CZ2000747A3 - Elektrochromické zrcadlo - Google Patents

Abstract

Zrcadlo májako centrální součást opticky aktivní buňku, která sestává ze dvou tabulek (1,2), uspořádanýchjako laminát, opatřený vždy na vnitřní straně plošnou elektrodou, mezi kterými se nachází elektrochromické médium(5), a kteréjsou navzájemtěsně spojeny housenkou (6) lepidla, probíhající po obvodu tabulek (1,2) tak, že úzký okrajový proužek zůstává volný. Každý okrajový proužekplošné elektrodyje pomocí dělící týhy (9a, 9b) z poloviny rozdělen tak, že tvoří izolovaný úsek (1 la. 1 lb) okrajového proužku, přičemž každý izolovaný okrajový úsekjedné plošné elektrodyje protilehlý neizolovanému okrajovému úseku druhé plošné elektrody. V meziprostoru mezi těmito úseky okrajových proužkuje zabudován připojovací drát (8a, 8b) pomocí elektricky vodivé hmoty.

Description

ELEKTROCHROMICKÉ ZRCADLO

Oblast techniky

Vynález se týká elektrochromického zrcadla s opticky aktivní buňkou, sestávající ze dvou transparentních tabulek, vytvořených v souladu s konfigurací zrcadla, uspořádaných jako laminát, které jsou vždy na straně přivrácené druhé opatřeny elektricky vodivou elektrodovou vrstvou, rozprostírající se po celé ploše tabulky, která je vždy v kontaktu s připojovacím vodičem, z nichž ta tabulka, která je odvrácená vstupu světla, je vytvořena zrcadlová, které jsou ve vzájemném odstupu těsně spojeny housenkou lepidla, probíhající po obvodu tabulek a ponechávající úzký okrajový proužek volný, a mezi nimiž je uspořádáno elektrochromické médium.

Dosavadní stav techniky

Elektrochromická zrcadla, zkráceně zvaná také ECzrcadla, mají tu vlastnost, že se vlivem elektrického napětí mění jejich odrazivost. Nacházejí použití zejména v automobilovém průmyslu, zvláště jako automaticky se zaclánějící zpětná zrcadla.

Takováto automaticky se zaclánějící zpětná zrcadla

79300 (79300a) • ♦ ·« ·· «· • · · · · · » • · · · · ' w • · · · · 9 9

9 4 9 9 9

9· 94 9 9 9 4 9 9 zvyšují bezpečnost provozu při noční jízdě a napomáhají zabránit nehodám, přičemž šetří oči.

Při tmě pracuje zornička řidiče jako doširoka otevřená závěrka fotoaparátu, aby přivedla zrakovému nervu co nejvíce světelného signálu. V tomto stavu reaguje oko mimořádně citlivě na náhlé oslnivé světlo. Světlo reflektorů přejiždějicich nebo následujících vozidel, odrážené obvyklými zpětnými zrcadly, oslňuje řidiče tak silně, že je jeho schopnost vidění momentálně silně snížena. Na zlomky sekund je řidič účinkem doznívání světelných záblesků prakticky slepý a jeho doba reakce na překážku viditelnou v jízdní dráze před ním se zvětšuje o více než jednu sekundu.

Při systematickém měření brzdné dráhy vedl tento takzvaný Troxlerův efekt např. ke zdvojnásobení brzdné dráhy testovacího vozidla při nočních podmínkách při 100 km/h na suché vozovce.

Tento efekt postihuje všechny řidiče nezávisle na pohlaví, stáří a barvě očí řidiče. Představuje při noční jízdě nebezpečný faktor, který je pomocí dosavadních, mechanicky přestavitelných zaclonitelných vnitřních zrcadel kompenzován jen nedostatečně. Při naklápění vnitřního zrcadla se odraz zmenšuje z asi 90 % na 4 %. Malá zbytková obrazivost odklopeného vnitřního zrcadla zmenšuje sice oslňující efekt, dovoluje však rozeznat jen reflektory, a nikoliv obrysy předjíždějícího nebo následujícího vozidla. V případě většinou zakřivených vnějších zrcadel není takovéto naklápění jako ochrana proti oslnění při noční jízdě možné.

