CZ20023110A3 - Deriváty amidoximu propenkarboxylové kyseliny, způsob jejich přípravy a farmaceutické přípravky je obsahující - Google Patents

Deriváty amidoximu propenkarboxylové kyseliny, způsob jejich přípravy a farmaceutické přípravky je obsahující Download PDF

Info

Publication number
CZ20023110A3
CZ20023110A3 CZ20023110A CZ20023110A CZ20023110A3 CZ 20023110 A3 CZ20023110 A3 CZ 20023110A3 CZ 20023110 A CZ20023110 A CZ 20023110A CZ 20023110 A CZ20023110 A CZ 20023110A CZ 20023110 A3 CZ20023110 A3 CZ 20023110A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
formula
derivative
atom
pharmaceutically acceptable
defined above
Prior art date
Application number
CZ20023110A
Other languages
English (en)
Inventor
Nagy Péter Literáti
Balázs Sümegi
Kálman Takács
Original Assignee
N-Gene Research Laboratories Inc.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from HU0001178A external-priority patent/HU0001178D0/hu
Priority claimed from HU0100987A external-priority patent/HU227116B1/hu
Application filed by N-Gene Research Laboratories Inc. filed Critical N-Gene Research Laboratories Inc.
Publication of CZ20023110A3 publication Critical patent/CZ20023110A3/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D271/00—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having two nitrogen atoms and one oxygen atom as the only ring hetero atoms
    • C07D271/02—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having two nitrogen atoms and one oxygen atom as the only ring hetero atoms not condensed with other rings
    • C07D271/06—1,2,4-Oxadiazoles; Hydrogenated 1,2,4-oxadiazoles
    • C07D271/07—1,2,4-Oxadiazoles; Hydrogenated 1,2,4-oxadiazoles with oxygen, sulfur or nitrogen atoms, directly attached to ring carbon atoms, the nitrogen atoms not forming part of a nitro radical
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P1/00—Drugs for disorders of the alimentary tract or the digestive system
    • A61P1/04—Drugs for disorders of the alimentary tract or the digestive system for ulcers, gastritis or reflux esophagitis, e.g. antacids, inhibitors of acid secretion, mucosal protectants
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P1/00—Drugs for disorders of the alimentary tract or the digestive system
    • A61P1/16—Drugs for disorders of the alimentary tract or the digestive system for liver or gallbladder disorders, e.g. hepatoprotective agents, cholagogues, litholytics
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P17/00—Drugs for dermatological disorders
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P17/00—Drugs for dermatological disorders
    • A61P17/02—Drugs for dermatological disorders for treating wounds, ulcers, burns, scars, keloids, or the like
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P17/00—Drugs for dermatological disorders
    • A61P17/06—Antipsoriatics
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P19/00—Drugs for skeletal disorders
    • A61P19/02—Drugs for skeletal disorders for joint disorders, e.g. arthritis, arthrosis
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P21/00—Drugs for disorders of the muscular or neuromuscular system
    • A61P21/04—Drugs for disorders of the muscular or neuromuscular system for myasthenia gravis
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P25/00—Drugs for disorders of the nervous system
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P25/00—Drugs for disorders of the nervous system
    • A61P25/02—Drugs for disorders of the nervous system for peripheral neuropathies
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P25/00—Drugs for disorders of the nervous system
    • A61P25/14—Drugs for disorders of the nervous system for treating abnormal movements, e.g. chorea, dyskinesia
    • A61P25/16—Anti-Parkinson drugs
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P25/00—Drugs for disorders of the nervous system
    • A61P25/28—Drugs for disorders of the nervous system for treating neurodegenerative disorders of the central nervous system, e.g. nootropic agents, cognition enhancers, drugs for treating Alzheimer's disease or other forms of dementia
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P29/00—Non-central analgesic, antipyretic or antiinflammatory agents, e.g. antirheumatic agents; Non-steroidal antiinflammatory drugs [NSAID]
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P3/00—Drugs for disorders of the metabolism
    • A61P3/04—Anorexiants; Antiobesity agents
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P3/00—Drugs for disorders of the metabolism
    • A61P3/08—Drugs for disorders of the metabolism for glucose homeostasis
    • A61P3/10—Drugs for disorders of the metabolism for glucose homeostasis for hyperglycaemia, e.g. antidiabetics
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/04—Antibacterial agents
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12—Antivirals
    • A61P31/14—Antivirals for RNA viruses
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00—Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12—Antivirals
    • A61P31/14—Antivirals for RNA viruses
    • A61P31/18—Antivirals for RNA viruses for HIV
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P37/00—Drugs for immunological or allergic disorders
    • A61P37/02—Immunomodulators
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P43/00—Drugs for specific purposes, not provided for in groups A61P1/00-A61P41/00
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P7/00—Drugs for disorders of the blood or the extracellular fluid
    • A61P7/02—Antithrombotic agents; Anticoagulants; Platelet aggregation inhibitors
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P9/00—Drugs for disorders of the cardiovascular system
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P9/00—Drugs for disorders of the cardiovascular system
