CZ2001664A3 - Stent - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká obecně . stentů, které jsou endoprotézami implantovanými do cév v těle, jako jsou například krevní cévy, aby podporovaly tyto cévy a udržovaly je otevřené, nebo aby zajišťovaly podporu jiným endoprotézám v cévách. Obzvláště se předkládaný vynález týká stentu, který je longitudinálně pružný před i po expanzi.

Dosavadní stav techniky

V oboru je známa celá řada stentů. Stenty jsou typicky obecně trubicového tvaru,. mohou expandovat z relativně malého, neexpandovaného průměru do většího, expandovaného průměru. Pro implantaci je stent typicky upevněn na konec katétru, kdy stent je udržován na katétru ve svém relativně malém, neexpandovaném průměru. Katétrem je stent zaměřen skrz lumen do místa zamýšlené implantace. Jakmile je stent v místě zamýšlené implantace, je expandován typicky prostřednictvím vnitřní síly, například nafouknutím balónku uvnitř stentu, nebo umožněním stentu, aby sám expandoval, například odstraněním rukávu umístěného kolem samo-expandujícího stentu, což umožňuje expanzi stentu navenek. V každém případě expandovaný stent odolává tendenci cévy se zužovat, čímž udržuje průchodnost cévy.

Patent US Patent č. 5733303.autorů Israel et al. (303), který je tímto výslovně začleněn jako reference, ukazuje jedinečný stent vytvořený z trubičky mající strukturovaný tvar, a který má první a druhou meandrovitou strukturu s osami přesahujícími první a druhý směr. Druhé meandrovité struktury jsou propleteny s prvními meandrovítými strukturami za vzniku pružných buněk. Stenty jako tyto jsou velmi pružné ve svém neexpandovaném stavu, takže mohou být snadno zavedeny do vinoucích se lumen. Po expanzi poskytují tyto stenty vynikající radiální podporu, stabilitu a pokrytí stěny cévy. Tyto stenty jsou také • · přizpůsobeny, aby se vyrovnaly s tvarem stěny cévy během implantace.

Jedním rysem stentů s buněčnou síťovou strukturou, jako je tato, je však, že mají omezenou longitudinální pružnost po expanzi, která může být nevýhodou v určitých aplikacích. Tato omezená longitudinální flexibilita může vytvářet bodové namáhání v koncích stentu a podél délky stentu. Konvenční síťové stenty, jako jsou uvedeny v patentu US Patent 4733665, mohou jednoduše postrádat longitudinální pružnost, která je ilustrována na Obrázku 1 schématickým diagramem konvenčního stentu 202 v ohnuté cévě 204.

Aby byl stent implantován, může být dopraven do požadovaného místa balónkovým katétrem, je-li ve svém neexpandovaném stavu. Balónkový katétr je poté nafouknut, čímž dochází k expanzi stentu a jeho fixaci na místě. Vlivem vysokých inflačních tlaků balónku, až do 20 atm, způsobuje balónek po svém nafouknutí napřímení ohnuté cévy 204 a dokonce i longitudinálně pružného stentu. Pokud je stent vlivem konfigurace svého síta relativně rigidní, nebo se jím stává po své expanzi, zůstává stent, nebo má tendenci zůstat, ve stejném nebo téměř stejném tvaru po vyfouknutí balónku. Tepna se však pokouší vrátit do svého původního ohnutého tvaru (jak je uvedeno čárkovaně) na Obrázku 1 s odkazem na konvenční síťový stent. Tento nepoměr mezi přirozeným ohnutím tepny a napřímenou částí tepny se stentem může způsobovat koncentraci namáhání 206 na koncích stentu a podél celé délky stentu. Koronární řečiště může vyvíjet další námahu na stenty, protože koronární cévy se relativně významně pohybují s každým srdečním stahem. Z ilustračních důvodů je rozdíl mezi ohnutím cévy a napřímeným stentem zdůrazněn na Obrázku 1.

Patent US. Patent č. 5807404 autora Richter, který je tímto výslovně začleněn jako reference, uvádí další stent, který je vhodný pro implantaci do ohnutých částí tepen nebo kostních : ;*..i · · t··;· ^β : : · *·..· ..· ·..· : .....

oblastí. Tento stent může také zahrnovat části přilehlé ke konci stentu s větší ohebnou pružností, než má zbývající osová délka stentu. Zatímco tato modifikace na konci stentu zmírňuje napětí na koncích stentu, neeliminuje napětí podél celé délky stentu.

různých stentech je známo, že si uchovávají longitudinální pružnost po expanzi. Například patenty US. Patent č. 4886062 a 5133732 autora Wiktor (patenty Wiktor '062 a '732) uvádějí různé stenty vytvářené drátem, kde drát je původně zformován do cik-cak svazku vytvářejícího svinutou strukturu a poté je cikcak svazek svinut do helikálního stentu. Stenty jsou expandovány vnitřní silou, například nafouknutím balónku.

Svinuté cik-cak stenty jsou ilustrovány na Obrázcích 1 až 6 patentů Wiktor '062 a '732 a jsou longitudinálně pružné v expandovaném i neexpandovaném stavu, takže mohou být snadno zavedeny do vinoucích se lumen a relativně těsně se přizpůsobují poddajnosti cév po svém rozvinutí. Ačkoli tyto stenty jsou pružné, vytvářejí relativně nestabilní podporu po své expanzi. Dále tyto stenty ponechávají velké části cév

nepokryté,	což	umožňuje prolaps tkáně a plátu do lumen cévy.
Proto je	žádoucí mít	stent,	který	vykazuje	longitudinální
pružnost	před	expanzí,	takže	může	být snadno zaveden do

vinoucích se lumen, a dále vykazuje longitudinální pružnost po expanzi, takže se může přizpůsobit přirozené pružnosti a ohybu cévy při Zachovalém poskytování stabilního pokrytí cévní stěny, která minimalizuje průvěs tkáně do lumen.

Popis vynálezu

Cílem vynálezu je proto poskytnout stent, který je longitudinálně pružný před expanzí, takže může být snadno zaveden do vinoucích se cév a zůstává longitudinálně pružný po expanzi, čímž významně eliminuje namáhání stentu přizpůsobením se pružnosti cévy a osvojením si přirozeného ohnutí cévy.

Dalším cílem předkládaného vynálezu je poskytnout stent, který je longitudinálně pružný po dopravení na místo implantace, takže se ohýbá během cyklů srdečních stahů a snižuje tak cyklický stres na koncích stentu a podél stentu.

Dalším cílem předkládaného vynálezu je poskytnout stent s uzavřenou buněčnou strukturou, takže poskytuje dobré pokrytí a podporu cévní stěně po své expanzi.

Další výhody předkládaného vynálezu budou zřejmé osobám znalým oboru.

Ve shodě s těmito cíly je stent vytvářen ve formě trubičky mající strukturovaný tvar, který má první a druhou meandrovitou strukturu s osami přesahujícími v prvním a druhém směru, kde druhá meandrovitá struktura je propletena s první meandrovitou strukturou.

