40, která je uchycena k pouzdru dávkovacího zařízení, zatímco část 41 je vzhledem k základně 40 pohyblivá, i když opačný případ je také možný. Pohyblivou částí 41 může být kryt jehly nebo jakákoliv popsaná snímací část. Pohyblivá část 41 se může pohybovat na obrázku zleva doprava. Na obr. 4A obsahuje spínací element desku bistabilního kontaktu, která se přepíná z jednoho stavu do druhého za podmínky, že je stlačena pohyblivou částí 41. Na obr. 4B je spínací element 43 propustný, pokud pružná vodivá podložka je přitlačena k přerušení vodivého obrazce na základně £0. Na obr. 4C obsahuje spínací prvek 44 část citlivou na magnetické pole, např. Hallův prvek nebo jazýčkový prvek, a pohyblivá část 41 obsahuje magnetický element, který může způsobit změnu stavu ve spínači 44. Na obr. 4D obsahuje spínač přenos záření, např. infračerveného, vysílač 46 a přijímač záření 47, který umí detekovat změnu přijímaného záření způsobenou přítomností, resp.absencí pohyblivé části přijímače.

Claims (58)

1. Patentovénároky

   1. Dávkovači zařízení, které se skládá z a) pouzdra, b) zásobníku na tekutinu, který je umístěn v pouzdru, tento zásobník má výstupní otvor, c) dávkovači trubice, která je spojena s otvorem zásobníku tak, že jí může téci tekutina, přední konec trubice je vzhledem k toku tekutiny vzdálený od zásobníku a zadní konec přiléhá zásobníku, přední konec a zadní konec definují mezi sebou osu a dopředný a zpětný směr, a z d) čerpadla, které je upraveno pro dávkování tekutiny alespoň ve směru ze zásobníku trubicí, vyznačující se tím, že zlepšení obsahuje, senzor, který může změnit stav alespoň v jednom aspektu v odezvě na předem stanovenou vzdálenost objektu vzhledem k senzoru ve snímaném směru, konvertor, který je od senzoru buď oddělen a nebo je s ním spojen, který přeměňuje alespoň jeden ze stavů senzoru na elektromagnetický signál a procesor, který přijímá elektromagnetický signál a generuje řídící signál operační části zařízení.
2. 2. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že zmíněný zásobník obsahuje podlouhlý válec a pohyblivou stěnu, která je v něm zasunuta, a omezuje komoru mezi otvorem zásobníku a pohyblivou stěnou.
3. 3. Zařízení podle bodu 2 vyznačující se tím, že komora je rozdělena na alespoň dvě komory alespoň jednou mezilehlou stěnou.
4. 4. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že přední konec trubice je zakončením injekčního kanálu.
5. 5. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že přední konec trubice je určen pro vniknutí do objektu.
6. 6. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že přední konec trubice je jehla nebo kanyla.
7. 7. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že čerpadlo obsahuje válec a píst.
8. 8. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že čerpadlo je poháněno elektricky.
9. 9. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že senzor může změnit stav v určité vzdálenosti od objektu.
10. 10. Zařízení podle bodu 9 vyznačující se tím, že senzor obsahuje kapacitní nebo induktivní senzorický element.
11. 11. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že tento senzor může změnit stav, když je v kontaktu s objektem.
12. 12. Zařízení podle bodu 11 vyznačující se tím, že senzor obsahuje element citlivý na tlak.
13. 13. Zařízení podle bodu 11 vyznačující se obsahuje element citlivý na výchylku.
14. 14. Zařízení podle bodu 11 vyznačující se obsahuje spínací prvek.
15. 15. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že procesorem je přenosová linie signálu mezi senzorem a operačním komponentem.
16. 16. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, obsahuje obvody pro zpracování signálu, uspořádány pro zpracování časových signálových funkcí.
17. 17. Zařízení podle bodu 16 vyznačující se tím, že zpracování provádí jednu z funkcí fyzického tlumení, kalibrace, analogon k fyzikální hysterezi, nebo nějakou jejich kombinaci.
18. 18. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že zařízení tím, že senzor tím, že senzor ze procesor které jsou • · · · · obsahuje ruční klíč a že procesor je uspořádán pro generování řídícího signálu pouze v případě, že je aktivován.
19. 19. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že operační komponenta obsahuje zprávové zařízení, které může podávat uživateli zprávy.
20. 20. Zařízení podle bodu 19 vyznačující se tím, že toto zprávové zařízení může vydat hmatový signál, vizuální signál, zprávu na zobrazovací jednotce, nebo jejich kombinaci.
21. 21. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že operační komponenta obsahuje elektromechanické zařízení a tím, že řídící signál je připojen pro aktivaci nebo dezaktivaci elektromechanického zařízení.
22. 22. Zařízení podle bodu 21 vyznačující se tím, že elektromechanické zařízení obsahuje relé, elektrický motor nebo jejich kombinaci.
23. 23. Zařízení podle bodu 21 vyznačující se elektromechanické zařízení je upraveno pro uvolnění alespoň čerpadla.
24. 24. Zařízení podle bodu 21 vyznačující se tím, že alespoň přední konec trubice je pohyblivý vzhledem k pouzdru a tím, že elektromechanické zařízení je uspořádáno pro pohon nebo uvolnění příslušného pohybu.
25. 25. Zařízení podle bodu 24 vyznačující se tím, že vyvolaný nebo uvolněný pohyb je ve směru vpřed nebo vzad.
26. 26. Zařízení podle bodu 1 vyznačující se tím, že snímaný směr má alespoň jednu komponentu paralelní se směrem vpřed.
27. 27. Zařízení podle bodu 26 vyznačující se tím, že snímaný směr je v zásadě paralelní se směrem vpřed.

