CZ20021974A3

CZ20021974A3 - Substituované ftalocyaniny, způsob jejich výroby a farmaceutický prostředek obsahující tyto sloučeniny

Info

Publication number: CZ20021974A3
Application number: CZ20021974A
Authority: CZ
Inventors: Michael John Cook; Martin James Heeney
Original assignee: Gentian As
Priority date: 1999-12-08
Filing date: 2000-12-08
Publication date: 2002-11-13
Also published as: HUP0301099A3; AU2192201A; JP2003516421A; PL355851A1; NO20022663L; EE200200298A; WO2001042368A1; HUP0301099A2; NO20022663D0; CA2394891A1; EP1238016A1

Description

Oblast techniky

Předmětný vynález se týká způsobu výroby esterů ftalonitrilsulfonátů, způsobu přípravy substituovaných ftalonitrilů s použitím uvedených esterů ftalonitrilsulfonátů, způsobu výroby substituovaných ftalocyaninů s použitím uvedených substituovaných ftalonitrilů, způsobu výroby ftalonitrilhalogenidů, způsobu výroby substituovaných ftalocyaninů s použitím uvedených ftalonitrilhalogenidů, nových esterů ftalonitrilsulfonátů, nových substituovaných ftalonitrilů, nových substituovaných ftalocyaninů a některých použití těchto nových substituovaných ftalocyaninů.

Dosavadní stav techniky

V posledních ledech probíhá intenzivní výzkum zaměřený na syntézu substituovaných ftalocyaninů. Důvodem tohoto výzkumu je částečně fakt, že substituované ftalocyaniny vykazují několik žádoucích vlastností a lze je tedy použít v širokém spektru aplikací. Uvedené žádoucí vlastnosti substituovaných ftalocyaninů je možné často ovlivnit prostřednictvím substituentů tohoto kruhového systému. Obecně je možné tyto substituenty rozdělit do dvou kategorií, které se označují jako substituenty periferní (tj. substituenty v poloze 2, 3,

9, 10, 16, 17, 23, 24) a substituenty neperiferní (tj. substituenty v poloze 1, 4, 8, 11, 15, 18, 22, 25), přičemž číslování uvedeného kruhového systému je znázorněno na schématu 1.

• · • · • · · · * · · · • · · · · · · • · ·· ·· · · · · v

Schéma 1

V britském patentu číslo GB 2,229,190 jsou popsány neperif.erně substituované ftalocyaniny, přičemž alespoň některé z těchto ftalocyaninů jsou ve formě tenkých filmů, jako jsou například Langmuir-Blodgettovy filmy, v kapalně krystalickém stavu, nebo po rozpuštění nebo dispergaci v nosičovém materiálu, průhledné ve viditelné oblasti světla a silně absorbují ultrafialové (UV) nebo infračervené (IR) záření. Díky tomu jsou tyto ftalocyaniny schopné absorbovat energii vyzařovanou lasery, takže je možné tyto sloučeniny používat ve výrobcích určených pro použití spolu s laserem, jako jsou laserové optické paměti a laserové projekční displeje. Změny substituentů a centrálního iontu M pak představují prostředky pro ladění vlnové délky, kterou absorbují uvedené substituované ftalocyaniny, které se provádí pro zachycení vlnových délek uvedených laserů.

V britském patentu číslo GB 2,295,547 je popsáno použití podobné skupiny neperifernš substituovaných ftalocyaninů jakožto fotosenzibilizátorů při fotodynamické terapii. Ve • · · · · · ··· ···· ·· ·· »· ·· ···· zveřejněné evropské patentové přihlášce číslo EP 0 906 758 jsou popsány různé ftalocyaniny obsahující zinek, které jsou substituované hydrofilními substituenty, jež jsou vázány k ftalocyaninovému kruhu přes atom kyslíku, které sl-ouží jako fototerapeutická nebo fotodiagnostická činidla. Při fotodynamické terapii rakoviny se barvicí sloučeniny podávají subjektu, který je postižen nádorovým bujením. Tyto barvicí sloučeniny mohou být daným nádorem alespoň do určité míry absorbovány. Po selektivním ozáření vhodným zdrojem záření dochází ke zničení nádorové tkáně prostřednictvím fotogenerace cytotoxických látek, jako je singletový kyslík nebo volný radikál, jako je hydroxylový nebo peroxidový radikál, přičemž uvedená fotogenerace cytotoxických látek je zprostředkovaná právě shora uvedenými barvicími sloučeninami..

Až dosud se substituenty do struktury ftalocyaninu velmi často zaváděly cyklizací vhodně substituovaných prekurzorů, kterými jsou obvykle deriváty ftalonitrílu.

Alkoxylované ftalonitrily se syntetizují z hydroxylovaných ftalonitrilů (viz. schéma 2) nebo nukleofilní aromatickou substitucí nitrovaných nebo chlorovaných ftalonitrilů (viz. schéma 3). Jak bylo popsáno v britském patentu číslo GB 2,229,190 a v evropské patentové přihlášce číslo EP 0 906 578 a jak je znázorněno na schématu 2, hydroxylované ftalonitrily mohou reagovat s vhodnou bází a halogenovaným alkanem za vzniku alkoxylovaného ftalonitrilů. V alternativním případě je možné využít postup popsaný v evropské patentové přihlášce číslo EP 0 906 578, který je znázorněn na schématu 3, kdy nitrovaný nebo chlorovaný ftalonitril může ··· · 4 4 · 4 4 4 • 4 4 4 ·· ·· · · · 4 4

4 4444 444

4444 44 44 44 44 4444

reagovat s vhodnou ftalonitrilů.	bází	a	alkoholem	za vzniku alkoxylovaného
Schéma 2				-
	OH I			OR I
1	Λ	.CN	i	rY^CN
1		'CN
	OH			OR

i) báze, halogenovaný alkan obecného vzorce RX

Schéma 3 γ RO

kde Y = Cl nebo N0₂

i) báze, alkohol obecného vzorce ROH

Příprava alkylovaných ftalonitrilů je složitější. Do současnosti byly vyvinuty dva syntézní postupy pro přípravu

3,6-dialkylftalonitrilů, přičemž v obou těchto postupech je klíčovým krokem vytvoření aromatického kruhu Diels-Alderovou reakcí, a to buď reakcí furanu (viz. schéma 4) nebo reakcí thiofen-1,1-dioxidu (viz. schéma 5) s fumaronitrilem. Jak je popsáno v britském patentu číslo GB 2,229,190 a znázorněno na schématu 4, furan je možné pomocí vhodné báze a halogenovaného alkanu 2,5-alkylovat. Vzniklý 2,5-dialkylfuran může reagovat s fumaronitrilem, přičemž reakcí vzniklého produktu s vhodnou • · ·

• 9 • 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9

9 9 9 9 · · • 99999 99

9 9 9 9

9999 99 99 99 bází vzniká 3,6-dialkylftalonitril. V alternativním případě, jak je popsáno v britském patentu číslo GB 2,229,190 a znázorněno na schématu 5, je možné pomocí vhodné báze a halogenovaného alkanu 2,5-alkylovat thiofen. Vzniklý 2,5-dialkylthiofen je možné oxidovat za vzniku odpovídajícího

1,1-dioxidu. Tento dioxid může dále reagovat s fumaronitrilem za vzniku 3,6-dialkylftalonitrilu.

Schéma 4

i) báze, halogenovaný alkan obecného vzorce RX;

ii) fumaronitril NCCH=CHCN; iii) báze

Schéma 5

R

i) báze, halogenovaný alkan obecného vzorce RX; ii) oxidační činidlo; iii) fumaronitril NCCH=CHCN

Substituované ftalocyaniny se připravují cyklizací vhodně substituovaných ftalonitrilů. Jak bylo popsáno v britském patentu číslo GB 2,229,190 a v evropské patentové přihlášce číslo EP 0 906 578 a jak je znázorněno na schématu 6, je možné substituovaný ftalonitril reduktivně cyklizovat působením

9··· 9 · * 9 9999

999 9999 9 9 9

99999 99 999 9 9

9 9999 999

9999 99 99 99 99 9999 vhodné báze za vzniku substituovaného ftalocyaninu. Tento substituovaný ftalocyanin je možné reakcí s vhodnou sloučeninou kovu metalovat. V alternativním případě je možné reakcí s vhodnou sloučeninou kovu, v přítomnosti vhodné báze, substituovaný ftalonitril reduktivně cyklizovat přímo na metalovaný substituovaný ftalocyanin.

Schéma 6

R

i) báze; ii) sloučenina kovu;

iii) sloučenina kovu, báze

Hlavní nevýhodou dosud používaných postupů syntézy substituovaných ftalocyaninů je, že tímto způsobem není možné zavést do struktury ftalocyaninu velké množství potenciálně užitečných substituentů, protože funkcionalita těchto substituentů není slučitelná s reakčními podmínkami používanými při těchto postupech. Proto tedy předmětný vynález popisuje novou ·· ·· ·· ·· ·· • · 9 · 9 9 · ♦ 9 9 9 9 9 9 9 9 9 99 9 9 9 9 99999 99 999 9 9

9 9 9999 999

9999 99 99 99 999999 syntetickou cestu k substituovaným ftalocyaninům, a to pomocí cyklizace substituovaných ftalonitrilů, které se připravují substitučními reakcemi esterů ftalonitrilsulfonátů. Ačkoli se aryljodidy, arylbromidy, aryltrifláty i arylnonafláty používají jako substituční partneři (viz. publikace M.

Rottlander, P. Knochel, J. Org. Chem., 1998, 63, 4523; B. H. Lipshutz, D. J. Buzard, C. S. Yun, Tetrahedron Lett., 1999,

40, 201), jejich použití při substituční reakci pro přípravu ftalonitrilů nebylo až dosud nikdy navrženo. Až dosud nebyly nikdy pro přípravu substituovaných ftalocyaninů použity substituční reakce esterů ftalonitrilsulfonátů.

Podstata vynálezu

Prvním aspektem předmětného vynálezu je způsob výroby substituovaného ftalocyaninů obecného vzorce I

kde m nezávisle na sobě nabývají hodnot 0, 1, 2, 3 nebo 4 s tím, že všechna čtyři m nemohou současně mít hodnotu 0;

• ··· • · • a · · · · ·· • a aa ► a a « i · a « a· ··

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku; případně substituovanou -alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; případně substituovanou alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-SO3H; skupinu -R⁴-SO2R⁵; skupinu -R⁴-SO2N (R⁵) 2; skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; skupinu

-R⁴-P (0) (OR⁵) ₂; případně substituovanou -R⁴-arylovou skupinu; případně substituovanou -R⁴-heteroarylovou skupinu; skupinu

-R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) ₂; kde R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze. skupiny zahrnující chemickou vazbu, skupinu -(CH₂)_q-, kde q je celé číslo od 1 do 20, a skupinu - (CH₂) _aCH=CH (CH₂)b“z kde a a b jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od 0 do 20; a

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, případně substituovanou arylovou skupinu, případně substituovanou heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh;

·· • · · · · * · · * · · « • · · ···· · · · • ··· · · ·· · · · · » + ········· ···· ·· ·· ·· ·· ·»·· jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující

nabývají nezávisle na sobě hodnot 0,

1, 2 nebo 3;

jsou nezávisle na sobě vybrané ze fluoru, atom chloru, atom bromu a skupiny zahrnující atom atom jodu; a

M je atom kovu, v oxidačním stavu M²⁺, chlorid, kovu, bromid kovu, oxid kovu, křemík se dvěma axiálními substituenty n-ebo dvěma atomy vodíku, přičemž ke každému z obou vazných atomů dusíku je vázán jeden z těchto atomů vodíku;

který zahrnuje následující stupně:

(a) přeměnu ftalonitrilalkoholu obecného vzorce II

(II) na ester sulfonátu obecného vzorce III

(III)

CN

F · *0 * » «V 00 « 0

- _Λ 0 00 0 0 00 0 0 0 0 0 _L(J *··♦··* 0 0* • 000 0 0 0 0 0 · 0 0 · • 0 0000 0 0 0 0000 00 00 00 00 0000 kde

R⁶ je buď alkylová skupina obsahující od 1 do 12 atomů uhlíku, která může být případně substituovaná jedním nebo více atomy fluoru a/nebo chloru, nebo arylová skupina, která může být případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující methylovou skupinu, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru a/nebo atom bromu; přičemž pokud m je 2, 3 nebo 4, mohou být skupiny R⁶ stejné nebo se mohou od sebe lišit;

(b) přeměnu esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV

a (c) cyklizaci substituovaného ftalonitrilu obecného vzorce I-V, a to buď samotného nebo spolu s jakýmkoli dalším ftalonitrilem obecného vzorce IV.

Pro účely tohoto vynálezu se „alkylem nebo alkylovou skupinou rozumí uhlovodík obsahující α-atom uhlíku v sp³hybridizaci, který může být lineární nebo rozvětvený a který může být případně substituovaný, přičemž tento uhlovodík může obsahovat alespoň jednu dvojnou vazbu a/nebo alespoň jednu trojnou vazbu. Výrazem „aryl nebo arylová skupina se v tomto textu rozumí aromatický uhlovodík obsahující aromatický a-atom uhlíku v sp² hybridizaci, který může být případně * '* '· ♦ • 11 1 »· ·* » » substituovaný. Jako příklad arylové skupiny je možné uvést

. Výrazem „-heteroaryl nebo heteroarylová skupina se v tomto textu rozumí aromatický uhlovodík obsahující aromatický α-atom uhlíku v sp² hybridizaci, který obsahuje jako součást aromatického kruhového systému alespoň jeden heteroatom vybraný ze skupiny zahrnující atom dusíku, atom kyslíku a atom síry a který může být případně substituovaný. Příkladem heteroarylové skupiny je

kde X = NH, 0 nebo S. „Alkenylem nebo alkenylovou skupinou se v tomto textu rozumí uhlovodík obsahující α-atom uhlíku v sp²hybridizaci, který může být rozvětvený nebo nerozvětvený a který může být případně substituovaný. Příkladem alkenylové skupiny je skupina -CH=CH₂, skupina -CH=CH-CH₃, skupina -CH=CH-C₆H₅, skupina -CH=CH-CH=CH₂ a skupina -CH=CH-CH₂-CH=CH₂. „Alkinylem nebo alkinylovou skupinou se v tomto textu rozumí uhlovodík obsahující α-atom uhlíku v sp hybridizaci, který může být rozvětvený nebo nerozvětvený a který může být případně substituovaný. Příkladem alkinylové skupiny je skupina -C^C-H, skupina -C^C-CH₃, skupina -C=C-C₆H₅ a skupina -CsC-C^C-H. Výrazy „terminální alkenylová skupina a „terminální alkinylová skupina se rozumí terminální „alkenylová skupina, respektive terminální „alkinylová skupina.

• 9

Podle tohoto vynálezu může být alkylová skupina případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxykupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu N(R⁵)3⁺a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)₂. Alkenylová skupina může být případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)₂· Alkinylová skupina může být případně substituovaná substituentem vybraným ze.skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxy-skupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu N(R⁵)3⁺, skupinu —R⁴—N—(R⁵)2, skupinu -Si(R⁵)3, skupinu -C5H4N, skupinu -C4H3S a/nebo skupinu -CgHs· Arylová skupina může být případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, skupinu -CH₂OH, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂. Heteroarylová skupina může být případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu

9· ·· ·· • · 0 · · · · • ·· · · · • · · · · · ·

0 8 9 0 0

Λ Λ Λ· ····

-NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂.

Pro účely tohoto vynálezu se „neperiferním substituentem rozumí substituent ve sloučenině obecného vzorce I nebo V, jenž je vázaný v poloze a vzhledem k místu, ve kterém je pyrrolový kruh vázán k aromatickému kruhu, který obsahuje skupinu R², nebo v poloze a vzhledem k některé ze dvou kyanoskupin ve sloučeninách obecných vzorců IV, VI nebo VII. Substituent, který není možné označit podle výše uvedené definice za neperiferní se v tomto textu označuje jako „periferní. Tak například na schématu 1 se neperiferní substituenty nacházejí v polohách 1, 4, 8, 11, 15, 18, 22 a 25 a periferní substituenty se nacházejí v polohách 2, 3, 9, 10, 16, 17, 23 a 24.

Pokud je skupinou R² skupina , pak jsou sloučeninami obecných vzorců II, III a IV podle předmětného vynálezu substituované benzeny. Pokud je skupinou R² skupina , pak jsou sloučeninami obecných vzorců II, III a IV podle předmětného vynálezu substituované naftaleny. Pokud je skupinou R² skupina , pak jsou sloučeninami obecných vzorců II, III a IV podle předmětného vynálezu substituované anthraceny. Pokud je skupinou R² skupina , pak jsou sloučeninami obecných vzorců II, III a IV podle předmětného vynálezu substituované fenanthreny.

• ·

Substituovaný ftalocyanin je tvořen základní strukturou a čtyřmi substitučními jednotkami X. Uvedené čtyři substituční jednotky X jsou vyznačeny zakroužkováním v níže uvedených obecných vzorcích I a V. Jak je zřejmé, v závislosti na povaze skupin R¹, R³, R⁸ a R⁹ mohou být substituované ftalocyaniny směsné nebo nesměsné. Nesměsný ftalocyanin je ftalocyanin vytvořený ze čtyř stejných substitučních jednotek X. Oproti tomu směsný ftalocyanin je ftalocyanin obsahující alespoň dvě různé substituční jednotky. Ve výhodném provedení směsný ftalocyanin obsahuje dvě různé substituční jednotky X¹ a X², přičemž poměr Χ³:Χ² může být 1:3, 2:2 nebo 3:1. Pokud je poměr X¹: X² roven 2:2, pak se dvě stejné substituční jednotky X¹ nebo X² mohou nacházet vedle sebe nebo naproti sobě.

Způsobem podle prvního aspektu předmětného vynálezu je možné připravit nesměsné nebo směsné ftalocyaniny.

·· · · ♦ · · · ·· ···· · · · · * · * ··· ···· · · © ··· ·· · · · · · · · • ' · ·♦·· ··· ···· ·· ·· ·· ·· ····

Skupinou M je výhodně izotop mědi, niklu, olova, vanadu, palladia, platiny, kobaltu, niobu, hliníku, cínu, zinku, hořčíku, vápníku, india, gallia, železa, germania, lanthanoidu, křemíku se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku. Výhodněji je touto skupinou diamagnetický kov, křemík se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku. Ještě výhodněji je skupinou M izotop zinku, hliníku, hořčíku, palladia, platiny, křemíku se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku.

Pokud je ftalocyaninem obecného vzorce I nesměsný ftalocyanin nebo ppkud je ftalocyanin obecného vzorce I substituovaný skupinou -S-R⁵, nečiní výhodně součet m a p 4 nebo 8.Sloučenina obecného vzorce I a/nebo V může případně tvořit sandvičový komplex obsahující dvě nebo více sloučenin obecného vzorce I a/nebo V.

Podle tohoto vynálezu je možné případně připravit multimer obsahující dvě nebo více sloučenin obecného vzorce I a/nebo V, které jsou k sobě vázány kovalentními vazbami. Ve výhodném provedení jsou uvedené kovalentně vázané sloučeniny obecného vzorce I a/nebo V spolu kovalentně vázány přes substituenty R¹, R⁸ a/nebo R⁹.

• · · způsob výroby

IV

Dalším aspektem předmětného vynálezu je substituovaného ftalonitrilu obecného vzorce

(IV) kde

R¹, R², R³ a p mají stejný význam jako v prvním aspektu tohoto vynálezu; a m je číslo 1, 2, 3 nebo 4, který zahrnuje následující stupně:

(a) přeměnu ftalonitrilalkoholu obecného vzorce II

(ID na ester sulfonátu obecného vzorce III kde (R^SO)*

(III) • · · · · · · · · ···« ·· ·« ·· ·· ····

R⁶ má stejný význam jako v prvním aspektu tohoto vynálezu; a (b) přeměnu esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV*.

Ve výhodném provedení zahrnuje přeměna esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV zkříženou adici uvedeného esteru sulfonátu obecného vzorce III s organozinečnatým reakčním činidlem obecného vzorce R^xZnX nebo organoměďnatým reakčním činidlem obecného vzorce R¹CuX, která je katalyzovaná palladiem nebo niklem, přičemž v uvedenýgh obecných vzorcích má R¹ stejný význam jako v prvním aspektu tohoto vynálezu a X představuje atom halogenu. Výhodným atomem halogenu je atom chloru, bromu nebo jodu.

V alternativním případě zahrnuje přeměna esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV zkříženou adici esteru sulfonátu obecného vzorce III s trialkylboranem obecného vzorce B(R^X)₃ za katalýzy palladiem, přičemž

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku; skupinu -FČ-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-N(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; případně substituovanou -R⁴-arylovou skupinu; případně substituovanou -R⁴-heteroarylovou skupinu; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) ₂; kde R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující skupinu -(CH₂)_q~, kde c{ je celé číslo od 1 do 20, a skupinu - (CH₂) _aCH=CH (CH₂) _b-, kde a a b » 44

4 4

4 4 » 4 4 4 4 jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od 0 do 20; a

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh.

Ve výhodném provedení je sloučeninou obecného vzorce B(R¹)3 9-borabicykj.o[3,3,1]nonan (neboli 9-BBN), -tj. sloučenina obecného vzorce R¹B(C8Hi₄).

V alternativním případě zahrnuje přeměna esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV zkříženou adici esteru sulfonátu obecného vzorce III s boronovou kyselinou obecného vzorce R¹B(OH)2 nebo esterem boronové kyseliny obecného vzorce R¹B(OR⁷)2 za katalýzy palladiem nebo niklem, přičemž

R¹ je vybraná ze skupiny zahrnující alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; případně substituovanou arylovou skupinu a případně substituovanou heteroarylovou skupinu; a

R⁷ představují nezávisle na sobě alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku a obě skupiny R⁷ spolu se skupinou -O-B-O- tvoří kruh.

Ve výhodném provedení je ester boronové kyseliny obecného vzorce R¹B(OR⁷)2 vybraný ze skupiny zahrnující sloučeninu fe· ···· obecného vzorce rN (-OCH2CH2CH2O-), sloučeninu obecného vzorce rN (-OCH2CH2O-) a sloučeninu obecného vzorce R¹B(-OC(CH₃)₂C(CH₃)₂O-) .

V alternativním případě zahrnuje přeměna esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV S_NAr reakci esteru sulfonátu obecného vzorce III s nukleofilem obecného vzorce HO-R⁵, HS-R⁵ nebo HN(R⁵)2, HP(R⁵)2 nebo s jodidovým aniontem, přičemž

V alternativním případě zahrnuje přeměna esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV palladiem katalyzovanou adicí esteru sulfonátu obecného vzorce III s adičním partnerem obecného vzorce R¹H, ve kterém skupina R¹ představuje případně substituovanou terminální alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku nebo případně substituovanou terminální alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku.

Ve výhodném provedení jsou skupiny R¹ nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, • 0 • 0 • · · • · • 000

• · · * ♦ 00 0 • ·· · 0 0 ·0· • 00 0 skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)₂, skupinu -N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu —R⁴—S—R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)₂, skupinu —N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -R⁴-N-(R⁵)2, skupinu -Si(R⁵)3, skupinu--C5H4N, skupinu -C4H3S a/nebo skupinu -C₆H₅; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-SO3H; skupinu -R⁴-SO2R⁵; skupinu -R⁴-SO2N (R⁵) 2; skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P(O) (OR⁵)2; -R⁴-arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, skupinu -CH2OH, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂; -R⁴-heteroarylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu ·· ·* • 9 9 · • 9 9

9 99

9

9999 99

99

9 9 9

9 99

9 9 9

99

99 ·9 9

9· ·

9 9

9999

-N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)2; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) 2; kde R⁴ a R⁵ mají stejný význam jako v prvním aspektu tohoto vynálezu.

V ještě výhodnějším provedení jsou skupiny R¹ nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2 a/nebo skupinu -N(R⁵)3⁺; aJLkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -S-R⁵; skupinu -N-(R⁵)₂; -R⁴-arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂; kde R⁴ a R⁵ mají stejný význam jako v prvním aspektu tohoto vynálezu.

Ve výhodném provedení alespoň jedna skupina R¹ nepředstavuje nesubstituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku.

Skupina R¹ může být periferním nebo neperiferním substituentem. Ve výhodném provedení tohoto vynálezu je alespoň jedna skupina R¹ neperiferní substituent.

V» ·« ·· ·* ·♦ ·· • · · · · · · · · · · ♦ • 9 · ♦ ♦ ♦· · · · • 999 99 99 999 9 9 · 9 9 9 9 9 9 9

Sloučenina obecného vzorce I a/nebo IV může být substituovaná nebo vázaná k aminokyselině, mastné kyselině, nukleové kyselině, di-, tri- nebo až dekapeptidu, polypeptidů, proteinu, sacharidu, polysacharidu nebo polymeru. Výhodně je sloučenina obecného vzorce I a/nebo IV substituovaná nebo vázaná k aminokyselině, mastné kyselině, nukleové kyselině, di-, tri- nebo až dekapeptidu, polypeptidů, proteinu, sacharidu, polysacharidu nebo polymeru prostřednictvím skupiny R¹.

Dalším aspektem předmětného vynálezu je způsob výroby esteru ftalonitrilsulfonátu obecného vzorce III

(III) kde

R², R³, R6³ a pmají stejný význam jako v prvním aspektu tohoto vynálezu; a m je číslo 1, 2, 3 nebo 4, který zahrnuje následující stupně

99 99 «9 99 99

9*9· 9999 9999 *99 99 99 99 ·

999 99 99 999 9 9

9 9999 999

9999 99 99 9» 99 9999 (a) přeměnu ftalonitrilalkoholu obecného vzorce II

(II) na ester sulfonátu obecného vzorce III.

Ve výhodném provedení představuje skupina R² skupinu

Ve výhodném provedení jsou skupiny R⁶ nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující methylovou skupinu, skupinu -C₂H₅, skupinu -C3H7, skupinu -CH(CH3)₂, skupinu -C4H9, skupinu -CsHi7, skupinu -CHC1₂, skupinu -CF₃, skupinu -C4F9, skupinu -CgH₅, skupinu - (C6H4) -4-CH₃, skupinu - (C₆H₄) -2-NO₂, skupinu

- (C₆H₄) -3-NO₂, skupinu - (C₆H₄) -4-NO₂, skupinu - (CgH₄)-2-Br, skupinu - (C₆H₄) -4-Br, skupinu - (C₆H₄)-4-C1, skupinu -(C₆H₄)-4-F, skupinu - (C₆H₃)-2,5-Cl₂, skupinu - (C₆H₃)-3,4-Cl₂, skupinu

- (C₆H₃) -3,4-(OCH₃) 2 a skupinu - (C₆H₃)-2,4-(N0₂) ₂ . V ještě výhodnějším provedení jsou skupiny R⁶ nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující methylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu a skupinu -C₄F₉.

Ve výhodném provedení je p = 0.

99 • · 9 • 9 99 99 ’· • 9 9 9 9 9 9 9 9 • · · 9 · ·· · * 9 • 999 9 9 ·· · · · · · • · 9 9 9 9 · * · ···· 99 99 99 9999

Dalším aspektem předmětného vynálezu je způsob výroby substituovaného ftalocyaninu obecného vzorce V

kde m nezávisle na sobě nabývají hodnot 0, 1, 2, 3 nebo 4;

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku; případně substituovanou alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; případně substituovanou alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-SO3H; skupinu -R⁴-SO₂R⁵; skupinu -R⁴-SO2N (R⁵) 2; skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; skupinu

-R⁴-P(0) (OR⁵) 2; případně substituovanou -R⁴-arylovou skupinu; případně substituovanou -R⁴-heteroarylovou skupinu; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) 2; kde

R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující chemickou vazbu, skupinu -(CH₂)_q-, kde q

W4 »* 99 »''··’* · ·* · · ·< « • · · » » »· · » · je celé číslo od 1 do 20, a skupinu - (CH₂) _aCH=CH (CH₂) b~f kde a a b jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od 0 do 20; a

R² j-sou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnuj ící

nabývají nezávisle na sobě hodnot 0,

R³ jsou nezávisle na sobě vybrané ze fluoru, atom chloru, atom bromu a skupiny zahrnující atom atom jodu; a

R⁸ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující případně substituované alkylové skupiny obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku;

q je číslo 1 nebo 2;

P « *· * · ·· « * · t 4··«

0 0 · » * · «· * 0 »9 0

0 4 β 0 · ··*« »* ·· *0 •

*0 • · « • < • 0 • 0 ·« 0 »

R⁹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom chloru, atom bromu, atom jodu, případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou alkenylovou skupinu, případně substituovanou alkinylovou-skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu a případně substituovanou heteroarylovou skupinu; a

M je atom kovu v oxidační stavu M²⁺, chlorid kovu, bromid kovu, oxid kovu, křemík se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku, přičemž ke každému z obou vazných atomů dusíku je vázán jeden z těchto atomů vodíku;

který z-ahrnuje následující stupně:

(a) přeměnu ftalonitrilhalogenidu obecného vzorce VI

kde

R¹⁰ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom chloru, atom bromu a atom jodu, • · • · · · 9 9 9 9 9999

999 9999 99 ·

99999 99 999 9 9

9 9999 999

9999 99 99 99 99 9999 na substituovaný ftalonitril obecného vzorce VII

kde

Rⁿ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou alkenylovou skupinu, případně substituovanou alkinylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu a případně substituovanou heteroarylovou skupinu; a (b) cyklizací substituovaného ftalonitrilů obecného vzorce VII, a to buď samotného nebo spolu s jakýmkoli dalším ftalonitrilem obecného vzorce IV

za vzniku ftalocyaninu obecného vzorce V;

nebo který alternativně zahrnuje následující stupně:

(a) cyklizací substituovaného ftalonitrilhalogenidu obecného vzorce VI, a to buď samotného nebo spolu s jakýmkoli • · · · · ·· ·» ·· ·· • · · · · · · • · · · · · • · · · · · · • · · · · · · • · ·· ·· ···· dalším ftalonitrilem obecného vzorce IV, za vzniku substituovaného ftalocyaninu obecného vzorce V; a (b) případné přeměny skupiny R⁹, která představuje atom chloru, atom bromu nebo atom jodu, na případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou alkenylovou skupinu, případně substituovanou alkinylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu, případně substituovanou heteroarylovou skupinu.

Při výrobě substituovaného ftalocyaninu obecného vzorce V podle tohoto aspektu předmětného vynálezu je možné získat nesměsný nebo směsný ftalocyanin.

Skupinou M je výhodně izotop mědi, niklu, olova, vanadu, palladia, platiny, kobaltu, niobu, hliníku, cínu, zinku, hořčíku, vápníku, india, gallia, železa, germania, lanthanoidu, křemíku se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku. Výhodněji je touto skupinou izotop diamagnetického kovu, křemík se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku. Ještě výhodněji je skupinou M izotop zinku, hliníku, hořčíku, palladia, platiny, křemíku se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku.

Ve výhodném provedení jsou skupiny R¹ nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-0-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)₂, skupinu -N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2;

·

0 · • · · 0 0 ·

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0000 alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)₂, skupinu -N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu ~N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -R⁴-N-(R⁵) 2., skupinu -Si(R⁵)₃, skupinu -C5H4N, skupinu -C₄H₃S a/nebo skupinu -C₆H5; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-SO3H; skupinu -R⁴-SO2R⁵; skupinu -R⁴-SO2N (R⁵) 2; skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P(O) (OR⁵)₂; -R⁴-arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂; -R⁴-heteroarylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu

4 4 4

4444 44 44 44 4· 4444

-R⁴-CON (R⁵) ₂; kde R⁴ a R⁵ mají stejný význam jako v prvním aspektu tohoto vynálezu.

V ještě výhodnějším provedení jsou skupiny R¹* nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2 a/nebo skupinu -N(R⁵)3⁺; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -S-R⁵; skupinu -N-(R⁵)2;. -R⁴-arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující -alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂; kde R⁴ a R⁵ mají stejný význam jako v prvním aspektu tohoto vynálezu.

•'___

Sloučenina obecného vzorce V může být substituovaná nebo vázaná k aminokyselině, mastné kyselině, nukleové kyselině, di-, tri- nebo až dekapeptidu, polypeptidů, proteinu, sacharidu, polysacharidu nebo polymeru. Výhodně je sloučenina obecného vzorce V substituovaná nebo vázaná k aminokyselině, mastné kyselině, nukleové kyselině, di-, tri- nebo až dekapeptidu, polypeptidů, proteinu, sacharidu, polysacharidu nebo polymeru prostřednictvím skupiny R¹.

Ve výhodném provedení tohoto vynálezu není ftalocyaninem obecného vzorce V směsný ftalocyanin nebo pokud je uvedený ftalocyanin obecného vzorce V substituovaný skupinou -S-R⁵, není součet m a p 4 nebo 8.

Skupinou R² je výhodně skupina

Ve výhodném provedení je p = 0.

Podle výhodného provedení tohoto vynálezu jsou skupiny R⁸nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylové skupiny obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, které jsou případně substituované hydroxyskupinou. Ještě výhodněji jsou skupiny R⁸ nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylové skupiny obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku. Ještě výhodněji jsou skupiny R⁸ nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylové skupiny obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku.

Skupiny R⁹ jsou výhodně nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom bromu, atom jodu, případně substi32 • · · ·· · « tuovanou alkenylovou skupinu, případně substituovanou alkinylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu a případně substituovanou heteroarylovou skupinu. Výhodně je skupina R⁹ vybraná ze skupiny zahrnující atom bromu, atom jodu, skupinu -CH=CH2, skupinu -C^CH, skupinu -CsC-Si (R⁵)3, skupinu -C^C-C₅H₄N, skupinu -C^C-C₄H₃S, skupinu -C^C-C₆H₅, skupinu -C5H5N, skupinu -C₄H₃S a případně substituovanou skupinu -CgHs. Výhodněji je skupina R⁹ vybraná ze skupiny zahrnující atom bromu, atom jodu, skupinu -CH=CH2, skupinu -C^CH, skupinu -C=C-SiMe3, skupinu -C=C-SiPr3, skupinu -CsC-C5H4N, skupinu -C=C^_C4H₃S, skupinu -C=C-C6H₅, skupinu -C₅H₅N, skupinu -C₄H₃S, skupinu —C5H5, skulinu -C6H₄-CH₂OH a skupinu -CeH₄-OCH₃.

Sloučenina obecného vzorce I a/nebo V může případně tvořit sandvičový komplex obsahující dvě nebo více sloučenin obecného vzorce I a/nebo V.

Případně je možné připravit multimer obsahující dvě nebo více sloučenin obecného vzorce I a/nebo V, které jsou k sobě vázány kovalentními vazbami. Ve výhodném provedení jsou uvedené kovalentně vázané sloučeniny obecného vzorce I a/nebo V spolu kovalentně vázány přes substituenty R¹, R⁸ a/nebo R⁹.

Dalším aspektem předmětného vynálezu je způsob výroby ftalonitrilhalogenidu obecného vzorce VI

• · • · · · · ·<· · · » · · ··· · · · · · · · • ····· · · · « · · ♦ • · ♦ · · · ··· ···· ·· e· ·· ·· ···· kde

R⁸ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylové skupiny obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, které jsou případně substituované;

q je číslo 1 nebo 2; a

R¹⁰ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom chloru, atom bromu a atom jodu;

který zahrnuje následující stupně:

(a) halogenaci 2,3-dikyanohydrochinonu za vzniku dihalogenovaného produktu, (b) alkylaci uvedeného dihalogenovaného produktu za vzniku alkylovaného mono- nebo dihalogenovaného produktu.

φ φ φ φ · φ φφ φφ φφ • · φ φ φ φφ · φ φφ φ φφφ φφφφ φφ φ φ φ φ φ · φ φφ φφφ φ · φ φ «φφφ φφφ ••ΦΦ ·Φ φφ «φ «φ φφφφ

Dalším aspektem ftalonitrilsulfonátu tohoto vynálezu obecného vzorce je substituovaný ester III kde

R² jsou nezávisle

(III) na sobě vybrané ze skupiny zahrnující

m je číslo 1, 2, 3 nebo 4;

p nabývá hodnot 0, 1, 2 nebo 3; a

R³ je vybraná ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu a atom jodu, přičemž pokud p je rovno 2 nebo 3, mohou být skupiny R³ stejné nebo se mohou od sebe lišit.

·· ·· ·· ·* ·· ·· • · · · ·*·· • « · 9 1 1 1 11 1

111 11 11 111 1 ·

1 1111 111 1111 99 11 11 1· 1111 vy

Ve výhodném provedení představuje skupina R² skupinu

Ve výhodném provedení jsou skupiny R⁶ nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující methylovou skupinu, skupinu -C₂H₅, skupinu -C3H7, skupinu -CH(CH₃)2, skupinu -C4H9, skupinu -C₈H₁₇, skupinu -CHCI2, skupinu -CF₃, skupinu -C₄F₉, skupinu -C₆H₅, skupinu - (C₆H₄)-4-CH₃, skupinu - (C₆H₄)-2-NO₂, skupinu

- (C_SH₄)-3-NO2, skupinu - (C₅H₄)-4-NO₂, skupinu - (C₆H₄)-2-Br, skupinu - (C₆H₄)-4-Br, skupinu - (C₆H₄)-4-C1, skupinu - (C₆H₄)-4-F, skupinu - (C₆H₃) -2,5-Cl₂, skupinu - (C₆H₃)-3,4-Cl₂, skupinu

- (C₅H₃)-3,4-(OCH₃) 2 a skupinu - (C₆H₃)-2, 4-(N0₂) ₂. V ještě výhodnějším provedení jsou skupiny R⁶ nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující methylovou skupinu, trifluormethylovou skupinu a skupinu -C₄F₉.

Výhodně je p = 0.

Dalším aspektem předmětného vynálezu je substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV

kde m je rovno 1, 2, 3 nebo 4;

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, • 0 • 00 0 0 • · · 0 • · 0 9 · 4 • · 0 0 0 0 000 0000 00 0· 00 00 0000 která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵}₂, skupinu -N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)₂, skupinu -N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N (R⁵) 3⁺, ' skupinu -R⁴-N-(R⁵)2, skupinu -Si(R⁵)3, skupinu -C5H4N, skupinu -C₄H₃S a/nebo skupinu -C₆H₅; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-SO3H; skupinu -R⁴-SO2R⁵; skupinu -R⁴-SO2N (R⁵) 2; skupinu -R⁴-N-(R⁵) 2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P (O) (OR⁵) ₂; -R⁴-arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂; -R⁴-heteroarylovou skupinu, která je případně • 9 ·· ·· 9*

99 φ 9 99 ·

9 9 9 9 9 9

99 999 9 9

9 9 9 9 9 9

99 99 9999

R je vybrana ze skupiny substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)2; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) 2; kde

R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující chemickou vazbu, skupinu -(CH₂)_q-, kde q je celé číslo od 1 do 20, a skupinu

- (CH₂) _aCH=CH (CH₂) b^_ř kde a a b jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od. 0 do 20; a

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh;

zahrnující

nabývá hodnot 0, 1, 2 nebo 3;

• · »44· 44« 4 4

4 4 · · ·· 4 4 4 • ··· · · 44 «·· 4 4 • 9·4·4·44

4494 ·· 44 44 ·· 4494

R³ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu a atom jodu;

s tou podmínkou, že pokud skupina R¹ představuje nesubstituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, trifluormethylovou skupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -CH₂OR⁵ nebo -S-arylovou skupinu, je m rovno 3 nebo 4 nebo p je rovno 1, 2 nebo 3.

Skupiny R¹ jsou výhodně nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu SR⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2 a/nebo skupinu -N(R⁵)3⁺; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu c c C

-OR , skupinu -SR , aminoskupinu, skupinu -NHR , skupinu

-N(R⁵)2, a/nebo skupinu -N(R⁵)3⁺; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom- chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SR⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -Si(R⁵)₃, skupinu -C₅H₄N, skupinu -C₄H₃S a/nebo skupinu -CgHs; skupinu φφ φφ • φ φ φφφ φ

φφ φφ φφ φφ φ φ φ φ λ φ φ • φφ φ φ φ φ φ φφφ φ φ φφφφ · · · φφ φφ φφ φφφφ

-OR⁵; skupinu -SR⁵; skupinu -SO2R⁵; skupinu -N-(R⁵)2; skupinu -P-(R⁵)2; skupinu -P(0) (OR⁵)2; -arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující, od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SO₃H, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂; -heteroarylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do ·* atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)2; skupinu -COR⁵; skupinu -COOR⁵ a skupinu -CON(R⁵)2; kde skupiny R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh.

Skupiny R¹ jsou výhodněji nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty-vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SR⁵, aminoskupinu a/nebo skupinu -NHR⁵; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je ·· ·· ·· ·· ·· ·* a··· · a a a a · a a aaa · a · a aa · • aaa a a aa «aa a · a a a a a · aaa • aaa a« a· aa a· aaaa případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SR⁵, aminoskupinu a/nebo skupinu -NHR⁵; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SR⁵, aminoskupinu a/nebo skupinu -NHR⁵; -OR⁵; skupinu -SR⁵; skupinu -SO2R⁵; skupinu -N-(R⁵)2; skupinu -P-(R⁵)2; -arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SO3H, aminoskupinu a/nebo skupinu -NHR⁵; -heteroarylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu a/nebo skupinu -NHR⁵; skupinu -COR⁵; skupinu -COOR⁵ a skupinu -CON(R⁵)2; kde skupiny R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh.

Skupiny R¹ jsou ještě výhodněji nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do • · • 9 · · 9 8 9 9 8 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

99999 99 999 9 9 fe ········ ···· fefe ·· fefe fefe fe··· atomů uhlíku, která je substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N (R⁵) 2 a/nebo skupinu -N(R⁵)3⁺; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -SR⁵; skupinu -N-(R⁵)₂; -arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂; kde skupiny R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh.

Skupiny R¹ jsou ještě výhodněji nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je plně substituovaná substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru a/nebo atom bromu; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -SR⁵; -arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující methylovou skupinu, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, • · • · · • « · • · · · · ·· • · · · • · ·· • « · · • · · * • * · · ·* fcfc • · · • 99 «· · hydroxyskupinu a/nebo aminoskupinu; kde skupiny R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh.

Skupina R¹ může být periferním nebo neperiferním substítuentem. Ve výhodném provedení tohoto vynálezu je alespoň jedna skupina R¹ neperiferní substituent.

Sloučenina obecného vzorce IV může být substituovaná nebo vázaná k aminokyselině, mastné kyselině, nukleové kyselině, di-, tri- nebo až dekapeptidu, polypeptidu, proteinu, sacharidu, polysacharidu nebo polymeru. Výhodně je sloučenina obecného vzorce IV substituovaná nebo vázaná k aminokyselině, mastné kyselině, nukleové kyselině, di-, tri- nebo až dekapeptidu, polypeptidu, proteinu, sacharidu, polysacharidu nebo polymeru prostřednictvím skupiny R¹.

Skupinou R² je výhodně skupina

Ve výhodném provedení je £ = 0.

*9 99 9* Iv 99 *9

9999 9 9 9 9 999 9

999 99 99 9 · *

999 99 99 999 9 9

9 9999 999

9999 »9 »^Λ 9» 99 494·

Dalším aspektem tohoto vynálezu je substituovaný ftalocyanin obecného vzorce I

kde m nabývají nezávisle na sobě hodnot 0, 1, 2, 3 nebo 4;

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)₂, skupinu -N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)₂, skupinu -N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkinylovou skupinu >4 • 9 * 9 • 9

«9

9« 9» ·* • 9

9 99

9 9 obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, _skupinu —R⁴ —S—R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -R⁴-N-(R⁵)2, skupinu -Si(R⁵)3, skupinu -C5H4N, skupinu -C4H3S a/nebo skupinu -C6H₅; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-SO3H; skupinu -R⁴-SO2R⁵; skupinu -R⁴-SO2N (R⁵) 2; skupinu

-R⁴-N-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P (O) (OR⁵) ₂; -R⁴-arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SO3H, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂; -R⁴-heteroarylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2ř skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)2; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) 2; kde

R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující chemickou vazbu, skupinu -(CH₂)_q-, kde 3 je celé číslo od 1 do 20, a skupinu » 4 · • · I * ·· • · « • · <

» · · ·· *· • · · · • · · • · · • · · • · · · · ·

- (CH₂) _aCH=CH (CH₂) b~, kde a a b jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od 0 do 20; a

R² je vybraná ze skupiny zahrnující

p nabývá hodnot 0, 1, 2 nebo 3, s tou podmínkou, že všechny indexy m a všechny indexy p současně mít hodnotu 0;

M je atom kovu v oxidačním stavu M²⁺, chlorid kovu, bromid kovu, oxid kovu, křemík se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma -atomy vodíku, přičemž ke každému z obou vazných atomů dusíku je vázán jeden z těchto atomů vodíku;

• · · · s tou podmínkou, že pokud jsou všechny skupiny R¹ stejné a představují nesubstituované alkylové skupiny obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, trifluormethylové skupiny, skupiny -OR⁵, skupiny -CH₂OR⁵ nebo -S-arylové skupiny, je m rovno 3 nebo 4 nebo p je rovno 1, 2 nebo 3.

Substituovaný ftalocyanin obecného vzorce I podle tohoto aspektu předmětného vynálezu může být nesměsným nebo směsným ftalocyaninem.

Skupiny R¹ jsou výhodně nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu SR⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2 a/nebo skupinu -N(R⁵)3⁺; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SR⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2 a/nebo skupinu -N(R⁵)3⁺; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SR⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu —N (R⁵) 2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -Si(R⁵)3, skupinu -C5H4N, • · f · ·· φφ • ΦΦΦ·

9 · · · • φ · Φ Φ · φ Φ Φ Φ · • Φ Φ Φ skupinu -C4H3S a/nebo skupinu -C₅H₅; skupinu -OR⁵; skupinu -SR⁵; skupinu -SO2R⁵; skupinu -N-(R⁵)2; skupinu -P-(R⁵)2; skupinu -P(O)(OR⁵)2; -arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SO3H, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂; -heteroarylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)2; skupinu -COR⁵; skupinu -COOR⁵ a skupinu -CON(R⁵)2; kde skupiny R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh.

Skupiny R¹ jsou výhodněji nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, -která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SR⁵, aminoskupinu a/nebo skupinu -NHR⁵;

• · alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SR⁵, aminoskupinu a/nebo skupinu -NHR⁵; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SR⁵, aminoskupinu a/nebo skupinu -NHR⁵; skupinu -OR⁵; skupinu -SR⁵; skupinu -SO2R⁵; skupinu -N-(R⁵).2; skupinu -P-(R⁵)2; -arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu -SO3H, aminoskupinu a/nebo skupinu -NHR⁵; -heteroarylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu a/nebo skupinu -NHR⁵; skupinu -COR⁵; skupinu -COOR⁵ a skupinu -CON(R⁵)₂; kde skupiny R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh.

•» ’

99 9 9 9

9999

Skupiny R¹ jsou ještě výhodněji nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom'fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2 a/nebo skupinu -N(R⁵)3⁺; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -SR⁵; skupinu -N-(R⁵)₂; -arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu a/nebo skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)₂; kde skupiny R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh.