Ve shodě s jednou formou vynálezu vytvářejí propletené meandrovité struktury buňky, které mají tři body, ve kterých se první a druhé meandrovité struktury stýkají, a které se v tomto smyslu mohou nazývat trojúhelníkové buňky. Tyto tři rohové nebo trojúhelníkové buňky jsou pružné okolo longitudinální osy stentu po jeho expanzi. Tyto trojúhelníkové buňky poskytují srovnatelnou podporu a radiální sílu jako buňky vytvářené propletenými meandrovitými strukturami, které mají čtyři body, v kterých se první a druhé struktury setkávají, a které se v tomto smyslu mohou nazývat čtvercové buňky.

V další formě vynálezu jsou podél délky stentu poskytnuty svazky buněk. Svazky buněk se střídají mezi buňkami adaptovanými převážně ke zvýšení radiální podpory s buňkami, které jsou přizpůsobeny převážně ke zvýšení longitudinální pružnosti po expanzi.

V další formě vynálezu jsou první meandrovité struktury přizpůsobeny, aby zabránily vzdouvání smyček prvních meandrovítých struktur během zavádění stentu.

Stent podle vynálezu si udržuje longitudinální pružnost spojenou s '303 buněčným stentem ve svém neexpandovaném stavu a má zvýšenou longitudinální pružnost ve svém expandovaném stavu. Stent má tyto vlastnosti bez ztráty podpůrných vlastností, tj. pokrytí stěny cévy, nebo radiální podpory.

Příklady provedení vynálezu

Stručný popis obrázků

Na Obrázku 1 je uveden schématický diagram konvenčního rigidního stentu umístěného v ohnutém lumen;

Na Obrázku 2 je uveden schématický diagram stentu, který je předmětem předkládaného vynálezu, umístěný v ohnutém lumen;

Na Obrázku 3 je uvedena struktura stentu vyrobeného ve shodě s předkládaným vynálezem;

Na Obrázku 4 je uveden zvětšený pohled na jednu buňku struktury z Obrázku 3;

Na Obrázku 5 je uvedena struktura stentu vyrobeného ve shodě s předkládaným vynálezem;

Na Obrázku 6 je uveden zvětšený pohled na jednu buňku struktury z Obrázku 5;

Na Obrázku 7 je uvedena struktura stentu vyrobeného ve shodě s předkládaným vynálezem;

Na Obrázku 8 je uveden zvětšený pohled na jednu buňku struktury z Obrázku 7;

• · ·

Na Obrázku 9 je uveden zvětšený pohled na jinou buňku použitou na Obrázku 7;

Na Obrázku 10 je uvedeno schématické srovnání čtyřrohé neboli čtvercové buňky a třírohé neboli trojúhelníkové buňky předkládaného vynálezu.

Na Obrázku 11 je uvedena struktura stentu zkonstruovaného podle principů vynálezu, který má variabilní geometrii podél své délky.

Na Obrázku 12 je uvedena struktura stentu zkonstruovaného podle principů vynálezu.

Na Obrázku 13 je uvedena jiná struktura stentu zkonstruovaného podle principů vynálezu.

Detailní popis vynálezu

Na Obrázku 2 je uveden schématický diagram longitudinálně pružného stentu 208, který je předmětem předkládaného vynálezu. Stent může být dopraven do ohnuté cévy 210 pomocí balónkového katétru a implantován do tepny nafouknutím balónku. Po vyfouknutí balónku však stent přebírá přirozený ohnutý tvar cévy 210, protože zůstává longitudinálně pružný po své expanzi. To snižuje jakékoli potenciální namáhání na koncích stentu a podél délky stentu. Dále protože stent je longitudinálně pružný po expanzi, ohýbá se longitudinálně s cévou během cyklů způsobených srdečními stahy. To také snižuje cyklické namáhání na koncích stentu a podél délky stentu.

Na Obrázku 3 je uvedena struktura stentu podle předkládaného vynálezu. Struktura může být vyrobena ze známých materiálů, například z nerezivějící oceli, ale obzvláště vhodná ke konstrukci z NiTi. Struktura může být vytvořena leptáním ploché fólie z NiTi až do utvoření uvedené struktury. Plochá fólie je utvořena do stentu stočením fólie do trubicovitého tvaru a spájením okrajů stentu dohromady za vzniku trubicovitého stentu. Detaily tohoto způsobu tvorby stentu, které mají určité výhody, jsou uvedeny v patentech US Patent č. 5836964 a které jsou tímto výslovně začleněny jako reference. Ke předkládaný vynález mohou být osobám znalým oboru, jako je laserem, nebo vyleptávání NiTi stent

5997973, konstrukci stentu, který využívá použity také jiné metody známé například trubičky, zahříván, v uchování vyřezávání trubičky

Po vytvoření trubicovitého tvaru je oboru, má výhodu superelasticity což, jak je paměťových této slitiny.

známo osobám znalým charakteristik NiTi

Struktura 300 je ortogonálních meandrovitých vytvořena z velkého struktur, které množství jsou do dvou sebe propleteny. Termín meandrovitá struzktura je zde používán k popisu pravidelné struktury okolo centrální linie, a ortogonální meandrovité struktury jsou struktury, jejichž centrální linie jsou vůči sobě postavené ortogonálně.

Meandrovitá struktura 301 je vertikální sinusoidou mající vertikální centrální linii 302. Meandrovitá struktura 301 má dvě smyčky 304 a 306 na jeden interval, kde smyčky 304 se otvírají doprava, zatímco smyčky 306 se otvírají doleva. Smyčky 304 a 306 sdílejí společné prvky 308 a 310, kde prvek 308 spojuje jednu smyčku 304 k následné smyčce 306 a prvek 308 spojuje jednu smyčku 306 k následné smyčce 304.

Meandrovitá struktura 312 (dvě z nich byly vyšrafovány jako reference) je horizontální strukturou mající horizontální centrální linii 314. Horizontální meandrovitá struktura 312 má také smyčky označené vztahovými značkami 316, 318, 320, 322 a mezi smyčkami intervalu je část označená vztahovou značkou 324.

Vertikální meandrovitá struktura 301 je poskytnuta v liché a sudé (o a e) verzi, které jsou vůči sobě posunuty o 180°. Proto ·· · každá doleva se otevírající smyčka 306 meandrovité struktury 301o hledí na doprava se otevírající kličku 304 meandrovité struktury 301e a doprava se otevírající smyčka 304 meandrovité struktury 301o hledí na doleva se otevírající kličku 306 meandrovité struktury 301e.

Horizontální meandrovitá struktura 312 je také poskytnuta v lichých a sudých formách. Přímé části 324 horizontální meandrovité struktury 312e se protínají s každým třetím prvkem 310 sudé vertikální meandrovité struktury 301e. Přímé části 324 horizontální meandrovité struktury 312o se také protínají s každým třetím prvkem 310 liché vertikální meandrovité struktury 301.

