CZ2000916A3

CZ2000916A3 - Opticky čistý (S)-salmeterol pro použití jako léčivo a farmaceutické přípravy obsahující (S)-salmeterol

Info

Publication number: CZ2000916A3
Application number: CZ2000916A
Authority: CZ
Inventors: Thomas P. Jerussi
Original assignee: Sepracor, Inc.
Priority date: 1997-09-16
Filing date: 1998-09-10
Publication date: 2000-08-16
Also published as: CZ290394B6; JP2001516715A; ATE268166T1; IL135022A0; ES2221991T3; KR20010030610A; NZ503563A; BR9812643A; NO20001343L; SK3722000A3; WO1999013867A1; AU754275B2; AU9228398A; DE69824296T2; CA2304265A1; EP1007008A1; HUP0003488A3; NO20001343D0; DE69824296D1; CN1270515A

Description

Opticky čistý (S)-salmeterol pro použiti jako léčivo a farmaceutické přípravky obsahující (S)-salmeterol

Oblast techniky

Tento vynález se týká farmaceutických přípravků obsahujících salmeterol. Vynález se také týká způsobů léčení a prevence astmatu, bronchitidy, emfyzému a dalších chorob a prevence bronchospazmu u pacientů s obstruktivními chorobami cest dýchacích nebo s alergickými chorobami.

Dosavadní stav techniky

Astma, bronchitida a emfyzém jsou známy jako chronické obstruktivní plicní choroby (chronická choroba bronchopulmonální - CHOCHBP). Pro CHOCHBP je charakteristická generalizovaná obstrukce dýchacích cest, zejména malých dýchacích cest, která je spojená s různým stupněm příznaků chronické bronchitidy, astmatu a emfyzému. Termín CHOCHBP byl zaveden vzhledem k tomu, že tyto stavy se často vyskytují společně a v jednotlivých případech může být obtížné rozhodnout, co je hlavní příčinou tvořící obstrukci. Obstrukce dýchacích cest je definována jako zvýšená rezistence k proudění vzduchu během usilovného výdechu. Může být následkem zúžení nebo restrikce dýchacích cest druhotně ke skutečné chorobě dýchacích cest, od nadměrného kolapsu dýchacích cest během usilovného výdechu druhotně k plicnímu emfyzému, od bronchospazmu jako u astmatu, nebo může být důsledkem kombinace těchto faktorů. Ačkoliv obstrukce velkých dýchacích cest může nastat u všech těchto chorob, zejména • ·· · • · · · • · · ·· · · · φ » • · · · · · * · * • · · · · ··«··· • · · · · · · ···· ··· ·· ♦ · «· ·« u astmatu, pro pacienty s těžkou CHOCHBP jsou charakteristické větší abnormality v malých dýchacích cestách, zejména v těch, které mají vnitřní průměr menší než 2 mm a většina obstrukce dýchacích cest těchto pacientů je situována v této oblasti. Obstrukce dýchacích cest je ireverzibilní kromě té, která je způsobena astmatem.

Astma je reverzibilní obstruktivní respirační choroba, pro kterou je charakteristická zvýšená citlivost dýchacích cest. Astma se může vyskytnout sekundárně po celé řadě stimulů. Základní mechanismy jsou neznámé, ale je do nich zapojena zděděná nebo získaná nerovnováha adrenergního a cholinergního řízení průměru dýchacích cest. Astmatici, u kterých se tato nerovnováha manifestuje, mají hyperaktivní bronchy a může se u nich vyskytovat bronchokonstrikce, dokonce i bez příznaků. Zjevné záchvaty astmatu mohou nastat, když jsou tito jedinci vystaveni stresu různého původu, jako je virová respirační infekce, tělesný pohyb, citové rozrušení, nespecifické faktory (např. změny barometrického tlaku nebo teploty), vdechování chladného vzduchu nebo dráždidel (např. výfukové plyny, zápach čerstvých barev a nepříjemné pachy nebo cigaretový kouř), expozice specifickým alergenům a užívání aspirinu nebo siřičitanů u citlivých jedinců. Uvádí se, že ti pacienti, jejichž astma je rychle navozeno alergeny (nejčastěji vzduchem nesené pyly a plísně, domácí prach, zvířecí srst) a ti, jejichž příznaky jsou zprostředkované IgE, mají alergické nebo „extrinzické astma. Odpovídají přibližně 10 až 20 % dospělých astmatiků, u dalších 30 až 50 % pacientů se symptomatické epizody zdají být spouštěny faktory jinými než alergickými (např. infekce, dráždidla, emocionální faktory), a u těchto pacientů se uvádí, že mají nealergické nebo „intrinzické astma. U mnoha osob jsou významné jak alergické, tak nealergické faktory.