    • A61P9/02—Non-specific cardiovascular stimulants, e.g. drugs for syncope, antihypotensives
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P9/00—Drugs for disorders of the cardiovascular system
    • A61P9/10—Drugs for disorders of the cardiovascular system for treating ischaemic or atherosclerotic diseases, e.g. antianginal drugs, coronary vasodilators, drugs for myocardial infarction, retinopathy, cerebrovascula insufficiency, renal arteriosclerosis
    • A—HUMAN NECESSITIES
    • A61—MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61P—SPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P9/00—Drugs for disorders of the cardiovascular system
    • A61P9/12—Antihypertensives
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C251/00—Compounds containing nitrogen atoms doubly-bound to a carbon skeleton
    • C07C251/32—Oximes
    • C07C251/34—Oximes with oxygen atoms of oxyimino groups bound to hydrogen atoms or to carbon atoms of unsubstituted hydrocarbon radicals
    • C07C251/36—Oximes with oxygen atoms of oxyimino groups bound to hydrogen atoms or to carbon atoms of unsubstituted hydrocarbon radicals with the carbon atoms of the oxyimino groups bound to hydrogen atoms or to acyclic carbon atoms
    • C07C251/40—Oximes with oxygen atoms of oxyimino groups bound to hydrogen atoms or to carbon atoms of unsubstituted hydrocarbon radicals with the carbon atoms of the oxyimino groups bound to hydrogen atoms or to acyclic carbon atoms to carbon atoms of an unsaturated carbon skeleton
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D273/00—Heterocyclic compounds containing rings having nitrogen and oxygen atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by groups C07D261/00 - C07D271/00
    • C07D273/02—Heterocyclic compounds containing rings having nitrogen and oxygen atoms as the only ring hetero atoms, not provided for by groups C07D261/00 - C07D271/00 having two nitrogen atoms and only one oxygen atom
    • C07D273/04—Six-membered rings
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D295/00—Heterocyclic compounds containing polymethylene-imine rings with at least five ring members, 3-azabicyclo [3.2.2] nonane, piperazine, morpholine or thiomorpholine rings, having only hydrogen atoms directly attached to the ring carbon atoms
    • C07D295/04—Heterocyclic compounds containing polymethylene-imine rings with at least five ring members, 3-azabicyclo [3.2.2] nonane, piperazine, morpholine or thiomorpholine rings, having only hydrogen atoms directly attached to the ring carbon atoms with substituted hydrocarbon radicals attached to ring nitrogen atoms
    • C07D295/12—Heterocyclic compounds containing polymethylene-imine rings with at least five ring members, 3-azabicyclo [3.2.2] nonane, piperazine, morpholine or thiomorpholine rings, having only hydrogen atoms directly attached to the ring carbon atoms with substituted hydrocarbon radicals attached to ring nitrogen atoms substituted by singly or doubly bound nitrogen atoms
    • C07D295/125—Heterocyclic compounds containing polymethylene-imine rings with at least five ring members, 3-azabicyclo [3.2.2] nonane, piperazine, morpholine or thiomorpholine rings, having only hydrogen atoms directly attached to the ring carbon atoms with substituted hydrocarbon radicals attached to ring nitrogen atoms substituted by singly or doubly bound nitrogen atoms with the ring nitrogen atoms and the substituent nitrogen atoms attached to the same carbon chain, which is not interrupted by carbocyclic rings
    • C07D295/13—Heterocyclic compounds containing polymethylene-imine rings with at least five ring members, 3-azabicyclo [3.2.2] nonane, piperazine, morpholine or thiomorpholine rings, having only hydrogen atoms directly attached to the ring carbon atoms with substituted hydrocarbon radicals attached to ring nitrogen atoms substituted by singly or doubly bound nitrogen atoms with the ring nitrogen atoms and the substituent nitrogen atoms attached to the same carbon chain, which is not interrupted by carbocyclic rings to an acyclic saturated chain
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D413/00—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having nitrogen and oxygen atoms as the only ring hetero atoms
    • C07D413/02—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having nitrogen and oxygen atoms as the only ring hetero atoms containing two hetero rings
    • C07D413/06—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having nitrogen and oxygen atoms as the only ring hetero atoms containing two hetero rings linked by a carbon chain containing only aliphatic carbon atoms

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Neurology (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • Neurosurgery (AREA)
  • Cardiology (AREA)
  • Heart & Thoracic Surgery (AREA)
  • Diabetes (AREA)
  • Virology (AREA)
  • Communicable Diseases (AREA)
  • Dermatology (AREA)
  • Oncology (AREA)
  • Hematology (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Physical Education & Sports Medicine (AREA)
  • Rheumatology (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Orthopedic Medicine & Surgery (AREA)
  • Obesity (AREA)
  • AIDS & HIV (AREA)
  • Vascular Medicine (AREA)
  • Endocrinology (AREA)
  • Emergency Medicine (AREA)
  • Psychiatry (AREA)
  • Pain & Pain Management (AREA)
  • Tropical Medicine & Parasitology (AREA)
  • Psychology (AREA)

Description

Oblast techniky
Předložený vynález se týká nových derivátů amidoximu propenkarboxylové kyseliny, způsobu jejich přípravy a farmaceutických přípravků je obsahujících. Nové sloučeniny mají cenné farmaceutické účinky, a tudíž mohou být používány zejména při stavech souvisejících s deficitem energie buněk, při stavech kyslíkového deficitu srdce a mozku, při neurodegenerativních onemocněních, při ošetření autoimunních a/nebo virových onemocnění, dále při onemocněních způsobených toxickými účinky.
