CZ20004180A3 - Lékařský ventil s pozitivními průtokovými vlastnostmi - Google Patents

Description

Lékařský ventil s pozitivními průtokovými vlastnostmi

Oblast techniky

Přihlašovaný vynález se všeobecně týká lékařského ventilu a konkrétně se zaměřuje na ventil, který, je-li připojen mezi prvním lékařským nástrojem, jako je zdroj tekutiny, a druhým lékařským nástrojem, jako je katétr, usnadňuje proudění tekutiny mezi těmito nástroji a po odpojení prvního lékařského nástroje řídí jednosměrné, pozitivní proudění tekutiny skrze ventil ve směru druhého lékařského nástroje.

Dosavadní stav techniky

Manipulování s tekutinami pro zavádění iníuzní výživy v nemocnicích a lékařských zařízeních obvykle zahrnuje používání přípojek a ventilů pro volené řízení pohybu tekutin mezi dvěma body. Tyto ventily se typicky umisťují na průtokové vedení tekutiny, které směřuje k pacientovi nebo k jinému koncovému objektu. Jako příklad lze uvést to, že trubička může vést do katétru, jehož hrot je zaveden do těla pacienta.

Ventil je upraven tak, aby se k němu mohl připojovat zdroj tekutiny nebo jiné vedení pro přiváděni proudu tekutiny z zdroje do těla pacienta. Po odstranění zdroje tekutiny se ventil uzavírá a tím utěsňuje vedení směřující k pacientovi.

Součástí, která se připojuje k ventilu, může být trubička nebo jiný lékařský nástroj, jako je potrubí, injekční stříkačka, nitrožilní sestava (označovaná jako „IV set“, jak s obvodovými, tak i středovými vedeními), přenosné vedení nebo podobná součást, jež je přizpůsobena pro připojení k lékařskému ventilu. Naneštěstí doposud známé ventily mají nedostatky, které souvisejí s odpojováním těchto lékařských nástrojů od ventilu.

Tyto ventily vymezují svůj vnitřní prostor, ve kterém může tekutina nebo jiný materiál protékat z nástroje do vedení, jež je k ventilu připojeno. V případě, kdy je lékařský nástroj připojen k ventilu, pak tento nástroj typicky zabírá část tohoto vnitřního prostoru ventilu a tím zmenšuje objem tekutiny (bez ohledu na to, zdaje to kapalina nebo vzduch) uvnitř ventilu.

Problémy narůstají po odpojení lékařského zařízení od ventilu. V důsledku odpojení nástroje již není nadále obsazena část vnitřního prostoru ventilu. Výsledkem zvětšení prostoru • · • · · · · · · · · ··· ···· ··· · · · • ·· · · · · · · · · · ···· ·· · ·· · • · ·· ·· · · · ·· ···

-2uvnitř ventilu je zaplňování uvolněné části tekutinou nacházející se ve ventilu a tekutinou proudící zvědění, k němuž je ventil připojen. Ve skutečnosti odstranění nástroje vyvolává sací sílu, která způsobuje nasávání tekutiny do ventilu.

Pro účely činnosti lékařského zařízení je tento pohyb tekutiny silně nepříznivý. Když se ventil připojí k vedení tekutiny zavedeného do těla pacienta, vyvolává pohyb tekutiny ve vedení směrem do prostoru nasávání krve z těla pacienta ve směru k ventilu. Vážné problémy mohou vzniknout tehdy, když dojde ke srážení krve a ucpání katétru poblíž jeho hrotu, v důsledku čehož tento katétr přestává plnit svou funkci a dokonce může dojít i k embolii v těle pacienta, která může být životu nebezpečená.

Jedním pokusem o překonání problému ucpávání katétru je povlečení vnitřního povrchu katétru v blízkosti jeho hrotu, aby se znemožnilo ulpívání krve na jeho vnitřních površích. Tento způsob se celkově projevil jako neúspěšné opatření při prevenci ucpávání katétru.

Nebezpečí ucpávání katétru krevní sraženinou se významně zvyšuje v souvislosti s používáním katétrů s malým průměrem (například 27 gauge). Tyto malé katétry mají však výhodu vtom, že snižují bolestivost a nepohodlí při jejich zavádění do těla pacienta. Vzhledem k tomu, že takové katétry mají velmi malý průchod, může i dokonce malá sací síla nasávat takové množství zpětného proudu tekutiny skrze katétr směrem k ventilu, které postačuje pro způsobem vstupu krve do hrotu katétru, přičemž tato krev může ucpat průchod katétru.

Překonání zmiňovaných problémů je ztíženo navíc okolnostmi, které souvisejí s dalšími požadavky, které ventil musí splňovat. Ventil by měl být například upraven tak, aby neměl žádná místa, jež v nichž by tekutina mohla zůstávat bez pohybu. Pokud by tekutina mohla takto zůstávat bez pohybu v jenom nebo v několika místech, pak by mohlo docházet k množení bakterií a k dalším problémům.

Ventil by navíc měl mít vnitřní hladkou dráhu pro vedení proudu tekutiny. Ostré hrany a rohy by mohly poškozovat krevní buňky a způsobovat rozklad krve.

Podstata vynálezu

V souladu s přihlašovaným vynálezem je vyvinut ventil, který je výhodně použitelný v podmínkách připojení mezi dvěma nástroji. Ventil podle tohoto vynálezu má několik znaků, avšak ani jeden z nich není sám o sobě schopen zaručit požadované vlastnosti.

-3Nejdůležitější je skutečnost, že ventil je upraven pro vytváření pozitivního proudění (tj. pohybu tekutiny ve směru ven z ventilu znemožňujícího vnikání tekutiny do ventilu z opačné strany) po odpojení jednoho z lékařských nástrojů od ventilu. Současně je tento ventil bezpečný, spolehlivý a může se používat opakovaně, jeho výroba i používání je snadné a může se používat v podmínkách existence vysokých tlaků.

Ventil podle přihlašovaného vynálezu je obzvláště využitelný v takovém případě, kdy jedním z lékařských nástrojů je katétr, jehož hrot je zaveden do těla pacienta. Ve výhodném provedení je druhým lékařským nástrojem zdroj tekutiny, který má konektor pro připojování zdroje tekutiny k ventilu.

Ventil podle přihlašovaného vynálezu má prostor pro tekutinu, , který se při připojení druhého lékařského nástroje rozpíná a který se po odpojení lékařského nástroje smršťuje. Pokud je ventil připojen ke katetru, pak odpojení druhého lékařského nástroje způsobuje pozitivní proudění od ventilu do hrotu katetru, k čemž dochází právě v reakci na odpojení lékařského nástroje, aby se předešlo případným problémům se srážením krve. Ventil je obzvláště výhodný v případě používání katétru, kdy je nutné znemožňovat protisměrné proudění, avšak je rovněž použitelný i v jiných praktických případech.

Ventil má pouzdro, které je výhodně upraveno pro připojování k prvnímu lékařskému nástroji a ke druhému lékařskému nástroji. Uvnitř ventilu je vymezen prostor pro tekutinu a ventil má prostředky pro zvětšování prostoru pro tekutinu, které tento prostor zvětšují v souvislosti s propojením druhého lékařského nástroje, a pro zmenšování prostoru pro tekutinu, jež tento prostor zmenšují v souvislosti s odpojením druhého lékařského nástroje. Ventil rovněž obsahuje prostředky pro vymezování dráhy tekutiny za situace, kdy jsou připojeny oba lékařské nástroje, a pro uzavírání dráhy tekutiny při odpojování druhého lékařského nástroje.

Přehled obrázků na výkrese

Další cíle, znaky a výhody přihlašovaného vynálezu, které se odlišují od dosavadního stavu v této oblasti techniky, budou zřejmější po prostudování následující podrobného popisu, kteiý je vypracován v návaznosti na připojená vyobrazení, na nichž :

• · φ

Φ· · φ · · · Φ·· obr. 1 předvádí ventil podle přihlašovaného vynálezu tak, jak se používá pro řízené přivádění tekutiny ze zdroje tekutiny a jak se připojuje k vedení tekutiny směřujícímu do katétru, který je zaveden do těla pacienta;

obr. 2 je přehledné předvedení ventilu podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu;

obr. 3 je půdorys pouzdra nakresleného na obr. 2; obr. 4 je bokorys pouzdra nakresleného na obr. 2; obr. 5 je pohled na konec pouzdra nakresleného na obr. 2;

obr. 6 je pohled na příčný řez pouzdra ukázaného na obr. 2 a vzatého podle přímky 6-6 nakreslené na obr. 3;

obr. 7 je perspektivní pohled na ventil podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu;

obr. 8 je půdorys ventilu nakresleného na obr. 7;

obr. 9 je pohled na první konec ventilu nakresleného na obr. 7;

obr. 10 je pohled na opačný, druhý konec ventilu nakresleného na obr. 9;

obr. 11 je příčný řez ventilu předvedeného na obr. 7, který je vzat podle přímky 11-11 nakreslené na obr. 7 a který předvádí píst ventilu v nestlačené poloze;

obr. 12 je příčný řez ventilu, který je nakreslen na obr. 11a který předvádí píst ventilu ve druhé nebo stlačené poloze za situace využití hrotu lékařského nástroje;

obr. 13 je perspektivní pohled na ventil podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu;

obr. 14 je půdorys ventilu nakresleného na obr. 13; obr. 15 je bokorys ventilu nakresleného na obr. 13;

obr. 16 je příčný řez ventilu, který je předveden na obr. 14 a který je vzat podle přímky 16-16 nakreslené na obr. 14;

obr. 17 je pohled na konec prstu předvedeného na obr. 14;

obr. 18 je pohled z boku na příčný řez ventilu podle druhého provedení přihlašovaného vynálezu předvádějící píst ventilu v první poloze;

obr. 19 je příčný řez ventilu, který je nakreslen na obr. 18 a který předvádí píst ve druhé poloze;

-5obr. 20 je pohled z boku na příčný řez ventilu podle třetího provedení přihlašovaného vynálezu předvádějící píst ventilu λ/ první poloze;

obr. 21 je příčný řez ventilu, který je nakreslen na obr. 20 a který předvádí píst ve druhé poloze;

obr. 22 je pohled z boku na příčný řez ventilu podle čtvrtého provedení přihlašovaného vynálezu předvádějící píst ventilu v první poloze;

obr. 23 je příčný řez ventilu, který je nakreslen na obr. 22 a který předvádí píst ve druhé poloze;

obr. 24 je pohled z boku na příčný řez ventilu podle pátého provedení přihlašovaného vynálezu předvádějící dvojici prstů ventilu v první poloze;

obr. 25 je příčný řez ventilu, který je nakreslen na obr. 24 a ktetý předvádí píst ve druhé poloze;

obr. 26 je pohled z boku na příčný řez ventilu podle šestého provedení přihlašovaného vynálezu předvádějící prst ventilu v první poloze;

obr. 27 je pněný řez ventilu, který je nakreslen na obr. 26 a který předvádí píst ve druhé poloze;

obr. 28 je pohled z boku na příčný řez ventilu podle sedmého provedení přihlašovaného vynálezu předvádějící prst ventilu v první poloze;

obr. 29 je příčný řez ventilu, který je nakreslen na obr. 28 a ktetý předvádí píst ve druhé poloze;

obr. 30 je pohled z boku na příčný řez ventilu podle osmého provedení přihlašovaného vynálezu předvádějící pružnou součást pístu ventilu v první poloze;

obr. 31 je příčný řez ventilu, který je nakreslen na obr. 30 a který předvádí součást ve druhé poloze;

obr. 32 je pohled z boku na příčný řez ventilu podle devátého provedení přihlašovaného vynálezu předvádějící těsnění ventilu v první poloze;

obr. 33 je příčný řez ventilu, který je nakreslen na obr. 32 a který předvádí těsnění ve druhé poloze;

obr. 34 je pohled z boku na příčný řez ventilu podle desátého provedení přihlašovaného vynálezu předvádějící membránu ventilu v první poloze;

• « » a ·· obr. 35 je příčný řez ventilu, ktetý je nakreslen na obr. 34 a kteiý předvádí membránu ve druhé poloze;

obr. 36 je perspektivní pohled na ventil podle jedenáctého provedení přihlašovaného vynálezu;

obr. 37 je půdorys ventilu předvedeného na obr. 36;

obr. 38 je příčný řez ventilu, který je předveden na obr. 37, je vzat podle přímky 38-38 nakreslené na obr. 37 a předvádí píst ventilu v první poloze;

obr. 39 je příčný řez ventilu, který je předveden na obr. 37, je vzat podle přímky 39-39 nakreslené na obr. 37 a předvádí píst ventilu ve druhé poloze;

obr. 40 je perspektivní pohled na pouzdro ventilu předvedeného na obr. 36; obr. 41 je půdorys pouzdra ventilu nakresleného na obr. 40;

obr. 42 je pohled na příčný řez pouzdra, které je předvedeno na obr. 41, vzatý podle přímky 42-42 nakreslené na obr. 41;

obr. 43 je pohled na příčný řez pouzdra, které je předvedeno na obr. 41, vzatý podle přímky 43-43 nakreslené na obr. 41;

obr. 44 je perspektivní pohled na píst ventilu; obr. 45 je půdorys prstu předvedeného na obr. 44; obr. 46 je bokorys pístu předvedeného na obr. 44; obr. 47 je druhý bokorys pístu předvedeného na obr. 44;

obr. 48 je pohled na příčný řez prstu, který je předveden na obr. 46, vzatý podle přímky 48-48 nakreslené na obr. 46;

obr. 49 je pohled z boku na příčný řez ventilu podle dvanáctého provedení tohoto vynálezu předvádějící těsnění ventilu v první poloze;

obr^-. 50 je příčný řez ventilu, který je nakreslen na obr. 49 a který předvádí těsnění ve druhé poloze;

obr. 51 je pohled z boku na příčný řez ventilu podle třináctého provedení tohoto vynálezu předvádějící těsnění ventilu v první poloze;

obr. 52 je příčný řez ventilu, který je nakreslen na obr. 51a který předvádí těsnění ve druhé poloze.

• · 0 0 0 0 • · · ·

0 00 0 0

-7 Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 až 17 předvádějí ventil 20 podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu. Obr. 1 znázorňuje konkrétní, upřednostňované použití ventilu 20. Je samozřejmé, že použití ventilu 20 je možné v celé škále dalších praktických případů.