Po expanzi stentu se smyčky vertikálních meandrovitých struktur 301 otevírají ve vertikálním směru. To způsobuje jejich zkrácení ve směru horizontálním. Smyčky v horizontální meandrovité struktuře 312 se otevírají ve vertikálním i horizontálním směru, čímž dochází ke kompenzaci zkrácení smyček· vertikálních meandrovitých struktur.

Stent vytvořený ze struktury na Obrázku 3 z NiTi je obzvláště vhodný k použití v karotické tepně nebo v jiných lumen vystavených zevnímu tlaku. Jedním z důvodů je, že protože je stent vytvořen z NiTi, má schopnost vrátit se do původního tvaru, což je žádoucí vlastnost pro stenty umístěné do karotické tepny. Dalším důvodem je, že stent z Obrázku 3 poskytuje vynikající podporu, která je obzvláště důležitá v karotické tepně. Tato podpora je obzvláště důležitá v karotické tepně, protože uvolněné částice v tepně mohou embolizovat a způsobit mozkovou mrtvici.

Na Obrázku 4 je rozšířený pohled na jednu pružnou buňku 500 struktury z Obrázku 3. Každá pružná buňka 500 zahrnuje: první prvek 501 mající první konec 502 a druhý konec 503; druhý prvek 504 mající první konec 505 a druhý konec 506; třetí prvek 507 • · • ···· *

mající první konec 508 a druhý konec 509; a čtvrtý prvek 510 mající první konec 511 a druhý konec 512. První konec 502 prvního prvku 501 je připojen k prvnímu konci 505 druhého prvku 504 prvním zahnutým prvkem 535 za vzniku první smyčky 550, druhý konec 506 druhého prvku 504 je připojen k druhému konci 509 třetího prvku 508 druhým zahnutým prvkem 536, první konec 508 třetího prvku 507 je připojen k prvnímu konci 511 čtvrtého prvku 510 třetím zahnutým prvkem 537 za vzniku druhé smyčky 531. První smyčka 530 definuje první úhel 543. Druhá smyčka 531 definuje druhý úhel 544. Každá buňka 500 také zahrnuje pátý prvek 513 mající první konec 514 a druhý konec 515; šestý prvek 516 mající první konec 517 a druhý konec 518; sedmý prvek 519 mající první konec 520 a druhý konec 521; osmý prvek 522 mající první konec 523 a druhý konec 524; devátý prvek 525 mající první konec 526 a druhý konec 527; desátý prvek mající první konec 529 a druhý konec 530. První konec 514 prvního prvku 513 je připojen k druhému konci 503 prvního prvku 501 v druhém spojovacím bodě 542, druhý konec 515 pátého prvku 513 je připojen k druhému konci 518 šestého prvku zahnutým prvkem 539 za vzniku třetí smyčky 532, první konec 517 šestého prvku 516 je připojen k prvnímu konci 520 sedmého prvku 519 pátým zahnutým prvkem 548, druhý konec 521 sedmého prvku 519 je připojen k druhému konci 524 osmého prvku 522 v třetím spojovacím bodě 540 za vzniku čtvrté smyčky 533, první konec 523 osmého prvku 522 je připojen k prvnímu konci 526 devátého prvku 525 šestým zahnutým prvkem 549, druhý konec 526 devátého prvku 525 je připojen k druhému konci 530 desátého prvku 528 sedmým zahnutým prvkem 541, za vzniku páté smyčky 534, a první konec 529 desátého prvku 528 je připojen k druhému konci 512 čtvrtého prvku 510. Třetí smyčka 532 definuje třetí úhel 545. čtvrtá smyčka 533 definuje čtvrtý úhel 546. Pátá smyčka 534 definuje pátý úhel 547.

Ve formě vynálezu uvedené na Obr. 4 mají první prvek 501, třetí prvek 507, šestý prvek 516, osmý prvek 522 a desátý prvek 528 významně podobnou úhlovou orientaci k podélné ose stentu, a • ··· druhý prvek 504, čtvrtý prvek 510, pátý prvek 513, sedmý prvek 519, a devátý prvek 512 mají významně podobnou úhlovou orientaci k podélné ose stentu. Ve formě vynálezu uvedené na Obrázku 4 je délka prvního, druhého, třetího a čtvrtého prvku 501, 504, 507, 510 v podstatě stejná. Délky pátého, šestého, sedmého, osmého, devátého a desátého prvku 513, 516, 519, 522, 525, 528 jsou také významně stejné. Další formy vynálezu, kde délky jednotlivých prvků jsou přizpůsobeny specifickým aplikacím, konstrukčním materiálům, nebo způsobům zavedení, jsou také možné a mohou být pro tyto formy přednostní.

První, druhý, třetí a čtvrtý prvek 501, 504, 507, 510, mají šířku, která je větší, než je šířka pátého, šestého, sedmého, osmého, devátého a desátého prvku 513, 519, 522, 525, 528 v této buňce. Odlišné šířky prvního, druhého, třetího a čtvrtého prvku a pátého, šestého, sedmého, osmého, devátého a desátého prvku vůči sobě se spolupodílejí na celkové pružnosti a odporu k radiální kompresi buňky. Šířky různých prvků mohou být přizpůsobeny specifickým aplikacím. Pátý, šestý, sedmý, osmý, devátý a desátý prvek jsou optimalizovány převážně k umožnění longitudinální pružnosti, jak před, tak také po expanzi, zatímco první, druhý, třetí a čtvrtý prvek jsou optimalizovány přednostně k převážně optimalizaci umožnění dostatečné rezistence k radiální kompresi k udržení cévy otevřené. Ačkoli specifické prvky jsou optimalizované, aby převážně umožnily požadovanou charakteristiku, všechny části buňky interaktivně kooperují a spolupodílejí se na charakteristikách stentu.

Na Obrázcích 5 a 6 je uvedena struktura a rozšířený pohled na jednu buňku předkládaného vynálezu, která je specificky přizpůsobena pro výrobu stentu z nerezivějící oceli. Struktura je podobná struktuře z Obrázků 3 a 4 a k označení obecně odpovídajících částí jsou použity stejná referenční čísla.

• ·

V této formě vynálezu jsou například druhé smyčky 531 vyrobeny silnější zkrácením třetího a čtvrtého prvku 507, 510. To pomáhá zajistit, aby se druhé smyčky nerozšiřovaly·· během zavádění stentu skrz anatomicky vinuté řečiště. Toto rozšiřování se netýká NiTi stentů, které jsou potaženy během zavádění pochvou.

Dále délka prvků této formy vynálezu může být kratší než je délka odpovídajících prvků ve formě vynálezu ilustrované na Obrázcích 3 a 4. Stupeň napětí, který je dovolen u samoexpandujícího stentu může být typicky 10%. U stentu z nerezivějící oceli může být stupeň napětí, který je dovolen, typicky 20% či více.. Proto aby se usnadnila expanze stentů vyrobených z nerezivějící oceli do srovnatelných průměrů, mohou být prvky NiTi stentu delší, než jsou prvky stentu z nerezivějící oceli.

