CZ20014326A3 - Hlava kola bicyklu s vymezovací rozpěrkou a oddělitelnou volnoběľkou - Google Patents

Description

(57) Anotace:

Hlava kola obsahuje hřídel (20), která má první část (30) a druhou část (32), jež je oddělitelně připojena k první části (30), těleso (22) mající vnější trubkovou část (50) a vnitřní průchod, ve kterém je otočně uložena první část (30) hřídele (20); nosnou součást pro připevňování řetězových koleček, která je uvolnitelné a neotočně připojena k vnější trubkové části (50) tělesa (22) a která je namontována na druhé části (32) hřídele (20), a vymezovací rozpěrku (26), která se navléká na první část (30) hřídele (20) vedle volného konce tělesa (22) a která má vymezovací část (72) a takové tvarové uspořádání, které umožňuje její přemisťování v příčném směru ve vztahu k hřídeli (20) mezi první polohou, v níž se vymezovací část (72) nachází v blízkosti hřídele (20) a druhou polohou, v níž se vymezovací část (72) nachází v určité vzdálenosti od hřídele (20), aniž by se první část (30) hřídele (20) oddělila od tělesa (22) hlavy kola.

O o

CM c_ &

γν 2.QOX-

Hlava kola bicyklu s vymezovací rozpěrkou a oddělitelnou volnoběžkou

Oblast techniky

Přihlašovaný vynález se všeobecně týká hlavy kola bicyklu s oddělitelnou volnoběžkou. Konkrétněji se tento vynález zaměřuje na hlavu kola bicyklu s vymezovací rozpěrkou, která je na dvoudílném hřídeli vytvořena tak, aby umožňovala oddělování nosné součásti pro připevňování řetězových koleček od hlavy kola bez odpojování volnoběžky od rámu jízdního kola.

Dosavadní stav techniky

Cyklistika se stává stále více rozšířenou a oblíbenou formou rekreace a stejně tak i prostředkem dopravy. Navíc se cyklistika stala velmi populárním druhem soutěžního sportu. Jakkoli se jízdní kolo používá pro rekreaci, dopravu nebo soutěžení, průmyslová výroba jízdních kol postupně zdokonaluje jejich součásti. Jedním konkrétním dílem bicyklu, který v posledních letech podstoupil rozsáhlé konstrukční změny, je hlava zadního kola bicyklu.

Konkrétně lze uvést, že většina jízdních kol má několik převodových stupňů. V této souvislosti hlava zadního kola obsahuje volnoběžku. K volnoběžce se připojuje přinejmenším jedno řetězové kolečko, které je v záběrovém styku s řetězem. Jedna široce známá sestava hnacího mechanismu jízdního kola obsahuje určitý počet řetězových koleček, která jsou namontována na hlavě zadního kola bicyklu. Během šlapání je bicyklový řetěz v záběrovém styku s jedním ze zadních řetězových koleček a roztáčí zadní kolo. V situaci, kdy jezdec přestane šlapat, by zadní kolo mělo pokračovat v otáčení, zatímco řetězová kolečka zůstávají nehybná. V souladu s tím je hlava zadního kola vybavena volnoběžkou, která má jednosměrnou spojku.

Volnoběžky se používají pro účely přenášení hnací síly na zadní kolo bicyklu pouze v jednom směru otáčení. Takové volnoběžky se obvykle montují na hlavu zadního kola bicyklu. Volnoběžky typicky umožňují jízdu jízdního kola volně vpřed bez jakéhokoli otáčení pedálů. K volnoběžkám patří jednak volnoběžky nábojového typu, které se montují na náboj hlavy zadního kola tak, že se šroubují na náboj zadního kola, a jednak volnoběžky typu volnoběžné

-2hlavy kola, které se připevňují k hlavě zadního kola jako sdružené součásti jediného celku hlavy zadního kola bicyklu. Oba typy volnoběžek jsou vybaveny vnějším trubkovým dílem, vnitřním trubkovým dílem, který se instaluje radiálně dovnitř s ohledem na vnější trubkový díl tak, aby se vnitřní trubkový díl mohl volně otáčet ve vztahu k vnějšímu trubkovému dílu, a jednosměrnou spojkou, jež se instaluje mezi vnějším trubkovým dílem a vnitřním trubkovým dílem pro účely přenášení hnací síly z vnějšího trubkového dílu na vnitřní trubkový díl pouze v jednom směru otáčení. Na vnějším trubkovém dílu je namontován určitý počet převodů, zatímco vnitřní trubkový díl se obvykle připevňuje k hlavě zadního kola bicyklu.

Mezi řetězovými kolečky a nábojem jsou vytvořeny odpovídající drážky a pera, jež účinně znemožňují otočný pohyb ve vztahu řetězových koleček a náboje. Vzhledem k tomu, že tato jednotka se používá pro zadní kolo bicyklu, musí se pohon přenášet mezi osou zadního kola a nábojem prostřednictvím jednosměrného mechanismu. Pro tento účel se náboj zhotovuje jako vnější kroužek oběžné dráhy jednosměrné spojky, přičemž jednosměrná spojka a vnitřní oběžná dráha se nachází na vnitřním obvodu náboje.

S nárůstem možností volby převodů, které ovládá přesmykač soudobého jízdního kola, soudobá vícestupňová jednotka zadního kola s řetězovými kolečky obsahuje více řetězových koleček, jejichž počet se v současnosti pohybuje od pěti do sedmi. Se zvyšováním počtu převodů nebo řetězových koleček se přenáší větší rozsah kroutícího momentu z řetězových koleček na volnoběžku. Velikosti řetězových koleček (tzn. počet převodových zubů na řetězových kolečkách) se volí podle konkrétních podmínek jízdy, jako jsou podmínky jízdy v kopcích nebo na rovinách. Navíc sestavy řetězových koleček nebo převodů se konstruují s ohledem na rozdílné úrovně výkonností jezdců nebo s ohledem na to, jakým převodům dávají jezdci přednost. V těchto souvislostech někdy vzniká potřeba výměny volnoběžky nebo celého zadního kola v závislosti na jezdci nebo podmínkách jízdy. Proto existuje potřeba vyvinutí zjednodušené montážní struktury a způsobu snadného montování.

Navíc s nárůstem počtu zadních převodů nebo řetězových koleček v uplynulých letech narůstala také hmotnost i rozměry volnoběžky. Navíc se zvyšováním počtu převodů nebo převodových koleček, se výroba a instalování hlav zadního kola může komplikovat a prodražovat. Navíc zvýšený počet převodů nebo řetězových koleček může způsobovat potíže jak při vyjímání zadního kola z rámu bicyklu, tak i při nahrazování právě používané volnoběžky rozdílnou volnoběžkou.

-3Z hlediska výše uvedených skutečností existuje potřeba vyvinutí takové hlavy kola bicyklu s oddělitelnou volnoběžkou, která překoná zmiňované problémy dosavadního stavu techniky. Tento vynález se zaměřuje na uvedenou potřebu, jakož i na další potřeby, které budou zkušeným odborníkům v této oblasti techniky zřejmé z následujícího popisu.

Podstata vynálezu

Jedním cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí hlavy kola bicyklu s vymezovací rozpěrkou pro oddělitelnou volnoběžku, která má zjednodušenou strukturu.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí hlavy kola bicyklu šlakovou vymezovací rozpěrkou, která umožňuje zjednodušené montování.

Ještě dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí hlavy kola bicyklu s vymezovací rozpěrkou pro oddělování volnoběžky od tělesa hlavy kola, kdy tato hlava kola bicyklu je poměrně jednoduchá a vyžaduje nízké náklady na výrobu a sestavování.

Uvedené cíle jsou dosažitelné na základě vyvinutí hlavy kola bicyklu obsahující hřídel hlavy kola, těleso hlavy kola, nosnou součást pro připevňování řetězových koleček a vymezovací rozpěrku. K hřídeli hlavy kola přináleží první část a druhá část, která se může oddělovat od řečené první části. Těleso hlavy kola má vnější trubkovou část, první spojovací část, která je připojena k vnější trubkové části, a vnitřní průchod, přičemž první část hřídele hlavy kola je otočně uložena ve vnitřním průchodu. Nosná součást pro připevňování řetězových koleček má část, které je uvolnitelně a neotočně připojena k vnější trubkové části tělesa hlavy kola. Nosná součást pro připevňování řetězových koleček je připevněna na druhé části hřídele hlavy kola. Vymezovací rozpěrka má vymezovací část a je tvarově uspořádána tak, aby se pohybovala v příčném směru ve vztahu k hřídeli hlavy kola mezi první polohou a druhou polohou bez odpojování první části hřídele hlavy kola od tělesa hlavy kola. V první poloze tato vymezovací část přiléhá k hřídeli hlavy kola. Ve druhé poloze se vymezovací část nachází v určité vzdálenosti od hřídele hlavy kola.

Tyto a další cíle, znaky, význačnosti a výhody přihlašovaného vynálezu budou pro zkušené odborníky v této oblasti techniky zřejmé z následujícího popisu, který je vypracován v návaznosti na připojená vyobrazení a zaměřuje se na výhodné provedení přihlašovaného vynálezu.