Jak je na obr. 1 předvedeno, ventil 20 se může výhodně používat při volitelném řízení přívodu tekutiny do katétru 22 ze zdroje 24 tekutiny, jako je váček s nitrožilní výživou. V tomto provedení je první lékařský nástroj 21 připojen k ventilu 20. První lékařský nástroj 21 obsahuje trubičku 23, která vede ke katétru 22. Jeden konec trubičky 23 je připojen k ventilu 20 a hrot katétru 22 je zaveden do těla pacienta.

Druhý lékařský nástroj 26 je rovněž připojen k ventilu 20. Tento druhý lékařský nástroj 26 obsahuje spojovací součást 27, která se nachází na jednom konci trubičky 29, jež vede k váčku 24 s nitrožilní výživou.

V situaci takového propojení ventil 20 umožňuje protékání tekutiny ze váčku 24 s nitrožilní výživou nebo jiného zdroje léčivé tekutiny do katétru 22 a do těla pacienta. Ventil 20 je rovněž upraven tak, aby při odpojení druhého lékařského nástroje 26 byl průtok skrze ventil 20 zastaven. Navíc při odpojování druhého lékařského nástroje 26 vytváří ventil 20 „pozitivní“ proudění tekutiny jedním směrem k pacientovi a tím znemožňuje srážení krve v bezprostřední blízkosti katétru 22.

Nyní bude proveden podrobnější popis prvního provedení ventilu 20 podle přihlašovaného vynálezu. Jak je na obr. 2 až 6 vidět, ventil 30 má pouzdro 28. Pouzdro 28 má celkově tvar „T“ a jeho hlavní část s prvním koncem 30 vymezuje první otvor 31, zatímco druhý konec 32 je uzavřen.

Z hlavní části pouzdra 28 je vyvedena odbočka 33. Odbočka 33 má Iřetí konec 34, kteiý vymezuje druhý nebo odbočkový otvor 35 (viz obr. 7).

S odkazem na obr. 6 lze uvést, že vnitřní povrch stěny pouzdra 28 vymezuje hlavní průchod 36, který směřuje od prvního konce 30 ke druhému konci 32 ventilu. Navíc lze uvést, že odbočkový průchod 38 vede od hlavního průchodu 36 skrze odbočkový otvor ke třetímu konci 34.

Jak již bylo uvedeno, druhý konec 32 pouzdra 28 je uzavřen. Na druhý konec 32 pouzdra 28 se výhodně umisťuje koncová zátka 40.

φφ φ φ » φ φ φ φ φ φ

I φ ΦΦ Φ Φ

S výjimkou odbočkové části 33 má pouzdro 28 celkově válcovitý tvar a obdobný válcovitý tvar má i hlavní průchod 36. První konec 30 pouzdra 28 je upraven pro vstup hrotu kanyly nebo špičky standardní injekční stříkačky „ANSI“ tak, jak je to předvedeno na obr. 12. Z toho důvodu má průchod 36 na svém prvním konci větší průměr, než je průměr špičky tohoto typu injekční stříkačky. V této souvislosti je třeba poznamenat, že průměr průchodu 36 může mít i jiný rozměr, kteiý vyhovuje podmínkám připevňování jiných připojovacích zařízení.

Pro účely spolehlivého připojování lékařského nástroje 26 k prvnímu konci 30 ventilu 20 jsou vytvořeny připojovací prostředky. Ve výhodném provedení jsou na vnějším povrchu prvního konce 30 pouzdra 28 vytvořeny závity 44, které spolupracují se závity na konektoru 27 druhého lékařského nástroje 26. Zkušení odborníci v této oblasti techniky znají další připojovací prostředky, které se mohou použít namísto závitů 44.

Na základě skutečnosti, že hlavní průchod 36 je celkově válcovitý, je dáno i to, že koncová zátka 40 je celkově kruhová. Zátka 40 je v utěsňujícím styku se stěnou pouzdra 28 na druhém konci 32 a uzavírá průchod. Koncová zátka 40 má na svém obvodu výhodně se rozšiřující přírubu 46, která je ve styku s vnitřním povrchem pouzdra 28 v průchodu 36 pro účely bezpečného udržování koncové zátky na svém místě.

Z důvodů, které budou podrobněji vysvětleny v dalším textu, je průměr průchodu 36 u prvního konce 30 pouzdra 28 menší než u druhého konce 32, jak je na vyobrazení vidět, průchod 36 se zužuje (ve směru od druhého konce 32 k prvnímu konci 30) těsně před tím, než se odbočkový průchodem 36. Hlavní průchod 36 se navíc zužuje ještě jednou za odbočkovým průchodem 38 poblíž prvního konce 30. Tam, kde se hlavní průchod 36 zužuje poblíž prvního konce 30 je vytvořen kruhový výstupek 48.

Na obr. 11 a 12 je předvedeno, že v hlavním průchodu 36 je kluzně umístěn píst 42. S odkazem na obr. 13 až 17 lze uvést, že píst 42 je celkově válcovitý a má maximální vnější průměr, který je jen o něco málo menší než maximální průměr průchodu 36. Píst 42 má první konec 50 a druhý konec 52, přičemž jeho délka od konce ke konci je menší než vzdálenost od prvního konce 30 ke druhému konci 32 pouzdra 28.

Píst 42 má na svém prvním konci 50 hlavu 54. Na vyobrazení je vidět, že vnější tvar hlavy 54 je kruhový, avšak koncové povrchy 56 jsou šikmé. Z hlavy 54 vystupuje krček 58, který vede do tělesa 60. Ve srovnání s hlavou 54 má krček 58 výhodně menší průměr. Kolem • ·

0

-90« » I zmenšeného průměru krčku 58 je umístěn „O“ kroužek 67 nebo podobné těsnění pro styk se sousední stěnou pouzdra 28.

První část tělesa 60, která navazuje na krček 58, má menší průměr než druhá část tělesa 60, jež se nachází poblíž druhého konce 52. Přechod mezi těmito dvěma částmi vytváří kuželovitou přechodovou část 62. Tato kuželovitá přechodová část je upravena tak, aby spolupracovala s výstupkem 48 v průchodu 36 pouzdra a tím znemožňovala vzdalování pístu 42 ventilu od prvního konce 30 pouzdra 28.

Dvojice podlouhlých vyhloubení nebo protlačení 64 je vytvořena na opačných stranách (tj. v úhlové vzdálenosti 180 stupňů od sebe) ve druhé části tělesa 60 pístu 42. Vyhloubení 64 mají tvar koiýtek a jsou mají takovou radiální hloubku, která je stejná jako výška kuželovité přechodové části 62 (takže spodek vyhloubení je na stejné úrovni jako vnitřek pouzdra v první části tělesa).

Drážka 66 je vytvořena v pístu 42 v blízkosti jeho druhého konce 52. V této drážce 66 je umístěno těsnění 68 (viz obr. 11 a 12). Těsněním 68 je „O“ kroužek, který se výhodně zhotovuje z pryže nebo podobného pružného, těsnicího materiálu.

V upřednostňovaném provedení je píst 42 dutý a má v sobě vyhloubenou oblast. Na vyobrazení je vidět, že vyhloubená oblast obsahuje dutinu nebo otvor 72, kteiý vede od druhého konce 52 pístu. Dutina 72 má výhodně tři průměry, z nichž největší je u druhého konce 52, a zmenšuje se ve dvou stupních majících dva další průměry, které jsou menší než první průměr. Dutina 72 je v propojení s průchodem 36 v pouzdru 28. Dutina 72 má výhodně tři průměry, takže stěna pouzdra 28 má celkově stejnoměrnou tloušťku, která usnadňuje tváření. Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude zřejmé, že dutina 72 může mít více nebo méně než tři rozdílné průměry.

Na obr. 7 až 12 je předveden sestavený ventil 20, v němž je píst 42 umístěn v pouzdru

28. Na vyobrazení je vidět, že těsnění 68 rozděluje hlavní průchod 36 na první dutinu nebo komoru 39 a druhou dutinu nebo komoru 41. První komora 39 zaujímá prostor mezi koncovou zátkou 40 a druhým koncem 52 pístu 42, jakož i prostor, kteiý v pístu vytváří dutina 72. Druhá komora 41 zaujímá ten prostor od těsnění 68 k prvnímu konci 30 pouzdra 28, kletý píst neobsazuje.

Na obr. 11 a 12 je vidět, že píst se může přemisťovat z první nebo „nestlačené“ polohy, v níž je kuželovitá přechodová část 62 ve styku s výstupkem 48 a první konec 50 pístu 42

postupuje vnějším směrem k prvnímu konci 30 pouzdra 28, do druhé nebo „stlačené“ polohy, ve které se píst 42 pohybuje směrem ke druhému konci 32 pouzdra 28.

Pro účely pružícího tlačení pístu 42 do jeho první polohy je ventil vybaven pružinovými prostředky. Tyto prostředky výhodně obsahují pružinu 70. Pružina 70 má podobu spirálové pružiny, přičemž její první konec je ve styku se zátkou a druhý konec je ve styku s pístem 42 tím způsobem, že se výhodně umisťuje do dutiny 70 a opírá se do výstupku, kteiý je vytvořen změnou průměru pístu.

První komora 39 je naplněna vzduchem. V zájmu přizpůsobení se pohybu pístu 42 směrem ke druhému konci 32 pouzdra 28 je skrze koncová zátku 40 vytvořen vzduchový průchod 75 (viz také obr. 5). Vzduchový průchod 75 vede z ventilu 20 skrze zátku 40 do okolního ovzduší, což umožňuje proudění vzduchu do komoty 39 a ven z komoiy 39.

Odbočka 33 vystupuje celkově kolmo ze zbytku pouzdra 28 mezi jeho prvním koncem 30 a druhým koncem 32- Odbočka 33 je celkově vymezena válcovitou stěnou 78, která je vyvedena vnějším směrem ze stěny, jež vymezuje hlavní část pouzdra 28. Stěna 78 vymezuje odbočkový průchod 38.

Na obr. 7 a obr. 11 a 12 je nejlépe vidět, že kolem odbočky pouzdra 28 je umístěna objímka 78 se závitem. Objímka 78 má vnitřní průměr, který je větší než vnější průměr stěny 76. Ve skutečnosti je vnitřní průměr natolik velký, aby vymezoval prostor mezi stěnou 78 a objímkou 78, do níž se může vsunovat konec trubičky nebo jiné součásti.

Objímka 78 se výhodně připojuje ke stěně 76. Jak je předvedeno na obr. 7 a 9 až 12, vnější povrch objímky 78 má určitý počet zářezů 80, které plní pomocný účel tehdy, když uživatel manipuluje s objímkou.

S odkazem na příslušná vyobrazení bude nyní proveden podrobný popis činnosti ventilu

20. Uživatel nejdříve připojuje první lékařský nástroj 21 k odbočkovému otvoru 35 na třetím konci 34. Pokud je tímto prvním lékařským nástrojem 21 již zmiňovaný typ nástroje, pak se konec trubičky 23 mající na sobě konektor vede nad stěnou 76 mezi vnějškem stěny a vnitřkem objímky 78. Konektor se výhodně připojuje sešroubováním s objímkou 78, aby byla spolehlivě zajištěna jeho poloha.

Poté uživatel připojuje druhý lékařský nástroj 26 k prvnímu otvoru 31 ventilu 20. Je výhodné, že tento druhý lékařský nástroj má tupý hrot 37 kanyly umístěn v konektoru 27, který

44 «4 « 4 4 4 4

4 4« 4 4

4 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4

44 44 • *

444

má připojovací prostředky, jež funkčně odpovídají závitům nebo jiným připojovacím prostředkům nacházejícím se na pouzdru 28.

Uživatel zasunuje hrot 37 kanyly tak dlouho, dokud se nedostane do styku s koncovým povrchem 56 pístu 42. Tím, jak uživatel dále zasunuje nástroj, dochází ke stlačování pístu 42 ve směru ke druhému konci 32 pouzdra 28 se současným stlačováním pružiny 70. Vzduch v průchodu 36 mezi koncovou zátkou 40 a pístem 42 a v dutině 72 v pístu se vytlačuje skrze vzduchový průchod 75 vytvořený v koncové zátce 40.

Jakmile se konektor 27 nástroje 26 dostane k prvnímu konci 30 pouzdra 28, uživatel připevňuje tento konektor k pouzdru 28, čímž je vytvořeno bezpečné připojení. Takové připojení nástroje 26 k ventilu 20 je předvedeno na obr. 12.

Je-li píst v této poloze, pak je vytvořena průtoková dráha od druhého lékařského nástroje 26 (a přes trubičku 29 ze váčku 24 s nitrožilní výživou v provedení nakresleném na obr. 1) skrze ventil 20 do prvního lékařského nástroje 21 ( a prostřednictvím katétru 22 do těla pacienta). Tekutina proudí skrze hrot 37 kanyly podél prvního konce 54 pístu 42 do druhé komory 41, jež vymezuje prostor mezi pístem 42 a vnitřním povrchem pouzdra 28 včetně prostoru ve vyhloubeních 64- Celkový objem tekutiny ve ventilu 20 v podmínkách připojení druhého lékařského nástroje a zaplnění druhé komory 41 tekutinou lze označit jako objemové množství VI.

Těsnění 68 znemožňuje pronikání tekutiny za druhý konec 52 pístu +2 do první komory 39. V důsledku toho je tekutina proudící z druhého lékařského nástroje 26 do ventilu 20 přinucena změnit směr a proudit do odbočkového průchodu 38 a dále do tubičky 23 vedoucí k pacientovi.

Při odpojování druhého lékařského nástroje 26 od ventilu 20 je nejdůležitější to, že ventil 20 řídí proudění tekutiny směrem k prvnímu lékařskému nástroji skrze odbočkový průchod 38. Po odpojení druhého lékařského nástroje 26 tlačí pružina 70 píst 42 směrem k prvnímu konci 30 pouzdra 28. Při svém kluzném pohybu tímto směrem prochází píst 42 skrze nejužší část průchodu 36 v blízkosti prvního konce 30 pouzdra 28. Tento pohyb způsobuje zmenšování celkového objemu tekutiny nebo prostoru ve druhé komoře 41 mezi pístem 42 a pouzdrem 28. Poté, kdy se kuželovitá přechodová část 62 pístu 42 opře do výstupku 48, zastavuje píst svůj pohyb a objem tekutiny ve ventilu 20 vykazuje minimální objemové množství V2.

• · · ·

- 12Vzhledem k tomu, že po odpojení druhého lékařského nástroje 26 se objem tekutiny ve ventilu 20 zmenšuje, musí se určité množství tekutiny v pouzdru 28 přemístit. Tato tekutina vytéká podle vyhloubení 64 a dále pokračuje do odbočkového průchodu 38 směrem k pacientovi, přičemž celkový objem Vn (přemístěný objem) tekutiny proudící „pozitivním“ směrem se rovná rozdílu mezi maximálním objemem Vl a minimálním objemem V2 (což lze vyjádřit vztahem Vd = Vl mínus V2).