Skupiny R¹ jsou ještě výhodněji nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je plně substituovaná substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru a/nebo atom bromu; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -SR⁵; -arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými • ·

• · • · ···· ze skupiny zahrnující methylovou skupinu, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu a/nebo aminoskupinu; kde skupiny R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh.

Sloučenina obecného vzorce I může být substituovaná nebo vázaná k aminokyselině, mastné kyselině, nukleové kyselině, di-, tri- nebo až dekapeptidu, polypeptidů, proteinu, sacharidu, polysacharidu nebo polymeru. Výhodně je sloučenina obecného vzorce I substituovaná nebo vázaná k aminokyselině, mastné kyselině, nukleové kyselině, di-, tri- nebo až dekapeptidu, polypeptidů, proteinu, sacharidu, polysacharidu nebo polymeru prostřednictvím skupiny R¹.

Ve výhodném provedení tohoto vynálezu je ftalocyaninem obecného vzorce I nesměsný ftalocyanin nebo pokud je uvedený ftalocyanin obecného vzorce I substituovaný skupinou -S-R⁵, není součet m a p 4 nebo 8.

Skupinou R² je výhodně skupina • · • fc • fc • fc • · · · • · « • fcfc • · « « « • · · • ··· fc ‘ • · · · · ···· ·· fcfc ·· • fc

Ve výhodném provedení je p = 0.

Skupinou M je výhodně izotop mědi, niklu, olova, vanadu, palladia, platiny, kobaltu, niobu, hliníku, cínu, -zinku, hořčíku, vápníku, india, gallia, železa, germania, lanthanoidu, křemíku se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku. Výhodněji je touto skupinou izotop diamagnetického kovu, křemík se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku. Ještě výhodněji je skupinou M izotop zinku, hliníku, hořčíku, palladia, platiny, křemíku se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku.

Výhodněji p = 0;

skupiny R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je plně substituovaná substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru a/nebo atom bromu; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -SR⁵; -arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující methylovou skupinu, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu a/nebo aminoskupinu; kde skupiny R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh;

* 9

9

9 9 9 99 • ·

·9·9

skupinou R² je skupina ;

skupinou M je izotop zinku, hliníku, hořčíku, palladia, platiny, křemíku se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku.

Substituovaný ftalocyanin podle tohoto vynálezu je případně vázaný k nosiči nebo je zachycený nebo vpravený do makromolekulárního nosiče. Ve výhodném provedení je uvedeným nosičem aminokyselina, mastná kyselina, nukleová kyselina, di-, tri- nebo až dekapeptid, polypeptid, sacharid, polysacharid nebo polymer. Pokud je uvedený substituovaný ftalocyanin vázaný k nosiči, je výhodně vázaný prostřednictvím skupiny R¹, R⁸ nebo R⁹.

Pokud je uvedeným makromolekulárním nosičem polypeptid, je tento polypeptid výhodně protilátkou.

Pokud je uvedeným makromolekulárním nosičem polymer, je substituovaný ftalocyanin podle tohoto vynálezu výhodně zachycen nebo vpraven do pevného polymeru nebo je vázaný k rozpustnému polymeru. Ve výhodnějším provedení je uvedený pevný polymer vybraný ze skupiny zahrnující polyestery, polyorthoestery, polyanhydridy, pseudopolyaminokyseliny odvozené od tyrosinu a polyfosfazeny, nebo je uvedený rozpustný polymer vybraný ze skupiny zahrnující N-(2-hydroxypropyl)methakrilamidové (HMPA) kopolymery, polyvinylpyrrolidon (PVP), polyethylenglykolové (PEG) polymery, kopolymery nebo blokové kopolymery, polymery na bázi aminokyselin a polyestery. Ve výhodném provedení předmětného vynálezu je uvedeným pevným nebo rozpustným polymerem biologicky odbouratelný polymer.

Ve výhodném provedení je substituovaný f.talycyanin podle tohoto vynálezu určen pro použití jako léčivo. Toto léčivo je výhodně určeno pro použití při fotodynamické terapii lidské nebo zvířecí choroby.

Dalším aspektem předmětného vynálezu je tedy farmaceutický prostředek, který zahrnuje substituovaný ftalocyanin podle tohoto vynálezu nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl ve směsi nebo ve spojení s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidlem nebo pomocnou látkou.

Výhodně má uvedený farmaceutický prostředek formu, která je vhodná pro topické, subkutánní, mukosální, parenterální, systemické, intraartikulární, intravenózní, intramuskulární, intrakraniální, rektální nebo orální podávání.

Farmaceutický prostředek podle předmětného vynálezu je výhodně určen pro použití při fotodynamické terapii lidské ··· ···· * ’ • 9 99 9 9 9 9 · 9 9 · * • >··♦ · · ·

99 ·* *« *· ··♦· nebo zvířecí choroby. Tato lidská nebo zvířecí choroba je výhodně charakteristická benigním nebo maligním buněčným bujením nebo oblastmi neovaskularizace. Výhodně je uvedenou lidskou nebo zvířecí chorobou virové, plísňové nebo bakteriální onemocnění nebo onemocnění způsobené priony.

Výhodně je uvedenou lidskou nebo zvířecí chorobou nádor, revmatická artritida, zánětlivá artritida, hemofilie, osteoartritida, vaskulární stenóza, vaskulární restinóza, ateromy, hyperplázie, hyperplázie vnitřní stěny cévy, benigní hyperplázie prostaty, psoriáza, mykóza fungoides, ekzém, keratóza ze záření nebo lišej.

Zdrojem záření je výhodně laser nebo zdroj nekoherentního záření .vyzařující světlo o optimální vlnové délce.

Dalším aspektem tohoto vynálezu je použití substituovaného ftalocyaninů podle předmětného vynálezu pro výrobu fototerapeutického činidla pro použití při fotodynamické terapii. Ve výhodném provedení se uvedené fototerapeutické činidlo používá pro léčbu choroby, jež je charakteristická benigním nebo maligním buněčným bujením. Výhodně se uvedené fototerapeutické činidlo používá pro léčení virového, plísňového nebo bakteriálního onemocnění nebo onemocnění způsobeného priony. Výhodně se uvedené fototerapeutické činidlo používá pro léčení takového onemocnění, jako je nádor, revmatická artritida, zánětlivá artritida, hemofilie, osteoartritida, vaskulární stenóza, vaskulární restinóza, ateromy, hyperplázie, hyperplázie vnitřní stěny cévy, benigní hyperplázie prostaty, psoriáza, mykóza fungoides, ekzém, keratóza ze záření nebo lišej.

• 4

4

444 4 ·

4

4··· • 44 4

4 4 4

4 4 ·

44

Dalším aspektem předmětného vynálezu je použití substituovaného ftalocyaninu podle tohoto vynálezu pro výrobu fotodiagnostického činidla pro identifikaci oblastí, které jsou patologicky napadeny buněčným bujením.

Dalším aspektem tohoto vynálezu je materiál, který zahrnuje substituovaný ftalocyanin podle předmětného vynálezu, přičemž optické nebo fyzikální vlastnosti tohoto materiálu se mohou měnit vlivem dopadajícího záření. Ve výhodném provedení je uvedeným dopadajícím zářením elektromagnetické záření. Výhodněji je uvedeným dopadajícím zářením elektromagnetické záření o vlnové délce v rozmezí od 200 nanometrů, do

1000 nanometrů.

Jak je zřejmé ze schématu 7, je možné substituovaný ftalocyanin obecného vzorce I připravit cyklizací substituovaného ftalonitrilů obecného vzorce IV, a to buď samotného nebo ve směsi s jiným ftalonitrilem obecného vzorce IV. Co se týče ftalonitrilů obecného vzorce IV, tak ten je možné připravit z esteru ftalonitrilsulfonátu obecného vzorce III, který je možné připravit z vhodného ftalonitrilalkoholu obecného vzorce II.

Schéma 7

Ester ftalonitrilsulfonátu obecného vzorce III je možné za vhodných podmínek připravit z ftalonitrilalkoholu obecného vzorce II. Jako ilustrační příklad přípravy esterů ftalonitrilsulfonátů obecného vzorce III je v dalším textu popsána příprava 3,6-(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu (triflátu), 2,3-dikyano-l,4- (trifluormethansulfonyloxy)naftalenu (triflátu) a 3,6-(nonafluorbutansulfonyloxy)ftalonitrilu (nonaflátu).

Aryltrifláty (tj. trifluormethansulfonyly) se obvykle připravují ve vynikajících výtěžcích reakcí fenolů s anhydridem kyseliny trifluormethansulfonové v přítomnosti báze, jako je triethylamin nebo pyridin, při nízké teplotě

ΦΦ φφ φ φ φ · * φ · φ φφφ φ φ φφφφ · φ ·· φφ φ φ φ φ φφφφ φ φ φ φ φ φ φ · φ φ φφ φφ φφ φ φ φ φ φ · «

Φφφ · φφφ φφ φφφφ (viz. publikace Κ. Ritter, Synthesis, 1993, 735; Ρ. J. Stang, M. Hanack, L. R. Subramanian, Synthesis, 1982, 82). Avšak uvedená reakce 2,3-dihydrochinonu s triethylaminem nebo pyridinem a anhydridem kyseliny trifluormethansulfonové při teplotě -20 °C nebyla účinná, protože uvedená výchozí sloučenina je málo rozpustná v obou zmíněných rozpouštědlech. Přidáním pomocného rozpouštědla, jako je dichlormethan, se rovněž nepodařilo zvýšit výtěžek uvedené reakce. Avšak hydrochinon bylo možné ve vysokém výtěžku (91 procent) převést na odpovídající triflát při použití 2,6-lutidinu nebo 2,4,β-kollodinu jakožto báze v přítomnosti dichlormethanu.

K roztoku dihydrochinonu ve směsi dichlormethan/lutidin (3:1) byl tedy při teplotě -20 °C přikapán v argonové atmosféře anhydrid kyseliny trifluormethansulfonové. Po jednodenním míchání směsi při teplotě místnosti, jednoduchém vodném zpracování reakční směsi, po kterém následovalo překrystalování ze směsi dichlormethan/petrolether nebo ze směsi ethylacetát/cyklohexan, byl získán v dobrém výtěžku, do té doby nepopsaný, 3,6-(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitril ve formě žlutých krystalů. Podobným postupem byl připraven

2,3-dikyano-l,4-(trifluormethansulfonyloxy)naftalen.

Arylnonafláty (nonafluorbutansulfonyly) se obvykle připravují reakcí fenolů s nonafluorbutansulfonylfluoridem. Avšak všechny pokusy o přípravu nonaflátu 2,3-dikyanohydrochinonu za výše popsaných podmínek selhaly, a to pravděpodobně díky menší schopnosti fluoridového aniontu chovat se jako odstupující skupina v porovnání s triflátovým aniontem.

Nicméně použití hydridu sodného, jakožto báze, v tetrahydrofuranu vedlo ke zřetelné reakci s vysokým výtěžkem, přičemž po « · · ·« ·· ·· » · · · • λ * • ♦ · • · · ·· ·*· · jednoduchém vodném zpracování reakční směsi byl izolován, do té doby nepopsaný, 3,6-(nonafluorbutansulfonyloxy)ftalonitril.

Předmětem tohoto .vynálezu tak je ester ftalonitrilsulfonátu obecného vzorce III a způsob jeho přípravy.

Substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV je možné připravit z esteru sulfonátu obecného vzorce III za různých podmínek, jako je například zkřížená adice s organozinečnatým reakčním činidlem nebo organoměďnatým činidlem katalyzovaná palladiem (způsob A) nebo niklem (způsob Β), zkřížená adice s trialkylboranem katalyzovaná palladiem (způsob C), zkřížená adice s esterem boronové kyseliny katalyzovaná palladiem (způsob D), S_NAr reakce s nukleofily (způsob E) , nebo adice s vhodným adičním partnerem katalyzovaná palladiem (způsob F). Jednotlivé způsoby jsou popsány v následujícím textu.

Způsoby A a B - zkřížená adice mezi esterem ftalonitrilsulfonátu obecného vzorce III a organozinačnatým reakčním činidlem nebo organoměďnatým reakčním činidlem, katalyzovaná palladiem nebo niklem, za vzniku alkylovaného ftalonitrilu obecného vzorce IV:

Zkřížená adiční reakce mezi aryljodidem a organozinečnatým reakčním činidlem katalyzovaná palladiem (tzv. Negishiho reakce) byla poprvé popsána v roce 1977 v publikaci E.

Negishi, A. 0. King, N. Okukado, J. Org.Chem., 1977, 42, 1821. Uvedená reakce byla poněkud přehlížena až do konce 80. let, kdy došlo k obnovení zájmu o tuto reakci (viz. publikace P. Knochel, J. J. A. Perea, P.Jones, Tetrahedron, 1998, 54,

8275). Na rozdíl od organolithných sloučenin nebo

Grignardových činidel, které rovněž podléhají zkříženým adičním reakcím, jsou organozinečnatá reakční činidla nereaktivní vzhledem k širokému spektru funkčních skupin (viz. publikace P. Knochel, R. D. Singer, Chem. Rev., 19-93, 93, 2117). Tato skutečnost je důležitá, protože umožňuje, aby sloučeniny účastnící se reakce, ať už samotné organozinačnaté reakční činidlo, nebo daný adiční partner, obsahovaly široké spektrum funkčních skupin. Mezi tolerované funkční skupiny patří ketony, estery, amidy, nitrily, acetaly, alkeny a alkiny. Kromě aryl- a alkenylhalogenidů je při uvedené reakci možné použít jako adiční partnery rovněž aryl- a alkenyltrifláty (viz. publikace K. Ritter, Synthesis, 1993, 735; P. Knochel, J. J. A. Perea, P. Jones, Tetrahedron, 1998, 54, 8275; E. Erdik, Tetrahedron, 1992, 48, 95.77).

Polyfunkční organozinečnaté halogenidy je možné snadno připravit přímou inzercí zinku do alkyljodídů. Tak byl decylzinkjodid připraven přidáním koncentrovaného roztoku (přibližně 3molárního) 1-joddekanu v tetrahydrofuranu (THF) k suspenzi zinkového prachu (3 ekvivalenty) v tetrahydrofuranu (THF) při teplotě 40 °G. Zinkový prach byl před přidáním uvedeného halogenidu aktivován malým množstvím (malým molárním procentem) dibromethanu a trimethylsilylchloridu (TMSC1). Po 12 hodinách zahřívání směsi na teplotu 40 °C byla příprava decylzinkjodidu hotová.

K tomuto postupu existuje rovněž několik variant. Organozinečnaté sloučeniny je rovněž možné připravit metatézí Grignardova nebo organolithného činidla bezvodým bromidem zinečnatým nebo chloridem zinečnatým v tetrahydrofuranu (THF). Tento způsob byl rovněž použit při přípravě decylzinkchloridu.

9 · · · 9 · • · ·· · ·

··

Avšak s použitím tohoto syntézního přístupu je spojeno mnoho problémů, mezi které v prvé řadě patří skutečnost, že chlorid horečnatý, který vzniká při reakci jako vedlejší produkt, má sklon k zanášení míchadla a činí problematickým přenos produktu skrz kapiláru. Dalším problémem při použití tohoto syntézního přístupu je fakt, že chlorid zinečnatý je velmi hygroskopický a proto je velmi obtížné jej usušit. Nicméně 1-oktinylzinkchlorid byl úspěšně připraven metatézí 1-oktinyllithia chloridem zinečnatým při teplotě -78 °C.

Třetí metodou, kterou je možné v této souvislosti zmínit, je inzerce více aktivovaného zinku (tzv. Riekeho. zinku), který se připravuje redukcí halogenidů zinku, do méně aktivních alkylbromidů nebo dokonce arylbromidů. Tak te.dy reakcí chloridu zinečnatého s jemně nakrájeným lithiem v přítomnosti naftalenu vzniká velmi reaktivní zinek, který reaguje například s methyl-3-brombutyrátem ve vroucím tetrahydrofuranu (THF) za vzniku sekundárního zinečnatého reakčního činidla (viz. publikace L. Zhu, R. M. Wehmeyer, R. D. Rieke, J. Org. Chem., 1991, 56, 1445; Μ. V. Hanson, R. D. Rieke, J. Am. Chem. Soc., 1995, 117, 10775; Μ. V. Hanson, R. D. Rieke,

Tetrahedron, 1997, 53, 1925).

Jednou z výše popsaných tří metod je možné připravit mnoho aryl- a heteroarylzinkhalogenidů (viz. publikace P. Knochel,

J. J. A. Perea, P.Jones, Tetrahedron, 1998, 54, 8275).

Výhodným postupem při přípravě tak jednoduchého alkylzinečnatého reakčního činidla, jakým je decylzinkjodid, je přímá inzerce zinku do joddekanu. 1-Oktinylzinkjodid byl nejlépe připraven metatézí 1-oktinyllithia a chloridu zinečnatého při teplotě -78 °C. Poněkud exotické zinkové reakčni činidlo, • · «··· t · · *· «··· ·« ·· ·· ·· ··»· kterým byl 6-chlorhexylzinkbromid [Cl(CH₂) ₂ZnBr], bylo získáno od společnosti Aldrich Chemical Company, přičemž k přípravě této sloučeniny se používá Riekeho zinek. Riekeho zinek ve formě roztoku v tetrahydrofuranu (THF) je rovněž komerčně dostupný od společnosti Aldrich Chemical Company.

Zpočátku byly zkřížené reakce prováděny za obvyklejších podmínek katalýzy palladiem (tj. způsobem A). Pro uvedenou reakci byly použity různé palladiové katalyzátory, včetně Pd(PPh₃)₄ (viz. publikace E. Erdik, Tetrahedron, 1992, 48,

9577), bis(tri-o-tolylfosfin)palladiumdichloridu (viz. publikace E. Nakamura, I. Kuwajima, Tetrahedron Lett., 1986,

27, 83), PdCl₂(dppf) (viz. publikace T. Hayashi, M. Konishi, Y. Kobori, M. Kumada, T. Higuchi, K. Hirotsu, J. Am. Chem. Soc., 1984, 106, 158) a bis(tri-o-furylfosfin)palladiumdichloridu (viz. publikace V. Farina, B. Krishnan, J. Am. Chem. Soc.,

1991, 113, 9585). Poslední tři katalyzátory, které nesou volně vázané stericky objemné fosfinové ligandy, brání vzniku biarylů přenosem fenylové skupiny z trifenylfosfinového ligandu a při jejich použití je dosaženo vynikajících výsledků.

Jako reprezentativní příklad zkřížené adiční reakce podle způsobu A je v dalším textu popsána zkřížená adice 3,6-(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu s decylzinkjodidem katalyzovaná Pd(PPh₃)₄. Při této reakci se do reakční směsi přidával jako kokatalyzátor chlorid lithný. Ačkoli není jeho role přesně známa-, pomáhá chlorid lithný bránit vytváření biarylu a stabilizuje uvedený katalyzátor (viz. publikace M. Fujita, H. Oka, K. Ogura, Tetrahedron Lett., 1995, 36, 5247;

K. Ritter, Synthesis, 1993, 735).

·· ·* ·*

9 9 9 · · * · • · · · * ·· • ··· · · 9 9 * ·

9 9 9 9 «

9999 99 99 99

K roztoku 3,6-(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilů, molárních procent Pd(PPh₃)₄ a 3 ekvivalentů chloridu lithného v tetrahydrofuranu (THF) bylo přidáno 2,5 ekvivalentu decylzinkjodidu a vzniklá reakční směs byla zahřívána 12 hodin v argonové atmosféře na teplotu varu. Po ochlazení a filtraci za účelem odstranění vysráženého palladia bylo TLC analýzou prokázáno, že směs obsahuje 3,6-didecylftalonitril (porovnáním se známým vzorkem) a pomalejší produkt, o kterém bylo předpokládáno, že se jedná o 3-decyl-6-(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitril. Tak bylo v souladu s předpoklady prokázáno, že palladium je funkceschopný katalyzátor při zkřížené adici podle způsobu A.

Katalýza niklem (způsob B) je atraktivní alternativou ke katalýze palladiem, a to jak z důvodu ceny kovu, tak z důvodu zvýšené reaktivity niklu při oxidační inzerci do vazby uhlíkhalogen nebo uhlík-triflát. Snieckus a spolupracovníci zkoumali zkříženou adiční reakci organotriflátů s arylzinečnatými reakčními činidly za různých podmínek (viz. publikace C. A. Quesnell, 0. B. Familoni, V. Snieckus, Synlett, 1994, 349). Do svých pokusů zahrnuli mnoho niklových katalyzátorů, včetně Ni(acac)₂, Ni(acac)₂/PPh₃ a NiCl₂(PPh₃) ₂· Všechny katalyzátory byly do jisté míry aktivní, avšak niklové katalyzátory stabilizované PPh₃ patřily mezi nejaktivnější . Poměrně nedávno Lipshutz a spolupracovníci popsali niklem katalyzovanou zkříženou adici arylchloridů a jednoho aryltriflátu s alkylzinečnatými reakčními. činidly, kdy jako katalyzátor byl použit NiCl₂(PPh₃) ₂/2PPh₃ (viz. publikace B. H. Lipshutz, P. A. Blomgren, S-K. Kim, Tetrahedron Lett., 1999, 40, 197).

• * · ·* ·»«· 99

V» *»

9 · · · ·· • · · 9

9 9 9

99

9 9 ·

9 9

9999

V dalším textu jsou jako příklad zkřížených adic podle způsobu B popsány zkřížené adice 3,6-(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilů s decylzinkjodidem, 6-chlorhexylzinkbromidem a 1-oktinylzinkchloridem katalyzované NÍCI2 (PPh₃) ₂/.2PPh₃ .

Niklový katalyzátor byl vytvořen in šitu reakcí 10 molárních procent NiCl₂(PPh₃)₂ a 20 molárních procent PPh₃ v tetrahydrofuranu (THF) při teplotě místnosti s 20 molárními procenty n-butyllithia za vzniku krvavě zbarveného niklového katalyzátoru, kterým byl Ni(PPh₃)₄. Pro vytvoření uvedeného katalyzátoru je možné místo n-butyllithia použít DIBAL nebo MeMgBr (viz. publikace C. A. Quesnell, O. B. Familoni, V. Snieckus, Synlett, 1994, 349). K tomuto katalyzátoru byl při teplotě místnosti přidán v proudu argonu pevný 3,6-(trifluormethansulfonyloxy ) ftalonitril . Vzniklý roztok byl ochlazen na teplotu -78 °C, byl k němu přidán tetrahydrofuranový (THF) roztok obsahující 2,5 ekvivalentu decylzinkjodidu a

2,5 ekvivalentu chloridu lithného. Reakční směs byla ponechána ohřát na teplotu místnosti a míchána 16 hodin při této teplotě. Poté byla směs rozložena 5procentní kyselinou chlorovodíkovou a extrahována ethylacetátem. Organické podíly byly promyty kyselinou a bází, vysušeny a zahušťovány až do počátku srážení pevné látky. Výsledný roztok byl ponechán krystalizovat, čímž byl získán 3,β-didecylftalonitril kontaminovaný PPh₃. Trifenylfosfin je možné odstranit mícháním uvedené pevné látky v acetonitrilu, ve kterém není 3,6-didecylftalonitril rozpustný. Následnou filtrací vzniklé suspenze byl získán produkt ve formě bílých krystalů, jehož výtěžek činil 60 až 70 procent.

0« · ·

0 • 00» • 0 »

0«·

0· ·· ·0 · · • 0 00

0 0

0 0 *« *0 • 0 • « » ·

0 0 0

0··0

Při použití 6-chlorhexylzinkbromidu jakožto zinečnatého reakčního činidla za shora popsaných reakčních podmínek byl snadno připraven 3,6-bis(6'-chlorhexyl)ftalonitril ve výtěžku 61 procent. Zavádění halogenovaného alkylového řetězce pomocí dříve popsaného, známého thiofenového a furanového syntézního přístupu se neprovádí snadno. Podobným postupem byl připraven

3,6-bis(4'-chlorbutyl)ftalonitril, 3,6-bis(4-pivaloyloxybutyl)ftalonitril, 3,6-bis(4-terc. butyldimethylsilyloxybutyl)ftalonitril a 3,6-bis(1,l-H-2,2-H-perfluordecyl)ftalonitril. Samozřejmě, že odborníkovi v oboru organické chemie je zřejmé, že funkcionalitu v řetězci substituentu je možné měnit standardními postupy zahrnujícími vzájemné přeměny funkčních skupin. Tak například 3,6-bis(6'-chlorhexyl)ftalonitril reagoval s imidazolem za vzniku 3,6-bis(6'imidazol-l-ylhexyl)ftalonitrilu. Některé zde popsané funkční skupiny je možné snadno přeměnit na koncové hydroxyskupiny, jež jsou vázány na koncích substituentů. Konverzi příslušně substituovaných ftalonitrilů je možné použít pro vytvoření dimerních nebo oligomerních struktur pomocí standardních reakcí, jako je například reakce koncových alkoholových skupin s diestery nebo dichloridy dikarboxylových kyselin.

Použití alkinylzinkchloridového reakčního činidla, který se připravuje reakcí alkinyllithiového činidla s chloridem zinečnatým, vedlo ke vzniku alkinylovaných ftalonitrilů. Tak byl 3,6-bis(1'-oktinyl)ftalonitril připraven zkříženou adicí z l~oktinylzinkchloridu.

Uvedený typ chemických reakcí je obecně snadno proveditelný, i když je nezbytné věnovat dostatečnou péči tomu, aby v reakční směsi nebyla obsažena voda. Lipshutz uvádí, že v ·*

ΦΦ • φ

případě méně reaktivních arylchloridů je nejlépe provádět přidávání organozinečnatého reakčního činidla při teplotě -78 °C. Pokus o provedení stejné adice s použitím decylmagnesiumchloridu místo decylzinkjodidu byl neúspěšný, přičemž při této reakci byly získány jen polymerní produkty. Tento výsledek je patrně způsoben tím, že mnohem reaktivnější Grignardovo činidlo pravděpodobně atakuje nitrilovou funkční skupinu.

Způsob C - zkřížená adice mezi esterem ftalonitrilsulfonátu obecného vzorce III a trialkylboranem, katalyzovaná palladiem, za vzniku alkylovaného ftalonitrilu obecného vzorce IV:

Reakce arylhalogenidů a aryltriflátů s boritými reakčními činidly byla široce zkoumána Suzukim a spolupracovníky (viz. publikace N. Miyaura, A. Suzuki, Chem. Rev., 1995, 95, 2547). Zkřížená adice arylových sloučenin s alkylboritým reakčním činidlem (tzv. Suzuki-Miyaurova reakce) je účinným nástrojem pro vytváření aryl-alkylové vazby mezi atomy uhlíku a byla zkoumána jak pro arylhalogenidy (viz. publikace N. Miyaura, T. Ishiyama, H. Sasaki, M. Ishikawa, M. Sáto, A. Suzuki, J. Am. Chem. Soc., 1989, 111, 314), tak pro aryltrifláty (viz. publikace T. Oh-e, N. Miyaura, A. Suzuki, J. Org. Chem., 1993, 53, 2201).

Alkylboritá reakční činidla jsou snadno dostupná hydroborací alkenů, takže je alespoň teoreticky možné tímto způsobem zavádět široké spektrum alkylových skupin. Nejběžněji používaným reakčním činidlem pro přenos alkylové skupiny je

9-alkyl-9-borabicyklo[3,3,1]nonan (neboli 9-alkyl-9-BBN), ♦ ♦ ·· > · · · • · · • ···

I · · « » · · « ©< «· přičemž výhodně se prostřednictvím tohoto derivátu přenášejí primární alkylové skupiny. Tento derivát se připravuje z alkenu a 9-borabicyklo[3,3,1]nonanu (9-BBN). Nicméně použití jednoduchých trialkylborů, které se připravují reakcí alkenů s BH₃, je levnější, protože 9-borabicyklo[3,3,1]nonan (9-BBN) je poměrně drahý.

Shora popsaná zkřížená adice zahrnuje reakci aryltriflátu s palladiovým katalyzátorem, boritým reakčním činidlem a bází při zvýšené teplotě (tj. při teplotě v rozmezí od 50 °C do 90 °C), obvykle v rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran (THF) nebo 1,4-dioxan. Použití uvedené báze je nezbytné, aby reakce vůbec probíhala, protože tato báze velmi zvyšuje nukleofilitu organoborité sloučeniny, čímž dochází k urychlení následující transmetalační reakce s organopalladiovým komplexem (viz. publikace K. Matos, J.A. Soderquist, J. Org. Chem., 1998, 63, 461). Při uvedené reakci bylo použito mnoho různých bází, ačkoli některé z nejlepších bází, jako je methoxid sodný (NaOMe) (viz. publikace A. Furstner, G. Seidel, J. Org. Chem., 1997, 62, 2332) a hydroxid sodný (NaOH) (viz. publikace T. Ohe, N. Miyaura, A. Suzuki, J. Org. Chem., 1993, 53, 2201) jsou zcela zřejmě neslučitelné s nitrilovou funkční skupinou.

Z tohoto důvodu bylo zkoumáno použití slabších bází, jako je uhličitan draselný (K₂CO₃) a fosforečnan draselný (K₃PO₄) (viz. publikace K. Matos, J. A. Soderquist, J. Org. Chem., 1998, 63, 461). Kromě toho bylo při uvedené reakci zkoumáno použití několika různých palladiových katalyzátorů, přičemž nej lepších výsledků bylo dosaženo při použití PdCl₂(dppf).

Výsledky získané za různých reakčních podmínek, avšak vždy s použitím tridecylboranu, jsou shrnuty v tabulce 1. Při všech • · • 4 ·· · · ·

4 · • · · · · • · • 444 4 β • 4

·· ·4 • 4 4 · ♦ 4 ·

4 4 4

4 4

4449 reakcích byl do reakční směsi přidán jakožto kokatalyzátor chlorid lithný (3 ekvivalenty). Nejlepších výsledků bylo dosaženo v případě, kdy byl tridecylboran připraven in šitu, tj . tak, že roztok boranu (0,33 ekvivalentu) v tet-rahydrofuranu (THF) byl při teplotě 0 °C přidán k 1-decenu. Po 4 hodinách míchání byla reakce, při které vznikal tridecylboran, hotova a do reakční směsi byla přidána báze. Směs byla 1 hodinu míchána, aby došlo k vytvoření borátového komplexu, byl do ní přidán palladiový katalyzátor a 3,6-(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitril a výsledná směs byla zahřívána k varu po dobu 10 hodin. Ze směsi byla za sníženého tlaku odstraněna rozpouštědla a zbytek byl přečištěn sloupcovou chromatografií, čímž byl v nižším výtěžku získán 3,6-didecylftalonitril. Nízké výtěžky byly pravděpodobně, způsobeny díky účinku báze na ftalonitril, protože při reakci došlo i k vytvoření velkého množství černého dehtovitého produktu.

Tabulka 1

Katalyzátor	Báze	Rozpouštědlo	Teplota	Výtěžek
Pd(PPh₃)₄	K₂CO₃	THF	Reflux	(55)	Žádný produkt
Pd(PPh₃) ₄	K₃PO₄	THF	Reflux	(55)	Žádný produkt
Pd(PPh₃)₄	NaOH (aq)	THF	Reflux	(55)	Žádný produkt
Pd(PPh₃)₄	K₃PO₄	Dioxan	Reflux	(85)	Žádný produkt*
PdCl₂(dppf)	K₃PO₄	THF	Reflux	(55)	38 %*
PdCl₂(dppf)	K3CO3	THF	Reflux	(55)	29 %*
* tridecyl	.boran byl vytvořen in šitu

• · ··· * ·

Způsob D - zkřížená adice mezi esterem ftalonitrilsulfonátu obecného vzorce III a boronovou kyselinou nebo jejím esterem, katalyzovaná palladiem nebo niklem, za vzniku substituovaného ftalonitrilů obecného vzorce IV:

Zkřížená adice arylové sloučeniny a boronové kyseliny nebo jejího esteru (tzv. Suzukiho reakce) je obecnou metodou adice aromatického kruhu na nenasyceného adičního partnera. Uvedená reakce zahrnuje palladiem nebo niklem katalyzovanou adici boronové kyseliny nebo jejího esteru s arylhalogenidem nebo triflátem za mírně bazických podmínek. Uvedené mírně bazické podmínky umožňují*, aby kterýkoli z adičních partnerů obsahoval široké spektrum funkčních skupin.

Jako konkrétní příklady zkřížených adičních reakcí podle způsobu D jsou zde popsány zkřížené adice 3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilů s fenylboronovou kyselinou,

3-methoxyfenylboronovou kyselinou a 4-methoxyfenylboronovou kyselinou katalyzované Pd(PPh₃)₄. K roztoku 3,6-trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilů v toluenu bylo pod argonem přidáno 2,5 ekvivalentu chloridu lithného a 6 molárních procent Pd(PPh₃)4· K reakční směsi byla postupně přidána fenylboronová kyselina a uhličitan sodný, jakožto báze, a výsledná směs byla 14 hodin zahřívána k varu. Jednoduchým vodným zpracováním reakční směsi a následným překrystalováním z toluenu byl získán 3,β-difenylftalonitril ve výtěžku 79 procent. Podobným způsobem byl připraven 3,6-bis(4methoxyfenyl)ftalonitril a 3,6-bis(3-methoxyfenyl)ftalonitril, kdy byla provedena zkřížená adice 3,6-(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilů s 4-methoxyfenylboronovou kyselinou, respektive 3-methoxyfenylboronovou kyselinou.

9« 99 » 9 9 I

9

Způsob E - S_NAr reakce esteru ftalonitrilsulfonátu obecného vzorce III s nukleofilem za vzniku substituovaného ftalonitrilu obecného vzorce IV:

Nukleofilní aromatické substituční (S_NAr) reakce probíháj; z elektronových a sterických důvodů jen velmi obtížně. Nicméně v případě S_NAr reakcí, které přeci jen probíhají, se předpokládá, že tyto reakce probíhají přes Meisenheimerův komplex nebo benzynový meziprodukt. Arény obsahující silně elektronakceptorové skupiny v poloze ortho a/nebo para k místu substituce mohou podléhat S_NAr reakcím, jež probíhají adičně/eliminačním mechanismem (tj. přes Meisenheimerův komplex). Reakce arenů se silnoubází může vyvolat S_NAr reakce probíhající eliminačně/ adičním mechanismem (tj. přes benzynový meziprodukt).

Jako příklad provedení způsobu E jsou dále popsány S_NAr reakce 3, 6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu s alkylthioly, počínaje hexylthiolem a konče dodecylthiolem. V obvyklém případě reakce 3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu rozpuštěného v N,N-dimethylformamidu (DMF) s dodecylthiolem a uhličitanem draselným vedla k S_NAr substituci triflátu po 72hodinovém míchání reakční směsi při teplotě místnosti. Reakce 3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu s ostatními alkylthioly za podobných podmínek rovněž vedla k S_NAr substituci triflátu. Tyto reakce tak představují snadnou syntézní cestu k dříve neznámým 3,6-bis(alkylsulfanyl)ftalonitrilům.

Způsobem E je rovněž možné připravit aminosubstituované ftalonitrily, přičemž v těchto případech se při reakci

444 4 4 ·· 44 ·4 « 4 4 4 · 4 4 • · · 4 · 4 · 4 4 · 4 · • · 4 4 · · «4 ·· 4444 používají jako nukleofily aminy, jako je například piperidin, morfolin, pyrrolidin nebo piperazin, a jako příklad proveditelnosti této reakce je v tomto textu popsána reakce uvedeného triflátu s piperidinem. S_NAr reakce je možné podpořit použitím uhličitanu česného jakožto báze a nonaflátu místo triflátu (viz,.například publikace L. Neuville, A. Bigot, M.

E. T. H. Dau, J. Zhu, J. Org. Chem., 1999, 64, 7638). V alternativním případě je možné pro přípravu těchto derivátů použít palladiem katalyzovanou aminaci (viz. publikace A. J. Belfield, Tetrahedron, 1999, 55, 11399).

Způsob F - adice mezi esterem ftalonitrilsulfonátu obecného vzorce III a nenasyceným adičním partnerem, katalyzovaná palladiem, za vzniku alkylovaného ftalonitrilů obecného vzorce IV:

Adice alkenu a arylhalogenidu nebo triflátu je známá pod označením Heckova reakce. Uvedená reakce je opět katalyzovaná palladiem a obvykle probíhá při vysoké teplotě a v přítomnosti aminové báze.

Jako příklad adiční reakce podle způsobu F je zde popsána palladiem katalyzovaná adice 3,6-bis(trifluoromethansulfonyloxy)ftalonitrilů s 1-decenem. Uvedená reakce byla provedena s použitím 3,6-bis(trifluoromethansulfonyloxy)ftalonitrilů a 1-decenu za obvyklých podmínek. Tak tedy byla směs 3,6bis(trifluoromethansulfonyloxy)ftalonitrilů, 1-decenu, molárních procent Pd(PPh₃)₄, chloridu lithného a triethylaminu zahřívána 24 hodin v N,N-dimethylformamidu (DMF) na teplotu 100 °C. Tato reakce vedla k vytvoření materiálu, ze kterého nebylo možné izolovat žádný z očekávaných produktů. Po • · ·« · ♦ · ·· • ' · · · · · • · · · · * • · · · · · · ' *' ·····♦·· « ·· · ·« · · <· ·· ···· bezúspěšném vyzkoušení různých rozpouštědel (DMF, CH₃CN) a katalyzátorů (Pd(PPh₃)₄, PdCl₂(dppf), Pd (OAc) ₂/PPh₃) byl učiněn závěr, že použitá organická báze (tj. triethylamin) negativně ovlivňuje průběh reakce, a to pravděpodobně atakováním uvedeného triflátu. Zopakování uvedené reakce s použitím sféricky bráněné báze, konkrétně 2,6-lutidinu, vedlo k izolaci očekávaného dialkenylftalonitrilu. Výtěžky reakcí by bylo možné patrně zvýšit použitím jiných bází, a to jak organických (například DBU), tak anorganických (např. Cs₂CO₃) , a nových katalyzátorů (jako jsou například palladacykly, Ni(PPh₃)₄, atd.).

Předmětem tohoto vynálezu tak je substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV a způsob jeho přípravy.

Nemetalovaný nebo metalovaný substituovaný ftalocyanin obecného vzorce I je možné připravit za vhodných podmínek ze substituovaného ftalonitrilu obecného vzorce IV. 3,6bis(dodecylsulfanyl)ftalonitril byl úspěšně cyklizován jak na ftalocyanin neobsahující kov, tak na ftalocyanin obsahující zinek, a to pomocí plynného amoniaku v DMAE. Cyklizaci podle tohoto vynálezu, při které vznikají metalované deriváty, je rovněž možné provádět s použitím DBU jakožto báze. Tímto způsobem byly připraveny ftalocyaniny obsahující zinek, při jejichž přípravě byla použita homologická série 3,6-bis(alkylsulfanyl)ftalonitrilů, ve kterých alkylovou skupinou byly hexylová až undecylová skupina, a ftalocyaniny obsahující hořčík, které nesly osm hexylsulfanylových až undecylsulfanylových skupin. DBU katalyzovaná reakce 3,6-bis(hexylsulf anyl ) ftalonitrilu s octanem olovnatým a chloridem inditým vedla ke vzniku odpovídajících oktakis(hexylsulfanyl)• · • · ·

> « «.· ♦

4·· «4 · · « · ftalocyaninů obsahujících olovo a chlorindium. Analogy těchto sloučenin, které neobsahují kovy, jsou rovněž dostupné kyselinou katalyzovanou hydrolýzou uvedených derivátů obsahujících hořčík, kdy jako příklad je možné uvést demetalaci oktakis(nonylsulfanyl)ftalocyaninatohořečnatého derivátu. Q-pás těchto ftalocyaninů je výrazně posunut směrem k červené oblasti a nachází se v rozmezí vlnové délky od 780 nanometrů do 830 nanometrů. Až dosud se okta-S-arylové ftalocyaniny, které podobně obsahují na ftalocyaninovém jádře osm skupin, připravovaly nahrazením osmi atomů chloru v oktachlorftalocyaninu. Bylo zjištěno, že tyto sloučeniny jsou barvivý, které absorbují záření v blízké infračervené oblasti, -a z tohoto důvodu se hodí pro použití při ochranném potiskování (viz. evropská patentová přihláška číslo EP 85301291.2).

Další 3,6-bis(substituované)ftalonitrilové prekurzory je možné podobným způsobem cyklotetramerovat za vzniku odpovídajícího metalovaného nebo nemetalovaného ftalocyaninů.

3,6-Bis(6'-imidazol-l-yl-hexyl)ftalonitril poskytuje přístup k odpovídajícímu oktakis(6'-imidazol-l-yl-hexyl)ftalocyaninů obsahujícímu zinek, což je derivát, který je rozpustný ve vodném roztoku kyseliny. Podobně je možné 3,6-bis(1,l-H-2,2-Hperfluordecyl)ftalonitril možné převést na odpovídající oktakis(1,l-H-2,2-H-perfluordecyl)ftalocyanin, který je rozpustný ve fluorovaných rozpouštědlech.

Samozřejmě, že 1:3 a 2:2 směsné substituované ftalocyaniny je rovněž možné připravit pomocí shora popsaných způsobů A až F, a to cyklizací substituovaného ftalonitrilu obecného vzorce IV spolu s jiným substituovaným ftalonitrilem obecného vzorce IV namísto toho, aby byl první z uvedených ftalonitrilů • fe · ·

Λ · · · • · · • ·9· • · • fefe · ·· • · · · fefe ··. · fefe ·· • fefe ·· • ♦ * • fe 9 9 · · • · fefefefe obecného vzorce IV cyklizován samotný. Tak například 1,4difenyl-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex byl připraven zkříženou cyklotetramerací 3,6-difenylftalonitrilu a 3,β-didecylftalonitrilu a 1,4-bis(4-methoxyfenyl)-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex byl připraven zkříženou tetramerací 3,6-bis(4-methoxyfenyl)ftalonitrilu a 3,β-didecylftalonitrilu.

Podobně 1,4-bis(3-methoxyfenyl)ftalonitril a 3,6-didecylftalonitril slouží pro přípravu 1,4-bis(3-methoxyfenyl)8.11.15.18.22.25- hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu. Při výše uvedených reakcích je možné 3·, 6-didecylftalonitril použít v přebytku. Skupina vedlejších produktů těchtoreakcí zahrnuje symetricky substituovaný

1.4.8.11.15.18.22.25- oktakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex a 2:2 směsné substituované ftalocyaniny, ve kterých se páry shodně substituovaných isoindolových jednotek nacházejí naproti sobě nebo vedle sebe. tato směs izomerů byla charakterizována v případě směsné cyklizace 3,6-difenylftalonitrilu a 3,6-didecylftalonitrilu.

1:3 a 2:2 směsné ftalocyaniny, které obsahují na vnějších aromatických kruzích funkční skupiny, mohou s využitím standardních chemických postupů poskytovat přístup k dalším derivátům. Tak například demethylace metoxyskupin vhodnými reakčními činidly, jako je bromid boritý, v citovaných případech vede ke vzniku odpovídajících fenolových derivátů. Tyto deriváty mohou být použity pro spojení dvou nebo více molekulftalocyaninu prostřednictvím diesterových můstků za vzniku dimerních nebo oligomerních derivátů.

···

444 • 4 ♦

4 4

4 4444

Reakce 3, β-bis(6'-imidazol-l-yl-hexyl)ftalonitrilů s

3,6-didecylftalonitrilem, při které se používá přebytek posledně jmenované sloučeniny, vedla ke vzniku směsi cyklizovaného produktu vzniklého cyklizací samotného 3, 6-didecylftalonitrilu a 1:3 směsného produktu substituovaného dvěma 6'-imidazol-l-yl-hexylovými skupinami a šesti decylovými skupinami. Uvedená reakce byla provedena s použitím DBU a octanu zinečnatého za vzniku odpovídajících ftalocyaninových komplexů zinku.

Dále je rovněž možné syntetizovat například směsné ftalocyaniny, které obsahují například hydroxyalkylové nebo hydroxyalkoxylové postranní řetězce na jednom ftalonitrilů a hydrofobní substituenty na druhém ftalonitrilů, přičemž hydroxyalkylové nebo hydroxyalkoxylové postranní řetězce jsou v přebytku.

Předmětem tohoto vynálezu tak je metalovaný nebo nemetalovaný substituovaný ftalocyanin obecného vzorce I a způsob jeho výroby.

Jak je patrné ze schématu 8, metalovaný nebo nemetalovaný substituovaný ftalocyanin obecného vzorce V je možné připravit cyklizací substituovaného ftalonitrilů obecného vzorce VI nebo obecného vzorce VII, a to buď cyklizací samotného tohoto ftalonitrilů nebo spolu s dalším ftalonitrilem obecného vzorce IV.

• · 99 • «9 9 • 9 9 • 9

• 9 · ·

9 9 · 9 9

9 9 * ·

Schéma 8

Samotný substituovaný ftalonitril obecného vzorce VI je možné připravit z 2, 3-dikyanohydrochinonu způsobem znázorněným na schématu 9.

• · ·

Ftalonitrilh3.1ogenid obecného vzorce VI je možné připravit halogenací 2, 3-dikyanohydrochinonu a následnou alkylací za vhodných podmínek.

Tak například bromací 2,3-dikyanohydrochinonu vzniká

4,5-dibrom-3,6-dihydroxyftalonitril. Použití tzv. Guntherovy metody (viz. publikace T. Gunther, Justus Liebigs Ann. Chem., 1906, 349, 56), která spočívá v použití bromu v kyselině octové, vede ke vzniku produktu, ve kterém bylo analýzou zjištěno malé množství bromu. Avšak bromací 2,3-dikyanohydrochinonu pomocí N-bromsukcinimidu (NBS) (viz. Francouzský patent číslo FR 1313082; Chem. Abs., 1962, 57, 11283h) s následnou redukcí takto vytvořeného 2,3-dibrom-4,5-dikyanobenzochinonu hydrogensiřičitanem sodným vzniká 4,5-dibrom-3,6dihydroxyftalonitril ve výtěžku 66 procent.

Alkylací 4,5-dibrom-3,6-dihydroxyftalonitrilu je zcela neočekávatelně vytvořen přístup jak k 4,5-dibrom-3,6dibutoxyftalonitrilu, tak k 4-brom-3,6-dibutoxyftalonitrilu. Reakcí jodbutanu v přítomnosti uhličitanu draselného v

♦ · • · · · · ·

methylethylketonu (MEK) pak vzniká směs 4,5-dibrom-3,6dibutoxyftalonitrilu (6 procent) a 4-brom-3, 6-dibutoxyftalonitrilu (39 procent). Druhá z uvedených sloučenin vzniká exkluzivně ve výtěžku 42 procent v případě pozdějšího přidání jodbutanu k uvedenému bazickému roztoku. Z tohoto zjištění tedy vyplývá, že rolí báze je eliminovat bromovodík z

4.5- dibrom-3,β-dihydroxyftalonitrilu, přičemž tato eliminace probíhá pravděpodobně přes odpovídající tautomer. Vzniklý monobrombenzochinon může být následně redukován zpět na monobromhydrochinon, který se následně účastní konvenční Williamsonovy syntézy etherů. Při tomto typu alkylační reakce nebylo možné nalézt takové podmínky, při kterých- by vznikal

4.5- dibrom-3,β-dibutoxyftalonitril přednostně před 4-brom-3,6dibutoxyftalonitrilem. Namísto toho je možné ·4,5-dlbrom-3,6dibutoxyftalonitril získat jednoduchým způsobem a v uspokojivém výtěžku (84 procent) ze 4,5-dibrom-3,6-dihydroxyftalonitrilu za podmínek Mitsunobovy reakce.