9

-4Přehled obrázků na výkrese

Nyní bude proveden odkaz na připojená vyobrazení, která jsou součástí tohoto původního popisu a na kterých:

Obr. 1 je bokoiys běžného bicyklu majícího hlavu zadního kola podle přihlašovaného vynálezu;

Obr. 2 je zvětšený, perspektivní pohled na hlavu zadního kola bicyklu, která je namontována na zadní vidlici bicyklu nakresleného na obr. 1 a ve které se vymezovací rozpěrka podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu nachází v první nebo rozpěmé poloze;

Obr. 3 je zvětšený, perspektivní pohled na hlavu zadního kola bicyklu, která je namontována na zadní vidlici bicyklu nakresleného na obr. 1 a ve které se vymezovací rozpěrka podle prvního provedení přihlašovaného vynálezu nachází ve druhé nebo uvolňovací poloze;

Obr. 4 je pohled na částečný příčný řez rozložených součástí hlavy zadního kola, která je nakreslena na obr. 1 až 3;

Obr. 5 je zvětšený, příčný řez části sestavené hlavy zadního kola, která je nakreslena na obr. 1 až 4, přičemž na tomto vyobrazení se vymezovací rozpěrka nachází v první nebo rozpěmé poloze;

Obr. 6 je příčný řez části hlavy zadního kola nakreslené na obr. 5 a tento příčný řez předvádí situaci, v níž je volnoběžka oddělena od tělesa hlavy kola a vymezovací rozpěrka se nachází ve druhé nebo uvolňovací poloze;

Obr. 7 je zvětšený, perspektivní pohled na rozpěrku hlavy zadního kola předvedené na obr. 1 až 6;

Obr. 8 je nárys konce vymezovací rozpěrky, která je nakreslena na obr. 7;

Obr. 9 je bokorys vymezovací rozpěrky, která je nakreslena na obr. 7 a 8;

Obr. 10 je bokorys hlavy zadního kola, která je nakreslena na obr. 1 až 6, před připojením sestavené hlavy kola k zadní vidlici bicyklu;

Obr. 11 je bokorys hlavy zadního kola, která je nakreslena na obr. 1 až 6 a obr. 10, po přípojem sestavené hlavy kola k zadní vidlici bicyklu;

Obr. 12 je bokorys hlavy zadního kola, která je nakreslena na obr. 1 až 6 a obr. 10 a 11, přičemž tento bokorys předvádí situaci, v níž je jedna strana hlavy zadního kola odpojena od zadní vidlice bicyklu a těleso hlavy kola je oddáleno od volnoběžky;

- 5Obr. 13 je bokorys hlavy zadního kola, která je nakreslena na obr. 1 až 5 a obr. 10 až

12, přičemž tento bokorys předvádí situaci, v níž je těleso hlavy zadního kola odpojeno od zadní vidlice bicyklu a těleso hlavy kola je odděleno od volnoběžky;

Obr. 14 je bokorys hlavy zadního kola, která je nakreslena na obr. 1 až 5 a obr. 10 až

13, přičemž tento bokoiys předvádí situaci, v níž je těleso hlavy zadního kola úplně odpojeno od zadní vidlice bicyklu;

Obr. 15 je perspektivní pohled na modifikovanou vymezovací rozpěrku podle druhého provedení přihlašovaného vynálezu;

Obr. 16 je perspektivní pohled na modifikovanou vymezovací rozpěrku podle třetího provedení přihlašovaného vynálezu;

Obr. 17 je perspektivní pohled na modifikovanou vymezovací rozpěrku podle čtvrtého provedení přihlašovaného vynálezu;

Obr. 18 je perspektivní pohled na rozložené součásti modifikované vymezovací rozpěrky, která je nakreslena na obr. 17;

Obr. 19 je perspektivní pohled na modifikovanou vymezovací rozpěrku podle pátého provedení přihlašovaného vynálezu; a

Obr. 20 je perspektivní pohled na rozložené součásti modifikované vymezovací rozpěrky, která je nakreslena na obr. 19.

Příklady provedení vynálezu

S úvodním odkazem na obr. 1 lze uvést, že na tomto vyobrazení je konvenční bicykl 10, na kterém je instalována hlava zadního kola podle přihlašovaného vynálezu. K základním součástem bicyklu 10 patří rám 12, k němuž připojena jednak přední vidlice 13, která se může otáčet, a jednak pevná zadní vidlice 15. Zadní kolo 16 se otočně připojuje k zadní vidlici 15_ prostřednictvím hlavy 18 zadního kola. Přední kolo 14 se otočně připojuje k přední vidlici 13 prostřednictvím hlavy 17 předního kola. K rámu 12 je nastavitelně připojeno sedlo a řidítka 1_1 jsou připojena k přední vidlici 13 pro účely směrového natáčení předního kola 14· K rámu 12 ie připojen hnací mechanismus 19, který pohání bicykl 10. K základním součástem hnacího mechanismu 19 patří přední sestava řetězových kol 19a, dvojice klikových ramen 19b s pedály 19c, hnací řetěz 19d a sestava zadních řetězových koleček 19e. Přední řetězová kola 19a jsou • ·

-6otočně připojena k rámu 12 prostřednictvím dolní konzoly (není předvedena). Zadní řetězová kolečka 19e jsou připojena k hlavě 18 zadního kola 16 poměrně známým způsobem.

Vzhledem k tomu, že díly bicyklu 10 jsou velmi dobře známé v oblasti techniky jízdních kol, nebudou tyto díly bicyklu 10 v následujícím textu podrobně popisovány nebo předváděny s výjimkou toho, že by se jednalo o díly, které by byly upravovány v souladu s přihlašovaným vynálezem. Konkrétněji to lze vyjádřit tak, že zde nebudou popisovány nebo předváděny takové součásti bicyklu 10, které nemají vztah k hlavě 18 zadního kola. Zkušeným odborníkům v této oblasti techniky bude navíc z tohoto popisu zřejmé, že různé díly běžných jízdních kol, jako jsou brzdy, přesmykače, přídavná řetězová kola atd., které zde nejsou podrobně popisovány a/nebo předváděny, se mohou rovněž používat v kombinaci s tímto vynálezem.

Zaměří-li se nyní pozornost na obr. 2 až 6, bude zjištěno, že k základním součástem hlavy 18 zadního kola patří hřídel 20 hlavy kola, těleso 22 hlavy kola, volnoběžka 24 a vymezovací rozpěrka 26. Hřídel hlavy kola 20 je otočně uložen ve vnitřním průchodu tělesa 22 hlavy kola a směřuje axiálně od obou konců tělesa 22 hlavy kola. Je výhodné, že vymezovací rozpěrka 26 je pohyblivě umístěna na jednom konci hřídele 20 hlavy kola v blízkosti volného konce tělesa 22 hlavy kola, takže tato vymezovací rozpěrka 26 vytváří axiální prostor mezi tělesem 22 hlavy kola a jednou stranou zadní vidlice 15, jak je to předvedeno na obr. 2 a 3. Volnoběžka 24 je výhodně namontována na jednom konci hřídele 20 hlavy kola. Hřídel 20 hlavy kola se výhodně skládá ze dvou částí, které se uvolnitelně spojují k sobě, takže těleso 22 hlavy kola se může oddělovat od volnoběžky 24 tak, jak to bude podrobněji popsáno v dalším textu. Ovšem zkušeným odborníkům v této oblasti techniky se bude z tohoto popisu jevit jako zřejmé to, že přihlašovaný vynález se může používat v kombinaci s takovými hlavami kola, které v případě potřeby a/nebo zvláštního požadavku nemají volnoběžku. V tomto smyslu zde používaný výraz „součást nesoucí řetězová kolečka“ navíc označuje část hlavy kola, která na sobě přímo nebo nepřímo nese přinejmenším jedno řetězové kolečko s volnoběžkou nebo bez volnoběžky.

Je podstatné, že část volnoběžky 24 se uvolnitelně a neotočně připojuje k části tělesa 22 hlavy kola tehdy, když je vymezovací rozpěrka 26 v první poloze a hlava 18 kola je připojena k zadní vidlici 15, jak je to předvedeno na obr. 2. Hřídel 20 hlavy kola se výhodně skládá ze dvou částí, které se uvolnitelně spojují k sobě, aby umožňovaly oddělování volnoběžky 24 od

-Ίtělesa 22 hlavy kola bez odpojování volnoběžky 24 od zadní vidlice 15- Vymezovací rozpěrka 26 se může přemisťovat z první polohy do druhé polohy, v důsledku čehož se vytváří axiální prostor pro kluzné odtažení tělesa 22 hlavy kola od volnoběžky 24 tak, jak je to předvedeno na obr. 3. Vymezovací rozpěrka se může pohybovat pouze tehdy, není-U těleso 22 hlavy kola pevně připojeno k zadní vidlici 15. Jinými slovy to znamená, že, je-li hlava 18 kola sestavena a napevno připojena k zadní vidlici 15, nachází se vymezovací rozpěrka 26 ve své první poloze, která je nakreslena na obr. 2, a nepohybuje se.

Je podstatné, že hřídel 20 hlavy kola se skládá z první části 30 a druhé části 32, která se uvolnitelně připojuje k první části 30 tak, jak je to nejlépe vidět na obr. 4 až 6. Je výhodné, že pivní část 30 je otočně uložena ve vnitřním průchodu tělesa 22 hlavy kola a volnoběžka 24 je namontována na druhé části 32 hřídele 20 hlavy kola. Navře první část 30 se výhodně s použitím závitů připojuje ke druhé části 32, takže řečená první část 30 se může oddělovat od řečené druhé části 32. Je v-ýhodné, že hřídel 20 hlavy kola má natolik velký průměr, který zajišťuje potřebnou pevnost hřídele 20 hlavy’ kola. Konkrétněji lze uvést, že první část 30 hřídele 20 hlavy kola má výhodně průměr přibližně deset milimetrů a druhá část 32. má výhodně minimální průměr přibližně deset milimetrů, aby byla zajištěna přiměřená pevnost rozpojitelného hřídele 20 hlavy kola.