    solenoid, tím, že pohon nebo • ·
28. 28. Zařízení podle bodu 26 vyznačující se tím, že senzor je umístěn v předem stanovené vzdálenosti a v určeném vztahu na předním konci trubice.
29. 29. Zařízení podle bodu 28 vyznačující se tím, že daný vztah je předem stanovená vzdálenost na předním konci trubice nebo vpředu od předního konce trubice, a změny stavu senzoru nastávají, aniž by přední konec trubice vnikl do objektu.
30. 30. Zařízení podle bodu 28 vyznačující se tím, že daný vztah je předem stanovená vzdálenost vzad od předního konce trubice když je v extrémní poloze vpředu, a stav senzoru se mění, když přední konec trubice vnikne do objektu.
31. 31. Zařízení podle bodu 30 vyznačující se tím, že daný vztah je předem stanovenou vzdáleností na předním konci trubice, nebo vpředu od předního konce trubice, pokud je trubice ve své extrémní poloze vzadu, a vniknutí předního konce trubice do objektu může nastat, když je senzor v předem stanovené vzdálenosti od objektu.
32. 32. Zařízení podle bodu 28 vyznačující se tím, že senzor obsahuje pohyblivou část, která má délku alespoň mezi přední částí trubice a předem stanovenou polohou a tím, že senzor mění stav při vychýlení pohyblivé části zpět.
33. 33. Zařízení podle bodu 32 vyznačující se tím, že pohyblivá část je navržena jako kryt a nebo alespoň část trubice.
34. 34. Zařízení podle kteréhokoliv předchozího bodu vyznačující se tím, že senzor je uložen v předem stanovené vzdálenosti, pevné vzhledem k pouzdru.
35. 35. Metoda pro orientování dávkovacího zařízení, zmíněné dávkovači zařízení obsahuje a) pouzdro, b) zásobník pro tekutinu, který je umístěn v pouzdru, tento zásobník má výstupní otvor, c) dávkovači trubici, která je spojena • · • · · ··· · · · • · · · · ♦ · · · • 9 9 9 9 9999 99 9 9 • 99 9 9 9 9 9 9

    99 9 99 99 9 99 s otvorem tak, že jí může protékat tekutina, tato trubice má svou přední část vzhledem k výtoku na vzdálenějším konci vzhledem k zásobníku a zadní část vzhledem k toku je v blízkosti zásobníku, přední a zadní konec definují mezi sebou osu a dopředný a zpětný směr, a d) čerpadlo, které je upraveno pro dávkování tekutiny alespoň ve směru od zásobníku trubicí, vyznačující se tím, že vylepšení obsahuj e:

    a) snímání vzdálenosti pevného nebo polopevného objektu vzhledem k referenčnímu bodu zařízení,

    b) vytvoření elektromagnetického signálu, který reprezentuje zmíněnou vzdálenost

    c) zpracování elektromagnetického signálu pro generování řídícího signálu a

    d) řízení alespoň jednoho operačního komponentu zařízení zmíněným řídícím signálem.
36. 36. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že krok snímání obsahuje uvedení části senzoru do kontaktu s objektem.
37. 37. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že krok snímání obsahuje posun části senzoru vzhledem k referenčnímu bodu.
38. 38. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že referenčním bodem je přední konec trubice.
39. 39. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že referenční bod je vzhledem k pouzdru fixován.
40. 40. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že vytvořený elektromagnetický signál je v podstatě spínací signál nebo zvláštní přechodný signál, signál se mění na předem stanovené hodnotě vzdálenosti.
41. 41. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že krok zpracování obsahuje úpravu signálu a/nebo jeho vyslání • 4444 4« 4 44 ·· • · 4 4·· · · · · • 4 4 4 4 4 4 4 4 · • 4 4 · · 4444 4 4 · · ·