Předmětem tohoto vynálezu tak je ftalonitrilhalogenid obecného vzorce VI a způsob jeho přípravy.

Nemetalované nebo metalované substituované ftalocyaniny obecného vzorce V je možné připravit z ftalonitrilhalogenidu obecného vzorce VI dvěma různými způsoby. Při první syntézním postupu (který se označuje jako způsob A) může být ftalonitrilhalogenid obecného vzorce VI přeměněn na substituovaný ftalonitril obecného vzorce VII, který se cyklizuje, a to buď samotný nebo spolu s jiným ftalonitrilem obecného vzorce IV, za vzniku substituovaného ftalocyaninu obecného vzorce V (ve kterém R⁹ = R^u). V alternativním případě (tj. při způsobu B) se cyklizuje ftalonitrilhalogenid obecného vzorce VI, a to «

9 • 9 • 99

9· 9 · 9 • 9 9 · 9 *»

9

9999 opět buď samotný nebo spolu s jiným ftalonitrilem obecného vzorce IV, za vzniku substituovaného ftalocyaninhalogenidu obecného vzorce V (ve kterém R⁹ = R¹⁰). Tento substituovaný ftalocyaninhalogenid obecného vzorce V (kde R⁹ = R¹⁰) může být případně převeden na substituovaný ftalocyanín obecného vzorce V (ve kterém R⁹ = R¹¹) .

Například nezávisle na sobě byly tetramerovány 4,5-dibrom3,6-dibutoxyftalonitril a 4-brom-3,β-dibutoxyftalonitril, přičemž z prvního ftalonitrilu byl připraven oktabromoktabutoxyftalocyaninatonikelnatý komplex a z druhého ftalonitrilu byl připraven tetrabrom-oktabutoxyftalocyaninato.zinečnatý komplex (ve formě směsi regioizomerů).

Substituované ftalocyaniny obsahující jeden ftalonitrilový monomer, který se liší od ostatních tří (tj. 1:3 směsné substituované ftalocyaniny) je možné syntetizovat například s využitím syntézy na pevné fázi (viz. publikace Tetrahedron Lett., 1982, 23, 3023; J. Org. Chem., 1991, 56, 82). Použití pryskyřic na bázi polystyrenu jakožto pevné fáze bylo diskutováno ve zveřejněné evropské patentové přihlášce číslo EP 0 906 758. Samozřejmě, že pomocí syntézy na pevné fázi je možné syntetizovat i ftalocyaniny obsahující čtyři stejné ftalonitrilové monomery. 1:3 a 2:2 směsné substituované ftalocyaniny je v principu možné připravit různými způsoby, jako je například cyklotetramerace (viz. publikace G. de la Torre, P. Vazquez, F. Agullo-Lopez, Z. Torres, J. Chem. Mat., 1998, 8, 1671; J.' Bakboord, M. J. Cook, E. Hamuryudan, J. Porphyrins Phtalocyanines, 2000, 4, 510). Aby byla demonstrována použitelnost shora popsaných způsobů A a B, byl proveden způsob B, při kterém se prováděla zkřížená ·♦> · 9

9«

9 9 · ·♦ · · 9 9 9

9 9 9 cyklotetramerace za vzniku 1:3 směsných substituovaných ftalocyaninů. Při této reakci spolu reagovaly dva vhodně substituované ftalonitrily obecných vzorců VI a IV a požadovaný produkt byl z výsledné směsi oddělen ch-romatografií. Tak například směsná cyklotetramerace 4,5-dibrom-3, 6dibutoxyftalonitrilu a 3,6-didecylftalonitrilu v poměru 1:9 probíhala pomocí lithiumbutoxidu v butanolu a v přítomnosti octanu nikelnatého. Chromatografickým dělením byl v první frakci snadno oddělen produkt autokondenzace 3,6-didecylftalonitrilu, tj. 1,4,8,11,15,18,22,25-oktadecylftalocyaninatonikelnatý komplex. Druhá frakce obsahovala dvě složky, které byly od sebe odděleny na další koloně, přičemž jednou z těchto složek byl požadovaný 1,4-dibutoxy-2,3-dibrom8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatý komplex, který byl ve spektru FAB hmotnostního spektra s nízkým rozlišením identifikován jako klastr o hmotnosti 1714 D, přičemž elementární analýza a ¹H NMR spektrum tohoto produktu souhlasily s očekávanou strukturou. 1,4-Dibutoxy-2brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatý komplex byl syntetizován podobně, a to směsnou cyklotetramerací 4-brom-3,6-dibutoxyftalonitrilu a

3,6-didecylftalonitrilu.

Posledně uvedená cyklizace byla rovněž zkoumána v nepřítomnosti nikelnaté soli za účelem přípravy 1,4dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninu, který neobsahuje kov. Při této syntéze se jako báze používá lithiumbutoxid v butanolu při různých teplotách a během různých reakčních dob, v přítomnosti nebo nepřítomnosti palladia ve formě Pd(PPh₃)₄ jakožto kokatalyzátoru. Byly zkoumány případy, kdy byly použity směsi uvedených

• » φφ • · · * • φ · • φφφ · φ φ • ΦΦΦ · · »·· φφ φ φ φ φ · φ φ φ φ φφφφ ftalonitrilů v poměru 4:1, 3:1 (v těchto případech byl vždy použit přebytek 3,β-didecylftalonitrilu) a v poměru 1:1.

V případě, že poměr prekurzorů byl 1:1, vznikala při reakci prováděné ve směsi suchého butanolu a lithiumbutoxidu při teplotě varu po dobu 20 hodin směs oktakis(decyl)ftalocyaninů a 1:3 směsného produktu, kterým byl l,4-dibutoxy-2-brom8,11, 15, 18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyanin (ve formě lithiovaných derivátů). Hmotnostní spektroskopií bylo zjištěno, že reakční směs obsahovala rovněž 2:2 směsné produkty a sloučeniny, ve kterých butoxyskupiny nahradily bromové substituenty. Zcela neočekávatelně se přídavek Pd(PPh₃)₄ jakožto jcokatalyzátoru projevil ve zvýšení výtěžku jak oktakis(decyl)ftalocyaninů, tak uvedeného 1:3 směsného produktu, kterým byl 1, 4-dibutoxy-2-brom-8,11-, 15, 18,22,25hexakis (decyl) ftalocyanin. Kromě toho byl uvedený směsný produkt produktem hlavním. Nicméně, tento produkt je kontaminován až přibližně 15 procenty derivátu metalovaného palladiem, tj. 1,4-dibutoxy-2-brom-8,11, 15, 18,22,25hexakis (decyl) ftalocyaninatopalladiem, přičemž čistou sloučeninu, která neobsahuje kov, je možné izolovat sloupcovou chromatografií. Uvedenou sloučeninu neobsahující kov je možné snadno převést reakcí s octanem zinečnatým na 1,4-dibutoxy-2brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex. Tuto sloučeninu je rovněž možné získat reakcí

3,6-didecylftalonitrilu s 3,6-dibutoxy-4-bromftalonitrilu v DBU v přítomnosti octanu zinečnatého.

Pro přeměny ϊ,4-dibutoxy-2,3-dibrom-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl) ftalocyaninatonikelnatého komplexu a 1,4dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu na odpovídající ethinylované deriváty • φ φφ • * · · • φ 9 • φφφφ • · • ·Φ φ · · »♦ φφ • « φ φ φ φφφ φ φ φ φ *

Φ Φ 9 9

ΦΦ ΦΦ

ΦΦ 99 «

• · • 9

999 9 byla vyzkoušena jak Sonogashirova adice (viz. publikace K. Sonogashira, Y. Tohda, N. Hagihara, Tetrahedron Lett., 1975, 16, 4467; S. Thorand, N. Krause, J. Org. Chem., 1999, 63, 8551), která vedla ke vzniku ethinylovaných ftalocyaninů, ve kterých byly ethinylové skupiny chráněny trimethylsilylovými (TMS) skupinami, tak Stilleho adice (viz. publikace D. E. Rudisill, J. K. Stille, J. Org. Chem., 1989, 54, 5856), která vedla ke vzniku nechráněných ethinylovaných ftalocyaninů.

Podmínky Sonogashirovy adice byly poprvé aplikovány na

1,4-dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatý komplex, kdy se jako rozpouštědlo používal triethylamin. Při reakci této sloučeniny s 6 ekvivalenty trimethylsilylethinu při teplotě 80 °C po dobu 36 hodin a v přítomnosti 20 molárních procent Pd(PPh₃)₂Cl₂ a 30 molárních procent jodidu měďného nebylo pozorováno, že by probíhala zkřížená adice, a to i když byl po 24 hodinách do reakční směsi přidán další katalyzátor. Avšak po změně rozpouštědla na směs tetrahydrofuranu a triethylaminu (5:1), zvýšení množství jodidu měďného na 39 molárních procent a přidání trifenylfosfinu do reakční směsi došlo k přeměně 1,4-dibutoxy2-brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu na odpovídající ethinylovaný ftalocyanin, jehož ethinylové skupiny jsou chráněny trimethylsilylovými (TMS) skupinami, v uspokojivém výtěžku, který po chromatografickém přečištění činil 62 procent. Při analýze produktu byl ve spektru FAB hmotnostního spektra s nízkým rozlišením identifikován klastr o hmotnosti 1653 D a v ³Η NMR spektru byl naměřen signál s chemickým posunem 0,49 ppm, který svou intenzitou odpovídal devíti protonům trimethylsilylových skupin.

4 4

4

4444

Stilleho adicí 1,4-dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu s použitím tributyl(ethinyl)cínu a Pd(PPh₃)₄ jakožto katalyzátoru, který byl stabilizován přídavkem trifenylfosfinu (PPh₃) a chloridu lithného, byl získán nechráněný ethinylovaný ftalocyanin ve výtěžku 48 procent. Získaný produkt byl identifikován elementární analýzou a ¹H NMR spektroskopií.

Shora popsané podmínky Sonogashirovy adice byly aplikovány na 1,4-dibutoxy-2,3-dibrom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatý komplex, čímž byl ve výtěžku 35 procent připraven ethinylovaný ftalocyanin, jehož ethinylové skupiny byly chráněny trimethylsil-ylovými (TMS) skupinami. Tento produkt byl identifikován klastrem o hmotnosti 1747 D v MALDI-tof hmotnostním spektru a charakteristickým singletem v ¹H NMR spektru, který svou intenzitou odpovídal osmnácti protonům trimethylsilylových skupin. Další potvrzení struktury poskytlo změření ¹³C NMR spektra. V získaném spektru bylo možné dobře rozlišit všech 16 očekávaných aromatických ¹³C signálů a signály dvou atomů uhlíku ethinylové skupiny měly chemický posun 104,74 ppm a 100,97 ppm. Odstraněním trimethylsilylových (TMS) chránících skupin reakcí s vodným hydroxidem draselným ve směsi tetrahydrofuranu (THF) a methanolu byl ve výtěžku 79 procent připraven odpovídající nechráněný ethinylovaný ftalocyanin.

Tato sloučenina je charakterizována klastrem v FAB hmotnostním spektru o hmotnosti 1606 D, přičemž ¹H NMR a ¹³C NMR spektra obsahovala signály, jež byly v plném souladu se strukturou produktu.

• · ·· *· ·· ···· * · fc · • · · · · ··

Aplikace shora popsaných podmínek Stilleho adice vedla k uspokojivé přeměně 1,4-dibutoxy-2,3-dibrom-8,11,15,18,22,25hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu přímo na odpovídající nechráněný ethinylovaný ftalocyanin, ~a to ve výtěžku 54 procent. Stilleho adice tak nabízí výrazné zlepšení oproti způsobu podle Sonogashiry z hlediska celkového výtěžku reakce. Kromě toho vzájemné oddělení zcela a částečně adovaných produktů je v tomto případě méně obtížné a nevyžaduje tak pečlivou chromatografií, jako v případě postupu podle Sonogashiry.

Sonogashirovy adici s použitím směsi Pd (PPh.₃) ₂C1₂/Cul jakožto katalyzátoru, nebo adici s použitím jiného katalyzátoru, jako je například Pd₂ (dba) ₃. AsPh₃, je možné použít pro přeměnu 1,4-dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl) ftalocyaninatozinku na odpovídající substituované ethinylované deriváty. Reakcí s 2-methyl-3-butin-2-olu vznikl odpovídající substituovaný ethinylftalocyanin, reakcí s dalšími fukcionalizovanými ethiny, jako je například ethylpropiolát, N-methylpropargylamin a l-C-ethinyl-2,3,4,6-tetraacetylglukopyranosa, je možné připravit další nové ftalocyaniny.

Co se týče způsobu A, i ten byl prakticky vyzkoušen.

4-Brom-3,6-dibutoxyftalonitril a 4,5-dibrom-3,6-dibutoxyftalonitril byly podrobeny zkřížené adici s boronovou kyselinou v přítomnosti palladiového katalyzátoru (tj. za podmínek Suzukiho reakce). Tak například 4-brom-3,6dibutoxyftalonitril a 10 molárních procent Pd(PPh₃)₄ bylo v dusíkové atmosféře 10 minut mícháno v dimethyletheru (DME). Ke směsi byla postupně přidána 2-thiofenboronová kyselina a 2molární vodný roztok uhličitanu sodného. Výsledná směs byla *9 • 9 9 9

9· 9 • 999 ·

•··9 *· «9 99

9 9 9 • · 99 • 9 9 9

9 9 · • 9 99

9* 99

9 9 • 9 • 99

9 9 * 9 9 9 9 hodin zahřívána na teplotu varu. Po ochlazení, jednoduchém vodném zpracování a následném překrystalování byl získán 4-(2thienyl)-3,6-dibutoxyftalonitril ve výtěžku 62 procent. Podobným způsobem byly připraveny i následující sloučeniny:

4-pyridyl-3,6-dibutoxyftalonitril, 4-fenyl-3,6-dibutoxyftalonitril, 4,5-difenyl-3,6-dibutoxyftalonitril,

4-(p-hydroxymethylfenyl)-3,6-dibutoxyftalonitril a

4-(p-N,N-dimethylaminofenyl)-3,6-dibutoxyftalonitril,

4-(p-aminofenyl)-3,6-dibutoxyftalonitril, 4-(p-methoxyfenyl)3.6- dibutoxyftalonitril a 4-(p-karboxyfenyl)-3,6-dibutoxyftalonitril. Funkcionalizované fenylové kruhy v těchto 4-aryl3.6- dibutoxyftalonitrilech poskytují prostřednictvím vzájemných přeměn funkčních skupin přístup k dalším derivátům. Tak je-možné mesylací 4-(p-hydroxymethylfenyl-)-3,6-dibutoxyftalonitrilu a následnou reakcí s methylesterem tyrosinu v přítomnosti báze připravit odpovídající 4-p-benzyloxy-0tyrosinmethylesterftalonitril.

Univerzálnost použití Suzukiho reakce na 4-brom a 4,5dibrom-3,6-dibutoxyftalonitrily poskytuje v principu přístup k dalším derivátům aminokyselin, jako jsou například ftalonitrily, ve kterých jsou fenylalaninové skupiny para adovány přímo na ftalonitrilové jádro a pro jejichž přípravu se výhodně používají deriváty fenylalaninboronové kyseliny a jejích esterů s ochráněnými NH₂ a CO₂H skupinami (viz. publikace F. Firooznia, C. Gude, K. Chán a Y. Satoh,

Tetrahedron Letters, 1998, 39, 3985).

Aplikace podmínek Heckovy reakce (adice alkenů na aromatické kruhy) a podmínek Negishiho reakce na 4-brom a

4,5-dibrom-3,6-dibutoxyftalonitril, které se používají jakožto ·· » * · 4 • ··* • 99 9 99 • 4 »4 · « ·

9 94

9 4 9

4 9 9

94

44

4 4 4

9 4

9 9 4

4 4

4444 prekurzory, představuje další prostředek pro zavedení funkčních skupin do polohy 4, respektive do poloh 4,5

3.6- dibutoxyftalonitrilu. Tak reakcí 4-brom-3,6-dibutoxyftalonitrilu s 4-chlorbutylzinkbromidem a 4-ethoxý-4-oxobutylzinkbromidem vede ke vzniku odpovídajících funkcionalizovaných ftalonitrilu, které jsou opět v principu prekurzory dalších funkcionalizovaných alkylových substituentů, nebo mohou být spolu spojeny za vzniku dimerních ftalonitrilu. Reakcí

3.6- dibutoxy-4(4'-ethoxy-4'-oxobutyl)ftalonitrilu s 3,6didecylftalonitrilem a octanem zinečnatým v butanolu a v přítomnosti katalyzátoru, kterým byl DBU, byl připraven 1,4dibutoxy-2- (4' -oxobutyl) -8,11, 15, 18,22,25-hexaki-s (decyl) ftalocyaninatozinečnatý komplex. Na této reakci bylo demonstrováno, že za výše popsaných reakčních podmínek dochází k transesterifikaci, při níž se do esterové skupiny zavádí butoxyskupina pocházející z použitého rozpouštědla, takže tímto způsobem je do esterové funkce možné vhodným výběrem rozpouštědla zavést různé alkoxyskupiny.

1:3 směsné substituované ftalocyaniny se získávají zkříženou cyklotetramerací 4-substituovaných a 4,5-disubstituovaných-3,6-dibutoxyftalonitrilů, která byla výše popsána jakožto způsob B. Tímto způsobem byly připraveny různé metalované a nemetalované l,4-dibutoxy-2-substituované8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaniny a 1,4-dibutoxy2,3-disubstituované-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaniny.

Samozřejmě, že je možné cyklizovat samotné ftalonitrily obecného vzorce VII za vzniku dalších ftalocyaninu. Tak je možné 3,6-dibutoxy-4,5-(tris(isopropyl)silylethinyl)ftalo«· ·· « · · ·

9 9 • «·· • · •99· 99 • » ·· · * · · · • ·» » · * <

*· ·· ·· ···· nitril převést na odpovídající oktabutoxyokta(tris(isopropyl)silylethinyl)ftalocyaninatonikelnatý komplex.

Reakcí posledně jmenované sloučeniny s tetrabutylamoniumfluoridem dochází k odstranění triisopropylsilylových (TIPS) skupin za vzniku oktabutoxyoktaethinylftalocyaninatonikelnatého komplexu.

Předmětem tohoto vynálezu tak je i nemetalovaný nebo metalovaný substituovaný ftalocyanin obecného vzorce V a způsob jeho přípravy.

Některé ftalgcyaniny byly zkoumány z hlediska jejich kapalně krystalických vlastností. Až dosud bylo popsáno sloupovité mezofázové chování neperiferně substituovaných ftalocyaninů, a to jak ftalocyaninů homogenně substituovaných osmi alkylovými skupinami (viz. publikace A. S. Cherodian, A.

N. Davies, R. M. Richardson, M. J. Cook, Ν. B. McKeown, A. J. Thomson, J. Feijoo, G. Ungar, K. J. Harrison, Mol. Cryst. Liq. Cryst., 1991, 196, 103; M. J. Cook, S. J. Cracknell, K. J. Harrison, J. Mater. Chem., 1991, 1, 703; A. V. Belushkin, M.

J. Cook, D. Frezzato, S. D. Haslam, A. Ferrarini, D. Martin,

J. McMurdo, P. L. Nordio, R. M. Richardson, A. Stafford, Mol. Physics, 1998, 93, 593), tak ftalocyaninů substituovaných osmi alkyloxymethylovými skupinami (viz. publikace A. N. Cammidge,

M. J. Cook, K. J. Harrison, A. J. Thomson, J. Chem. Soc.

Perkin Trans. 1, 1991, 3053) a 1:3 nehomogenně substituovaných derivátů, které obsahují alespoň šest alkylových řetězců (viz. publikace I. Chambrier, M. J. Cook, S. J. Cracknell, J.

McMurdo, J. Mater. Chem., 1993, 3, 841; M. J. Cook, J.

McMurdo, D. A. Miles, R. H. Poynter, J. M. Simmons, S. D. Haslam, R. M. Richardson, K. Welfordt, J. Mater. Chem., 1994, ·· ·· .··. «··* ···· ♦ · · * • · t · « 4· ··· « · · · · • · · · · · >··· ·· ·· • · · • « · · • · <

·· ····

4, 1205). Neperiferně substituované oktaalkoxyderiváty nevykazují mezofázové vlastnosti (viz. publikace M. J.

Cook,

A. J. Dunn, S. D. Howe, A. J. Thomson, J. Chem. Soc. Perkin Trans. 1, 1988, 2453).

Kapalně krystalické chování připravených 1:3 směsných ftalocyaninů bylo zkoumáno optickou polarizační mikroskopií a zjištěné výsledky jsou shrnuty v tabulce 2. V této tabulce je písmenem K označen krystalický stav, písmenem D je označena mezofáze (diskotický stav) a písmenem I je označena izotropní kapalina. Až na 1,4-dibutoxy-2,3-(2'-trimethylsilylethinyl)8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatý komplex vykazovaly všechny uvedené ftalocyaniny mezofázové chování, což bylo důkazem, že zavedení dvou alkoxylových skupin do neperiferních poloh neinhibuje kapalnou krystalinitu.

V souladu s výše uvedenými příklady vznikala bez výjimky v první mezofázi po ochlazení „vějířovitá dvoj lomná textura charakteristická pro diskotickou, hexagonálně neuspořádanou fázi (D_hd) · 1,4-Dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatý komplex vykazoval ještě druhou mezofázi, která však vznikala jen během ochlazování. Tato fáze byla pohyblivá a při vystavení vnějšímu tlaku docházelo k její deformaci. Z této mezofáze pak vznikla neurčitá textura, kterou nebylo možné identifikovat a která je označena jako D_x.

• ·

Tabulka 2 - Teploty přechodu mezi jednotlivými fázemi naměřené pro různé 1,4-dibutoxy-2,3-substituované-8,11,15,18,22,25hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnaté komplexy

2,3-substituce	Teplota přechodu	<°C)
K->D_hd	Dhd^-	K->I	I->K	^I—>^Dhd	Dhd^-^D_x	D_X->K	D_hd—>K
2,3-CCSiMe₃			69	<RT
2,3-CCH	83	91			88			76
2-CCSiMe₃	46	113			112			<RT
2-CCH	36	131			130			<RT
2,3-Br			72		67,5			57
2-Br	.30	106			104	35	<RT

RT = teplota místnosti

Uvedené teploty přechodu mezi jednotlivými fázemi byly měřeny mikroskopií s polarizovaným světlem během prvního cyklu zahřívání a ochlazování. Vyšší teplota mezofáze je označena jako D_hd. Nižší teplota mezofáze D_x je neznámá.

Symetrie molekuly má značný vliv na chování mezofáze. Nonasubstituované ftalocyaniny tak mají symetrii C_s, zatímco dekasubstituované ftalocyaniny mají symetrii C_2v. Ftalocyaniny se symetrií C₃ vykazují nižší teploty přechodu K—»D_hd, než analogické ftalocyaniny se symetrií C_2v. Tento jev je možné připsat skutečnosti, že ftalocyaniny s vyšší symetrií tvoří lépe seskládané krystaly. Dále bylo zjištěno, že ftalocyaniny se symetrií C₃ vykazují vyšší teplotu vyčeření (K—>1 nebo Dhd-»I) i než jejich protějšky se symetrií C_2v. Mezofáze D_hdftalocyaninů se symetrií C₃ je mnohem více mobilnější a méně ··· · viskózní, než v případě ftalocyaninů se symetrií C_2v.

Ftalocyaniny se symetrií C_s mají rovněž sklon k přechlazování, tj. ke krystalizaci, ke které dochází při stání přes noc při teplotě místnosti. Oproti tomu ftalocyaniny se symetrií C_2vkrystalizují hned po ochlazení. Přechod do krystalické formy je charakterizován změnou barvy, avšak ne změnou textury, konkrétně dochází při přechodu do krystalické fáze ke světle zelenému zbarvení „vějířků. Nahrazení atomů bromu nechráněnými ethinylovými skupinami vedlo ke zvýšení teploty vyčeření.

Substituované ftalocyaniny vykazují mnoho žádoucích vlastností a jsou užitečné z hlediska širokého spektra různých aplikací.

Některé substituované ftalocyaniny podle předmětného vynálezu vykazují výrazně fotodynamické vlastnosti a výraznou absorpci záření v červené oblasti viditelného světla. Tyto sloučeniny jsou tedy užitečné jak samotné, tak ve formě konjugátů s makromolekulárními nosiči (jako jsou například polymery nebo protilátky) při léčbě virových, plísňových nebo bakteriálních onemocnění a onemocnění, jež jsou charakteristická oblastmi neovaskularizace nebo benigním nebo maligním buněčným bujením, zejména při léčení onemocnění, jako jsou nádory, revmatická artritida, zánětlivá artritida, hemofilie, osteoartritida, vaskulární stenóza, vaskulární restinóza, ateromy, hyperplázie, hyperplázie vnitřní stěny cévy, benigní hyperplázie prostaty, psoriáza, mykóza fungoides, ekzém, keratóza ze záření nebo lišej. Kromě toho, protože jsou tyto sloučeniny fluorofory, je možné je použít jako diagnostická činidla pro identifikaci patologicky zasažených oblastí.

4444 44

4 « » 4 4 «

4 44

44 ► · 4 · ► 4 ·

Jakmile jsou organické sloučeniny, které obsahují chromofluoroforový ftalocyaninový makrocyklus, fotoaktivovány zářením, jsou tyto sloučeniny schopny generovat hýperaktivní deriváry kyslíku, především singletový kyslík nebo kyslíkové radikály, které jsou charakteristické vysokým stupněm cytotoxicity, takže jsou potenciálně zajímavé z hlediska různých terapeutických aplikací, jako je fotodynamická terapie, a/nebo z hlediska diagnostických aplikací (viz. publikace E. Ben-Hur a I. Rosenthal, Int. J. Radiat. Biol., 1985, 47, 145) .

Fotosenzibilace je proces, při kterém dochází k vyvolání fotochemické reakce díky přítomnosti látky (tzv. fotosenzibilizátoru), která absorbuje záření, avšak na konci uvedené reakce zůstává v podstatě nezměněná, přičemž absorbovaná světelná energie je předána hlavním reakčním činidlům. Tak například při vystavení vodíku záření o vlnové délce 253,6 nanometrů nedochází k vůbec žádné absorpci záření a vodík zůstává zcela nedotčen. Jestliže se však k vodíku přidají páry rtuti, dochází za stejných podmínek k excitaci atomů rtuti. Když se takto excitovaný atom rtuti srazí z molekulou vodíku, může předat část své energie vodíku a způsobit disociaci uvedené energie vodíku. Vodík se tak stává zdánlivě citlivý k záření, které neabsorbuje. V některých případech se fotosenzibilizátor rozpadá za vzniku produktu, který může rovněž mít vhodné fotodynamické vlastnosti. Podobně je možné způsobit, aby byl kyslík citlivý k elektromagnetickému záření, které normálně neabsorbuje, a to prostřednictvím přítomnosti ftalocyaninů nebo jiných • 0 »· > · 0 ·

0 ·

0 0 0 0

0 »000 ··

00 > 0· « » 0 00 » 0 0 „komplexních organických sloučenin, přičemž některé z těchto sloučenin mohou obsahovat kovy nebo soli kovů.

Při fotodynamické terapii nádorů se substituo‘vané ftalocyaniny podle předmětného vynálezu podávají jedinci, který je postižen nádorem, a zde jsou alespoň do určité míry absorbovány uvedeným nádorem. Po podání uvedených sloučenin pacientovi je možné obvyklým způsobem provádět fotodynamickou terapii, při které se používají zdroje záření a systémy pro podávání léčiv, které jsou odborníkovi v dané oblasti techniky známé (viz. publikace Phys. Med. Biol., 1986, 31, 327). Po selektivním ozáření z příslušného zdroje záření dochází ke zničení nádorové tkáně, a to prostřednictvím fotogenerace sloučenin, jako je singletový kyslík, nebo ji-ných cytotoxických sloučenin, jako jsou volné radikály, jejichž příkladem může být hydroxylový nebo peroxidový radikál, přičemž tato fotogenerace je zprostředkovaná právě uvedeným barvivém.

Biologické studie využití substituovaných ftalocyaninů při fotodynamické terapii byly provedeny se sulfonovanými metaloftalocyaniny rozpustnými ve vodě (viz. publikace I. Rosenthal, Photochem. Photobiol., 1991, 53, 859). Bylo rovněž popsáno použití ftalocyaninů obsahujících hydroxylové substituenty, aminové substituenty nebo kvartérní amoniové substituenty pro fotosenzibilizaci rakovinových buněk (viz. publikace C. C. Leznoff a spolupracovníci, Photochemistry and Photobiology, 1989, 49, 279; D. Wohrle a spolupracovníci, Photochemistry and Photobiology, 1990, 51, 351; D. Wohrle a spolupracovníci, Dyes and Pigmente, 1992, 18, 91-102;

H. Dummin, J. Photochem. Photobiol., 1997, 37, 219). Rovněž • · ,”, ♦ ........

.. · «··· ·· * • ··: ·: :: : ·: · · .:.. .. ·» «.......

byly popsány testy rakovinové fototerapie pomocí ftalocyaninů, jež byly provedeny na laboratorních zvířatech (viz. publikace H. Barr a spolupracovníci, Br. J. Surg., 1990, 77, 93;

K. Schieweck a spolupracovníci, Proč. SPIE, 1994, -2078, 107;

C. Ometto a spolupracovníci, Br. J. Cancer, 1996, 74, 1891;

J. Rousseau a spolupracovníci, J. Photochem. Photobiol., B: Biol., 1990, 6, 121). Minnoch a spolupracovníci (<J. Photochem. and Photobiol., 1996, 32, 159) a Brown a spolupracovníci (Photochem. and Photobiol., 1967, 65(3)) popsali in vitro aktivitu čtyř ftalocyaninových derivátů, jak vůči mikroorganismům, tak vůči buněčným liniím.

Aby bylo možné danou sloučeninu úspěšně využít jako fotosenzitizátor pro použití při fotodynamické terapii, musí, alespoň z části, splňovat různá kritéria, jejichž skupina zahrnuj e:

a) vysoký kvantový výtěžek reaktivních látek, jako jsou singletový kyslík nebo volné radikály;

b) poměrně nízkou toxicitu pro léčený subjekt;

c) schopnost aktivace zářením o velké vlnové délce (výhodně v červené nebo v blízké infračervené oblasti spektra), které je schopno, v porovnání se zářením o kratší vlnové délce, proniknout hlouběji do tkání;

d) selektivní akumulaci dané sloučeniny buňkami, jež jsou zodpovědné za daný patologický stav, a rychlou eliminaci dané sloučeniny z tkání, které nejsou postiženy uvedeným patologickým stavem;

e) schopnost sloučeniny být navázána na makromolekulám! nosiče za současného zachování fotozenzibilizátorové účinnosti.

Některé substituované ftalocyaniny jsou uzpůsobeny pro použití jako fotosenzibilizátory při dopadu elektromagnetického záření o vhodné vlnové délce. Tímto zářením pak může být elektromagnetické záření z celého spektra o vhodné vlnové délce. Výhodně je uvedeným elektromagnetickým zářením záření, jehož vlnová délka je v rozmezí od ultrafialové oblasti do infračervené oblasti spektra, výhodněji leží uvedená vlnová v rozmezí od viditelné červené do infračervené oblasti spektra. Červené světlo vykazuje hlubší pronikavost do tkání, než světlo o kratší vlnové délce. Ve výhodném provedení absorbuje fotosenzibilizátor laserové světlo o vhodné vlnové délce, avšak je rovněž možné použít i jiné zdroje záření, jako je například wolframová halogenová lampa.

Bylo zjištěno, že pokud je daný kov diamagnetický, mají metalované ftalocyaniny lepší fotosenzibilizátorovou aktivitu než nemetalované ftalocyaniny. Zejména v případě ftalocyaninozinečnatých komplexů bylo zjištěno, že jsou vhodné pro použití při fotodynamické terapii. Naopak, přítomností paramagnetického kovu dochází k inaktivaci ftalocyaninu (viz. I. Rosenthal, E. Ben-Hur, „Phtalocyanines in Photobiology v publikaci Phtalocyanines, Properties and Applications, editoři C. C. Leznoff a A. Β. P. Lever, VCH Publishers, 1989).

Přítomnost hydrofilních substituentů nebo navázání ftalocyaninu k hydrofilním nosičům mohou urychlit metabolismus ftalocyaninů, což umožňuje rychlou in vivo eliminaci daného chromoforu, čímž -je zabráněno fototoxickému působení použité sloučeniny v kůži.

• ·

Některé substituované ftalocyaniny vykazují fotodynamickou aktivitu i při nízké koncentraci kyslíku, takže je možné je použít i pro specifické ošetření anaerobních mikroorganismů nebo pro léčbu nádorových onemocnění, které jsou charakteristické prostředím s nízkým obsahem kyslíku.

Substituované ftalocyaniny je rovněž možné, za účelem zlepšení jejich farmakologických vlastností, navázat na různé nosiče. Za normálních okolností jsou tyto nosiče vybrané ze skupiny zahrnující aminokyseliny, mastné kyseliny, nukleové kyseliny, di-, tri- nebo až dekapeptidy, polypeptidy, proteiny, sacharidy, polysacharidy, polymery a protilátky, které mohou být upraveny tak, aby došlo k jejich navázání v místě nádoru. Uvedené protilátky mohou být připraveny z kultivovaných vzorků nádoru a jako příklad takovéto protilátky je možné uvést PLAP („placental alkaline phosphatase), HMFG („human milk fat globulin), CEA („carcino embryonic antibody) a HCG („human chorionic gonadotrophin).

K vazbě mezi ftalocyaninem a nosičem může docházet mezi karboxylovou skupinou a aminoskupinou nebo může být tato vazba vytvořena s využitím dalších známých funkčních a reaktivních skupin.

Farmaceutické prostředky, které obsahují substituovaný ftalocyanin podle předmětného vynálezu, a to jako takový nebo ve formě konjugátu s nosičem, nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, ve směsi s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidlem nebo pomocnou látkou, je možné formulovat v souladu s dobře známými principy a tyto prostředky mohou mít podle potřeby formu dávkovačích jednotek, které jsou stanoveny v souladu s běžnými farmakologickými metodami. Uvedené

♦ · · ·· Μ*· dávkovači formy mohou zajišťovat denní dávku aktivní sloučeniny v jediné dávce nebo v několik menších dílčích dávkách. Velikost dávky je možné stanovit běžnými farmakologickými metodami a obvykle se pohybuje v -rozmezí od 1 miligramu/kilogram tělesné hmotnosti do 60 miligramů/ kilogram tělesné hmotnosti. Ve farmaceutickém prostředku podle předmětného vynálezu mohou být obsaženy i další aktivní sloučeniny, nebo mohou být tyto sloučeniny podávány odděleně, respektive může být léčba pacienta farmaceutickým prostředkem podle tohoto vynálezu doprovázena dodatkovou terapií. Podle potřeby mohou mít farmaceutické prostředky podle tohoto vynálezu formu vhodnou pro topické, subkutánní, mukosální, parenterální, systemické, intrartikulární, intravenózní, intramuskulární, intrakraniální, rektální nebo orální podávání. Vhodné nosiče a ředidla pro použití podle tohoto vynálezu jsou v oblasti farmakologie dobře známé, přičemž farmaceutické prostředky podle tohoto vynálezu mohou obsahovat i pomocné látky a další složky pro zajištění snadnějšího a účinnějšího podávání.

Předmětem tohoto vynálezu tak je substituovaný ftalocyanín obecného vzorce I nebo V, který je případně vázaný k vhodnému nosiči, pro použití jako léčivo, zejména pro použití při fotodynamické terapii. Předmětem tohoto vynálezu dále je farmaceutický prostředek zahrnující ftalocyanín obecného vzorce I nebo V nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl, který je zvlášť vhodný pro použití při fotodynamické terapii. Dále je předmětem tohoto vynálezu použití substituovaného ftalocyaninu obecného vzorce I nebo V pro výrobu fototerapeutického nebo fotodiagnostického činidla.

• to toto • to · · • · · • <·· to • · • to to · · · • to· · • to » to · · toto· • · · to to to

Některé substituované ftalocyaniny podle předmětného vynálezu jsou ve formě tenkých filmů, jako jsou například Langmuir-Blodgettovy filmy a rotačně nanášené vrstvy, v kapalně krystalickém stavu, nebo při rozpuštění nebo dispergaci v nosném materiálu v oblasti viditelného světla většinou průhledné, ale zároveň silně absorbují ultrafialové nebo infračervené záření, výhodně infračervené záření v oblasti vlnových délek od 750 nanometrů do 870 nanometrů a výhodně vykazují absorpční maxima právě v tomto rozsahu vlnových délek. Takovéto substituované ftalocyaniny je možné použít ve spojení s laserem, kdy se laserové paprsky používají pro ozařování povrchu materiálu za účelem vytvoření vepsaného obrazce na tomto povrchu. Uvedená technika je založená na tom, že při místní absorpci energie laserového paprsku dochází k místnímu ohřátí a tím ke změně optických vlastnosti jinak průhledného materiálu, který je kontaktován s laserovým paprskem. S tím jak uvedený paprsek postupuje po povrchu uvedeného materiálu, zůstává za tímto paprskem zapsána jeho trajektorie. Důležitými aplikacemi založenými na tomto principu jsou laserová optická zařízení pro uložení dat a laserové projekční displeje, ve kterých je paprsek směrován skrz celu obsahující shora popsaný materiál, a následně je promítán na obrazovku. Takováto zařízení byla popsána v publikaci F. J. Khan, Appl. Phys. Lett., 1973, 22, 111 a Haroldem a Steelem ve sborníku konference Proceeding of Euro Display, září 1984, ročník 84, str. 29-31, Paříž, Francie), přičemž v těchto zařízeních byl uvedeným materiálem smektický, kapalně krystalický materiál. Významnou skupinu shora popsaných zařízení tvoří zařízení, ve kterých se používá kapalně krystalický materiál jakožto optické médium pro ukládání dat.

• ·

Ve výše uvedených aplikacích je velmi populární použití polovodičových laserů, zejména Ga_xAl!-_xAs laserů (kde x je číslo od 0 do 1, výhodně pak 1), protože tyto lasery mohou poskytovat laserovou energii při vlnových délkách v blízké infračervené oblasti, které je neviditelné (a nemůže tedy interferovat s viditelným displejem) a protože tento typ laserů může poskytnout užitečný zdroj dobře definované, intenzivní tepelné energie. Galliumarsenidové lasery poskytují laserové světlo o vlnové délce přibližně 850 nanometrů a jsou nejvhodnější pro použití při shora uvedených aplikacích. Se zvyšujícím se obsahem hliníku (x<l) je možné snížit vlnovou délku laserového záření na přibližně 750 nanometrů.

Vysoká stabilita ftalocyaninového kruhového systému vytváří předpoklady pro další možnosti použití substituovaných ftalocyaninů podle předmětného vynálezu, zejména pokud jsou tyto ftalocyaniny komplexovány centrálním iontem kovu M, jehož různé oxidační stavy mohou způsobovat, že se daný materiál vyznačuje polovodičovými, fotovodičovými nebo elektrochromovými vlastnostmi. Takovéto vlastnosti je možné využít v různých senzorech, katalyzátorech a v displejích.

Další možné použití substituovaných ftalocyaninů podle předmětného vynálezu vyplývá z jejich stereochemie a schopnosti prostorově se orientovat, takže některé z těchto ftalocyaninů mohou mít kapalně krystalické vlastnosti, zatímco jiné mohou vytvářet. Langmuir-Blodgettovy filmy nebo rotačně nanášené filmy. Další ftalocyaniny podle tohoto vynálezu mohou absorbovat elektromagnetické záření a mohou být použity v různých řešeních, která jsou určena pro tento účel, • 4

4

4 4 4

4 4 ·4

4· 4

4

44 4 například v kapalných krystalech. Další možností, v případě, že M je velký kov, jako je palladium nebo platina, je použít substituované ftalocyaniny podle předmětného vynálezu jakožto jednorozměrné vodiče, jejichž příkladem jsou potenciálové nebo molekulové dráty.

Dále je možné substituované ftalocyaniny podle předmětného vynálezu polymerovat. K polymeraci může docházet prostřednictvím dvojných vazeb obsažených v nenasycených postranních řetězcích nebo vytvářením esterových nebo amidových skupin nebo jakoukoli jinou vhodnou polymerační metodou, která je odborníkovi v dané oblasti techniky zřejmá. Jakoukoli polymeraci lze provést s malým nebo vůbec žádným účinkem na samotný ftalocyaninový kruh, protože tento kruh je vysoce stabilní.

Předmětem tohoto vynálezu tak je materiál zahrnující substituovaný ftalocyanin obecného vzorce I nebo V, jehož optické nebo fyzikální vlastnosti je možné měnit dopadajícím elektromagnetickým zářením.

Popis obrázků na výkresech

Na obrázku 1 je znázorněn typický tvar rozpadové křivky 1,4-(bis(3-methoxyfenyl)-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu (vzorek AA35) měřené ve směsi toluen/pyridin s excitací zářením o vlnové délce

355 nanometrů. Zbytkový signál (zvětšený desetkrát) je znázorněn s posunem o 20 mV. Kolísavé signály pozorované během prvních 2 až 3 mikrosekund jsou způsobené fluorescencí uvedeného senzibilizátoru.

• 4

4

444 • 4 • 444 44 • 4 ·· ·* *· ♦ · · * * * J

Na obrázku 2 je graf znázorňující lineární vztah mezi intenzitou emise singletového kyslíku a laserovou energií pro vzorky perinaftenonu a 1,4-(bis(3-methoxyfenyl)- *

8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu (vzorek AA35). Směrnice o hodnotě 0,38 a 0,25 pro tyto a další roztoky o různých absorbancích sloužily pro stanovení hodnoty Φ_Δ.

Na obrázku 3 je graf znázorňující vztah mezi intenzitou emise singletového kyslíku (která je normalizovaná pro dopadající laserovou energii) a podílem záření absorbovaného 1,4-(bis(3-methoxyfenyl)-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu (vzorek AA35) (1-10^A) .

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady slouží jen pro lepší ilustraci shora uvedeného popisu vynálezu, aniž by jakkoli omezovaly jeho rozsah.

Příklad 1

Příprava 3,β-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu Dvouhrdlá baňka vybavená teploměrem a přikapávací nálevkou s vyrovnáváním tlaku byla vysušena nad plamen za současného proplachování argonem. V této baňce bylo rozpuštěno 5,2 gramu (0,0325 molu) 2,3-dikyanohydrochinonu ve 30 mililitrech dichlormethanu a 16 mililitrech suchého lutidinu a vzniklý žlutý roztok byl ochlazen na teplotu -20 °C. K roztoku byl během 30 minut přikapán roztok 22,1 gramu (0,078 molu)

4

4 4

4··

100 ·

4

4444 anhydridu kyseliny trifluormethansulfonové v 10 mililitrech suchého dichlormethanu. Reakční směs byla ponechána ohřát na teplotu místnosti a míchána dalších 14 hodin. Z reakční směsi byl při sníženém tlaku odstraněn dichlormethan a z-bývající roztok byl promyt 2 x 20 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové, 2 x 20 mililitry 5procentního hydroxidu sodného (aby byly odstraněny výchozí látky a monotriflátovaný produkt) a 20 mililitry solanky. Poté byla směs vysušena nad bezvodým síranem sodným, přefiltrována a zahuštěna při sníženém tlaku. Surový produkt byl překrystalován ze směsi ethylacetát/cyklohexan, čímž bylo získáno 12,71 gramu (92 procent) 3,β-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilů ve formě světle žlutých krystalů.

Teplota tání 109 až 111 °C.

Pro C₁₀H2N₂O₆S2F₆

Nalezeno: C 28,46 %; H 0,29 %; N 6,50 %.

Vypočteno: C 28,31 %; H 0,48 %; N 6,60 %.

⁴H NMR (270 MHz, CDC1₃) δ 7,87 (s, 2H) ppm.

¹³C NMR (270 MHz, CDCI3) δ 148,89 (ArC-0), 128,66 (ArC-H) , 118,55 (q, J = 321 Hz, -CF₃) , 112,88, 109,32 ppm. v_max (KBr) 3116 (m) , 2254 (m, CN) , 1473 (s) , 1440 (s), 1231 (s) , 1132 (s) cm^-1.

MS (70 eV, El) 423, 9 (5, 81 %, M)⁺.

Příklad 2

Příprava 2,3-dikyano-l,4-bis(trifluormethansulfonyloxy)naftalenu

Podobně jako v předcházejícím příkladu bylo 1,99 gramu (9,47 milimolu) 2,3-dikyano-l,4-dihydroxynaftalenu rozpuštěno v 25 mililitrech suchého dichlormethanu a 10 mililitrech • · · · • · < ···· ··

101 ·« • ·· • · · • · · ·· suchého lutidinu a vzniklý hnědý roztok byl ochlazen na teplotu -20 °C. K roztoku bylo během 30 minut přikapáno 3,5 mililitru roztoku 5,89 gramu (2,2 ekvivalentu) anhydridu kyseliny trifluormethansulfonové v 5 mililitrech dichlormethanu, výsledný roztok byl ponechán ohřát na teplotu místnosti a míchán při této teplotě po dobu 18 hodin. Směs byla zpracována výše popsaným způsobem, čímž byl získán surový produkt, jehož překrystalováním z methanolu bylo získáno 2,65 gramu (59 procent) 2,3-dikyano-l,4-bis(trifluormethan-

sulfonyloxy)naftalenu ve formě	světle žlutých	krystalů.
Teplota tání 114	až 115 °C.
Pro Ci₄H₄N₂O₆S₂F₆
Nalezeno: C	35,58 %; H	0,74 %; N	5,82 %.
Vypočteno: C	35,45 %; H	0,85 %; N	5,90 %.
^XH NMR (270 MHz,	CDC1₃) δ 8,38	(2H, dd), 8,12	(2H, dd) ppm

¹³C NMR (270 MHz, CDCI3) δ 147,22 (ArC-0), 133, 62 (ArC-H) , 129, 54, 123,85 (ArC-H), 118,46 (CF₃, q, J = 321 Hz), 110,39, 106,04 ppm.

Příklad 3

Příprava 3,6-bis(nonafluorbutansulfonyloxy)ftalonitrilu 2,53 gramu (0,0158 milimolu) 2,3-dikyanohydrochinonu a jeden krystal 18-crown-6-etheru bylo rozpuštěno v 60 mililitrech suchého tetrahydrofuranu (THF) a vzniklý roztok byl ochlazen na teplotu 0 °C. K roztoku bylo po částech přidáno 1,45 gramu (0,0363 milimolu) hydridu sodného (ve formě 60procentní disperze v minerálním oleji) a ke vzniklé žluté sraženině bylo při teplotě 0 °C přikapáno 10,85 gramu (0,036 milimolu) nonafluorobutansulfonylfluoridu. Reakční směs byla ponechána ohřát na teplotu místnosti a míchána 24 hodin

999

102 ··

I 9 9 « •9 9999 za vzniku světle zeleného roztoku. Směs byla zředěna 50 mililitry diethyletheru a promyta 30 mililitry 5procentního hydroxidu sodného, 30 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové a 30 mililitry solanky, vysušena nad bezvodým síranem hořečnatým, přefiltrována a zahuštěna při sníženém tlaku. Surový produkt byl překrystalován ze směsi dichlormethan/ methanol (99:1), čímž byl získán 3,6-bis(nonafluorbutansulfonyloxy)ftalonitril ve formě bílých krystalů.