79300(79300a) *· ·· 4 4 «« «9 « · 4 · 4 4 9 · 4 · 4 · » · · · · * · · · * • 449 4 4 · 4 · 4 44 · • 9 9 · · W · · * ·«·· 9 4 4» 9 94 4 49 44

Pomoc však prokazatelně poskytuje vybavení automobilů automaticky zaclonitelnými zpětnými zrcadly, jejichž elektrooptická čidla okamžitě zjistí nebezpečí oslnění, a prostřednictvím plynulého zmenšení odrazivosti zrcadla na asi 10 % během několika sekund je, oku přátelským způsobem, potlačí. Jakmile nebezpečí oslnění pomine, zvýší se obrazivost zrcadla ihned opět na výchozí hodnotu. Toto samočinné střídání ztmavení a zjasnění zpětných zrcadel se opakuje znovu při každém riziku oslnění, neúnavně po celou dobu životnosti vozidla.

Pro změnu odrazivosti automaticky zaclonitelného zpětného zrcadla se využívá již více než deset let elektrochromického chování určitých chemikálií, uspořádaných před vlastní odrazivou plochou EC-zrcadla. Některá anorganická a organická elektrochromická barviva mění svou absorpční hloubku, když na ně přivede prostřednictvím elektrod, které je ohraničují, elektrický potenciál.

Tyto reverzibilní změny absorpce jsou známy a systematicky prozkoumány u několika anorganických oxidů přechodových kovů (např. wolframu) v tenkých vrstvách pevné straně byly v této souvislosti úspěšně kapalinové buňky s organickými barvivý (např. kapalné krystaly nebo viologeny). Z funkčních a nákladových důvodů se pro EC-zrcadla, na trhu dostupná, prosadily kapalinové buňky s viologeny.

látky. Na druhé vyzkoušeny tenké

Tyto buňky, v následujícím nazývané opticky aktivní buňky, tvoří srdce EC-zrcadla. Sestávají zpravidla ze dvou tabulek, vytvořených v souladu s konfigurací zrcadla, sestávajících s výhodou ze skla, tzn. z předního skla a zadního skla, které jsou spojeny se vzájemným odstupem podél

79300 (79300a) ·♦

9 9 9 · ί» 9 9 ·· « « « · · 9 · « 9 9 9 9 9 9 9 9 9 « «··« ····· 9 * · · · 9 · _ Λ — · · · · · » · · · ~ 9 9 9 9 9 9 9 · 9 9 · 9 9 · 9 9 svého obvodu a utěsněny proti okolí. Mezi oběma tabulkami se nachází elektrochromicky aktivní médium, zejména kapalina s viologenem. Každá tabulka je vždy na straně přivrácené ECmédiu opatřena elektricky vodivou elektrodovou vrstvou, pokrývající celou plochu tabulky, opatřenou věncem přípojů. Na zadní tabulce skla se přitom nachází vlastní zrcadlová vrstva.

Jestliže se na připojovací vodiče obou plošných elektrod přivede napětí, např. napětí vyvíjené světelným čidlem na základě světla vzadu jedoucího vozidla, mění se absorpční hloubka EC-média uspořádaného před zrcadlovou tabulkou, a tím i odrazivost opticky aktivní buňky.

Tyto souvislosti jsou známy ze stavu techniky prostřednictvím četných spisů.

Význačným problémem u takovéto typické buňky je vzájemně izolované zprostředkování kontaktu mezi připojovacími dráty a příslušnými plošnými elektrodami, neboť plošné elektrody se kryjí, ležíce na sobě jen s velmi úzkou mezerou asi 0,1 až 0,2 mm.

Z pat. spisu US 5 151 824 je známo řešení tohoto problému tím, že přední a zadní sklo je uspořádáno navzájem přesazené o předem stanovenou hodnotu, takže na každém skle vzniká volná zóna plošné elektrody, která je potřebná pro vytvoření kontaktu. Na těchto okrajových zónách jsou upevněny vždy podlouhlé kontaktní svorky s pružně ohebnými kontaktními jazýčky, svírajícími sklo s volnými okrajovými oblastmi, k nimž je přiletován připojovací drát.

V důsledku přesazení hran u známých EC-zrcadel jsou

79300 (79300a) »♦ ·* * 0 0 • ·· · • 0 • · · · · e • 0 0 0 « • · « 0 · 0

0 0 0 0

0000 «· «0 někdy okrajové oblasti zrcadla poměrně velké, což je nežádoucí. Požadavky automobilového průmyslu se zaměřují na EC-zrcadla, která se svými rozměry prakticky neliší od konvenčních zrcadel.