První část 30 hřídele 20 má výhodně podobu podlouhlé, válečkovité součásti, která se zhotovuje z pevného, kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru lze první část 30 zhotovovat z jakéhokoli použitelného materiálu. Navíc je výhodné, že první část 30 má rovnoměrný, kruhový průřez s průměrem přibližně deset milimetrů, jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu. První část 30 hřídele 20 hlav)' kola má první koncový úsek 34, druhý koncový úsek 36, který je vzdálen v rozsahu určitého odstupu od prvního koncového úseku 34, a prostřední úsek 38, který se nachází mezi prvním koncovým úsekem 34 a druhým koncovým úsekem 36, jak je to nejlépe vidět na obr. 4.

Na prvním koncovém úseku 34 je výhodně vytvořeny vnější závity pro uvolnitelné připojování první části 30 ke druhé části 32. Druhý koncový úsek 36 je vybaven rychloupínacím mechanismem 37, který se připojuje známým způsobem a připojuje jednu stranu hiavv 18 zadního kola k zadní vidlici 15 poměrně známým způsobem, jak to bude podrobněji rozvedeno v dalším textu.

• ·

- 8Druhá část 32 má výhodně podobu stupňovité, válečkovité součásti mající různé rozměry průměru pro účely uložení volnoběžky 24, jak je to nejlépe vidět na obr. 5 a 6. Navíc je výhodné, že druhá část 32 má minimální rozměr průměru přibližně deset milimetrů a zhotovuje se z pevného, kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru lze druhou část 32 zhotovovat z jakéhokoli použitelného materiálu. Druhá část 32 v podstatě obsahuje první koncový úsek 40, druhý koncový úsek 42, který je vzdálen v rozsahu určitého odstupu od prvního koncového úseku 40, a prostřední, stupňovitý úsek 44, jenž se nachází mezi prvním koncovým úsekem 40 a druhým koncovým úsekem 42.

Na pivním koncovém úseku 40 jsou výhodně vytvořeny vnější závity pro našroubování matice 4_1. Matice 41 se šroubuje na první koncový úsek 40 proto, aby upevňovala jednu stranu hlavy 18 zadního kola k zadní vidlici 15 poměrně známým způsobem. Navíc je výhodné, že první koncový úsek 40 má menší nebo minimální vnější průměr v/ porovnání s ostatními úseky druhé části 32. Jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu, výhodný minimální rozměr průměru prvního koncového úseku 40 je přibližně deset milimetrů. Ve druhém koncovém úseku 42 je výhodně vytvořena díra 43 se závitem, do níž se umisťuje pivní koncový úsek 34 první části 30, na němž je vytvořen vnější závit. V souladu s tím platí, že, je-li první část 30 připojena s využitím závitů ke druhé části 32, účinkuje první část 30 společně se druhou částí 32 jako jediná, celistvá hřídelová součást.

Je také výhodné, že druhý koncový úsek 42 má určitý počet obvodově rozmístěných převodových zubů nebo per 47 vytvořených na jeho volném konci, jak je to nejlépe vidět na obr. 6. Konkrétněji lze uvést, že pera 47 směřují axiálně k první části 30 od závitů díry 43 a také vedou radiálně dovnitř mezi závitovou dírou 43 a volným okrajem druhého koncového úseku 42. Rozměry a tvarová uspořádám per 47 umožňují neotocný styk s částí tělesa 22 hlavy kola tak, jak to bude rozvedeno v dalším textu.

S odkazem na obr. 4 až 6 lze ještě uvést, že k základním součástem tělesa 22 hlavy kola patří vnější trubková část 50, trubková, vnitřní pouzdrová část 52 a dvojice ložiskových sestav 54, které otočně připojují vnitřní pouzdrovou část 52 a vnější trubkovou část 50 k sobě volně otočným způsobem. První část 30 hřídele 20 hlavy kola je výhodně otočně unášena pomocí vnitřní pouzdrové části 52 ve vnitřním průchodu vnější trubkové části 50. Je výhodné, že vnější trubková část 50 je uvolnitelně a neotočně připojena k části volnoběžky 24 (tzn. k té části

♦ · · • · · • · · • · ··· ·

-9volnoběžky 24, která se označuje jako nosná část pro připevňování řetězových koleček), jak bude podrobněji rozvedeno λ/ dalším textu.

Vnější trubková část 50 má podobu trubkové součásti, jejíž vnitřní a vnější průřezy se mění tak, jak je to nejlépe vidět na obr. 5 a 6. Navíc vnější trubková část 50 se výhodně zhotovuje z pevného, kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru by bylo možné zhotovovat vnější trubkovou část 50 z jakéhokoli použitelného materiálu. Vnější trubková část 50 jako celek obsahuje dvojici kruhových přírub 51a a 51b pro připojování paprsků, kdy tylo příruby 51a, 51b se nacházejí v určité vzdálenosti od sebe a slouží pro propojování tělesa 22 hlavy kola s ráfkem kola 16 prostřednictvím paprsků, což se provádí známým způsobem. Příruby 51a a 51b pro připojování paprsků se rozšiřují od opačných stran vnější trubkové Části 50 a nacházejí se v blízkosti volných konců xznější trubkové části 50. K přírubám 51a a 51b se připojuje několik paprsků, které známým způsobem upevňují těleso 22 hlavy ve středu zadního kola 16.

Je rovněž výhodné, že vnější trubková část 50 má dvojici opěrných povrchů nebo opěrných osazení 53a a 53b, která směřují opačnými směry a slouží pro takové upevnění ložiskových sestav 54, aby se tyto ložiskové sestavy nemohly podélně (axiálně pohybovat) ve vztahu vůči sobě. Dále je výhodné, že vnější trubková část 50 má dvojici druhých opěrných povrchů nebo osazení 55a a 55b, jež se nacházejí u opačných, volných konců vnější trubkové části 50. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že opěrná osazeni 53a a 53b jsou orientována v axiálně opačných směrech λ/ určité axiální vzdálenosti od sebe a řečená opěrná osazení 55a a 55b se nacházejí ve smyslu axiálního směru na volných koncových stranách příslušných opěrných osazení 53a a 53b.

Obě opěrná osazení 55a a 55b se nacházejí v takové axiální vzdálenosti od volných konců vnější trubkové části 50, aby se vytvořila dvojice zahloubení 57a a 57b u volných konců vnější trubkové části 50. Zvláštností je to, že zahloubení 57a má podobu kruhového zahloubení, jehož tvarové uspořádání je přizpůsobeno pro umístění krytkové součásti nebo víka (není předvedeno), a zahloubení 57a má podobu kruhového zahloubení s drážkami a pery, jejichž rozměry a tvarová uspořádání umožňují neotočné umístění spojovací součásti 58. Zahloubení 57b má určitý počet radiálně dovnitř vystupujících zubů nebo per pro neotočné ·· ·· • · · • · ·

-10lícování se spojovací součástí 58. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že k vnější trubkové části 50 výhodně patří spojovací součást 58, která se neotočně připojuje k této vnější trubkové části 50.

Na obr. 6 je nejlépe vidět, že spojovací součást 58 má podobu kruhové součástí a výhodně se zhotovuje z pevného, kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru by bylo možné zhotovovat spojovací součást 58 z jakéhokoli použitelného materiálu. Spojovací součást 58 je výhodně udržována s využitím tření v zahloubení 57b a v podstatě má první úsek 60, druhý úsek 62 a průchod 64. První úsek 60 má menší průměr než druhý úsek 62.

Jak je na obr. 6 nejlépe vidět, na vnějším povrchu prvního úseku 60 jsou vytvořeny první vnější zuby nebo pera 61 a na vnějším povrchu druhého úseku 62 je vytvořen určitý počet druhých vnějších zubů nebo per. Druhé zuby nebo pera jsou vneotočném styku s vnitřními prohlubněmi nebo drážkami či pery vnější trubkové částí 50. Je výhodné, druhý úsek 62 má takové rozměry a tvarové uspořádání, aby se mohl s pomocí lisování nebo podobného způsobu vtlačit do zahloubení 57b, výsledkem čehož je trvale pevné spojení spojovací součásti 58 s vnější trubkovou částí 50.

První zub 61 prvního úseku 60 má takové rozměry a tvarové uspořádání, aby byl v neotočném a kluzném styku s částí volnoběžky 24. V souladu s tím je vnější trubková část 50 uvolnitelně a neotočně připojena k částí volnoběžky 24. Navíc průchod 64 má takové rozměry a tvarové uspořádám, aby v něm mohla být uložena vnitřní pouzdrová část 52. Konkrétněji lze uvést, že průchod 64 je výhodně kruhovým průchodem, který má o něco málo větší vnitnří průměr, než je vnější průměr vnitřní pouzdrové částí 52. Na základě toho se spojovací součást 58 otáčí s vnější trubkovou částí 50 kolem vnitřní pouzdrové části 52 za účasti ložiskových sestav 54.

Je samozřejmé, že zkušení odborníci v oblasti techniky jízdních kol z tohoto popisu snadno vyvodí, že spojovací součást 58 by podle případného požadavku a/nebo jiného technického záměru mohla být konstruována tak, abv se mohla kluzně pohybovat ve λ/ztahu k vnější trubkové části 50 a byla napevno připojena k části volnoběžky 24. Navíc spojovací součást 58 by podle případného požadavku a/nebo jiného technického záměru mohla být zhotovována společně s vnější trubkovou částí 50 jako součást jediného, celistvého dílu. V každém případě tato spojovací součást 58 umožňuje uvolnitelné a neotočné připojování vnější trubkové části 50 k části volnoběžky 24.