¹H NMR (300 MHz, aceton-d^ δ 7,85 (s, 2H) ppm.

Příklad 4

Příprava zinkového prachu (viz. publikace D. D. Perrin, W. L. F. Armarego, „Purification of Laboratory Chemicals, 3. vydání)

120 gramů zinkového prachu bylo 2 minuty mícháno ve 300 mililitrech 2procentní kyseliny chlorovodíkové a poté byla ze směsi pomocí dekantace odstraněna kyselina. Zbývající prach byl postupně míchán s 300 mililitry 2procentní kyseliny chlorovodíkové, 3 x 300 mililitry vody a 2 x 200 mililitry 95procentního ethanolu, přičemž vždy před dekantací rozpouštědla byl prach ponechán usadit. Nakonec byl zinkový prach promyt 200 mililitry diethyletheru, odfiltrován a 24 hodin sušen ve vakuu. Získaný prach byl uchováván nad oxidem fosforečným.

103

0 • · · • * »

0000

V>« • 00

0 0 * > * 4 « | 4 0 0 »04 «

00 · 0 4

0 ·

4·· · · « «« <0··

Příklad 5

Příprava n-decylzinkjodidu (viz. stať Β. H. Lipshutze v publikaci „Organometellics in Synthesis. A Manual, editor M. Schlosser, John Wiley and Sons, 1994, Chichester)

Do dvouhrdlé baňky vysušené nad ohněm, opatřené zpětným chladičem a gumovým šeptem, bylo v argonové atmosféře přidáno 10 gramů (přibližně 3 ekvivalenty) kyselého zinkového prachu a 3 mililitry suchého tetrahydrofuranu (THF). Ke směsi byl injekční stříkačkou přidán roztok 1,14 gramu (6,07 milimolu) dibromethanu ve 2 mililitrech tetrahydrofuranu (THF) a reakční směs byla horkovzdušnou pistolí zahřáta k varu. Poté byla směs ponechána zchladnout zpět na teplotu místnosti. Tento postup byl ještě jednou zopakován a následně bylo k reakční směsi přidáno 0,66 gramu (6,07 milimolu) trimethylsilylchloridu.

Směs byla opět zahřáta horkovzdušnou pistolí a ponechána zchladnout. Uvedené gumové septum bylo nahrazeno přikapávací nálevkou s vyrovnáváním tlaku, jež byla naplněná roztokem 13,68 gramu (51 milimolů) 1-joddekanu v 25 mililitrech suchého tetrahydrofuranu (THF) a reakční směs byla ohřátá na teplotu 45 až 45 °C. Při této teplotě byl během 30 minut přikapán joddekan a výsledná směs byla míchána při teplotě 40 °C dalších 12 hodin. Poté byla reakční směs ponechána zchladnout a přebytek zinku byl ponechán usadit (což trvalo 4 hodiny). Vzniklé šedé zinkové reakční činidlo bylo kapilárou přeneseno do suché zásobní nádoby a zbývající zinek byl promyt mililitry tetrahydrofuranu (THF), ponechán usadit a roztok nad zinkem byl přenesen do zásobní nádoby, čímž bylo získáno 37 mililitrů 1,24molárního roztoku n-decylzinkjodidu v tetrahydrofuranu (THF) (90procentní výtěžek)

104

V» »ÍW · 9 »

9 9 »9

9· 9

9···

Iř »99 99 9999

NB. Úplnou reakci joddekanu je možné vyzkoušet hydrolýzou uvedeného zinkového reakčního činidla a provedením plynové chromatografie (GC).

Příklad 6

Příprava 3,6-didecylftalonitrilu (Způsob A)

Do dvouhrdlé baňky vysušené nad plamenem byl v argonové atmosféře přidán 1 gram (2,36 milimolu) 3,6-bis(trifluormethansulf onyloxy ) ftalonitrilu, 0,30 gramu (7,0 milimolů) chloridu lithného, 136 miligramů (5 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia a 10 mililitrů suchého tetrahydrofuranu (THF). Po lOminutovém míchání při teplotě místnosti bylo do reakčni směsi přidáno injekční stříkačkou 20 mililitrů 0,35molárního roztoku decylzinkjodidu v tetrahydrofuranu (THF) (7,0 milimolů), výsledný roztok byl míchán 30 minut při teplotě místnosti a následně 12 hodin zahříván k varu. Roztok byl ponechán zchladnout, přefiltrován a ze směsi byly při sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla. Chromatograf ií na- tenké vrstvě (TLC) (s elucí směsí petrolether/dichlormethan (1:1)) bylo zjištěno, že reakčni směs obsahovala směs 3,6-didecylftalonitrilu a pomalejšího produktu, kterým byl pravděpodobně 3-decyl-6(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitril.

Příklad 7

Příprava 3, 6-didecylftalonitrilu (Způsob B)

Do dvouhrdlé baňky vysušené nad plamenem bylo při teplotě místnosti a v argonové atmosféře přidáno 0,154 (10 molárních procent) bis(trifenylfosfin)nikldichloridu a 0,124 gramu

105 ··· · · · · · · » • ····· · · · · · · ·

1* 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ···· ·· »· ·· ·· ···· (20 molárních procent) trifenylfosfinu. Dále bylo do baňky přidáno 5 mililitrů suchého tetrahydrofuranu (THF) a 0,2 mililitru 2,5molárního roztoku n-butyllithia v hexanech (20 molárních procent), čímž vznikla krvavě červená suspenze.

K této suspenzi byl pod rychlým proudem argonu přidán 1 gram (2,36 milimolu) pevného 3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu a vzniklý světle hnědý roztok byl ochlazen na teplotu -78 °C. K reakční směsi bylo injekční stříkačkou přidáno 5,6 mililitru 1,24 molárního roztoku decylzinkjodidu v tetrahydrofuranu (THF) (7,0 milimolů), přičemž tento roztok obsahoval 0,30 gramu (7,0 milimolů) chloridu lithného.

Výsledný roztok byl během přibližně 1 hodiny ohřát na teplotu místnosti a míchán'při této teplotě dalších 16 hodin. Poté bylo k reakční směsi opatrně přidáno 10 mililitrů 5procentní kyseliny chlorovodíkové a 20 mililitrů ethylacetátu. Organická vrstva byla oddělena, promyta 10 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové a 10 mililitry solanky. Vodný zbytek byl zpětně extrahován 10 mililitry ethylacetátu a spojené organické vrstvy byly vysušeny nad bezvodým síranem horečnatým, přefiltrovány a zahuštěny při sníženém tlaku. Surový produkt byl 30 minut míchán v 10 mililitrech acetonitrilu a odfiltrován, čímž bylo získáno 0,67 gramu (70 procent) čistého

3,6-didecylftalonitrilu, který se shodoval se známým standardem.

Příklad 8

Příprava 3,6-bis (4'-chlorbutyl)ftalonitrilu (Způsob B)

Směs 625 miligramů (2,4 milimolu) trifenylfosfinu,

1,5 gramu (35 milimolů) chloridu lithného a 780 miligramů (1,2 milimolu) bis(trifenylfosfin) nikldichloridu byla 10 minut

106 míchána ve 25 mililitrech tetrahydrofuranu (THF). Ke vzniklému modrému roztoku byl při teplotě místnosti přidán 1 mililitr 2,5molárního roztoku n-butyllithia v hexanech. Roztok se zbarvil tmavě červeně, v rychlém proudu dusíku k němu bylo najednou přidáno 5 gramů (12 milimolů) pevného 3, 6-bis(trifluormethansulfonyloxy) ftalonitrilu a vzniklý světle hnědý roztok byl ochlazen na teplotu -78 °C. K reakční směsi bylo injekční stříkačkou přidáno 50 mililitrů 0,5molárního roztoku chlorbutylzinkbromidu v tetrahydrofuranu (THF) (25 milimolů, získaný od společnosti Aldrich), roztok byl ponechán ohřát na teplotu místnosti a míchán při této teplotě dalších 12 hodin v dusíkové atmosféře. Směs byla rozložena 50 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové a extrahována 3 x 20 mililitry ethylacetátu. Spojené organické vrstvy byly promyty 10 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové, 10 mililitry 5procentního hydroxidu sodného, 10 mililitry solanky a vysušeny nad bezvodým síranem horečnatým. Sušidlo bylo odstraněno filtrací a rozpouštědla byla odstraněna při sníženém tlaku. Získaný zbytek byl přečištěn sloupcovou chromatografií ná silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (1:1)), čímž byl odstraněn trifenylfosfin. Poté byl eluent změněn na dichlormethan a bylo získáno 1,92 gramu (6,2 milimolů, 52 procent) 3,6-bis(4'chlorbutyl)ftalonitrilu ve formě světle žlutého oleje, který stáním ztuhl.

Teplota tání 61 °C ^XH NMR (270 MHz, CDC1₃) δ 7,6 (s, 2H) , 3,6 (t, 4H) , 2,9 (t,

4H) , 1,77 (m, 8H). ppm.

m/z 308 (M, 21,47 %), 310 (M+2,, 15,42 %).

107 • · · · « ·· ··· · · • · · · · · ··· ···· ·· ·· «· *· ···

Příklad 9

Příprava 3,6-bis(6'-chlorhexyl)ftalonitrilů (Způsob B) Podobně jako v předcházejícím příkladu bylo 0,5 gramu (1,18 milimolu) 3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilů přidáno k niklovému katalyzátoru, který byl připraven ze 78 miligramů NiCl₂ (PPh₃) ₂ a 62,5 miligramu PPh₃. Reakční směs byla ochlazena na teplotu -78 °C a injekční stříkačkou k ní bylo přidáno 5,5 mililitru 0,5molárního roztoku 6-chlorhexylzinkbromidu v tetrahydrofuranu (THF) (2,75 milimolu, získaný od společnosti Aldrich). Roztok byl ponechán ohřát na teplotu místnosti a míchán při této teplotě dalších 16 hodin. Směs byla rozložena 5procentní kyselinou chlorovodíkovou a zpracována shora popsaným způsobem. Získaný surový produkt byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether/dichlormethan (1:1)), čímž byl nejprve izolován trifenylfosfin a posléze 3,6-bis(6'-chlorhexyl)-

ftalonitril,	jehož množství činilo	0,26	gramu	(60,5 procenta
Teplota tání	44,5 až 45,5 °C.
Pro C₂oH₂6N2Cl	2
Nalezeno:	C 66,07 %; H	7,17	o „ o ,	N	7,67 %.
Vypočteno:	C 65,75 %; H	7,17	o 0 z	N	7,67 %.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,48 (s, 2H) , 3,54 (t, 4H, -OCH₂) ,

2,87 (t, 4H, -CH₂C1), 1,83 - 1,63 (m, 8H) , 1,53 - 1,26 (m,

8H) ppm.

Příklad 10

Příprava 3,6-bis [ 6'-(imidazol-1-yl)hexyl]ftalonitrilů Směs 720 miligramů (1,97 milimolu) 3,6-bis(6'-chlorhexyl) ftalonitrilů, jehož příprava byla popsána v příkladu 9, • 0 » 0

108

0 ♦

0 0 0 ·

0 0 0 · · *

00 0·0 · ·

0 0 0 0 0 0 ·0 0· 0·00

270 miligramů (4 milimoly) imidazolu, 10 ekvivalentů uhličitanu draselného a katalytického množství tetra-nbutylamoniumjodidu v 10 mililitrech N,N-dimethylformamidu (DMF) byla zahřívána 72 hodin v dusíkové atmosféře na teplotu 60 °C. Po ochlazení bylo do reakční směsi přidáno 100 mililitrů vody. Na dně baňky se vytvořil světle hnědý olej, který byl oddělen. K tomuto oleji byl přidán dichlormethan a organická vrstva byla promyta 2 x 20 mililitry vody, 20 mililitry solanky a vysušena nad bezvodým síranem horečnatým. Sušidlo bylo odstraněno filtrací a filtrát byl zahuštěn ve vakuu.

Surový produkt byl dělen chromatografíí na silikagelu (s elucí dichlormethanem, po které následovala eluce methanolem). Po odpaření methanolové frakce bylo získáno 550 miligramů (1,3 milimolu, 66 procent) 3,6-bis[6'-(imidazol-1yl)hexyl]ftalonitrilů ve formě hustého světle žlutého oleje.

^XH NMR (270 MHz, CDC1₃) δ 7,62 (s, 2H) , 7,59 (br s, 2H) , 7,2 (br s, 4H), 4,2 (t, 4H), 2,91 (t, 4H), 1,86 (m, 4H), 1,75 (m, 4H), 1,4 (m, 8H) ppm.

m/z 446 (M+H₂O) .

Příklad 11

Příprava 3,6-bis (4'-ethoxy-4'-oxobutyl)ftalonitrilů (Způsob B)

Směs 375 miligramů (1,4 milimolu) trifenylfosfinu,

0,9 gramu (21 milimolů) chloridu lithného a 470 miligramů (0,72 milimolu) bis (trifenylfosfin)nikldichloridu byla 10 minut míchána v dusíkové atmosféře v 15 mililitrech tetrahydrofuranu (THF). Ke vzniklému modrému roztoku bylo při teplotě místnosti přidáno 0,6 mililitru 2,5molárního roztoku n-butyllithia v hexanech. Roztok se zbarvil tmavě červeně,

109 ·* ·· ·· ·· φ Φ φ Φ Φ ♦ · Φ

Φ Φ · · · · · φ Φ Φ Φ Φ Φ · · · • Φ Φ Φ · · • · · · Φ Φ < · ··

ΦΦ ΦΦ • ♦ · <

Φ Φ ♦

ΦΦΦ ΦΦΦ φ Φ ΦΦΦΦ v rychlém proudu dusíku k němu byly najednou přidány 3 gramy (7,1 milimolu) pevného 3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu a vzniklý světle hnědý roztok byl ochlazen na teplotu -78 °C. K reakční směsi bylo injekční stříkačkou přidáno 30 mililitrů 0,5molárního roztoku 4-ethoxy-4oxobutylzinkbromidu v tetrahydrofuranu (THF) (15 milimolů, získaný od společnosti Aldrich), roztok byl ponechán ohřát na teplotu místnosti a míchán při této teplotě dalších 12 hodin v dusíkové atmosféře. Směs byla rozložena 50 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové a extrahována 3 x 20 mililitry ethylacetátu. Spojené organické vrstvy byly promyty 10 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové, 10 mililitry 5procentního hydroxidu sodného, 10 mililitry solanky a vysušeny nad bezvodým síranem hořečnatým. Sušidlo bylo odstraněno filtrací a rozpouštědla byla odstraněna při sníženém tlaku. Získaný zbytek byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí dichlormethanem), čímž byl odstraněn trifenylfosfin. Poté byl eluent změněn na ethylacetát a bylo získáno 1,6 gramu (4,5 milimolu, procent) 3,6-bis (4'-ethoxy-4'-oxobutyl)ftalonitrilu ve formě světle žlutého oleje, který stáním ztuhl.

Teplota tání 51 °C ⁴H NMR (270 MHz, CDC1₃) δ 7,6 (s, 2H) , 4,15 (q, 4H) , 2,95 (t, 4H) , 2,4 (t, 4H), 2,04 (m, 4H), 1,25 (t, 6H) ppm. m/z 311 (M-OEt, 5,59 %).

110 • · • · · » · <· « » · · 1 ♦ · ·♦

Příklad 12

Příprava 3,6-bis(4'-pivaloylbutyl)ftalonitrilů (Způsob B)

a) 4-jod-1-(pivaloyl)butan

K míchanému roztoku 23,3 gramu (0,32 milimolu) suchého tetrahydrofuranu (THF) a 12,06 gramu (0,1 milimolu) pivaloylchloridu v 200 mililitrech suchého acetonitrilu bylo přidáno 30 gramů (0,2 milimolu) jodidu sodného. Baňka byla uzavřena sušicí trubicí a směs byla 12 hodin míchána při teplotě místnosti. Vzniklý oranžový roztok byl rozložen 200 mililitry nasyceného roztoku hydrogensiřičitanu sodného a směs byla extrahována 3 x 80 mililitry diethyletheru. Spojené organické vrstvy byly promyty 80 mililitry 5procěntního hydroxidu sodného, 80 mililitry nasyceného roztoku hydrogensiřičitanu sodného, 80 mililitry solanky, vysušeny nad bezvodým síranem hořečnatým a zahuštěny při sníženém tlaku. Získaný surový olej byl přefiltrován skrz silikagel (s elucí směsí diethylether/petrolether (1:2)). Odpařením první frakce bylo získáno 22,81 gramu (80,3 procenta) 4-jod-1-(pivaloyl)butanu.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 4,09 (t, 2H, J = 6,3 Hz), 3,22 (t,

2H, J = 6,8 Hz), 1,96 - 1,86 (m, 2H), 1,80 - 1,71 (m, 2H),

1,21 (s, 9H) ppm.

IR (čistá látka) 1729 (s, CO).

b) Adiční reakce

Do tříhrdlé baňky vysušené nad plamenem bylo v argonové atmosféře přidáno 0,63 gramu (10 molárních procent) bis(trifenylfosfin)nikldichloridu a 0,50 gramu (20 molárních procent) trifenylfosfinu. Ke směsi bylo postupně přidáno 20 mililitrů suchého N,N-dimethylformamidu (DMF) a

111 fc »

0,8 mililitru 2,5molárního roztoku n-butyllithia v hexanech (20 molárních procent), čímž došlo k vytvoření krvavě červené suspenze. K této suspenzi byly najednou přidány v rychlém proudu argonu 4 gramy (9,43 milimolu) pevného 3,6(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu a přibližně 1,2 gramu pevného chloridu lithného. Výsledný světle hnědý roztok byl ochlazen na teplotu -78 °C a injekční stříkačkou k němu bylo přidáno 20 mililitrů l,2molárního roztoku 4-pivaloylzinkjodidu v tetrahydrofuranu (THF) (0,024 molu). Roztok byl ponechán během 1 hodiny ohřát na teplotu místnosti a míchán při této teplotě dalších 12 hodin. K reakční směsi bylo přidáno 100 mililitrů ethylacetátu a směs byla dvakrát promyta 40 mililitry 5pročentní kyseliny chlorovodíkové, 40 mililitry solanky, vysušena nad bezvodým síranem hořečnatým, přefiltrována a filtrát byl zahuštěn při sníženém tlaku. Získaný zbytek byl dále přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí dichlormethanem). Jako první byl izolován trifenylfosfin. Další frakce pak obsahovaly požadovaný produkt, který byl znečištěn trifenylfosfinem a výchozími látkami. Při druhé sloupcové chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether/ethylacetát 85:15 až 100:30) bylo po odpaření druhé frakce získáno 2,57 gramu (62 procent)

3,6-bis(4'-pivaloylbutyl)ftalonitrilu ve formě bezbarvého oleje.

Pro C26H36N2O4

Nalezeno:	C	70,87	g. · o f	H	8,21	O, . O z	N	6,28	O, Ό ·
Vypočteno:	c	70,88	g, . 0 f	H	8,24	g. . Ό z	N	6, 36	g. 0 ·
^XH NMR (300	MHz, CDCI3) δ	Ί,43 (s,	2H) ,	4,10	(t,	4H, J	= 7,7

Hz), 2,91 (t, 4H, J = 7,2 Hz), 1,78 - 1,61 (m, 8H), 1,20 (s, 18H) ppm.

112 fe · fefefefe ···· ·· fe· · · • fefe · fefe * ··· ··· ·· fefefe· ¹³C NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 178,63, 145,71, 133,48, 115, 89, 114,86, 63,43, 38,58, 38,03, 33,80, 26,07, 27,00 ppm.

MS (70 eV, El) 440, 1 (2,7 %, M⁺) .

Příklad 13

Příprava -3-, 6-bis (4'-terč. butyldimethylsilvloxybutyl)ftalonitrilu (Způsob B)

4-Jod-1-(terč. butyldimethylsilyloxy)butan (jehož příprava byla popsána v publikaci Synthesis, 1999, 1231 a v publikaci Synthesis, 1998, 56) byl převeden na odpovídající zinkový derivát a použit v postupu, který byl popsán v předcházejícím příkladu, čímž byí získán 3,6-bis(4'-terč. butyldimethylsilyloxybutyl)ftalonitril ve formě bezbarvého oleje, jehož výtěžek činil 27,6 procenta.

IR (čistá látka) 2229 (CN).

¹³C NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 146, 13, 133,351, 115,83, 115,13, 62,49, 33,99, 32,01, 26,86, 25,84, 18,20, -5,48 ppm.

N NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,45 (s, 2H) , 3,61 (t, 4H) , 2,86 (t, 4H), 1,78 - 1,67 -(m, 4H), 1,60 - 1,52 (m, 4H), 0,86 (s, 9H), 0,02 (s, 6H) ppm.

Příklad 14

Příprava 3,6-bis (1,l-H-2,2-H-perfluordecyl)ftalonitrilu (Způsob B)

Tato sloučenina byla připravena z 1,l-H-2,2-H-perfluordecylzinkjodidu postupem, který byl popsán v příkladu 13. Po 16hodinovém míchání reakční směsi při teplotě místnosti byl získaný zbytek rozpuštěn v 250 mililitrech směsi ether/ tetrahydrofuran (THF (4:1) a výsledný roztok byl promyt

113

1111 111

111 11 · 1 1 1 9 11 i lili

111 ·1 »*

111 « » 9111 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové. Vzniklá sraženina byla odfiltrována a organická vrstva byla promyta 40 mililitry solanky, vysušena nad bezvodým síranem hořečnatým, přefiltrována a zahuštěna při sníženém tlaku. Získaný zbytek byl míchán ve 20 mililitrech acetonitrilu a přefiltrován. Oba pevné podíly byly spojeny a překrystalovány z a,a, a-trifluortoulenu, čímž bylo získáno 1,56 gramu (58 procent) 3,6-bis(1,l-H-2,2-H-perfluordecyl)ftalonitrilu. Pro C28H10N2F34

Nalezeno: C 33,01 %; H	0,	82 %;	N	2,93 %.
Vypočteno: C 32,96 %; H	1,	06 %;	N	2,75 %.
IR (film) 2229 (CN).
^ΧΗ NMR (300 MHz, CsF₆ obsahující	10 %	C₆D₆)	δ 7,36'	(s, 2H), 3,16

(t, 7,9 Hz), 2,57 - 2,41 (m, 4H)ppm.

Příklad 15

Příprava 3,6-bis(1'-oktinyl)ftalonitrilu (Způsob B)

Do dvouhrdlé baňky bylo v argonové atmosféře přidáno

2,20 gramu (0,02 -molu) 1-oktinu a 10 mililitrů suchého tetrahydrofuranu (THF). Směs byla ochlazena na teplotu -78 °C a bylo k ní přikapáno 8 mililitrů 2,5molárního roztoku n-butyllithia (0,02 molu). Reakční směs byla 30 minut míchána při teplotě -78 °C a ke vzniklému žlutému roztoku bylo během 10 minut přidáno 20 mililitrů lmolárního roztoku chloridu zinečnatého v diethyletheru (získaného od společnosti Aldrich). Vzniklá bílá suspenze byla 1 hodinu míchána při teplotě -78 °C a mezitím byl v jiné dvouhrdlé baňce připraven niklový katalyzátor tak, že 0,53 gramu (0,0008 molu) bis(trifenylfosfin)nikldichloridu a 0,42 gramu (0,0016 molu) trifenylfosfinu bylo rozpuštěno ve 20 mililitrech suchého • 44

114 • 4 44

4 4 4

4 4 4 «· ♦· * 4 4 t «4 4

4 4

4 4 • 4 4 4 4 4 tetrahydrofuranu (THF). K tomuto roztoku bylo přikapáno 0,65 mililitru 2,5molárního roztoku n-butyllithia v hexanu (0,0016 molu), čímž byl získán aktivní, červeně zbarvený katalyzátor. K tomuto katalyzátoru bylo pod rychlým proudem argonu přidáno 3,40 gramu (0,008 molu) 3,6-(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilů v pevné formě, směs byla ochlazena na teplotu -78 °C a kapilárou k ní byl přidán připravený roztok 1-oktinylzinkchloridu. Reakční směs byla během přibližně 1 hodiny ponechána ohřát na teplotu místnosti a míchána při této teplotě dalších 24 hodin. Poté byla reakční směs zahuštěna při sníženém tlaku a získaný zbytek byl rozpuštěn ve 100 mililitrech ethylacetátu. Roztok byl promyt 2 x 20 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové, 2 x 20 mililitry 5procentního hydroxidu sodného a 20 mililitry solanky, vysušen nad bezvodým síranem horečnatým, přefiltrován a zahuštěn při sníženém tlaku. Získaný zbytek byl dále přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí dichlormethan/ petrolether (1:2 až 1:10)). První frakce obsahovala trifenylfosfin, zatímco po odpaření druhé frakce bylo získáno 1,31 gramu (48 procent) 3,6-bis(1'-oktinyl)ftalonitrilů ve formě světle žlutého oleje, který stáním ztuhl.

NMR (60 MHz, CDC1₃) δ 7,60 (s, 2H) , 2,3 (t, 4H) , 1,7 - 1,2 (m, 16H), 0,9 (t, 6H) ppm.

Příklad 16

Příprava 3,6-didecylftalonitrilu (Způsob C)

Do dvouhrdlé’ baňky vysušené nad plamenem bylo v argonové atmosféře přidáno 0,51 gramu (3,64 milimolu) 1-decenu a 5 mililitrů suchého tetrahydrofuranu. Roztok byl ochlazen na teplotu 0 °C a bylo k němu přikapáno 1,2 mililitru lmolárního »·· *

115

4 • ·· roztoku boranu (BH₃) (1,2 milimolu) v tetrahydrofuranu (THF).

Reakční směs byla 4 hodiny míchána při teplotě 0 °C, byly k ní přidány 4 mililitry suchého tetrahydrofuranu (THF) a

0,85 gramu (4 milimoly) bezvodého fosforečnanu draselného a výsledná směs byla 1 hodinu míchána při teplotě místnosti.

Poté bylo do reakční směsi přidáno 0,08 gramu (1,9 milimolu) bezvodého chloridu lithného, 0,25 gramu (0,59 milimolu)

3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu a s desetiminutovým odstupem bylo dále do reakční směsi přidáno 21 miligramů (5 molárních procent) Pd(dppf)Cl₂ (tj .

(1,1'-bis(difenylfosfino)ferocen)dichlorpalladia). Směs byla 10 hodin zahřívána na teplotu varu, ochlazena a filtrací z ní byly odstraněny soli palladia. Filtrát byl zahuštěn při sníženém tlaku a surový černý produkt byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí toluenem), čímž bylo získáno 0,09 gramu (38 procent) 3,6-didecylftalonitrilu.

Příklad 17

Příprava 3,6-difenylftalonitrilu (Způsob D)

0,5 gramu (1,18 milimolu) 3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy) ftalonitrilu a 0,13 gramu (3 milimoly) bezvodého chloridu lithného bylo 30 minut mícháno v argonové atmosféře v 15 mililitrech suchého toluenu. Ke směsi bylo přidáno 84,0 miligramů tetrakis(trifenylfosfin)palladia a reakční směs byla míchána dalších 10 minut. Poté bylo ke směsi postupně přidáno 0,43 gramu fenylboronové kyseliny a 2 mililitry 2molárního vodného roztoku uhličitanu sodného. Výsledná směs byla 14 hodin zahřívána k varu, ochlazena a zředěna 15 mililitry ethylacetátu. Směs byla promyta 2 x 10 mililitry lOprocentního hydroxidu draselného, 10 mililitry 5procentní kyseliny

116 • 9 9 9 ·* ·· • 99 9 9 99 9

9 9 9 9 99

99999 99 9

9 9 9 ·· ···· · · ·· ♦·

9 9

9 ·

9

9 9 chlorovodíkové a 10 mililitry solanky, vysušena, přefiltrována a zahuštěna při sníženém tlaku. Surový produkt byl překrystalován z toluenu, čímž bylo získáno 0,26 gramu (79 procent) 3,6-difenylftalonitrilu. -Teplota tání 221 až 223,5 °C.

NMR (270 MHz, CDC1₃) δ 7,80 (s, 2H) , 7,63 - 7,51 (m, 10H) .

Příklad 18

Příprava 3,6-bis(4-methoxyfenyl)ftalonitrilů (Způsob D) 0,5 gramu (1,18 milimolu) 3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilů a 0,13 gramu (3 milimoly) bezvodého chloridu lithného bylo 30 minut mícháno v argonové atmosféře v 15 mililitrech suchého toluenu. Ke směsi bylo přidáno 84,0 miligramů (10 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia a reakční směs byla míchána dalších 10 minut. Poté bylo ke směsi postupně přidáno 0,45 gramu (3,5 milimolu, 2,5 ekvivalentu) 4-methoxyfenylboronové kyseliny a 2 mililitry 2molárního vodného roztoku uhličitanu česného. Výsledná směs byla 14 hodin zahřívána k varu, ochlazena a zředěna 15 mililitry ethylacetátu. Organické podíly byly promyty 2 x 10 mililitry lOprocentního hydroxidu draselného, 10 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové a 10 mililitry solanky a vysušeny nad bezvodým síranem hořečnatým. Sušidlo bylo odstraněno filtrací a filtrát byl zahuštěn při sníženém tlaku. Surový produkt byl překrystalován z toluenu, čímž bylo získáno 0,29 gramu (0,86 milimolu, 73 procent) 3,6-bis(3-methoxydifenyl)ftalonitrilů ve formě bílých krystalů.

Teplota tání 213 až 215 °C.

⁴Η NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,74 (s, 2H) , 7,55 (d, 4H, J = 8,5

Hz), 7,06 (d, 4H, J = 8,6 Hz), 3,89 (s, 6H) ppm.

♦ ♦ • *

117 • ·· · · · • · 9 9 9 4 4 • 44 4 · 4

44 9494

¹³C NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 161,07, 145,29, 134,0,	130,32,
128,91, 116,	22,	115,49, 114,77,	55,56 (CH₃)	ppm.
Pro C22H16N2O2
Nalezeno:	C	77,38 %; H	4,68 %;	N	8,21 %.
Vypočteno:	C	77,63 %; H	4,74 %;	N	8,23 %.
m/z (El) 340	(21	%), 262 (100 %)	•
Vmax (nujol)	2224	(CN) cm’¹.

Příklad 19

Příprava 3,6-bis(3-methoxyfenyl)ftalonitrilu (Způsob D) 0,5 gramu (1,18 milimolu) 3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu á 0,13 gramu (3 milimoly) bezvodého chloridu lithného bylo 30 minut mícháno v argonové atmosféře v 15 mililitrech suchého toluenu. Ke směsi bylo přidáno 84,0 miligramů (10 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia a reakční směs byla míchána dalších 10 minut. Poté bylo ke směsi postupně přidáno 0,45 gramu (3,5 milimolu, 2,5 ekvivalentu)

3-methoxyfenylboronové kyseliny a 2 mililitry 2molárního vodného roztoku uhličitanu česného. Výsledná směs byla 14 hodin zahřívána k varu, ochlazena a zředěna 15 mililitry ethylacetátu. Organické podíly byly promyty 2 x 10 mililitry lOprocentního hydroxidu draselného, 10 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové a 10 mililitry solanky a vysušeny nad bezvodým síranem hořečnatým. Sušidlo bylo odstraněno filtrací a filtrát byl zahuštěn při sníženém tlaku. Surový produkt byl překrystalován z toluenu, čímž bylo získáno 0,28 gramu (0,82 milimolu, 70 procent) 3,6-bis(3-methoxydifenyl)ftalonitrilu ve formě bílých krystalů.

Teplota tání 236 až 239 °C.

, , - 4

4 4

444 • 4 • 4« * ·4

118

44

4 4 4

4 4

4<4 «4 4444 ¹³C NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 160,22, 145,97, 137,84, 134,12,

130,45, 121,26, 115,96, 115,78, 115,55,	114,	57,	55,59	ppm.
Pro C22H16N2O2
Nalezeno: C 77,54 %; H 4,64	O, . S r	N	8,24	O O ·
Vypočteno: C 77,63 %; H 4,74	Q, . 0 r	N	8,23	0. O ·
^XH NMR (300 MHz, CDCI3) δ 7,79 (s, 2H) ,	7,45	(t,	2H, J	= 8 Hz),
7,16 (ddd, 2H, V = 1, 0,8, 4,9 a 1 Hz),	7,11	(t,	2H, J = 2,5 a
1,6 Hz), 7,06 (ddd, 2H, J = 1, 0,8, 4,9	a 1	Hz) ,	3,89	(s,

6H) ppm.

m/z (El) 340 (100 %) . v_max (nujol) 2224 (CN) cm'

Příklad 20

Příprava 3,6-bis(dodecylsulfanyl)ftalonitrilu (Způsob E) 2,00 gramu (4,71 milimolu) 3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu a 4,51 gramu (22,4 milimolu) dodekanthiolu bylo mícháno v dusíkové atmosféře ve 20 mililitrech suchého N,N-dimethylformamidu (DMF). K roztoku bylo postupně během 4 hodin přidáno 5 gramů (přebytek) bezvodého uhličitanu draselného a reakční směs byla míchána při teplotě místnosti dalších 72 hodin. Poté byla směs vylita do 100 mililitrů studené vody a přefiltrována. Filtrát byl promyt 50 mililitry vody a 50 mililitry methanolu. Matečný louh a extrakty byly spojeny a extrahovány 2 x 100 mililitry ethylacetátu. Spojené organické podíly byly promyty 50 mililitry 5procentního hydroxidu sodného a 50 mililitry solanky, vysušeny nad bezvodým síranem sodným, přefiltrovány a zahuštěny při sníženém tlaku. Získaná pevná žlutá látka byla smíchána s pevným podílem z výše uvedené filtrace a překrystalována ze směsi dichlormethan/ethylacetát. Vzniklé žluté jehličky byly

4 • 4

119

44 odfiltrovány a promyty petroletherem (aby byly zbaveny stop dodekanthiolu), čímž bylo získáno 1,74 gramu (70 procent) 3,6bis(dodecylsulfanyl)ftalonitrilů.

Teplota tání 97,8 až 101,2 °C.

⁴Η NMR (270 MHz, CDC1₃) δ 7,49 (s, 2H) , 3,01 (t, 4H) , 1,70 1,20 (m, 40H), 0,88 (t, 6H) ppm.

Příklad 21

Příprava 3,6-bis(decylsulfanyl)ftalonitrilů (Způsob E)

Při obvyklém postupu bylo 2,3 gramu (přebytek) najemno rozdrceného uhličitanu draselného a 3,30 gramu (.19,0 milimolu) dekanthiolu mícháno v dusíkové atmosféře v 10 mililitrech suchého N,N-dimethylformamidu (DMF). K roztoku byly postupně během 2 hodin přidány 2,00 gramy (4,7 milimolu) 3,6-bis (trifluormethansulfonyloxy) ftalonitrilů a reakční směs byla míchána 72 hodin při teplotě místnosti. Směs byla vylita do 150 mililitrů studeného 5procentního hydroxidu sodného a přefiltrována. Matečný louh byl extrahován 3 x 50 mililitry ethylacetátu. Spojené organické podíly byly promyty 50 mililitry 5procentního hydroxidu sodného, 50 mililitry 5procentního chlorovodíku a 50 mililitry solanky, vysušeny nad bezvodým síranem hořečnatým, přefiltrovány a zahuštěny při sníženém tlaku. Získaná pevná žlutá látka byla smíchána s pevným podílem z výše uvedené filtrace a překrystalována ze směsi dichlormethan/ethylacetát. Vzniklé žluté jehličky byly odfiltrovány a promyty petroletherem a usušeny, čímž byl získán v 68procentním výtěžku 3,6-bis(decylsulfanyl)ftalonitril.

Pro C28H44N2S2

Nalezeno: C 71,31 %; H 9,38 %; N 5,85 %.

Vypočteno: C 71,14 ^ΧΗ NMR (300 MHz, CDC1₃) δ Hz), 1,68 (quint, 4H, 7,4 6H, J = 6,7 Hz), ppm.

120

9» *> · • 9 · 9 • · 9 • 999 • * • 999 ··

9· 99 • 9 9 9 • 9 ··

9 9 9 ·9 ♦ 9 99

9 9 ·

9 9

9« 9999 %; H 9,39 %; N 5,93 %.

7,50 (s, 2H) , 3,02 (t, 4H, J=7,5 Hz), 1,47 - 1,25 (m, 28H), 0,88 (t,

Příklady 22 až 27

Analogickým postupem byly připraveny následující sloučeniny:

3,6-bis(dodecylsulfanyl)ftalonitril Výtěžek: 70 procent.

Pro C₃2H₅₂N₂S₂

nalezeno:	C	71, 94	O, . 0 f	H	9,74	O, , o z	N	5,03 %.
vypočteno:	C	72, 67	O, . Ό Z	H	9,91	O. . 0 Z	N	5,30 %.
^XH NMR (270	MHz,	CDC1₃) δ	7,49 (s	, 2H),	3,	01 (t,	4H, J = 7,4
Hz), 1,72-	1, 64	(m, 4H),	1,50 -	1,24	(m,	36H) ,	0,88 (t, 6H,

= 6,4 Hz) ppm.

3,6-bis(undecylsulfanyl)ftalonitril Výtěžek: 63 procent, teplota tání 92 až 93 °C. Pro C₃oH₄₈N₂S₂

nalezeno:	C	71,53	%; H	9,62	%; N	5,40 %.
vypočteno:	C	71,94	%; H	9,66	%; N	5,59 %.
^XH NMR (300	MHz,	CDC1₃) δ	7,50 (	:s, 2H),	3,02 (t, 4H, J =	7,2
Hz), 1,72-	1, 64	(m, 4H),	1,50 - 1,25	(m, 32H), 0,88 (t,	6H,

= 6,7 Hz) ppm.

3,6-bis(nonylsulfanyl)ftalonitril Výtěžek: 65 procent, teplota tání 86 až 88 °C. Pro C₂₆H₄₀N₂S₂

121 ·· · · ·· • 4 • · • ·· ·· ·· ·· • * * * • ♦ ·· • · · · · • · * · ·· tt

·

nalezeno:	C	70, 11	%; H	8,91	0, . 0 r	N	6,10 %.
vypočteno:	C	70,22	%; H	9,07	g, . 0 r	N	6,30	O 0 ·
⁴H NMR (300	MHz,	CDC1₃) δ	7,51 (	:s, 2H),	3,	02 (t,	4H, J	= 7,4
Hz), 1,73-	1, 63	(m, 4H),	1,52 - 1,25 (	m,	24H)·,	0r89 (	t, 6H,

= 6,0 Hz) ppm.

¹³C NMR (75 MHz, CDC1₃) δ 141, 60, 132,30, 117,37, 33,91, 31,88, 29,44, 29,25, 29,20, 28,74, 22,70,

114,06, 14,12 ppm.

3,6-bis(oktylsulfanyl)ftalonitril Výtěžek: 27 procent, teplota tání 91 až 92 °C. Pro C₂4H₃6N₂S₂

nalezeno:	C	69,20 %; H	8,74 %;	N	6,56 %.
vypočteno:	C	69,19 %; H	8,72 %;	N	6,73 %.
⁴Η NMR ,(300 MHz, CDC1₃) δ 7,50	(s, 2H), 3,03	(t,	4H, J = 7,4
Hz), 1,69	(quint,	4H, 7,4 Hz),	1,45 (quint,	4H) ,	1,28 (m,
16H), 0,89	(t, 6H,	J = 6,7 Hz)	ppm.

3,6-bis(heptylsulfanyl)ftalonitril Výtěžek: 46 procent.

Pro C₂₂H₃₂N₂S₂

nalezeno:	C	67,50	%; H	8,21 %;	N 7,07	O. 0 ·
vypočteno:	C	68,01	%; H	8,31 %;	N 7,21	O O ·
⁴Η NMR (300	MHz,	CDCI3) δ	7,51	(s, 2H), 3,03	(t, 4H, J	= 7,5
Hz), 1,70 (	quint	, 4H, 7,4	Hz) ,	1,46 (m, 4H),	1,31 (m,	12H) ,

0,91 (t, 6H, J = 6,7 Hz) ppm.

3,6-bis(hexylsulfanyl)ftalonitril Výtěžek: 53 procent, teplota tání 82 až 83,5 °C.

Pro C20H28N2S2 nalezeno: C 66,60 %; H 7,81 %; N 7,72 %.

vypočteno: C 66,62 %; H 7,83 %; N 7,77 %.

• 4 ♦ · » · · ·

9 9

899 ·

»··· ·9

122

• 9

9 89

8

9

8 8 9

8 8

8 9

8909 ^ΧΗ NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,51 (s, 2H) , 3,03 (t, 4H, J = 7,4 Hz), 1,73 - 1,63 (m, 4H), 1,50 - 1,24 (m, 12H), 0,90 (t, 6H, J = 6,9 Hz) ppm.

Příklad 28

Příprava 1,4-bis(decylsulfanyl)-2,3-naftalonitrilu (Způsob E)

0,5 gramu (1,05 milimolů) 1,4-bis(trifluormethansulfonyloxy ) -2 , 3-naftalonitrilu a 0,56 gramu (3,15 milimolů, ekvivalenty) dekanthiolu bylo mícháno v dusíkové atmosféře v 5 mililitrech suchého N,N-dimethylformamidu (DMF). K roztoku bylo postupně během 4 hodin přidáno 1,14 gramu (přebytek) bezvodého uhličitanu česného a reakční směs byla míchána 72 hodin při teplotě místnosti. Poté byla směs vylita do 25 mililitrů studené vody a vzniklá směs byla přefiltrována. Pevná látka byla promyta 25 mililitry vody. Matečný louh a vodné extrakty byly spojeny a extrahovány 2 x 25 mililitry ethylacetátu. Spojené organické extrakty byly promyty 25 mililitry 5procentního hydroxidu sodného, 25 mililitry solanky, vysušeny nad bezvodým síranem sodným a odpařeny do sucha. Vzniklá pevná žlutá látka byla spojena s dříve izolovaným pevným produktem a po překrystalování z acetonu bylo získáno 0,30 gramu (46 procent) 1,4-bis(decyl-sulfanyl)2,3-naftalonitrilu.

Teplota tání 76 °C

Pro C₃₂H₄₆N₂S₂ nalezeno: C ' 73,35 %; H 8,83 %; N 5,24 %.

vypočteno: C 73,51 %; H 8,86 %; N 5,35 %.

123 ♦ · • · • · • · · ·

·

9 • 9

99

9 9 9

9 9

9999 ^ΧΗ NMR (270 MHz, CDC1₃) δ 8,81 4H, J = 7,3 Hz), 1,6-1,2 (m, (m, 2H), 7,87

32H), 0,87 (t, (m, 2H), 3,07 (t, 6H, J = 6,85) ppm.

Příklad 29

Příprava 3,6-bispiperidinylftalonitrilu (Způsob E) mililitry suchého piperidinu (destilovaného nad CaH₂) byly míchány v argonové atmosféře. K piperidinu bylo přidáno 0,5 gramu (1,18 milimolu) 3,6-bis(trifluormethansulfonyloxy)ftalonitrilu a reakční směs byla míchána 72 hodin. Baňka byla umístěna do lednice a došlo k vysrážení 3,6-bispiperidinylftalonitrilu ve formě žlutých krystalů, které byly odfiltrovány a.promyty acetonitrilem. Bylo získáno 160 miligramů (0,54 milimolu, 46 procent) produktu.

^ΧΗ NMR (270 MHz, DMSO-cZ_s) δ 6,77 (s, 2H) , 2,8 (br s, 8H) , 1,5 (br s, 12H) ppm.

Příprava 30

Příprava 3,6-bis(1'-decenyl)ftalonitrilu (Způsob F)

0,5 gramu (1,18 milimolu) 3,6-bis(trifluormethansulf onyloxy) ftalonitrilu a 0,13 gramu (3 milimoly) chloridu lithného bylo v dusíkové atmosféře rozpuštěno ve 3 mililitrech suchého N,N-dimethylformamidu (DMF). K roztoku bylo v desetiminutových intervalech přidáno 0,50 gramu (3,6 milimolu) 1-decenu, 72 miligramů (přibližně 5 molárních procent) tetrakisltrifenylfosfin)palladia a 0,5 mililitru 2,6lutidinu a výsledná směs byla 16 hodin zahřívána na teplotu 100 °C. Reakční směs byla ochlazena, vylita do přebytku vody (40 mililitrů) a tato směs byla extrahována 3 x 20 mililitry • · • ·

124 ···· ««

999 •

99 ♦· »* «·<· 9 9 9 9

9 99 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

99 99 9999 ethylacetátu. Spojené organické podíly byly promyty 20 mililitry 5procentního hydroxidu sodného, 20 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové a solankou, vysušeny nad bezvodým síranem sodným, přefiltrovány a zahuštěny -při sníženém tlaku. Surový černý dehet byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether/ dichlormethan (1:1 až 0:1)). V první frakci byl obsažen trifenylfosfin a v druhé frakci bylo izolováno 0,04 gramu (8,4 procenta) 3,6-bis(1'-decenyl)ftalonitrilů.

Příprava derivátů ftalocyaninu z výše popsaných sloučenin, které obsahují na každém kruhu stejné substituenty

Příklad 31

Příprava 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(1,l-H-2,2-Hperfluordecyl)ftalocyaninu

0,5 gramu (0,5 milimolu) 3,6-bis(1,l-H-2,2-Hperfluordecyl)ftalonitrilů bylo zahříváno 1 hodinu k varu v 10 mililitrech DMAE pod stálým proudem amoniaku. Po uplynutí této doby bylo ke směsí přidáno 36 miligramů (0,33 ekvivalentu) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě 99,999 procenta) a směs byla dalších 24 hodin zahřívána k varu. Po ochlazení bylo ze směsi odstraněno při sníženém tlaku rozpouštědlo, pevný zbytek byl promyt methanolem a chromatografován na silikagelu (s elucí trifluortoluenem). Byla izolována zeleně zbarvená frakce a překrystalováním 1,4, 8,11, 15, 18,22', 25-oktakis (1, l-H-2,2-H-perfluordecyl) ftalocyaninu z trifluortoluenu bylo získáno 130 miligramů (25 procent) produktu.

·»··

125 • ·· ··· · · • · ·* • · • ·»

⁴Η NMR (270 MHz, C₆F₆ + 2 % C₆D₆, 50 °C) δ 8,04 (s, 8H) , 5,15 (t, 16H), 3,21 (m, 16) ppm.

Příklad 32 . . . .

Příprava 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis[6-(imidazol-1yl)hexyl]ftalocyaninatozinečnatého komplexu

950 miligramů (2,2 milimolu) 3,6-bis[6'-(imidazol-1yl)hexyl]ftalonitrilu bylo zahříváno k varu v 15 mililitrech butan-l-olu v přítomnosti 150 miligramů (0,7 milimolu) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě 99,999 procenta).