I • · · 4 · 4 • ·4· ·· · · · 4 « * _φ · • · 4 4 4 444· • · · · 4 4 · · * 4 4 • · · 444· · 4 4 4 ·*· ·· 44 ·♦ 99 44

Racemický salmeterol je β₂ adrenoceptor-selektivní sympatomimetikum, jehož primární použití je jako dlouhodobě působící bronchodilatans pro prevenci bronchospazmu u pacientů s obstruktivní nemocí dýchacích cest, jako je astma, bronchitida a emfyzém.

Většina β₂ agonistů způsobuje do jisté míry podobné nežádoucí vedlejší účinky. Tyto nepříznivé vedlejší účinky zahrnují, ale nejsou na ně omezeny, kardiovaskulární příznaky jako palpitace, zrychlenou tepovou frekvenci a tachykardii, příznaky ze strany centrálního nervového systému jako je nervozita, závratě, bolesti hlavy a ospalost, respirační vedlejší účinky jako je dusnost, sípání, sucho v krku nebo podráždění orofaryngu, kašel, bolest na hrudníku a nevolnost, třes rukou, svalový třes a okamžité hypersenzitivní reakce, jako je kopřivka, angioedém, vyrážka a dokonce bronchospazmus.

Kromě toho mají pacienti tendenci k rozvoji tolerance na bronchodilatační účinek β₂ agonistů. To je ve vztahu ke snížení citlivosti, což je jeden z klinicky nejvýznamnějších jevů týkajících se β-adrenergního receptoru. Bylo pozorováno, že u pacientů na dlouhodobé léčbě β-agonisty je tendence ke zvyšování dávky léku, který užívají. To je proto, protože po dlouhodobém podávání se snižuje citlivost β-receptoru na agonistů, což pro vyvolání fyziologické reakce stejné velikosti vyžaduje větší dávky sloučeniny.

Problém snížení citlivosti je obzvláště významný při léčbě nemocí, jejichž součástí je bronchospazmus, jako je astma. Léčení astmatu obvykle zahrnuje podávání β-adrenergních agonistů, jako je racemická směs salmeterolu, a to buď perorálně nebo aerosolem, lék si podává pacient sám. Astmatičtí pacienti, kteří užívají β-agonisty delší dobu, si ·· ·· * * · · • · · · • · · · (salmeterol je v R-enantiomeru adrenoceptorovou postupně sami zvyšují podávanou dávku, aby dosáhli dostatečný stupeň bronchodilatace a úlevu dýchání. Jako výsledek této zvýšené dávky působí agonista na β receptory srdce a cévního zásobení, což vyvolává kardiovaskulární stres a další nepříznivé vedlejší účinky.

V literatuře lze nalézt všeobecný názor, že (R) enantiomer je β₂ stimulační enantiomer (eutomer) většiny, jestliže ne všech, fenetanolamin β₂ adrenoceptor-selektivních sympatomimetik, a toto obecné poznání bylo aplikováno na salmeterol. Patent US 4 992 474 tak konstatuje, že sloučeniny skupiny, která zahrnuje salmeterol, se vyskytují ve formách enantiomerů a že se dává přednost sloučeninám, ve kterých je uhlík alkoholu v R konfiguraci. Podobně Chapman et al., (Trends Pharmacol. Sci., 13, 231-232, 1992) pojednávají problém chirality β₂ adrenoceptor-selektivních sympatomimetik a uzavírají, že aktivita agonisty isoprenalinu, salbutamolu, salmeterolu a terbutalinu spočívá v R enantiomerů. Britský patent č. 2 255 503 odhaluje použití jednoho enantiomerů různých β₂ adrenoceptor-selektivních sympatomimetik včetně salmeterolu a uvádí, že pro minimalizaci vedlejších účinků se má v případě salmeterolu použít (R) enantiomer. Ještě v r. 1996 odborníci zastávali názor, že „bylo prokázáno, že β adrenoceptorová aktivita albuterolu a dalších agonistů mezi jmenovanými) spočívá hlavně (eutomeru) s malou nebo žádnou stimulací připisovanou S-enantiomeru (distomeru) (Boulton a Fawcett, Clin. Rev. Allergy Immunol., 14, 115-138, 1996). Předkládaný vynález, tedy použití

S enantiomerů, je tudíž řešením jdoucím přímo proti názorům vyplývajícím z celého dosavadního stavu techniky.

• · · · · · • · · • · · ♦ · · tt *· * · · · • 9 9 9

9 9 9

9 9 · · 99

Podstata vynálezu

Nyní bylo objeveno, že S enantiomer salmeterolu je účinné bronchodilatans, jehož podávání nenavozuje určité nežádoucí vedlejší účinky sdružené s podáváním racemické směsi nebo (R)-salmeterolu.