·· ·· ··· · · · ··· ♦··· ·· ···· ·· ····

- 11 Ložiskové sestavy 54 jsou poměrně známé a k základním součástem každé takové ložiskové sestavy 54 patří kroužek s vnitřní oběžnou drážkou, určitý počet kluzných drah nebo ocelových kuliček a kroužek s vnější oběžnou drážkou. Každý kroužek s vnější oběžnou drážkou je ve styku s vnitřním povrchem vnější trubkové části 50 a opěrným osazením 53a a 53b vnější trubkové části 50, aby jistil ložiskové sestavy 54 proti pohybu v axiálním směru, což již bylo uvedeno v předcházejícím textu. Každý vnitřní kroužek s oběžnou drážkou je ve styku s vnějším povrchem vnitřní pouzdrové části 52, takže vnitřní pouzdrová část 52 se může volně otáčet ve vztahu k vnější trubkové části 50. Krytková součást (není předvedena) a spojovací součást 58 také výhodně jistí ložiskové sestavy 54 proti axiálnímu nebo podélnému pohybu ve směru od opěrných osazení 53a a 53b ve vztahu k tělesu 22 hlavy kola.

S dalším odkazem na obr. 5 a 6 je ještě možné uvést to, že \oiitřní pouzdrová část 52 má výhodnou podobu podlouhlé trubkové součásti s kruhovým průřezem. K tomu lze dodat, že tato vnitřní pouzdrová část 52 se výhodně zhotovuje z pevného, kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru by bylo možné zhotovovat vnitřní pouzdrovou část 52 z jakéhokoli použitelného materiálu. K celku vnitřní trubkové části 52 v podstatě patří nosný úsek 66, opěrný úsek 68 a průchod 70.

Opěrný úsek 68 má větší průměr než nosný úsek 66, aby bylo zajištěno udržování vnitřního kroužku s oběžnou drážkou jedné z ložiskových sestav 54 proti axiálnímu pohybu směrem od opěrného osazení 53a. Opěrný úsek 68 má také opěrný po\Tch 69, který je vytvořen na volném konci opěrného úseku 68. Takto opěrný povrch 69 rovněž tvoří volný konec tělesa 22 hlavy kola a je tvarově přizpůsoben pro styk s částí vymezovací rozpěrky 26.

Průchod 70 prochází axiálně nosným úsekem 66 a opěrným úsekem 68 vnitřní pouzdrové části, aby v něm mohl být otočně umístěn hřídel 20 hlavy kola. Přesněji lze uvést, že průchod 70 vnitřní pouzdrové části 52 má takové rozměiy a tvarové řešení, aby v něm mohla být kluzně a otočně umístěna první část 30 hřídele 20 hlavy kola.

Nosný úsek 66 výhodně obsahuje určitý počet zubů nebo per 67, které jsou rozmístěny na jeho volném konci. Rozměry a tvarová uspořádání zubů 67 umožňují neotočné a uvolnitelné zapadání do zubů 47 druhé části 32 hřídele 20 hlavy kola. Konkrétněji lze uvést, že zuby nebo drážky s pery 67 mají podobu radiálně vytvořených zubů nebo drážek s pery a jsou obvodově rozmístěny kolem vnitřního pouzdra 52 tak, aby lícovaly se zuby 47, jež vyčnívají směrem

• 9 ·» • · · 9 • ♦ · • · ·

9 9

9 9 9 9 9

-12dovnitř. V souladu s tím se první část 30 může otáčet ve vztahu ke druhé části 32 a vnitřní, trubkové, pouzdnrvé částí 52 tehdy, když zuby 67 a 47 neotočně zapadají do sebe. Navíc po přitažení první části 30 ke druhé částí 32 a po připojení hlavy 18 kola k zadní vidlici 15 je vnitřní pouzdrová část 52 neotočně spojena s druhou částí 32. Takto po úplném sestavení hlavy 18 kola a jejím připojení k zadní vidlici 15 účinkuje vnitřní pouzdrová část 52, první část 30 a druhá část 32 jako jediný hřídel hlavy 18 zadního kola.

S odkazem na obr. 7 až 9 lze nyní uvést, že vymezovací rozpěrka 26 má tvar oválné, stupňové součásti, která se umisťuje na pivní části 30 hřídele 20 hlavy kola vedle opěrného povrchu 69 tělesa 22 hlavy kola. Tvarové uspořádání vymezovací rozpěrky 26 umožňuje její pohyb v příčném směru ve vztahu ke hřídeli 20 hlavy kola. Vymezovací rozpěrka 26 se výhodně zhotovuje z pevného, kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan, ocel atd. Navíc vymezovací rozpěrka 26 se výhodně zhotovuje jako jediný, celistvý díl. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru by bylo možné vymezovací rozpěrku 26 zhotovovat z jiného použitelného materiálu nebo z několika dílčích součástí. K základním částem vymezovací rozpěrky 26 patří vymezovací část 72 a uvolňovací část 74, která je vyvedena z vymezovací části 72 tak, aby vytvořila podlouhlou štěrbinu 76. V této štěrbině 76 je umístěna první část 30 hřídele 20 hlavy kola.

Na obr. 9 je nejlépe vidět, že vymezovací část 72 má pivní axiální délku A, která je větší než druhá axiální délka B uvolňovací části 74. Axiální délky vymezovací rozpěrky 26 se měn podél středové podélné osy hlavy 18 kola tehdy, když je tato hlava 18 kola sestavena. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že vymezovací část 72 má větší rozměr v axiálním směni a uvolňovací část 74 má větší rozměr v příčném směru ve vztahu ve vztahu k vymezovací části 72. K tomu lze dodat, že vymezovací část 72 má takovou axiální délku A, která je výhodně přinejmenším dvojnásobkem axiální délky B uvolňovací části 74. Přesněji to lze vyjádřit tak, že výhodná axiální délka A vymezovací části 72 je přinejmenším trojnásobkem axiální délky B uvolňovací části 74·

V souladu s uvedenými skutečnostmi existuje možnost vytvoření axiálního prostoru C, který odpovídá rozdílu mezi axiální délkou A a axiální délkou B, což je nejlépe vidět na obr. 9. Axiální délka prostoru C je přinejmenším tak velká jako axiální délka D prvního úseku (spojovacího úseku) 60 spojovací součásti 58. Je výhodné, že prostor C je potřebně větší než axiální délka D, takže těleso 22 hlavy kola se může snadno odpojovat od volnoběžky 24 tehdy, • 44

4 • 8 • ·

888 888

44

8 8 8 • 8 ·

8 8 · ·

8888

- 13 když je vymezovací rozpěrka 26 ve druhé poloze. Uvolňovací část 74 je axiálně uspořádána na jedné straně vymezovací části 72. K tomu lze dodat, že vymezovací rozpěrka 26 se výhodně umisťuje na hřídeli 20 hlavy kola tak, aby se uvolňovací část 74 nacházela vedle opěrného povrchu 69.

Vymezovací část 72 má takové tvarové uspořádání, které umožňuje přemisťování vymezovací rozpěrky 26 mezi pivní polohou, v níž se vymezovací Část 72 nachází v blízkosti hřídele 20 hlavy kola (tzn. její pivní části 3()), a druhou polohou, ve které se vymezovací část 72 nachází v určité vzdálenosti od hřídele 20 hlavy kola (tzn. její první části 30), jak je to nejlépe vidět na obr. 2 a 3. Vymezovací rozpěrka 26 se může pohybovat pivní polohou a druhou polohou bez oddělení pivní části 30 od tělesa 22 hlavy kola. Štěrbina 76 má podobu uzavřené štěrbiny, která umožňuje pohyb vymezovací rozpěrky 26 mezi první polohou a druhou polohou, aniž by padala z hřídele 20 hlavy kola (tzn. její první části 30). a má takové rozměry a tvarové uspořádání, aby se do ní mohla kluzně umístit první část 30 hlavy kola.

λ/ pivní poloze je tato vymezovací část 72 axiálně vyrovnána s volným koncem tělesa 22 hlavy kola (tzn. opěrným povrchem 69 vnitřní pouzdrové části 52) a rychloupínacím mechanismem 37. Ve druhé poloze není vymezovací část 72 axiálně vyrovnána s volným koncem tělesa 22 hlavy kola(tzn. opěrným povrchem 69) a rychloupínacím mechanismem 37, takže těleso 22 hlavy kola se může oddálit od volnoběžky 24. Konkrétněji to lze vyjádřit tak, že uvolňovací část 74 s menší axiální délkou je v druhé poloze axiálně vyrovnána s volným koncem (tzn. opěrným povrchem 69) tělesa 22 hlavy kola a rychloupínacím mechanismem 37, takže těleso 22 hlavy kola se může oddělit od volnoběžky 24. V první poloze je vymezovací část 72 axiálně vyrovnána s opěrným povrchem lychloupínacího mechanismu 37, a tudíž existuje možnost připojení hlavy 18 kola k zadní vddlíci 15.

Jc výhodné, že štěrbina 76 má podobu podlouhlé štěrbiny, která je vytvořena jak ve vymezovací části 72, tak i uvolňovací části 74. Na obr. 7 a 8 je nejlépe vidět, že štěrbinu 76 tvoří dvojice axiálně vedených bočních stěn 78, první půlkruhový, obloukový úsek 79a, který je vytvořen ve \ymezovací části 72, a druhý půlkruhový úsek 79b, který je xytvořen v m/olňovací části 74. Boční stěny 78 mají celkově podobu plochých povrchů ve tvaru „L“ a tato povrchy se nacházejí v takové vzdálenosti od sebe, aby se vymezovací rozpěrka 26 mohla přemisťovat mezi první polohou a druhou polohou. Délkový rozměr štěrbiny 76 je natolik velký, aby se

Φ φφ ·· » · • φ ·· Α ··* »

ΦΦ Φ* • · · · • · · • » · » Φ · ·« ·»Α·

ΦΦ ΦΦ • « · ·

Φ · « • · · ·

Φ · · • Α Α » · ·

-14vymezovací část 72 mohla úplně přemístit z axiální návaznosti s rychloupínacím mechanismem 37 a aby se volný konec tělesa 22 (tzn. opěrný povrch 69 vnitřní pouzdrové části 52) nacházel v určité vzdálenosti od hřídele 20 hlavy kola. Proto při vyjímám zadního kola 16 ze zadní vidlice 15 není nutné oddělování první části 30 hřídele 20 hlavy kola po předcházejícím sestavení hlavy 18 zadního kola a jejího připojení k zadní vidlici 15.