K reakční směsi byl přidán velký přebytek DBU a zahřívání k varu pokračovalo dalších 12 hodin. Z reakční směsi bylo při sníženém tlaku odstraněno rozpouštědlo, ke zbytku bylo přidáno 40 mililitrů vody a pevný zelený produkt byl odfiltrován a promyt vodou. Získaná pevná látka byla rozpuštěna v 10 mililitrech horkého methanolu a k roztoku bylo přidáno 40 mililitrů vody. Vysrážený 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakís[6(imidazol-l-yl)hexyl]ftalocyaninatozinečnatý komplex byl odfiltrován a sušen přes noc při teplotě 40 °C.

Á_max (abs.) 705 nm (THF).

Příklad 33

Příprava 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(dodecylsulfanyl) ftalocyaninatozinečnatého komplexu

1,03 gramu (1,95 milimolu) 3,6-(dodecylsulfanyl)ftalonitrilu bylo zahříváno k varu ve 20 mililitrech DMAE pod stálým proudem amoniaku. Po 1 hodině zahřívání k varu bylo ke směsi přidáno 0,13 gramu (0,3 ekvivalentu) dihydrátu octanu zinečnatého. Zahřívání směsi k varu pod proudem amoniaku • «

126 ···· · · · · · · · * ··· · · ·· · · * • ····· · · · · · · · • * ···· · · · »··· ·· ·· ·· ·· ···· pokračovalo dalších 18 hodin. Po ochlazení bylo ze směsi odstraněno při sníženém tlaku rozpouštědlo a pevný zbytek byl chromatografován na silikagelu (s elucí směsí dichlormethan/ triethylamin (100:1)). První, červenohnědá frakce-byla spojena a zahuštěna při sníženém tlaku. Získaná purpurová pevná látka byla dvakrát překrystalována ze směsi tetrahydrofuran (THF)/aceton/methanol, čímž bylo získáno 130 miligramů

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(dodecylsulfanyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu.

Pro Ci28H208N8SgZn

nalezeno:	C 70,20%;	H 9,57 %;	N	4,89 %.
vypočteno:	C 70,49 %;	H 9,61 %;	N	5,14 %.
¹H NMR (270	MHz, C₆D₆/1 kapka	pyr-d₅/50 °C) δ	7,85	(s, 8H)	, 3,37
(t, 16H), 2	, 04 (quint, 16H) ,	1,66 (br quint,	.16H)	, 1,45 -	- 1,25

(m, 128H), 0,96 (t, 24H) ppm.

Á_raax (THF) 780 nm;

Á_max (toluen/1 % pyridinu) 777 nm.

NB reakce musela být ponechána probíhat déle než 16 hodin při teplotě varu, protože jinak byla ze směsi izolována výchozí látka.

Příklad 34

Příprava 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decylsulfanyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

Roztok 1,01 gramu (2,14 milimolu) 3,6-bis(decylsulfanyl)ftalonitrilu v 9 mililitrech suchého pentanolu byl zahříván v dusíkové atmosféře k varu. Ke směsi bylo přidáno 0,23 gramu (1,50 milimolu) DBU a směs byla zahřívána další 1 hodinu. Poté bylo do reakční směsi přidáno 0,14 gramu (0,64 milimolu) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě 99,999 procenta) a

12Ί • ····· · · · · · · · • · · · · · · · · ···· ·· *· ·· ·· ···· směs byla zahřívána dalších 20 hodin. Směs byla ochlazena a při sníženém tlaku z ní byla odstraněna rozpouštědla. Získaný zbytek byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí dichlormethan/triethylamin (100:1)).. První, červenohnědá frakce byla spojena a zahuštěna při sníženém tlaku. Surový produkt byl nejprve triturován 3 x 20 mililitry horkého acetonu, čímž byly odstraněny žlutě zbarvené nečistoty, a poté překrystalován ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol, čímž bylo získáno 0,68 gramu (65,0 procent)

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decylsulfanyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu.

Pro CnsHnsNsSgZn

nalezeno:	C 69,01%; H	9,05%; N	5,71 %.
vypočteno:	C 68,76 %; H	9,07 %; N	5,73 %.
MS (MALDI)	izotopický klastr 1956	(M⁺) ; agregát	3910.
^XH NMR (270	MHz, C₆D₆ obsahující 1	% pyr-d₅) δ 7,	86 (s, 8H)

3,38 (t, 16H, J = 7,25 Hz), 2,11 - 2,01 (m, 16H), 1,68 - 1,58 (m, 16H) , 1,52 - 1,18 (m, 96H) , 0,90 (t, 24H, J = 6,6 Hz) ppm. Á_max (abs.) 781 nm (THF) ;

Á_max (em.) 804 nm’(THF).

Příklady 35 až 39

Postupem analogickým k postupu podle příkladu 34 byly připraveny následující sloučeniny:

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(undecylsulfanyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex Výtěžek: 32,8 procenta.

Pro C120H192N8SgZn nalezeno: C 69,64 %; H 9,33 %; N 5,39 %.

128

4 · «4 · · • · 4 · · · 4

4 4 4 · 4 4

4444· 44

4 4 4 4 • 444 44 «4 44 vypočteno: C 69,97 %; H 9,35 %; N 5,42 %.

¹H NMR (270 MHz, C₆D₆ obsahující 1 % pyr-d₅, 50 °C) δ 7,86 (s, 8H) , 3,37 (t, 16H, J = 7,4 Hz), 2,10 - 2,01 (m, 16H), 1,68 1,60 (m, 16H), 1,52 - 1,20 (m, 112H) , 0,91 (t, 24H,. J =

6,8 Hz) ppm.

Á_max (abs.) 781 nm (THF); Á_max (em. ) 8 04 nm (THF) .

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(nonylsulfanyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex Výtěžek: 14,8 procenta.

Pro Cio4Hi6oNgSgZn nalezeno: C 67,69 %; H 8,71 %; N 5,91 %.

vypočteno: C 67,73 %; H 8,74 %; N 6,08 %.

NMR (270 MHz, C₆D₆ obsahující 1 % pyr-d₅, 50 °C) δ 7,87 (s, 8H), 3,40 (t, 16H, J = 7,4 Hz), 2,08 - 2,02 (m, 16), 1,67 160 (m, 16H), 1,55 - 1,19 (m, 80H) , 0,89 (t, 24H, J =

6,6 Hz) ppm.

Á_max (abs.) 782 nm (THF);

Ámax (em. ) 802 nm’(THF).

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(oktylsulfanyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex Výtěžek: 12,0 procent.

Pro C9₆Hi44N₈S₈Zn

nalezeno:	C	66,74 %;	H	8,51	9- *0 r	N	6,48 %.
vypočteno:	C	66,63 %;	H	8,39	o. · o r	N	6,48 %.
⁴Η NMR (270	MHz,	G₆D₆, 50 °C)	δ 7,	84 (s,	8H)	, 3,34	(t, 16H,	J
7,4 Hz), 2,	01 (m	, 16H), 1,62	(m,	16H) ,	1,3	(br m,	64H), 0,	90

(t, 24H, J = 6,8 Hz) ppm. Á_max 783 nm (THF) .

129 • · fe* ♦· ·· ·· * · fefefe· ···· ···· fe·· *··· fefe · fe ··· fefe fefe fefefe « · • · fefe·· fefefe • fefefe fefe fefe fefe fefe ····

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(heptylsulfanyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex

Výtěžek: 10,6 procenta. .

Pro CggHi28NgSgZn

nalezeno:	C	65,25	O . o z	H	8,03	O . o Z	N	6, 78	0, o ·
vypočteno:	C	65,32	o . o z	H	7,98	O, . 0 z	N	6, 93	o, 0 .
^XH NMR (270	MHz,	C₆D₆, 50	°C)	δ 7,	82 (s,	8H)	, 3,32	(t,	16H,	J
7,4 Hz), 1,	99 (m,	, 16H), 1	, 60	(m,	16H) ,	1,3	(br m,	48H)	, o,	89

(t, 24H, J = 6,8Hz) ppm.

A_max 782 nm (THF) .

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(hexylsulfanyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex

Výtěžek: 32,8 procenta.
Pro CgoHnsNgSgZn
nalezeno: C	63,84 %;	H 7,43 %;	N	7,37 %.
vypočteno: C	63,73 %;	H 7,49%;	N	7,43 %.
N NMR (270 MHz,	C₆D₆ obsahující 1 % pyr-d₅,	50	°C) δ 7,81

8H), 3,30 (t, 16H, J = 7,4 Hz), 1,97 (m, 16H), 1,58 (m, 16H), 1,33 (m, 32H) , 0,89 (t, 24H, J = 6,8 Hz) ppm.

A_max (abs.) 782 nm;

A_max (em. ) 801 nm (THF) .

Příklad 40

Příprava 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decylsulfanyl)ftalocyaninatohořečnatého komplexu

Roztok 0,3 gramu (0,64 milimolu) 3,6-bis(decylsulfanyl)ftalonitrilu ve 3 mililitrech suchého pentanolu byl zahříván v dusíkové atmosféře k varu. Ke směsi bylo přidáno 0,07 gramu • ·

130

f) · · · * · · · • · · · · · ·

9« » » · · ···» (0,46 milimolu) DBU a směs byla zahřívána další 1 hodinu. Poté bylo do reakční směsi přidáno 18,2 miligramu (0,19 milimolu) bezvodého chloridu hořečnatého a směs byla zahřívána dalších 20 hodin. Směs byla ochlazena a při sníženém tlaku-z ní byla odstraněna rozpouštědla. Získaný zbytek byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí dichlormethan/triethylamin (100:1)). První, červenohnědá frakce byla spojena a zahuštěna při sníženém tlaku. Surový produkt byl nejprve triturován 3 x 10 mililitry horkého methanolu, čímž byly odstraněny žlutě zbarvené nečistoty, a poté překrystalován ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol, čímž bylo získáno 0,21 gramu (69,0 procent)

1,4,8,11, 15, 18,22,25-oktakis(decylsulfanyl)ftalocyaninatohořečnatého komplexu.

Pro CnzHnsNgSgMg
nalezeno: C	70,36 %; H 9,38 %;	N	5,77 %.
vypočteno: C	70,23 %; H 9,26 %;	N	5,85 %.
^XH NMR (270 MHz,	C₆D₆ obsahující 1 % pyr-cř₅,	50	°C) δ 7,86 (s,

8H), 3,38 (t, 16H, J = 7,4 Hz) 2,05 (quint, 16H, J = 7,4 Hz), 1,68 - 1,58 (m, Í6H), 1,52 - 1,26 (m, 96H), 0,90 (t, 24H, J= 6,6 Hz) ppm.

Á_max (abs.) 77 6 nm (THF);

Á_max (em.) 793 nm (THF).

Příklady 41 až 44

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(nonylsulfanyl)ftalocyaninatohořečnatý komplex

	131	• • • • · ·*	• · ···· · » · ···«· · · · ♦ · · · • · · · · ··« ♦ · ·· · · ·· ····
Pro Cio4Hi6oNgSgMg
nalezeno: C	69,44 %; H	8,76 %;	N	5,99 %.
vypočteno: C	69,27 %; H	8,94 %;	N	6,21 %.
^XH NMR (270 MHz,	CgD₆ obsahující 1	% pyr-d₅,	50 ⁰	C). δ. 7,86 (s,

8H), 3,38 (t, 16Η, J= 7,25 Hz), 2,04 (quint, 16H, J=7,4 Hz), 1,67 - 1,59 (m, 16H) , 1,52 - 1,18 (m, 80H), 0,90 (t, 24H, J = 6,9 Hz) ppm.

Á_max (abs.) 772 nm (THF);

Á_max (em.) 796, 8 nm (THF).

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(oktylsulfanyl)ftalocyaninatohořečnatý komplex Pro CgsH^NgSgMg nalezeno: C 68,29 %; H 8,69 %; N 6,50 %.

vypočteno: C 68,18 %; H 8,58 %; N 6,63 %.

^XH NMR (270 MHz, C₆D₆ obsahující 1 % pyr-d₅, 50 °C) δ 7,86 (s, 8H), 3,37 (t, 16H, J = 7,4 Hz), 2,03 (quint, 16H, J = 7,4 Hz), 1,68 - 1,57 (m, 16H), 1,52 - 1,25 (m, 64H), 0,91 (t, 24H, J = 6,8 Hz) ppm.

Á_max (abs.) 774 nm (THF);

Ámax (em. ) 794 nm (THF).

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(heptylsulfanyl)ftalocyaninatohořečnatý komplex

Pro C8gHi28NaSgMg nalezeno: C 68,29 %;

vypočteno: C 66,97 %;

^XH NMR (270 MHz, C₆D₆, 50 °C) 7,4 Hz), 2,02 (quint, 16H, J

H	8,69 %;	N 6,50%.
H	8,18 %;	N 7,10%.
δ	7,84 (s, 8H),	3,35 (t, 16H, J
=	7,4 Hz) , 1,6	(m, 16H), 1,315

(m, 48H), 0,89 (t, 24H, J= 6,6 Hz) ppm.

132 ··· 0 · * · ·· · · · • · · · · · « 0 · · 0 » · • 0 · 0 · · ·

0 0 0 ·00 «0 «0 · » 000»

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(hexylsulfanyl)ftalocyaninatohořečnatý komplex

Pro CgoHnzNgSgMg nalezeno: C 65,51 %; H vypočteno: C 65,52 %; H ^ΧΗ NMR (270 MHz, C₆D_S obsahující 8H), 3,34 (t, 16H, J = 7,25 Hz) Hz), 1,65- 1,57 (m, 16H), 1,45

7,60 %; N

7,70 %; N % pyr-d₅, 50 2,00 (quint,

7,64 %.

°C) δ 7,83 (s,

16H, J = 7,5 - 1,25 (m, 32H), 0,89 (t, 24H,

J = 6,9 Hz) ppm.

A_max (abs.) 77 3 nm;

A_max (em.) 792 nm (THF).

Příklad 45

Příprava 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(nonylsulfanyl)ftalocyaninu miligramů 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(nonylsulfanyl)ftalocyaninatohořečnatého komplexu bylo rozpuštěno ve 4 mililitrech kyseliny trifluoroctové a vzniklý roztok byl 2 hodiny míchán v argonové atmosféře při teplotě místnosti. Reakčni směs byla vylita do 80 mililitrů směsi voda/led a extrahována 2 x 50 mililitry dichlormethanu. Získaný dichlormethanový extrakt byl promyt 40 mililitry 5procentního hydroxidu sodného, 40 mililitry solanky, vysušen nad bezvodým síranem sodným, přefiltrována a zahuštěn při sníženém tlaku. Surový produkt byl dále přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí dichlormethan/triethylamin (99:1)). První frakce byla- spojena, odpařena a pevný zbytek byl překrystalován ze směsi tetrahydrofuran (THF)/aceton, čímž byl získán 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(nonylsulfanyl)ftalocyanín.

	133	• · · · · · fc fc fcfcfcfc • · · · · · · · · * fc ····· » « ··* · · • fcfcfc fcfc fcfc fcfc fcfc fcfcfcfc
Pro C104H162N8S8
nalezeno: C	70,06 %; H 9,20 %;	N	6,12 %.
vypočteno: C	70,14 %; H 9,17 %;	N	6,29 %.
NMR (270 MHz,	C₆D₆ obsahující 1 % pyr-d₅,	50	°C). δ 7,70 (s,

2H) , 3,21 (t, 16Η, J = 7,25 Hz), 1,92 (quint, 16H, J = 7,4 Hz), 1,66 - 1,55 (m, 16H, 1,50 - 1,24 (m, 80H), 0,91 (t, 24H,

J = 6,9 Hz), 0,07 (s, 2H) ppm.

Příklad 46

Příprava 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(hexylsulfanyl)ftalocyaninatoolovnatého komplexu

0,5 gramu (1,39 milimolu) 3,6-bis(hexylsulfanyl)ftalonitrilu bylo rozpuštěno v 7 mililitrech suchého pentan-1olu a vzniklý roztok byl zahříván v dusíkové atmosféře k varu. Ke směsi bylo přidáno 0,14 mililitru (0,97 milimolu) DBU a směs byla zahřívána k varu další 1 hodinu. Poté bylo do reakční směsi přidáno 0,15 gramu (0,42 milimolu) octanu olovnatého a směs byla zahřívána k varu dalších 18 hodin. Směs byla ochlazena a‘při sníženém tlaku z ní byla odstraněna rozpouštědla. Získaný zbytek byl přefiltrován skrz silikagel (který byl předem ekvilibrován směsí dichlormethan/ triethylamin (99:1)), přičemž jako eluent sloužil dichlormethan. Pevný zbytek získaný po odpaření rozpouštědel byl překrystalován ze směsi tetrahydrofuran/aceton, čímž bylo získáno 87 miligramů (15 procent) 1,4,8,11,15,18,22,25oktakis (hexylsulfanyl) ftalo-cyaninatoolovnatého komplexu ve formě tmavě červených až hnědých krystalů.

Teplota tání 145 až 148 °C.

Pro C₈₀Hii2NgSsPb nalezeno: C 58,29 %; Η 6,65 %; N 6,65 %.

134

9 9 9 ♦ · * · 9 9 9 9 · » W · 00 0 9 9 9 0 000 0 0 0 0 00 0 *0000 99 999 0 0 • · 0000 0 0 · 0000 00 00 «0 00 0000 vypočteno: C 58,25 %; H 6,84 %; N 6,79 %.

^XH NMR (270 MHz, C₆D₆ 1 kapka pyridinu-d₅, 50 °C) δ 7,76 (8H, s, Ar-H), 3,27 (16H, t, J = 7,42, -S-CH₂-) , 2,02 - 1,91 (16H, m, -S-CH2-CH2-) , 1,64 - 1,53 (16H, m, -S-CH₂-CH₂-CH₂-) , - 1,32 (32H, m, -S-CH₂-CH₂-CH₂-CH₂-CH₂-) , 0,85 (24H, t, J=0,7, R-CH₃) ppm. m/z (MALDI) 1650 (M+l, 100 %).

Á_max 827 nm (toluen) .

Příklad 47

Příprava 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(hexylsulfanyl)ftalocyaninatochlorinditého komplexu

0,5 gramu (1,39 milimolu) 3,6-bis(hexylsulfanyl) ftalonitrilů bylo rozpuštěno v 7 mililitrech .suchého pentan-1olu a vzniklý roztok byl zahříván v dusíkové atmosféře k varu.

Ke směsi bylo přidáno 0,14 mililitru (0,97 milimolu) DBU a směs byla zahřívána k varu další 1 hodinu. Poté bylo do reakční směsi přidáno 93 miligramů (0,42 milimolu) chloridu inditého a směs byla zahřívána k varu dalších 18 hodin. Směs byla ochlazena a při sníženém tlaku z ní byla odstraněna rozpouštědla. Získaný zbytek byl přefiltrován skrz silikagel (který byl předem ekvilibrován směsí dichlormethan/ triethylamin (99:1)), přičemž jako eluent sloužil nejprve dichlormethan, kterým byly odstraněny žlutě zbarvené nečistoty, a poté tetrahydrofuran (THF), kterým byla vymyta tmavě zbarvená frakce. Tato druhá frakce byla znovu chromatografována na silikagelu (který byl předem ekvilibrován směsí dichlormethan/triethylamin (99:1)), přičemž jako eluent opět sloužil nejprve dichlormethan a poté směs dichlormethan/ tetrahydrofuran (THF) (95:5). Byla izolována první, tmavě modře zbarvená frakce, ze které byla odstraněna rozpouštědla a toto

135 » « « · ··«· • · · · · · · · to · • *>· t · · · · « · · to to · ··*· ««· • to·· ·· ·· ·· ·· toto·· získaný pevný zbytek byl překrystalován ze směsi tetrahydrofuran (THF)/aceton, čímž bylo získáno 17 miligramů (3 procenta) 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(hexylsulfanyl)ftalocyaninatochlorinditého komplexu ve formě tmavě modré až černé pevné látky.

Teplota tání	202	až	204 °C.
Pro C80H112N8S	₈InCl
nalezeno:	c		60,66 %;	H 7,11 %; N 6,84 %
vypočteno:	c		60,33 %;	H 7,09%; N 7,04%
^XH NMR (270 MHz,	C₆C	>6 1 kapka	pyridinu-c/5, 50 °C) δ 7,79	(8H,
Ar-H), 3,23	(16H,	t	, j = 7,	-S-CH₂-) , 1,96 - 1,87 (16H,	m, -
CH₂-CH₂-), 1,	65 -	1,	55 (16H,	m, -S-CH₂-CH₂-CH₂-) , 1,45 -	1,32

(32H, m, -S-CH2-CH2-CH2-CH2-CH2-) , 0,92 - 0,90 (24H, m,

R-CH₃) .ppm.

Á_max 827 nm (THF) .

Příklad 48

Příprava 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(dodecylsulfanyl)ftalocyaninu

0,21 gramu (0,40 milimolu) 3,6-(dodecylsulfanyl)ftalonitrilu bylo zahříváno k varu v 10 mililitrech DMAE pod stálým proudem amoniaku. Po 2hodinovém zahřívání bylo ke směsi přidáno 19,8 miligramu (0,48 ekvivalentu) chloridu lithného a směs byla dalších 20 hodin zahřívána k varu pod proudem amoniaku. Po ochlazení bylo ze směsi odstraněno při sníženém tlaku rozpouštědlo. Pevný zbytek byl míchán 30 minut v 10 mililitrech ledové kyseliny octové za vzniku světle červené reakční směsi. Kyselina octová byla odstraněna při sníženém tlaku, zbytek byl rozpuštěn v dichlormethanu a vzniklý roztok promyt nasyceným roztokem uhličitanu sodného, nasyceným

136 • · «· · · 4· 4 4 44 • 4 4 · 4 4 4 4 «44«

444 · 4 4 4 44 4 · 4 4 » · 44 444 4 «

4 4444 4 4 «

4·44 ·· 4« *· 44 4444 roztokem chloridu amonného, solankou, vysušen nad bezvodým síranem sodným, přefiltrován a zahuštěn při sníženém tlaku.

Surový produkt byl dále přečištěn sloupcovou chromatografii na silikagelu (s elucí směsí dichlormethan/triethylamin (100:1)). První, červenohnědě zbarvená frakce byla spojena, zahuštěna při sníženém tlaku a získaná purpurová pevná látka byla překrystalována ze směsi tetrahydrofuranu (THF)/aceton, čímž bylo získáno 44,1 miligramu 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(dodecylsulfanyl)ftalocyaninu.

Teplota tání 88 až 88,5 °C.

Pro C128H210N8S8 nalezeno: C 72,53 %; H 9,97 %; N 5,29 %.

vypočteno: C 72,60 %; H 10,00 %; N 5,29 %.

Á_max (toluen) 7 97 nm.

Studium syntézních postupů využívajících způsoby A a B

Příklad 49

Příprava 4,5-dibrom-3,6-dihydroxyftalonitrilů K míchanému roztoku 3 gramů (18,7 milimolu) 2,3-dikyanohydrochinonu ve 12 mililitrech terč. butylalkoholu bylo při teplotě 45 °C přidáno po částech během 15 minut 7 gramů (38,8 milimolu) NBS. Směs byla míchána další 2 hodiny a poté k ní bylo během 15 minut přidáno dalších 7 gramů (38,8 milimolu) NBS. Po uplynutí dalších dvou hodin byla reakční směs ponechána zchladnout na teplotu místnosti a vylita za intenzi-vního míchání do vodného roztoku hydrogensiřičitanu sodného (6 gramů v 60 mililitrech, přebytek), který byl ochlazen na teplotu 0 °C. Směs byla 10 minut míchána, vzniklá sraženina byla odfiltrována a • 00

137 • 0 ·· • 0 · 0

0 0

0 0 • 00 •· «0·· promyta 30 mililitry studené vody. Produkt byl 24 hodin sušen ve vakuu při teplotě 60 °C a bylo získáno 3,94 gramu (66,1 procenta) 4,5-dibrom-3,6-dihydroxyftalonitrilu ve formě krémově zbarveného prášku, který byl bez dalšího přečištění použit v dalším stupni. Za účelem analýzy však byl vzorek produktu překrystalován ze směsi aceton/voda.

Teplota tání 248 °C (rozklad).

Pro nalezeno: C 30,47 %; H 0,42 %; N 8,70 %

Br 50,22 %.

vypočteno: C 30,22 %; H 0,63 %; N 8,81 %

Br 50,27 %.

¹³C NMR (270 MHz, aceton-d₆) δ 151,74 (C-O) , 123,08 (C-Br) ,

113,07 (CN), 102,46 (C-CN) ppm.

v_max (nujol) 3250 (br) , 2232 (m) cm^-1.

Příklad 50

Příprava 4, 5-dibrom-3,6-dibutoxyftalonitrilu

Směs 2,50 gramu (7,86 milimolu) 4,5-dibrom-3,6-dihydroxyftalonitrilu, 4,95 gramu (18,9 milimolu) trifenylfosfinu a 1,5 gramu (20,2 milimolu) 1-butanolu byla rozpuštěna v 80 mililitrech suchého tetrahydrofuranu (THF) a vzniklý roztok byl ochlazen na teplotu 0 °C. K roztoku byl během 30 minut přikapán roztok 4,35 gramu (21,5 milimolu) diisopropylazadikarboxylátu ve 30 mililitrech tetrahydrofuranu (THF). Výsledný roztok byl ponechán ohřát na teplotu místnosti a míchán při této teplotě dalších 10 hodin. Po odpaření tetrahydrofuranu (THF) při sníženém tlaku byl získán tmavě červený olej, který byl rozpuštěn ve 20 mililitrech diethyletheru. Roztok byl přefiltrován za účelem odstranění • · · ·

138 • ·· » ·<

* ♦ » • ♦· • ♦ ·

9 9 nerozpuštěného trifenylfosfinoxidu, zahuštěn a rozdělen sloupcovou chromatografií (s elucí směsí dichlormethan/ petrolether (1:2)). Získaný produkt byl překrystalován z cyklohexanu, čímž bylo získáno 2,75 gramu (83,6 procenta)

4,5-dibrom-3,6-dibutoxyftalonitrilu ve formě bílých krystalů. Teplota tání 72. až 73 °C.

Pro Ci₆H₁₈N₂O₂Br2 (430,14)

nalezeno:	C	44,51 %;	H 4,28 %; N	6,	47 %
Br 37,33.
vypočteno:	C	44,68 %;	H 4,22 %; N	6,	51 %
Br 37,15.
^XH NMR (270	MHz,	GDC1₃) δ 4,24	(t, J = 6,4 Hz,	4H-) ,	1,92
(quint, J =	7,0	Hz, 4H), 1,67	-1,53 (m, 4H),	1,04	(t, J	= 7,3
Hz, 6H)' ppm
¹³C NMR (270	MHz,	CDCI3) δ 156	,37 (ArC-0), 129,	61 (A	rC-Br)	r
112,33 (CN),	, 109	,22 (ArC-CN),	76,43, 31,95, 18	, 92,	13,73	ppm.
Vmax (nujol)	2230	(m) cm¹.
MS (70 eV, El):	m/z (%): 432	(3,1), 430 (5,2),	428	(3,5)	[M⁺] .

Příklad 51

Příprava 4-brom-3,6-dibutoxyftalonitrilu

Směs 3 gramů (9,4 milimolu) 4,5-dibrom-3,6-dihydroxyftalonitrilu, 3 gramů (přebytek) najemno rozdrceného uhličitanu draselného a 0,26 gramu (0,7 milimolu) ΤΒΆΒ byla 12 hodin zahřívána k varu v 80 mililitrech methylethylketonu (MEK). Reakční směs byla ochlazena a bylo k ní přidáno 3,70 gramu (20 milimolů) 1-jodbutanu. Zahřívání směsi k varu pokračovalo dalších 72 hodin. Po ochlazení byla reakční směs přefiltrována a promyta ethylacetátem. Organické podíly byly odstraněny při sníženém tlaku a zbytek byl rozpuštěn ve

139

4·4 4 »· ·4 ·« 4 4 «64 4 »64 4 • 4 ·♦ 4 · 4 • 4 9 4 4« 9 9 • 9449 444 ·· · · » · 9 4 · ·

100 mililitrech ethylacetátu. Vzniklý roztok byl promyt 25 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové, 25 mililitry nasyceného roztoku uhličitanu draselného, 25 mililitry vody, mililitry solanky, vysušen nad bezvodým síranem horečnatým, přefiltrován a zahuštěn při sníženém tlaku. Surový produkt byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether/dichlormethan (2:1)) a překrystalován

z cyklohexanu,	čímž bylo získáno 1	,43 gramu	(43	procent)
4-brom-3,6-dibutoxyftalonitrilu.
Teplota tání 102,5 až 104 °C.
Pro Ci₆H₁₉N₂O₂Br	(351,24)
nalezeno:	C - 54,71 %; H	5,43 %;	N	• 7,89 %
Br 22,67.
vypočténo:	C 54,85 %; H	5,47 %;	N	8,00 %
Br 22,54.
^XH NMR (270 MHz	:, aceton-dg) δ 7,88	(s, 1H),	4,30	(t, 2H, J =
6, 4 Hz) , 4,18	(t, 2H, J = 6,4 Hz) ,	1,86 (m,	4H) ,	1,56 (m, 4H),
1,00 (t, 3H, J	= 7,3 Hz) , 0, 99 (t,	3H, J =	7,3 H	[z) ppm.

¹³C NMR (300 MHz,_ aceton-dg) δ 157,68 (ArC-O), 152,80 (ArC-O) , 124,94, 123,33 (ArC-H), 112,81 (CN), 112,69 (CN), 111,39 (ArC-CN), 103,83 (ArC-CN), 75,75, 70,40, 31,81, 30,57, 18,70, 18,66, 13,07, 12,98 ppm.

v_max (nujol) 2230 (m) cm¹.

MS (70 eV, El): m/z (%): 350,1 (4,8), 352,1 (4,5) [M⁺] .

Příklad 52

Příprava 1,4-dibutoxy-2,3-dibrom-8,11,15,18,22,25hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu

Ke směsi 2,56 gramu (6,27 milimolů) 3,6-didecylftalonitrilu (který byl připraven postupem popsaným v publikaci ··

9

140 ♦ · *9 99 99

99« 9 99 9 • 99 99 99 99 ·

999 · 9 99 999 9 · • 9 · 9 9 9 999 ♦··· ·· 99 *9 Μ 9999

N. B. McKeown, I. Chambrier, M. J. Cook, J. Chem. Soc. Perkin Trans. 1, 1990, 1169) a 0,30 gramu (0,70 milimolu) 4,5-dibrom3,β-dibutoxyftalonitrilu ve 20 mililitrech vroucího butanolu bylo v argonové atmosféře přidáno přibližně 50 miligramů (7,5 milimolu) čerstvě očištěného lithia. Reakční směs byla ve tmě 16 hodin zahřívána k varu, ochlazena, bylo k ní přidáno

O, 53 gramu (2,1 milimolu) tetrahydrátu octanu nikelnatého a výsledná směs byla další 2 hodiny zahřívána k varu. Po ochlazení byla ze směsi při sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla a zbytek byl triturován methanolem, čímž byla získána pevná zelená látka. Přečištěním sloupcovou chromatografií (s elucí petroletherem) bylo v první frakci izolováno 0,71 gramu (24 procent) 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocýaninatonikelnatého komplexu. Po změně -eluentu na směs petroether/dichlormethan (1:1) byla izolována druhá frakce, která byla dále přečištěna sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether/dichlormethan (19:1)), čímž bylo po následném překrystalování ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol získáno 45,7 miligramu (3,8 procenta)

1,4-dibutoxy-2,3-dibrom-8,11, 15, 18,22,25-hexakis(decyl)ftalocýaninatonikelnatého komplexu.

Teplota tání 72	°C (K-I),	67	°c	(I-D),	57 °C (D	-K) .
Pro CiooHi5oN80₂Br₂	Ni (1715,	84)
nalezeno: C	70,40	O. , o Z	H	8,90	%; N	6,30 %.
vypočteno: C	70,04	0, . Ό Z	H	8,82	%; N	6,53 %.
^XH NMR (300 MHz,	C₅D₆) δ 7	,82	(s,	4H), 7	,81 (s,	2H), 4,75 (t,
4H, J = 7,5 Hz),	4,66 - 4	,57	(3	překrýv	ající se	t, 12H), 2,34
- 2,17 (m, 16H),	1,92 - 1	,11	(m,	88H) ,	0,95 (t,	6H, J = 7,4

Hz), 0,87 - 0,80 (m, 18H) ppm.

UV/Vis (3,68 x ΙΟ⁶ M v toluenu, log ε) λ 716 (5,10), 698 (5,03), 636 (4,39) nm.

141 ♦ · • · · ♦ * · · · • 9*9 • · · · · ·

MS (FAB): m/z: izotopový klastr při 1716 [M⁺+H].

Příklad 53

Příprava 1,4-dibutoxy-2, 3-(2'-trimethylsilylethinyl)8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu

K míchanému roztoku 40 miligramů (23,3 mikromolu)

1,4-dibutoxy-2,3-dibrom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu ve 3,5 mililitru suchého odplyněného triethylaminu, který byl umístěn v tlakové zkumavce se šroubovým uzávěrem naplněné argonovou atmosférou, bylo v desetiminutových intervalech přidáno postupně 7 miligramů (10 mikromolů) bis(trifenylfosfin)palladiumchloridu, 2,2 miligramu (11,6 mikromolu) jodidu měďného a 25 miligramů (255 mikromolů) TMSA. Gumové septum, které až dosud uzavíralo uvedenou tlakovou zkumavku, bylo pod rychlým proudem argonu nahrazeno šroubovým uzávěrem a reakční směs byla 16 hodin míchána a zahřívána na teplotu 100 °C. Poté byla směs ochlazena a 'v argonové atmosféře k ní bylo přidáno dalších 4,1 miligramu bis(trifenylfosfin)palladiumchloridu,

1,7 miligramu jodidu měďného a 25 miligramů TMSA. Směs byla zahřívána na teplotu 100 °C dalších 12 hodin, ochlazena, přefiltrována a zahuštěna při sníženém tlaku. Získaný zbytek byl za účelem odstranění přebytku TMSA a stop triethylaminu sušen 12 hodin při tlaku 0,5 mm rtuťového sloupce a následně přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether/dichlormethan (97:3)). První frakce obsahovala 3,4 miligramu nezreagované výchozí látky. Druhá frakce obsahovala směs a následující zeleně zbarvené frakce, které obsahovaly jen malé množství látky, byly zlikvidovány.

142 ·· ·» • · 9 · • · · · · ·

Uvedená druhá frakce byla dále přečištěna sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether/ dichlormethan (nejprve 98,5:1,5 potom 97:3)), přičemž při této chromatografií byl ve druhé frakci izolován 1,4-dibutoxy-2,3(2'-trimethylsilylethinyl)-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatý komplex, jehož množství po překrystalování ze směsi -tetrahydrofuran (THF)/methanol činilo 13,2 miligramu (35 procent)

Teplota tání 69 °C.

^XH NMR (270 MHz, CDC1₃) δ 7,78 (br s, 4H) , 7,75 (s, 2H) , 4,60 (t, 4H, J = 7,2 Hz), 4,47 (t, 4H, J = 6,9 Hz), 4,35 - 4,26 (m, 8H) , 2,10 - 1,90 (m, 16H), 1,60 - 1,08 (m, 88H), 0,95 (t, 6H, = 7,4 Hz), 0,80 '(t, 12H, J = 6,6 Hz) , 0,79 (t, ' 6H, J = 6,6 Hz), 0,43 (s, 18H) ppm.

¹³C NMR (67,5 MHz, CDC1₃) δ 154,18 (ArCO) , 147,99, 139, 19, 138,13, 137,77, 134,75, 134,66, 134,43, 130,83, 130,47,

130,29, 130,19, 129,16, 128,17, 127,81, 127,47, 104,74 (C=Csi), 100, 97 (ChCsí), 75,43 (OCH₂) , 32,66, 32,56, 32,18, 31,88, 31,50, 30,53, 29,90, 29, 85, 29, 72, 29, 67, 29, 61, 29, 45, 29,31, 22,64, 22,-55, 19, 37, 14,20, 14,07, 0,20 ppm. v_max (KBr) 2929 (s), 2861 (m) , 2155 (w) , 1598 (w) , 1457 (w) , 1200 (w), 1092 (m) cm'¹.

UV/Vis (2,80 x 10'⁶ M v toluenu, log ε) λ 732 (4,99), 702 (4,95) nm.

MS (FAB): m/z: izotopický klastr 1747 [M⁺+H].

143 »» ·*♦· · φ φ · • * »* · · φ • * · φφφ φ · • φφφ « · φ • * φφ φφ φφφφ

Příklad 54

Příprava 1, 4-dibutoxy-2,3-di(ethinyl)-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu

K roztoku 48,6 miligramu (28,3 mikromolu) 1,4-dibutoxy2,3-dibrom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu, 10 miligramů (233 mikromolů) bezvodého chloridu lithného a 9,5 miligramu (36 mikromolů) trifenylfosfinu v 6 mililitrech suchého odplynšného toluenu bylo v argonové atmosféře přidáno 10,5 miligramu (9,0 mikromolů) tetrakis(trifenylfosfin)palladia. Směs byla 10 minut míchána, bylo k ní přidáno 60 miligramů (190 mikromolů) tributyl(ethinyl)cínu a výsledná reakční směs byla zahřívána 16 hodin na teplotu 100 °C, ochlazena a při sníženém tlaku zbavena toluenu. Ze zbytku byl triturací acetonem odstraněn přebytek tributyl(ethinyl)cínu a zbytek byl z filtračního papíru smyt tetrahydrofuranem (THF). Tetrahydrofuran (THF) byl odpařen při sníženém tlaku a získaný zbytek byl přečištěn sloupcovou chromatografií (s elucí směsí petrolether/dichlormethan (19:1)). Získaný'produkt byl překrystalován ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol, čímž bylo získáno 27,2 miligramu (60 procent) 1,4-dibutoxy-2,3-di(ethinyl)8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatoníkelnatého komplexu.

Teplota tání 83 °C (K-D), 91 °C (D-I).

Pro C104H152N8O2NÍ.CH3OH (1637,14) nalezeno: C 76,99 %; H 9,56 %; N 6,98 %.

vypočteno: C . 77,03 %; H 9,60 %; N 6,84 %.

^ΧΗ NMR (270 MHz, C₆D₆) δ 7,81 - 7,78 (m, 6H) , 4,83 - 4,76 (m, 8H), 4,61 - 4,56 (m, 8H), 3,53 (s, 2H), 2,33 - 2,21 (m, 16H),

144 ·« *♦ «« »· »» ·· «»«» · « ♦ » »#»» • · · 4 · 94 · · · ··· 4 4 44 44« 4 4

4 4444 444

4944 44 44 44 »4 444«

1,93 - 1,11 (m, 88H), 0,96 (t, 6H, J = 7,4 Hz), 0,92 - 0,81 (m, 18) ppm.

¹³C NMR (67,5 MHz, C₅D₆) δ 154,86, 148,47, 148,40, 142,86,

139,57, 138,37, 138,01, 135,40, 135,31, 131,45, 130,93,

130,89, 130,00, 121,68, 87,63, 80,13, 75,87, 33,23, 32,93,

32,20, 31,16, 31,09, 30,57 - 29,6, 23,04, 23,01, 19,70, 14,33,

14,26 ppm.

UV/Vis (2,51 x 10~⁶ M v toluenu, log ε) λ 729 (4,99), 698 (4,88), 666 (4,44), 628 (4,23) nm.

MS (FAB): m/z izotopový klastr při 1606 [M⁺+H].

Příklad 55

Příprava 1,4-dibutoxy-2,3-di(ethinyl)-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu

K roztoku 9,2 miligramu (5,3 mikromolu) 1,4-dibutoxy-2,3(2'-trimethylsilylethinyl)-8,11,15,18,22, 25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu v 5 mililitrech tetrahydrofuranu (THF) a 1 mililitru methanolu byl přidán roztok hydroxidu draselného (0,1 mililitru roztoku obsahujícího jednu vločku hydroxidu v 0,5 mililitru vody) a reakční směs byla 12 hodin míchána ve tmě a v argonové atmosféře. Ke směsi byla přidána jedna kapka 5procentní kyseliny chlorovodíkové a při sníženém tlaku byla zbavena rozpouštědel. Získaný zbytek byl triturován methanolem a dále přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether/dichlormethan (10:1)), čímž bylo po odpaření příslušné frakce získáno 6,7 miligramu (79. procent) 1,4-dibutoxy-2, 3-di(ethinyl)8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu, který se shodoval se vzorkem připraveným v příkladu 54.

·· ** • · «I

145 •4 ·· ·* • · 4 · · · « 4 • · « · · «· · · β • · · · · · · · · · · · t • · 44*· ··· ···· ·« «· »4 44 4444

Příklad 56

Příprava 1,4-dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25---hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu

1, 4-Dibutoxy-2-brom-8, 11,15,18,22,2 5-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatý komplex byl připraven směsnou cyklotetramerací 4-brom-3,6-dibutoxyftalonitrilu a

3,6-didecylftalonitrilu s využitím postupu, při kterém vznikl

1,4-dibutoxy-2,3-dibrom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalo-

cyaninatonikelnatý	komplex ve	4pr	ocentním	výtěžku	a který byl
popsán výše v příkl	adu 52.
Teplota tání 30 °C	(K-D), 106	°C	(D-I) .
Pro CiooHi5iNg0₂BrNi 1	(1635,95)
nalezeno: C	74,08 %;	H	9,52 %;	N		6,19 %.
vypočteno: C	73,42 %;	H	9,30 %;	N		6,85 %.
¹H NMR (300 MHz, C₆D₆) δ 7,82	(br	s, 4H), 7	,77	(s,	2H), 7,68
(s, 1H), 4,83 - 4,7	8 (br t, 4.	Η) ,	4,66 (t,	2H,	J =	7,0 Hz),
4,63 - 4,57 (2 x t,	8H), 4,22	(t,	2H, J =	6, 8	Hz)	, 2,34 - 2,22

(m, 14H), 2,13 (quint, 2H, J = 7,2 Hz), 1,93 - 1,10 (m, 88H) , 0,99 (t, 3H, J = 7,4 Hz), 0,91 - 0,76 (m, 21H) ppm.

¹³C NMR (67,5 MHz, CDC1₃) δ 151,54, 147,74, 147,67, 147,46, 147,13, 146,70, 146,52, 143,68, 142,61, 139,03, 138,94,

137,93, 137,70, 137,66, 134,84, 134,77, 134,70, 134,65,

134,47, 134,38, 130,87, 130,28, 130,17, 130,10, 125,19,

119,52, 116, 37, 75,10 (OCH₂) , 69,76 (OCH₂) , 32,74, 32,62,

32,31, 32,15, 31,86, 31,81, 31,65, 31,48, 31,16, 30,46, 30,26, 29, 90, 29,80, 29,'71, 29,65, 29,62, 29,45, 29,36, 29,29, 29,24, 22,63, 22,57, 19,45, 19,36, 14,05 ppm.

UV/Vis (3,37 x ΙΟ⁶ M v toluenu, log ε) λ 714 (5,10), 700 (sh),

635 (4,47) nm.

146 *9 ·» 9» »9 99 »9 • * * · 9 9 · 9 9 99 9

999 99 99 99 9

999 99 99 99« 9 ·

9 9999 999

9999 99 99 99 9« ··*·

Příklad 57

Příprava 1, 4-dibutoxy-2- (2' -trimethylsilyleth-inyl) 8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyanínatoníkelnatého komplexu

1,4-Dibutoxy-2- (2'-trimethylsilylethinyl)8,11,15, 18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatý komplex byl připraven v 62procentním výtěžku postupem podle příkladu 53, ve kterém byla popsána příprava 1,4-dibutoxy-2,3-(2'trimethylsilylethinyl)-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu, s tím, že jako rozpouštědlo

byla použita směs tetrahydrofur	anu (THF)/tr	iethylamin (5:1).
Teplota tání 46 °C (K-D), 113 Pro C₁₀₅Hi₅oN₈0₂SiNi (1653,25)	C (D-I).
nalezeno: C 76, 95 %; H	9,67 %;	N	6,84 %.
vypočteno: C 76,28 %; H	9,75 %;	N	6,78 %.
⁴Η NMR (270 MHz, toluen-dg) δ 7,	81 (s, 6H),	7, 65	(s, 1H), 4,86
- 4,78 (br t, 6H), 4,68- 4,58	(2 x t, 8H),	4,26	(br t, 2H),
2,38 - 2,20 (m, 16H), 1,90- 1, 24H), 0,49 (s, 9H) ppm.	10 (m, 88H),	0,99	- 0,76 (m,
UV/Vis (3,44 x 10“⁶ M v toluenu, (5,02), 640 (4,43), 346 (4,59)	log ε) λ 722 (5, nm.	09), 700

MS (FAB): m/z: izotopový klastr při 1653 [M⁺+H].

Příklad 58

Příprava 1, 4'-dibutoxy-2 - (ethinyl) - 8,11,15,18,22,25hexakis (decyl)-ftalocyaninatonikelnatého komplexu

1,4-Dibutoxy-2-(ethinyl)-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatý komplex byl připraven ve 48procentním

147 »» · · • · *

«··· ··

444 4 4 ·· 9« ·* 4·

44·· 4 4 4 4

4 44 4 4 4

44 444 · ·

4 4 4 4 β- 4

4 44 44 4444 výtěžku postupem podle příkladu 54, ve kterém byla popsána příprava 1,4-dibutoxy-2,3-di(ethinyl)-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu.

Teplota tání 36 °C (K-D), 131 °C (D-I).

Pro Cio2Hi_S2N₈0₂Ni (1518,07) nalezeno: C 77,80 %; H 9,68 %; N 7,09 %.

vypočteno: C 77,49 %; H 9,69 %; N 7,09 %.

NMR (270 MHz, C₅D₆) δ 7,81 - 7,78	(m,	6H), 7,75 (s, 1H),
4,87 - 4,82 (m, 6H), 4,66 - 4,55 (m	, 8H), 4,27 (t, 2H, J = 7,0
Hz), 3,28 (s, 1H), 2,31 - 2,23 (m,	16H)	, 1,98 - 1,06 (m, 88H) ,
0,99 (2 x t, 6H), 0,94 - 0,77 (m, 18H)	ppm.
v_max (KBr) 3304 (m) , 2965 (sh) , 2927	(s)	, 2853 (s), 1468 (m),
1318 (m) , 1187 (mf, 1102 (m) cm’¹.
UV/Vis (5,20 x 10~⁵ M v toluenu, log	ε)	λ 721 (5,07), 701
(5,01), 641 (4,39), 347 (4,54) nm.
Příklad 59

Příprava 1,4-dibutoxy-2,3-di(4'-ethinylpyridin)8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu

K roztoku 40 miligramů (25,0 mikromolů) 1,4-dibutoxy-2,3di(ethinyl)-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu a 31 miligramů (150 mikromolů) 4-jodpyridinu v 6 mililitrech suché a odplyněné směsi toluen/triethylamin (5:1) bylo v argonové atmosféře přidáno 2,3 miligramu (10 molárních procent) tris(dibenzylidenaceton)palladia [Pd₂(dba)₃] a 3,0 miligramy (40 molárních procent) trifenylarsinu. Reakční směs byla 24 hodin zahřívána na teplotu 80 °C, ochlazena a při sníženém tlaku z ní byla odstraněna rozpouštědla. Zbytek byl triturován acetonem a

148 e« ·· ·· ·* ·· 9>· ♦ t ··«· ···· • · · ···« · 0 · • »·· ·· «» Φ · · · « • · · · · · · · ·

9499 49 »» ·· ·· ·«·· přečištěn sloupcovou chromatografií (s elucí směsí petrolether/dichlormethan (DCM)/triethylamin (25:2:0,25)), kterou byly odstraněny nezreagované výchozí látky. Po změně eluentu na směs tetrahydrofuran (THF)/petrolether (1:1) byla izolována frakce po jejímž odpaření a překrystalován! ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol bylo získáno 31,2 miligramu (71 procent) 1,4-dibutoxy-2,3-di(4'-ethinylpyridin)8, 11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu.