V jednom aspektu se vynález týká způsobů navození bronchodilatace a zabránění bronchokonstrikce salmeterolem, a sice podáváním opticky čistého S izomeru jedinci v množství postačujícím pro navození bronchodilatace nebo zabránění bronchokonstrikce. Salmeterol výhodně obsahuje alespoň 90 % (hmotnostních) S izomeru a ne více než 10 % (hmotnostních) R izomeru, výhodněji salmeterol obsahuje alespoň 99 % (hmotnostních) S izomeru a 1 % (hmotnostní) nebo méně R izomeru. (S)-salmeterol může být podáván subkutánní injekcí, intravenózní infúzí, inhalací, transdermálním podáváním nebo perorálně. Výhodnou formou podávání je inhalace. Množství podávané inhalací je 200 pg až 2 mg denně, což je optimálně rozděleno do alespoň dvou dávek, každá v množství 100 pg až 1 mg na jednotkovou dávku. Takto se podáváním (S)-salmeterolu, nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli, v množství postačujícím pro zabránění bronchospazmu, ale nedostatečném pro vyvolání vedlejších účinků, vyvolává bronchodilatační účinek při současném vyloučení doprovodného rizika vedlejších účinků sdružených s aktivací βι adrenergního receptorů.

V dalším aspektu se vynález týká bronchodilatačních přípravků ve formě perorální jednotkové lékové formy nebo přípravků vhodných pro podávání inhalací, jako je např. roztok nebo suspenze ve vhodném propelentu pro použití v inhalátoru s odměřenými dávkami nebo sterilní vodný roztok pro nebulizaci. Přípravky obsahují farmaceuticky přijatelný • Μ* ·« 4 4·4

propelent (pro aerosoly) nebo nosič (pro inhalační roztoky, tablety a tobolky) a (S)-salmeterol nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl. Přitom, jak bylo uvedeno již dříve, (S)-salmeterol výhodně obsahuje alespoň 90 % (hmotnostních) (S)-salmeterolu a méně než 10 % (hmotnostních) (R)-salmeterolu. Výhodný bronchodilatační přípravek je ve formě aerosolového přípravku.

Detailní popis vynálezu

Předkládaný vynález se týká (S)-salmeterolu pro použití k vyvolání bronchodilatačního účinku při současném vyloučení doprovodného rizika nežádoucích vedlejších účinků, zejména těch, které jsou sdruženy se stimulací βι adrenergního receptoru. Racemická směs salmeterolu vyvolává relaxaci hladkého svalstva bronchů a moduluje inhibici uvolňování mediátorů, ale, dokonce i když je sloučenina podávána inhalací, způsobuje racemické směs nežádoucí vedlejší účinky, jak je popsáno v publikaci „Physician's Desk Reference (PDR) . Tyto nežádoucí vedlejší účinky zahrnují tachykardii, palpitace, kopřivku, angioedém, vyrážku, bronchospazmus, bolesti hlavy, třesy, nervozitu a paradoxně bronchospazmus. Termín „nežádoucí vedlejší účinky také zahrnuje závratě, únavu, chrapot, bolesti v zádech, nauseu, zvracení, ospalost, slabost, pocity horka, pocení, nezvyklou chuť, svalové křeče, angínu, závratě, centrální stimulaci a nespavost.

Termín „v podstatě bez R stereoizomeru používaný v tomto textu znamená, že přípravek obsahuje alespoň 90 % (hmotnostních) (S)-salmeterolu a 10 % (hmotnostních) nebo méně (R)-salmeterolu. Ve výhodnějším provedení přípravek obsahuje alespoň 99 % (hmotnostních) (S)-salmeterolu a 1 % (hmotnostní) nebo méně (R)-salmeterolu.

·· ·♦·· ·· «· • » · « · • · · · » • « ♦ · ♦ · > · · · · · •· ·» ··

Termín „vyvolání bronchodilatačního účinku znamená úlevu od příznaků spojených s obstruktivními nemocemi dýchacích cest, které zahrnují, ale nejsou na ně omezeny, dechovou tíseň, sípání, kašel, dusnost, tíhu nebo tlak na hrudi apod.

Aktivní sloučenina přípravků a způsobů podle vynálezu je optický izomer salmeterolu. Racemický salmeterol je komerčně dostupný jako sůl kyseliny l-hydroxy-2-naftoové od firmy Glaxo Wellcome pod obchodním názvem Serevent®. Dodává se jako aerosolový přípravek pro inhalaci. Příprava racemické sloučeniny je popsána v patentech US 4 992 474 a 5 380 922. Příprava R enantiomeru je také popsána v patentu US 4 992 474. Chemicky je sloučenina podle vynálezu S enantiomer 4-hydroxy-a¹-[[[6-(4-fenylbutoxy)hexyl]aminojmetyl]-1,3-benzendimetanolu (CAS registrační číslo 135271-48-6). Příprava jednotlivých enantiomeru je popsána autory Hett et al. (Tetrahedron Letters, 35, 93759378, 1994). Salmeterol je komerčně dostupný pouze jako racemát, kde (R) a (S) je v poměru 1:1, a generický název salmeterol se vztahuje, k této směsi enantiomerů.