S opětným odkazem na obr. 5 a 6 lze uvést, že k základním součástem volnoběžky 24 patří vnitřní trubkové těleso 80, vnější trubkové těleso 82, které je souose namontováno na vnitřním trubkovém tělese 84, pivní ložisková sestava 84, druhá ložisková sestava 86, třetí ložiskové sestava 88 a jednosměrná spojka 90. Pivní ložisková sestava 84 a druhá ložisková sestava 86 otočně připojuje vnitřní trubkové těleso 80 k vnějšímu trubkovému tělesu 84. Třetí ložisková sestava 88 otočně připojuje vnitřní trubkové těleso 80 kolem druhé části 32 hřídele 20 hlavy kola. Jednosměrná spojka 90 je připojena mezi vnitřním trubkovým tělesem 80 a vnějším trubkovým tělesem 84 tak, aby se mohla otáčet v jednom směru mezi Miitřním trubkovým tělesem 80 a vnějším trubkovým tělesem 82.

Vnitřní trubkové těleso 80 je uvolnitelné a neotočně připojeno k vnější trubkové části 50 tělesa 22 hlavy kola prostřednictvím spojovací součásti 58 tehdy, když je hlava 18 kola sestavena a připojena k zadní vidlici 15. Jak již bylo uvedeno v předcházejícím textu, volnoběžka 24 je připojena k hlavě 18 zadního kola a mnohé součástky volnoběžky jsou v této oblasti techniky poměrně známé. Proto nebude se následující text nebude zaměřovat na podrobný popis nebo předvedení volnoběžky 24 s výjimkou jejích částí, které jsou podrobeny úpravám podle výhodných provedení přihlašovaného vynálezu.

V upřednostňovaném provedení je na vnějším povrchu vnějšího trubkového tělesa 82 neotočně namontováno sedm řetězových koleček 19e. Odstupy mezi jednotlivými řelčzorýrni kolečky 19e se známým způsobem udržují s použitím určitého počtu vymezovacích rozpěrek. Na základě toho lze v upřednostňovaném provedení považovat volnoběžku 24 za nosnou součást pro připevňování řetězových koleček. V alternativním případě lze \mitřní trubkové těleso 80 také považovat za součást pro připevňování řetězových koleček, protože vnitřní trubkové těleso 18e nepřímo nese řetězová kolečka 19e. λ/ každém případě platí, že volnoběžka 24 má část, která je po sestavení hlavy 1_8 kola a po jejím připevnění k zadní vidlici 15 uvolnitelné a neotočně připojena k vnější trubkové části 50 tělesa 22 hlavy kola.

·« ·· to to 0 to · ♦ ·«·««·· ·· »«·► ·· ·«··

-15Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude z tohoto popisu samozřejmé, že volnoběžka 24 by mohla mít podle potřeby a/nebo zvláštního požadavku více/méně řetězových koleček 19e. Jako příklad lze uvést to, že k volnoběžce 24 by mohlo být připevněno jediné řetězové kolečko 19e. Navíc zkušeným odborníkům v této oblasti techniky bude na základě prostudování tohoto popisu zřejmé, že v případě potřeby a/nebo zvláštního požadavku lze vytvořit alternativní nosnou součást pro připevňování řetězových koleček. Například by mohla být vytvořena taková zjednodušená součást pro připevňování řetězových koleček, která by neměla jednosměrnou spojku 90 nebo další části volnoběžky 24. V souladu s tím je zde používaná „nosná součást pro připevňování řetězových koleček“ takovou součástí, která obsahuje některou část (některé části), které přímo nebo nepřímo nesou přinejmenším jedno řetězové kolečko.

S dalším odkazem na obr. 5 a 6 lze uvést, že nyní bude proveden podrobnější popis vnitřního trubkového tělesa 80. Je výhodné, že vnitřní trubkové těleso 80 se zhotovuje z tuhého materiálu, jako je litý hliník, titan, ocel atd. s malou hmotností. Vnitřní trubkové těleso 80 má stupňovitý tvar s axiálně vedeným průchodem, který vymezuje stupňovitý vnitřní povrch. Je podstatné, že vnitřní trubkové těleso 80 má první vnitřní úsek 92, drahý vnitřní úsek 94 a kruhovou stěnu 96, která se nachází mezi prvním vnitřním úsekem 92 a drahým vnitřním úsekem 94. První vnitřní úsek 92 má první účinný průměr, zatímco drahý vnitřní úsek 94 má drahý účinný průměr, jenž je větší než první průměr prvního vnitřního úseku 92.

První vnitřní úsek 92 má podobu trubkového úseku, který je kvůli otáčení připojen k vnitřnímu kroužku s oběžnou drážkou drahé ložiskové sestavy 86. Vnitřní průměr prvního vnitřního úseku 92 je poněkud větší než vnější průměr drahé části 32, která nese volnoběžku 24. Kruhová stěna 96 se rozšiřuje radiálně vnějším směrem od prvního vnitřního úseku 92 ke druhému vnitřnímu úseku 94 tak, aby vytvořila prostor pro jednosměrnou spojku 90. Druhý vnitřní úsek 94 má podobu trubkové součásti, na jejímž vnitřním povrchu je vytvořena sestava zubů nebo drážek s pery 95. Zuby 95 vystupují radiálně dovnitř a mají takové rozmety a tvarová uspořádání, která umožňují vytvoření neotoěné a uvolnitelné spojení s prvními zuby 61 spojovací součásti 58.

S odkazem na obr. 5 a 6 lze dále uvést, že nyní bude proveden podrobnější popis vnějšího trubkového tělesa 82. Je výhodné, že vnější trubkové těleso 82 se celkově zhotovuje jako jediný, celistvý díl z tvrdého, tuhého materiálu. Vnější trubkové těleso se například může • · · ·

- 16zhotovovat z kovového materiálu s malou hmotností, jako je hliník nebo titan, popřípadě z jiného materiálu s poněkud větší hmotností, jako je ocel. Vnější trubkové těleso 82 má vně jší povrch, na jehož obvodu je vytvořen určitý počet drážek a per 100 pro účely neotočného připevnění řetězových koleček 19e, která se na tomto vnějším hubkovém tělese připevňují známým způsobem. Každé pero 100 má opěrný doraz 102, který z něj vystupuje radiálně vnějším směrem. Opěrné dorazy 102 vymezují známým způsobem axiální pohyb řetězových koleček 19e na vnějším povrchu vnějšího tnibkového tělesa 82.

Jednosměrná spojka 90 je spojkou konvenčního typu a obsahuje západkovou pružinu a dvojici západek (nejsou předvedeny), které jsou na západkové pružině umístěny v úhlové vzdálenosti 180° od sebe. Jak je známo, k jednosměrné spojce 90 rovněž patří části vnitřního trubkového tělesa 80 a vnějšího trubkového tělesa 82. Konkrétně lze uvést, že k jednosměrné spojce patří kruhová drážka a dvojice západkových sedel vnitřního trubkového tělesa 80 a západkové zuby vnějšího trubkového tělesa 82. Západková pružina se nachází v drážce proto, aby známým způsobem jistila západky v západkových sedlech. V normální situaci jsou západky ve styku se západkovými zuby, takže vnější trubkové těleso 82 se může známým způsobem otáčet jedním směrem kolem podélné osy, ale nemůže se otáčet druhým směrem.

S odkazem na obr. 4 a obr. 10 až 14 bude nyní následovat podrobnější popis sestavování a činnosti hlavy 18 zadního kola. Je výhodné, že na drahé části 32 hřídele 20 hlavy kola je již předem namontována volnoběžka 24 a těleso 22 hlavy kola je v postatě sestaveno tak, jak předvádí vyobrazení na obr. 4. První část 30 a vymezovací rozpěrka 26 nejsou ještě připojeny k tělesu 22 hlav/y kola a k drahé Části 32. Během sestavování hlavy 18 zadního kola se těleso 22 hlavy kola (vnitřní pouzdro 52 a spojovací součást 58) neotočně spojuje s volnoběžkou 24 (podle příslušností s drahou částí 32 a vnitřním trubkovým tělesem 80). Poté se pi vní část 30 s navlečenou vymezovací rozpěrkou 26 kluzně vsunuje do vnitřní trubkové části 52 tělesa 22 hlavy kola a otáčením se připojuje ke drahé části 32, aby se těleso 22 hlavy kola dostalo do vzájemně utaženého stavu styku s drahou Částí 32, na které je namontována volnoběžka 24.