Když je píst 42 v takto nastavené poloze, ventil 20 znemožňuje pozdější protékání tekutiny z prvního lékařského nástroje zpět skrze ventil 20, protože píst uzavírá celý průchod 36 poblíž prvního konce 30 pouzdra 28. Takto se například odvrací nebezpečí toho, že tlak krve * pacienta by vtlačoval jeho krev do ventilu a dále za první část 31Kromě vytváření pozitivního proudění má ventil 20 podle přihlašovaného vynálezu několik dalších význačných výhod. Za prvé, lékařské ventily mají v řadě případů oblast, která obsahuje tekutinu a ve které může tato tekutina setrvávat bez pohybu. Setrvávání tekutiny bez pohybuje nežádoucí, protože takový stav může vytvářet podmínky pro množení bakterií a pro vznik dalších problémů.

Ventil 20 podle přihlašovaného vynálezu má oblast obsahující tekutinu mezi pístem 42 a stěnou pouzdra 28, která vymezuje hlavní průchod 36. Tento celkově kruhový prostor se vyplachuje vždy, když horní konec 50 pístu 42 provádí vypuzování tekutiny.

Další znak přihlašovaného vynálezu spočívá vtom, že koncový povrch 56 prvního konce 50 pístu 42 je hladký. To umožňuje uživateli ventilu 20 vytírat povrch pro styk s kanylou před připojením lékařského nástroje k prvnímu otvoru 31 ventilu. Toto vytírání se může provádět s použitím lékařského lihu nebo jiného podobného desinfekčního prostředku, který slouží jako prevence proti pronikání bakterií a podobně do systému pro vedení tekutiny skrze ventil 20.

Nyní je jasné, že ventil 20 obsahuje jak prostředky pro zmenšování objemu tekutiny nebo jeho vnitřního prostoru po odpojení druhého lékařského nástroje 26 (tj. v případě zmenšování objemu komoiy nebo dutiny 41), tak i prostředky pro vytváření cesty pro vedení tekutiny skrze ventil 20 po připojení druhého lékařského nástroje 26 a pro uzavírání této cesty po odpojení řečeného nástroje. V tomto prvním provedení jsou uvedené prostředky obsaženy v jediném pístu 42.

• · · · · · · · ft · • ft ftft ··· · ft • ·· «ftft · · ftft · ···· ·· · ftft • · ftft ·· ·«· ··

- 13Na obr. 18 a 19 je ukázáno druhé provedení ventilu 120 podle přihlašovaného vynálezu. Jak je na vyobrazení vidět, tento ventil 120 obsahuje pouzdro 128, které se podobá pouzdru již popsaného ventilu 20, avšak s výjimkou toho, že délka tohoto pouzdra je kratší mezi prvním koncem 128 a druhým koncem 130, neboť píst 143 ventilu 120 je rovněž kratší.

Z vyobrazení lze vypozorovat, že první konec 130 vymezuje první část 131, zatímco opačný konec 132 je uzavřen. Odbočka 133 vede ke třetímu konci 134, který vymezuje odbočkový otvor 135.

Hlavní průchod 136 vede od prvního konce 130 ke druhému konci 132 pouzdra. Hlavní průchod 136 je vymezen vnitřním povrchem stěny pouzdra 128. Hlavni průchod 136 má celkově válcovitý tvar a v tomto provedení nemá žádné výstupky nebo stupňování.

Odbočkový průchod 138 se odklání kolmo od hlavního průchodu 138 mezi prvním koncem 130 a druhým koncem 132 pouzdra 128. Odbočkový průchod 138 je výhodně vymezen stěnou 176. Odbočkový průchod 138 má celkově válcovitý tvar.

Píst 142 je pohyblivě umístěn v průchodu 136 pouzdra 128. Píst 142 má těleso 169, které má celkově válcovitý tvar a má první konec 150 a 152. První konec 150 vymezuje hlavu 154 mající šikmý povrch. V tomto provedení se píst 142 podobá pístu podle prvního provedení, avšak rozdíl je v tom, že píst 142 je podstatně kratší a nemá úseky s rozdílnými průměry.

Mezi prvním koncem 150 a druhém koncem 152 tělesa 160 je vytvořena drážka 166. Jak je na vyobrazení vidět, do této drážky 166 pístu 142 se umisťuje těsnění 168. Toto těsnění rozděluje průchod 136 v pouzdru 128 na první komoru 139 a druhou komoru 141.

V tělese 160 pístu 142 je vytvořeno vyhloubení nebo dutina 172, která vede do vnitřku pístu 142 od druhého konce 152. Ve vyhloubení 172 je umístěn první konec pružiny 170, která končí na druhém konci 132 pouzdra 128 a svým pružícím účinkem tlačí píst 142 směrem k prvnímu konci 130 pouzdra 128.

V druhém konci 132 pouzdra 128 je vytvořen vzduchový průchod 175. Tento vzduchový průchod 175 umožňuje proudění vzduchu mezi první komorou 139 a prostředím v okolí pouzdra 128.

Poblíž prvního konce 130 pouzdra 128 je umístěno těsnění 182, v němž se nachází předem vytvořený průchozí vstup. Těsnění 182 má celkově kruhový tvar, který vyhovuje pro účely umístění tohoto těsnění 182 do průchodu 136, a výhodně obsahuje předem vytvořený e · • ·

-14průchozí vstup 184, skrze který se může zavádět hrot lékařského nástroje. Těsnění 182 se výhodně zhotovuje z pružného materiálu, který se přirozeně navrací do původního stavu (do opětného utěsnění) tak, jak je to znázorněno na obr. 18, na němž je průchozí vstup 184 utěsněn a znemožňuje jakékoli pronikání tekutiny.

Stejně jako v prvním provedení se objímka 178 umisťuje kolem stěny 178 vymezující odbočku 133 pouzdra 128. Objímka 178 má na svém vnitřním povrchu výhodně vytvořeny závity 179.

S odkazem na obr. 18 a 19 bude nyní proveden popis činností ventilu 120. Uživatel nejdříve připojuje první lékařský nástroj (není předveden, avšak tento nástroj se může podobat nástroji předvedenému na obr. 1) k odbočkovému otvoru 135 na třetím konci 134- Pokud je tímto prvním lékařským nástrojem již zmiňovaný typ nástroje, pak se volný konec trubičky vede nad stěnou 176 mezi vnějškem stěny a vnitřkem objímky 178. Poté uživatel připojuje druhý lékařský nástroj 126 k prvnímu otvoru 131 ventilu 120. Je výhodné, že tento druhý lékařský nástroj má tupý kanylový hrot 137.

Uživatel zasunuje hrot 137 kanyly tak dlouho, dokud se nedostane do styku s koncovým povrchem 156 pístu 142. Tím, jak uživatel dále zasunuje nástroj, dochází ke stlačování pístu 142 ve směru ke druhému konci 132 pouzdra 128 se současným stlačováním pružiny 170. Vzduch v první komoře 139 mezi koncovou zátkou 140 a pístem 142 a v dutině 172 v pístu se vytlačuje skrze vzduchový průchod 175 vytvořený v koncové zátce 140.

Je-li píst 142 v této poloze (která je předvedena na obr. 19), pak je vytvořena průtoková dráha od druhého lékařského nástroje 126 (a přes trubičku ze váčku s nitrožilní výživou) skrze ventil 120 do prvního lékařského nástroje ( a prostřednictvím katétru do těla pacienta). Celkový objem tekutiny ve ventilu 120 v podmínkách připojení druhého lékařského nástroje a zaplnění druhé komoty 141 tekutinou lze označit jako objemové množství VI.

Těsnění 168 znemožňuje pronikání tekutiny do první komoiy 139. V důsledku toho je tekutina proudící z druhého lékařského nástroje 126 do druhé komory 141 přinucena změnit směr a proudit do odbočkového průchodu 138 a dále do tubičky vedoucí k pacientovi.

Při odpojování druhého lékařského nástroje 126 od ventilu 120 je nejdůležitější to, že ventil 120 řídí proudění tekutiny směrem k prvnímu lékařskému nástroji skrze odbočkový průchod 138. Po odpojení druhého lékařského nástroje 126 tlačí pružina 170 píst 142 směrem k prvnímu konci 130 pouzdra 128. Tento pohyb pístu 142 způsobuje zmenšování celkového

• β · · · • · · · · ·

-15··· ·· objemu tekutiny nebo prostoru ve druhé komoře 141 mezi pístem 142 a pouzdrem 182 u prvního konce 130 pouzdra 128. Poté, kdy se píst 142 střetne s těsněním 182, zastavuje píst svůj pohyb a objem tekutiny ve ventilu 120 vykazuje minimální objemové množství V2.

Vzhledem k tomu, že po odpojení druhého lékařského nástroje 126 se objem tekutiny ve ventilu 120 zmenšuje, musí se určité množství tekutiny v pouzdru 128 přemístit. Tato tekutina vytéká přes odbočkový průchod 138 směrem k pacientovi, přičemž celkový objem tekutiny proudící „pozitivním“ směrem se rovná rozdílu, který lze vyjádřit jako maximální objem VI mínus minimální objem V2.

Po vyjmutí hrotu 137 znemožňuje ventil 120 další protékání tekutiny z prvního lékařského nástroje zpět skrze ventil 120, protože průchozí vstup 184 v těsnění 182 je znovu utěsněn a uzavírá průchod 136 poblíž prvního konce 130 pouzdra 128.

Kromě vytváření pozitivního proudění má ventil 120 podle přihlašovaného vynalezu další výhody. Opět jako v případe prvního provedení má tento ventil 120 oblast obsahující tekutinu mezi pístem 142 a pouzdrem 128, které vymezuje hlavní průchod 136. Tento prostor se vyplachuje pokaždé, když se tekutina vypuzuje od horního konce 150 pístu 142.

Při pronikání skrze těsnění 182 lze výhodně používat jehlu namísto tupého hrotu 137 kanyly. V takovém případě se nemusí v těsnění 182 předem vytvářet průchozí vstup 184, neboť pružnost těsnění 182 výhodně obnovuje utěsnění po odstranění jehly.

Nyní může být jasné, že po odstranění druhého lékařského nástroje jsou prostředky pro volitelné vytváření dráhy proudění tekutiny skrze ventil 120 a prostředky pro zmenšování prostoru obsahujícího tekutinu ve ventilu 20 jsou odděleny. V tomto provedení mají prostředky pro volené vytváření dráhy proudění tekutiny podobu těsnění 184, zatímco prostředky pro zmenšování prostoru obsahujícího tekutinu mají podobu pružícího pístu 142.

Na obr. 20 a 21 je ukázáno třetí provedení ventilu 220 podle přihlašovaného vynálezu. Jak je na vyobrazení vidět, tento ventil 220 obsahuje pouzdro 228. Toto pouzdro 228 je celkově válcovité těleso mající první konec 230, který vymezuje první otvor 231, a opačný, druhý konec 232.

Hlavní průchod 236 vede od prvního konce 230 ke druhému konci 232 pouzdra. Hlavní průchod 236 je vymezen vnitřním povrchem stěny pouzdra 228. Hlavní průchod 236 má v průřezu celkově válcovitý tvar. Prodloužený průchod 238 s menším průměrem vede od hlavního průchodu 236 ke druhému konci 232 ventilu 220, přičemž tento průchod 238 je

- 16·* ·· ·· · ·· • · · · · · ·« ·· • · ·· · · · · · • ·· « · · · · · · φ • · · · ·« · ·· • · ♦· · · · · · ·· částečně vymezen stěnou 276. Kolem vnějšku stěny 276 je umístěna objímka 278. Objímka 278 má na svém vnitřním povrchu výhodně vytvořeny závity 279.

Píst 242 je pohyblivě umístěn uvnitř průchodu 236 pouzdra 228. Píst 242 má těleso 260 mající celkově kruhový první konec nebo hlavu 250. Z obvodu hlavy 250 vystupuje vnějším směrem příruba nebo obruba 255. V hlavě 250 pístu 242 ventilu 220 je vytvořen určitý počet průchodů 257.

Mezi pístem 242 a výstupkem 261 tvořeným stěnou pouzdra 238 je u průsečíku dvou částí průchodu 236 majících rozdílné průměty umístěna pružící součást 270. Tato pružící součást 270 je výhodně kruhová, stlačitelná a je celkově zhotovena z materiálu s uzavřenými buňkami, jako je například pěna a podobně.

Poblíž prvního konce 230 pouzdra 228 je umístěno těsnění 282, v němž se nachází předem vytvořený průchozí vstup. Těsnění 282 má celkově kruhový tvar, kteiý vyhovuje pro účely umístění tohoto těsnění 282 do průchodu 236, a výhodně obsahuje předem vytvořený průchozí vstup 284, skrze který se může zavádět hrot lékařského nástroje. Těsnění 282 se výhodně zhotovuje z pružného materiálu, který se navrací do nestlačeného původního stavu, kteiý je předveden na obr. 20, čímž se průchozí vstup 284 utěsňuje a znemožňuje jakékoli pronikání tekutiny.

S odkazem na obr. 20 a 21 bude nyní proveden popis činnosti ventilu 220. Uživatel nejdříve připojuje první lékařský nástroj (není předveden, avšak tento nástroj se může podobat nástroji předvedenému na obr. 1) ke druhému konci 232. Pokud je tímto prvním lékařským nástrojem již zmiňovaný typ nástroje, pak se volný konec trubičky vede nad stěnou 276 mezí vnějškem stěny a vnitřkem objímky 278. Poté uživatel připojuje druhý lékařský nástroj 226 k prvnímu otvoru 231 ventilu 220. Je výhodné, že tento druhý lékařský nástroj má tupý kanylový hrot 237.

Uživatel zasunuje hrot 237 kanyly tak dlouho, dokud se nedostane do styku s koncovým povrchem 256 pístu 242. Tím, jak uživatel dále zasunuje nástroj, dochází ke stlačování pístu 242 ve směru ke druhému konci 232 pouzdra 228 se současným stlačováním kruhové pružící součásti 270.

Je-li píst 242 v této poloze (která je předvedena na obr. 21), pak je vytvořena průtoková dráha od druhého lékařského nástroje 226 (a přes trubičku ze váčku s nitrožilní výživou) skrze ventil 220 do prvního lékařského nástroje (a prostřednictvím katétru do těla pacienta). Tekutina

protéká skrze hrot 237 kanyly přes průchody 257 do průchodu 236. Tekutina navíc zaplňuje prostor 241 mezi těsněním 282 a pístem 242. Celkový objem tekutiny ve ventilu 220 v podmínkách přípojem druhého lékařského nástroje lze označit jako objemové množství VI.