Experimentální postupy

Materiál: Buňky divokého typu Spodoptera frugiperda (Sf9) byly získány od z Americké sbírky mikroorganismů (American Type Culture Collection) . Reagencie pro tkáňové kultury byly zakoupeny od firem Gibco a Sigma, β-agonisté (-)isoproterenol a (-)norepinefrin byly od firmy Sigma, [¹²⁵I ] iodopindolol byl od firmy NEN Dupont a všechny další reagencie byly nejvyššího komerčně dostupného stupně jakosti.

Buněčná kultura: Buňky Sf9 se pěstovaly v rotačních kultivačních lahvích (80rpm) ve 27 °C v médiu TNM-FH obsahujícím 10% fetální bovinní sérum a antibiotika ··· · ·· ··« · « 9 (0,25 pg/ml fungizon, 50 pg/ml penicilín).

Příprava lidských βι a β:

streptomycin, adrenergních pg/ml receptorů:

K infekci buněk Sf9 byly použity rekombinantní bakuloviry obsahující cDNA kódující lidský βιΑβ (adrenergní receptor) nebo β₂ΑΗ. Čtyřicet osm hodin po infekci se buňky sklízely centrifugací (1 000 x g, 20 minut), jednou se promyly ledově chladným fyziologickým roztokem pufrovaným fosforečnany (PBS) a pak se lyžovaly v ledově chladném pufru A (50 mM Tris-HCl, pH 7,5, 5 mM EDTA, 20 pg/ml aprotinin, 20 pg/ml benzamidin) při použití Brinkmannova polytronu (2 x 20 s) . Homogenát se stočil ve 40 000 x g po dobu 20 minut, pelet se jednou promyl pufrem A a pak se resuspendoval v pufru A v koncentraci 20 pmol βΑΗ/ml.

Kompetitivní vazebné studie: Bylo zjištěno, že lidský β.-AR se vázal k nesubtypově selektivnímu β-antagonistovi [--⁵I] iodopindololu s Kd 20 pM, zatímco βιΑΚ měl Kd pro iodopindolol 2 nM. Pak byla určena schopnost různých sloučenin testovaných v této studii ((-) isoproterenol, (-) norepinefrin, ICI118551, R-, RS- a S-albuterol, a R-, RSa S-salmeterol) kompetovat s [¹²⁵I ] iodopindololem o vazbu k lidským receptorům βιΑΚ a β2ΑΚ. Inkubované směsi obsahovaly buněčné membrány Sf9 (22 fmol βχΑΗ nebo p₂AR), 45-85 pM iodopindololu a různé koncentrace kompetuj ícího ligandu (10 až 10³ M) ve 25 mM Tris-HCl, pH 7,5, 2 mM MgCl₂, 0,5 mM kyselině askorbové. Vzorky se inkubovaly 60 minut ve 22 °C před filtrací na filtrech ze skleněných vláken GF/C s použitím 48místného Brandelova sklizecího zařízení pro buňky. Filtry se pak 4 x promyly 5 ml ledově chladného pufru 25 mM Tris-HCl, pH 7,5, 2 mM MgCl₂, a měřily se v počítači gama impulsů.

• · · · · φ • φ φ • · · · • * · φ φ φ · · φ · • ·· ·· φφφφ φφ φφ φ φ φ φ φ φ φ · φ φ · φ φ • < φ φ • Φ φφ

Vazba (Kd< ηΜ) β-adrenergních agonistů

β-agonista	βι (nM)	β₂ (ΠΜ)	β2 poměr selektivity
(-)-Isoproterenol	20, 1	41,7	0,48
(RS)-Albuterol	2 980	668	4,5
(R)-Albuterol	1 540	236	6, 5
(S)-Albuterol	111 000	33 600	3, 3
(R,R;S,S)-Formoterol	192	5,2	37
(R, R)-Formoterol	113	2,9	39
(S, S)-Formoterol	6 800	3 100	2,2
(RS)-Salmeterol	297	2, 63	113
(R)-Salmeterol	190	1,65	115
(S)-Salmeterol	5 060	10, 9	464

Je možné vidět, že ačkoliv (S)-salmeterol má přibližně jednu čtvrtinu až jednu sedminu receptorové afinity racemátu a (R)-salmeterolu v místě β₂, je čtyřikrát selektivnější (464 proti 113 a 115). Kromě toho (S)-salmeterol má více než 20x větší receptorovou afinitu než (R)-albuterol.

Ve studii in vitro byly příslušné relaxační a chronotropní účinky albuterolu, formoterolu a salmeterolu a jejich enantiomerů určovány na izolovaných proužcích prúdušnice a na pravé síni srdeční u morčat.

fl · • flfl fl · fl··· • · • fl • fl · • fl flfl * · · · • flfl fl fl flfl fl • flfl · flfl flfl

Použité metody a materiály

Pro pokusy byli použiti samci morčat kmene Hartley o hmotnosti přibližně 300-450 g. Morčata se aklimatizovala při dvanáctihodinovém cyklu světlo-tma po dobu jednoho týdne po doručení od dodavatele.