Dosavadní stav techniky
Příprava některých derivátů Δ -l,2,4-oxadiazolin-5-onu je popsána v Chem. Ber., 103, 2330 - 2335 (1970) bez jakýchkoliv odkazů na možné biologické účinky. Z výše uvedených sloučenin je příprava derivátů 5,6-dihydro477-1,2,4-oxadiazinu diskutována v Chem. Ber., 108, 1911 - 1923 (1975) opět bez jakýchkoliv odkazů na biologické účinky.
Deriváty l,2,4-oxadiazolin-5-onu mající okrajové vazodilatační, antianginální a antiarytmické účinky jsou známé z patentu HU-P č. 179 951. Deriváty 1,2,4-oxadiazinu mající okrajové vazodilatační a krevní tlak snižující, antiarytmické, slabě antiflogistické a diuretické účinky jsou známy z patentu HU-P č. 180 708. Nicméně známé deriváty l,2,4-oxadiazolin-5-onu a 1,2,4oxadiazinu neobsahují jakékoliv alkenylové substituenty, tzn. nemohou být odvozeny od amidoximu propenkarboxylové kyseliny.
Záměrem předloženého vynálezu je připravit nové sloučeniny mající cenné farmaceutické účinky.
Podstata vynálezu
Bylo zjištěno, že výše uvedeného záměru lze dosáhnout, a tedy předložený vynález se týká nových amidoximových derivátů propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce \,
-CHR'z
N—CH2—CH—CH2—
R2 ^3
ÓR1 ve kterém substituent R reprezentuje Ci.2oalkylovou skupinu, fenyl, který je případně substituovaný 1-3 substituenty, kde substituent je atom halogenu a/nebo Ci.2alkylová skupina a/nebo Ci.2alkoxyskupina a/nebo aminoskupina a/nebo (Ci_4alkyl)aminoskupina a/nebo di(Ci_4alkyl)aminoskupina a/nebo (Ci_4alkanoyl)aminoskupina-, dále 5-ti nebo 6-ti členná nasycená nebo nenasycená heterocyklická skupina obsahující jeden nebo dva atom(y) dusíku nebo atom síry jako heteroatom a uvedená heterocyklická skupina je případně kondenzovaná s jedním nebo více benzenovým kruhem(y) a/nebo jednou nebo více heterocyklických skupin(ou) a substituent R' znamená atom vodíku nebo substituent R vytváří společně se substituentem R' Cs^cykloalkylovou skupinu případně kondenzovanou se benzenovým kruhem, substituenty R4 a R5 reprezentují nezávisle atom vodíku, Ci.salkylovou skupinu, Ci-salkanoylovou skupinu nebo fenyl, který je případně substituován 13 substituenty, kde substituent(y) je atom halogenu a/nebo Ci_2alkylová skupina a/nebo Ci.2alkoxy skupina nebo substituenty R4 a R5 vytvářejí společně se sousedním atomem dusíku 5nebo 6-člennou nasycenou nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu, která může obsahovat další atom dusíku a/nebo atom kyslíku a/nebo atom síry jako heteroatom, a může být kondenzována s benzenovým kruhem, a heterocyklická skupina a/nebo benzenový kruh může nést jeden nebo dva substituenty, kde substituent je atom halogenu a/nebo Ci^alkylová skupina a/nebo Ci.2alkoxyskupina, substituenty Ri a R2 znamenají atom vodíku a substituent R3 znamená atom vodíku, hydroxyskupinu nebo Ci.salkoxyskupinu nebo substituent Ri vytváří společně se substituentem R2 karbonylovou skupinu nebo thiokarbonylovou skupinu, kde atom uhlíku, je vázán k atomu kyslíku sousedícímu se substituentem Ri a k atomu dusíku sousedícímu se substituentem R2 a substituent R3 reprezentuje atom vodíku, atom halogenu, hydroxyskupinu, Ci-salkoxyskupinu, Ci-salkylthioskupinu, Ci.2oalkanoyl-oxyskupinu,
C3-22alkenoyloxyskupinu obsahující jednu nebo více dvojných vazeb, methylsulfonyloxyskupinu, benzensulfonyloxyskupinu nebo toluensulfonyloxyskupinu nebo substituent R2 je atom vodíku a substituent Ri vytváří společně se substituentem R3 valenční vazbu mezi atomem kyslíku sousedícím se substituentem Ri a atomem uhlíku sousedícím se substituentem R3, dále jejich A-oxidy nebo geometrické izomery a/nebo optické izomery a/nebo jejich farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou a/nebo kvarterní deriváty.