Obrázek 7 ilustruje další aspekt předkládaného vynálezu. Stent z Obrázku 7 je také zkonstruován z ortogonálních meandrovitých struktur 301, 302. Meandrovité struktury vytvářejí sérii navzájem se spojujících buněk 50, 700 dvou typů. První typ buňky 50 je popsán patentem US Patent č. 5733303. Tyto buňky jsou uspořádány tak, že vytvářejí alternující svazky 704 prvního typu buněk 50 a svazky 706 druhého typu buněk 700.

Jak je patrné na Obrázku 8 a obzvláště s ohledem na buňku označenou pro snadnost popisu, každá z '303 buněk 50 má první longitudinální vrchol 100 a druhý longitudinální konec 78. Každá buňka 50 je také opatřena prvním longitudinálním koncem 77 a druhým longitudinálním vrcholem 104 umístěným na druhém longitudinálním konci 78. Každá buňka 50 také obsahuje první prvek 51 mající longitudinální komponentu mající první konec 52 a druhý konec 53; druhý prvek 54 mající longitudinální komponentu mající první konec 55 a druhý konec 56; třetí prvek 57 mající longitudinální komponentu mající první konec 58 a druhý konec 59; čtvrtý prvek 60 mající longitudinální komponentu mající první konec 61 a druhý konec 62. Stent také • 4 • 4

44··

4 4·

4 44 ····

Ί 9 4 4·

-LZ. ··44 obsahuje první smyčku nebo zahnutý prvek 63 definující první úhel 64 mezi prvním koncem 52 prvního prvku 51 a prvním koncem 55 druhého prvku 54. Druhá smyčka nebo zahnutý prvek 65 definující druhý úhel 66 je mezi druhým koncem 59 třetího prvku 57 a druhým koncem 62 čtvrtého prvku 60 je umístěna obecně naproti smyčce 63. První pružný kompenzační prvek (nebo část longitudinální meandrovité struktury) 67 mající zahnutou část a dvě ramena s prvním koncem 68 a druhým koncem 69 je umístěn mezi prvním prvkem 51 a třetím prvkem 57 s prvním koncem 68 prvního pružného kompenzačního prvku 67 připojeného k a komunikujícího s druhým koncem 53 prvního prvku 51 a druhého konce 69 prvního pružného kompenzačního prvku 67 připojeného k a komunikujícího s prvním koncem 58 třetího prvku 57. První konec 68 a druhý konec 69 jsou umístěny ve variabilní podélné vzdálenosti 70 od sebe. Druhý pružný kompenzační prvek (nebo část longitudinální meandrovité struktury) 71 mající první konec 72 a druhý konec 73 je umístěn mezi druhým prvkem 54 a čtvrtým prvkem 60. První konec 72 druhého pružného kompenzačního prvku 71 je připojen k a komunikuje s druhým koncem 56 druhého prvku 54, a druhý konec 73 druhého pružného kompenzačního prvku 71 je připojen k a komunikuje s prvním koncem 61 čtvrtého prvku 60. První konec 72 a druhý konec 73 jsou umístěny ve variabilní podélné vzdálenosti 74 od sebe. V této formě první a druhý pružný kompenzační prvek a obzvláště jejich ohnutá část, 67 a 71 jsou obloukovítého tvaru.

Druhý typ buňky 700 je ilustrován na Obrázku 9 a k označení odpovídajících oblastí buňky jsou používány obecně stejné vztahové značky. Vrcholy 100, 104 druhého typu buňky 700 jsou obvodovitě odchýleny. Každý pružný kompenzační prvek 67, 71 také obsahuje: první část neboli rameno 79 s prvním koncem 80 a druhým koncem 81; druhou část neboli rameno 82 s prvním koncem 83 a druhým koncem 84; a třetí část neboli rameno 85 s prvním koncem 86 a druhým koncem 87, s druhým koncem 81 a druhým koncem 84 připojenými ohnutým prvkem, a druhým koncem 86 připojeným ohnutým prvkem. První konec pružného kompenzačního prvku 67, 71, je stejný jako první konec 80 první části 79, a druhý konec pružného kompenzačního prvku 67, 71 je stejný jako je druhý konec 87 třetí části 85. První oblast ohybu 88 je umístěna mezi druhý konec 81 první části 79 a druhý konec 84 druhé části 82, kde leží ohnutá část spojující tyto konce.

Druhá oblast ohýbání 89 je umístěna mezi první konec 83 druhé části 82 a první konec 86 třetí části 85, kde leží ohnutá část spojující tyto konce.

Zatímco Obrázek 7 ilustruje strukturu alternujících svazků buněk, stent může být optimalizován pro konkrétní použití přizpůsobením konfigurace svazků. Kupříkladu střední svazek druhého typu buněk 700 může být místo toho utvořen z buněk 50 a naopak. Druhý typ buněk na Obrázku 7 může také využívat konfigurace buněk popsané s ohledem na Obrázky 4 a 6. Konfigurace buněk na Obrázcích 4 a 6 poskytují výhodu tím, že nezpůsobují žádný točivý moment jedné části buňky relativně k jiné části buňky okolo podélné osy stentu při expanzi, což se může přihodit, pokud expanduje druhý typ buněk 700, tedy točivý moment, který může způsobit deformaci a vyčnívání stentu.

Jak je ilustrováno na Obrázku 7, všechny pružné kompenzační prvky jsou uspořádány tak, že dráha pružných kompenzačních prvků, zleva doprava, vede obecně směrem dolů. Buňky 700 mohou být také uspořádány tak, že pružné kompenzační prvky v jednom svazku jsou uspořádány ve směru obecně směřujícím nahoru, a pružné kompenzační prvky v přiléhajícím svazku jsou uspořádány ve směru obecně směřujícím dolů. Osoba znalá oboru může tyto modifikace snadno vytvořit.

Obrázek 10 je schématickým vyobrazením srovnávajícím buňky 804 předkládaného vynálezu, které mají tři body, kde se propletené první a druhé meandrovité struktury setkávají a jsou v tomto smyslu třírohými neboli trojúhelníkovými buňkami, s buňkami 802 '303 stentu, které mají čtyři rohy, kde se propletené první a druhé meandrovité struktury setkávají a jsou v tomto smyslu • · čtyřrohými neboli čtvercovými buňkami. Specifičtěji, na levé straně Obrázku 10 je pár vertikálních meandrovitých struktur 806, 826 spojen prvky 808, 810, 812 (které jsou částmi longitudinálnich meandrovitých struktur), čímž dochází ke vzniku celé řady trojrohých neboli trojúhelníkových buněk 804. Trojúhelníkovými buňkami je míněno, že mají tři části 810, 812, 814, každá mající smyčkovitou část a tři přidružené body 816, 818, 820 jejich spojení, vytvářejíce tak každou buňku.