Při odpojování druhého lékařského nástroje 226 od ventilu 220 je nejdůležitější to, že ventil 220 řídí proudění tekutiny směrem k prvnímu lékařskému nástroji skrze vývodní průchod 238. Po odpojení druhého lékařského nástroje 226 tlačí pružící součást 270 píst 242 směrem k prvnímu konci 230 pouzdra 228. Toto způsobuje zmenšování celkového objemu tekutiny v pouzdru 228. Poté, kdy se píst 242 střetne s těsněním 282, zastavuje píst svůj pohyb a objem tekutiny ve ventilu 220 vykazuje minimální objemové množství V2.

Vzhledem k tomu, že po odpojení druhého lékařského nástroje 226 se objem tekutiny ve ventilu 220 zmenšuje, musí se určité množství tekutiny v pouzdru 228 přemístit. Tato tekutina vytéká přes vývodní průchod 238 směrem k pacientovi, přičemž celkový objem tekutiny proudící „pozitivním“ směrem se rovná rozdílu, který lze vyjádřit jako maximální objem VI mínus minimální objem V2.

Po vyjmutí hrotu 237 znemožňuje ventil 220 další protékání tekutiny z prvního lékařského nástroje zpět skrze ventil 220, protože průchozí vstup 284 v těsnění 282 je znovu utěsněn a uzavírá průchod 236 poblíž prvního konce 230 pouzdra 228.

Kromě vytváření pozitivního proudění má ventil 220 podle přihlašovaného vynálezu další výhody. Opět jako v případě prvního provedení má tento ventil 220 oblast obsahující tekutinu mezi pístem 242 a pouzdrem 228, které vymezuje hlavní průchod 236. Tento prostor se vyplachuje pokaždé, když se tekutina vypuzuje od horního konce 250 pístu 242.

Další výhoda je v tom, že přímá průchozí dráha toku tekutiny od prvního konce 230 ke druhému konci 232 znemožňuje vytváření oblastí, v nichž by tekutina setrvávala bez pohybu.

Na obr. 22 a 23 je ukázáno čtvrté provedení ventilu 320 podle přihlašovaného vynálezu. Tento ventil 320 obsahuje pouzdro 328, které podobně jako pouzdro 228 podle třetího provedení má celkově válcovitý tvar. Pouzdro 328 má první konec 330, který vymezuje první otvor 331, a druhý konec 332, jenž vymezuje druhý otvor 335. Průchod 336 vede skrze pouzdro 328 od konce ke konci.

Píst 342 je pohyblivě umístěn uvnitř průchodu 336. Píst 342 má celkově kruhovou hlavu 354 s přírubou nebo obruba 355, jež se obvodově rozšiřuje směrem dolů kolem vnějšího okraje hlavy 354. V hlavě 354 pístu 342 je vytvořen přinejmenším jeden průchozí otvor 357.

9 ·« ·· • «99 9 9 9 • · ·· · 9 • 9 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 • · 9 9 9 9 9

-18Uvnitř pouzdra 328 je mezi pístem 342 a druhým koncem 332 umístěna pružící součást 370. Jak je na vyobrazení předvedeno, tato pružící součást 370 je výhodně kruhová, pružná a má v průřezu tvar „C“ s uzavřenou vnitrní stranou a otevřenou vnější stranou.

Pružící součást 370 spolupracuje s vnitřním povrchem pouzdra 328 při vymezování komoiy 339, která je utěsněna od průchodu 336. Ve stěně pouzdra je vytvořen jeden nebo několik vzduchových otvorů 375, které umožňují proudění vzduchu mezi komorou 339 a okolním ovzduším.

V tomto provedení objímka 378 obklopuje stěnu 376, která tvoří jeden celek se zbytkem pouzdra 328. Objímka 378 má na svém vnitřním povrchu vytvořeny závity 379, které se používají pro sešroubování se závity vytvořenými na konektoru lékařského nástroje.

Poblíž prvního konce 330 pouzdra 328 je umístěno těsnění 382. Těsnění 382 výhodně volitelně zakrývá nebo utěsňuje průchod 336 uvnitř pouzdra 328. V těsnění 382 se nachází předem vytvořený průchozí vstup 384, který je uzavřen tak, jak je to předvedeno na obr. 22, a to tehdy, když je těsnění v nestlačeném stavu.

Použití ventilu 320 podle tohoto provedení je následující. Uživatel nejdříve připojuje první lékařský nástroj (viz obr. 1) k otvoru 335 u druhého konce 334 pouzdra 328. Pokud je tímto prvním lékařským nástrojem již zmiňovaný typ nástroje, pak se volný konec trubičky vede nad stěnou 376 mezí vnějškem stěny a vnitřkem objímky 378.

Poté uživatel připojuje druhý lékařský nástroj 326 k prvnímu otvoru 331 ventilu 320. Je výhodné, že tento druhý lékařský nástroj má tupý kanylový hrot 337. Uživatel zasunuje hrot 337 kanyly skrze průchozí vstup 384 v těsnění 382 tak dlouho, dokud se nedostane do styku s koncovým povrchem 354 pístu 342. Tím, jak uživatel dále zasunuje nástroj, dochází ke stlačování pístu 342 ve směru ke druhému konci 332 pouzdra 328 se současným stlačováním pružící součásti 370 radiálně vnějším směrem. Vzduch nacházející se v komoře 339 se vytlačuje skrze vzduchové otvory 375 ve stěně pouzdra 328 do okolního ovzduší.

Je-li píst 342 v této poloze, pak je vytvořena průtoková dráha od druhého lékařského nástroje skrze ventil 320 do prvního lékařského nástroje. Tekutina protéká skrze hrot 337 kanyly přes průchod 357 v prvním konci 354 pístu 342 do průchodu 336. Celkový objem tekutiny ve ventilu 320 v podmínkách připojení druhého lékařského nástroje, naplnění průchodu 336 tekutinou a stlačení pružící součásti lze označit jako objemové množství VI.

- 19Při odpojování druhého lékařského nástroje 326 od ventilu 320 je nejdůležitější to, že ventil 320 řídí proudění tekutiny směrem k prvnímu lékařskému nástroji skrze druhý otvor 335. Po odpojení druhého lékařského nástroje 326 tlačí pružící součást 370 píst 342 směrem k prvnímu konci 330 pouzdra 328.

Při odpojování druhého lékařského nástroje 326 od ventilu 320 je nejdůležitější to, že ventil 320 řídí proudění tekutiny směrem k prvnímu lékařskému nástroji skrze druhý otvor 335. Po odpojení druhého lékařského nástroje 326 tlačí pružící součást 370 píst 342 směrem k prvnímu konci 330 pouzdra 328.

Současně se pružící součást 370 rozpíná směrem dovnitř, což způsobuje zmenšování celkového objemu tekutiny v průchodu 336 mezi pístem 342 a druhým koncem 332 pouzdra 328. Poté, kdy se píst 342 přemístí směrem vzhůru do bodu, v němž se střetává s těsněním 382, končí píst svůj pohyb a objem tekutiny ve ventilu 320 vykazuje minimální množství V2.

Vzhledem k tomu, že po odpojení druhého lékařského nástroje 326 se objem tekutiny ve ventilu 320 zmenšuje, musí se určité množství tekutiny v pouzdru 328 přemístit. Tato tekutina vytéká skrze průchod 336 směrem k pacientovi, přičemž celkový objem tekutiny proudící „pozitivním“ směrem se rovná rozdílu, který lze vyjádřit jako maximální objem VI mínus minimální objem V2.

Po vyjmutí hrotu 337 znemožňuje ventil 320 další protékání tekutiny z prvního lékařského nástroje zpětným směrem, protože těsnění 382 utěsňuje průchod 336 poblíž prvního konce 330 pouzdra 328.

Kromě vytváření pozitivního proudění má ventil 320 podle přihlašovaného vynálezu další výhody. Setrvávání tekutiny bez pohybu je ve celkově znemožněno, protože dráha toku tekutiny skrze pouzdro 328 je celkově přímá.

Na obr. 24 a 25 je ukázáno páté provedení ventilu 420 podle přihlašovaného vynálezu. Tento ventil 420 obsahuje pouzdro 428, které je celkově stejné jako předchozí pouzdro 328 ventilu 320 popsané v souvislosti s obr. 22 a 23 a které má první konec 430, jenž vymezuje první otvor 431, a druhý konec 432, jenž vymezuje druhý otvor 435. Průchod 436 vede skrze pouzdro 428 od prvního konce 430 ke druhému konci 432.

Stejně jako v případě předcházejícího provedení lze uvést, že stěna 476 vymezuje část 436 průchodu poblíž druhého konce 435. Na stěně 476 se umísťuje objímka 478, která má v sobě vytvořen určitý počet vnitřních závitů 479.

• ·

• · · · · · · • · · · · · • · · · · · · • · · « · · • · «· · · ·

-20Stejně tak jako v případě předchozího provedení je v blízkosti prvního konce 430 pouzdra 428 umístěno těsnění 482, v němž je předem vytvořen průchozí vstup 484.

V tomto provedení má pružící součást 470 tvar obručové, pružné součásti mající dutý vnitřek 471. Vnitřek 471 součásti 470 je v průchozím propojení s vnějškem pouzdra 428 prostřednictvím jednoho nebo několika vzduchových průchodů 475. Součást 470 je však propojena s průchody 475 takovým způsobem, aby vzduch procházející skrze průchody 475 dovnitř nebo ven ze součásti 470 nemohl pronikat do průchodu 436.

Na rozdíl od přímočarého, axiálního pohybu, který vykonával píst v předcházejících provedeních, se v tomto provedení dvojice pístů 442, 443 pohybuje radiálním směrem. Každý píst 442, 443 výhodně obsahuje hlavu 450 a základ 452 mající tvar poloviny kruhu. Vzpřímeně postavená stěna 455 propojuje hlavu 450 a základ 452 každého pístu 442, 443 takovým způsobem, aby hlava a základna mohly být nasměrovány radiálně vnějším směrem kolem části pružící součásti 470. Je výhodné, že hlava 450 každého pístu 442, 443 má zešikmenou oblast 453 a tato oblast 453 na pístech 442, 443 spolupracuje při vytváření vodiče tak, jak to bude popsáno podrobněji v dalším textu.

Písty 442, 443 jsou umístěny tak, aby se jejich stěny 455 v normální poloze o sebe opíraly tak, jak je předvedeno na obr. 24. Prsty 442, 443 jsou rovněž upraveny pro radiální pohyb vnějším směrem tehdy, když se lékařský nástroj vtlačuje mezi ně tak, jak je to názorně předvedeno na obr. 25.

Použití ventilu 420 podle tohoto provedení je následující. Uživatel nejdříve připojuje první lékařský nástroj (viz obr. 1) k otvoru 435 u druhého konce 432 pouzdra 428. Pokud je tímto prvním lékařským nástrojem již zmiňovaný typ nástroje, pak se volný konec trubičky vede nad stěnou 476 mezi vnějškem stěny a vnitřkem objímky 478.

Poté uživatel připojuje druhý lékařský nástroj 426 k prvnímu otvoru 431 ventilu 420. Je výhodné, že tento druhý lékařský nástroj má tupý kanylový hrot 437. Uživatel zasunuje hrot 437 kanyly skrze průchozí vstup 484 v těsnění 482 tak dlouho, dokud se nedostane do styku s hlavou 450 každého prstu 442, 443. Tím, jak uživatel dále zasunuje nástroj, dochází ke otlačování pístů 442 a 443 radiálně vnějším směrem od sebe se současným stlačováním pružící součásti 470. Vzduch nacházející se v dutém vnitřku 471 pružicí součásti se vytlačuje skrze vzduchové otvory 475 ve stěně pouzdra 428 do okolního ovzduší.

-21 φφ φφ φ · φ φφφ φφφφ φφφ • ·· · · · · · • φ · φ φ φ φ φφ · • •Φ φ · φ ·· φφ φφ φφφ φ φ φ

V takové situaci je vytvořena průtoková dráha od druhého lékařského nástroje 426 skrze ventil 420 do prvního lékařského nástroje. Tekutina protéká skrze hrot 437 kanyly přes průchod 357 do průchodu 436. Celkový objem tekutiny ve ventilu 420 v podmínkách připojení druhého lékařského nástroje, naplnění průchodu 436 tekutinou a stlačení pružící součásti 470 lze označit jako objemové množství Vl.

Při odpojování druhého lékařského nástroje 426 od ventilu 420 je nejdůležitější to, že ventil 420 řídí proudění tekutiny směrem k prvnímu lékařskému nástroji skrze druhý otvor 435. Po odpojení druhého lékařského nástroje 426 tlačí pružící součást 470 písty 442, 443 radiálně směrem dovnitř do polohy, která je předvedena na obr. 24.

Současně se pružící součást 470 rozpíná směrem dovnitř, což způsobuje zmenšování celkového objemu tekutiny v průchodu 436 mezi pístem 442 a druhým koncem 432 pouzdra 428. Poté, kdy se písty 442 a 443 vzájemně střetnou, zastaví svůj pohyb a výsledný objem tekutiny ve ventilu 420 vykazuje minimální množství V2.

Vzhledem k tomu, že po odpojení druhého lékařského nástroje 426 se objem tekutiny ve ventilu 420 zmenšuje, musí se určité množství tekutiny v pouzdru 428 přemístit. Tato tekutina vytéká skrze průchod 436 směrem k pacientovi, přičemž celkový objem tekutiny proudící „pozitivním“ směrem se rovná rozdílu, kteiý lze vyjádřit jako maximální objem Vl mínus minimální objem V2.

Po vyjmutí hrotu 437 nástroje 426 znemožňuje ventil 420 další protékání tekutiny z prvního lékařského nástroje zpětným směrem, protože těsnění 482 utěsňuje průchod 436 poblíž prvního konce 430 pouzdra 428.

Kromě vytváření pozitivního proudění má ventil 420 podle přihlašovaného vynálezu další výhody. Setrvávání tekutiny bez pohybu je ve celkově znemožněno, protože dráha toku tekutiny skrze pouzdro 428 je celkově přímá.

Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude zřejmé, že existuje možnost úplatném více než dvou vzájemně spolupracujících pístů pro účely vykonávání vysvětlené funkce, jako jsou tři nebo čtyři písty ve tvaru „koláče“.