Pokusy s izolovanými tracheálními proužky: Před utracením byla morčatům podána narkóza prostřednictvím inhalace oxidu uhličitého. Každá trachea byla rychle vyříznuta a umístěna v ledově chladném fyziologickém solném roztoku, typ 1 (PSS-1). PSS-1 obsahoval následující sloučeniny: 137mM NaCl, 2mM KCl, l,8mM CaCl2, 0,93mM MgCl2, 0,35mM NaH₂PO₄, ll,9mM NaHCO₂EDTA a 5,5mM dextrózu. Každá trachea byla podélně rozříznuta na ventrální straně a řezy otevřeny do pruhů, které byly zavěšeny do tkáňové lázně obsahující 15 ml PSS-1 udržovaného na 37 °C. PSS-1 byl okysličován 95%0₂/5%C0₂ pro udržení pH na 7,4. Proužky byly udržovány v klidové tenzi 1,0 g.

Po 30 minutovém vyrovnávacím období se proužky třikrát kontrahovaly přidáním 0,3 μΜ karbacholu. Mezi každou kontrakcí se proužky promývaly čerstvým PSS-1. Po dalším 30 minutovém vyrovnávacím období se proužky kontrahovaly přidáním 30 μΜ histaminu do tkáňové lázně. Ihned po dosažení rovnovážné odpovědi se do tkáňové lázně přidával nosič nebo testovaná sloučenina ve stoupající koncentraci, která se zvyšovala podle semilogaritmické stupnice, dokud nebylo dosaženo koncentrace 1000 nM. Sloučenina v nové koncentraci se pokaždé do lázně přidávala tehdy, když reakce na předešlou koncentraci dosáhla rovnovážného stavu (typicky během 15 až 30 minut). Když reakce na poslední koncentraci každé testované sloučeniny dosáhla maxima, přidával se do lázně lmM papaverin, aby se určila maximální možná relaxace. Vyhodnocená reakce na každou koncentraci testované sloučeniny • tftf· •tf tftf··

• tf · · tftf · • · · tftftftf • tf tftf tftf tf· se pak normalizovala jako procento maximální relaxační reakce získané po působení lmM papaverinu. (Poznámka: v těchto pokusech přidání lmM papaverinu do tkáňové lázně mělo za následek úplnou relaxaci tracheálních proužků kontrahovaných histaminem).

Reakce závislá na koncentraci každé testované sloučeniny byla vyhodnocena při použití šesti tracheálních proužků nejméně ve dvou různých dnech. Reakce závislá na koncentraci nosiče byla vyhodnocena při použití pěti tracheálních proužků nejméně ve dvou různých dnech.

Pokusy s izolovanou pravou síní srdeční: Před utracením byla morčatům podána narkóza prostřednictvím inhalace oxidu uhličitého. Srdce pak bylo rychle vyříznuto a umístěno v ledově chladném fyziologickém solném roztoku, typ 2 (PSS-2) . PSS-2 obsahoval následující sloučeniny: 117 mM NaCl,

4,3 mM KC1, 3,5 mM CaCl₂, 0,1 mM K₂HPO₄, 1,2 mM MgCl₂, 25 mM NaHCO-i, 0, 6 mM Na₂EDTA a 15 mM dextrózu. PSS-2 byl okysličován 95%0₂/5%C0₂ pro udržení pH na 7,4.

Pravé síně byly ponořeny do tkáňové lázně obsahující 15 ml PSS-2 udržovaného při teplotě 30 °C. Do každé síně bylo zavedeno klidové napětí 0,5 g a frekvence stahů se .sledovala v 5 minutových intervalech, dokud nebylo dosaženo stabilního rytmu (typicky během 30 minut). Během vyrovnávacího období se síně jednou promyly čerstvým PSS-2. Poté se do tkáňové lázně přidával nosič nebo testovaná sloučenina ve stoupající koncentraci, která se zvyšovala podle semilogaritmické stupnice, dokud nebylo dosaženo koncentrace 1000 nM. Sloučenina v nové koncentraci se pokaždé do lázně přidávala tehdy, když reakce na předešlou koncentraci dosáhla rovnovážného stavu (typicky během 5 minut). Když reakce na poslední koncentraci každé testované sloučeniny dosáhla maxima, přidával se do lázně stimulátor adenylátcyklázy ·♦ *·*· ·* ·· • · · · · • * · · • · · · · · • · · · · «· ·· forskolin do konečné ΙμΜ koncentrace. Vyhodnocená reakce na každou koncentraci testované sloučeniny se pak normalizovala jako procento pozitivní chronotropní reakce získané po působení ΙμΜ forskolinu. (Poznámka: v těchto pokusech přidání ΙμΜ forskolinu do tkáňové lázně zvyšovalo frekvenci spontánních kontrakcí z bazální hodnoty přibližně 140-170 bpm na hodnotu přibližně 195-250 bpm).

Reakce závislá na koncentraci každé testované sloučeniny byla vyhodnocena na šesti pravých síních srdečních. Reakce závislá na koncentraci nosiče byla vyhodnocena na pěti pravých síních.