K tomu přistupuje skutečnost, že upevnění pružného popř. svorkového kontaktování je velmi nákladné jakož i obtížné, a vytváří kontakt s plošnou elektrodou jen v poměrně úzké oblasti. To má nežádoucí účinek na rychlost, s níž se mění absorpční hloubka EC-média.

Z EP 0 434 453 (=US 5 066 112) je známo EC-zrcadlo výše uvedeného druhu, které nemá žádné přesazení tabulek opticky aktivní buňky ani pružné kontakty ve formě svorek, a u kterého je v okrajových oblastech tabulek včetně jejich čelní strany nanesena na plošné elektrody přídavná vodivá kontaktní vrstva, na niž je na čelní straně přiletován připojovací vodič.

Takovéto EC-zrcadlo je jednak velmi nákladné při výrobě, a jednak je kontaktní oblast na čelní straně velmi úzká pro upevnění připojovacího vodiče, takže ten se může snadno odtrhnout, a kromě toho umožňuje jen úzkou kontaktní plochu, což má rovněž negativní vliv na rychlost, s níž se mění absorpční hloubka EC-média.

Podstata vynálezu

Vynález je založen na úkolu zkonstruovat výše naznačené elektrochromické zrcadlo tak, aby bylo možné dosažení spolehlivého velkoplošného kontaktu pomocí jednoduchých prostředků, bez přesazení hran s nákladnými kontaktními

79300 (79300a) ·

• · * · · · 9 · «· * · · 9 ·«*.* · · · · ♦ · · Α 9 9 9 9 9 9

9 999 9 9 * · · » A A A — · ·»·« · · 9 ···· 99 99 9999 «« «6 · svorkami.

Řešení podle vynálezu spočívá v tom, že na jedné tabulce je v příslušné elektrodové vrstvě na spodní polovině, a na druhé tabulce je v příslušné elektrodové vrstvě v horní polovině, vytvořena vždy ve výšce housenky lepidla dělicí rýha, touto housenkou překrytá, vymezující v příslušné elektrodové vrstvě izolovaný okrajový úsek, přičemž v meziprostorů mezi jedním izolovaným okrajovým úsekem a neizolovaným okrajovým úsekem protilehlé elektrodové vrstvy je uložen prostřednictvím elektricky vodivé hmoty jeden připojovací vodič, a mezi druhým izolovaným okrajovým úsekem a neizolovaným okrajovým úsekem protilehlé elektrodové vrstvy je uložen prostřednictvím elektricky vodivé hmoty druhý připojovací drát.

Elektrochromické zrcadlo podle vynálezu má tabulky opticky aktivní buňky, které se kryjí, tzn. nevykazuje žádné vnější rozšíření zrcadla, nemá nákladné pružné kontakty a zajišťuje spolehlivý, stabilní a velkoplošný přívod proudu, který má za následek rychlé ztmavení a zjasnění EC-zrcadla.

Podle dalšího rozvinutí vynálezu je dělící rýha vytvořena s výhodou pomocí laserového paprsku. Tím je možné oddělit příslušný okrajový úsek od zbytku plošné elektrody pomocí velmi úzké čáry řezu.

Pro zrcadlové vytvoření tabulky odvrácené od vstupu světla jsou možné v zásadě dvě možnosti. Podle prvního vytvoření vynálezu sestávají obě elektrodové vrstvy z oxidu india a cínu (ITO), přičemž navíc je na zadní straně tabulky odvrácené od vstupu světla nanesena zrcadlová vrstva.

79300(79300a)

A A A A A · · · · · · · AAA · A · · · » ♦

A A A A A A A A A A A A · _ *7 _ · AAAfc * A « A • aaaa aa a· Aaaa a· aa

Podle druhého vytvoření vynálezu sestává elektrodová vrstva nanesená na přední tabulce přivrácené vstupu světla z oxidu india a cínu (ITO), a elektrodová vrstva nanesená na tabulce odvrácené od vstupu světla ze sloučeniny chrómu/rhodia.

Stanovený odstup mezi oběma tabulkami opticky aktivní buňky je jednoduchým způsobem dán tím, že housenka lepidla s výhodou obsahuje skleněné kuličky o průměru, který odpovídá stanovenému odstupu mezi tabulkami buňky.