Pro C114H158N10O2NÍ nalezeno: C 77,80 %; H 8,90 %; N 7,83 %.

vypočteno: C ~ 77,83 %; H 9,05 %; N . 7,96 %.

^XH NMR (270 MHz, C₆D₆, 50 °C) δ 8,57 (dd, 4H, J = 4,5 & 1,5 Hz),

7,87 -'7,81 (m, 6H) , 7,42 (dd, 4H, J = 4,3 & Ί, 5' Hz) , 4,89 (t,

4H, J = 6,9 Hz), 4,81 (t, 4H, J = 7,4 Hz), 4,64 - 4,57 (m,

8H), 2,33 - 2,22 (m, 16H) , 1, 95 - 1, 09 (m, 88H) , 0,94 (t, 6H,

J = 7,4 Hz), 0,87 - 0,76 (m, 18H) ppm.

Příklad 60

Příprava 1,4-dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninů

K 10 mililitrům suchého n-butanolu bylo přidáno 60 miligramů (8,5 milimolu) kovového lithia a směs byla zahřívána až do zreagování lithia. Vzniklý roztok byl ochlazen na teplotu místnosti a v dusíkové atmosféře k němu bylo přidáno 350 miligramů (0,85 milimolu) 3,6-didecylftalonitrilu, 300 miligramů (0,85 milimolu) 4-brom-3,6-dibutoxyftalonitrilu a 49 miligramů (0,0425 milimolu, 5 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia a vzniklá směs byla 12 hodin fc ·

149 •fc ·· ·· ·«·· · · fc · ♦··· ··· ···· · · · • · · · · · ·· · · · · · • ········ ···· ·· ·· fcfc ·· ···· zahřívána ve tmě na teplotu 60 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti byly ke směsi přidány 2 mililitry ledové kyseliny octové a míchání pokračovalo dalších 30 minut. Ze směsi bylo při sníženém tlaku odstraněno rozpouštědlo a zbyte'k byl promyt 3 x 50 mililitry methanolu. Surová ftalocyaninová směs byla rozdělena pomocí sloupcové chromatografie na silikagelu (s elucí petroletherem). V první frakci bylo izolováno 50 miligramů 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyaninu, který se shodoval s příslušným standardem. Po změně eluentu na směs petrolether/dichlormethan (10:1) byla izolována druhá frakce. Tato druhá frakce byla dále přečištěna preparativní chromatografií na^tenké vrstvě (s elucí směsí pe.trolether/ dichlormethan (3:1)). Po odpaření rozpouštědel a překrystalování ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol bylo získáno 150 miligramů 1,4- dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninu ve formě tmavě zelené pevné látky.

⁴H NMR (300 MHz, C₆D₆) δ 7,93 (s, 1H) , 7,91 (br s, 3H) , 7,81 (s, 2H), 7,75 (s, 1H), 4,95 - 4,88 (m, 8H), 4,26 (t, 2H), 2,40 - 2,22 (m, 14H), 2,15 (quint, 2H), 1,96 (br quint, 2H), 1,78 1,08 (m, 86H), 1,01 (t, 3H), 1,00 (t, 3H), 0,91 - 0,75 (m,

18), -0,35 (s, 2H).

MALDI-MS: Klastr se středem 1579.

v_max (abs.) 720,648 nm (THF).

Příklad 61

Příprava 1,4-dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl) ftalocyaninatozinečnatého komplexu (Způsob 1)

1,00 gram (2,54 milimolu) 3,6-didecylftalonitrilu,

0,30 gramu (0,82 milimolu) 4-brom-3,6-dibutoxyftalonitrilu, 1,18 gramu (8,2 mililitru) 1,8-diazabicyklo[5,4,0]undec-7-enu

150 « · 0 ···· 0 0 * · • 00 0000 0· ·

00000 00 000 0 ·

0 0000 000

0000 00 4· 90 *· 00·0 (DBU) a 0,27 gramu (1,23 milimolu) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě 99,999 procenta) bylo v dusíkové atmosféře 3 dny zahříváno ve 20 mililitrech suchého butanolu k varu, přičemž toto zahřívání probíhalo ve tmě. Pó Ochlazení na teplotu místnosti byla ze směsi při sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla a získaný zbytek byl promyt 3 x 50 mililitry methanolu. Surový materiál byl rozdělen pomocí sloupcové chromatografie na silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/díchlormethan (4:1)). V první frakci bylo obsaženo 240 miligramů (5,8 procenta) 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu. Po změně eluentu na směs petrolether (40 až 60 °C)/díchlormethan (1:-1) byla izolována druhá frakce. Tato druhá frakce byla dále přečištěna preparativní chromatografií na tenké vrstvě (TLC) silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/díchlormethan (3:2)). Po odpaření rozpouštědel a překrystalován! ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol bylo získáno 50 miligramů (0,03 milimolu, 3,7 procenta) požadovaného produktu ve formě tmavě zelené pevné látky.

^XH NMR (300 MHz, C₆D₆) δ 7,85 - 8,0 (m, 7H) , 5,08 (t, 2H) , 4,96 (t, 4H), 4,79 (m, 8H), 4,35 (t, 2H), 1,1 - 2,5 (m, 104H), 0,84 (m, 24H) ppm.

Amax (abs.) 716,5 nm (THF).

Příklad 62

Příprava 1,4-dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu (Způsob 2)

Do 20 mililitrů suchého n-butanolu bylo přidáno 0,2 gramu (30 milimolů) kovového lithia a směs byla zahřívána v dusíkové atmosféře až do zreagování lithia. Vzniklý roztok byl ponechán

151 • 0 0 · · * · · ··· 0 · • · · 0 0 · 000 •000 ·0 ·· 00 ·· 0000 zchladnout na teplotu místnosti a v dusíkové atmosféře k němu bylo přidáno 3,49 gramu (8,4 milimolu) 3,6-didecylftalonitrilu, 1,0 gram (2,8 milimolu) 4-brom-3,6-dibutoxyftalonitrilu a 0,9 gramu (4,25 mililitru) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě 99,999 procenta). Tato směs byla 20 hodin zahřívána ve tmě na teplotu varu. Po ochlazení na teplotu místnosti byla ze směsi při sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla a získaný zbytek byl promyt 3 x 50 mililitry methanolu. Surový materiál byl rozdělen pomocí sloupcové chromatografie na silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (4:1)). V první frakci bylo obsaženo 300 miligramů symetrického 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu. Po změně eluentu na směs petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan -(1:1) byla izolována druhá frakce. Tato druhá frakce byla dále přečištěna preparativní chromatografíí na tenké vrstvě silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (3:2)).

Po odpaření rozpouštědel a překrystalování ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol bylo získáno 126 miligramů (2,7 procenta) 1,4-dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu ve formě tmavě zelené pevné látky, která byla shodná se sloučeninou připravenou v příkladu 61.

Příklad 63

Příprava 1,4-dibutoxy-2-brom-8,11,15,18,22,25hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu (Způsob 3) miligramů (0,025 milimolu) l,4-dibutoxy-2-brom8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalonitrilů bylo při teplotě varu rozpuštěno v 10 mililitrech suchého n-butanolu. K roztoku • · < 000

0

0 0 0 0 «

152 bylo přidáno 17 miligramů (0,076 milimolu) bezvodého bromidu zinečnatého a směs byla zahřívána na teplotu varu dalších 45 minut. Ze směsi byla při sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla a získaný zbytek byl přečištěn na deskách pro chromatografií na tenké vrstvě (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (3:1)). Získaný produkt byl po odpaření rozpouštědel překrystalován ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol. Bylo získáno 20 miligramů (49 procent) produktu ve formě tmavě zeleného prášku, který měl stejné vlastnosti jako příslušný standard.

Příklad 64

Příprava 1,4-dibutoxy-2-[1-(3-hydroxy-3-methyl)butinyl]8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

K roztoku 30 miligramů (0,018 milimolu) 1,4-dibutoxy-2brom-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu v 5 mililitrech suchého triethylaminu v tlakové zkumavce se šroubovým uzávěrem bylo v argonové atmosféře v desetiminutových odstupech postupně přidáno 3,84 miligramu (30 molárních procent) bis(trifenylfosfin)palladiumdichloridu, 1,56 miligramu (45 molárních procent) jodidu měďného a 15 miligramů (10 ekvivalentů) 2-methyl-3-butin-l-olu. Vzniklý roztok byl třikrát odplyněn pomocí argonu a následně 24 hodin míchán ve tmě v olejové lázni o teplotě 80 °C. Reakční směs byla ochlazena a opět v argonové atmosféře k ní bylo přidáno 3,84 miligramu bis(trifenylfosfin)palladiumdichloridu,

1,56 miligramu jodidu měďného a 15 miligramů (10 ekvivalentů) 2-methyl-3-butin-l-olu. Zkumavka byla znovu uzavřena a reakční směs byla dalších 24 hodin zahřívána na teplotu 80 °C. Průběh

153 «ί ·· ·· ♦· ·· ·· • « a · · ♦ · · · · * · • · · · · *· ·· ♦ • ··· ······«· · • · · · β · 9 9 9

99· 9 9 · » Μ ·» ···· reakce byl sledován pomocí chromatografie na tenké vrstvě (TLC). Po spotřebování veškerého výchozího materiálu byla reakční směs ochlazena, přefiltrována a filtrační koláč byl promýván diethyletherem tak dlouho, dokud vytékající extrakty nebyly bezbarvé. Organické podíly byly spojeny a zahuštěny při sníženém tlaku. Surový produkt byl dále přečištěn preparativní chromatografií na tenké vrstvě (TLC) (s elucí dichlormethanem) a překrystalován ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol, čímž bylo získáno 20 miligramů (0,012 milimolu, 67,5 procenta) 1,4dibutoxy-2-[1-(3-hydroxy-3-methyl)butinyl]-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu.

^XH NMR (300 MHz, C₆D₆) δ 7, 94 - 8,02 (m, 6H) , 7,82 (s, 1H) ,

5,09 (br t, 6H) , 4,85 (m, 8H), 4,46 (t, 2H), 2,42 (m, 12H),

1,0 - 2,0 (m, 104H), 0,88 (m, 18H) ppm.

Á_max (abs.) 721, 702 nm (THF).

MALDI-MS: klastr 1645.

Příklad 65

Příprava 2-(4-pyridyl)-4,4,5,5-tetramethyl-l,3dioxaborolanu

K suspenzi 5 gramů (24 milimolů) 4-jodpyridinu ve 250 mililitrech suchého diethyletheru, ochlazené na teplotu -78 °C, bylo pomalu přidáno 12 mililitrů 2,5molárního roztoku n-butyllithia v hexanech (30,1 milimolu). Po 20 minutách bylo ke směsi přidáno 6,9 gramu (30,1 milimolu) tributoxyboru a směs byla ponechána během 2 hodin ohřát na teplotu místnosti.

K reakční směsi bylo přidáno 3,8 gramu pinakolu a o 10 minut později 1,47 gramu (24,6 milimolu) ledové kyseliny octové.

Směs byla přefiltrována skrz vrstvu celitu, filtrační koláč byl promyt 100 mililitry diethyletheru a spojené organické

154 fe « ·· · · fe· ·· · · fe ·« · · ·· · · ·· · • · « ···· · · · • fefe»·· fefe fefefe · · fe fe fefefe· fefefe •fefefe fefe fefe fefe ·· ···· podíly byly zahuštěny při sníženém tlaku. Surový produkt byl překrystalován z cyklohexanu, čímž bylo získáno 3,14 gramu (15,4 milimolu, 64 procent) požadovaného produktu.

Teplota tání 150 až 152 °C (literatura (C. Coudreb,- -Synthetic Commun. , 1996, 26, 3543) 151 °C) .

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 8,65 (d, 2H, J = 6 Hz), 7,65 (d, 2H, J = 6 Hz), 1,38 (s, 12H) ppm.

Příklad 66

Příprava 4-pyridyl-3,β-dibutoxyftalonitril

0,66 gramu (4,4 milimolu) fluoridu česného,. 0,25 gramu (10 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia a 0,45 gramu (2,2 milimolu) 2-(4-pyridyl)-4,4,5-, 5-tetramethyl1,3-dioxoborolanu bylo na 10 minut umístěno do dusíkové atmosféry. K této směsi byl přidán roztok 0,38 gramu (1,1 milimolu) 4-brom-3,6-dibutoxyftalonitrilu ve 20 mililitrech 1,2-dimethoxyethanu (DME) a výsledná směs byla 48 hodin zahřívána k varu, přičemž každých 24 hodin bylo do reakční směsi přidáno 0,25 gramu (10 molárních procent) čerstvého tetrakis(trifenylfosfin)palladia. Po ochlazení bylo do směsi přidáno 50 mililitrů vody a organické složky byly extrahovány 100 mililitry diethyletheru, promyty solankou a vysušeny nad bezvodým síranem horečnatým. Sušicí činidlo bylo odfiltrováno a při sníženém tlaku byla odpařena rozpouštědla, čímž byla získána pevná látka, jejímž překrystalováním z cyklohexanu bylo získáno 0,2 gramu (0,6 milimolu, procent) požadovaného produktu ve formě bílých jehliček. Teplota tání 150 až 151 °C.

155 • · · · * * ·· »· ·♦ ♦ « 4 · ··«« · · · · • · · · · · · · · · • ····· « · · · · · · • · · φ · · · · · ···· · · · · · * · · · · · · ¹Η NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 8,76 (d, 2H) , 7,46 (d, 2H) , 7,13 (s, 1H), 4,12 (t, 2H), 3,71 (t, 2H), 1,85 (qn, 2H), 1,48 - 1,6 (m,

4H), 1,39 (m, 2H), 1,02 (t, 3H), 0,83 (t, 3H) ppm.

¹³C NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 157,79 (ar. C-O) , 153,4 -(ar. C-O) , 150,58 (2 x pyr. C), 143, 49 (ar. C-pyr), 139, 63 (2 x pyr. C) ,

123,55 (2 x CN), 118,88 (ar. CH), 113,23 (ar. C-CN), 112,76 (ar. C-CN), 112,23 (pyr-C-ar), 76,28, 70,30, 31,86, 30,9, 19,08, 18,81, 13,73, 13,58 ppm.

Příklad 67

Příprava 4-(2-thienyl)-3,6-dibutoxyftalonitrilu 0,5 gramu (1,42 milimolu) 4-brom-3,6-butoxyftalonitrilu a 0,16 gramu (10 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia bylo 10 minut mícháno v dusíkové atmosféře ve 20 mililitrech dimethoxyethanu (DME). K roztoku bylo postupně přidáno 0,27 gramu (2,1 milimolu) 2-thiofenboronové kyseliny a 2 mililitry 2molárního vodného roztoku uhličitanu sodného.

Směs byla 12 hodin zahřívána na teplotu varu. Po ochlazení bylo do reakční směsi přidáno 100 mililitrů nasyceného roztoku uhličitanu draselného a organické složky byly extrahovány 2 x 100 mililitry diethyletheru, promyty 100 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové, 100 mililitry vody, solankou a vysušeny nad bezvodým síranem horečnatým. Sušicí činidlo bylo odfiltrováno a při sníženém tlaku byla odpařena rozpouštědla, čímž byla získána oranžová pevná látka, jejímž překrystalováním z cyklohexanu bylo získáno 0,31 gramu (0,88 milimolu, 62 procent) požadovaného produktu ve formě světle žlutých krystalů.

¹H NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,59 (d, 1H) , 7,45 (d, 1H) , 7,34 (s,

1H), 7,16 (qn, 1H), 4,13 (t, 2H), 3,96 (t, 2H), 1,77 • · · * ♦ · · * • · · • · · »

156 •« «· · · ·· • ·· « · * · · • ♦ · · · * « « · « ··· « · • · » · · » · »t a · · · · · · ·

1,9 (m, 4H), 1,43 - 1,61 (m, 4H), 1,0 (t, 3H), 0,94 (t, 3H) ppm.

Příklad 68 - Příprava 4-fenyl-3,6-dibutoxyftalonitrilu

0,6 gramu (1,7 milimolu) 4-brom-3, 6-butoxyftalonitrilu a 0,19 gramu (10 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia bylo 10 minut mícháno v dusíkové atmosféře v 50 mililitrech dimethoxyethanu (DME). K roztoku bylo postupně přidáno 0,23 gramu (1,87 milimolu) fenylboronové kyseliny a 2 mililitry 2molárního vodného roztoku uhličitanu sodného.

Směs byla 12 hodin zahřívána na teplotu varu. Po ochlazení bylo do reakční směsi přidáno 100 mililitrů nasyceného roztoku uhličitanu draselného a organické složky byly extrahovány 2 x 100 mililitry diethyletheru, promyty 100 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové, 100 mililitry vody, solankou a vysušeny nad bezvodým síranem hořečnatým. Sušicí činidlo bylo odfiltrováno a při sníženém tlaku byla odpařena rozpouštědla, čímž byla získána oranžová pevná látka, jejímž překrystalováním z cyklohexanu bylo získáno 0,38 gramu (1,09 milimolu, 64 procent) požadovaného produktu ve formě oranžových krystalů.

^ΧΗ NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,45 - 7,54 (m, 6H) , 7,13 (s, 1H) ,

4,11 (t, 2H), 1,84 (qn, 4H), 1,49 - 1,6 (m, 4H), 1,29 (m, 2H), 1,01 (t, 3H), 0,78 (t, 3H) ppm.

157 • · 4 4 · 4 4 «4 « • 444 *4 ·· 444 4 4

4 *444 444

4444 44 44 44 4*· 44·4

Příklad 69

Příprava 4,5-difenyl-3,6-dibutoxyftalonitrilu 0,5 gramu (0,16 milimolu) 4,5-dibrom-3, 6-butox.yftalonitrilu a 0,13 gramu (10 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia bylo 10 minut mícháno v dusíkové atmosféře ve 20 mililitrech dimethoxyethanu (DME). K roztoku bylo postupně přidáno 0,31 gramu (2,55 milimolu) fenylboronové kyseliny a 2 mililitry 2molárního vodného roztoku uhličitanu sodného. Směs byla zahřívána na teplotu varu a průběh reakce byl monitorován chromatografií na tenké vrstvě (TLC) (s elucí směsí ethylacetát/hexan (1:3)). Po 24 hodinách byl do reakční směsi přidáno dalších 0,13 gramu (10 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia a zahřívání na teplotu varu pokračovalo dalších 12 hodin. Po ochlazení bylo do reakční směsi přidáno 100 mililitrů vody a produkt byl extrahován 3 x 100 mililitry diethyletheru. Organická fáze byla promyta solankou a vysušena nad bezvodým síranem hořečnatým. Sušicí činidlo bylo odfiltrováno a při sníženém tlaku byla odpařena rozpouštědla, čímž byla získána pevná látka, jejímž překrystalováním z cyklohexanu bylo získáno 130 miligramů (0,4 milimolu, 34 procent) požadovaného produktu ve formě žlutých krystalů.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,17 - 7,23 (m, 6H) , 6,97 - 7,03 (m,

4H), 3,56 (t, 4H), 1,44 (qn, 4H), 1,14 (m, 4H) , 0,72 (t, 6H) ppm.

158 *«·« ··«« «*·· • · · · · ·· ·· · • ··«·· · to · to · · · • · · · to · ··· ···· «· ·· ·· ·· toto··

Příklad 70

Příprava 4-(p-N,N-dimethylaminofenyl)-3, 6-dibutoxyftalonitrilu -0,5 gramu (1,42 milimolu) 4-brom-3,6-butoxyftalonitrilu a 0,2 gramu (10 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia bylo rozpuštěno ve 20 mililitrech dimethoxyethanu (DME) a ponecháno 30 minut míchat v dusíkové atmosféře.

K roztoku bylo postupně přidáno 0,4 gramu (2,84 milimolu)

4-(N,N-dimethylaminofenyl)boronové kyseliny a 2 mililitry 2molárního roztoku uhličitanu sodného. Směs byla 16 hodin zahřívána na teplotu varu a následně ponechána zchladnout na teplotu místnosti. Poté byla reakční směs rozdělena mezi 100 mililitrů vody a 100 mililitrů etheru. Etherová vrstva byla promyta 2 x 100 mililitry solanky a vysušena nad bezvodým síranem hořečnatým, přefiltrována a odpařena při sníženém tlaku. Získaná žlutá pevná látka byla přečištěna sloupcovou chromatografií (s elucí směsí ethylacetát/hexan (3:1)). Izolovaný produkt byl překrystalován z cyklohexanu, čímž bylo získáno 0,3 gramu (0,76 milimolu, 53,9 procenta) 4-(p-N,Ndimethylaminofenyl)-3,β-dibutoxyftalo-nitrilu ve formě žlutých chmýřovitých krystalů.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,85 (d, 2H) , 7,09 (s, 1H), 6,78 (d, 2H), 4,09 (t, 2H), 3,65 (t, 2H), 3,04 (s, 6H), 1,83 (quint, 2H), 1,15 (quint, 4H), 1,34 (sex, 2H) , 0,98 (t, 3H) , 0,84 (t, 3H) ppm.

159 ·

· · · 4· • · 4 9 9 9

4 · 9 ·4

494 · 4 49 · · 4 · ♦ •9 94 44

Příklad 71

Příprava 3,6-dibutoxy-4-p-methoxyfenylftalonitrilu

0,5 gramu (1,42 milimolu) 4-brom-3,6-butoxyftalonitrilu a

0,2 gramu (10 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia bylo rozpuštěno ve 20 mililitrech dimethoxyethanu (DME) a ponecháno 30 minut míchat v dusíkové atmosféře.

K roztoku bylo postupně přidáno 0,43 gramu (2,84 milimolu)

4-p-methoxyfenylboronové kyseliny a 2 mililitry 2molárního roztoku uhličitanu sodného. Směs byla 16 hodin zahřívána na teplotu varu a následně ponechána zchladnout na teplotu místnosti. Poté byla reakční směs rozdělena mezi 100 mililitrů vody a 100 mililitrů etheru. Etherová vrstva byla promyta 2 x 100 mililitry solanky a vysušena nad bezvodým síranem hořečnatým, přefiltrována a odpařena při sníženém tlaku. Získaná hnědá pevná látka, jejíž množství bylo 0,31 gramu, byla přečištěna sloupcovou chromatografií (s elucí ethylacetátem). Izolovaný produkt byl překrystalován z cyklohexanu, čímž byl získán požadovaný 3,6-dibutoxy-4-pmethoxyfenylftaldnitril.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,67 (d, 2H) , 7,17 (s, 1H) , 7,04 (d, 2H), 4,11 (t, 2H), 3,63 (t, 2H), 3,03 (s, 6H), 1,81 (p, 2H), 1,13 (p, 4H), 1,31 (sex, 2H), 0,96 (t, 3H), 0,83 (t, 3H) ppm.

Příklad 72

Příprava 3,6-dibutoxy-4-karboxyfenylftalonitrilu

0,25 gramu (0,7 milimolu) 4-brom-3,6-butoxyftalonitrilu a

0,1 gramu (10 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia, 0,92 gramu (5,69 milimolu) uhličitanu česného a 0,23 gramu (1,42 milimolu) p-karboxyfenylboronové kyseliny ·

• · 4

4

160 • 4 •444 44

4· 44 ··

6·· 4 44 4

4 44 4 4 ·

44 449 · ·

9 4 4 9«4

44 94 44·· bylo na 1 hodinu umístěno do dusíkové atmosféry. K této směsi bylo přidáno 21 mililitrů směsi toluen/ethanol/voda (3:3:1) a reakční směs byla 12 hodin zahřívána na teplotu varu. Po ochlazení byla reakční směs okyselena 20 mililitry-koncentrované kyseliny chlorovodíkové a extrahována 2 x 100 mililitry dichlormethanu (DCM). Spojené organické vrstvy byly vysušeny nad bezvodým síranem horečnatým, přefiltrovány a odpařeny, čímž byl získán žlutý pevný zbytek, jehož překrystalováním z ethanolu bylo získáno 0,06 gramu (0,168 milimolů, procent) 3,6-dibutoxy-4-karboxyfenylftalonitrilu.

^ςΗ NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 8,23 (d, 2H) , 7,67 (d, 2H), 7,16 (s, 1H) , 4,08 (t, 2H) , 3,64 (t, 2H) , 3,05 (s, 6H) , 1.,84 (p, 2H) , 1,15 (p, 4H), 1,33 (sex, 2H), 0,94 (t, 3H), 0,85 (t, 3H) ppm.

Příklad 73

Příprava 4-p-aminofenyl-3,6-dibutoxyftalonitrilu

0,05 gramu (0,142 milimolů) 4-brom-3,β-butoxyftalonitrilu a 0,02 gramu (10 molárních procent) tetrakis(trifenylfosfin)palladia, 0,09 gramu (0,569 milimolů) uhličitanu česného a 0,06 gramu (0,284 milimolů) p-aminofenylboronové kyseliny bylo na 1 hodinu umístěno do dusíkové atmosféry. K této směsi bylo přidáno 10 mililitrů suchého dimethoxyethanu (DME) a reakční směs byla 12 hodin zahřívána na teplotu varu. Po ochlazení byla reakční směs rozdělena mezi 20 mililitrů etheru a 20 mililitrů vody. Organická vrstva byla vysušena nad bezvodým síranem horečnatým, přefiltrována a odpařena, čímž byl získán žlutý pevný zbytek o hmotnosti 0,021 gramu, jehož překrystalováním z ethanolu byl získán 4-p-aminofenyl-3,6-dibutoxyftalonitril.

161

Φ· φφ ·· φφ ♦ · ·♦ «φφφ φφφφ φφφφ • φφ φφφφ φ· * • φφφ φφ φφ φφφ · φ φ φ φφφφ φφφ φφφφ φ· φ · φφ φ φφφφ

NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,38 (d, 2Η) , 7,17 (s, 1Η) , 6,75 (d, 2Η), 4,07 (t, 2Η), 3,62 (t, 2Η), 3,07 (s, 6Η), 1,85 (ρ, 2Η), 1,16 (ρ, 4Η), 1,32 (sex, 2Η), 0,93 (t, 3Η), 0,84 (t, 3Η) ppm.

Příklad 74

Příprava 4-(p-hydroxymethylfenyl)-3,6-dibutoxyftalonitrilu Směs 500 miligramů (3,311 milimolu) 4-(hydroxymethyl)benzenboronové kyseliny, 764 miligramů (2,17 milimolu) 4-brom3,6-dibutoxyftalonitrilu, 85,7 miligramu (0,327 milimolu) trifenylfosfinu, 42,8 miligramu (0,241 milimolu) chloridu palladnatého a 50 miligramů uhličitanu sodného byla na 30 minut umístěna do dusíkové atmosféry. Po uplynutí této doby bylo ke směsi přidáno 35 mililitrů rozpouštědla,. kterým byla směs toluen/ethanol/voda (3:3:1). Reakční směs byla 24 hodin zahřívána v dusíkové atmosféře na teplotu varu a následně při sníženém tlaku zbavena rozpouštědel. Získaný zbytek byl rozpuštěn v 50 mililitrech dichlormethanu a získaný roztok by přefiltrován přes celit za účelem odstranění zbytků palladia. Filtrát byl odpařen při sníženém tlaku a získaný zbytek byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí dichlormethan/ethylacetát (9:1), čímž bylo získáno 700 miligramů (1,85 milimolu, 85 procent) 4-(p-hydroxymethylfenyl)-3,6-dibutoxyftalonitrilu.

^ΧΗ NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,54 (d, 2H, J = 8,4 Hz), 7,48 (d,

2H, J = 8,4 Hz), 7,12 (s, 1H), 4,80 (s, 2H), 4,11 (t, 2H, J = 6,5 Hz), 3,64 (t, 2H, J = 6,4 Hz), 1,84 (qn, 2H, J = 6,6 Hz), 1,47 - 1,58 (m, 4H), 1,26 (qn, 2H, J = 7,3 Hz), 0,98 (t, 3H,

J = 7,4 Hz), 0,80 (t, 3H, J = 7,4 Hz) ppm.

Pro C₂₃H₂₆N₂O₃

Nalezeno: C 72,82 %; H 6,93 %; N 7,22 %.

162 «« • 9 9

9 9 9 99 99 « ·« · · » • 9 9 9 9 99 9 9 9

999 99 99 999 9 9 • 9 9 9 9 9 9 9 9 • 999 99 99 99 * · «· · ·

Vypočteno :

C 73,01%; H 6,88%; N

7,41 %.

Příklad 75

Příprava 4-(p-methansulfonyloxymethylfenyl)-3,6-dibutoxyftalonitrilu

100 miligramů (0,26 milimolu) 4-(p-hydroxymethylfenyl)3,6-dibutoxyftalonitrilu bylo rozpuštěno ve 30 mililitrech dichlormethanu (DCM), který obsahoval 30 miligramů (0,29 milimolu) triethylaminu. Reakční směs byla míchána, ochlazena na teplotu 0 °C a bylo k ní přikapáno 33 miligramů (0,29 milimolu) methansulfonylchloridu. Výsledná směs byla ponechána ohřát na teplotu místnosti, míchána další 2 hodiny a následně promyta 2 x 25 mililitry lOprocentní kyseliny chlorovodíkové a 25 mililitry solanky a vysušena nad bezvodým síranem horečnatým. Směs byla přefiltrována a filtrát byl odpařen při sníženém tlaku. Získaný žlutý olej byl přečištěn chromatografií na silikagelu (s elucí dichlormethanem (DCM)), čímž bylo získáno 85 miligramů (70 procent) 4-(p-methansulfonyloxymethylfenyl)-3,6-dibutoxyftalonitrilu.

Pro C24H28N2O5S

Nalezeno: Vypočteno:

62,97 %; 63,15 %;

6.13 %;

6.14 %;

6,10 %. 6, 14 % .

6, 6 Hz) , 1,4í

δ 7,59	(2H,	d, J = 8,	2 Hz), 7,54	(2H, d, J =
(1H, s)	, 5,	31 (2H, s)	, 4,12 (2H,	t, J = 6,3 Hz
J = 6, 4	Hz) ,	3,04 (3H,	s), 1,85 (:	2H, quint J -
- 1,60	(4H,	m), 1,27	(2H, quint,	J = 7,2 Hz),
J = 7,3	Hz) ,	0,79 (3H,	t, J = 7,4	Hz) .

163 • 9 *9 • 9 9 9 • 9 • 99 · 99 *♦ 99 · 9 9

9 99

9 9 9

9· 9·

9* » 9 9

9 9

9999

Příklad 76

Příprava 4-p-[(O-tyrosinylmethylester)oxymethylfenyl]-3,6dibutoxyftalonitrilu -Směs 500 miligramů (1,08 milimolu) 4-(p-methansulfonyloxymethylfenyl)-3,6-dibutoxyftalonitrilu, 318 miligramů (1,63 milimolu) DL-p-tyrosinu, 600 miligramů (přebytek) uhličitanu draselného a 50 miligramů (0,154 milimolu) tris(3,6-dioxaheptyl)aminu (TDA-1, získaný od společnosti Aldrich) ve 30 mililitrech methylethylketonu (MEK) byla v argonové atmosféře zahřívána 48 hodin na teplotu varu. Po ochlazení byla ze směsi odfiltrována vzniklá pevná látka, která byla promyta dichlormethanem (DCM). Zbylý roztok byl odpařen při sníženém tlaku, čímž byl získán žlutý olej, jehož chromatografií na silikagelu (s elucí směsí dichlormethan (DCM)/ethylacetát (2:3)) bylo získáno 210 miligramů (34 procent) 4-p-[(0-tyrosinylmethylester)oxymethylfenyl]-3,6dibutoxyftalonitrilu.

^XH NMR (CDC1₃)	δ	7,55	(4H,	s), 7,11	- 7,14	(3H, m) , 6, 93	(2H,
d, J = 8,7 Hz)	r	5,12	(2H,	s) , 4,11	(2H, t,	J = 6,4 Hz) ,	3, 65
(2H, t, J = 6,	3	Hz) ,	3,68	- 3,75 (4	H, m) ,	3,06 (1H, dd,	J =
4,1 a 13,5 Hz)	f	2,84	(1H,	dd, J = 7	,7 a 13	,5 Hz), 1,21 -	- 1,86
(10H, bm), 0,9	8	(3H,	t, J	= 7,4 Hz)	, 0,79	(3H, t, J = 7,	4 Hz)
Příprava 77

Příprava 3,6-di(butyloxy)-4-(4'-ethoxy-4'-oxobutyl)ftalonitrilu

Směs 250 miligramů (0,95 milimolu) trifenylfosfinu,

0,6 gramu (14 milimolu) chloridu lithného a 313 miligramů (0,5 milimolu) bis(trifenylfosfin)nikldichloridu v

164

0 •4·· 44

0 4 0 • 0 4 · • 0·4 • ·· 4 4 « 0 0 ·

00 mililitrech suchého tetrahydrofuranu (THF) byla míchána 10 minut v dusíkové atmosféře. Ke vzniklému modrému roztoku bylo při teplotě místnosti přidáno 0,4 mililitru 2,5molárného roztoku n-butyllithia v hexanech. Barva roztoku se-změnila na tmavě červenou. K tomuto roztoku bylo pod rychlým proudem dusíku přidáno najednou 3,5 gramu (10 milimolů) pevného

3,6-bis(butyloxy)-4-bromftalonitrilu a vzniklý světle hnědý roztok byl ochlazen na teplotu -78 °C. Při této teplotě bylo k reakční směsi injekční stříkačkou přidáno 20 mililitrů 0,5molárního roztoku 4-ethoxy-4-oxobutylzinkbromidu v tetrahydrofuranu (THF) (10 milimolů) (který byl získán od společnosti Aldrich). Roztok byl ponechán ohřát na teplotu místnosti a míchán při této teplotě v dusíkové atmosféře dalších 12 hodin. Reakční směs byla rozložena 50 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové a výsledná směs byla extrahována 3 x 20 mililitry ethylacetátu. Spojené organické vrstvy byly promyty 10 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové, 10 mililitry 5procentního roztoku hydroxidu sodného, 10 mililitry solanky a vysušeny nad bezvodým síranem hořečnatým. Sušiďlo bylo odstraněno filtrací a filtrát byl odpařen při sníženém tlaku. Získaný zbytek byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (1:1)), čímž byl odstraněn trifenylfosfin. Eluent byl zaměněn za dichlormethan a byla jímána fluoreskující frakce. ¹H NMR spektroskopií bylo potvrzeno, že tato frakce obsahovala 3,6-dibutyloxyftalonitril, kterého po odpaření bylo získáno 570 miligramů ve formě bílého prášku. Dále byla z kolony vymyta další fluoreskující frakce, kterou se nepodařilo identifikovat a jako poslední byla izolována frakce, jejímž odpařením bylo získáno 1,9 gramu (4,9 milimolu, 49 procent) 3,β-di(butyloxy)165 • 4 >4 ·· ·· ♦ 4 < · «··« f · « · • 4 4 4 4 44 4 4 · ·«· «4 44 444 4 4 • 4 4444 444 ···« 49 4444 44 4444

4-(4 '-ethoxy-4'-oxobutyl)ftalonitrilů ve formě světle žlutého oleje, který stáním ztuhl.

Teplota tání 43 až 48 °C.

^XH NMR (270 MHz, CDC1₃) δ 7,0 (s, 1H) , 4,1 (q, 2H),_4,04 (m, 4H), 2,69 (t, 2H), 2,31 (t, 2H), 1,9 (m, 2H), 1,78 (m, 4H),

1,5 (m, 4H), 1,24 (t, 3H), 0,95 (m, 6H) ppm.

m/z 386 (M, 14/9 %).

Příklad 78

Příprava 3,β-bis(butyloxy)-4-(4' -chlorbutyl)ftalonitrilů Směs 125 miligramů (0,5 milimolu) trifenylfosfinu,

0,3 gramu (7 milimolů) chloridu lithného a 156 miligramů (0,24 milimolu) bis (trifenylfosfin)nikldichloridu v 5 mililitrech suchého tetrahydrofuranu (THF) byla míchána 10 minut v dusíkové atmosféře. Ke vzniklému modrému roztoku bylo při teplotě místnosti přidáno 0,2 mililitru 2,5molárního roztoku n-butyllithia v hexanech. Barva roztoku se změnila na tmavě červenou. K tomuto roztoku bylo pod rychlým proudem dusíku přidáno najednou 1,4 gramu (4 milimoly) pevného

3,6-bis(butyloxy)-4-bromftalonitrilu a vzniklý světle hnědý roztok byl ochlazen na teplotu -78 °C. Při této teplotě bylo k reakční směsi injekční stříkačkou přidáno 10 mililitrů 0,5molárního roztoku 4-chlorbutylzinkbromidu v tetrahydrofuranu (THF) (5 milimolů) (který byl získán od společnosti Aldrich). Roztok byl ponechán ohřát na teplotu místnosti a míchán při této teplotě v dusíkové atmosféře dalších 12 hodin. Reakční směs byla- rozložena 20 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové a výsledná směs byla extrahována 3 x 10 mililitry ethylacetátu. Spojené organické vrstvy byly promyty 10 mililitry 5procentní kyseliny chlorovodíkové,

166 fefe fefe ·· • · fe · fefefefe · 8 · · fefefe fefefe· fefe · fe fefefe fefe fefe fefefe · · fe · fefe·· fefefe • •fefe fefe fefe fefe ·· ···· mililitry 5procentního roztoku hydroxidu sodného, mililitry solanky a vysušeny nad bezvodým síranem horečnatým. Sušidlo bylo odstraněno filtrací a filtrát byl odpařen při sníženém tlaku. Získaný zbytek byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (1:1)), čímž byl odstraněn trifénylfosfin. Byla jímána druhá frakce, která obsahovala 0,9 gramu nezreagovaného výchozího materiálu.

Eluent byl zaměněn za dichlormethan, čímž bylo po odpaření příslušné frakce získáno 200 miligramů (0,55 milimolu, procent nebo 39 procent, vztaženo na množství izolovaného výchozího materiálu) 3,6-bis(butyloxy)-4-(4'-chlorbutyl)ftalonitrilu ve formě světle žlutého oleje, který stáním ztuhl.

^XH NMR (270 MHz, CDC1₃) δ 7,19 (s, 1H) , 4,8 (t, 2H) , 4,6 (t,

2H), 3,59 (t, 2H), 2,7 (t, 2H), 1,82 (m, 8H), 1,45 - 1,6 (m,

4H) , 0,95 - 1,03 (m, 6H) ppm.

m/z 362 (M, 1,6 %), 364 (M+2, 0,53 %).

Příklad 79

Příprava 3,6-dibutoxy-4,5-(tris(isopropyl)silylethinyl)ftalonitrilu

Roztok 1,00 gramu (2,33 milimolu) 4,5-dibrom-3,6dibutoxyftalonitrilu byl rozpuštěn v 6 mililitrech čerstvě předestilovaného triethylaminu. Vzniklý roztok byl odplyněn krátkým zahřátím v argonové atmosféře. Poté bylo do roztoku v desetiminutových odstupech postupně přidáno 0,164 gramu (10 molárních procent) PdCl₂ (PPh₃) ₂, 1,06 gramu (5,82 milimolu) TIPS-acetylenu a 0,06 gramu (13 molárních procent) jodidu měďného. Reakční směs byla 16 hodin zahřívána k varu, ochlazena a filtrací z ní byly odstraněny soli palladia.

167 • 0 ·♦ ·* ·· • * 0 0 0 0 0 0 «00 · · 00 » ® «0« · 0 0 0 · 0

0 «000 000« 00 00 09

0 0 0 0 0 • 0 ♦

0 0«

Získaný filtrát byl promyt ethylacetátem a zahuštěn při sníženém tlaku. Surový produkt byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether/ díchlormethan (DCM) (1:2)), čímž byla získána frakce, po jejímž odpaření a překrystalování získaného zbytku bylo izolováno 0,82 gramu (56 procent) 3,6-dibutoxy-4,5-(tris(isopropyl)silylethinyl)ftalonitrilu.

Pro C38H60O2N2Si2

Nalezeno:	C	72,	11	%; H	9,37 %; N	4,	28 %.
Vypočteno:	C	72,	10	%; H	9,55 %; N	4,	42 %.
^ΧΗ NMR (300	MHz,	CDCI3)	δ	4,26 (	:t, 4H, J = 6,8	Hz) ,	1,83
(quint, 4H,	J =	7,2 Hz)	r	1,56 -	1,45 (m, 4H),	1,2 -	1,08 (br

s, 42H), 0,97 (t, 6H, J = 7,4 Hz) ppm.

¹³C NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 160,03, 127,13, 112,94, 109,05, 108,60, 98,43, 75,98, 31,94, 18,80, 15,58, 13,73, 11,28 ppm.

Příklad 80

Příprava 1,4-dibutoxy-2-pyridyl-8,11,15,18,22,25hexakis(decyl)ftalocyaninu

2,2 gramu (7,65 milimolu) 3,6-didecylftalonitrilu a 0,3 gramu (0,85 milimolu) 4-pyridyl-3,6-dibutoxyftalonitrilu bylo zahříváno v 10 mililitrech butanolu na teplotu varu.

K roztoku bylo pomalu po částech přidáno 0,12 gramu (17 milimolů) kovového lithia a směs byla dalších 12 hodin zahřívána ve tmě na teplotu varu. Po ochlazení bylo do směsi přidáno 10 mililitrů ledové kyseliny octové a směs byla 30 minut míchána.. Z. reakčni směsi byla při sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla a k získané zelené suspenzi byl přidán methanol. Vzniklá pevná látka byla odfiltrována a promyta ethanolem. Produkt byl rozdělen sloupcovou chromatografií na

168 • · · · ♦ • » fcfc·· ·« fcfc • ♦ · · • · ** • fcfc fc fc fcfc · fcfc fcfc fcfc fcfcfcfc silikagelu (s elucí petroletherem 40 až 60 °C), čímž byl odstraněn 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyanin. Poté byl eluent změněn na směs petrolether (40 až 60 °C)/ dichlormethan (9:1) a byla jímána druhá, zeleně zbarvená frakce. Tato frakce byla přečištěna další chromatografií na silikagelu (s elucí nejprve samotným petroletherem (40 až 60 °C) a následně směsí petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (19:1)). Překrystalováním získaného produktu ze směsi tetrahydrofuran(THF)/methanol bylo získáno 43 miligramů (0,03 milimolu, 3,2 procenta) produktu ve formě zeleného prášku.

¹H NMR (300 MHz, benzen-d<j) δ 8,99 (d, 2H) , 7,89 - 7,96 (m,

8H), 7,79 (s, 1H)7 4,99 (t, 2H), 4,92 (t, 2H), 4,97 (qn, 8H) ,

4,49 (qn, 2H), 2,24 - 2,42 (m, 14H) , 2,05 (qn, 2H), 0,99 1,89 (m, 93H), 0,65 - 0,86 (m, 21H), -0,48 (s, 2H) ppm.

Pro C105H157N9O2

Nalezeno: C 79,74 %; H

Vypočteno: C 79,95 %; H

Á_max (THF) : 723 (ε = 1,4 x 10⁴) nm. MALDI-MS:

9,88 %; 10,03 %;

7,73 %. 7,99 %.

izotopový klastr 1577 [M ] .

Příklad 81

Příprava 1,4-dibutoxy-2-thienyl-8,11, 15, 18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninu

0,37 gramu (1,06 milimolu) 4-thienyl-3,6-dibutoxyftalonitrilu a 3,9 gramu (9,55 milimolu) 3,6-didecylftalonitrilu bylo rozpuštěno v 15 mililitrech butanolu a směs byla zahřívána na teplotu varu. K roztoku bylo pomalu po částech přidáno 0,4 gramu (57 milimolů) kovového lithia a směs byla dalších 12 hodin zahřívána na teplotu varu. Po ochlazení bylo

169 »« «· ·* ·« ·* • · · * · « * · ···· ··* > · ·· · · · • ··· ·· · · ··· · · » « « «· tt·· • ·« · ·« ·« do směsi přidáno 10 mililitrů ledové kyseliny octové a směs byla 30 minut míchána. Z reakční směsi byla při sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla a zbytek byl promyt 3 x 100 mililitry methanolu. Produkt byl rozdělen sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí petroletherem 40 až 60 °C), čímž byl odstraněn 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyanin. Poté byl eluent změněn na směs petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan, ve které byl podíl dichlormethanu zvyšován postupně z 5 procent na 25 procent. Takto získaná druhá frakce byla přečištěna další sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí stejnou směsí rozpouštědel). Dále bylo nezbytné provést ještě třetí přečištění sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí 25 procent dichlormethanu v petroletheru (40 až 60 °C), čímž byla získána frakce obsahující čistý produkt, jejímž odpařením a překrystalováním zbytku ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol bylo získáno 32 miligramů (20 mikromolů, 1,9 procenta) požadovaného produktu ve formě zeleného prášku.

³H NMR (300 MHz, C₅D₆) δ 8,29 (dd, 1H) , 7,91 (q, 1H) , 7,88 (s, 1H), 7,82 (s, 4H)', 7,69 (s, 2H) , 7,27 (dd, 1H)., 4,98 (t, 2H) , 4,85 (t, 2H), 4,78 (t, 2H), 4,46 - 4,65 (m, 10H), 2,07 - 2,4 (m, 16H), 1,6 - 1,83 (m, 12H), 0,97 - 1,58 (m, 79H), 0,68 0,96 (m, 21H), -0,35 (s, 2H) ppm.

Pro C104H156N8O2S

Nalezeno: Vypočteno:

79,18 %; 78,94 %;

9,87 %; 9,94 %;

6,86 %. 7,08 %.

MALDI-MS: izotopový klastr 1582 [M⁺].

Amax (THF): Abs. 727 (ε = 1,85 x 10⁴) nm.

170

4 9	• 9	44	··	44
• 4	• 4	•	•	4	4 4·	• w
•	• 4	4	•	• 4	• ·	4
•	444 4	•	4	4	4 9 4 9	4
4	•	• 4	4	• 44	4
444 ·	• 4		Í34	44	4444

Příklad 82

Příprava 1,4-dibutoxy-2-fenyl-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninu . .

0,37 gramu (1,06 milimolu) 4-fenyl-3, 6-dibutoxyftalonitrilu a 3,9 gramu (9,55 milimolu) 3,6-didecylftalonitrilu bylo rozpuštěno v 15 mililitrech butanolu a směs byla zahřívána na teplotu varu. K roztoku bylo pomalu po částech přidáno 0,4 gramu (57 milimolu) kovového lithia a směs byla dalších 12 hodin zahřívána na teplotu varu. Po ochlazení bylo do směsi přidáno 10 mililitrů ledové kyseliny octové a směs byla 30 minut míchána. Z reakční směsi byla při sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla a zbytek byl promyt 3 x 100 mililitry methanolu. Produkt byl rozdělen sloupcovou chromatografii na silikagelu (s elucí petroletherem 40 až 60 °C), čímž byl odstraněn 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyanin. Poté byl eluent změněn na směs petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan, ve které byl podíl dichlormethanu zvyšován postupně z 5 procent na 25 procent. Takto získaná druhá frakce byla přečištěna další sloupcovou chromatografii na silikagelu (s elucí stejnou směsí rozpouštědel). Dále bylo nezbytné provést ještě třetí přečištění sloupcovou chromatografii na silikagelu (s elucí směsí 25 procent dichlormethanu v petroletheru (40 až 60 °C), čímž byla získána frakce obsahující čistý produkt, jejímž odpařením a překrystalováním zbytku ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol bylo získáno 22 miligramů (14 mikromolů, 1,3 procenta) požadovaného produktu ve formě zeleného prášku.

⁴H NMR (300 MHz, C₆D₆) δ 8,18 (d, 2H) , 7,89 - 8,0 (m, 3H) , 7,83 (m, 3H), 7,83 (s, 2H), 7,62 (s, 1H) , 7,55 (t, 2H), 7,3 - 7,41 (m, 2H), 4,92 - 5,09 (m, 4H), 4,63 - 4,81 (m, 8H) , 4,48 (t,

171

4H), 1,95 - 2,48 (m, 18H), 1,55 - 1,94 (m, 16H), 0,15 - 1,54 (m, 94H), -0,27 (s, 2H) ppm.

Příklad 83

Příprava 1,4-dibutoxy-2,3-difenyl-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl)ftalocyaninu

Směs 0,2 gramu (0,47 milimolu) 4,5-difenyl-3,6-dibutoxyftalonitrilu a 0,7 gramu (1,88 milimolu) 3,6-didecylftalonitrilu v 10 mililitrech butanolu byla přivedena k varu.

K roztoku bylo pomalu po částech přidáno 0,12 gramu (17 milimolů) kovového lithia a směs byla dalších 12 hodin zahřívána ve tmě na teplotu varu. Po ochlazení bylo do směsi přidáno 10 mililitrů ledové kyseliny octové a směs byla 30 minut míchána. Z reakční směsi byla při sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla a zbytek byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí petroletherem 40 až 60 °C), čímž byl odstraněn 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyanin. Poté byl eluent změněn na směs dichlormethan/peťrolether (40 až 60 °C) (1:19). Produkt obsažený v této frakci byl překrystalován ze směsi tetrahydrofuran(THF)/methanol, čímž bylo získáno 50 miligramů (0,03 milimolu, 6,5 procenta) produktu ve formě zeleného prášku.

^ΧΗ NMR (300 MHz, C₆D₆) δ 7,96 (s, 4H) , 7,88 (s, 2H) , 7,72 (d, 4H), 7,3 (t, 4H), 4,96 (t, 4H), 4,76 (t, 8H), 4,48 (t, 4H),

2,4 (m, 10H), 2,09 (qn, 4H), 1,69 - 1,87 (m, 12H), 1,57 - 1,67 (m, 4H), 1,4 - 1,57 (m, 12H), 0,89 - 1,39 (m, 74H), 0,74 0,87 (m, 14H), -0,17 (s, 2H) ppm.

Pro C112H162N8O2

Nalezeno: C 81,58 %; H 9,94 %; N 6,34 %.

172 *<* • · · · ♦··· · · · • « · · * · · · · • ···(·· · · ··· · • ·····♦· ···· 9 9 9 9 4 9 9 9 ·

Vypočteno: C 81,4 %; H 9,88 %; N 6,78 %.

Á_max (THF): Abs. 725 (ε = 9,19 x 10⁴) 711 (ε = 9,12 x 10⁴) nm. MALDI-MS: izotopový klastr 1652 [M⁺] .

Příklad 84

Příprava 1,4-dibutoxy-2-(p-hydroxymethylfenyl)8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninů

K intenzivně míchanému roztoku 1,01 gramu (2,4 milimolu)

3,6-didecylftalonitrilu a 0,233 gramu (0,6 milimolu)

4-(p-hydroxymethylfenyl)-3,6-dibutoxyftalonitrilu ve 25 mililitrech butanolu bylo přidáno 0,1 gramu (14 milimolu) kovového lithia a směs byla 12 hodin míchána a zahřívána. Po ochlazení na teplotu místnosti bylo do směsi přidáno 30 mililitrů ledové kyseliny octové a směs byla 20 minut míchána. Poté byla reakční směs vylita do 100 mililitrů methanolu a míchána dalších 5 minut. Vzniklá sraženina byla izolována filtrací a 10 minut sušena na vzduchu. Zelený produkt byl rozdělen sloupcovou chromatografií na silikagelu (s eluci toluenem). První izolovaná frakce obsahovala symetrický

1,4 , 8 , 11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyanin. K druhé frakci, která obsahovala požadovaný produkt rozpuštěný v toluenu, byl přidán methanol, čímž došlo k vysrážení 1,4-dibutoxy-2-(p-hydroxymethylfenyl)-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl) ftalocyaninů, který měl po vysušení podobu zeleného prášku, jehož množství činilo 100 miligramů (0,062 milimolu, 10 procent).

⁴H NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 8,01 (d, 2H, J = 8,1 Hz), 7,94 (d,

4H, J = 8,7 Hz)., 7,80 (s, 2H) , 7,63 (d, 2H, J = 8,3 Hz), 7,59 (s, 1H), 4,9 (d, 2H, J = 5,6 Hz), 4,61 - 4,72 (m, 6H) , 4,40 173 • · • · · · • * ♦ • · · · • · • « · 0 »'*

9 9 9 9 9 •· 99 9999

4,47 (m, 8H), 4,25 (t, 2H, J = 7,1 Hz), 2,31 (qn, 2H, J = 6,6 Hz), 0,71 - 2,17 (m, 126H), 0,61 (t, 3H, J=7,4 Hz) ppm.

Příklad 85

Příprava 1,4-dibutoxy-2-pyridyl-8,11, 15,18,22,25hexakis (decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

0,4 gramu (0,25 milimolu) l,4-dibutoxy-2-pyridyl8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninů a 0,2 gramu (1,09 milimolu) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě

99,999 procenta) bylo přidáno k 10 mililitrům butanolu. Směs byla 4 hodiny zahřívána na teplotu varu a po ochlazení z ní byla při sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla. Získaný zelený zbytek byl překrystalován ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol, čímž bylo získáno 0,2 gramu (0,12 milimolu, procent) produktu ve formě zeleného prášku.

^XH NMR (300 MHz, benzen-dg obsahující 1 kapku pyridinu-ds) δ 8,96 (s, 2H), 8,5 (s, 2H), 7,92 - 7,99 (m, 8H), 7,55 (s, 1H), 5,19 (t, 2H), 5,07 (t, 2H), 4,88 (m, 8H), 4,57 - 4,62 (t, 2H), 2,47 - 2,52 (m, 14H), 2,07 (qn, 2H), 1,81 (m, 12H) , 0,99 1,79 (m, 100H) ppm.

Ámax (THF): Abs. 718 (ε = 1,44 χ 10⁵) Em. 725 nm.

Příklad 86

Příprava 1,4-dibutoxy-2-thienyl-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu miligramů. (0,03 milimolu) 1,4-dibutoxy-2-thienyl8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninů a 200 miligramů (1 milimol) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě

99,999 procenta) bylo přidáno k 12 mililitrům butanolu. Směs

174 ....., ., .. ..

,,,, »«·♦ ··. · ,·· .··· ·. .

• ····· ·· ·«· . * » · ,»·, » · , ·«·» ,· ·· ·» ·· ··»· byla 4 hodiny zahřívána na teplotu varu a po ochlazení z ní byla při sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla. Získaný zelený zbytek byl překrystalován ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol, čímž bylo získáno 20 miligramů (12,1 mikromolu, 41 procent) produktu ve formě zeleného prášku.

¹H NMR (300 MHz> benzen-dg) δ 8,09 (dd, 1H) , 8,0 (q, 1H) , 7,99 (s, 1H), 7,91 (s, 4H), 7,87 (s, 2H), 7,29 (dd, 1H), 5,13 (t, 2H), 5,03 (t, 2H), 4,91 (t, 2H), 4,81 (m, 8H), 4,64 (t, 2H),

2,5 (m, 12H), 2,19 - 2,37 (m, 8H), 1,85 (m, 8H), 1,72 (m, 4H) , 0,72 - 1,6 (m, 96H) ppm.

Příklad 87

Příprava 1,4-dibutoxy-2,3-difeny1-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

0,04 gramu (0,0242 milimolu) l,4-dibutoxy-2,3-difenyl8,11,15, 18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninů a 0,02 gramu (přebytek) dihydrátu octanů zinečnatého (o čistotě

99,999 procenta) -bylo rozpuštěno v 10 mililitrech suchého butanolu a tento roztok byl 4 hodiny zahříván na teplotu varu. Po odstranění rozpouštědla byl získaný produkt přečištěn sloupcovou chromatografií (s elucí směsí petrolether/tetrahydrofuran (THF) 15:1)) a překrystalován ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol, čímž bylo získáno 0,01 gramu (0,0058 milimolu, 24 procent) 1,4-dibutoxy-2,3-difenyl8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu produktu ve formě voskovité zelené pevné látky.

^XH NMR (300 MHz, C₆D₆) δ 8,00 (q, 4H) , 7,81 (s, 4H) , 7,78 (s,

2H), 7,32 (t, 4H), 5,11 (t, 4H), 4,83 - 4,77 (m, 8H), 4,66 (t,

175

4» · » · · · 4 • · · 4 · * · ♦ • · · 9 · · · · · · 9 · 44 9 • 9 4 · 9 ·

9 9 9 94 ·· 8 9 • 9 ·· • · 4 » • 9 · • 94 •· 9949

4H) , 2,56 - 2,46 (m, 14Η) , 2,43 - 2,21 (m, 6Η), 1,85 (m, 10Η), 1,50 - 1,19 (m, 68H), 0,91 - 0,72 (m, 16H) Á_max (abs.): 712 nm (THF); Á_max (em. ) : 720 nm (THF).

- 1,81 ppm.

Příklad 88

Příprava 1, 4-dibutoxy-2-p-N,N-dimethylaminofenyl) 8,11,15, 18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

0,61 gramu (1,5 milimolů) 3,6-didecylftalonitrilu,

0,196 gramu (0,5 milimolů) 4-(p-N,N-dimethylaminofenyl)-3,6dibutoxyftalonitrílu a 0,02 gramu (přebytek) octanu zinečnatého v 10 mililitrech suchého butanolu bylo v dusíkové atmosféře zahříváno na teplotu varu. K vroucí směsi byly přidány 2,3 mililitru (přebytek) DBU a reakční směs byla dalších 9 hodin zahřívána ve tmě na teplotu varu. Poté byla směs ponechána zchladnout a bylo z ní odstraněno rozpouštědlo. Získaný olej byl přečištěn sloupcovou chromatografií (s elucí směsí petrolether/dichlormethan (DCM) (8:2)), čímž došlo nejprve k odstranění symetrického produktu. Složení eluentu bylo pomalu měněno ve prospěch dichlormethanu (DCM) (tj. poměr petrolether/dichlormethan (DCM) se postupně měnil na 6:4, 1:1, 4:6, 2:8 a nakonec byl použit čistý dichlormethan). Takto byla získána zelená frakce, která byla znovu přečištěna sloupcovou chromatografií (s elucí směsí petrolether/dichlormethan (DCM) (8:2)), čímž byly odstraněny stopy symetrického produktu.

Směsí petrolether/dichlormethan (DCM) (2:8) byla vymyta světle zelená frakce, konečně směsí tetrahydrofuran (THF)/petrolether (5:100) byla izolována frakce obsahující požadovaný produkt.

Po odpaření rozpouštědel byl získaný pevný zbytek překrystalován ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol, čímž

176

• « · · * · ·· * * * * ··»· bylo získáno 0,03 gramu (0,017 milimolu, 3,5 procenta)

1,4-dibutoxy-2-p-N,N-dimethylaminofenyl )-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu.

^XH NMR (300 MHz, C₆D₅) δ 8,29 (d, 2H) , 8,01 (s, 4H) , 7,97 (s, 2H), 7,87 (s, 1H), 6,97 (d, 2H), 5,20 (m, 4H), 4,92 - 4,90 (ot, 8H), 4,71 - 4,66 (ot, 4H), 2,98 (m, 4H), 2,64 (s, 6H),

2,51 (m, 10H) , -1,87 (m, 8H) , 1,50 (t, 8H) , 1,40 - 1,00 (m,

74H), 0,86 - 0,70 (m, 24H) ppm.

Příklad 89

Příprava 1,4-dibutoxy-2-(p-hydroxymethylfenyl)8,11, 15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

K vroucímu a míchanému roztoku 40 miligramů (0,025 milimolu) 1, 4-dibutoxy-2-(p-hydroxymethylfenyl)-8, 11,15,18,22,25hexakis (decyl) ftalocyaninů v 10 mililitrech butanolu bylo přidáno 22 miligramů (0,1 milimolu) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě 99,999 procenta). Směs byla až do skončení reakce (-což bylo prokázáno chromatografií na tenké vrstvě (TLC)) zahřívána na teplotu varu. Poté bylo z reakční směsi při sníženém tlaku odstraněno rozpouštědlo a získaný produkt byl přečištěn sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí toluenem). Druhá modrá frakce obsahovalal37 miligramů (0,022 milimolu, 90 procent) 1,4-dibutoxy-2-(p-hydroxymethylfenyl )-8,11,15,18,22,25-hexakís(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 8,03 (d, 2H, J = 7,8 Hz), 7,82 - 7,89 (m, 2H), 7,55 - 7,61 (m, 7H), 4,65 - 4,76 (m, 6H), 4,23 - 4,41 (m, 10H), 4,03 (t, 2H, J = 6,2 Hz), 2,25 (qn, 2H, J = 7,4 Hz),

0,70 - 2,17 (m, 120H), 0,61 (t, 3H, J=7,4 Hz) ppm.

177 • ·· · ·· ·♦ ·« « · · · ♦ · ♦ • · · · · · • · · · · « * • · « · · · «· ·· ····

Pro C₁₀₇Hi₅₈N₈O₃Zn

Nalezeno: C 76,85 %; H 9,45 %;

Vypočteno: C 76,96%; H 9,54%;

MALDI-MS: izotopový klastr 1669 [M⁺] .

Á_max (abs. ) 715,5 nm (THF) .

6,55 %. 6,71 %.

Příklad 90

Příprava 1,4-dibutoxy-2-p-[(Q-tyrosinyl-butylester)oxymethyl-fenyl-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

1,442 gramu (3,528 milimolu) 3,6-didecylftalonitrilu, 0,218 gramu (0,39Ž7 milimolu) 4-p-O-tyrosinylmethylester)oxymethylfenyl-3,6-dibutoxyftalonitrilu a 0,128 gramu (přebytek) dihydrátu octanu zinečnatého ve 30 mililitrech suchého butanolu bylo v dusíkové atmosféře zahříváno 1 hodinu na teplotu varu. K vroucí směsi bylo přidáno 0,592 miligramu (přebytek) DBU a reakční směs byla dalších 36 hodin zahřívána ve tmě na teplotu varu. Poté byla směs ponechána zchladnout a odpařením při sníženém tlaku z ní bylo odstraněno rozpouštědlo. Zbytek byl promyt methanolem a přečištěn sloupcovou chromatografií ( s elucí toluenem), čímž došlo nejprve k odstranění symetrického oktadecylzinkftalocyaninu. Složení eluentu bylo změněno na petrolether/tetrahydrofuran (THF) (10:1), čímž byla získána zeleně zbarvená frakce. Z této frakce byla odstraněna rozpouštědla a získaná zelenožlutá pevná látka byla překrystalována ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol, čímž bylo získáno 6 miligramů 1,4-dibutoxy-2p—[(O-tyrosinyl-butylester)oxymethyl-fenyl-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl) ftalocyaninatozinečnatého komplexu ve formě modrozelené pevné látky.

178 • 44 4 * 4· · · 4 • ««· 4 4 4 · 4 4 4 · 4 4 4 4 · « · 4·» • 44 4 4 4 * · ♦ * · * ····

MALDI-MS: izotopový klastr se středem 1886 (což dokazovalo, že došlo k transesterifikaci methoxyskupin obsažených ve výchozí látce butoxyskupinami pocházejícími z rozpouštědla).

Á_max (abs. ) 716 nm (THF) .

Příklad 91

Příprava 1,4-di(butyloxy-2-(4'-butoxy-4'-oxobutyl)8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

Směs 1,6 gramu (3,9 milimolu) 3, 6-didecylftalonitrilu,

500 miligramů (1,3 milimolu) 3,6-bis(butyloxy)-4-(4'-ethyl-4'oxobutyl)ftalonitrilu a 370 miligramů (1,73 milimolu) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě 99,999 procenta) ve 20 mililitrech suchého butanolu byla zahřívána na teplotu varu. K vroucí směsi byl přidán velký přebytek DBU a reakční směs byla dalších 6 hodin zahřívána ve tmě na teplotu varu. Ze směsi bylo při sníženém tlaku odstraněno rozpouštědlo a získaný zbytek byl chromatografován na silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/tetrahydrofuran (THF) (10:1)). První modrá frakce obsahovala 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex. Dále byla jímána druhá frakce, která byla přečištěna další chromatografií na silikagelu (se stejným eluentem). Získaný produkt byl vysrážen ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol ve formě oleje. Rozpouštědlo nad olejem bylo dekantováno a zelený zbytek byl sušen ve vysokém vakuu, čímž bylo získáno 18 miligramů (0,01 milimolu, 0., 8 procenta) 1,4-di(butyloxy-2-(4'-butoxy-4'oxobutyl)-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu.

179 ······*♦ ··· · · ·♦ * · to > «>··· ·· · « · » · • · to··· ··· ·«·· ·· ·· ♦· *· ···· ^XH NMR (270 MHz, C₆D₆) δ 8,00 (m, 4H) , 7,92 (s, 2H) , 7,6 (s,

1H) , 4,6 - 5,4 (m, 18H), 4,15 (t, 2H), 3,42 (t, 2H), 1,0 - 2,6 (m, 110H), 0,81 (m, 27H) ppm.

MALDI-MS: klastr 1704.

Á_max (abs.) 711 nm; Á_max (em.) 719 nm (THF).

Příklad 92

Příprava 1,4-difenyl-8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

K roztoku 0,28 gramu (1 milimol) 3,6-didecylftalonitrilu a 0,408 gramu (1 milimol) 3,6-didecylftalonitrilu v 8 mililitrech vroucího butanolu bylo přidáno 106 miligramů (0,7 ekvivalentu) DBU. Výsledný roztok byl 1 hodinu zahříván na teplotu varu a následně k němu bylo přidáno 70 miligramů (0,3 ekvivalentu) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě 99,999 procenta). Reakční směs zezelenala a byla zahřívána dalších 24 hodin na teplotu varu. Po ochlazení bylo do směsi přidáno 10 mililitrů methanolu, vzniklá sraženina byla odfiltrována a promyta 3 x 10 mililitry methanolu. Produkt byl přečištěn chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (4:1)), čímž bylo izolováno 0,1 gramu (6,3 procenta) 1,4,8,11,15,18,22,25oktakis (decyl ) ftalocyaninatozinečnatého komplexu. Eluent byl změněn na směs petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (7:3), čímž byla získána druhá frakce, po jejímž odpaření a překrystalování pevného zbytku ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol bylo získáno 60 miligramů (0,04 milimolu, procenta) požadovaného produktu.

^XH NMR (270 MHz, CDC1₃) δ 8,02 - 8,08 (m, 4H) , 8,01 (s, 2H) ,

7,75 (d, 2H), 7,6 - 7,68 (m, 8H), 7,26 (br s, 2H), 4,32 (t,

180 ' t 4 · 4 00 0 0 00· • 00 4000 0 4 · . 044 ·· 00 0·· · 0

4 4 · 4 4 040

0004 0 4 44 4-4 4 0 ···#

4H), 4,08 (t, 4H), 3,11 (t, 4H), 2,07 (qn, 4H), 1,88 (qn, 4H), 1,0- 1,6 (m, 88H), 0,7 - 0,9 (m, 18H) ppm.

Á_max (THF) : Abs. 710 nm.

MALDI-MS: izotopový klastr 1571 [M⁺] .

Příklad 93

Příprava 1,4-bis(4-methoxyfenyl)-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

K roztoku 342 miligramů (1 milimol) 3,6-bis(4-methoxyfenyl)ftalonitrilu a 0,816 gramu (2 milimoly) 3,6-didecylftalonitrilu v 10 mililitrech vroucího butanolu bylo přidáno 0,32 gramu (0,7 ekvivalentu) DBU. Výsledný roztok byl 1 hodinu zahříván na teplotu varu a následně k němu bylo přidáno 0,2 gramu (0,3 ekvivalentu) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě 99,999 procenta). Reakční směs zezelenala a byla zahřívána dalších 24 hodin na teplotu varu. Po ochlazení bylo do směsi přidáno 10 mililitrů methanolu, vzniklá sraženina byla odfiltrována a promyta 3 x 10 mililitry methanolu.

Produkt byl přečištěn chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (4:1)), čímž bylo izolováno 0,21 gramu (12,3 procenta)

1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu. Eluent byl změněn na směs petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (1:1), čímž byla získána druhá frakce, po jejímž odpaření a překrystalován! pevného zbytku ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol bylo získáno 0,21 gramu (0,13 milimolu, 13 procent) požadovaného produktu.

^XH NMR (300 MHz, CDC1₃) δ 7,94 (m, 6H) , 7,74 (d, 2H) , 7,62 (d,

2H), 7,44 (s, 2H), 7,12 (d, 4H), 4,35 (t, 4H), 4,2 (t, 4H) ,

181 • φ «« φ · φ· φ* ·· φφφφ «·φφ φ » φ · φφφ φ * ·φ φφ ♦ φ φφφ·· φφ φ · φ · ♦ φ · φφφφ φφφ ·φ·· φφ ·· ·· φ· φφφφ

3,96 (s, 6Η), 3,2 (t, 4Η) , 2,08 (qn, 4Η), 1,95 (qn, 4Η), 1,0 1,6 (m, 88Η), 0,81 (t, 12Η), 0,74 (t, 6Η) ppm.

Á_max (THF) : Abs. 713,5 nm.

Příklad 94

Příprava 1,4,8,11-tetrakis(decyl)-15,18,22,25-tetrakis(fenyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu a 1,4,15,18tetrakis(decyl)-8,11,22,25-tetrakis(fenyl)ftalocyaninatozínečnatého komplexu

K vroucímu roztoku 0,30 gramu (1,07 milimolu) 3,6-difenyl ftalonitrilu a 1,31 gramu (3,21 milimolu, 3 ekvivalenty)

3,6-didecylftalonítrilu v 15 mililitrech suchého pentanolu bylo v dusíkové atmosféře přidáno 0,46 gramu (3 milimoly,

0,7 ekvivalentu) DBU. Výsledný roztok byl 1 hodinu zahříván na teplotu varu a následně k němu bylo přidáno 0,28 gramu (1,29 milimolu, 0,3 ekvivalentu) dihydrátu octanu zinečnatého. Reakční směs byla zahřívána dalších 20 hodin na teplotu varu. Roztok byl ochlazen na teplotu místnosti a zbytek byl rozpuštěn v tetrahydrofuranu (THF). Ze směsí byla pří sníženém tlaku odstraněna rozpouštědla a zbytek byl promyt studeným methanolem. Získané produkty byly přečištěny sloupcovou chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (9:1), která obsahovala 1 procento triethylaminu). V první frakci bylo izolováno 90 miligramů (4,3 procenta) 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu. Eluent byl změněn na směs petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (3:1), čímž byla získána druhá frakce, která obsahovala 1,4,8,11,15,18hexakis(decyl)-22,25-difenylftalocyaninatozinečnatý komplex. Další změnou složení eluentu na směs petrolether (40 až

182 ·· fe* « fefe fe • fe fefe • · *♦ fe fefe ♦ fefe fe • fefefe • · • « · · « · • fefe fe fefe fefe fe ♦ · ♦ fefe * fefefe fefefe •» fefefe* °C)/dichlormethan (1:3) bylo získáno 40 miligramů (0,03 milimolu, 2,6 procenta) směsi 1,4,8,11-tetrakis(decyl)15,18,22,25-tetrakis-(fenyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu a 1,4,15,18-tetrakis(decyl)-8,11,22,25-tetrakis(fenyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu.

MALDI-MS: klastr 1443.

Á_max (abs.) 713,5 nm(THF).

Příklad 95

Příprava 1,4-bis(3-methoxyfenyl)-8,11,15,18,22,25hexakis (decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

K roztoku 0,Í3 gramu (0,38 milimolu) 3,6-bis(3-methoxyfenyl)ftalonitrilu a 0,94 gramu (2,29 milimolu, 6 ekvivalentů)

3,6-didecylftalonitrilu v 10 mililitrech vroucího pentanolu bylo přidáno 0,30 gramu (0,7 ekvivalentu) DBU. Výsledný roztok byl 1 hodinu zahříván na teplotu varu a následně k němu bylo přidáno 0,18 gramu (0,3 ekvivalentu) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě 99,999 procenta). Reakční směs zezelenala a byla zahřívána dalších 24 hodin na teplotu varu. Po ochlazení bylo do směsí přidáno 10 mililitrů methanolu, vzniklá sraženina byla odfiltrována a promyta 3 x 10 mililitry methanolu. Produkt byl přečištěn chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (4:1)), čímž byl odstraněn 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex. Eluent byl změněn na směs petrolether (40 až 60 °C)/dichlormethan (1:1), čímž byla získána druhá frakce, po jejímž odpaření byl získán 1,4-bis(3-methoxyfenyl)8,11,15,18,22,25-hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex ve formě pevné zelené látky, která byla překrystalována ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol.

183 « · · 0 * · 0 * » ·««· 00 ·* *· ·* ····

MALDI-MS: klastr 1632.

A_max (abs.) 710 nm(THF); A_max (em. ) 722,4 nm(THF).

Příklad 96

Příprava 1,4-bis [6'- (imidazol-l-yl)hexyl]8.11.15.18.22.25- hexakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatého komplexu

Směs 550 miligramů (1,3 milimolu) 3,6-bis(6'-(imidazol-lyl) hexyl) ftalonitrilu a 3,14 gramu (7,71 milimolu (9 ekvivalentů) 3,6-didecylftalonitrilu ve 25 mililitrech pentanolu byla v přítomnosti 500 miligramů (2,3 milimolu) dihydrátu octanu zinečnatého (o čistotě 99,999 procenta) zahřívána na teplotu varu. K reakčni směsi bylo přidáno 10 ekvivalentů DBU a zahřívání na teplotu varu pokračovalo dalších 24 hodin. Po ochlazení bylo ze směsi při sníženém tlaku odstraněno rozpouštědlo, ke zbytku bylo přidáno 50 mililitrů methanolu a vzniklý roztok byl dekantován. Tmavě zelený roztok, který zbyl na dně baňky, byl přečištěn chromatografií na silikagelu (s elucí směsí petrolether (40 až 60 °C)/tetrahydrofuran (THF) (2:1)), čímž bylo získáno 2,08 gramu (64 procent)

1.4.8.11.15.18.22.25- oktakis(decyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex. Eluent byl změněn na směs petrolether (40 až °C)/tetrahydrofuran (THF) (1:1) a byla vymyta zelená frakce. Následně byla kolona eluována samotným tetrahydrofuranem, čímž byla získána druhá zelená frakce. Podle analýzy chromatografií na tenké vrstvě (TLC) a NMR spektra byly obě uvedené frakce identické a proto byly spojeny. Po odpaření rozpouštědla byl zelený zbytek rozpuštěn v horké směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol a po ochlazení byl oddělen 1,4-bis[6'-(imidazol-l-yl)hexyl]-8,11,15,18,22,25-hexakis184 « » < · •« » • ··· • · ·«*· «« ♦ ♦» * * ♦ ♦ * « · 99 · · 1 « 9 9 9 9 9 9 9

9 · · ·- * · 99 9 (decyl)ftalocyaninatozinečnatý komplex ve formě zeleného oleje, jehož množství po vysušení ve vysokém vakuu činilo 270 miligramů (0,16 milimolu, 12 procent).

^XH NMR (270 MHz, C₆D₆ s přidaným pyridinem-d₅) δ 7,95 (s, 2H) , 7,91 (s, 4H), 7,82 (s, 2H), 5,65 - 5,81 (m, 6H), 4,7 - 4,92 (m, 16H), 2,65 (t, 4H), 2,37 (m, 12H), 2,18 (m, 4H), 1,78 (m, 12H), 1,4 (m, 12H), 1,1 - 1,34 (m, 72H) , 0,79 (m, 18H) ppm.

Amax (abs.) 705,0 nm (THF).

MALDI-MS: klastr 1719.

Dále byly připraveny následující ftalocyaniny, jež na každém kruhu obsahovaly stejné substituenty:

Příklad 97

Příprava 2,3,9,10,16,17,23,24-oktabrom1,4,8,11,15,18,22,25-oktabutoxyftalocyaninatonikelnatého komplexu

0,5 gramu (1,16 milimolu) 4,5-dibrom-3,6-dibutoxyftalonitrilu byle zahříváno na teplotu varu v dusíkové atmosféře v 6 mililitrech suchého butanolu. K roztoku bylo přidáno 0,18 gramu (1,2 milimolu) DBU a směs byla další 1 hodinu zahřívána na teplotu místnosti. K reakční směsi bylo přidáno 0,09 gramu (0,3 milimolu) tetrahydrátu octanu nikelnatého a vzniklá směs byla zahřívána na teplotu místnosti dalších 24 hodin. Po ochlazení bylo z reakční směsi při sníženém tlaku odstraněno rozpouštědlo. Získaný zbytek byl přečištěn sloupcovou chromatografii na silikagelu (s elucí směsí dichlormethan (DCM)/triethylamin (99:1)), čímž byl získán 2,3,9,10,16,17,23,24-oktabrom-l,4,8,11,15,18,22,25oktabutoxyftalocyaninatonikelnatý komplex, jehož množství po

185 ·» ·· • » 9 9

9 9 ··· • · • · 9 * 9 9 • * *· 99 « *♦ * * 9 9 9

9 99 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 * * « ·· ** 9999 překrystalování ze směsi tetrahydrofuran (THF)/methanol činilo 0,21 gramu (40,6 procenta).

Teplota tání >250 °C.

PrO C64H72NgO8BrgNl·

Nalezeno:	C	43, 45	O, 0	; H	4,00	o. · 0 r	N	6,	23 %	•
Vypočteno:	C	43,20	0, O	; H	4,08	g, · o r	N	6,	30 %	•
^XH NMR (270	MHz,	CDC1₃, 3,	4	mg v 0,	7 ml)	δ 4,78	(t,	16H,	J =
6,9 Hz), 2,	22 (quint, 16H	r	J = 7,3	Hz) ,	1,70 -	1,56	(m,	16H) ,

1,04 (t, 24H, J = 7,3 Hz) ppm.

Příklad 98

Příprava 1,4/8,11,15,18,22,25-oktabutoxy2,3,9,10,16,17,23,24-okta(tris(isopropyl)silylethinyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu

Podle postupu, který byl popsán v příkladu 98, reagovalo po dobu 20 hodin 0,51 gramu (0,81 milimolu) 4,5-(tris(isopropyl ) silylethinyl ) -3 , 6-dibutoxyftalonitrilu s 0,7 gramu (0,48 milimolu) DBU a 0,07 gramu (0,24 milimolu) tetrahydrátu octanu nikelnatého v 6 mililitrech suchého butanolu. Přečištěním sloupcovou chromatografií (s elucí směsí dichlormethan (DCM)/petrolether (1:2)) bylo získáno 0,25 gramu (48 procent) 1,4,8, 11,15,18,22,25-oktabutoxy-2,3,9, 10,16, 17,23,24okta (tris(isopropyl)silylethinyl)-ftalocyaninatonikelnatého komplexu.

Pro Ci52H24oNgOgSÍgNÍ

Nalezeno: C 70,37 %; H 9,26 %; N 4,28 %.

Vypočteno: C 70,46 %; H 9,34 %; N 4,32 %.

MS (MALDI) izotopový klastr 2591 [M⁺] .

186 • 4 44 • 4 4 4

4 44

4« 49 • 4 4 4

4 4

4 4 4 »

4444 44 ♦ 4 4 <

4

4 • 444 ^XH NMR (270 MHz, CDCI3, 3,0 mg v 0,7 ml) δ 4,80 (t, 16H, J = 7,7 Hz), 2,13 (quint, 16H, J =7,6 Hz), 1,36 -1,25 (br s, 168H), 0,83 (t, 24H, J = 7,4 Hz) ppm.

Příklad 99

Příprava 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(butoxy)2,3,9,10,16,17,23,24-oktakis(ethinyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu

130 miligramů (0,05 milimolu) sloučeniny připravené v příkladu 98 bylo mícháno v argonové atmosféře v 5 mililitrech tetrahydrofuranu (THF) při teplotě -78 °C. K tomuto roztoku byl přikapán 1 mililitr 1,lmolárního roztoku TBAF v tetrahydrofuranu (THF) (přebytek). Reakční směs byla ponechána ohřát na teplotu místnosti, míchána dalších 12 hodin a následně vylita do 20 mililitrů 5procentní kyseliny chlorovodíkové. Vzniklý roztok byl extrahován 2 x 20 mililitry diethyletheru. Spojené organické podíly byly promyty nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, vodou, solankou, vysušeny nad bezvodým síranem horečnatým, přefiltrovány a odpařeny při sníženém tlaku. Zbytek byl chromatografován na silikagelu (s elucí směsí petroether (40 až 60 °C)/dichlormethan (DCM) (2:1 až 1:1)) a po odpaření rozpouštědel bylo získáno 42 miligramů (0,03 milimolu, 60 procent) 1,4,8,11,15,18,22,25-oktakis(butoxy)-2,3,9,10,16,17,23,24-oktakis(ethinyl)ftalocyaninatonikelnatého komplexu ve formě pevné zelené látky.

^TH NMR (270 MHz, C₆D₆) δ 5,11 (t, 16H) , 3,5 (s, 8H) , 2,35 (p, 16H), 1,75 (m, 16H), 1,1 (t, 24H) ppm.

¹³C NMR (270 MHz, C₆D₆) δ 155,24, 145,41, 129, 62, 123,42, 88,04,

79,73, 77,31, 33,09, 19,89, 14,39 ppm. Ámax (abs.) 7 62,0 nm (THF).

187 ·· fcfc fc fcfc fc fcfc · fc · · · ♦ «« fcfcfcfc fcfc fcfc ** fcfc fc · « · · · · ♦ • fcfc · ♦ ♦ ♦ • fcfcfc fcfc fcfc fcfc fc fcfc··· fcfcfcfc fcfc ·· ··

Příklad 100

Příprava 1,4,8,11,15,18,22,25-okta(butoxy)2,9/10,16/17,23/24-tetrabromftalocyaninatozinečnatého komplexu

Směs 0,5 gramu (1,42 milimolu) 4-brom-3,6dibutoxyftalonitrilu, 0,5 gramu (3,28 milimolu) 1,8diazabicyklo[5,4,0]undec-7-enu (DBU) a 71 miligramů (0,39 milimolu) octanu zinečnatého ve 20 mililitrech suchého butanolu byla 2 dny zahřívána ve tmě v dusíkové atmosféře na teplotu varu. Roztok byl ochlazen a při sníženém tlaku z něj bylo odpařeno rozpouštědlo. Surový produkt byl promyt 3 x 50 mililitry methanolu. Získaná zelená pevná látka byla přečištěna preparativní chromatografií na tenké vrstvě (TLC) silikagelu. Při této chromatografií nedošlo k úplnému rozdělení všech čtyř v úvahu přicházejících strukturních izomerů a tyto byly obsaženy ve dvou zeleně zbarvených frakcích, které byly odděleny. Na základě měření ^ΧΗ NMR spekter bylo určeno, že první frakce, jejíž množství bylo 30 miligramů, je tvořena směsí, jejíž hlavní složkou (>70 procent) byl 1,4,8,11,15,18,22,25-okta(butoxy)-2,9,16,23-tetrabromftalocyaninatozinečnatý komplex.

^XH NMR (300 MHz, C₆D₆) δ 7,95 (s, 2H) , 7,85 (s, 2H) , 5,43 5,20 (m, 8H), 4,64 (br s, 4H), 4,45 (br s, 4H), 2,46 (m, 4H), 2,30 (m, 8H), 2,03 (m, 4H), 1,8 - 1,5 (m, 16H), 1,3 - 1,2 (m, 12H), 1,2 - 0,8 (m, 12H).

Á_max (abs.) 733 nm (THF).

· 4 ·

188

0« 00 0 0 ·

0 • 0 • 0 «0 0000

Popis biologických pokusů

Použití studií deaktivace buněk

Aby bylo možné demonstrovat, že studované sloučeniny podle tohoto vynálezu mají rovněž schopnost fungovat jako účinný fotosenzibilizátor biologických systémů, byly buňky inkubovány s danou studovanou sloučeninou, formulovány do lipozomové suspenze a následně vystaveny působení záření o vhodné vlnové délce a energii. Byl zaznamenáván počet životaschopných buněk, které přežily uvedené ozařování.

Pro tuto studii byla vybrána buněčná linie fibrosarkomu HT 1080 [registrační číslo v ATCC: CCL-1212 (viz. publikace S Rasheed, W. A. Nelson-Rees, E. M. Toth, P. Arnstein, Μ. B. Gardner, „Characterisation of a newly derived human sarcoma cell line (HT-1080), Cancer, 1974, 33, 1027)]. Tato buněčná linie představuje buňky s velice rychlým růstem a slouží tak jako dobrý model rychlého buněčného cyklu, ke kterému dochází při psoriáze.

Příprava lipozomů

Viz. publikace: G. Valduga, G. Bianco, G. Csik, E. Reddi,

L. Masiero, S. Garbisa, G. Jori, „Interaction of hydro- or lipophilic phtalocyanines with cells of different metastatic potential, Biochem. Pharmacol., 1996, 51, 585.

Sloučeniny byly formulovány do jednolamelárních lipozomů z L-a-dioleoylfosfatidylcholinu (DOPC). Vyvinutý postup je možné schematicky popsat v následujících bodech:

189

• 9 9

9 *

• 9

9

9 9 9 9

1. Byl připraven zásobní roztok DOPC o koncentrraci 20 miligramů/mililitr v chloroformu.

2. 4 mililitry tohoto roztoku byly přidány do skleněné baňky o objemu 250 mililitrů, která byla připojena k rotační odparce, á smíchány s vhodným objemem tetrahydrofuranového (THF) roztoku sloučeniny podle tohoto vynálezu tak, aby byl dosažen konečný molární poměr mezi daným ftalocyaninem a uvedeným fosfolipidem 1:200. Baňka byla zabalena do hliníkové fólie.

3. Baňka byla nasycena dusíkem a udržována 5 minut při teplotě místnosti.

4. Poté byla odparka připojena k vodní vývěvě za účelem snížení tlaku a při teplotě místnosti bylo z roztoku odpařeno rozpouštědlo.

5. Baňka byla nasycena dusíkem a byly do ní přidány mililitry fosfátem pufrovaného solného roztoku (PBS), který byl nasycený dusíkem. Lipidní film, který obsahoval uvedený ftalocyanin, byl resuspendován mírným mícháním v přítomnosti skleněných kuliček.

Takto vytvořená vodná suspenze byla sonikována (při frekvenci 10 hertzů) po dobu přibližně 30 minut. Baňka byla opět nasycena dusíkem a uchovávána v ledové lázni. Nakonec byly vzniklé lipozomy uchovávány přes noc při teplotě místnosti.

190 • · · · * ·* ·· · • ··· 0 0 90 · 9 · 9 * • 9 · · · · 9 · · ···« *0 ·0 9* ·· 090·

Životnost uvedených lipozomů při skladování při teplotě 4 °C byla alespoň tři měsíce. Před použitím byly lipozomy přefiltrovány skrz filtr o velikosti pórů 0,2 mikrometru a koncentrace ftalocyaninů byla změřena tak, že se malé množství uvedené suspenze zředilo ve známém přebytku tetrahydrofuranu (THF) a stanovila se absorbance takto vytvořeného roztoku.

Buněčné studie

Buňky byly rutinně kultivovány v DMEM (což bylo Eaglesovo modifikované médium Dulbecco, do kterého bylo přidáno 100 jednotek na mililitr penicilinu, 10 mikrogramů/mililitr streptomycinu, 0,25 pm/mililitr anfotericinu a 2mM glutaminu), které obsahovalo 10 % FCS (plodové telecí sérum), přičemž kultivace probíhala ve vlhké atmosféře obsahující 5 procent oxidu uhličitého a při teplotě 37 °C. Uvedené buňky byly obvykle odděleny pomocí roztoku 0,05 % trypsinu - 0,02 % EDTA ve fosfátem pufrovaném solném roztoku. Účinek trypsinu byl blokován přídavkem FCS. Buněčná peleta, která byla získána odstřeďováním rychlostí 1000 otáček za minutu po dobu 8 minut, byla resuspendována v médiu DMEM a 10 % FCS a následně naočkována do nádoby pro kultivaci tkání o ploše 75 cm².

Spotřeba ftalocyaninů buňkami

Při typickém experimentu bylo 6 x 10⁵ buněk suspendováno v DMEM (což bylo Eaglesovo modifikované médium Dulbecco), které obsahovalo 10 % FCS, a tyto buňky byly inkubovány v nádobě pro kultivaci tkání o ploše 25 cm². Po uplynutí 24 hodin bylo kultivační médium odstraněno a nahrazeno 5 mililitry média DMEM (obohaceného 3 % FCS), které obsahovalo buď 5 μΜ

191 t· ·· ·♦ ♦ · · « 4 4 4 9 · 9999 • 99 94 99 «4 9

949 99 94 999 4 4

4 9999 994

4494 49 49 49 ·* 4999 nebo 10 μΜ ftalocyaninu podle tohoto vynálezu. Uvedený ftalocyanin se přidával ve vodné suspenzi DOPC lipozomů. Po lhodinové inkubaci bylo uvedené médium odstraněno a buňky byly promyty 2x4 mililitry PBS, který neobsahoval vápenaté a hořečnaté ionty.

Získaná buněčná peleta byla homogenizována pomocí 2 mililitrů 2procentního vodného roztoku dodecylsulfátu sodného (SDS) a takto získaná suspenze byla rozdělena do dvou částí:

a) 1 mililitr byl zředěn známým objemem tetrahydrofuranu (THF) za účelem stanovení koncentrace ftalocyaninu pomocí spektrofotometrické analýzy (excitace zářením o vlnové délce 650 nanometrů, měřeno emitované záření v rozsahu vlnových délek od 660 nanometrů do 780 nanometrů), která byla prováděna na spektrofotofluorimetru Perkin-Elmer LS50B.

b) 0,5 mililitru bylo použito pro stanovení obsahu proteinu, které se provádělo standardním testem pomocí kyseliny bicinchoninové.

V této souvislosti je možné odkázat na publikaci P. K.

Smith, „Measurement of protein using bicinchoninic acid,

Anal. Blochem., 1985, 150, 76.

Množství zpětně izolovaného ftalocyaninu bylo vypočteno pomocí interpolace kalibrační křivky a uvedená spotřeba byla vyjádřena v nanomolech ftalocyaninu/miligram buněčného proteinu.

192 • * · · · * · • » * · · ·· ····· · · ·· • · · · · · ···· ·· *· ♦ ·

Studie ozařování buněk

Pro ozařovací studie bylo 1,8 χ 10⁵ buněk naočkováno do Petriho misek o průměru 7 centimetrů a tyto buňky byly inkubovány 24 hodin v médiu DMEM, které obsahovalo 10 % FCS, přičemž tato inkubace probíhala ve vlhké atmosféře obsahující 5 % oxidu uhličitého a při teplotě 37 °C. Uvedené médium bylo odstraněno a nahrazeno 1 mililitrem média DMEM, které obsahovalo od 2,5 μΜ do 10 μΜ ftalocyaninu, který byl do tohoto média přidáván v suspenzi DOPC lipozomů. Po lhodinové inkubaci byly buňky dvakrát promyty PBS, který obsahoval vápenaté (0,9 mM CaCl2 2H₂O) a horečnaté (0,5 mM MgCl2.2H₂O) ionty.

Zdroj záření

Zdrojem záření - Waldmann PDT 1200 (od společnosti Waldmann Medical Division, Villingen-Schwenningen, SRN) - byl nekoherentní zdroj záření opatřený filtrem, který umožňoval průchod světla o vlnové délce od 600 nanometrů do 730 nanometrů. Pro sledování dávek záření byl využit vestavěný měřič výstupního výkonu. Uvedená lampa pracovala při výkonu 100 mW/cm² .

Buňky v Petriho miskách byly ozařovány (s intenzitou 100 mW/cm²) po dobu 1, 5, 10, 15 minut (což odpovídá 6 až 90 J/cm²) v přítomnosti 1 militru PBS obsahujícího vápenaté a horečnaté ionty.

Uvedené ozářené buňky byly smíchány se 2 mililitry média DMEM, které obsahovalo 10 % FCS, a inkubovány přes noc. Fotosenzibilizované buňky byly zkoumány testem, při kterém se • 4 « 4 · · • 44 • 94 »4 4449

193

• · < • » ·· · využívá trypanová modř (viz. publikace C. Milanesi, F.

Sorgato, G. Jori, „Photokinetic and ultrastructural studies on porphyrin photosensitization of HeLa cells, Int. J. Radiat. Biol., 1989, 55, 59) a počet přeživších buněk byl vyjádřen jako procentický podíl z množství buněk, které obvykle za stejných podmínek, s výjimkou vystavení působení záření, přežije. Předběžné studie prokázaly, že ozařování buněk v nepřítomnosti fotosenzibilizátoru podle tohoto vynálezu a inkubace uvedených buněk ve tmě v přítomnosti ftalocyaninů nemají žádný vliv na počet přeživších buněk.

Fotosenzibilízovaná deaktivace lidských fibroblastů pomocí ftalocyaninů

V tabulce 3 jsou shrnuty výsledky získané při shora popsaných experimentech. Poloha substituentů e, f, g a h je znázorněna v obecném vzorce VIII (VIII)

194 •9 ··

9 · · • 9 · • ··· • 9

99*9 99

99 99 «9

9 9 9 9 9 9 · • · ·· 9 9 t

9· 9 9 9 · · · ·

9 9 · 99«

9· 99 »· ··*·

Tabulka 3

M	e	f	g	h	Procento přeživších buněk při dané době ozařování
5 min	10 min	15 min
Zn	C10H21	CioH₂i	H	H	45	3	1
Zn	c₁₂h₂₅	Ci₂H₂₅	H	H	62	3	0,5
Zn	CioH₂i	OBu	p-HOCH₂C₆H₄	H	91	42	23
Zn	C10H21	OBu	2-thiofen-yl	H	88	3	0,5
Zn	CioH₂i	OBu	-(CH₂)₃CO₂Bu	H	90	77	44
Zn	CioH₂i	m-MeOC₆H₄	H	H	76	. 2	<0,1
Zn	c₁₀h₂₁	OBu	4-pyridyl	H	61	4	1
Zn	Či₀H₂₁	(CH₂) ₄oh	H	H	91	52	40
Zn	Ci₀H₂₁	(CH₂) ₉oh	H	H	69	2	0,3

Fotofyzikální experimenty

Měření UV-Vis spe.kter

Spektra v ultrafialové až viditelné oblasti spektra (UVVis spektra) byla měřena pomocí spektrofotometru Hitachi U-3000. Pokud není uvedeno jinak, byly vzorky ftalocyaninů rozpuštěny v tetrahydrofuranu (THF) a naplněny do křemenné kyvety o velikosti 1 cm x 1 cm. Měření probíhala při teplotě místnosti, tj. při teplotě v rozmezí od 20 °C do 23 °C.