Pro tyto pokusy byla každá testovaná látka původně rozpuštěna ve 100% dimetylsulfoxidu (DMSO) v lmM koncentraci. Tento zásobní roztok byl sériově ředěn s použitím PSS-1 nebo PSS-2 tak, aby se získaly požadované konečné koncentrace. U žádné vyhodnocené testované sloučeniny nebyl pozorován zákal v PSS. Při nejvyšší koncentraci hodnocené testované sloučeniny, tj. 1000 nM, byla koncentrace DMSO v tkáňové lázni < 1 %.

Každá testovaná látka byla připravována během dvou až tří hodin testování.

Data byla analyzována pomocí lineární regrese. Průměrné hodnoty počítané jako procento maximální relaxace nebo sinové frekvence vyvolané lmM papaverinem nebo ΙμΜ forskolinem, v příslušném pořadí, byly vyneseny jako funkce logaritmu dávky a proloženy regresními křivkami. Pak byly určeny hodnoty EC₅₀ - tj . střed mezi 100% a maximální relaxací nebo minimální síňovou frekvencí pro nosič - a vyneseny do tabulky uvedené níže.

·♦ ΦΦΦΦ « Φ Φ • Φ Φ

ΦΦΦ Φ

Φ Φ « φ φ

ΦΦ «Φ φφφφ • Φ ΦΦ

Φφφφ • ΦΦΦΦ • » · Φ « φ • ΦΦΦΦ * ΦΦ ΦΦ

EC50 (ηΜ) určené lineární regresí* z procent maximální reakce

β-agonista	Tracheální relaxace	Sinová frekvence	Poměr selektivity*
(RS)-Albuterol	673	272	0, 40
(R)-Albuterol	747	177	0, 24
(S)-Albuterol	10⁵	>10⁴	--
(R,R;S,S)-Formoterol	9,4	5,7	0, 61
(R,R)-Formoterol	2,5	6, 3	2,5
(S,S)-Formoterol	3 463	>10⁴	>11
(RS)-Salmeterol	273	3 516	12,9
(R)-Salmeterol	149	1 732	11, 6
(S)-Salmeterol	3 150	>10ⁿ	>10⁷

* - r(log-lin) = 0,9453-0,9968 * - poměr selektivity pro tracheální relaxaci

Pokud se týče tracheální relaxace, ukazuje se, že plné účinnosti dosahoval (S)-salmeterol. Byl stejně silný (extrapolováno ze tří bodů) jako (S, S)-formoterol, ale významně méně silný než racemický formoterol nebo jeho (R,R)-enantiomer. (R)-albuterol vykazoval přibližně čtyřnásobně vyšší účinnost než (S)-salmeterol, co se týče tracheální relaxace. (S)-salmeterol měl v podstatě na síňovou frekvenci stejný vliv jako kontrolní nosič. Proto byl poměr selektivity pro tracheální relaxaci příliš velký pro výpočet (odhadnut na 10⁷) .

Selektivita (S)-salmeterolu pro p₂-adrenergní receptory se projevila menším počtem vedlejších účinků zprostředkovaných βι a lepším terapeutickým indexem.

4444 • 4 ··»··

99 · 9 4 · 4 4

4 9 · 4

9 9 · ·· * 4 · • 4 4 ·

4 4 4 • · · 4 * • *· ·* >·

Velikost profylaktické nebo terapeutické dávky (S)-salmeterolu v léčbě nemoci kolísá podle závažnosti léčeného stavu a způsobu podávání. Dávka, a možná frekvence dávkování, bude také kolísat podle věku, tělesné hmotnosti a reakce jednotlivého pacienta. Obecně je rozmezí celkové denní dávky při podávání inhalací u stavech zde popsaných od přibližně 200 pg do přibližně 2000 pg, v jedné dávce nebo v rozdělených dávkách. Výhodně rozmezí denní dávky by mělo být mezi přibližně 500 pg až 1000 pg, v jedné dávce nebo v rozdělených dávkách. V péči u pacienta by léčba měla být zahájena v nižší dávce, přibližně 200 pg až přibližně 400 pg, a stoupat na přibližně 2 x 200 pg nebo více v závislosti na pacientově celkové reakci. Při perorálním podávání je výhodné rozmezí dávky od 0,1 do 1,0 mg denně. Dále se doporučuje, aby děti a pacienti přes 65 let, pacienti se zhoršenou funkcí ledvin nebo jater, dostávali zpočátku nízké dávky, a dávky se titrovaly v závislosti na jednotlivých reakcích a hladině v séru. Může být nutné použít dávky vně uvedených hranic, v některých případech, jak je odborníkovi zřejmé. Dále je nutné poznamenat, že klinický nebo ošetřující lékař poznají jak a kdy léčbu přerušit, upravit nebo ukončit v souvislosti s reakcí jednotlivých pacientů.

Výše popsané dávky a rozpis četnosti dávek obsahuje množství postačující pro zmírnění bronchospazmu, ale nedostatečné pro vyvolání nežádoucích vedlejších účinků.