Popis výhodných provedení
V popisné části a patentových nárocích znamená Ci_2oalkylová skupina například methyl, ethyl, n-propyl, izopropyl, η-butyl, sec-butyl, íerc-butyl, izobutyl, «-pentyl, n-hexyl, n-heptyl, «-decyl, dodecyl, hexadecyl, oktadecyl atd.
Atom halogenu je primárně atom fluoru, chloru nebo bromu, výhodně atom chloru nebo bromu.
Ci-2alkylová skupina je methyl nebo ethyl, zatímco Ci^alkoxyskupina je methoxyskupina nebo ethoxyskupina.
Ci_4alkylová skupina je methyl, ethyl, n-propyl, izopropyl, n-butyl, secbutyl, ierc-butyl nebo izobutyl. Ci-salkylová skupina může být kromě skupin uvedených výše např. také n-pentyl.
(Ci-4alkyl)aminoskupina je například methylaminoskupina, ethylaminoskupina, izopropylaminoskupina, atd. Di(Ci-4alkyl)aminoskupina je například dimethylaminoskupina, diethylaminoskupina, methylizopropylaminoskupina, atd.
Ci_4alkanoylová skupina je výhodně, formyl, acetyl, n-propionyl nebo nbutyryl. Ci-salkanoylová skupina může být kromě skupin uvedených výše např. také n-pentanoyl.
5-ti nebo 6-ti členná nasycená nebo nenasycená heterocyklická skupina obsahující jeden nebo dva atomy dusíku nebo atom síry jako heteroatom je například pyrrolyl, pyrazolyl, imidazolyl, thienyl, pyridyl, piperidyl, pyrimidinyl, piperazinylová skupina, atd.
C5.7cykloalkylová skupina případně kondenzovaná s benzenovým kruhem je například cyklopentyl, cyklohexyl, cykloheptyl, indanyl nebo tetralinylová skupina.
5-ti nebo 6-ti členná nasycená nebo nenasycená heterocyklická skupina, která může obsahovat kromě atomu dusíku sousedícího se substituenty R4 a R5 další atom dusíku a/nebo atom kyslíku a/nebo atom síry jako heteroatom může být kromě výše uvedených heterocyklických skupin např. morfolinoskupina.
Ci-2oalkanoyloxyskupina je například formyloxyskupina, acetoxyskupina, propionyloxyskupina, butyryloxyskupina, kaproyloxyskupina, palmitoyloxyskupina, stearoyloxyskupina, atd.
C3-22alkenoyloxyskupina může obsahovat obecně 1-6 dvojných vazeb a je výhodně, linolenoyloxyskupina, linoleyloxyskupina, dokosahexaenoyloxyskupina, eikosapentaenoyloxyskupina nebo arachidonoyloxyskupina.
Farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou amidoximových derivátů propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I) a jejich V-oxidy jsou adiční soli s kyselinou vytvořené s anorganickými kyselinami, např. kyselinou chlorovodíkovou, sírovou, fosforečnou, atd., nebo s organickými kyselinami, např. kyselinou octovou, fumarovou, mléčnou, vinnou, sukcinovou, jablečnou, benzensulfonovou, /?-toluensulfonovou, atd.
U kvarterních derivátů sloučenin obecného vzorce (I) a jejich TV-oxidů je jeden nebo více atom(ů) dusíku amidoximu propenkarboxylové kyseliny kvarternizován, tzn. například C^alkylová skupina nebo fenyl(Ci.4alkyl)skupina je vázána k dotyčnému atomu dusíku, tudíž uvedený atom dusíku je pozitivně nabitý. Z atomů dusíku přítomných ve sloučenině obecného vzorce (I) je vhodně ten atom dusíku, který sousedí se substituenty R4 a R5, kvarternizovaný. Pokud v obecném vzorci (I) R reprezentuje heterocyklickou skupinu obsahující atom dusíku, např. pyridylovou skupinu, může být atom dusíku uvedené heterocyklické skupiny taky kvarternizován.
U N-oxidů sloučenin obecného vzorce I je/jsou jeden nebo více atom(ů) dusíku přítomných v oxidované formě, tedy rovněž atom kyslíku je vázán k dotyčnému atomu dusíku. Z atomů dusíku přítomných ve sloučenině obecného vzorce (I) může být vhodně ten atom dusíku, který sousedí se substituenty R4 a Rs, ve formě ŤV-oxidu. Pokud v obecném vzorci (I) R reprezentuje heterocyklickou skupinu obsahující atom dusíku, např. pyridylovou skupinu, může být atom dusíku uvedené heterocyklické skupiny také ve formě TV-oxidu.
Díky dvojné vazbě přítomné ve sloučenině obecného vzorce (I), mohou nové deriváty propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I), jakož i jejich Noxidy, existovat ve formě geometrických izomerů, tzn. cis nebo trans izomerů nebo jejich jakýchkoliv směsí. Vynález zahrnuje čisté geometrické izomery a jakékoliv jejich směsi.
Kromě geometrické izomerie obsahují určité sloučeniny obecného vzorce (I), jakož i jejich TV-oxidy jeden nebo více chirálních atomů uhlíku a v důsledku toho tyto sloučeniny mohou existovat také ve formě optických izomerů. Vynález zahrnuje také čisté optické izomery a jejich jakékoliv směsi.