Jako vodivá hmota, která je nanesena v meziprostoru mezi plošnými elektrodami, a ve které jsou uloženy připojovací vodiče, je odborníkovi k dispozici řada možností. S výhodou je elektricky vodivou hmotou vytvrzovací vodivý lak. Tento vodivý lak zajišťuje nejen dobré elektrické spojení mezi plošnou elektrodou a připojovacím drátem, ale propůjčuje také buňce určitou stabilitu.

Alternativně k tomu může elektricky vodivou hmotou, ve které jsou uloženy přívodní vodiče, být také tuhnoucí vodivá pájka nebo podobně.

S výhodou je podle dalšího vytvoření vynálezu připojovací vodič uložen v elektricky vodivé hmotě vždy po celé délce příslušného neizolovaného okrajového úseku. To umožňuje dobrý přechod proudu a rychlé ztmavení a zesvětlení zrcadla.

Pro spolehlivou ochranu proti vlivu prostředí jsou čelní strany tabulek buňky s výhodou zapečetěny izolační vytvrzovací hmotou.

79300(79300a) ··

4 4 « « · · • < · φ » * ·* · • 9 9 4 9 4 4 4 « · · » 4 · » 4 » » 4 4 4 _ Ο _ * 4 9 9 4 9449

U ···»·♦ 44 4 44 9 4 4 44

Materiálem tabulek buňky může být sklo, s výhodou plavené sklo, avšak také plast.

Přehled obrázků na výkresech

Další znaky a výhody vynálezu budou zřejmé z příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje:

obr. 1 rozložené znázorněni uspořádání opticky aktivní buňky EC-zrcadla podle vynálezu, a obr. 2 velmi zvětšený řez uspořádáním smontované opticky aktivní buňky s připojením připojovacího vodiče.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 představuje rozložené znázornění uspořádání opticky aktivní buňky podle vynálezu jako základu EC-zrcadla podle vynálezu ve spojení s pohledem v řezu na obr. 2, vedeným hotovou opticky aktivní buňkou podél myšlené čáry řezu probíhající na obr. 1 středově a paralelně s úzkými bočními hranami tabulky buňky.

Opticky aktivní buňka zrcadla sestává ze dvou transparentních tabulek, vytvořených v souladu s konfigurací zrcadla, zde vnějšího zrcadla osobního automobilu, které v příkladu provedení sestávají ze skla, s výhodou plaveného skla, totiž předního skla 1, uspořádaného ve směru vstupu světla, a zadního skla 2.

79300 (79300a) ft • ··· ft 9 9 ft · » ftft 9 • 9999 · · · · • ftftft ftft ftft ftftftft ·» · ft

V zásadě je možné vytvořit tabulky také z transparentního plastu.

Přední sklo 1. je na straně odvrácené od vstupu světla opatřeno elektricky vodivou plošnou elektrodou 3, která se rozprostírá po celé ploše čelního skla ].· Obdobně zadní sklo 2 je opatřeno na straně přivrácené světlu elektricky vodivými plošnými elektrodami 4, které se rozprostírají rovněž po celé ploše zadního skla 2.

V předloženém příkladu provedení je elektricky vodivá plošná elektroda 3 tvořena vrstvou ITO (Indium-Tin-Oxide, oxid india a cínu), který je transparentní, naproti tomu plošná elektroda 4 je tvořena vrstvou chrom/rhodium, která představuje zrcadlící plochu.

Je také možné provedení, u kterého je plošná elektroda 4 rovněž tvořena vrstvou ITO, přičemž pak je na zadní straně zadního skla 2 nanesena zvláštní zrcadlová vrstva.

Mezi oběma tabulkami 1 resp. 2 s příslušnými plošnými elektrodami 3 resp. 4 se nachází elektrochromické médium 5, s výhodou ve formě elektrochromického roztoku úvodem popsaného druhu. K tomu účelu jsou obě tabulky 1, 2 stranami, na kterých se nacházejí plošné elektrody 3, 4, po obvodu navzájem slepeny, takže tvoří uzavřenou buňku, která může být naplněna kapalinou. Příslušná spojovací hmota, která musí sestávat z elektricky izolačního lepidla, aby nemohlo dojít k vnitřnímu zkratu obou plošných elektrod, tvoří housenku 6 lepidla, jak je zřejmé zvláště dobře z obr. 2. Tato housenka 6 lepidla se nachází v případě plošné elektrody 3 na straně přivrácené EC-médiu 5. Rovněž u plošné

79300 (79300a)

Φ0 00

0 0

0 · * ·00 0

0

000 0«

0 0 0

0 0

0 0

0« « »0 0 0

0 0 » • 0 0 · • 9 0 · •9 0 0 0 « 9 « 0

0 0 0 elektrody 3 se nachází housenka 6 na straně přivrácené ECmédiu 5.