Vymezovací rozpěrka se výhodně umisťuje tak, aby rozšíření vymezovací části 72 směřovalo k rychloupínacímu mechanismu 37. Na obr. 12 až 14 je vidět, že v této situaci, kdy je uvolňovací část 74 axiálně vyrovnána s rychloupínacím mechanismem 37 a volným koncem tělesa 22 hlavy kola, nebude vymezovací část překážet paprskové připojovací přírubě 51a vnější • · · · · 9 ·

9 9 9 ·

- 17trubkové části 50. Z obr. 10 lze vypozorovat, že při instalování sestavené hlavy 18 zadního kola do zadní vidlice 15 se vymezovací část 72 orientuje tak, aby byla axiálně vyrovnaná s rychloupínacím mechanismem 37 a volným koncem tělesa 22 hlavy kola. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že vymezovací část 72 přináleží ke hřídeli 20 hlavy kola a přiléhá k opěrnému povrchu 69 vnilřní pouzdrové části 52. Součásti hlavy 18 zadního kola se udržují v těsném styku pohromadě, a proto je možné provádět nasazení připevftovacích částí 15a a 15b zadní vidlice 15 na hřídel 20 hlavy kola tak, jak je to znázorněno na obr. 10. Připevňovací části 15_a a 15b mají podobu destičkových součástí a každá z nich má na připevňovací štěrbinu, která se zhotovuje známým způsobem.

S odkazem na obr. 12 až 14 lze uvést, že v případě, kdy jezdec potřebuje vyjmout zadní kolo, existuje možnost vyjmutí zadního kola bez odpojení druhé části 32 a volnoběžky 24 od připevňovací části 15a. Konkrétně to lze vyjádřit tak, že páčka rychloupínacího mechanismu 37 se utáčí tak, aby se připevňovací část 15b uvolnila od hlavy 18 kola a vymezovací rozpěrka 26 se přemisťuje příčně k první části 30 (to znamená, že vymezovací část 72 se přemisťuje do druhé polohy). Na základě toho se vymezovací část 72 vzdaluje z návazného styku s opěrným povrchem 69 a připevňovací části 15 b, avšak uvolňovací část 74 se dostává do axiálního vyrovnání s připevňovací částí 15b a volným koncem tělesa 22 hlavy kola. V důsledku této činnosti se mezi připevňovací částí 15b, vymezovací rozpěrkou 26 a opěrným povrchem 69 vytváří axiální prostor.

Po vytvoření tohoto axiálního prostoru se těleso 22 hlavy kola může v axiálním směru odtahovat od druhé části 32 a volnoběžky 24 a může se od této drahé části 32 a volnoběžky 24 bez otáčení odpojovat tak, jak je to znázorněno na obr. 12. Těleso 22 hlavy kola se však nemůže úplně oddělit od zadní vidlice 15 tak dlouho, dokud se první část 30 úplně neodšroubuje od drahé části 32. V této souvislosti je nutné provést úplné oddělení závitů první části 30 od závitů druhé části 32, odpojení volnoběžky 24 a zadní vidlice 15 tak, jak je to předvedeno na obr. 13. První Část 30 hřídele 20 hlavy kola se může otáčet ve vztahu ke druhé části 32 hřídele 20 hlavy kola, výsledkem čehož je oddělení první části 30 od druhé části 32 před nebo po axiálním odtažení tělesa 22 hlavy kola od volnoběžky 24.

V souladu s konstrukčním řešením přihlašovaného vynálezu není nutné odstraňovat linací řetěz 19d z některého ze zadních řetězových koleček l_9e, protože volnoběžka 24, zadní řetězová kolečka 19c a druhá část 32 hřídele 20 hlavy kola zůstávají napevno připojeny

-18 k phpevňovací části 15a. Nyní se může zadní kolo 16 vyjmout a opravit či seřídit, aniž by provedlo odpojení dalších součástí hlavy 18 zadního kola z bicyklu, jak je to předvedeno na obr. 14. Po ukončení požadované údržby se těleso 22 hlavy kola může snadno v/rátit na své místo a připojit se ke druhé části 32 a volnoběžce 24 stejným způsobem, jakým se provádí počáteční sestavování, která bylo popsáno v předcházejícím textu.

Nyní bude pozornost zaměřena na druhé provedení podle přihlašovaného vynálezu. S odkazem na obr. 15 lze uvést; že na tomto vyobrazení je předvedena vymezovací rozpěrka 226 podle druhého provedení přihlašovaného vynálezu. Toto druhé provedení je stejné jako první provedení, avšak s výjimkou toho, že v tomto drahém provedeni je vymezovací rozpěrka 26 podle pivního provedení konstrukčně upravena. Konkrétně se jedná o to, že vymezovací rozpěrka 226 podle tohoto druhého provedení nemá uvolňovací část 74, která existuje v prvním provedení. Popisy hlavy 18 zadního kola se vztahují na toto drahé provedení s výjimkou toho, co bude uvedeno v dalším odstavci. Navíc vymezovací rozpěrka 226 má takové tvarové řešení a rozměry, které jsou určeny pro použití v kombinaci s hlavou 18 zadního kola podle pivního provedení. Na základě toho nebude toto drahé provedení v dalším textu podrobně popisováno nebo předváděno.

Vymezovací rozpěrka 226 se podobá součásti ve tvaru „U“ a zhotovuje se z tvrdého kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je výhodné, když se vymezovací rozpěrka 226 zhotovuje jako jediný, celistvý díl. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměra by bylo možné vymezovací rozpěrku 226 zhotovovat z jiného použitelného materiálu nebo z několika dílčích součástí. K základním částem vymezovací rozpěrky 226 patří vymezovací část 272 (podobající se vymezovací částí 72 podle prvního provedení), λ/ níž je vytvořena štěrbina 276 s otevřeným koncem. Štěrbinu 276 s otevřeným koncem tvoří dvě boční stěny 278, které se nacházejí v určité vzdáleností od sebe, a půlkruhová koncová stěna 279, jež propojuje boční stěny 278. Tvarové uspořádání a rozměry štěrbiny 276 umožňují umístění první části 30 hřídele 20 hlavy kola do této štěrbiny 276. Vymezovací rozpěrka 226 se může úplně odstranit z první části 30 bez vyjmutí první části 30 z tělesa 22 hlavy kola. Zhotovování vymezovací rozpěrky 226 vyžaduje méně materiálu než vymezovací rozpěrka 26 podle prvního provedení. V souladu s tím má rozpěrka 226 menší hmotnost než rozpěrka 26 podle pivního provedení.

• ·* · · · · · · • 9 · 9 · »· · · · 9 · · · · · • 99·· 999· · »9· 9··

9·· ···· ·· ···· ·· ····

- 19Nyní bude pozornost zaměřena na třetí provedení podle přihlašovaného vynálezu. S odkazem na obr. 15 lze uvést, že na tomto vyobrazení je předvedena vymezovací rozpěrka 326 podle třetího provedení přihlašovaného vynálezu. Toto třetí provedení je stejné jako první provedení, avšak s výjimkou toho, že v tomto třetím provedení je vymezovací rozpěrka 26 podle prvního provedení konstrukčně upravena. Konkrétně se jedná o to, že vymezovací rozpěrka 326 podle tohoto třetího provedení nemá uvolňovací část 74, která existuje v prvním provedení, av'šak uplatňuje uvolňovací část 374 v podobě lankového očka. Popisy hlavy 18 zadního kola se vztahují na toto třetí provedení s výjimkou toho. co bude uvedeno v dalším odstavci. Navíc vymezovací rozpěrka 326 má takové tvarové řešení a rozměry, které jsou určeny pro použití v kombinaci s hlavou 18 zadního kola podle prvního provedení. Na základě toho nebude toto třetí provedení v dalším textu podrobně popisováno nebo předváděno.

K základním Částem vymezovací rozpěrky 326 patří vymezovací část 372 (podobající se vymezovací části 72 podle prvního provedení) a uvolňovací část 374 v podobě lankového očka. Vymezovací část 372 tvoří štěrbinu 376 s otevřeným koncem. V souladu s tím se vymezovací část 372 podobá součásti ve tvaru „U“ a zhotovuje se z tvrdého kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Štěrbinu 376 s otevřeným koncem tvoří dvě boční stěny 378, které se nacházejí v určité vzdálenosti od sebe, a půlkruhová koncová stěna 379, jež propojuje boční stěny 378. Tvarové uspořádání a rozměry štěrbiny 376 umožňují umístění první části 30 hřídele 20 hlavy kola do této štěrbiny 376, Je výhodné, když se vymezovací rozpěrka 226 zhotovuje jako jediný, celistvý díl. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru by bylo možné vymezovací rozpěrku 226 zhotovovat z jiného použitelného materiálu nebo z několika dílčích součástí.

Uvolňovací část 374 v podobě lankového očka se výhodně zhotovuje z pružného kovového drátu nebo lanka tak, že dva spojovací konce 375 se tívale připevňují k volným koncům 373 vymezovací části 372 s použitím svařování nebo jiného známého technického způsobu. Navíc je výhodné, že uvolňovací část 374 je axiálně vvstředěna ve vztahu k vymezovací Části 372· Vymezovací rozpěrka 326 nemůže být úplně odstraněna z první části 30 bez vyjmutí této pivní části 30 z tělesa 22 hlavy kola, protože tomu brání řečená uvolňovací část 374 v podobě lankového očka. V souladu s tím lze uvést, že vymezovací rozpěrka 326 není součástí, která se snadno ztrácí. Zhotovování vymezovací rozpěrky 3.26 vyžaduje méně • 9

-20materiálu než zhotovování vymezovací rozpěrky 26 podle prvního provedení. V souladu s tím má vymezov'ací rozpěrka 326 menší hmotnost než rozpěrka 26 podle prvního provedení.