Pro poskytnutí účinné dávky (S)-salmeterolu pacientovi může být použit každý vhodný způsob podávání. Například může být použit způsob perorální, rektální, parenterální (subkutánní, intramuskulární, intravenózní), transdermální a další podobné způsoby podávání. Lékové formy zahrnují tablety, pilulky, disperze, suspenze, roztoky, tobolky, náplasti apod.

• · • · · » · · fcfcfc fc • · · · • · · · fcfc fcfc · • fcfc · • · · ·

Farmaceutické přípravky předkládaného vynálezu obsahují (S)-salmeterol jako aktivní složku, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, a mohou také obsahovat farmaceuticky přijatelný nosič a volitelně další léčebné složky.

Termín „farmaceuticky přijatelné soli nebo „jeho farmaceuticky přijatelnou sůl se týká solí připravených z farmaceuticky přijatelných netoxických kyselin včetně anorganických a organických kyselin. Vhodné farmaceuticky přijatelné kyselé adiční soli pro sloučeniny podle předkládaného vynálezu zahrnují soli kyseliny octové, benzensulfonové (besylát), benzoové, kafrsulfonové, citrónové, etensulfonové, fumarové, glukonové, glutamové, bromovodíkové, chlorovodíkové, isethionové, mléčné, maleinové, jablečné, mandlové, metansulfonové, slizové, dusičné, pamoové, pantotenové, fosforečné, jantarové, sírové, vinné, p-toluensulfonové, apod. Sůl kyseliny l-hydroxy-2naftoové je zejména výhodná.

Výhodné jednotkové dávkové formy přípravků jsou ty, které obsahují účinnou dávku aktivní složky, jak byla uvedena, nebo její příslušnou část. Rozumí se, že navíc ke složkám konkrétně uvedeným výše, přípravky podle vynálezu obsahují další činidla v oboru obvyklá s ohledem k dotyčnému typu přípravku. Například přípravky pro perorální podávání mohou zahrnovat nosiče, jako jsou škroby, sacharidy, celulózu, ředidla, granulační činidla, rozvolňovací činidla, příchutě apod.

Přípravky zahrnují přípravy vhodné pro perorální, rektální, parenterální (včetně subkutánního, transdermálního, intramuskulárního a intravenózního) a inhalaci.

Nejvýhodnější způsob podávání mikrokrystalickou maziva, pojivá, způsob podávání přípravků podle předkládaného vynálezu je inhalace. Přípravky vhodné pro • · • ···· tt ···· ·· • · · · · · ··· • · · β · ··· • ···· · · · · · • · · · · ·· · · ·· inhalaci zahrnuji sterilní roztoky pro nebulizaci obsahující terapeuticky účinné množství S-salmeterolu v podstatě bez jeho R-enantiomeru, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, rozpuštěné ve vodném fyziologickém roztoku a volitelně obsahující konzervační prostředek jako je chlorid benzalkonia nebo chlorbutanol, a aerosolové přípravky obsahující terapeuticky účinné množství S-salmeterolu v podstatě bez jeho R-enantiomeru, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, rozpuštěné nebo suspendované v příslušné propelentu (jako je např. HFA-134a, HFA-227 nebo jejich směs, nebo chlorfluorkarbonátové propelenty jako je směs propelentových plynů 11, 12, a/nebo 114) a volitelně obsahující surfaktant. Aerosoly mohou být připraveny jakýmkoliv způsobem známým v oboru farmacie. Příprava obzvláště vhodného aerosolového přípravku je popsána v evropském patentu č. 556239, který je je zde zahrnut formou odkazu. Vhodné jsou také práškovité přípravky obsahující terapeuticky účinné množství

S-salmeterolu v podstatě bez jeho R-enantiomeru, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, smíchané s příslušným nosičem a upravené pro použití spolu s inhalátorem pro inhalaci prášku.

Vynález je dále podrobněji vysvětlen pomocí následujících příkladů popisující detailně farmakologickou charakteristiku sloučeniny, a také přípravu přípravků podle vynálezu. Odborníkovi je zřejmé, že v praxi může být učiněno mnoho modifikací, jak materiálu, tak metod, v rámci vynálezecké myšlenky předkládaného vynálezu.

• · · · ·· · · · · ·· ·· • · · · · · · · • · · · · · · · • · · · ··· · · ·

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Přípravek pro inhalaci

složka	Množství obsažené v každém dávkovači s odměřenými dávkami (tlaková nádobka 12,5 g)
l-hydroxy-2-naftoát (S)-salmeterolu	2 g
trichlormonofluormetan	5 g
dichlordifluormetan	5 g
lecitin	0, 5 g

Dávkovač s odměřenými dávkami obsahuje mikronizovaný l-hydroxy-2-naftoát (S)-salmeterolu v suspenzi. Každé uvedení do chodu podává 100 pg soli (S)-salmeterolu z náustku. Každá tlaková nádobka poskytne 200 inhalací.