    9 9 9 9 9 4 9 9 9 9

    99 9 99 9 9 9 « · 44 k operační komponentě.
42. 42. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že krok zpracování obsahuje krok získání a zpracování časové funkce signálu.
43. 43. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že zpracování provádí analogii k fyzikálnímu tlumení, kalibraci, analogii k fyzikální hysterezi a nebo jejich kombinaci.
44. 44. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že zpracování obsahuje krok vytvoření řídícího signálu pouze v případě, že má elektromagnetický signál předem stanovenou charakteristiku.
45. 45. Metoda podle bodu 44 vyznačující se tím, že předem stanovená charakteristika je konstantní nebo opakovaný signál během určité doby.
46. 46. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že zpracování obsahuje krok provedení sebekontroly a vydání řídícího signálu pouze v případě pozitivního výsledku.
47. 47. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že zpracování obsahuje krok změny řídícího signálu v případě, že elektromagnetický signál se změní předem stanoveným rozsahem.
48. 48. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že zpracování obsahuje krok vytvoření řídícího signálu pouze když se použije též ručně ovládaný klíč.
49. 49. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že řízená operační komponenta obsahuje zprávové zařízení, které vydává zprávy pro uživatele.
50. 50. Metoda podle bodu 49 vyznačující se tím, že řízené zprávové zařízení může vydávat hmatově rozpoznatelný signál, vizuální signál, zprávu na zobrazovací jednotce nebo jejich • ·000 00 0 ·· 00 00 · 0 0 0 · 0 0 · • 0 · · 0 0 0 0··

    0 0 0 0 0 0000 0 0 0 0 0 000 00 0 0000

    000 00 00 0 0· ♦· kombinaci.
51. 51. Metoda podle bodu 35 vyznačující se tím, že řízená operační komponenta obsahuje elektromechanické zařízení a tím, že řídící signál aktivuje nebo dezaktivuje toto elektromechanické zařízení.
52. 52. Metoda podle bodu 51 vyznačující se tím, že elektromechanické zařízení obsahuje relé, solenoid, elektrický motor nebo jejich kombinaci.
53. 53. Metoda podle bodu 51 vyznačující se tím, že alespoň přední konec trubice je uložen pohyblivě vzhledem k pouzdru mezi zadní a přední polohou a tím, že elektromechanické zařízení je uspořádáno pro pohon nebo spuštění pohybu.
54. 54. Metoda podle bodu 53 vyznačující se tím, že pohon nebo spuštění se provede pouze v případě, kdy objekt je v blízkosti předního konce trubice nebo na něj přední konec trubice míří.
55. 55. Metoda podle bodu 51 vyznačující se tím, že elektromechanické zařízení je uspořádáno pro pohon nebo spuštění alespoň čerpadla.
56. 56. Metoda podle bodu 55 vyznačující se tím, že pohon nebo spuštění se provede pouze v případě, kdy objekt je v u předního konce trubice nebo za přednímu koncem trubice.
57. 57. Dávkovači zařízení, které se skládá z a) pouzdra, b) zásobníku na tekutinu, který je umístěn v pouzdru, tento zásobník má výstupní otvor, c) dávkovači trubice, která je spojena s otvorem zásobníku tak, že jí může téci tekutina, přední konec trubice je vzhledem k toku tekutiny vzdálený od zásobníku a zadní konec přiléhá zásobníku, přední konec a zadní konec definují mezi sebou osu a dopředný a zpětný směr, a z d) čerpadla, které je upraveno pro dávkování

    444 4

    44 4 ···· ···:

    * · >··· 4 4 4 ·

    4 4·· 44444*4 44 · • 44 44 4 4444

    444 44 ·· · ·· ♦♦ tekutiny alespoň ve směru ze zásobníku trubicí, vyznačující se tím, že zlepšení obsahuje, jehlu umístěnou na předním konci trubice, kryt jehly, který se nachází alespoň v axiálním směru jehly, který je možno vychýlit podél cesty v zásadě axiální vzhledem k jehle.

    senzor, který mění svůj stav alespoň v jednom aspektu s ohledem na přítomnost krytu jehly v předem stanovené poloze podél zmíněné cesty, konvertor, který je oddělen od senzoru, nebo je s ním spojen, který konvertuje alespoň jeden ze stavů senzoru na elektromagnetický signál.
58. 58. Dávkovači zařízení podle bodu 57 vyznačující se tím, že má kteroukoliv z vlastností podle bodů 1 až 56.