Na obr. 26 a 27 je ukázáno šesté provedení ventilu 520 podle přihlašovaného vynálezu. Toto provedení ventilu 520 se podobá prvnímu provedení ventilu 20 s výjimkou toho, že ventil 520 je přizpůsoben tak, aby se mohl používat v přímém průtokovém konstrukčním uspořádání, které se podobá uspořádání popsanému v souvislosti s předchozím, pátým provedením.

9 9 9

I · · <

» · ·· » · · β » 9 9 «

9 9 9

Ventil 520 podle tohoto šestého provedení obsahuje pouzdro 528, které má celkově válcovitý tvar. Pouzdro 528 má první konec 530, ktetý vymezuje první otvor 531, a druhý konec 532, jenž vymezuje druhý otvor 535. Průchod 536 vede skrze pouzdro 528 od konce ke konci.

Píst 542 je pohybEvě umístěn uvnitř průchodu 536. Píst 542 má celkově kruhovou hlavu 554 s trubkovitou částí 555, která vede od hlavy 554 středem ventilu ve směru proudění. Od jednoho konce k druhému konci prochází vnitřkem pouzdra 528 průchod 536.

Pružina 570 nebo jiný prostředek pro vyvolávání pružících účinků je umístěn v pouzdru 528 mezi hlavou 554 pístu 542 a výstupkem 561 vytvořeným v průchodu 536 uvnitř pouzdra 528 mezi prvním koncem 530 a druhým koncem 532.

V drážce vytvořené v obvodovém povrchu hlavy 554 pístu 542 je umístěno těsnění 568. Podobné těsnění 569 je umístěno kolem kruhového úseku 555 v bHzkosti jeho konce, který je opačný ve vztahu k poloze hlavy 554. Těsnění 568, 569 utěsňují část průchodu 356 čímž vymezují utěsněnou, vzduch obsahující komoru 539.

Ve stěně pouzdra je vytvořen jeden nebo několik vzduchových otvorů 575, které umožňují proudění vzduchu mezi komorou 539 a okolním ovzduším.

Objímka 578 a stěnová část 576 tvoří jeden celek se zbytkem pouzdra, přičemž stěna 576 vymezuje průchod 536 u druhého konce 532. Objímka 578 má na svém vnitřním povrchu vytvořeny závity 579, které se používají pro sešroubování se závity vytvořenými na konektoru lékařského nástroje.

PobEž prvního konce 530 pouzdra 528 je umístěno těsnění 582. Těsnění 582 výhodně zakrývá nebo utěsňuje průchod 536 uvnitř pouzdra 528. V těsnění 582 se nachází předem vytvořený průchozí vstup 584, který je uzavřen tak, jak je to předvedeno na obr. 26, a to tehdy, když je těsnění v nestlačeném stavu.

Použití ventilu 520 podle tohoto provedení je následující. Uživatel nejdříve připojuje první lékařský nástroj (viz obr. 1) k otvoru 535 u druhého konce 532 pouzdra 528. Pokud je tímto prvním lékařským nástrojem již zmiňovaný typ nástroje, pak se vohiý konec trubičky vede nad stěnou 576 mezi vnějškem stěny a vnitřkem objímky 578.

Poté uživatel připojuje druhý lékařský nástroj 526 k prvnímu otvoru 531 ventilu 520. Je výhodné, že tento druhý lékařský nástroj má tupý kanylový hrot 537. Uživatel zasunuje hrot 537 kanyly skrze průchozí vstup 584 v těsnění 582 tak dlouho, dokud se nedostane do styku

-23s hlavou 554 pístu 542. Tím, jak uživatel dále zasunuje nástroj, dochází ke stlačování pístu 542 ve směru ke druhému konci 532 pouzdra 528 se současným stlačováním pružící součásti 570. Vzduch nacházející se v komoře 539 se vytlačuje skrze vzduchové otvory 575 ve stěně pouzdra 528 do okolního ovzduší.

Je-li píst 542 v této poloze (která je předvedena na obr. 27), pak je vytvořena průtoková dráha od druhého lékařského nástroje skrze ventil 520 do prvního lékařského nástroje. Tekutina protéká skrze hrot 537 kanyly přes průchod 557 v pístu 542 do průchodu 536. Tekutina rovněž zaplňuje prostor mezi těsněním 582 a hlavou 554 pístu 542. Celkový objem tekutiny ve ventilu 520 v podmínkách připojení druhého lékařského nástroje, naplnění uvedených oblastí tekutinou a stlačení pružiny 570 lze označit jako objemové množství VI.

Při odpojování druhého lékařského nástroje 526 od ventilu 520 je nejdůležitější to, že ventil 520 řídí proudění tekutiny směrem k prvnímu lékařskému nástroji skrze druhý otvor 535. Po odpojení druhého lékařského nástroje 526 tlačí pružící součást 570 píst 542 směrem k prvnímu konci 530 pouzdra 528. Tento pohyb pístu 542 způsobuje zmenšování celkového objemu tekutiny nebo prostoru v průchodu 536 mezi pístem 542 a druhým koncem 532 pouzdra 528. Poté se píst 542 přemisťuje do polohy, ve které se střetává s těsněním 582, a tudíž zastavuje svůj pohyb, přičemž objem tekutiny ve ventilu 520 nyní vykazuje minimální objemové množství V2.

Po odpojení druhého lékařského nástroje 526 se objem tekutiny ve ventilu 520 zmenšuje, a proto se musí určité množství tekutiny v pouzdru 528 přemístit. Tekutina vytéká skrze průchod 536 směrem k pacientovi, přičemž celkový objem tekutiny proudící „pozitivním“ směrem se rovná rozdílu vyjádřenému jako maximální objem VI mínus minimální objem V2.

Po vyjmutí hrotu 537 znemožňuje ventil 520 další protékání tekutiny z prvního lékařského nástroje zpětným směrem, protože těsnění 582 utěsňuje průchod 536 poblíž pivního konce 530 pouzdra 528.

Kromě vytváření pozitivního proudění má ventil 520 podle přihlašovaného vynálezu další výhody. Setrvávání tekutiny bez pohybu je ve celkově znemožněno, protože dráha toku tekutiny skrze pouzdro 528 ie plynulá.

Na obr. 28 a 29 je ukázáno sedmé provedení ventilu 620 podle přihlašovaného vynálezu. Tento ventil 620 má pouzdro 628, které se podobá pouzdrům, jejichž popis byl již proveden v souvislosti s ventily 320, 420 a 520.

-24Pouzdro 628 má první konec 630, který vymezuje první otvor 631, a druhý konec 632, jenž vymezuje druhý otvor 635. Průchod 636 vede skrze pouzdro 628 od prvního konce 630 ke druhému konci 632.

Část průchodu 636 poblíž druhého konce 632 je opět vymezena stěnou 676. Objímka 678 je umístěna kolem stěnové části 676, přičemž tato objímka 678 má na svém vnitřním povrchu vytvořen určitý počet závitů 679.

Stejně jako v předchozím provedení je poblíž prvního konce 630 pouzdra 628 umístěno těsnění 682, v němž se nachází předem vytvořený průchozí vstup 684.

Píst 642 je umístěn vedle těsnění 684. Píst 642 je výhodně tvarován do podoby kotouče a má kruhový vnější tvar. Píst 642 má homí nebo první konce 650, který je šikmý, a druhý nebo spodní konec 652, který je plochý.

V tomto provedení pružná součást 670 obsahuje celkově válcovitý, pružný a neporézm materiál. Je výhodné, že v klidovém stavu má součást 670 takový vnější průměr, který je menší než průměr průchodu 636, v němž je umístěn. Součást 670 je umístěna na výstupku 661 vytvořeném v průchodu 636 a spodním konci 652 pístu 642.

Uvnitř průchodu 636 jsou v boční stěně pouzdra 628 a části vymezující výstupek 661 vytvořeny drážky 685, 686. Tyto drážky 685, 686 jsou upraveny jako opěry pro součást 670 tak, aby umožňovaly protékání tekutiny mezi součástí 670 a pouzdrem 627 takovým způsobem, který bude vysvětlen v dalším textu.

Použití ventilu 620 podle tohoto provedení je následující. Uživatel nejdříve připojuje první lékařský nástroj (viz obr. 1) k otvoru 635 u druhého konce 632 pouzdra 628. Pokud je tímto prvním lékařským nástrojem již zmiňovaný typ nástroje, pak se volný konec trubičky vede nad stěnou 676 mezi vnějškem stěny a vnitřkem objímky 678.

Poté uživatel připojuje druhý lékařský nástroj 626 k prvnímu otvoru 631 ventilu 620. Je výhodné, že tento druhý lékařský nástroj má tupý kanylový hrot 637. Uživatel zasunuje hrot 637 kanyly skrze průchozí vstup 684 v těsném 682 tak dlouho, dokud se nedostane do styku s vrchem 650 pístu 642. Tím, jak uživatel dále zasunuje nástroj, dochází ke stlačování pístu 642 směrem dolů se současným stlačováním pružící součásti 670.

Za této situace je vytvořena průtoková dráha od druhého lékařského nástroje 626 skrze ventil 620 do pivního lékařského nástroje. Tekutina může protékat za součást 670 přes drážky 685, 686. Celkový objem tekutiny ve ventilu 620 v podmínkách připojení druhého lékařského

-25nástroje, naplnění průchodu 636 spolu s prostorem vymezeným vrchem 650 pístu 642 a spodkem těsnění 682 tekutinou při stlačení pístu 642 lze označit jako objemové množství VI.

Při odpojování druhého lékařského nástroje 626 od ventilu 620 je nejdůležitější to, že ventil 620 řídí proudění tekutiny směrem k prvnímu lékařskému nástroji skrze druhý otvor 635. Po odpojení druhého lékařského nástroje 626 se součást 570 rozpíná a tlačí píst 642 směrem vzhůru do polohy, která je předvedena na obr. 28.

Současně dochází ke zmenšování celkového objemu tekutiny nebo prostoru v průchodu 636 mezi pístem 642 a těsněním 682. Takto se píst 642 přemisťuje do polohy, v níž se střetává s těsněním 682, a proto zastavuje svůj pohyb, přičemž objem tekutiny ve ventilu 620 nyní vykazuje minimální objemové množství V2.

Vzhledem k tomu, že po odpojení druhého lékařského nástroje 626 se objem tekutiny ve ventilu 620 zmenšuje, musí se určité množství tekutiny v pouzdru 628 přemístit. Tato tekutina vytéká skrze průchod 636 směrem k pacientovi, přičemž celkový objem tekutiny proudící „pozitivním“ směrem se rovná rozdílu, který lze vyjádřit jako maximální objem VI mínus minimální objem V2.

Po vyjmutí hrotu 637 nástroje 636 znemožňuje ventil 620 další protékání tekutiny z prvního lékařského nástroje zpětným směrem, protože těsnění 682 utěsňuje průchod 636 poblíž prvního konce 630 pouzdra 628.

Kromě vytváření pozitivního proudění má ventil 620 podle přihlašovaného vynálezu další výhody. Setrvávám tekutiny bez pohybu je ve celkově znemožněno, protože dráha toku tekutiny skrze pouzdro 628 je celkově přímá.

Na obr. 30 a 31 je ukázáno osmé provedení ventilu 720 podle přihlašovaného vynálezu. Tento ventil 720 má pouzdro 728, které se podobá pouzdrům, jejichž popis byl již proveden v souvislosti s ventily 220, 320 atd.

Pouzdro 728 má první konec 730, který vymezuje první otvor 731, a druhý konec 732, jenž vymezuje druhý otvor 735. Průchod 736 vede skrze pouzdro 728 od prvního konce 730 ke druhému konci 732.

Část průchodu 736 poblíž druhého konce 732 je opět vymezena stěnou 776. Objímka 778 je umístěna kolem stěnové částí 776, přičemž tato objímka 778 má na svém vnitřním povrchu vytvořen určitý počet závitů 779.

-2644 44 • 4 4 • 4 44

Poblíž prvního konce 730 pouzdra 728 je umístěno těsnění 782, v němž se nachází předem vytvořený průchozí vstup 784 stejně tak, jako v předchozím provedení.

V tomto provedení je pružná součást 770 celkově válcovité, pružná a dutá. Je výhodné, že v klidovém stavu má součást 770 takový vnější průměr, který je menší než průměr průchodu 736, v němž je umístěn. Součást 770 vymezuje vnitřní prostor 771, který je utěsněn od průchodu 736. Součást 770 je umístěna na výstupku 761 vytvořeném ve vnitřku pouzdra 728.

Na vrchu součásti 770 je vytvořen šikmý povrch 781 pro styk s kanylou.

Z vnitřního prostoru 771 nacházejícího se uvnitř součásti 770 je skrze pouzdro vyveden vzduchový průchod 775, který ústí do okolního prostřední pouzdra 728. V právě popisovaném provedení tento vzduchový průchod 775 ústí do prostoru mezi stěnou 776 a objímkou 778.

Použití ventilu 720 podle tohoto provedení je následující. Uživatel nejdříve připojuje první lékařský nástroj (viz obr. 1) k otvoru 735 u druhého konce 732 pouzdra 728. Pokud je tímto prvním lékařským nástrojem již zmiňovaný typ nástroje, pak se volný konec trubičky vede nad stěnou 776 mezi vnějškem stěny a vnitřkem objímky 778.

Poté uživatel připojuje druhý lékařský nástroj 726 k prvnímu otvoru 731 ventilu 720. Je výhodné, že tento druhý lékařský nástroj má tupý kanylový hrot 737. Uživatel zasunuje hrot 737 kanyly skrze průchozí vstup 784 v těsném 782 tak dlouho, dokud se nedostane do styku se šikmým povrchem 781 na vrchu součásti 770. Tím, jak uživatel dále zasunuje nástroj, dochází ke stlačování součásti 770 směrem dolů a vnějším směrem, přičemž současně dochází nejen ke zmenšování objemu prostoru 771, ale i ke zvětšování prostoru pro tekutinu uvnitř ventilu 720.

Za této situace je vytvořena průtoková dráha od druhého lékařského nástroje 726 skrze ventil 720 do prvního lékařského nástroje. Tekutina vytéká z hrotu 737 kanyly na šikmý povrch

781 (tento šikmý povrch nevytváří překážku pro vývod kanyly) a dále odtéká do průchodu 736. Celkový objem tekutiny ve ventilu 720 v podmínkách připojení druhého lékařského nástroje, naplnění průchodu 736 spolu s prostorem vymezeným vrchem součásti 770 a spodkem těsnění

782 tekutinou lze označit jako objemové množství Vl.