Příklad 2

Perorální přípravek

Salmeterol se smíchal s laktózou, dokud se nezískala homogenní směs. Menší množství kukuřičného škrobu se smísilo s vodou za vzniku výsledné pasty z kukuřičného škrobu. Ta se pak smíchala s uvedenou homogenní směsí, dokud se nevytvořila uniformní vlhká hmota. Zbývající kukuřičný škrob se přidal k výsledné vlhké hmotě a promíchával se, dokud nebyly získány uniformní granule. Granule se pak rozmělnily a třídily pomocí • *

vhodného mlýnu s použitím 0,635 cm (1/4 palce) síta z nerezavějící oceli. Rozemleté granule se pak sušily ve vhodné sušárně, dokud nebylo dosaženo požadovaného obsahu vlhkosti. Suchý granulát se pak opět mele ve vhodném mlýnu s využitím síta z nerezavějící oceli s kalibrem 1/4. Stearan hořečnatý byl pak přimíchán a výsledná směs se lisovala do tablet požadovaného tvaru, tloušťky, tvrdosti a rozpadavosti.

Tablety

složka	Množství na	tabletu (mg)
A	B
l-hydroxy-2-naftoát (S)-salmeterolu	0, 12	0, 25
laktóza	41,38	41,25
kukuřičný škrob	3,0	3, 0
voda (na tisíc tablet)*	30,0 ml	30,0 ml
kukuřičný škrob	5, 00	5, 00
stearan hořečnatý	0, 50 50, 00	0, 50 50, 00

* Voda se odpaří během výroby.

Měkké želatinové tobolky se připravují se směsí salmeterolnaftoátu ve stravitelném oleji jako je např. sojový olej, lecitin, bavlníkový olej nebo olivový olej, přičemž tato směs se pak vstřikuje pomocí přetlakové pumpy do želatiny tak, že jednotková dávková forma obsahuje 0,1 mg až 2 mg S-salmeterolu. Tobolky se pak oplachují a suší.

···· ·· · · · · ·· • ·» · · · · ··

Příklad 3

Tvrdé želatinové tobolky se připraví následujícím způsobem.

Perorální přípravek-tobolky

složka	Množství v mg na jednu tobolku
A	B	C
1-hydroxy-2-naftoát S-salmeterolu	5	25	50
laktóza	130	180	230
kukuřičný škrob	60	60	65
stearan hořečnatý	5	5	5
plnicí hmotnost	200	270	350

S-salmeterol, laktóza a kukuřičný škrob se smíchaly až se dosáhlo uniformní směsi, pak se přimíchal stearan hořečnatý a výsledný prášek se po přesetí plnil do dvoudílných tvrdých želatinových tobolek vhodné velikosti pomocí známých zařízení. Lze připravit i jiné dávkové formy změnou plnicí hmotnosti a nebo pokud je to třeba i změnou velikosti tobolek. Často je potřebné mlít nebo granulovat S-salmeterolnaftoát, aby vznikl volně sypký prášek pro lisování tablet nebo plnění tobolek, pokud se užívá technologie suchého prášku.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. (S)-salmeterol pro použití jako léčivo k indukci bronchodilatace. 2. (S)-salmeterol bronchokonstrikce. pro použití jako léčivo k prevenci 3. (S)-salmeterol pro použití j ako léčivo k vyvolání

bronchodilatačního účinku nebo k prevenci bronchokonstrikce a současnému zabránění rizika vedlejších účinků spojených s aktivací βχ-adrenergních receptorů.
4. (S)-salmeterol podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, který má 90% optickou čistotu.
5. (S)-salmeterol podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, který má 99% optickou čistotu.
6. (S)-salmeterol podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 pro podávání subkutánní injekcí, intravenózní infúzí, inhalací nebo pro transdermální nebo perorální podávání.
7. (S)-salmeterol podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 pro podávání inhalací.
8. (S)-salmeterol podle nároku 7, kdy je obsažen v jednotkové dávce v množství 100 μg až 1 mg.
9. (S)-salmeterol podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3 pro perorální podávání .

21 • · · ·· · · ···· ·· a · - · · · ·· · · · · · » · · · · · · · · • · · · · ······ *···· · · · · · · · · 10. Farmaceutický přípravek ve formě aerosolu v y z n a č u jící se tím, že obsahuje farmaceuticky přijatelný propelent a (S)-salmeterol nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, přičemž (S)-salmeterol

obsahuje nejméně 90 % hmotnostních (S)-salmeterolu a méně než 10 % hmotnostních (R)-salmeterolu.

11. Perorální j ednotková dávková forma léku vyznačuj ící se tím, že obsahuj e

I farmaceuticky přijatelný nosič a (S)-salmeterol nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, formulované do tablet nebo tobolek, přičemž (S)-salmeterol obsahuje nejméně 90 % hmotnostních (S)-salmeterolu a méně než 10 % hmotnostních (R)-salmeterolu.