Výhodná podskupina sloučenin předloženého vynálezu sestává z amidoximových derivátů propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce
Rs >C -=-CH-C—NH—CH2—CH—CH2—N\ '/ i x
R4 'Rs
R3 la
OH kde substituenty Ri a R2 reprezentují atom vodíku, substituent R3 znamená atom vodíku, hydroxyskupinu nebo Ci. salkoxyskupinu, substituenty R, R', R4 a R5 mají shora definovaný význam, dále zahrnuje jejich V-oxidy nebo geometrické izomery a/nebo optické izomery a/nebo farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou a/nebo jejich kvarterní deriváty.
Další výhodná podskupina sloučenin podle předloženého sestává z derivátu oxadiazolinu obecného vzorce vynálezu se
kde substituent Ri vytváří společně se substituentem R2 karbonylovou skupinu nebo thiokarbonylovou skupinu, kde atom uhlíku je vázán k atomu kyslíku sousedícímu se substituentem Ri a k atomu dusíku sousedícímu se substituentem r2, substituent R3 reprezentuje atom vodíku, atom halogenu, hydroxyskupinu, Ci-salkoxyskupinu, Ci-salkylthioskupinu, Ci_2oalkanoyl-oxyskupinu,
C3-22alkenoyloxyskupinu obsahující jednu nebo více dvojných vazeb, methylsulfonyloxyskupinu, benzensulfonyloxyskupinu nebo toluensulfonyloxyskupinu,
X znamená atom kyslíku nebo atom síry, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), dále zahrnuje jejich /V-oxidy nebo geometrické izomery a/nebo optické izomery a/nebo farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou a/nebo jejich kvarterní deriváty.
Další výhodná podskupina sloučenin podle předloženého vynálezu se sestává z derivátů oxadiazinu obecného vzorce
kde substituent R2 je atom vodíku a substituent Ri vytváří společně se substituentem R3 valenční vazbu mezi atomem kyslíku sousedícím se substituentem Ri a atomem uhlíku sousedícím se substituentem R3, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), dále zahrnuje jejich A-oxidy nebo geometrické izomery a/nebo optické izomery a/nebo farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou a/nebo jejich kvarterní deriváty.
Amidoximové deriváty propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I) jsou připraveny následujícím způsobem:
a) při přípravě amidoximového derivátu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (Ia), kde substituenty Ri, R2 a R3 reprezentují atom vodíku, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se derivát propenu obecného vzorce
R
Y r3
II kde substituenty R, R', R3, R4 a R5 mají shora definovaný význam, Y znamená atom halogenu nebo skupinu obecného vzorce-SRó, kde substituent R6 znamená atom vodíku nebo Ci.4alkylovou skupinu, nechá reagovat s hydroxylaminem; nebo
b) při přípravě amidoximového derivátu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (la), kde substituent Ri a substituent R2 reprezentuje atom vodíku, substituent R3 znamená atom vodíku nebo hydroxyskupinu, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se derivát oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituenty R, R', R3, R4 a R5 mají shora definovaný význam, X znamená atom kyslíku nebo atom síry, nechá reagovat s vodným roztokem alkalického hydroxidu; nebo
c) při přípravě derivátu oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje atom vodíku, X znamená atom kyslíku, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), derivát Δ2-1,2,4oxadiazolinu obecného vzorce
III kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, se nechá reagovat s aminoalkylhalogenidem obecného vzorce
ÍJíMregSíí^ífeeií-^feWflň.iria zR4
Z—CH2—CH—CH2—[Z
I xr5 r3 iv kde Z znamená atom halogenu, substituenty R3, R4 a R5 mají shora definovaný význam; nebo
d) při přípravě derivátu oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituenty R3 reprezentuje atom vodíku nebo hydroxyskupinu, X znamená atom kyslíku, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se derivát A2-l,2,4-oxadiazolinu obecného vzorce (III), kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, nechá reagovat s 1,3-dihalogenpropanem obecného vzorce
Z—CH2—CH—CH2—Z·]
I V
Rs kde Z a Zi reprezentují nezávisle atom halogenu, substituent R3 má shora definovaný význam, a získaný A2-l,2,4-oxadiazolinylalkylhalogenid obecného vzorce
^CH·
C sl
N—CH2—CH—CH2—Z
C=O R3
VI kde substituenty R, R', R3 a Z mají shora definovaný význam, se nechá reagovat s aminem obecného vzorce
Ra r5
VII kde substituenty R4 a R5 mají shora definovaný význam; nebo
e) při přípravě derivátu oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, X znamená atom kyslíku, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se derivát Δ2-1,2,4oxadiazolinu obecného vzorce (III), kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, nechá reagovat s epichlorhydrinem, a vzniklý Δ2-1,2,4oxadiazolinylalkylchlorid obecného vzorce
R1 zv
-CH—C
N—CH2—CH—CH2—Cl
I I vul
C—O °H kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, se nechá reagovat s aminem obecného vzorce (VII), kde substituenty R4 a R5 mají shora definovaný význam; nebo
f) při přípravě derivátu oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, X znamená atom kyslíku, substituenty R, R1, R4 a Rs jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), Δ2-1,2,4oxadiazolinylalkylchlorid obecného vzorce (VIII), kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, se nechá reagovat s prostředkem poutajícím kyselinu a vzniklý epoxid obecného vzorce
R.