Na pravé straně Obrázku 10 je pár vertikálních meandrovitých struktur 822, 824 spojen dohromady kompenzačními prvky 828, 830, 832, 834 (které jsou částmi longitudinálnich meandrovitých struktur), čímž dochází ke vzniku celé řady čtvercových buněk 804. Čtvercovými buňkami je míněno, že mají čtyři části, každá mající smyčkovitou část a čtyři přidružené body jejich spojení, vytvářejíce tak každou buňku. Například šrafováná buňka 802 je vytvořena ze čtyřech částí 832, 836, 830, 838, se čtyřmi přidruženými body jejich spojení 840, 842, 844, 846. Čtvercové i trojúhelníkové buňky mají dva typy částí se smyčkami. Část obsahující první typ smyčky je vytvořena z vertikální meandrovité struktury a je optimalizována převážně k umožnění radiální podpory. Část obsahující druhý typ smyčky je optimalizována převážně k umožnění pružnosti podél longitudinální osy stentu. Ačkoli každá část obsahující smyčku je optimalizována převážně k umožnění požadovaných charakteristik stentu, jsou části propojeny a spolupracují při definování charakteristik stentu. Proto část obsahující první typ smyčky se podílí na podélné pružnosti stentu a část obsahující druhý typ smyčky se podílí na radiální podpoře stentu.

U čtvercových buněk 802 může být patrné, že části 830, 832 obsahující druhý typ smyčky mají jeden inflekční bod 848, 850. U trojúhelníkových buněk části 830, 832 obsahující smyčku mají dvě inflekční bodové oblasti 852, 854, 854, 858. Vyšší počet inflekčních bodů umožňuje větší svobodu při deformování po :::: :::.

·· ·· ·· · expanzi stentu a deformace je rozdělena podél delší části, snižujíce tak maximální napětí podél těchto částí obsahujících smyčky.

Dále může být patrné, že čtvercová buňka 802 je obecně více prodloužená podél podlouhlé osy stentu, než je trojúhelníková buňka 804, která je obecně více prodloužená podél obvodu stentu. Toto se také spolupodílí na vyšší pružnosti po expanzi.

Pokud jsou první meandrovité struktury 806, 822, 824, 826 obou typů buněk konstruovány stejným způsobem odděleny od sebe stejným prostorem, je plocha trojúhelníkové buňky 804 stejná jako plocha čtvercové buňky 802. To může být snáze pochopeno odkazem na svazek buněk okolo obvodu stentu. Každý svazek zaujímá stejnou plochu a každý svazek má stejný počet buněk. Proto plocha každé buňky v jednom svazku vytvořená ze čtvercových buněk bude stejná jako plocha každé buňky v jiném svazku tvořeném trojúhelníkovými buňkami.

Ačkoli plochy buněk jsou stejné, je obvod trojúhelníkových buněk větší než obvod buněk čtvercových. Proto ve srovnání se čtvercovou buňkou nabízí buňka trojúhelníková vyšší pokrytí stěny cévy.

V konkrétních formách vynálezu popsaných výše je stent po celé délce do významné míry jednotný. Jsou však možné také jiné aplikace, kde části stentu jsou přizpůsobeny k zajištění odlišných charakteristik. Jak je například uvedeno na Obr. 11, může být narušením šířky a délky prvků vytvořen svazek buněk 850 k zajištění odlišných pružnostních charakteristik nebo odlišných radiálních kompresních charakteristik, než které jsou u zbývajících svazků buněk. Nebo může být stent přizpůsoben k zajištění lepšího přístupu do bočních větvených lumen, a to poskytnutím alespoň jedné buňky 852, která je svou velikostí větší než zbývající buňky, nebo poskytnutím celého svazku buněk 854, které jsou svou velikostí větší než jiné svazky buněk.

·« ·

Nebo může být stent navržen, aby docházelo k jeho expanzi podél délky stentu. Stent může být také po svém vytvoření potažen lékem, pokryt ochranným materiálem, pokryt rentgen kontrastním nebo jiným materiálem.

Na Obrázcích 12 a 13 jsou uvedeny alternativní struktury stentu konstruovaného podle principů předkládaného vynálezu. Stent uvedený na Obr. 12 má dva svazky buněk 856 umístěné na každém proximálním konci 860 a distálním konci 862. Buňky, které tvoří svazky buněk 856 umístěné na koncích stentu jsou buňky typu '303. Zbývající buňky ve stentu jsou stejné, jako je popsáno s ohledem na buňky 500 zobrazené na Obr. 6. Stent uvedený na Obr. 13 má alternující svazky buněk 864, 866, 868. První typ svazku buněk 864 je utvořen z buněk typu '303. Druhé a třetí typy svazků buněk 866, 868 jsou utvořeny z buněk popsaných s ohledem na buňky 500 zobrazené na Obr. 4. V předkládaném vynálezu může být použita jakákoli jiná kombinace buněk.

Co je tedy popsáno je longitudinálně pružný stent, který využívá strukturu uzavřených buněk k zajištěni vynikajícího pokrytí stěny cévy. Obecné koncepty zde popsané mhou být využity k vytvoření stentu s odlišnými konfiguracemi než konkrétní formy zde popsané, například použity k vytvoření oceněno osobami znalými oboru, omezen na to, co bylo specificky

Obecné koncepty mohou byt bifurkovaných stentů. Bude že předkládaný vynález není uvedeno a popsáno výše. Rozsah vynálezu je přesněji následují.

definován patentovými nároky, /

které

• ♦ ♦

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   Stent pro udržení otevřené krevní cévy vytvořený z celé řady trojúhelníkových buněk, kde každá trojúhelníková buňka obsahuje:

   část obsahující první smyčku, část obsahující první smyčku je obecně uspořádána v obvodovém směru;

   část obsahující druhou smyčku připojenou k části obsahující první smyčku v prvním spojovacím bodě; a část obsahující třetí smyčku připojenou k části obsahující první smyčku v druhém spojovacím bodě a připojenou k části obsahující druhou smyčku v třetím spojovacím bodě.

   Stent podle patentového nároku 1, kde část obsahující první smyčku je relativně přizpůsobena k umožnění radiální podpory a části obsahující druhou a třetí smyčku jsou relativně přizpůsobeny k umožnění longitudinální pružnosti.

   Stent podle patentových nároků 1 nebo 2, kde část obsahující první smyčku ma s obsahující druhou a třetí smyčku. Stent podle patentového nároku 3, smyčku má dvě smyčky.

   Stent podle patentového nároku druhou smyčku má dvě smyčky.

   Stent podle patentového nároku 5, smyčku má dvě smyčky.

   Stent podle patentového nároku z nerezivějící oceli.