Lepidlo obsahuje malé skleněné kuličky, které určují odstup obou stěn buňky, který je zpravidla 0,1 až 0,2 mm.

Prostřednictvím housenky 6 lepidla je na plošné elektrodě 3, přiřazené přednímu sklu, vytvořen elektricky vodivý okrajový proužek 7a, a na plošné elektrodě 4, přiřazené zadnímu sklu 2, elektricky vodivý okrajový úsek 7b. Pomocí okrajového úseku 7a je připojen připojovací vodič 8a a pomocí okrajového úseku 7b připojovací vodič 8b. Aby bylo možno vytvořit velkoplošný kontakt s kontaktními proužky 7a resp. 7b, jak je znázorněno na obr. 2, vyplněním meziprostoru mezi tabulkami 1^ resp. 2 s jejich plošnými elektrodami 3 resp. _4 pomocí vodivého laku, pájky nebo jiné vodivé pasty 10, ve které je vždy uložen připojovací drát 8a, 8b, musí být na sobě ležící, navzájem se překrývající plošné elektrody 3, 4 opatřeny izolací. Tato izolace je realizována dělícími rýhami 9a resp. 9b, které jsou vždy vytvořeny na druhé plošné elektrodě, prostorově protilehlé housence 6 lepidla tak, že, jak je zřejmé z obr. 2, izolující housenka 6 lepidla vždy překrývá rýhu 9a, resp. 9b, takže je v důsledku vyplnění okrajových oblastí elektrodových ploch mezi skly zakryta jen vnější oblast 11a, 11b protilehlých plošných elektrod, nikoliv však uvnitř ležící část plošných elektrod.

Vytvoření dělících rýh 9a, 9b se realizuje s výhodou pomocí laseru, s výhodou pomocí neodymového YAG-laseru. Jak je zřejmé z obr. 1, táhne se laserem vytvořená dělící rýha 9a na transparentní elektrodě 3 na spodním okraji až poněkud pod středem. Izoluje okrajový proužek 11a, na kterém se

79300 (79300a) ♦ 9 9 • φ

9 φ · φ φ φ φ • *

·· »♦

Φ Φ 9

9 9 9 ·

9 9 9 <9 nachází elektrický kontakt s protilehlou odrazivou elektrodou £. V této odrazivé elektrodě 4 se táhne laserem vytvořená dělící rýha 7b na horním okraji na obou stranách až poněkud pod střed. Izoluje okrajový proužek, 11b, na kterém se nachází elektrický kontakt na protilehlé transparentní elektrodě 3. Tím způsobem mohou být plošné elektrody 3, 4 opatřeny dvěma navzájem elektricky izolovanými připojovací vodiči 8a, 8b, které jsou v důsledku obalení vodivým médiem ve vnitřním, mechanicky stabilním kontaktu s příslušnými plošnými elektrodami.

Jestliže je opticky aktivní buňka naplněna EC-roztokem 5, může se její světelná propustnost měnit připojením elektrického potenciálu mezi plošné elektrody 3, 4. K tomu jsou obě plošné elektrody navzájem elektricky izolovány a připojeny připojovacími vodiči 8a, 8b ke zdroji stejnosměrného napětí.

Pro zamezení vnitřního zkratu je vodivý lak 10 na přechodech od izolovaných okrajových proužků k neizolovaným okrajovým úsekům přerušen prostřednictvím izolační hmoty.

Jak je zřejmé z obr. 2, je okraj mezi oběma slepenými tabulkami _1, 2 opatřen zapečetěním 12, které uzavírá vnitřek opticky aktivní buňky hermeticky proti okolnímu prostředí.

Tloušťka tabulek 1, 2 leží v rozmezí 1 až 2 mm, naproti tomu elektrodové vrstvy mají zpravidla tloušťku o velikosti řádově 1000 angstroemů. Šířka okrajových proužků 7a, 7b a 11a, 11b má velikost řádově 0,8 mm.

Transparentní plošná elektroda může být místo ITOvrstvy tvořena také jako vrstva zinku nebo oxidu

79300 (79300a) zinečnatého.