Při odpojování druhého lékařského nástroje 726 od ventilu 720 je nejdůležitější to, že ventil 720 řídí proudění tekutiny směrem k prvnímu lékařskému nástroji skrze druhý otvor 735. Po odpojení druhého lékařského nástroje 726 se součást 770 pohybuje směrem vzhůru do polohy, která je předvedena na obr. 30.

-2700 00 00 0 0 0 0 · 0 0 0 00 0 0 0 0 0 0 0 0 0 • 0 0 0 0 0

00 00

Současně dochází ke zmenšování celkového objemu tekutiny nebo prostoru v průchodu 736 mezi součástí 770 a těsněním 782 tak dlouho, dokud se objem tekutiny ve ventilu 720 nezmenší na úroveň minimálního objemového množství V2.

Vzhledem k tomu, že po odpojení druhého lékařského nástroje 726 se objem tekutiny ve ventilu 720 zmenšuje, musí se určité množství tekutiny v pouzdru 728 přemístit. Tato tekutina vytéká skrze průchod 736 směrem k pacientovi, přičemž celkový objem tekutiny proudící „pozitivním“ směrem se rovná rozdílu, který lze vyjádřit jako maximální objem VI mínus minimální objem V2.

Po vyjmutí hrotu 737 nástroje 736 znemožňuje ventil 720 další protékání tekutiny z prvního lékařského nástroje zpětným směrem, protože těsnění 782 utěsňuje průchod 736 poblíž pivního konce 730 pouzdra 728.

Kromě vytváření pozitivního proudění má ventil 720 podle přihlašovaného vynálezu další výhody. Setrvávání tekutiny bez pohybu je ve celkově znemožněno, neboť dráha toku tekutiny skrze pouzdro 728 je celkově přímá.

Na obr. 32 a 33 je ukázáno deváté provedení ventilu 820 podle přihlašovaného vynálezu. Jak je na vyobrazení vidět, tento ventil 820 má pouzdro 828, které se podobá pouzdrům, jejichž popis byl již proveden v souvislosti s ventily 220, 320 atd.

Na vyobrazení je vidět, že pouzdro 828 má první konec 830, který vymezuje první otvor 831, a opačný, druhý konec 832. Průchod 836 vede skrze pouzdro 828 od prvního konce 830 ke druhému konci 832 pouzdra. Hlavní průchod 836 má válcovitý tvar.

Prodloužený průchod 838 vede z hlavního průchodu 836 ke druhému konci 832. Tento prodloužený průchod 838 je výhodně vymezen stěnou 876 a má celkově válcovitý tvar, ačkoli má menší průměr než hlavní průchod 836.

Poblíž prvního konce 830 pouzdra 828 je umístěno těsnění 882, v němž se nachází předem vytvořený průchozí vstup. Těsnění 882 má celkově kruhový tvar, který vyhovuje pro účely umístění tohoto těsnění 882 do průchodu 836, a výhodně obsahuje předem vytvořený průchozí vstup 884, skrze který se může zavádět hrot lékařského nástroje. Těsnění 882 se výhodně zhotovuje z pružného materiálu, který se přirozeně navrací do původního stavu tak, jak je to znázorněno na obr. 32, v němž je průchozí vstup 884 uzavřen a znemožňuje jakékoli pronikání tekutiny.

0« · 00 • 0 0 · 0 0 · • · ·· · · « · 0 • ·· 0 0 0 · 0 0 0 0 «000 ·· 0 00 «0 00 «0 000 00

-28Avšak důležitější však je skutečnost, že těsnění 882 je upraveno tak, aby se v průběhu protlačování lékařského nástroje skrze průchozí vstup 884 přinejmenším část toto těsnění 882 pohybovala směrem k prvnímu konci 828, v důsledku čehož se prostor pro tekutinu nebo objem uvnitř pouzdra 828 zvětšuje. Současně je toto těsnění 828 upraveno tak, aby se v průběhu vytahování nástroje toto těsnění 882 pohybovalo směrem ke druhému konci 832 pouzdra 828 a tím zmenšovalo prostor pro tekutinu nebo objem uvnitř pouzdra 828.

Objímka 878 obklopuje stěnu 876 u druhého konce 832 pouzdra 828. Objímka 878 má na svém vnitřním povrchu výhodně vytvořeny závity 879.

Nyní bude proveden popis činností ventilu 820 s odkazem na obr. 32 a 33. Uživatel nejdříve připojuje první lékařský nástroj (není předveden, avšak může to být nástroj, který se podobá nástroji na obr. 1) k vývodovému otvoru na druhém konci 832 pouzdra 828. Pokud je tímto prvním lékařským nástrojem již zmiňovaný typ nástroje, pak se volný konec trubičky vede nad stěnou 876 mezi vnějškem stěny a vnitřkem objímky 878.

Poté uživatel připojuje druhý lékařský nástroj 826 k prvnímu otvoru 831 ventilu 820. Je výhodné, že tento druhý lékařský nástroj má tupý kanylový hrot 837. Uživatel zasunuje hrot 837 kanyly skrze průchozí vstup 884 v těsném 882. V této době se těsnění 882 pohybuje do polohy předvedené na obr. 33.

Po dosažení této polohy je vytvořena průtoková dráha od druhého lékařského nástroje 826 (jako je dráha, kterou vytváří trubička vedená od váčku s nitrožilní výživou) skrze ventil 820 do prvního lékařského nástroje (a dále skrze katétr do těla pacienta). Tekutina vytéká z hrotu 837 kanyly do průchodu 836 odkud odtéká do prodlouženého průchodu 838. Celkový objem tekutiny ve ventilu 820 v podmínkách připojení druhého lékařského nástroje lze označit jako objemové množství VI.

Při odpojování druhého lékařského nástroje 826 od ventilu 820 je nejdůležitější to, že ventil 820 řídí proudění tekutiny směrem k prvnímu lékařskému nástroji skrze prodloužený průchod 838. Po odpojení druhého lékařského nástroje 826 se těsnění 828 vrací zpět do polohy předvedené na obr. 32. Toto způsobuje zmenšování celkového objemu pro tekutinu nebo prostoru v pouzdru 828, což lze označit jako minimální objemové množství V2.

Vzhledem k tomu, že po odpojení druhého lékařského nástroje 826 se objem tekutiny ve ventilu 820 zmenšuje, musí se určité množství tekutiny v pouzdru 828 přemístit. Tato tekutina vytéká skrze prodloužený průchod 838 směrem k pacientovi, přičemž celkový objem * * · · 4» * · · · ·» e a

0 04 0 0* 00

0 0 000 0 0 0» 0

0000 00 0 0*

04 ·4 000 00

-29tekutiny proudící „pozitivním“ směrem se rovná rozdílu, ktetý lze vyjádřit jako maximální objem VI mínus minimální objem V2.

Po vyjmutí hrotu 837 nástroje znemožňuje ventil 820 další protékám tekutiny z prvního lékařského nástroje zpětným směrem, protože průchozí vstup 884 těsnění 882 se vrací do neprodyšné polohy a uzavírá průchod 836 poblíž prvního konce 830 pouzdra 828.

Kromě vytváření pozitivního proudění má ventil 820 podle přihlašovaného vynálezu další výhody. Ventil 820 podle přihlašovaného vynálezu má oblast, která obsahuje tekutinu, mezi těsněním 882 a pouzdrem 828, které vymezuje hlavní průchod 836. Tento prostor se vyplachuje pokaždé, když z lékařského nástroje 826 přitéká tekutina do ventilu 820.

Na obr. 34 a 35 je ukázáno desáté provedení ventilu 920 podle přihlašovaného vynálezu. Jak je na vyobrazení vidět, pouzdro 928 má těleso, jehož první konec 930 vymezuje první otvor 931 a jehož opačný, druhý konec 932 je uzavřen. Ke třetímu konci 934, jenž vymezuje odbočkový otvor 935, vede odbočka 933.

Otvor v pouzdru 928 na jeho prvním konci vede do komory 936 nebo průchodu na jedné straně membránové součásti 970 směřujícímu do odbočkového průchodu 938. Odbočkový průchod 938 je vyveden z komory 936 opačným směrem ve vztahu ke druhému konci 932 pouzdra 928. Odbočkový průchod 938 je výhodně vymezen stěnou 976. Odbočkový průchod 938 má celkově válcovitý tvar.

Poblíž prvního konce 930 pouzdra 928 je umístěno těsnění 982. Těsnění 982 má celkově kruhový tvar, který vyhovuje pro účely umístění tohoto těsnění 982 do oblasti prvního konce 930 pouzdra 928. Těsnění 982 výhodně obsahuje předem vytvořený průchozí vstup 984, skrze který se může zavádět hrot lékařského nástroje. Těsnění 982 se výhodně zhotovuje z pružného materiálu, který se přirozeně navrací do původního stavu tak, jak je to znázorněno na obr. 34, v němž je průchozí vstup 984 uzavřen a znemožňuje jakékoli pronikání tekutiny.

Membrána 970 je umístěna v dutém prostoru uvnitř pouzdra 928 mezi prvním koncem 930 a druhým koncem 932. Membrána 970 obecně rozděluje tento prostor na první komoru nebo dutinu 936 a druhou komoru 939. Pružící účinek membrány 970 působí směrem vzhůru, tedy směrem k prvním konci 930 pouzdra 929.

Do druhé komory 939 vede přinejmenším jeden vzduchový otvor 975, kteiý prochází stěnou pouzdra 928 a umožňuje přivádění a odvádění vzduchu do této druhé komory 939.

-30Stejně jako vpmiím provedení obklopuje objímka 978 odbočku 933 pouzdra 928. Objímka 978 má na svém vnitřním povrchu výhodně vytvořeny záviíy 979.

Nyní bude proveden popis činnosti ventilu 920 s odkazem na obr. 34 a 35. Uživatel nejdříve připojuje první lékařský nástroj (není předveden, avšak může to být nástroj, který se podobá nástroji na obr. 1) k vývodovému otvoru 935 u třetího konce 934. Pokud je tímto prvním lékařským nástrojem již zmiňovaný typ nástroje, pak se volný konec trubičky vede nad stěnou 976 mezi vnějškem stěny a vnitřkem objímky 978.

Poté uživatel připojuje druhý lékařský nástroj 926 k prvnímu otvoru 931 ventilu 920. Je výhodné, že tento druhý lékařský nástroj má tupý kanylový hrot 937. Uživatel zasunuje hrot 937 kanyly skrze průchozí vstup 984 v těsnění 982 se současným vyvíjením tlaku na membránu 970. V této době se membrána 970 pohybuje do polohy předvedené na obr. 35.

Po dosažení této polohy (viz obr. 35) je vytvořena průtoková dráha od druhého lékařského nástroje 926 (jako je dráha, kterou vytváří trubička vedená od váčku s nitrožilní výživou) skrze ventil 920 do prvního lékařského nástroje (a dále skrze katétr do těla pacienta). Tekutina vytéká z hrotu 937 kanyly do komory 936 odkud odtéká do odbočkového průchodu 938. Celkový objem tekutiny ve ventilu 920 v podmínkách přípojem druhého lékařského nástroje lze označit jako objemové množství VI.

Při odpojování druhého lékařského nástroje 926 od ventilu 920 je nejdůležitější to, že ventil 920 řídí proudění tekutiny směrem k prvnímu lékařskému nástroji skrze odbočkový průchod 938. Po odpojení druhého lékařského nástroje 926 se membrána 970 vrací směrem vzhůru zpět do polohy, která je předvedena na obr. 34. Toto způsobuje zmenšování celkového objemu pro tekutinu nebo prostoru v pouzdru 928, což lze označit jako minimální objemové množství V2.

Vzhledem k tomu, že po odpojení druhého lékařského nástroje 926 se objem tekutiny ve ventilu 920 zmenšuje, musí se určité množství tekutiny v pouzdru 928 přemístit. Tato tekutina vytéká skrze odbočkový průchod 938 směrem k pacientovi, přičemž celkový objem tekutiny proudící „pozitivním“ směrem se rovná rozdílu, který lze vyjádřit jako maximální objem VI mínus minimální objem V2.

Po vyjmutí hrotu 937 nástroje znemožňuje ventil 920 další protékání tekutiny z prvního lékařského nástroje zpětným směrem, protože průchozí vstup 984 těsnění 982 se vrací do neprodyšné polohy a uzavírá průchod 936 poblíž prvního konce 930 pouzdra 928.

• · • ·

-31 ·«

Kromě vytváření pozitivního proudění má ventil 920 podle přihlašovaného vynálezu další výhody. Ventil 920 podle přihlašovaného vynálezu má oblast obsahující tekutinu mezi těsněním 982 a pouzdrem 928, které vymezuje komoru 936. Tento prostor se vyplachuje pokaždé, když z lékařského nástroje 926 přitéká tekutina.

Obr. 36 až 49 předvádějí ventil 1020 podle jedenáctého provedení přihlašovaného vynálezu. Tento ventil 1020 se v mnoha ohledech podobá ventilu 20 podle prvního provedení tohoto vynálezu.

Jak je na obr. 36 předvedeno, ventil 1020 obsahuje pouzdro 1028 ve tvaru tvar „T“, které má hlavní část s prvním koncem 1030 a opačným, uzavřeným druhým koncem 1032. Z hlavní části je vyvedena odbočka 1033, která směřuje kolmo od této hlavní částí ke třetímu konci 1034, jenž vymezuje odbočkový otvor 1035.

S odkazem na obr. 38 a 39 lze uvést, že hlavní průchod 1036 směřuje uvnitř ventilu 1028 od prvního konce 1030 k uzavřenému druhému konci 1032. Navíc lze uvést, že odbočkový průchod 1038 vede od hlavního průchodu 1036 skrze odbočkový otvor ke třetímu konci 1034.

Hlavní průchod 1036 má dva průměry. První část průchodu 1036 s menším průměrem vede od prvního konce 1030 do blízkostí odbočkového průchodu 1038. Poté se průměr hlavního průchodu 1036 zvětšuje v rozsahu části s větším průměrem, která vede ke druhému konci 1032. U průsečíku těchto dvou částí hlavního průchodu 1036 je vytvořen kruhový výstupek 1048.

V hlavním průchodu 1036 je kluzně umístěn píst 1042. S odkazem na obr. 44 až 48 lze uvést, že píst 1042 je celkově válcovitý a má maximální vnější průměr, který je jen o něco málo menší než maximální průměr průchodu 1036. Píst 1042 má první konec 1050 a druhý konec 1052, přičemž jeho délka od konce ke konci je menší než vzdálenost od prvního konce 1030 ke druhému konci 1032 pouzdra 1028.