   Stent podle patentového nároku 7, části obsahující první smyčku je části obsahující první smyčku. Stent podle patentových nároků 1 irší výztuhy nez časti kde část obsahující první

   4, kde část obsahující kde část obsahující třetí

   6, kde stent je vyroben kde alespoň jedno z ramen kratší než další ramena v nebo 5, kde druhý a třetí spojovací bod jsou obvodově spojeny.

   . Stent podle patentových nároků 1 nebo 2, kde každá buňka ve stentu zaujímá stejnou plochu.

   . Stent podle patentových nároků 1 nebo 2, kde buňka je uspořádána tak, že je-li expandována, je délka podél obvodu

   18 • 4 ·· ·· 4 • 4 4 · · · · • 4 4 · · ··· • 4 ····· 444444 • 4 · · · · ·· 4 4 ·· * • 4 • · 4 · 4 · • 4 4 4 stentu delší než délka buňky podél longitudinální osy stentu. Stent podle patentových nároků 1 nebo 2, kde stent je vyroben z NiTi. Stent podle patentového nároku 12, kde každá buňka stentu

   je symetrická podle linie paralelní k longitudinální ose stentu.

   . Stent podle patentových nároků 1 nebo 2, kde je poskytnuta, alespoň jedna buňka s větší velikostí, aby umožnila přístup do bočních větvených lumen.

   . Stent podle patentových nároků 1 nebo 2, kde buňky jsou uspořádány do celé řady svazků a buňky v jednom svazku jsou větší než buňky ve zbývajícím svazku tak, aby byl umožněn přístup do bočních větví cévy.

   . Stent podle patentových nároků 1 nebo 2, kde buňky jsou uspořádány do celé řady svazků a buňky v alespoň jednom svazku jsou přizpůsobeny, aby měly odlišnou radiální sílu než buňky ve zbývajících svazcích.

   . Stent podle patentových nároků 1 nebo 2, kde buňky jsou uspořádány do celé řady svazků a buňky v alespoň jednom svazku jsou přizpůsobeny, aby měly odlišnou longitudinální pružnost než buňky ve zbývajících svazcích.

   . Stent podle patentových nároků 1 nebo 2, kde buňky jsou uspořádány do celé řady svazků a buňky v alespoň jednom svazku jsou přizpůsobeny, aby po expanzi stentu se svazek expandoval do průměru, který je odlišný od průměru zbývajících částí stentu.

   . Stent podle patentových nároků 1 nebo 2, kde buňky jsou uspořádány do celé řady svazků a počet buněk v alespoň jednom svazku je odlišný od počtu buněk v jiném svazku.

   . Stent podle patentových nároků 1 nebo 2, kde stent je dohotoven jedním s následujících způsobů: pokrytí rentgen kontrastním materiálem, pokrytí ochranným materiálem, napuštění lékem, nebo potažení materiálem.

   . Stent pro rozšíření cévy v lidském těle obsahující:

   celou řadu prvních meandrovitých struktur;

   ·· • ♦ • · · 9 · ·· • ·· · · ♦ ·· • · ··· · · ·9999 « · · · ·· • · 9 9 · ·· •· •· •· • 9 celou řadu druhých meandrovitých struktur propletených s prvními meandrovitými strukturami za vzniku trojúhelníkových buněk.

   . Stent podle patentového nároku 21, kde první meandrovité struktury jsou složeny ze:

   sudých prvních meandrovitých struktur; a lichých prvních meandrovitých struktur, které jsou otočeny o 180° oproti sudým prvním meandrovitým strukturám, mezi každými za liché dvěmi oproti meandrovité struktury se vyskytují sudými meandrovitými strukturami.

   Stent podle patentových nároků 21 meandrovité struktury jsou složeny ze: sudých prvních meandrovitých struktur; lichých mezi každými dvěmi

   Stent podle z trojúhelníkových první smyčku, z části obsahující druhou obsahující třetí smyčku.

   Stent podle patentového nároku 24, první smyčku je utvořena částí první a druhé a třetí části obsahující částmi jedné nebo více meandrovitých struktur.

   Stent podle patentového nároku 24, první které je kratší než další smyčku.

   Stent podle první smyčku smyčku.

   . Stent podle struktura má dvě smyčky na interval.

   . Stent podle patentového nároku 24, kde druhá meandrovitá struktura má čtyři smyčky na interval.

   Stent podle patentového nároku 24, kde první a druhé meandrovité struktury jsou významně ortogonální.

   nebo 22, kde druhé prvních meandrovitých struktur vyskytujících se strukturami.

   sudými meandrovitými patentového nároku buněk je složena

   21, kde každá části smyčku kde část obsahuj ici a z části obsahující meandrovité struktury smyčku jsou utvořeny kde část obsahující smyčku obsahuje alespoň jedno rameno volné smyčky, ramena smyček v části obsahující patentového je širší než nároku 24, kde část obsahující části obsahující druhou a třetí patentového nároku 24, kde první meandrovítá • ·

   31. Stent podle patentového nároku 24, kde část obsahující první smyčku má dvě smyčky otočené dovnitř buňky.

   32. Stent podle patentových nároků 24 nebo 28, kde části obsahující druhou a třetí smyčku mají každá dvě smyčky.

   33. Stent podle patentových nároků 24, 28, nebo 32, kde smyčky částí obsahujících druhou a třetí smyčku jsou přizpůsobeny, aby kompenzovaly tendenci smyček části obsahující první smyčku se zkrátit, je-li stent expandován.

   34. Stent podle patentových nároků 24, 28, nebo 32, kde jedna ze smyček části s první smyčkou je volná smyčka, která je kratší než další smyčka části s první smyčkou.

   35. Stent podle patentových nároků 24, 28, nebo 32, kde liché nebo sudé meandrovité části mají společné úseky, kde řečené meandrovité části běží stejným směrem.

   36. Stent podle patentových nároků 24, 28, nebo 32, kde první a druhé meandrovité struktury mají společné úseky, kde řečené meandrovité struktury běží stejným směrem.

   37. Mnohobuněčný stent pro udržení otevřeného lumen obsahující:

   celou řadu sudých a lichých vertikálních meandrovitých struktur, liché vertikální meandrovité struktury jsou umístěny mezi každými dvěmi sudými vertikálními meandrovitými strukturami jsou mimo fázi sudých meandrovitých struktur, celou řadu sudých a lichých horizontálních meandrovitých struktur, liché horizontální meandrovité struktury jsou umístěny mezi každými dvěmi sudými horizontálními meandrovítými strukturami, kde vertikální meandrovité struktury jsou propleteny s horizontálními meandrovitými strukturami z vzniku celé řady trojúhelníkových buněk.

   38. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 37, kde trojúhelníkové buňky jsou tvořeny částí obsahující první smyčku, částí obsahující druhou smyčku připojené k části obsahující první smyčku a částí obsahující třetí smyčku připojené k částem obsahující první a druhou smyčku.

   ·· • · · • · ♦ · • · · · · · « • · · · ·· ·· · . Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 38, kde část obsahující první smyčku je tvořena částí s vertikální meandrovítou strukturou.

   . Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 39, kde části obsahující druhou a třetí smyčku jsou tvořeny částmi s jednou nebo více horizontálními meandrovitými strukturami.

   . Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 40, kde prvky tvořící část obsahující první smyčku jsou širší než prvky tvořící části obsahující druhou a třetí smyčku.

   . Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 41, kde část obsahující první smyčku tvoří dvě smyčky obrácené směrem dovnitř buňky.

   . Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 42, kde část obsahující druhou smyčku tvoří jednu smyčku obrácenou směrem dovnitř buňky.

   . Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 43, kde část obsahující třetí smyčku tvoří jednu smyčku obrácenou směrem dovnitř buňky.

   . Mnohobuněčný stent podle patentových nároků 37, 38 nebo 44, kde stent je vyroben z nerezivějící oceli.

   . Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 45, kde část obsahující první smyčku obsahuje jednu volnou smyčku.

   . Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 46, kde jedno rameno volné smyčky je kratší než druhé rameno smyčky.

   . Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 47, kde délka části obsahující druhou smyčku je stejná s délkou části obsahující třetí smyčku.

   . Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 48, kde každá trojúhelníková buňka stentu zaujímá stejnou plochu.

   . Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 50, kde šířka prvků tvořících část obsahující druhou smyčku a šířka prvků tvořících část obsahující třetí smyčku jsou stejné.

   . Mnohobuněčný stent obsahující:

   celou řadu svazků prvních buněk, kde každá první buňka obsahuje první smyčku umístěnou obecně na podélně opačném • 4 konci druhé kličky, a první pár pružných kompenzačních prvků připojených k částem buňky obsahující první a druhou smyčku;

   celou řadu svazků druhých buněk, kde každá druhá buňka obsahuje třetí smyčku umístěnou obecně na podélně opačném konci čtvrté kličky, a druhý pár pružných prvků připojených k částem buňky obsahujících třetí a čtvrté smyčky, tvořících buňku, a kde svazky druhých buněk jsou rozptýleny ve svazcích prvních buněk, kde první a druhá smyčka jsou do významné míry uspořádány podél longitudinální osy stentu, a kde třetí smyčka a čtvrtá smyčka jsou odchýleny od longitudinální osy.

   52. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 51, kde smyčky buňky jsou širší než pružné prvky buňky, takže smyčky zajišťují více radiální podpory.

   53. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 51, kde každý pružný prvek druhého páru pružných prvků obsahuje:

   první část s prvním koncem a druhým koncem;

   druhou část s prvním koncem a druhým koncem; třetí část s prvním koncem a druhým koncem;

   zahnutou část s první oblastí ohybu umístěnou mezi první konec druhé části a první konec třetí části.

   54. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 53, kde každý pružný prvek prvního páru pružných prvků obsahuje pružný obloukovitý kompenzační prvek.

   55. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 51, kde svazky prvních buněk alternují se svazky druhých buněk.

   56. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 51, kde svazky buněk jsou zvoleny tak, aby vytvářely části stentu se zvýšenou radiální rigiditou.

   57. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 51, kde svazky prvních buněk na koncích stentů jsou přizpůsobeny, aby byly longitudinálně pružnější než svazky buněk ve zbývající části stentu.

   58. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 51, kde stent je vyroben buďto z nerezivějící oceli, nebo z NiTi.

   •· ·· ·· ♦ • « φ · · · · ··· ···· ···♦ ♦· « · ··· ♦ · ♦ ···· · ♦ · * ♦ ······

   59. Mnohobuněčný stent obsahující:

   celou řadu svazků čtvercových buněk, kde každá čtvercová buňka obsahuje první smyčku umístěnou obecně na podélně opačném konci druhé kličky, a první pár pružných kompenzačních prvků připojených k ramenům první a druhé smyčky;

   celou řadu svazků trojúhelníkových buněk, kde každá trojúhelníková buňka obsahuje část obsahující první smyčku uspořádanou obecně v obvodovém směru, část obsahující druhou smyčku připojenou k části obsahující první smyčku, a část obsahující třetí smyčku připojenou k části obsahující první smyčku a k části obsahující druhou smyčku, kde svazky trojúhelníkových buněk jsou rozptýleny ve svazcích čtvercových buněk a vytvářejí tak stent.

   60. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 59, kde svazky čtvercových buněk alternují se svazky trojúhelníkových buněk.

   61. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 59, kde svazky buněk na koncích stentů jsou přizpůsobeny, aby byly longitudinálně pružnější než svazky buněk ve zbývající části stentu.

   62. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 59, kde část obsahující první smyčku tvoří dvě smyčky obrácené směrem dovnitř buňky.

   63. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 59, kde části obsahující druhou a třetí smyčku mají každá alespoň jednu smyčku obrácenou směrem dovnitř buňky.

   64. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 59, kde první a druhá smyčka jsou tvořeny prvky, které jsou širší než pár pružných kompenzačních prvků.

   65. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 59, kde první a smyčka je tvořena prvky, které jsou širší než prvky tvořící druhou třetí smyčku.

   66. Mnohobuněčný stent podle patentového nároku 59, kde část obsahující první a druhou smyčku má některá ramena smyček, která jsou kratší než druhá ramena smyček.

   67. Expandovatelný stent obsahující celou řadu pružných prostor, kde každá z celé řady uzavřených pružných prostor obsahuje:

   a) první prvek mající první konec a druhý konec;

   b) druhý prvek mající první konec a druhý konec;

   c) třetí prvek mající první konec a druhý konec;

   d) čtvrtý prvek mající první konec a druhý konec;

   kde první konec prvního prvku komunikuje s prvním koncem druhého prvku, druhý konec druhého prvku komunikuje s druhým koncem třetího prvku, a první konec třetího prvku komunikuje s prvním koncem čtvrtého prvku;

   e) první prvek a druhý prvek s ohnutou částí na svých koncích vytvářejí první smyčku;

   f) třetí prvek a čtvrtý prvek s ohnutou částí na svých koncích vytvářejí druhou smyčku;

   g) pátý prvek mající první konec a druhý konec;

   h) šestý prvek mající první konec a druhý konec;

   i) sedmý prvek mající první konec a druhý konec;

   j) osmý prvek mající první konec a druhý konec;

   k) devátý prvek mající první konec a druhý konec; a

   l) desátý prvek mající první konec a druhý konec, kde první konec pátého prvku komunikuje s druhým koncem prvního prvku, druhý konec pátého prvku komunikuje s druhým koncem šestého prvku, první konec šestého prvku komunikuje s prvním koncem sedmého prvku, druhý konec sedmého prvku komunikuje s druhým koncem osmého prvku, první konec osmého prvku komunikuje s prvním koncem devátého prvku, druhý konec devátého prvku komunikuje s druhým koncem desátého prvku, a první konec desátého prvku komunikuje s druhým koncem čtvrtého prvku;

   m) pátý prvek a šestý prvek s ohnutou částí na svých n) koncích vytvářejí třetí smyčku; sedmý prvek a osmý prvek s ohnutou částí na svých o) koncích vytvářejí čtvrtou smyčku; a devátý prvek a desátý prvek s ohnutou částí na svých koncích vytvářejí pátou smyčku.