\ rZ
C—CH—C-N—CH2—CH—CH2
IX
-O kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, se nechá reagovat s aminem obecného vzorce (VII), kde substituenty R4 a R5 mají shora definovaný význam; nebo )
g) při přípravě derivátu oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje atom vodíku nebo hydroxyskupinu, X znamená atom kyslíku nebo atom síry, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), amidoximový derivát propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (la), kde substituenty R, R', R3, R4 a R5 mají shora definovaný význam, se nechá reagovat s derivátem kyseliny uhličité obecného vzorce kde X má shora definovaný význam, Z 2 a Z3 reprezentují nezávisle atom halogenu,
Ci^alkoxyskupinu nebo Ci^alkyl-merkaptoskupinu; nebo
h) při přípravě derivátu oxadiazinu obecného vzorce (Ic), kde substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), derivát oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituenty R, R', R4 a R5 mají shora definovaný význam, X znamená atom kyslíku nebo atom síry, substituent R3 znamená atom halogenu, methylsulfonyloxyskupinu, benzensulfonyloxyskupinu nebo toluensulfonyloxyskupinu, se nechá reagovat s alkalickým hydroxidem v přítomnosti vody; nebo
i) při přípravě derivátu oxadiazinu obecného vzorce (Ic), kde substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), cyklická sloučenina obecného vzorce
R.
CH
NH
XI
CH CH2 R7 kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, substituent R7 znamená atom halogenu, methylsulfonyloxyskupinu, benzensulfonyloxyskupinu nebo toluensulfonyloxyskupinu, se nechá reagovat s aminem obecného vzorce (VII), kde substituenty R4 a R5 mají shora definovaný význam; nebo
j) při přípravě kvarterního derivátu obecného vzorce R \
Rť7
C=C H—c-N—C H2— C H—C H2
N R2
OR) r3
I xRs
Rs
XII kde substituenty R, R', Rb R2, R3, R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), substituent R8 znamená Ci„4alkylovou skupinu nebo fenyl(Ci-4alkyl)skupinu, Y reprezentuje atom halogenu nebo skupinu obecného vzorce Rg-SCL, kde substituent Rg má shora definovaný význam, derivát Δ 1,2,4-oxadiazolinu obecného vzorce (III), kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, se nechá reagovat s kvarterním alkylhalogenidem obecného vzorce
Z—ch2—
CH ^3
Re
XIII kde substituenty R3,R4, R5, Rs a Y mají shora definovaný význam, Z reprezentuje atom halogenu; nebo
k) při přípravě V-oxidu obecného vzorce
CH —C
IM
ORi
O
1/R4
N—CH2—CH—CH2—N<
xr5
R2 R3
XIV kde substituenty R, R', Rb R2, R3, R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), derivát A2-l,2,4-oxadiazolinu obecného vzorce (III), kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, se nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce
Z—CH2—CH—CH2—N‘
O
1/^
XV 'Rs
R3 kde substituenty R3, R4 a R5 mají shora definovaný význam, Z znamená atom halogenu; a pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), X znamená atomu kyslíku nebo atom síry, se nechá reagovat s halogenačním činidlem, čímž se získá sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 je atom halogenu; nebo pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), X znamená atom kyslíku nebo atom síry, se nechá reagovat s halogenidem Ci-2oalkankarboxylové kyseliny nebo halogenidem C3.22alkenkarboxylové kyseliny obsahujícím jednou nebo více dvojných vazeb, čímž se získá sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 znamená Cb 2oalkanoyloxyskupinu nebo C3.22alkenoyloxyskupinu; nebo pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), X znamená atom kyslíku nebo atom síry, se nechá reagovat s Ci-salkylhalogenidem, čímž se získá sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje Cb5alkoxyskupinu; nebo pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje atom halogenu, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), X znamená atom kyslíku nebo atom síry, se nechá reagovat s alkalickou solí Ci-salkanolu nebo Ci.sthioalkanolu, čímž se získá sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 znamená Ci. salkoxyskupinu nebo Ci.salkylthioskupinu; nebo pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje a hydroxyskupinu, substituenty R, R', R4 a R$ jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), X znamená atom kyslíku nebo atom síry, se nechá reagovat s methylsulfonylhalogenidem, benzensulfonylhalogenidem nebo toluensulfonylhalogenidem, čímž se získá sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje methylsulfonyloxyskupinu, benzensulfonyloxyskupinu nebo toluensulfonyloxyskupinu; a pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (I) se nechá reagovat s anorganickou nebo organickou kyselinou, čímž se získá farmaceuticky vhodná adiční sůl s kyselinou, nebo báze se uvolní z její adiční soli s kyselinou a/nebo jeden nebo více atomů dusíku sloučeniny obecného vzorce (I) se kvarternizuje alkylačním činidlem a/nebo sloučenina obecného vzorce (I) se nechá reagovat oxidačním činidlem ke konvertování jejího jednoho nebo více atomů dusíku na TV-oxid.