Nyní bude pozornost zaměřena na Čtvrté provedení podle přihlašovaného vynálezu. S odkazem na obr. 17 a 18 lze uvést, že na těchto vyobrazeních je předvedena vymezovací rozpěrka 426 podle čtvrtého provedení přihlašovaného vynálezu. Toto čtvrté provedení je stejné jako první provedení, avšak s výjimkou toho, že v tomto čtvrtém provedení je vymezovací rozpěrka 26 podle pivního provedení konstrukčně upravena. Konkrétně se jedná o to, že vymezovací rozpěrka 426 podle tohoto čtvrtého provedení se sestavuje z. několika dílčích součástí, které se s použitím západkových spojů spojují dohromady. Popisy hlavy' 18 zadního kola se vztahují na toto čtvrté provedení s výjimkou toho, co bude uvedeno v dalším odstavci. Navíc vymezovací rozpěrka 426 má takové tvarové řešení a rozměry, které jsou určeny pro použití v/ kombinaci s hlavou 18 zadního kola podle prvního provedení. Na základě toho nebude toto čtvrté provedení v/ dalším textu podrobně popisováno nebo předváděno.

Je podstatné, že vymezovací rozpěrka 426 má vymezovací část 472 a uvolňovací část 474 a obě tyto části 426 a 474 se podobají obdobným částem prvního provedení. Podlouhlou štěrbinu 476 tvoří řečená uvolňovací část 474 a řečená vymezovací část 472. K uvolňovací části 474 patří součást 475 ve tvaru „U“ se dvěma volnými konci 473, které vytvářejí dílčí úseky vymezovací části 472. Vymezovací část 472 dále obsahuje dva vymezovací díly 480a a 480b ve tvaru „U“. Každý vymezovací díl 480a nebo 482b má stupňový' tvar a podle příslušnosti je v něm vytvořena štěrbina 482a nebo 482b s otevřeným koncem. V souladu s tím lze uvést, že vymezovací část 472 tvoří vymezovací díl 480a, vymezovací díl 480b a volné konce 473 součásti 475 ve tvaru „U“. Úsek součásti 475 ve tvaru „U“, který’ vychází z vymezovacích dílů 480a a 480b, tvoří uvolňovací část 474. Je výhodné, že se vymezovací díly 480a a 480b dotýkají svými středovými povrchy 484a a 484b.

Vymezovací díly 480a a 480b se výhodně zhotovují se z. tvrdého kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je výhodné, když se vymezovací díly 480a a 480b zhotovují jako jediný, celistvý díl. Je samozřejmé, že v/ případě potřeby nebo ur čitého technického záměru by bylo možné vymezovací díly 480a a 480b zhotovovat z jiného použitelného materiálu nebo z několika dílčích součástí. Součást 475 ve tvaru „U“ se výhodně zhotovuje v podobě jediného, celistvého dílu z plastového materiálu, aby se snížila celková hmotnost vymezovací rozpěrky 426. K tomu lze dodat, že součást 475 ve tvaru „U“ se může « · ····

-21 zhotovovat z barevného plastového materiálu, aby bylo možné snadno odlišovat vymezovací rozpěrku 426 od jiných součástí bicyklu.

Vymezovací díly 480a a 480h se výhodně připojují k součásti 475 ve tvaru „U“ s využitím známých západkových spojů. Konkrétněji lze uvést, že součást 475 ve tvaru „U“ má výhodnou zarážku 486, která je vytvořena na každé axiální straně volných konců 473, a vymezovací díly 480a a 480b mají lícující, západkové výstupky 488, jež jsou určeny pro pevné připojování vymezovacích dílů 480a a 480b k axiálně opačným stranám řečené součásti 475 ve tvaru „U“. V souladu s tím je uvolňovací část 474 výhodně vystředěna ve vztahu k vymezovací části 472. Je samozřejmé, že podle potřeby nebo zvláštního požadavku lze používat i jiné způsoby připojování vymezovacích dílů 480a a 480b k součásti 475 ve tvaru „U“.

Je-li je vymezovací rozpěrka 426 sestavena, pak je podstatné, že podlouhlou štěrbinu 476 tvoří dvě boční stěny 478, jež se nacházejí v určité vzdálenosti od sebe, první půlkruhová, koncová stěna 479a, která propojuje boční stěny 478, a druhou půlkruhovou, koncovou stěnu 479, která také propojuje boční stěny 478. Tvarové uspořádám a rozměry štěrbiny 476 umožňují umístění první části 30 hřídele 20 hlavy kola do této štěrbiny 476. Vymezovací rozpěrka 426 nemůže být úplně odstraněna z první části 30 bez vyjmutí této první části 30 z tělesa 22 hlavy kola, protože tomu brání řečená uvolňovací část 474. V souladu s tím lze uvést, že vymezovací rozpěrka 426 není součástí, která se snadno ztrácí. K tomu lze dodat, že vymezovací rozpěrka 426 má menší lunotnost než rozpěrka 26 podle prvního provedení, protože část vymezovací rozpěrky 426 se zhotovuje z plastu.

Nyní bude pozornost zaměřena na páté provedení podle přihlašovaného vynálezu. S odkazem na obr. 19 a 20 lze uvést, že na těchto vyobrazeních je předvedena vymezovací rozpěrka 526 podle pátého provedení přihlašovaného vynálezu. Toto páté provedení je stejné jako první provedení, avšak s výjimkou toho, že v tomto pátém provedení je vymezovací rozpěrka 26 podle prvního provedení konstrukčně upravena. Konkrétně se jedná o to, že vymezovací rozpěrka 526 podle tohoto pátého provedení se sestavuje z několika dílcích součástí, které se s využitím třem spojují dohromady. Popisy hlavy 18 zadního kola se vztahují na toto páté provedení s výjimkou toho, co bude uvedeno v dalším odstavci. Navíc vymezovací rozpěrka 526 má takové tvarové řešení a rozměry, které jsou určeny pro použití v kombinaci s hlavou 18 zadního kola podle prvního provedení. Na základě toho nebude toto páté provedení v dalším textu podrobně popisováno nebo předváděno.

* · • «« a· * ♦ ♦ · • a a fe · ♦ ♦ · · ·· » • fe a · « · · * • a a fe a · a a ♦ « a· a a · ··<

••••aaa « · fe··· a a ····

-22Je podstatné, že vymezovací rozpěrka 526 má vymezovací část 572 a uvolňovací část 574, která je vyvedena z vymezovací části 572 podobně jako v případě prvního provedení. Podlouhlou štěrbinu 576 Noří řečená uvolňovací část 574 a řečená vymezovací část 572. Štěrbina 576 má stupňové uspořádám svého tvaru. Vymezovací rozpěrku 526 v podstatě patří vymezovací díl 580 a oválná, prstencovitá součást 582, která se s využitím účinnosti tření udržuje na vymezovacím dílu 580. Vymezovací díl 580 se výhodně zhotovuje se z tvrdého kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je výhodné, když se vymezovací díl zhotovuje jako jediný, celistvý díl. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru by bylo možné zhotovovat tento vymezovací díl 580 z jiného použitelného materiálu nebo z několika dílčích součástí. Oválná, prstencovitá součást 582 se výhodně zhotovuje z plastového materiálu. Oválná, prstencovitá součást 582 se může zhotovovat z barevného plastového materiálu, aby bylo možné snadno odlišovat vymezovací rozpěrku 526 od jiných součástí bicyklu. Je samozřejmé, že podle potřeby a/nebo zvláštního požadavku by bylo možné používat tuto oválnou, prstencovitou součást 582 v kombinaci s jinými vymezovacími rozpěrkami nebo vymezovacími díly.

Vymezovací díl 480 má podobu součásti ve tvaru „U“ mající štěrbinu 586 s otevřeným koncem. Vymezovací díl 580 a část oválné, prstencovité součásti 582 společně tvoří vymezovací část 572. Ta část oválné, prstencovité součásti 582, která vystupuje z vymezovacího dílu 580, tvoří uvolňovací část 574. Podlouhlou štěrbinu 486 tvoří dvě boční stěny 588, jež se nacházejí v určité vzdálenosti od sebe, a půlkruhová, koncová stěna 589. která propojuje boční stěny 588. Tvarové uspořádání a rozměry štěrbiny 586 umožňují umístění první části 30 hřídele 20 hlavy kola do této štěrbiny .586 ( podobně jako do štěrbin 276 a 376 v případě druhého a třetího provedení). Vymezovací díl 580 má stupňovou úpravu vnějšího tvarového uspořádání, kterou vytváří první, zvětšený úsek 590 a druhý, zmenšený úsek 592. Je výhodné, že druhý úsek 592 má menší průměr a jeho tvarové uspořádání a rozměry vytvářejí podmínky pro udržování oválné, prstencovité součástí na sobě na základě účinku tření. Vymezovací rozpěrka 526 nemůže být úplně odstraněna z první části 30 bez vyjmutí této první části 30 z tělesa 22 hlavy kola, protože tomu brání řečená uvolňovací část 574. V souladu s tím lze uvést, že vymezovací rozpěrka 526 není součástí, která se snadno ztrácí. K tomu lze dodat, že vzhledem k používání plastu má vymezovací rozpěrka 526 menší hmotnost než rozpěrka 26 podle prvního provedení.

• ftft·· ♦··· « • · · · * · · · «*· ···· <ft ···* ·· ····

-23 Zde používané výrazy pro odstupňování či řád jako „v podstatě“, „celkově“ a „přibližně“ vyjadřují přiměřenou míru odchylky upraveného výrazu, takže koncový výsledek se podstatně nemění. Tyto výrazy by měly být vykládány jako výrazy, které zahrnují odchylku přinejmenším ± 5% upraveného výrazu, pokud by tato odchylka neznehodnocovala smysl výrazu, který upravuje.

Ačkoli pro účely předvedení přihlašovaného vynálezu byla vybrána pouze některá prov/edení. bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky z provedeného popisu zřejmé, že lze provádět různé změny a úpravy, aniž by docházelo k překračování rámce tohoto vynálezu, který je definován v připojených patentových nárocích. Navíc předcházející popis provedení podle přilítáš ováného vynálezu slouží pouze pro ilustrační účely a nikoli pro účely vymezení tohoto vynálezu tak, jak toto vymezení definují připojené patentové nároky a jejích ekvivalenty.