Píst 1042 má první tělesovou část 1054, která vede od prvního konce 1050 ke druhé tělesové části 1056. Vnější průměr druhé tělesové části 1056 je větší než průměr první tělesové části 1054, přičemž navazující přechod z jedné této části do druhé má podobu kuželovité přechodové části 1062. Tato kuželovitá přechodový část je upravena tak, aby spolupracovala s výstupkem 1048 v pouzdru 1028 takovým způsobem, kteíý bude vysvětlen v dalším textu.

• to

• · · · » · • » · · · · * • to · · toto ** ·· *·

-32Drážka 1066 je vytvořena v pístu 1042 v blízkosti jeho druhého konce 1052. V této drážce 1066 je výhodně umístěno těsném 1068 (viz obr. 38 a 39). Je výhodné, když je tímto těsněním 1068 ie „O“ kroužek.

V první tělesové části 1056 pístu 1042 ie vymezen výřez nebo zářez 1064 ve tvaru „V“. Tento zářez 1064 je veden od prvního konce 1050 směrem ke druhému konci 1052.

V upřednostňovaném provedení je píst 1042 dutý a má v sobě vyhloubenou oblast. Na vyobrazení je vidět, že vyhloubená oblast obsahuje dutinu nebo otvor 1072, kteiý vede do vnitřku pístu 1042 od druhého konce 1052. Je vidět, že dutina 1072 má výhodně dvě části s rozdílnými průměry, čímž je vytvořen výstupek. V situaci, kdy je píst 1042 umístěn v pouzdru 1028 (viz obr. 38 a 39), je dutina 1072 v průchozím propojení s průchodem 1036.

Poblíž prvního konce 1030 pouzdra 1028 je umístěno těsnění 1082, které na tomto konci uzavírá hlavní průchod 1036. Těsnění 1082 se výhodně připevňuje k pouzdru 1028 pomocí koncové zátky 1083.

Těsnění 1082 se výhodně zhotovuje z pružného materiálu. Koncové víko 1083 má konec, v němž je vytvořen průchod 1085, kteiý vyrovnaně navazuje na hlavní průchod 1036. Válcovitá boční stěna 1087 směřuje od konce víka 1083 a je upravena pro spojem s vnějškem pouzdra 1028 na prvním konci 1030. Na vyobrazení je vidět, že víko 1083 mí drážku na vnitřní straně stěny 1087, do které vstupuje kruhový výstupek 1089 vytvořený na vnějšku pouzdra 1028 pro účely vytvoření západkového spoje.

Na obr. 38 a 39 je předveden sestavený ventil 1020, v němž je píst 1042 umístěn v hlavním průchodu 1036 uvnitř pouzdra 1028. Na vyobrazení je vidět, že těsnění 1068 rozděluje hlavní průchod 1036 na první komoru 1039 a druhou komoru 1041. První komora 1039 zaujímá prostor mezi uzavřeným druhým koncem 1032 pouzdra 1028, druhým koncem 1052 pístu 1042 a tím prostorem, který v pístu 1042 vytváří dutina 1072. Druhá komora 1041 zaujímá ten prostor mezi těsněním 1068 na pístu 1042 a těsněním 1082 u prvního konce 1030 pouzdra 1028.

Na vyobrazení je vidět, že píst 1042 se může přemisťovat z první nebo „nestlačené“ polohy, v níž je kuželovitá přechodová část 1062 ve styku s výstupkem 1048 do druhé nebo „stlačené“ polohy, ve které se píst 1042 pohybuje ke druhému konci 1032 pouzdra 1028.

Pro účely pružícího tlačení pístu 1042 do jeho první polohy je ventil vybaven pružinovými prostředky. Tyto prostředky výhodně obsahují pružinu 1070. Na vyobrazení je • φ » · * · · · «φ φφφ φ · ··» vidět, že pružina 1070 má podobu spirálové pružiny, která je umístěna mezi druhým koncem 1032 pouzdra 1028 a výstupkem na pístu 1042, jenž je vytvořen změnou průměru dutiny 1072.

První komora 1039 je naplněna vzduchem. Vzduchový průchod 1075 vytvořený v druhém konci 1032 pouzdra 1028 umožňuje pohyb pístu 1042 směrem druhému konci 1032.

Nyní bude proveden popis činnosti ventilu 1020. Uživatel nejdříve připojuje první lékařský nástroj k odbočkovému otvoru 1035 stejným způsobem, který byl vysvětlen v předcházejícím textu. Poté uživatel vtlačuje tupý hrot kanyly nebo jiného lékařského nástroje1037 (viz obr. 39) skrze otvoru 1085 ve víku 1083 a následně skrze průchozí vstup v těsném 1082. Uživatel zasunuje nástroj 1037 tak dlouho, až dotlačí píst 1042 ke druhému konci 1032 pouzdra 1028 tak, jak je to předvedeno na obr. 39.

Je-li píst 1042 v této poloze, pak je vytvořena průtoková dráha od nástroje 1037 do druhé komory 1041 mezi vnějškem pístu 1042 a stěnou pouzdra 1028 a dále do odbočkového průchodu 1038. Tekutina volně proudí skrze hrot 1037 kanyly na základě toho, že u prvního konce 1050 pístu 1042 ie v určité vzdálenosti od hrotu nástroje vytvořen prostor ve tvaru „V“.

V této poloze lze celkový objem tekutiny ve ventilu 20 označit jako objemové množství VI.

Jakmile uživatel odpojí kanylu 1037, obnoví se neprodyšné utěsnění průchozího vstupu vtěsnění 1082, které znemožňuje protékám tekutiny z hlavního průchodu 1036 dále ven z prvního konce 1030 ventilu 1020. Během vytahování kanyly 1037 nebo jiného nástroje se píst 1042 pohybuje vzhůru do polohy předvedené na obr. 38 v důsledku účinku tlačné síly pružiny.

Je-li píst 1042 v poloze předvedené na obr. 38, pak objem tekutiny ve ventilu 1020 vykazuje minimální objemové množství V2.

Vzhledem k tomu, že se v průběhu pohybu pístu 1042 směrem vzhůru objem tekutiny ve ventilu 1020 zmenšuje, musí se určité množství tekutiny v hlavním průchodu 1036 přemístit.

Tato objem tekutiny, který je dán vztahem VI - V2, se přemisťuje kolem pístu 1042 do odbočkového průchodu 1038.

Tento ventil 1020 má rovněž výhodu vtom, že při každém použití se provádí vyplachovám a horní povrch těsnění 1082 se může vytíráním sterilizovat.

Na obr. 49 a 50 je ukázáno dvanácté provedení ventilu 1120 podle přihlašovaného vynálezu. Ventil 1120 podle tohoto provedení má pouzdro, které vymezuje hlavní průchod 1136, jenž vede z prvního konce 1130 do komoiy 1041. Odbočkový průchod 1138 je vyveden z komory 1041 celkově kolmo ve vztahu k hlavnímu průchodu 1136.

0 0 · • 0 0

0 00

0 0

0 0

0 ··

0

Pouzdro 1128 má druhý konec 1132, kteiý je opačný ve vztahu k prvnímu konci 1130, přičemž tento druhý konec 1132 ústí do komory 1141.

Těsnění 1182 je umístěno v komoře 1141. Jak je na vyobrazení vidět, toto těsnění 1182 má podobu pružné součásti ve tvaru obráceného „U“. V první poloze je toto těsnění 1182 přizpůsobeno tak, aby utěsňovalo odbočkový průchod od komory 1141 (viz obr. 49).

Píst 1142 je umístěn v hlavním průchodu 1136 a spočívá na horní části těsnění 1182. Jak je na vyobrazení vidět, tento píst má plochý, první konec 1150 a šikmý druhý konec 1152. Příčný řez pístu 1142 má celkově válcovitý tvar.

U prvního konce 1130 pouzdra 1128 je stěna vymezující hlavní průchod 1136 válcovitá. Směrem ke druhému konci 1132 se tato stěna zužuje tak, aby vytvořila šikmý povrch 1148.

U prvního konce 1130 pouzdra 1128 je výhodně umístěno těsnění 1168. Toto těsnění 1168 je upraveno tak, aby svými utěsňovacími vlastnostmi znemožňovalo pronikání tekutiny mezi vnějškem pístu 1142 a pouzdrem 1128 u prvního konce 1130 ventilu 1128.

Činnost ventilu 1120 je následující. Uživatel zavádí hrot kanyly nebo jiného lékařského nástroje do styku s prvním koncem 1150 pístu 1142. Uživatel tlačí píst 1142 směrem ke druhému konci 1132 pouzdra 1128 potud, až se šroubovací konektor nebo podobný spojovací prostředek upevní v odpovídajících závitech na pouzdru 1128, jak je to předeno na obr. 50 (v tomto případě je předveden západkový konektor).

Během pohybu pístu směrem dovnitř dochází k tomu, že šikmý, druhý konec 1152 stlačuje těsnění 1182 a toto těsnění de bortí, přičemž píst se vychyluje ze původního přímého směru podle šikmého povrchu 1148 ve zvětšené části hlavního průchodu 1136. V této době již horní konec 1150 pístu 1142 nadále nepředstavuje plochý povrch ve vztahu ke konci kanyly. Výsledkem toho je skutečnost, že tekutina může volně přitékat z hrotu kanyly.

V důsledku pohybu pístu 1142 dovnitř se těsnění 1182 stlačuje do takové polohy, v níž je odbočkový průchod 1138 v průtokovém propojení s komorou 1141.

Takto je vytvořena průtoková dráha od kanyly na horní konec 1150 pístu 1142 a dále do hlavního průchodu 1143, z něhož tekutina proudí do komoiy 1141 a následně do odbočkového průchodu 1138. V této době lze objem tekutiny uvnitř ventilu 1120 označit jako objemové množství VI.

φ» · · «φ φ φ · φ φφφ φ φ : ι

35Jakmile uživatel kanylu vytáhne, pružící účinek těsnění 1182 tlačí píst 1142 směrem vzhůru. Tento pohyb pístu 1142 vzhůru usnadňuje jeho styk se šikmým povrchem 1148. V tomto případě pružící účinek těsnění 1182 přemisťuje píst 1142 do polohy předvedené na obr. 49. Těsnění 1182 současně utěsňuje odděluje odbočkový průchod 1138 od komory 1141.

Navíc lze dodat, že těsnění 1168 , které těsní kolem pístu 1142, znemožňuje vytékání tekutiny zvnitřku ventilu 1120 skrze hlavní průchod 1136 do prvního konce 1130 a tím zajišťuje pozitivní proudění tekutiny.

Tím, jak se těsnění 1182 rozpíná, dochází ke zmenšování objemu tekutiny uvnitř komory 1141 a tato tekutina je vypuzována do odbočkového průchodu 1138.

Na obr. 51 a 52 je ukázáno třinácté provedení ventilu 1220 podle přihlašovaného vynálezu. Tento ventil 1220 má přímé konstrukční řešení průtoku, které se podobá konstrukci ventilů na obr. 20 až 29.

Tento ventil 1220 obsahuje pouzdro 1228, které má první konec 1230 a druhý konec 1232 . Hlavní průchod 1236 vede od prvního konce 1230 do prodlouženého průchodu 1238 s menším průměrem, jenž vyúsťuje na druhému konci 1232. Hlavní průchod 236 je vymezen vnitřním povrchem stěny pouzdra 228. Tento prodloužený průchod 1238 je od svého počátku vymezen stěnou 1276, která se nachází uvnitř objímky 1278.

U prvního konce 1230 je v kuželovité přechodové části 1248 hlavního průchodu 1236 umístěno těsnění 1282. Toto těsnění 1282 se výhodně skládá z první těsnicí části a druhé těsnicí části, které, jsou-li složeny dohromady, vytvářejí součást ve tvaru obráceného komolého kuželu. Každá těsnicí část má v pněném řezu tvar polokruhu (ve vodorovné rovině) a vymezuje plochý, vnitřní povrch 1283 pro styk s s druhou těsnicí částí. Vnější povrch 1185 obou těsnicích částí je zaoblený a zužuje se směrem odshora dolů.

Každá těsnicí část je pružícím účinkem tažena směrem ke druhému konci 1232 ventilu 1220. Pružná součást 1270 s tažným pružícím účinkem má svůj první konec připojen ke spodnímu povrchu příslušné těsnicí části, zatímco druhý konec je připevněn k pouzdru 1228 v určité vzdálenosti vymezené po délce hlavního průchodu 1236. Na vyobrazení je vidět, že každá součást 1270 s tažným pružícím účinkem obsahuje elastickou součást podobající se měchu harmoniky.

Činnost ventilu 1220 je následující. Je-li tento ventil v klidové poloze před použitím, pak součást 1270 s tažným pružícím účinkem příslušející ke každé části těsnění 1282 táhne svým • 9 • « 9 * 9 9 9

9 9 9 9 9 tažným pružícím účinkem příslušnou těsnicí část směrem ke druhému konci 1232 ventilu 1220. V této poloze těsnění 1282 utěsňuje hlavní průchod 1236 u prvního konce 1230 ventilu 1220.

Uživatel zasunuje kanylu nebo jiný lékařský nástroj mezi obě části těsnění 1282 tak, jak je to předvedeno na obr. 52. Během zasunování kanyly se musí obě těsnicí části od sebe oddálit, aby se přizpůsobily tvaru kanyly. Toto vyvolává pohyb těsnicích částí směrem vzhůru k prvnímu konci 1230 ventilu 1220 podél kuželovitého povrchu 1248 proti síle součásti 1270 s tažným pružícím účinkem.

Po úplném zasunutí kanyly je vytvořena průtoková dráha tekutiny, která vede uvnitř ventilu 1220 skrze hlavní průchod 1236 a prodloužený průchod 1238. V této době lze objem tekutiny ve ventilu 1220 označit jako objemové množství VI.

Jakmile uživatel kanylu vytáhne, dochází ke zmenšování objemu tekutiny ve ventilu 1220 na objemové množství V2, v důsledku čehož se tekutina přemisťuje skrze prodloužený průchod 1238. Konkrétně lze uvést, že po vytažení kanyly řečená součást 1270 s tažným pražícím účinkem táhne těsnicí části zpátky směrem ke druhému konci 1232 ventilu 1220 do polohy předvedené na obr. 51. V této poloze těsnění 1282 obnovuje utěsnění hlavního průchodu 1236 u prvního konce ventilu 1220.