Ve způsobu a) podle předloženého vynálezu se reakce derivátu propenu obecného vzorce (II) s hydroxylaminem provádí v rozpouštědle nebo ve směsi rozpouštědel s použitím hydroxylaminové báze, která může být uvolněna také in šitu z její adiční soli s kyselinou přidáním silné báze. Vzniklý produkt obecného vzorce (la) se připraví standardním způsobem např. krystalizací z reakční směsi nebo odpařováním reakční směsi nebo precipitací její adiční soli s kyselinou.
Pokud se používá derivát propenu obecného vzorce (II), kde Y znamená atom halogenu, je rozpouštědlo bezvodé inertní organické rozpouštědlo, např. halogenovaný uhlovodík, např. chloroform, dichlormethan, atd. uhlovodík např.
benzen, toluen, atd., nebo jakékoliv další rozpouštědlo obvykle používané při acylačních reakcích, např. pyridin.
Pokud se používá derivát propenu obecného vzorce (II), kde Y znamená skupinu obecného vzorce -SRfí, kromě typů výše uvedených rozpouštědel se jako organické rozpouštědlo také mohou používat alkanoly.
Derivát propenu obecného vzorce (II), kde Y reprezentuje atom halogenu, obecně atom chloru, kde uvedená sloučenina je imidoylhalogenid, obecně imidoylchlorid, se připraví z odpovídajícího amidu kyseliny obecného vzorce R\ /R4 ^C=CH—C—NH—CH2—CH—CH2—N\
XVI r5 r3 kde substituenty R, R1, R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), substituent R3 znamená atom vodíku nebo Ci-salkoxyskupinu, reakci s halogenačním činidlem, výhodně thionylchlorid, chlorid fosforitý, chlorid fosforečný, atd. podle standardního způsobu z literatury.
Derivát propenu obecného vzorce (II), kde Y reprezentuje merkaptoskupinu, může být připraven např. z odpovídajícího amidu kyseliny obecného vzorce (XVI) se sulfidem fosforečným v organickém rozpouštědle, např. toluen, xylen nebo pyridin, způsobem známý z literatury. Derivát propenu vzorce (II), kde Y znamená alkylthioskupinu, se připraví reakcí derivátu propenu obecného vzorce (II), kde Y znamená merkaptoskupinu, s alkylačním činidlem.
Ve způsobu b) podle předloženého vynálezu je oxadiazolinový kruh otevřen standardním způsobem podle Chem. Ber., 103, 2330 - 2335 (1970), který se sestává z alkalické hydrolýzy ve vodném prostředí. Jako alkalický hydroxid je výhodně používán hydroxid draselný nebo hydroxid sodný, do vodného roztoku, pokud je třeba, se také přidá organické rozpouštědlo, výhodně alifatický alkohol, např. methanol nebo ethanol. Ve způsobu podle předloženého vynálezu se oxadiazolinový kruh otevírá při teplotě varu reakční směsi v krátkém čase a sloučenina obecného vzorce (Ia) se získá v dobrém výtěžku. Reakční produkt může být separován známým způsobem, jak je uvedeno v souvislosti s bodem a).
Ve způsobu c) podle předloženého vynálezu je reakce prováděna v organickém rozpouštědle, které je z hlediska reakce inertní, v přítomnosti prostředku poutajícího kyselinu, obecně při teplotě varu reakční směsi. Inertní organické rozpouštědlo je např. alkanol, např. methanol nebo ethanol, uhlovodík, např. benzen, toluen nebo xylen nebo jejich směsi. Jako prostředek poutající kyselinu mohou být používány anorganické nebo organické báze. Reakční směs může být zpracována obvyklými metodami, např. rozpouštědlo je odpařeno a produkt je krystalizován nebo jeho adiční sůl s kyselinou je precipitována.
Deriváty A2-l,2,4-oxadiazolinu obecného vzorce (III) mohou být připraveny z odpovídajících amidoximů reakcí s deriváty kyseliny uhličité. Některé reprezentativní amidoximy mohou být nalezeny v Chem. Rews., 62, 155 (1962). Nové amidoximy mohou být připraveny z odpovídajícího propenkarboxylového nitrilu reakcí s hydroxylaminem standardním způsobem. Většina aminoalkylhalogenidů obecného vzorce (IV) jsou známé sloučeniny, které jsou buď komerčně dostupné nebo mohou být připraveny jednoduchým způsobem reakcí 1,3-dihalogenpropanu s aminem obecného vzorce (VII).