   68. Stent podle patentového nároku 67, kde první prvek, třetí prvek, šestý prvek, osmý prvek a desátý prvek mají do významné míry stejnou úhlovou orientaci k longitudinální ose stentu, a druhý prvek, čtvrtý prvek, pátý prvek, sedmý prvek a devátý prvek mají do významné míry stejnou úhlovou orientaci k longitudinální ose stentu.

   69. Stent podle patentového nároku 67, kde alespoň jeden z prvků v alespoň jednom z celé řady prostor má délku, která je větší než je délka dalších prvků v tomto prostoru.

   70. Stent podle patentového nároku 67, kde alespoň jeden z prvních, druhých, třetích a čtvrtých prvků v alespoň jednom z celé řady prostor má délku, která je větší než je délka alespoň jednoho z pátých, šestých, sedmých, osmých, devátých a desátých prvků v tomto prostoru.

   71. Stent podle patentového nároku 70, kde alespoň jeden z prvních, druhých, třetích a čtvrtých prvků v alespoň jednom z celé řady prostor má délku, která je zhruba dvakrát větší než je délka alespoň jednoho z pátých, šestých, sedmých, osmých, devátých a desátých prvků v tomto prostoru.

   72. Stent podle patentového nároku 67, kde alespoň jeden z prvních, druhých, třetích a čtvrtých prvků v alespoň jednom z celé řadý prostor má délku, která je do významné míry stejná s délkou alespoň jednoho z pátých, šestých, sedmých, osmých, devátých a desátých prvků v tomto prostoru.

   73. Stent podle patentového nároku 67, kde první, druhé, třetí a čtvrté prvky v alespoň jednom z celé řady prostor mají šířku, která je odlišná od šířky pátých, šestých, sedmých, osmých, devátých a desátých prvků v tomto prostoru.

   74. Stent podle patentového nároku 73, kde první, druhé, třetí a čtvrté prvky v alespoň jednom z celé řady prostor mají šířku, která je větší než je šířka pátých, šestých, sedmých, osmých, devátých a desátých prvků v tomto prostoru.

   • · ·· ··♦ · · φ · · · φφφ· φ φ φ φ · · · ·· • · ··· φ · φ φφφφ φ · • · · · φ φφ φφ φφφ· ·

   75. Stent podle patentového nároku 67, kde alespoň jeden prvek v alespoň jednom z celé řady prostor má šířku, která je větší než šířka dalších prvků v tomto prostoru.

   76. Stent podle patentového nároku 67, kde alespoň jeden prvek v alespoň jednom z celé řady prostor má šířku, která je větší než šířka dalších prvků v tomto prostoru.

   77. Stent podle patentového nároku 69, kde alespoň jeden prvek mající největší délku v tomto prostoru je připojen k přiléhajícímu prostoru, který přesahuje do přiléhajícího prostoru.

   78. Stent podle patentového nároku 67, kde významná část každého z prvků je do významné míry přímá.

   79. Stent podle patentového nároku 67, kde prvky jsou tvořeny kovem.

   80. Stent podle patentového nároku 79, kde kov je vybrán ze skupiny tvořené nerezivějící ocelí a nitinolem.

   81. Stent podle patentového nároku 67, kde první, druhé, třetí a čtvrté prvky, a páté, šesté, sedmé, osmé, deváté a desáté prvky mají vůči sobě odlišnou pružnost.

   82. Stent podle patentového nároku 81, kde první, druhé, třetí a čtvrté prvky jsou pružnější než páté, šesté, sedmé, osmé, deváté a desáté prvky.

   83. Stent podle patentového nároku 81, kde páté, šesté, sedmé, osmé, deváté a desáté prvky jsou pružnější než první, druhé, třetí a čtvrté prvky.

   84. Stent podle patentového nároku 67, kde alespoň jedna část alespoň jednoho z prvních, druhých, třetích a čtvrtých prvků a alespoň jedna část alespoň jednoho z pátých, šestých, sedmých, osmých, devátých a desátých prvků má vůči sobě odlišnou pružnost.

   85. Stent podle patentového nároku 84, kde alespoň jedna část alespoň jednoho z prvních, druhých, třetích a čtvrtých prvků je opatřena alespoň jednou částí, která je pružnější než alespoň jedna část alespoň jednoho z pátých, šestých, sedmých, osmých, devátých a desátých prvků.

   86. Stent podle patentového nároku 84, kde alespoň jedna část alespoň jednoho z pátých, šestých, sedmých, osmých, devátých a desátých prvků je opatřena alespoň jednou části, která je pružnější než alespoň jedna část alespoň jednoho z prvních, druhých, třetích a čtvrtých prvků.

   87. Stent podle patentového nároku 67, kde první, druhé, třetí a čtvrté prvky a páté, šesté, sedmé, osmé, deváté a desáté prvky mají vůči sobě odlišnou rezistenci k radiální kompresi.

   88. Stent podle patentového nároku 87, kde první, druhé, třetí a čtvrté prvky mají větší rezistenci k radiální kompresi než páté, šesté, sedmé, osmé, deváté a desáté prvky.

   89. Stent podle patentového nároku 87, kde páté, šesté, sedmé, osmé, deváté a desáté prvky mají větší rezistenci k radiální kompresi než první, druhé, podle patentového nároku 67 jednoho z a alespoň devátých a

   90. Stent prvních, druhých, jedna část pátých, desátých prvků má třetí a čtvrté prvky, kde alespoň jedna část třetích a šestých, vůči sobě čtvrtých sedmých, odlišnou alespoň prvků, osmých, rezistenci k radiální kompresi.

   91. Stent podle patentového nároku 90, kde alespoň jedna část alespoň jednoho z celé řady prvních, druhých, třetích a čtvrtých prvků je opatřena alespoň jednou částí, která má větší rezistenci než alespoň jedna část pátých, šestých, sedmých, osmých, devátých a desátých prvků.

   92. Stent podle patentového nároku 90, kde alespoň jedna část alespoň jednoho z pátých, šestých, sedmých, osmých, devátých a desátých prvků je opatřena alespoň jednou částí, která má větší rezistenci než alespoň jedna část prvních, druhých, třetích a čtvrtých prvků.

   93. Stent obsahující matrici buněk, jak je v podstatě vyobrazeno na jakémkoli z Obrázků 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 nebo 11.

   94. Stent obsahující matrici buněk, kde buňky jsou vybrány z jedné nebo více buněk, jak je v podstatě vyobrazeno na jakémkoli z Obrázků 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 nebo 11.

   / ϋ

   • 4

   4«♦ · • 4 4· • 4 4·

   4··· • 4· • 4··

   4«4

   1» ·· • 4 44 • · ·4·4* • 44

   4·4

   4·4