Uvedené ventily, které mají těsnění (182, 282, 382, 482, 582, 682, 782, 882, 982, 1082, 1168 a 1282), se mohou přizpůsobit používání jehly nebo jiného nástroje namísto předvedené tupé kanyly 37. V takovém provedení může být těsnění celistvé (tzn. bez předem vytvořeného průchozího vstupu). V takovém případě se píst 142 (nebo jiná podobná součást uvedená mezi popsanými provedeními) konstruuje z trvanlivého, odolného materiálu, aby nedošlo kjeho proděravění v důsledku zavedení jehly.

Jak již bylo v předcházejícím textu uvedeno, každý ventil je výhodně vybaven prostředky pro otvírání a uzavírání průtokové cesty přes ventil. Přinejmenším v jednom provedeni to znamená, že těmito prostředky se míní pohyblivý píst (například píst 42 na obr. 12), zatímco v jiných provedeních se těmito prostředky míní těsnění s předem vytvořeným průchozím vstupem (například těsném 182 ne obr. 19). Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude zřejmé použití celé řady dalších různých prostředků, které by molily plnit stejný účel jako prostředky, jež byly popsány v předcházejícím textu. Například by bylo možné používat opětovně utěsnitelnou přepážku nebo podobně.

r · * · « • i* · · «

4 4 4 · ·

0 « · « ♦ 4 4 4

• 4

-374 4 0 · 4« 4

Navíc lze uvést, že každý ventil obsahuje prostředky pro zmenšování vnitřního objemu kapaliny po odpojení jednoho z lékařských nástrojů a pro vytváření pozitivního proudění tekutiny. V někteiých provedeních mají tyto prostředky podobu pístu (například píst 42 na obr. 12 nebo píst 1042 na obr. 38), zatímco vjiných provedeních mají tyto prostředky podobu pružné součástí, jako je membrána nebo pěnová součást (například součást 670 na obr. 28 nebo součást 770 na obr. 30). Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude zřejmé použití dalších prostředků.

V některých případech jsou prostředky pro otvírání a uzavírání dráhy vedení tekutiny totožné s prostředky pro zmenšování objemu tekutiny (například píst 42 na obr. 12).

V provedeních, které byly popsány v předcházejícím textu, se prostor pro tekutinu po zavedení lékařského nástroje ve stlačeném stavu zvětšuje a následně se zmenšuje po vytažení lékařského nástroje, protože stav stlačení tím končí. V některých provedeních je v klidovém stavu struktura vymezující prostor pro tekutinu v podstatě uvolněná a neshromažďuje podstatné množství potencionální energie. Zavedení lékařského nástroje způsobuje změnu v této struktuře, která umožňuje hromadění potencionální energie. Tato potencionální eneigie se uvolňuje po vytažení lékařského nástroje a struktura se vrací do celkově klidového, uvolněného stavu.

Předcházející text obsahuje popis nejlepšího dosaženého způsobu sestavování tohoto vynálezu a postup při jeho používání v úplných, jasných, srozumitelných a přesných formulacích, aby každý zkušený odborník v této oblasti techniky mohl snadno pochopit detaily zhotovování a používám tohoto vynálezu. Tento vynález však umožňuje provádění úprav a alternativních konstrukčních uspořádání, která se sice odlišují od popsaných provedení, avšak představují jejich ekvivalenty. Smyslem popsaných provedení je prézentovém ukázek a nikoli prezentování vyčerpávajících vynálezeckých závěrů. Na základě toho neexistuje úmyslu omezit tento vynález na několik konkrétně popsaných provedení. Naopak lze uvést, že tento vynález má pokiýt všechny úpravy a alternativní konstrukční uspořádání, která se nacházejí v rozsahu ducha a rámce tohoto vynálezu tak, jak je to celkově formulováno v následujících patentových nárocích, jež konkrétně zdůrazňují a význačně nárokují předmět tohoto vynálezu.

Claims (38)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob vytváření pozitivního průtoku kapaliny skrze první lékařský nástroj automaticky po odpojení druhého lékařského nástroje od ventilu majícího pouzdro s vnitřní součástí pro řízení průtoku kapaliny řečeným pouzdrem, kdy řečený ventil určuje objem tekutiny v řečeném pouzdru a řečeném ventilu v průtokovém propojení s řečeným prvním lékařským nástrojem, vyznačující se tím , že obsahuje kroky ;

   odpojování řečeného druhého lékařského nástroje od řečeného ventilu;

   přemisťování přinejmenším části řečené součásti do polohy, v níž je protékání tekutiny do řečeného druhého lékařského nástroje znemožněno;

   zmenšování objemu tekutiny ve vnitřku řečeného ventilu; a vypuzování tekutiny z řečeného pouzdra směrem k prvnímu lékařskému nástroji.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená součást obsahuje pružné těsnění, které je umístěno v řečeném pouzdru, toto těsnění má v sobě vytvořen průchozí vstup, a že řečený krok přemisťování zahrnuje možné rozpínám řečeného těsném do polohy, v níž se řečený průchozí vstup uzavírá.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že pístová součást se pohyblivě umisťuje v řečeném pouzdru řečeného ventilu a že řečený krok zmenšování zahrnuje pohyb řečené pístové součástí.
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím , že řečený krok odpojování zahrnuje odpojování řečeného prvního lékařského nástroje od prvního konce řečeného ventilu a že řečený krok zmenšování zahrnuje pohyb řečeného pístu směrem k řečenému prvnímu konci řečeného ventilu.
5. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že v řečeném pouzdru se umisťuje součást, tato součást se přizpůsobuje zvětšování řečeného objemu tekutiny v řečeném pouzdru tehdy, když se první lékařský nástroj připojuje k řečenému ventilu, • Λ

   9 · • 0

   9 9 9 9 9 9 9 9 9

   9 9 9 9 9 0 9 9 9

   9 9 9 · 9 9 · · «Φ 0

   0000 *0 ♦ 00 _{Λ Λ} 0 0 0 0 0 9 C » 0 0 0

   -39a že řečený krok zmenšování objemu v řečeném pouzdru zahrnuje krok možného rozpínání objemu řečené součásti.
6. 6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím , že v řečeném pouzdru se umisťuje součást, která spolupracuje s řečeným pouzdrem při vytváření komory, a že krok zmenšování objemu v řečeném pouzdru zahrnuje krok zvětšování objemu řečené komory.
7. 7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím ,že řečená součást obsahuje těsnění a dále obsahuje píst, který se může pohybovat v řečeném ventilu, tento píst spolupracuje s řečeným těsněním a řečeným pouzdrem při vymezování řečeného objemu tekutiny, a že řečený krok zmenšování obejmu tekutiny zahrnuje krok přemisťování řečeného pístu směrem k řečenému těsném.
8. 8. Lékařský ventil s pozitivními průtokovými vlastnostmi pro řízení průtoku tekutiny mezi prvním lékařským nástrojem a druhým lékařským nástrojem, vyznačující se tím , že obsahuje těleso, které má jednak dutinu v průtokovém propojení s řečeným druhým lékařským nástrojem a otvorem upraveným pro připojení řečeného prvního lékařského nástroje a jednak těsnicí součást umístěnou v řečeném tělese a pohybující se mezi první polohou, v níž řečené těsném znemožňuje protékání tekutiny skrze řečené těleso, a druhou polohou, v níž je protékám tekutiny skrze řečené těleso umožněno, řečená dutina obsahuje prostor pro tekutinu, který automaticky a změnitelně zvětšuje svou velikost tehdy, když se řečený první lékařský nástroj připojí k řečenému ventilu, a zmenšuje svou velikost tehdy, když se odpojí druhý lékařský nástroj.
9. 9. Lékařský ventil podle nároku 8, vyznačující se tím , že řečenou těsnicí součástí je těsnění, ve kterém je předem vytvořen průchozí vstup, přičemž řečený průchozí vstup se uzavírá tehdy, když je řečené těsnění v řečené první poloze.
10. 10. Lékařský ventil podle nároku 8, vyznačující se tím , že řečenou těsnicí součástí je píst, kteiý je pohyblivě umístěn s ohledem na řečené těleso.

    ·· ♦ ·

    -4011. Lékařský ventil podle nároku 10, vyznačující se tím , že v řečené dutině se nachází výstupek a řečený píst má kuželovitou přechodovou část, přičemž tato kuželovitá přechodová část je ve styku s řečeným výstupkem tehdy, když je píst v řečené první poloze.
11. 12. Lékařský ventil podle nároku 11, vyznačující se tím , že obsahuje prostředky pro pružící tlačení řečného pístu do řečené první polohy.
12. 13. Lékařský ventil podle nároku 12, vyznačující se tím , že řečené prostředky pro pružící tlačení obsahují pružinu.
13. 14. Lékařský ventil podle nároku 10, vyznačující se tím ,že řečený píst rozděluje řečenou dutinu na první komoru, která se plní tekutinou, a druhou komoru, jež se plní vzduchem.
14. 15. Lékařský ventil podle nároku 14, vyznačující se tím , že má také vzduchový průchod, který vede zvenčí skrze řečené těleso do řečené komory, jež se plní vzduchem.
15. 16. Lékařský ventil podle nároku 10, vyznačující se tím , že řečený píst má hlavu určenou pro styk s řečeným prvním lékařským nástrojem, přičemž řečená hlava má šikmý povrch.
16. 17. Lékařský ventil podle nároku 14, vyznačující se tím , že řečený píst obsahuje duté vyhloubení, které je propojeno s řečenou komorou, jež se plní vzduchem.
17. 18. Lékařský ventil podle nároku 8, vyznačující se tím , že řečený otvor se nachází na prvním konci řečeného tělesa, kdy řečené těleso má uzavřený, druhý konec a a odbočku, přičemž řečená odbočka vymezuje odbočkový průchod, který je vyveden z řečené dutiny.

    *· 999 9 9 9· 9
18. 19. Lékařský ventil podle nároku 8, vyznačující se tím , že řečený otovor se nachází na prvním konci řečeného tělesa a řečené těleso má druhý otevřený konec.
19. 20. Lékařský ventil podle nároku 8, vyznačující se tím , že dále obsahuje pístovou součást, která je pohyblivě umístěna v řečeném tělese.
20. 21. Lékařský ventil podle nároku 20, vyznačující se tím , že dále obsahuje prostředky pro pružící tlačení řečeného pístu ve směru řečené těsnicí součásti.
21. 22. Lékařský ventil podle nároku 21, vyznačující se tím , že řečené prostředky pro pružící tlačení obsahují pružinu.
22. 23. Lékařský ventil podle nároku 21, vyznačující se tím , že řečené prostředky pro pružící tlačení obsahují součást, která spolupracuje s řečeným tělesem při vymezování komory, jež se plní vzduchem.
23. 24. Lékařský ventil podle nároku 21, vyznačující se tím , že řečené prostředky pro pružící tlačení obsahují součást, jež se plní vzduchem.
24. 25. Lékařský ventil podle nároku 8, vyznačující se tím , že také obsahuje membránu, která je umístěny v řečené dutině.
25. 26. Lékařský ventil podle nároku 25, vyznačující se tím , že řečená membrána rozděluje řečenou dutina na první komoru a druhou komoru a že dále má vzduchový průchod, který vede z vnějšku skrze řečené těleso do řečené druhé komoiy.
26. 27. Lékařský ventil s pozitivními průtokovými vlastnostmi pro řízem průtoku tekutiny mezi prvním lékařským nástrojem a druhým lékařským nástrojem, vyznačující se tím , že obsahuje těleso, které má jednak dutinu v průtokovém propojení s řečeným druhým lékařským nástrojem a otvorem upraveným pro připojení řečeného prvního lékařského nástroje a jednak těsném umístěné v řečeném tělese a pohybující se mezi první • 0 • · ·

    -42polohou, v níž řečené těsnění znemožňuje protékání tekutiny skrze řečené těleso, a druhou polohou, v níž je protékání tekutiny skrze řečené těleso umožněno, řečený ventil vymezuje prostor pro tekutinu a dále obsahuje prostředky, které se připojují k řečenému tělesu za účelem zmenšování prostoru pro tekutinu po odpojení řečeného prvního lékařského nástroje.
27. 28. Lékařský ventil podle nároku 27, vyznačující se tím , že řečené prostředky obsahují rozpínatelnou součást s neprodyšně uzavřenými buňkami.
28. 29. Lékařský ventil podle nároku 27, vyznačující se tím , že řečené prostředky obsahují píst.
29. 30. Lékařský ventil podle nároku 27, vyznačující se tím , že řečené prostředky obsahují vzduchem naplněný váček.
30. 31. Lékařský ventil podle nároku 30, vyznačující se tím , že vzduchový průchod vede zvenčí skrze řečené těleso do řečeného váčku.
31. 32. Lékařský ventil podle nároku 27, vyznačující se tím , že řečené prostředky obsahují membránu.
32. 33. Lékařský ventil podle nároku 29, vyznačující se tím , že v řečeném pístu je vytvořen průchod.
33. 34. Lékařský ventil podle nároku 27, vyznačující se tím , že řečený otvor se nachází na prvním konci řečeného tělesa.
34. 35. Lékařský ventil podle nároku 34, vyznačující se tím , že řečené těsnění je umístěno poblíž prvního konce řečeného tělesa a řečená dutina je vymezena řečeným tělesem a řečeným těsněním.
35. 36. Lékařský ventil podle nároku 27, vyznačující se tím ,že řečené prostředky jsou umístěny uvnitř řečené dutiny.
36. 37. Lékařský ventil podle nároku 36, vyznačující se tím , že řečené prostředky rozdělují řečenou dutinu na přinejmenším první a druhou komoru.
37. 38. Lékařský ventil podle nároku 37, vyznačující se tím , že jedna z řečené první nebo druhé komory se plní vzduchem.
38. 39. Lékařský ventil s pozitivními průtokovými vlastnostmi pro řízem průtoku tekutiny mezi prvním lékařským nástrojem zavedeným do prvního umístění a druhým lékařským nástrojem zavedeným do druhého umístění, vyznačující se tím , že obsahuje těleso mající dutinu, toto těleso má jednak první otvor pro připojení řečeného prvního lékařského nástroje a jednak drahý otvor, který je upraven pro přijímání řečeného drahého lékařského nástroje, těsnění připojené k řečenému tělesu a pohybující se mezi první polohou, v níž řečené těsnění zabraňuje protékání tekutiny řečeným tělesem mezi řečenými otvory, a drahou polohou, v níž tekutina může protékat řečeným tělesem, řečený ventil vymezuje prostor pro tekutinu mezi řečenými otvory a dále obsahuje prostředky umístěné v řečeném tělese pro účely zmenšování prostoru pro tekutinu v řečeném ventilu po odpojení jednoho z řečených lékařských nástrojů.