Umístění opticky aktivní buňky do odpovídajícího držadla zrcadla může být realizováno prostřednictvím známých konstrukcí, například jako ve zmíněném US 5 151 824,

Claims (10)

1. Elektrochromické zrcadlo s opticky aktivní buňkou, sestávající ze dvou transparentních tabulek (1, 2), vytvořených v souladu s konfigurací zrcadla, uspořádaných jako laminát, které jsou vždy na straně přivrácené druhé opatřeny elektricky vodivou elektrodovou vrstvou (3, 4), rozprostírající se po celé ploše tabulky, která je vždy v kontaktu s připojovacím vodičem (8a, 8b), z nichž ta tabulka (2), která je odvrácená vstupu světla, je vytvořena zrcadlová, které jsou ve vzájemném odstupu těsně spojeny housenkou (6) lepidla, probíhající po obvodu tabulek (1, 2) a ponechávající úzký okrajový proužek volný, a mezi nimiž je uspořádáno elektrochromické médium., vyznačující se tím, že na jedné tabulce (1) je v příslušné elektrodové vrstvě (3) na spodní polovině, a na druhé tabulce (2) je v příslušné elektrodové vrstvě (4) v horní polovině, vytvořena vždy ve výšce housenky (6) lepidla dělící rýha (9a, 9b), touto housenkou překrytá, vymezující v příslušné elektrodové vrstvě (3, 4) izolovaný okrajový úsek (11a, 11b), přičemž v meziprostoru mezi jedním izolovaným okrajovým úsekem (11a) a neizolovaným okrajovým úsekem (7b) protilehlé elektrodové vrstvy (4) je uložen prostřednictvím elektricky vodivé hmoty (10) jeden připojovací vodič (8b), a mezi druhým izolovaným okrajovým úsekem (11b) a neizolovaným okrajovým úsekem (7a) protilehlé elektrodové vrstvy (3) je uložen prostřednictvím elektricky

16 79300 (79300a,

0 0

0 0 0 • 0

0000 0«

0 «

000

00 00 ·9 < 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 00 00000 0 0 0 0 0 0 0 0 00 0000 00 00 vodivé hmoty (10) druhý připojovací drát (8a).

2. Zrcadlo podle tím, že dělící rýhy laserového paprsku.

nároku 1, vyznačující se (9a, 9b) jsou vytvořeny pomocí

3. Zrcadlo podle nároku 1 nebo se tím, že obě elektrodové vrstvy (3, india a cínu (ITO), přičemž navíc je na (2) odvrácené od vstupu světla nanesena

2, vyznačující

4) sestávají z oxidu zadní straně tabulky zrcadlová vrstva.

4. Zrcadlo podle nároku 1 nebo 2, vy z načuj íc í se tím, že elektrodová vrstva (3) nanesená na přední tabulce (1) přivrácené vstupu světla sestává z oxidu india a cínu (ITO), a elektrodová vrstva (4) nanesená na tabulce (2) odvrácené od vstupu světla sestává ze sloučeniny chrómu/rhodia.

5. Zrcadlo podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že housenka (6) lepidla obsahuje skleněné kuličky o průměru, který odpovídá stanovenému odstupu mezi tabulkami (1, 2) buňky.

6. Zrcadlo podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že elektricky vodivou hmotou (10), ve které jsou uloženy přívodní vodiče (8a, 8b), je vytvrzovací vodivý lak.

7. Zrcadlo podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že elektricky vodivou hmotou (10), ve které jsou uloženy přívodní vodiče (8a, 8b), je tuhnoucí vodivá pájka.

16 79300 (79300a)

44 ·· 4* ·· 44 44

444« 4 4 4 4 »444 • 44 4 4 4 4 4 4 4

4 444 44 4 4 4 4 4* 4

4 4 4 4 4 4444

4444 44 «4 4444 44 44

8. Zrcadlo podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že připojovací vodiče (8a, 8b) jsou uloženy v elektricky vodivé hmotě (10) vždy po celé délce příslušného neizolovaného okrajového úseku (7a, 7b).

9. Zrcadlo podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že čelní strany tabulek (1, 2) opticky aktivní buňky jsou zapečetěny izolační vytvrzovací hmotou (12).

10. Zrcadlo podle nároku 1 nebo 9, vyznačující se tím, že tabulky (1, 2) opticky aktivní buňky sestávají z plaveného skla.