Měření fluorescenčních spekter

195 a * · · · · · · • · · · · ·· • ··· · · · · · • · · · · · ···· ·· ·· · · ·« • · · ·

Fluorescenční spektra byla měřena pomocí spektrofotometru Hitachi U-4500. Vzorky ftalocyaninu byly rozpuštěny v tetrahydrofuranu (THF) a naplněny do křemenné kyvety o velikosti 1 cm x 1 cm. Měření probíhala při teplotě místnosti, tj. při teplotě v rozmezí od 20 °C do 23 °C.

Kvantové výtěžky singletového kyslíku, Φ_Δ

Kvantové výtěžky singletového kyslíku byly stanoveny přímým měřením fosforescence singletového kyslíku při vlnové délce 1270 nanometrů pomocí metody popsané ve stati S. Nonell a S. Braslavzky, „Time Resolved Singlet Oxygen Detection, obsažené v publikaci Singlet Oxygen, UV-A and Ozone, Methods in Enzymology, vol. 319, Academie Press, 2000. Vzorky byly excitovány pomocí harmonické třetiny záření produkovaného řízeným Nd:YAG laserem, Á_ex = 355 nanometrů (Spectra Physics GCR-150-10). Malý podíl záření vycházejícího z uvedeného laseru procházel filtrem, který obsahoval vodný roztok síranu kobaltnatého, čímž došlo k odstranění zbytkového záření o vlnové délce 532 'a 1064 nanometrů, a poté do držáku, ve kterém byl umístěn daný vzorek. Uvedené vzorky byly plněny do fluorescenční kyvety o velikosti 1 cm x 1 cm (Hellma). Během měření byla stanovována energie dopadajícího laserového paprsku, a to pomocí pyroelektrického detektoru, jenž byl umístěn za uvedeným vzorkem. Energie laserového paprsku byla nastavována tak, že mezi uvedený filtr obsahující C0SO4 a světlovod byly umisťovány cely obsahující vodný roztok dusitanu sodného.. Pulzy energie měly v tomto případě obvykle hodnotu v rozmezí od 25 do 500 mikrojoulů/pulz, přičemž energie těchto pulzů byla měřena druhým, kalibrovaným pyroelektrickým detektorem (Gentec ED-100). Bylo odhadnuto, že

196 • · hodnota mezipulzního šumu byla menší než 10 procent a při 20 ozářeních byla získána průměrná hodnota mezipulzního šumu, která byla menší než 3 procenta.

Bylo zachycováno fosforescenční záření vzorku a toto záření procházelo skrz interferenční filtr se středem 1270 nanometrů (Infra Red Engineering) a následně zaostřováno na aktivní plochu germaniové fotodiody chlazené kapalným dusíkem (North Coast EO-817P). Signál z detektoru byl ve formě střídavého (AC) proudu předáván do digitálního osciloskopu (Tektronix TDS-320), který digitalizoval a vypočítával průměrné hodnoty přechodného proudu. V obvyklém případě byl každý vzorek ozářen 32krát. Získané průměrné hodnoty byly přeneseny do osobního počítače, kde byly uloženy- a dále analyzovány.

Zásobní roztoky uvedených materiálů byly připraveny odebráním malého vzorku materiálů a jejich rozpuštěním v toluenu (získaného od společnosti Fischer Scientific, analytická čistota), který obsahoval 1 objemové procento pyridinu. Pyridin byl do toluenu přidáván aby bylo zajištěno, že nebude docházet k agregaci vzorku. Přesné koncentrace těchto roztoků nebyly stanoveny. Pracovní roztoky pak byly připraveny zředěním daného zásobního roztoku toluenem tak, aby absorbance výsledného roztoku při vlnové délce 355 nanometrů byla v rozmezí 0,01 až 0,100, přičemž tato absorbance byla měřena umístěním vzorku roztoku do UV-Vis spektrometru (ATI(Jnicam UV-2) a byla měřena proti slepému vzorku, kterým bylo samotné rozpouštědlo. Pro měření UV-Vis spekter byly použity cely, kde délka dráhy procházejícího paprsku činila 2 centimetry, čímž byla zajištěna větší přesnost měření

197 • · · · • · · · • ··· · · • · « · · · • · · · • ·

absorbance. Zvláštní péče byla věnována tomu, aby nebylo dosaženo vysoké absorbance vzorku v oblasti Q-pásů (tj. v oblasti vlnových délek 600 až 750 nanometrů), protože v tomto případě by zpětná absorpce fluorescenčního záření vycházejícího ze vzorku mohla vézt ke zkreslení naměřených hodnot.

Data byla zaznamenávána při teplotě místnosti, tj . při teplotě od 20 do 23 °C a uvedené roztoky byly provzdušněny. Rozpadové záření singletového kyslíku bylo zaznamenáváno pro každý vzorek při 5 různých laserových energiích a data získaná měřením byla dosazena do rovnice popisující exponenciální rozpad, jejíž tvar byl I(t) = A.exp(-t/x), a to pomocí dosazovací funkce, která optimalizovala hodnotu A a τ. Typický průběh rozpadové křivky je zobrazen na přiloženém obrázku 1. Pro každý roztok byl sestaven graf závislosti A na velikosti dopadající laserové energie a byla určena směrnice přímky spojující jednotlivé body. Hodnota směrnice přímky je přímoúměrná kvantovému výtěžku singletového kyslíku a množství světla, které bylo absorbováno daným vzorkem. Hodnoty uvedených směrnic, které byly zjištěny z grafů pro jednotlivé vzorky, byly vyneseny do grafu proti hodnotám (l-10~^A), kde A jsou hodnoty absorbance jednotlivých vzorků při excitační vlnové délce.

Experimentální chyby

Hlavním zdrojem chyb při shora popsaných experimentech byla fluktuace laseru mezi jednotlivými ozářeními vzorku a chyby měření absorbance vzorků. Z těchto důvodů jsou udávané hodnoty zatíženy chybou ±10 procent.

• ·

198 • 04* · 4 · ♦ · * · ·

4 · 4444 4 · *

444 · · · · 444 · ·

4 · 4 4 · 4··

4··· ·* ·* ·· ·* ····

Standardní referenční materiály

Zde udávané hodnoty (viz. obrázky 1 až 3) jsou měřeny v porovnání s perinaftenonem, o kterém je známo, že -jeho kvantový výtěžek činí 0,97 (viz. S. Nonell a S. Braslavzky, „Time Resolved Singlet Oxygen Detection, v publikaci Singlet Oxygen, UV-A and Ozone, Methods in Enzymology, vol. 319,

Academie Press, 2000; a publikace F. Wilkinson, W. P. Helman a A. B. Ross, „Quantum yields for the photosensitised production of the lowest excited singlet statě of molecular oxygen in solution, J. Phys. Chem. Ref. Data, 1993, 22, 113). Článek Wilkinsona a spolupracovníků shrnující kvantové výtěžky singletového kyslíku obsahuje mnoho různých hodnot, které leží v rozmezí od 0,95 do 0,97. Z tohoto důvodu může- být daná absolutní hodnota zatížena malou chybou, nicméně trendy v zaznamenaných výsledcích jsou jasně patrné.

Kvantové výtěžky singletového kyslíku: výsledky

Zjištěné hodnoty jsou vztaženy k uvedenému standardu, kterým byl perinaftenon, jehož kvantový výtěžek, Φ_Δ je roven 0,97 (viz. S. Nonell a S. Braslavzky, „Time Resolved Singlet Oxygen Detection, v publikaci Singlet Oxygen, UV-A and Ozone, Methods in Enzymology, vol. 319, Academie Press, 2000). Jak již bylo uvedeno výše, jsou zaznamenané hodnoty zatíženy chybou ±10 procent.

Doba trvání fluorescence

Doba trvání fluorescence byla stanovena pomocí metody časově korelovaného počítání singlových protonů (viz.

199 ·· ·· • · · 4 • · · • · · *

9 9 • · 9 9 9 9 publikace Principles of Fluorescence Spectroscopy 2^nd Ed. , editor J. Lakowicz, Kluwer Academic/Plenum Press). Vzorky byly excitovány pomocí záření vycházejícího z pulzního diodového laseru (IBH NanoLed) , který produkoval záření o vl-nové délce 635 nanometrů. Tímto laserem byl vytvořen Imegahertzový řetězec pulzů, jejichž FWHM byla 200 pikosekund. Fluorescenční záření bylo zachycováno v úhlu 90° vzhledem k uvedenému zdroji excitačního záření, vlnová délka emitovaného záření byla vyselektována monochromátorem (Jobin-YAvon Triax 190) a uvedené záření bylo detekováno pomocí chlazeného fotonásobiče/diskriminátoru citlivého na červenou barvu (IBH TXB-04). Signál vystupující z detektoru byl. použit jako startovní signál pro měření času amplitudovým konvertorem (Ortec 567) a stop signál byl odvozen od ovladače/napáječe laseru. Výstupní TAC signál byl zpracován analyzátorem výšky pulzu (Ortec Trump 8K). Rozpadové křivky byly obvykle získány s použitím záznamu o délce 1024 kanálů s časovým oknem 55 pikosekund/kanál. Odezvové funkce měřicích přístrojů byly měřeny pomocí suspenze rozptylující záření a obvykle tyto odezvové funkce činily 450 pikosekund FWHM. Rozpadové křivky byly analyzovány metodou iteraktivní rekonvoluce dané odezvové funkce pomocí součtu exponenciál a optimalizací metodou nejmenších čtverců (viz. publikace Principles of Fluorescence Spectroscopy 2^nd Ed. , editor J. Lakowicz, Kluwer

Academic/Plenum Press).

Kvantové výtěžky fluorescence

Kvantové výtěžky fluorescence byly stanoveny porovnávací metodou. Spektra byla měřena pomocí spektrofluorometru JobinYvon Fluoromax-2 a byly korigovány vzhledem k pozadí a

200 • · ·· · · · · 0 0 0 0 · · · • 0 0 0 0 ··

000 0 · 0 ·

0 0 ®· • 000 00 0* ··

00 0 0 0 ·

0 · spektrální odezvě uvedeného zařízení. Vzorky byly porovnávány s následujícími standardními materiály: chininsulfát v lmolární kyselině sírové, jehož Φ_£ = 0,55, a rhodamin 101 v okyseleném ethanolu, jehož Φ_£ = 1,00.

Fotofyzikální data příkladů okta-, nona- a dekasubstituovaných ftalocyaninů

V tabulce 4 jsou shrnuty výsledky získané při výše popsaných experimentech. Poloha substituentů e, f, g a h je znázorněna v obecném vzorce VIII e e

h

201 ♦ « · · » · · » · ·· • · · » · · • · · · ·· ·· • · · · • · * • · · • · · • · · · · ·

Tabulka

dP Η +1

1,44

r~ CD i—1

ní

rt

03

rt

<rt

rtí

rt

ní

1,39

1,64 l

1,54

1,50

ní

1,37

rt

ní

dP jw O Φ H +1

CO CN s, o

CD CN X O

rt

Γ- c\i o

rt

dP Φ H +1

co t— o

CD <D O

<

<D O

o o

CD r~ o

CN <D O

Γ CD O

co to o

rt

o CD co

ní

co CD O

CD CD s. o

co <0 o

λ max em. nm (THF)

í—i co r-

O i—1 [>

Γ— o 00

Cs] O 00

o 00

O 00

co <7i r-

cn r-

UO CD CD

co CD Γ-

CN CN Γ

•xP CN Γ-

O C\| Γ-

CN CO r-

lO CN r-

co CN C-

<

CO CN Γ''

N¹ CN CN r-

cn :—1 r-

M •9 δ X nt fi | r<

co co cn cn O <o

O o

CN CO r-

CN CO r-~

l—1 co

,—1 00 Γ-

co H- r~-

Γ-

CN > Γ-

CD > Γ~

o CN 00

CN CO CO

LO CD \—1

lD lT) ,—1 Γ-

CN i—1 r-

LO CN CN

00 1—1

00 5-1

O i— c-

co i—1 r'

o i—1 r~

τ—! :—1 Γ

Λ

X

&

X

S-l X

v X <0 o CM X o o X 1 O,

Cxj

2-thiofenyl 1

i—I Ό •H >1 a 1 šT

X >sO u OJ tu S 2 1 a

X

3 X cj O u 1 m OJ X o 1

Ή

CM X O f-4 u

i—1 04 X o (—1 o

n X JO υ X

Ch ,—1 X <h o CO

c4 04 X O c-4 O ω

ro 04 X t*4 i-4 O Ul

ΡΊ X JO O x

r- r4 X co u CO

σ> X Ch o x

T^-4 OJ X o o x

rn X so o CO

n X JO o ca

3 X O

3 X o

3 X O

ΙΌ X kO υ

X O o Φ s 1 a

<r X Ό o o Φ s 1 £

3 X O

W

04 X O i—| O

04 X O O

fU X >x> O co

Ch i—1 X <h O co

04 X o i—1 o CO

m 04 X i—1 i—1 O co

rn r4 X SD o x

θ' i—1 X co o co

Ch X <h O CO

t-4 CM X o 1—1 O co

cn X o CO

0Ί r4 X \D O co

04 X O ó

CM X O i—1 O

04 X o r4 O

t—1 04 X O r4 O

04 X o c4 O

04 X o υ

04 X o i—1 υ

t-4 04 X o t-4 O

Ol X o o

Γ4 X o 1-4 o

s

04 X

£

£ CN

s

σ> X

σ> S

σ s

Λ X

r~1 u c FH

£ CN

£ LN

£ IN

£ LN

£ CN

£ !N

• · · ·

A · · · • · · • · · · »>

202 «· ·· ·· ·· • · · · * ♦ · » • · · ♦ · * * • · · · * · · * • · · · · · · fc » « · ·· ·· · ·

Tabulka 4 - dokončení

dP tu , _ H 10 +1	(0	03	03	03	03	03	03	03	03
dP e 3 +1	fO	oj	03	03	03	03	03	03	03
dP < O θ H +1	00 LO O	ω	03	03	03	03	(0	03	03
λ max em. nm (THF)	co CM Γ-
λ max abs. nm (THF)	m o	rH CM CM O r- r-	LT) O r-	732 702 (toluen)	729 698 (toluen)	722 700 (toluen)	721 701 (toluen)	716 698 (toluen)	714 700 (s) (toluen)
Λ	X	x	X	Φ 2 Ή to o lil o	X o III u	X	X	3 X	X
tP	X	x o Cst n X o 1 o u III o	X	<D 2 -H ω u III u	X u III o	CO 0) 2 H cn o III o	X o III o	3 X	3 X
	6-(imid- azol-l-yl)- hexyl	2 X O	6-(imid- azol-1- yl)hexyl	3 X o	3 X o	3 X O	3 X O	3 X O	3 X O
w	i—1 CN X o o	i—1 CN X o o	6-(imid- azol-1- yl)hexyl	*—1 CN X o o	CN X o o	i—l CN X o o	1—1 CN X o o	*—1 CN £ o 1—1 o	CN X o rH o
£	c N	£ CM	£ CM	Ή 2	Ή 2	•H 2	•H 2	•H 2	•H 2

hodnota nebyla změřena

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

203 »·' ^r9i 0 · · ·

0 0 ·

Způsob výroby substituovaného ftalocyaninů obecného vzorce I kde m nezávisle na sobě nabývají hodnot 0, 1,
2, 3 nebo 4 s tím, že- všechna čtyři m nemohou současně mít hodnotu 0;

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku; případně substituovanou alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; případně substituovanou alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-SC>3H; skupinu -R⁴-SO2R⁵; skupinu -R⁴-SO2N (R⁵) 2; skupinu -R⁴-N-(R⁵) 2; skupinu -R⁴-P-(R⁵) 2; skupinu -R⁴-P (O) (OR⁵) 2; případně substituovanou -R⁴-arylovou skupinu; případně • · · · • · · · • ·

204 ·· ·· • · · · • · · substituovanou -R⁴-heteroarylovou skupinu; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) ₂; kde R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující chemickou vazbu, skupinu -'(CH₂)_q-, kde q je celé číslo od 1 do 20, a skupinu - (CH₂) _aCH=CH (CH₂) b^-< kde a a b jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od 0 do 20; a

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2- do 20 atomů uhlíku, případně substituovanou arylovou skupinu, případně substituovanou heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh;

R² jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující p nabývají nezávisle na sobě hodnot 0, 1, 2 nebo 3;

R³ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu a atom jodu; a

M je atom kovu v oxidačním stavu M²⁺, chlorid kovu, bromid kovu, oxid kovu, křemík se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku, přičemž ke • · • · *

205 • ·· 9 · 9 9 9 • •99 9 · ·

9 94 999 9 9

9 9 9 9 9 9 9

99 49 99 9909 každému z obou vazných atomů dusíku je vázán jeden z těchto atomů vodíku;

vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně: (a) přeměnu ftalonitrilalkoholu obecného vzorce II (H0)_m na ester sulfonátu obecného vzorce III (R⁶O₂SO)_m kde

R⁶ je buď alkylová skupina obsahující od 1 do 12 atomů uhlíku, která může být případně substituovaná jedním nebo více atomy fluoru a/nebo chloru, nebo arylová skupina, která může být případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující methylovou skupinu, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru a/nebo atom bromu; přičemž pokud m je 2, 3 nebo 4, mohou být skupiny R⁶ stejné nebo se mohou od sebe lišit;

• · • · • ·

206 » 9 9 9 »9 9 9 (b) přeměnu esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV (c) cyklizaci substituovaného ftalonitrilů obecného

vzorce dalším IV, a to buď samotného nebo spolu s jakýmkoli ftalonitrilem obecného vzorce IV. 2. Způsob výroby substituovaného ftalonitrilů obecného vzorce IV Λχ CN ^r (IV) χ ^XCN R³/

kde

R¹, R², R³ a ρ mají stejný význam jako v nároku 1; a m je číslo 1, 2, 3 nebo 4, vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

(a) přeměnu ftalonitrilalkoholu obecného vzorce II

CN • ·

207 « · ·· fefe fefe fe fefe · fe ·· · · fefe fe • fefe · · · · fefe · • ····· fefe fefefe fe fe • · ···· fefefe ···· fefe fefe ·· fe* ···· na ester sulfonátu obecného vzorce III

CN

R (III)

CN kde

R⁶ má stejný význam jako nároku 1; a (b) přeměnu -esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že přeměna esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV zahrnuje zkříženou adici uvedeného esteru sulfonátu obecného vzorce III -s organozinečnatým reakčním činidlem obecného vzorce R¹ZnX nebo organoměďnatým reakčním činidlem obecného vzorce R^xCuX, která je katalyzovaná palladiem nebo niklem, přičemž v uvedených obecných vzorcích má R¹stejný význam jako v nároku 1 a X představuje atom halogenu.
4. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že přeměna esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV zahrnuje zkříženou adici esteru sulfonátu obecného vzorce III s trialkylboranem obecného vzorce B(R^X)3 za katalýzy palladiem, přičemž

208

4 4 4444 444

4444 ·· 44 ·· 44 444 4

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-N(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; případně substituovanou -R⁴-arylovou skupinu; případně substituovanou -R⁴-heteroarylovou skupinu; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) 2; kde

R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující skupinu -(CH₂)q-, kde c[ je celé číslo od 1 do 20, a skupinu - (CH₂) _aCH=CH (CH₂) _b-, kde a a b jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od 0 do 20; a

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh.
5. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že přeměna esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV zahrnuje zkříženou adici esteru sulfonátu obecného vzorce III s boronovou kyselinou obecného vzorce R¹B(OH)2 nebo esterem boronové kyseliny obecného vzorce R¹B(OR⁷)2 za katalýzy palladiem nebo niklem, přičemž

R¹ je vybraná ze skupiny zahrnující alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; případně

209

9 9 9 «9 • 9 · · · 9 ·

9 99 999 9 9

9 9 9 9 9 9 9 • 9 9« 9 · 9999 substituovanou arylovou skupinu a případně substituovanou heteroarylovou skupinu; a

R⁷ představují nezávisle na sobě alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku a obě skupiny R⁷spolu se skupinou -O-B-O- tvoří kruh.
6. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že přeměna esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV zahrnuje S_NAr reakci esteru sulfonátu obecného vzorce III s nukleofilem-Obecného vzorce HO-R⁵, HS-R⁵ nebo HN(R⁵)2, HP(R⁵)2 nebo s jodidovým aniontem, přičemž

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh.
7. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že přeměna esteru sulfonátu obecného vzorce III na substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV zahrnuje palladiem katalyzovanou adici esteru sulfonátu obecného vzorce III s adičním partnerem obecného vzorce R¹H, ve kterém skupina R¹ představuje případně substituovanou terminální alkenylovou skupinu obsahující od 2 do

20 atomů uhlíku nebo případně substituovanou terminální alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku.

• 0

210

000 0
8. Způsob výroby substituovaného ftalocyaninu obecného vzorce Va kde m nezávisle na sobě nabývají hodnot 0, 1, 2, 3 nebo 4;

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku; případně substituovanou alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; případně substituovanou alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-SO3H; skupinu -R⁴-SO2R⁵; skupinu -R⁴-SO2N (R⁵) 2; skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P (0) (OR⁵) 2; případně substituovanou -R⁴-arylovou skupinu; případně substituovanou -R⁴-heteroarylovou skupinu; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) 2; kde R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující chemickou vazbu, skupinu -(CH₂)_q-, kde • ·· • · • ♦ * · · »

211 ·· ·* ·« ·« »♦»· 9 ♦ · ·
9 9 99 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 99 ·· 99 9 9 q je celé číslo od 1 do 20, a skupinu

- (CH₂) _aCH=CH (CH₂) b~r kde a a b jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od 0 do 20; a

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, případně substituovanou arylovou skupinu, případně substituovanou heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh;

R² jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující p nabývají nezávisle na sobě hodnot 0, 1, 2 nebo 3;

R³ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu a atom jodu; a

R⁸ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující případně substituované alkylové skupiny obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku;

R⁹ je shodná se skupinou R¹⁰ nebo R¹¹;

R¹⁰ je atom jodu nebo atom bromu;

• ·· · ·

212

99 99 99 99

9 9 9 9 9 9 9

9 99 99 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

99 99 99 9999

R^u je vybraná ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou alkenylovou skupinu, případně substituovanou alkinylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu a případně substituovanou heteroarylovou skupinu; a

M je atom kovu v oxidační stavu M²⁺, chlorid kovu, bromid kovu, oxid kovu, křemík se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku, přičemž ke každému -z obou vazných atomů dusíku je vázán jeden z těchto atomů vodíku;

vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

(a) alkylaci 5,6-dihalogenovaného 2,3-dikyanohydrochinonu, ve kterém jsou skupiny R¹⁰ stejné nebo se liší a každá ze skupin R¹⁰ představuje atom bromu nebo atom jodu, za vzniku alkylovaného monohalogenovaného produktu obecného vzorce Via, ve kterém jsou skupiny R⁸ stejné nebo se liší a každá ze skupin R⁸představuje případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, a skupina R¹⁰představuje atom bromu nebo atom jodu

OH

213 • fc ·· fcfc ·· fc* ·· • * « · · fcfcfc fcfcfc· • fcfc fcfcfcfc fcfc · • fcfcfc fcfc ·· fcfcfc · · • fc fcfcfcfc fcfcfc • fcfcfc fcfc fcfc fcfc ·♦ fcfcfcfc (b) přeměnu uvedeného ftalonitrilmonohalogenidu obecného vzorce Via na substituovaný ftalonitril obecného vzorce Vila, ve kterém skupina R¹¹ představuje případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou alkenylovou skupinu, případně substituovanou alkinylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu, případně substituovanou heteroarylovou skupinu (Via)

CN

CN (Vila)

c) cyklizaci substituovaného ftalonitrilu obecného vzorce Vila, a to buď samotného nebo spolu s dalším ftalonitrilem obecného vzorce IV (IV) za vzniku substituovaného ftalocyaninu obecného vzorce Va, ve kterém jsou skupiny R⁹ shodné se skupinami R¹¹;

nebo který alternativně zahrnuje následující stupně:

(a) alkylaci 5,6-dihalogenovaného 2,3-dikyanohydrochinonu, ve kterém jsou skupiny R¹⁰ stejné nebo se

214 • · 9 9 • * « · • * · • ··· • ·

9494 99

99 94 94 94 • 9 4 9 · * * * • · ·· · * · • ·· · « · · * • ♦ * · · · · •a a· ·· 9949 liší a každá ze skupin R¹⁰ představuje atom bromu nebo atom jodu, za vzniku alkylovaného monohalogenovaného produktu obecného vzorce Via, ve kterém jsou skupiny R⁸ stejné nebo se liší a každá ze skupin R⁸představuje případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, a skupina R¹⁰představuje atom bromu nebo atom jodu (b) cyklizaci uvedeného ftalonitrilmonohalogenidu obecného vzorce Via, a to buď samotného nebo spolu s dalším ftalonitrilem obecného vzorce IV, za vzniku substituovaného ftalocyaninu obecného vzorce Va, ve kterém skupiny R⁹ jsou shodné se skupinami R¹⁰; a

c) případnou přeměnu skupiny R⁹, která je shodná se skupinou R¹⁰, jež představuje atom bromu nebo atom jodu, na skupinu R⁹, která je shodná se skupinou R¹¹, jež představuje případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou alkenylovou skupinu, případně substituovanou alkinylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu, případně substituovanou heteroarylovou skupinu.

215 ·· »* ·· *· ** ·· ···« ···· · · · · ·«· ·« ·· to * · • · · · · · ·· ··· · · • · ···· ··· • toto· ·· ·« ·· ·* ····

9. Způsob výroby substituovaného ftalocyaninu obecného vzorce Vb kde m nezávisle na sobě nabývají hodnot 0, 1, 2, 3 nebo 4;

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující připadne substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku; případně substituovanou alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; případně substituovanou alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-SO3H; skupinu -R⁴-SO2R⁵; skupinu -R⁴-SO2N (R⁵) 2; skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P (0) (OR⁵) 2; případně substituovanou -R⁴-arylovou skupinu; případně substituovanou -R⁴-heteroarylovou skupinu; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) 2; kde R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující chemickou vazbu, skupinu -(CH₂)_q-, kde

216 «« »* ·· ** φφφφ ♦··♦ • · · φφφφ • φφφ φ · φφ · φ φ φ φ · φ φφφφ φφ φφ φφ φ» φφ φ φ φ φ φ · · φφφ φ φ · φφ φφφφ q je celé číslo od 1 do 20, a skupinu - (CH₂) _aCH=CH (CH₂)b^-< kde a a b jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od 0 do 20; a

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, případně substituovanou arylovou skupinu, případné substituovanou heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh;

R² jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující p nabývají nezávisle na sobě hodnot 0, 1, 2 nebo 3;

R³ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu a atom jodu;

R⁸ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující případně substituované alkylové skupiny obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku;

R¹¹ je vybraná ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou alkenylovou skupinu, případně

99 99 • * · * • · 9 • 999 • · ··*♦ 4«

217

9* «V

9 9 9 9

9 9 99

9 9 9 ·

4 9 9 9 «· ··

9 9 9

9 · • · · • 9 ·

99 9999 substituovanou alkinylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu a případně substituovanou heteroarylovou skupinu; a

M je atom kovu v oxidační stavu M²⁺, chlorid kovu, bromid kovu, oxid kovu, křemík se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku, přičemž ke každému z obou vazných atomů dusíku je vázán jeden z těchto atomů vodíku;

vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

(a) přeměnu ftalonitrildihalogenidu obecného vzorce VIb, ve kterém jsou skupiny R⁸ stejné nebo se liší a každá ze skupin R⁸ představuje případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, a skupiny R¹⁰ jsou stejné nebo se liší, přičemž každá ze skupin R¹⁰ představuje atom chloru, atom bromu nebo atom jodu, na substituovaný ftalonitril obecného vzorce Vllb, ve kterém jsou skupiny R¹¹ stejné nebo se liší a každá ze skupin R¹¹ představuje případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou alkenylovou skupinu, případně substituovanou alkinylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu, případně substituovanou heteroarylovou skupinu

I g OR° (VIb)

CN

CN (VI Ib)

218

b) cyklizaci substituovaného ftalonitrilu obecného vzorce Vllb, a to buď samotného nebo spolu s dalším ftalonitrilem obecného vzorce IV

CN

CN (IV) za vzniku substituovaného ftalocyaninu obecného vzorce Vb;

nebo který alternativně zahrnuje následující stupně:

(a) cyklizaci ftalonitrildihalogenidu obecného vzorce VIb, a to buď samotného nebo spolu s dalším ftalonitrilem obecného vzorce IV, za vzniku substituovaného ftalocyaninu obecného vzorce Vb; a (b) přeměnu skupiny R¹⁰, která představuje atom chloru, atom bromu nebo atom jodu, na skupinu R¹¹, která představuje případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou alkenylovou skupinu, případně substituovanou alkinylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu, případně substituovanou heteroarylovou skupinu.
10. Způsob podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že přeměna halogenidů obecného vzorce Via nebo VIb na substituovaný ftalonitril obecného vzorce Vila nebo Vllb nebo přeměna halogenidů obecného vzorce Va nebo Vb, kde ···· · · · · ···«

-.--. ·········«

219 / ^M! * ί ίί ί * ί J ·* ···· ·· ·» ·· ·· ····
11.

skupina R⁹ je shodná se skupinou R¹⁰, na substituovaný ftalocyanin obecného vzorce Va nebo Vb, kde skupina R⁹ je shodná se skupinou R¹¹, zahrnuje zkříženou adici halogeninidu obecného vzorce Via, VIb, Va nebo Vb s organozinečnatým reakčním činidlem obecného vzorce R^1:LZnX nebo organoměďnatým reakčním činidlem obecného vzorce RⁿCuX, která je katalyzovaná palladiem nebo niklem, přičemž v uvedených obecných vzorcích má R¹¹ stejný význam jako v nároku 8 nebo 9 a X představuje atom halogenu.

Způsob podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že přeměna halogenidu obecného vzorce Via nebo VIb na substituovaný ftalonitril obecného vzorce Vila nebo Vllb nebo přeměna halogenidu obecného vzorce Va nebo Vb, kde skupina R⁹ je shodná se skupinou R¹⁰, na substituovaný ftalocyanin obecného vzorce Va nebo Vb, kde skupina R⁹ je shodná se skupinou R¹¹, zahrnuje zkříženou adici halogeninidu obecného vzorce Via, VIb, Va nebo Vb s trialkylboranem obecného vzorce (R¹¹)B(R¹)₂ za katalýzy palladiem, přičemž

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-N(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵) 2; případně substituovanou -R⁴-arylovou skupinu; případně substituovanou -R⁴-heteroarylovou skupinu; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) ₂; kde

R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující skupinu -(CH₂)_q-, kde q je celé číslo

9 ♦ · · • · · · 9

9 9 9 9 • 9 · · · 9

9 9 9 ••99 99 99

220
12.

od 1 do 20, a skupinu - (CH₂) _aCH=CH (CH₂) _b, kde a a b jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od 0 do 20; a

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh; a

R¹¹ je vybraná ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu a případně substituovanou heteroarylovou skupinu.

Způsob podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že přeměna halogenidu obecného vzorce Via nebo VIb na substituovaný ftalonitril obecného vzorce Vila nebo Vllb nebo přeměna halogenidu obecného vzorce Va nebo Vb, kde skupina R⁹ je shodná se skupinou R¹⁰, na substituovaný ftalocyanin obecného vzorce Va nebo Vb, kde skupina R⁹ je shodná se skupinou R¹¹, zahrnuje zkříženou adici halogenidu obecného vzorce Via, VIb, Va nebo Vb s boronovou kyselinou obecného vzorce R¹¹B(OH)2 nebo esterem boronové kyseliny obecného vzorce R^UB(OR⁷)2 za katalýzy palladiem nebo niklem, přičemž

R¹¹ je vybraná ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkenylovou skupinu; případně

221 • » · · fe fefe fe · fefe · • fefe fefefefe ·· · fe · · · fe fe fefe fefefe fe · fe · fefefefe fefefe • fefefe fefe fefe ·· ·· fefefefe
13.
14.

substituovanou arylovou skupinu a případně substituovanou heteroarylovou skupinu; a

R⁷ představují nezávisle na sobě alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku a obě skupiny R' spolu se skupinou -O-B-O- tvoří kruh.

Způsob podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že přeměna halogenidu obecného vzorce Via nebo VIb na substituovaný ftalonitril obecného vzorce Vila nebo Vllb nebo přeměna halogenidu obecného vzorce Va nebo Vb, kde skupina R⁹ je shodná se skupinou R¹⁰, na substituovaný ftalocyanin obecného vzorce Va nebo Vb, kde skupina R⁹ je shodná se skupinou R¹¹, zahrnuje palladiem katalyzovanou zkříženou adici halogenidu obecného vzorce Via, VIb, Va nebo Vb s adičním partnerem obecného vzorce R^1:LH, ve kterém skupina R¹¹ představuje případně substituovanou alkenylovou skupinu nebo případně substituovanou alkinylovou skupinu.

Způsob podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že přeměna halogenidu obecného vzorce Via nebo VIb na substituovaný ftalonitril obecného vzorce Vila nebo Vllb nebo přeměna halogenidu obecného vzorce Va nebo Vb, kde skupina R⁹ je shodná se skupinou R¹⁰, na substituovaný ftalocyanin obecného vzorce Va nebo Vb, kde skupina R⁹ je shodná se skupinou R¹¹, zahrnuje palladiem katalyzovanou zkříženou adici halogenidu obecného vzorce Via, VIb, Va nebo Vb s organokřemičitým reakčním činidlem obecného vzorce (R¹¹) Si (alkyl) 3 nebo organocíničitým reakčním činidlem obecného vzorce (R^u)Sn(alkyl)3, ve kterých

222 ·· ·« ·« » * · · · · • · · · ♦··· ·#·« • · · · · · · · · · • · · · e · ·· 9 · · · · • · ···· ··· • · · · ·· · · ·· ·· ····
15.
16.

skupina R¹¹ představuje případně substituovanou alkinylovou skupinu.

Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že substituovaný ftalocyanin obecného vzorce I, Va nebo Vb a/nebo substituovaný ftalocyanin obecného vzorce IV je substituovaný nebo vázaný k aminokyselině, mastné kyselině, nukleové kyselině, di-, tri- nebo až dekapeptidu, polypeptidu, proteinu, sacharidu, polysacharidu nebo polymeru.

Způsob výroby ftalonitrilhalogenidů obecného vzorce Via

0R^S kde

R⁸ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylové skupiny obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, které jsou případně substituované;

R¹⁰ je vybraná ze skupiny zahrnující atom bromu a atom j odu;

vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

(a) alkylaci 5,6-dihalogenovaného 2,3-dikyanohydrochinonu, ve kterém jsou skupiny R¹⁰ stejné nebo se

223 • ·

9 9 9 9 • ·

999· 99 liší a každá ze skupin R¹⁰ představuje atom bromu nebo atom jodu, za vzniku alkylovaného monohalogenovaného produktu obecného vzorce Via
17.

Způsob výroby ftalonitrilhalogenidu vzorce Vllb obecného kde

R⁸ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylové skupiny obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, které jsou případně substituované;

R¹¹ je vybraná ze skupiny zahrnující případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou alkenylovou skupinu; případně substituovanou alkinylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu a případně substituovanou heteroarylovou skupinu;

• · • ·

224 • · · · · · • · · · 0 · 0 0 0 0 0 · · • · 0 » ···· vyznačující se tím, že zahrnuje následující stupně:

(a) alkylaci 5,6-dihalogenovaného 2,3-dikyanohydrochinonu, ve kterém jsou skupiny R¹⁰ stejné nebo se liší a každá ze skupin R¹⁰ představuje atom chloru, atom bromu nebo atom jodu, za vzniku alkylovaného dihalogenovaného produktu obecného vzorce VIb, ve kterém jsou skupiny R⁸ stejné nebo se liší a každá ze skupin R⁸ představuje případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, a skupina R¹⁰ představuje atom chloru, atom bromu nebo atom jodu (b) přeměnu uvedeného alkylovaného dihalogenovaného produktu obecného vzorce VIb na substituovaný ftalonitril obecného vzorce Vllb

CN

CN (VIb) (VI Ib) » 9

225 • *

9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9999 99 99 «9 9· Substituovaný ftalonitril obecného vzorce Vila nebo OR^S ' íf x^CN ^r11\ OR⁸ CN _R-n/ \ Λ ^XCN r11/ T CN OR⁸ (Vila) OR⁸ (Vllb)

kde skupiny R⁸ jsou stejné nebo se liší a každá ze skupin R⁸představuje případně substituovanou alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku; a skupiny R¹¹ jsou stejné nebo se liší a každá ze skupin R¹¹představuje případně substituovanou alkylovou skupinu, případně substituovanou alkenylovou skupinu; případně substituovanou alkinylovou skupinu, případně substituovanou arylovou skupinu a případně substituovanou heteroarylovou skupinu.

Substituovaný ftalonitril obecného vzorce IV (IV) ^R p kde je rovno 1, 2, 3 nebo 4;

226 ·· ·· ·· »· ·· ·· • » · « 9 # # · ··«· • · · ·«·· · · · « · · · · · ♦ · ♦ · · · β t · ···· ·«· «··· ·· ·· «· ·· ····

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N (R⁵) 3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, ,atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu —R⁴—O—R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu —N (R⁵) 2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -R⁴-N-(R⁵)2, skupinu -Si(R⁵)3, skupinu -C5H4N, skupinu -C4H3S a/nebo skupinu -C6H5,· skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-SO3H; skupinu -R⁴-SO₂R⁵; skupinu -R⁴-SO2N (R⁵) 2; skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; skupinu —R⁴ —P(O) (OR⁵)₂; -R⁴-arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom • ·

227 fcfc fc ♦ fcfc · fc fcfc · • fcfc fcfc·· fcfc fc fc ····« fcfc fc·· · fc • · · · · · fcfcfc ··· fcfc ·♦ «fc · · fcfcfcfc chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)2; -R⁴-heteroarylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2» skupinu -N(R⁵)3⁺f skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)2; skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu -R⁴-CON (R⁵) ₂; kde R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující chemickou vazbu, skupinu -(CH₂)_q-, kde q je celé číslo od 1 do 20, a skupinu - (CH₂) _aCH=CH (CH₂) _b-, kde a a b jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od 0 do 20; a

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, arylovou skupinu, heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh;

228 • 44 4 4 4 · · ♦ · ·

4 4 4 · · · · · · ·

4 44444 44 4 · 4 · 4

4 4 4 4 4 444

44 4· 44 · · 4 · 4 4 4 4

R² je vybraná ze skupiny zahrnující p nabývá hodnot 0, 1, 2 nebo 3;

R³ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu a atom jodu;

s tou podmín-kou, že alespoň jedna skupina R¹ představuje alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom chloru, atom bromu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2 a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; nebo alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu —R⁴ —S—R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -R⁴-N-(R⁵)2, skupinu -Si(R⁵)₃, skupinu -C5H4N, skupinu -C4H3S a/nebo skupinu

-C₆H₅.

229

9 9 9 9 999* »999

9 · 9 9 9 9 · 99 9

9 999 · 9 99 9 · 9 9 9

9 9 999 9 999

9999 99 99 99 99 9999

20.

Substituovaný ftalocyanin obecného vzorce I kde m nabývají nezávisle na sobě hodnot 0, 1, 2, 3 nebo 4;

R¹ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N (R⁵) 3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)₂; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N (R⁵) 3⁺ a/nebo

230 φ· φ« ·· ♦· • · · · · · φ · • · ·· 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 99 9 9 skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu —N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -R⁴-N-(R⁵)2, skupinu -Si(R⁵)3, skupinu -C5H4N, skupinu -C4H3S a/nebo skupinu -C6H5; skupinu -R⁴-O-R⁵; skupinu -R⁴-S-R⁵; skupinu -R⁴-SO3H; skupinu -R⁴-SO₂R⁵; skupinu -R⁴-SO2N (R⁵) 2; skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; skupinu -R⁴-P-(R⁵)2; skupinu —R⁴ —P (O).(OR⁵) ₂; -R⁴-arylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, skupinu -OR⁵, skupinu —SO3H, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N (R⁵) 2, skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)2; -R⁴-heteroarylovou skupinu, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 10 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 10 atomů uhlíku, nitroskupinu, methoxyskupinu, atom fluoru, atom chloru, atom bromu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu —N(R⁵)3⁺, skupinu -NHCOR⁵, skupinu -COR⁵, skupinu -COOR⁵ a/nebo skupinu -CON(R⁵)2;

• 000

231

0 0 00 0· *0 ·0 00 0000 0000 00 ·· 00 00 · ··· 00 00 000 0 0

0 0 ·· · 000

00 00 0· ·· 0000 skupinu -R⁴-COR⁵; skupinu -R⁴-COOR⁵ a skupinu

-R⁴-CON (R⁵) ₂; kde

R⁴ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující chemickou vazbu, skupinu -(CH₂)_q-, kde q je celé číslo od 1 do 20, a skupinu

- (CH₂) _aCH=CH (CH₂) _b~, kde a a b jsou celá čísla od 0 do 20, přičemž součet a a b je od 0 do 20; a

R⁵ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, alkenylovou skupinu obsahující od 2- do 20 atomů uhlíku, případně substituovanou arylovou skupinu, případně substituovanou heteroarylovou skupinu, atom vodíku, nebo dvě skupiny R⁵ mohou spolu tvořit nasycený nebo nenasycený kruh;

R² je vybraná ze skupiny zahrnující p nabývá nezávisle hodnot 0, 1, 2 nebo 3, s tou podmínkou, že všechny indexy m a všechny indexy p nemohou současně mít hodnotu 0;

R³ jsou nezávisle na sobě vybrané ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu a atom jodu;

232 • 4 ·· ·· 19 ·· ·· • »4 · · 4 ♦ · * · · · • •4 4 4·· 4 ♦ ·

4 444 · ♦ · 4 444 · ·

4 4·*····*

4··· ·· ·· ·· ·· 44··

21.

M je atom kovu v oxidačním stavu M²⁺, chlorid kovu, bromid kovu, oxid kovu, křemík se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku, přičemž ke každému z obou vazných atomů dusíku je vázán jeden z těchto atomů vodíku;

s tou podmínkou, že alespoň jedna skupina R¹ představuje alkylovou skupinu obsahující od 1 do 20 atomů uhlíku, která je substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom chloru, atom bromu, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2 a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; alkenylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu -N(R⁵)2, skupinu -N(R⁵)3⁺ a/nebo skupinu -R⁴-N-(R⁵)2; nebo alkinylovou skupinu obsahující od 2 do 20 atomů uhlíku, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny zahrnující atom fluoru, atom chloru, atom bromu, atom jodu, hydroxyskupinu, skupinu -R⁴-O-R⁵, skupinu -R⁴-S-R⁵, aminoskupinu, skupinu -NHR⁵, skupinu —N(R⁵)2/ skupinu -N(R⁵)3⁺, skupinu -R⁴-N-(R⁵)2, skupinu -Si(R⁵)₃, skupinu -C₅H₄N, skupinu -C₄H₃S a/nebo skupinu -c_sh₅.

Substituovaný ftalocyanin obecného vzorce I podle nároku 20, který je substituovaný nebo vázaný k aminokyselině, mastné kyselině, nukleové kyselině, di-,

233

ΦΦ ·* φφ φ* • φφ φ « φφ φ φ φ φ φ φφφ • φφφφφ φφ φ φ φ φφφφ φφφφφφ φφ φφ φφ φφ φ φ φ φ φ φ φ φ φ · φφφ φ φ φφφφ tri- nebo až dekapeptidu, polypeptidu, proteinu, sacharidu, polysacharidu nebo polymeru.
22. Substituovaný ftalocyanin podle nároku 20 nebo 21, ve kterém je skupinou M izotop zinku, hliníku, hořčíku, palladia, platiny, křemíku se dvěma axiálními substituenty nebo dvěma atomy vodíku.
23. Substituovaný ftalocyanin podle kteréhokoli z nároků 20 až 22, který tvoří sandvičový komplex nebo multimer.
24. Substituovaný ftalocyanin podle kteréhokoli z nároků 20 až 23, který je vázaný k nosiči nebo je zachycený nebo vpravený do makromolekulárního nosiče.
25. Substituovaný ftalocyanin podle kteréhokoli z nároků 20 až 24 pro použití jako léčivo.
26. Substituovaný ftalocyanin podle nároku 25 pro použití při fotodynamické terapii lidské nebo zvířecí choroby.
27. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že zahrnuje substituovaný ftalocyanin podle kteréhokoli z nároků 20 až 26 nebo jeho farmaceuticky přijatelnou sůl ve směsi nebo ve spojení s farmaceuticky přijatelným nosičem, ředidlem nebo pomocnou látkou.
28. Farmaceutický prostředek podle nároku 27 pro použití při fotodynamické terapii lidské nebo zvířecí choroby.

Μ ·

234 *· ·· • « · · t · • · · · · • ·«· · · · • · · · • •1· ·« »« ·· ·» ·* • · · · « · «· · ♦ * • · · · · · • · · · · «· «· »·· *
29. Farmaceutický prostředek podle nároku 28, vyznačující se tím, že zdrojem záření je laser nebo zdroj nekoherentního záření vyzařující světlo o optimální vlnové délce.
30. Použití substituovaného ftalocyaninů podle kteréhokoli z nároků 20 až 26 pro výrobu fototerapeutického činidla pro použití při fotodynamické terapii.
31. Použití podle nároku 30, kdy se uvedené fototerapeutické činidlo používá pro léčbu choroby, jež je charakteristická benigním nebo maligním buněčným bujením.
32. Použití podle nároku 30, kdy se uvedené fototerapeutické činidlo používá pro léčení virového, plísňového nebo bakteriálního onemocnění nebo onemocnění způsobeného priony.
33. Použití podle nároku 30, kdy se uvedené fototerapeutícké činidlo používá pro léčení takového onemocnění, jako je nádor, revmatická artritida, zánětlivá artritida, hemofilie, osteoartritida, vaskulární stenóza, vaskulární restinóza, ateromy, hyperplázie, hyperplázie vnitřní stěny cévy, benigní hyperplázie prostaty, psoriáza, mykóza fungoides, ekzém, keratóza ze záření nebo lišej.
34. Použití substituovaného ftalocyaninů podle kteréhokoli z nároků 20 až 26 pro výrobu fotodiagnostického činidla pro identifikaci oblastí, které jsou patologicky napadeny buněčným bujením.