Claims (21)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Hlava kola bicyklu s vymezovací rozpěrkou a oddělitelnou volnoběžkou, vyznačující se tím , že obsahuje hřídel (20) hlavy kola, která má první část (30) a druhou část (32), jež je oddělitelně připojena k řečené první části (30); těleso (22) hlavy kola mající vnější trubkovou Část (50) a vnitřní pmchod, ve kterém je otočně uložena řečená první část (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola; nosnou součást pro připevňování řetězových koleček, která je uvolnitelně a neotočně připojena k řečené vnější trubkové části (22) řečeného tělesa (22) hlavy kola, tato nosná součást pro připevňování řetězových koleček je namontována na řečené druhé části (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola; a vymezovací rozpěrku (26), která se navléká na řečenou první část (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola vedle volného konce řečeného tělesa (22) hlavy kola, tato vymezovací rozpěrka (26) má vymezovací část (72) a takové tvarové uspořádám, které umožňuje její přemisťování v příčném směru ve vztahu k řečenému hřídeli (20) hlavy kola mezi první polohou, v níž se řečená vymezovací část (72) nachází v blízkosti řečeného hřídele (20) hlavy kola. a druhou polohou, vmž se řečená vymezovací část (72) nachází v určité vzdálenosti od řečeného hřídele (20) hlavy kola, aniž by se řečená první část (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola oddělila od řečeného tělesa (22) hlavy kola.
2. 2. Hlava kola bicyklu podle nároku 1, vyznačující se tím , že řečená vymezovací rozpěrka (26) má uvolňovací část (74), která je vyvedena z řečené vymezovací části (72), přičemž řečená vymezovací část (72) má axiální délku (A) větší, než je axiální délka řečené uvolňovací části (74).
3. 3. Hlava kola bicyklu podle nároku 2, vyznačující se tím , že řečená vymezovací část (72) a řečená uvolňovací část (74) vytvářejí podlouhlou štěrbinu (76), do níž se umisťuje řečená první část (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola, přičemž řečená štěrbina (76ú je uzavřena, aby umožňovala přemisťování řečené vymezovací rozpěrky (26) mezi řečenou první polohou a řečenou druhou polohou, aniž by vypadla z řečeného hřídele (20) hlavy kola.

   • 4 4 4 · ·« · *
4. 4 · · 4 4 * · 4 4 · * *

   4 * 4 · » 4 · · • 4 * 4 · 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9

   9 99 99 Λ · 9 9 9 4 · 4 9 · 9 99 9

   -25 4. Hlava kola bicyklu podle nároku 3, vyznačující se tím , že řečená axiální délka (A) řečené \/ymezovací části (72) je přinejmenším dvakrát větší než řečená axiální délka (B) řečené uvolňovací části (74), a proto mezi řečenou uvolňovací částí (74) a řečenou vymezovací částí vzniká axiální vzdálenost (C).
5. 5. Hlava kola bicyklu podle nároku 4, vyznačující se tím , že řečená vnější trubková součást (50) je neotočné a uvolnitelné připojena k řečené nosné součásti pro připevňování řetězových koleček prostřednictvím spojovacího úseku (60), jehož axiální délka (D) je menší než řečená axiální vzdálenost (C).

   6. Hlava kola bicyklu podle nároku 3, vyznačující se uvolňovací část (74) je uspořádána na jedné vymezovací části (72). t í m , že řečená 7. Hlava kola bicyklu podle nároku 3, vyznačující se tím vymezovací rozpěrka (26) se zhotovuje jako jednodílná, celistvá součást. , že řečená 8. Hlava kola bicyklu podle nároku 7, vy znač u jící se vymezovací rozpěrka (26) se zhotovuje z kovu. t í m , že řečená 9. Hlava kola bicyklu podle nároku 3, vyznačující se tím uvolňovací Část (74) se vystřeďuje ve vztahu k řečené vymezovací částí (72). , že řečená 10. Hlava kola bicyklu podle nároku 9, vyznačující se t í rn , že řečená uvolňovací Část (74) se zhotovuje v podobě lankového očka, které k řečené vymezovací Části (72). se napevno připojuje 11. Hlava kola bicyklu podle nároku 10, vyznačující se vymezovací rozpěrka (26) se zhotovuje z kovu. t í m , že řečená 12. Hlava kola bicyklu podle nároku 3, vyznačující se tím , že řečená uvolňovací část (74) má součást (475) ve tvaru „U“, jejíž volné konce (473) vytvářejí část

   • 9 9. * * ·· · * ·* · • « 9 9 99« «
6. 9 9 · 9 9 » * · 9 ·

   99 9 · 9 9 » *

   9 9 9 9 9 9 9 99 999· 9· 9999

   -26řečené vymezovací části (72), a řečená vymezovací část (72) dále obsahuje dva vymezovací díly (480a, 480b), které se pevně připojují k řečeným volným koncům (473) řečené součásti (475) ve tvaru „U“.
7. 13. Hlava kola bicyklu podle nároku 12, vyznačující se tím , že řečené vymezovací díly (480a, 480b) se dotýkají přinejmenším svými Částmi.
8. 14. Hlava kola bicyklu podle nároku 12, vyznačující se tím , že řečená součást (475) ve tvaru „U“ se zhotovuje z plastu a řečené vymezovací díly (480a, 480b) se zhotovují z kovu.
9. 15. Hlava kola bicyklu podle nároku 3, vyznačující se tím , že řečená vymezovací rozpěrka (26) se skládá z oválné, prstencovité součásti (582), jež vytváří řečenou podlouhlou štěrbinu (76), a vymezovaeího dílu (580), který je připojen k řečené oválné, prstencovité součástí (582), přičemž řečený vymezovací díl (580) spolu s částí řečené oválné, prstencovité součásti (582) tvoří řečenou vymezovací část (72).
10. 16. Hlava kola bicyklu podle nároku 16, vyznačující se tím , že řečený vymezovací díl (580) má štěrbinu (586) s otevřeným koncem, první, zvětšený úsek (590) a druhý, zmenšený úsek (592), kteiý se účinností tření udržuje v řečené oválné, prstencovité součásti (582) tak, aby řečená štěrbina (486) s otevřeným koncem tvořila část řečené podlouhlé štěrbiny (476).
11. 17. Hlava kola bicyklu podle nároku 15, vyznačující se tím , že řečená oválná, prstencovitá součást (582) se zhotovuje z plastu a řečený vymezovací díl (580) se zhotovuje z kovai.
12. 18. Hlava kola bicyklu podle nároku 1 nebo nároku 2, vyznačující se tím , že řečená vymezovací část (72) má štěrbin (586) s otevřeným koncem.

    4 «

    4 9 • 4 4 · * *4 · » · * * • «·· · ♦ * 4 φ 4 4 4 « ♦ * 4 4 4 • 4 4 · · *44 ··· «β·4 4« 4«·· «* 4444

    -2719. Hlava kola bicyklu podle nároku 18, vyznačující se tím , že řečená vymezovací část (72) se zhotovuje jako jednodílná, celistvá součást.
13. 20. ITlava kola bicyklu podle nároku 18, vyznačující se tím , že k řečené uvolňovací části (74) patří lankové očko, které se napevno připojuje k řečené vymezovací části (72).
14. 21. Hlava kola bicyklu podle nároku 18, vyznačující se tím , že k řečené vymezovací části (72) patří ολάϊηή, prstencovitá součást (582), která se účinností tření udržuje na této vymezovací části (72), přičemž jedna část řečené oválné, prstencovité součásti (582) tvoří úsek řečené vymezovací části (72) a další část řečené o\/álné, prstencovité součásti (582) tvoří uvolňovací část (74), jež uzavírá řečenou štěrbinu (586) s otevřeným koncem.
15. 22. Hlava kola bicyklu podle nároku 18, vyznačující se tím , že řečená vymezovací část (72) se skládá z.e dvou vymezovacích dílů (480a, 480b).
16. 23. Hlava kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 22, vyznačující se tím , že k řečené vnější trubkové části (50) řečeného tělesa (22) hlavy kola přináleží spojovací součást (58), která je k řečené vnější trubkové součásti (50) neotočně připojena.
17. 24. Hlava kola bicyklu podle nároku 23, vyznačující se tím , že řečená spojovací součást (58) je uvolnitelně a neotočně připojena k řečené nosné součásti pro připevňování řetězových koleček.
18. 25. Hlava kola bicyklu podle nároku 23, vyznačující se tím , že k řečenému tělesu (22) hlavy kola přináleží trubková, vnitřní pouzdrová část (52), v níž je otočně uložena řečená pivní část (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola.

    • * • «·· * · · · • ftftft· ftftftft * ftft ftftft ··· «·· «··· ftft ···· ·· ···*

    -2826. Hlava kola bicyklu podle nároku 25, vyznačující se tím , že řečená vnitřní pouzdrová část (52) je uvolnitelně a neotočně připojena k řečené druhé části (32) řečeného hřídele (20) hlavy kola.
19. 27. Hlava kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 26, vyznačující se tím , že k řečené první části (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola patří rychloupínací mechanismus (37), který je namontován na volném konci řečené první Části (30).
20. 28. Hlava kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 27, vyznačující se tím , že k řečené nosné součásti pro připevňování řetězových koleček přináleží volnoběžka (24).
21. 29. Hlava kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 28, vyznačující se tím, že řečená první Část (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola se s využitím závitů připojuje k řečené druhé části (32) řečeného hřídele (20 hlavy kola.