Ve způsobu d) podle předloženého vynálezu je alkylace, tzn. reakce derivátu A2-l,2,4-oxadiazolinu obecného vzorce (III) s 1,3-dihalogenpropanem obecného vzorce (V), i aminace, tzn. reakce vzniklého Δ2-1,2,4oxadiazolinylalkylhalogenidu obecného vzorce (VI) s aminem obecného vzorce (VII), prováděna v organickém rozpouštědle, které jez hlediska reakce inertní, v přítomnosti prostředku poutajícího kyselinu, vhodné anorganické báze, např. hydroxidu sodného nebo uhličitanu sodného, obecně při teplotě varu reakční směsi. A2-1,2,4-Oxadiazolinylalkylhalogenid obecného vzorce (VI), který vzniká během alkylace se buď krystalizuje nebo používá po odpaření reakční směsi bez krystalizace pro aminaci. Vzniklý reakční produkt obecného vzorce (Ib) se separuje známým způsobem pomocí kterékoliv výše popsané známé metody. Inertní organické rozpouštědlo může být uhlovodík nebo halogenovaný alifatický nebo aromatický uhlovodík, např. chloroform, alkanol, např. methanol nebo ethanol, keton, např. aceton, nebo směs výše uvedených typů rozpouštědel.
Ve způsobu e) podle předloženého vynálezu se reakce derivátu Δ2-1,2,4oxadiazolinu obecného vzorce (III) s epichlorhydrinem provádí v organickém rozpouštědle, které je z hlediska reakce inertní nebo v nepřítomnosti kteréhokoliv rozpouštědla, výhodně v přebytku epichlorhydrinu, výhodně při teplotě varu reakční směsi. Inertním organickým rozpouštědlem může být např. uhlovodík, ether, např. dioxan, tetrahydrofuran, atd. Báze, např. hydroxid sodný, uhličitan sodný, atd. jsou používány jako katalyzátor. Po skončení reakce je rozpouštědlo odpařeno a zbytek se krystalizuje. Vzniklý Δ2-1,2,4oxadiazolinylalkylchlorid obecného vzorce (VIII) se nechá reagovat s aminem obecného vzorce (VII) podobným způsobem jako je uvedeno u aminace v bodě
d). Vzniklý reakční produkt obecného vzorce (Ib) se separuje známým způsobem podle kterékoliv výše uvedené metody.
Ve způsobu f) podle předloženého vynálezu je prostředkem poutajícím kyselinu pro přípravu epoxidu obecného vzorce (IX), např. alkalický uhličitan, např. uhličitan sodný, uhličitan draselný, atd. nebo alkalický hydroxid, např. hydroxid sodný, hydroxid draselný, atd. Reakce se provádí v organickém rozpouštědle, které jez hlediska reakce inertní, výhodně při teplotě varu reakční směsi. Jako inertní organické rozpouštědlo je používán např. uhlovodík, aceton, ether, např. tetrahydrofuran nebo dioxan, halogenovaný alifatický nebo aromatický uhlovodík, atd. Reakční směs se filtruje, filtrát se odpařuje a vzniklý epoxid obecného vzorce (IX) se krystalizuje, pak se nechá reagovat s aminem obecného vzorce (VII) způsobem popsaným ve způsobu d) ve spojitosti s aminací, výhodně v alkanolu. Jako alternativní způsob není epoxid obecného vzorce (IX) separován, ale amin obecného vzorce (VII) se přidá přímo do reakční směsi, ve které byl připraven epoxid a reakční směs se dále zahřívá. Vzniklý reakční produkt obecného vzorce (Ib) se separuje známým způsobem podle kteréhokoliv způsobu uvedeného výše.
Ve způsobu g) podle předloženého vynálezu může být kterýkoliv derivát kyseliny uhličité nebo thiouhličité obecného vzorce (X) používán pro uzavírání kruhu, přičemž činidlo je schopné tvořit karbonylovou, resp. thiokarbonylovou skupinu mezi atomem kyslíku hydroxy skupiny a atomu dusíku amino skupiny v případě části mající vzorec -C(=N-OH)-NH- ve vzorci (Ia). Vhodné sloučeniny zahrnují halogenidy kyseliny uhličité a thiouhličité, např. fosgen a thiofosgen, estery halogenidů, např. ethyl-chloroformiát nebo alkylchlorothioformiáty, nebo estery, např. dialkyluhličitany, mono-, di- a trithiouhličitany, xanthogenáty, atd. Pro zavírání kruhu je používáno organické rozpouštědlo, které je z hlediska reakce inertní, nicméně reakce může být také prováděna za absence kteréhokoliv rozpouštědla. Reakční směs se ochladí nebo zahřívá, vhodné zavírání kruhu se provádí při teplotě varu reakční směsi. Vzniklý reakční produkt obecného vzorce (Ib) se separuje známým způsobem podle kterékoliv výše popsané metody.
Pokud je v reakci používána kyselina uhličitá obecného vzorce (X), kde jedno nebo obě Z2 a Z3 reprezentují atom halogenu, , pak je jako inertní organické rozpouštědlo používán uhlovodík, halogenovaný alifatický nebo aromatický uhlovodík nebo ether. Pokud obě Z2 a Z3 znamenají alkoxyskupinu nebo alkylmerkaptoskupinu, pak inertním organickým rozpouštědlem může být kromě výše uvedených také alkanol.
Ve způsobu h) podle předloženého vynálezu je ve skutečnosti oxadiazolinový kruh transformován na oxadiazinový kruh. Pro tento účel je používána metoda podle Chem. Ber., 108, 1911 — 1923 (1975). Jako alkalický hydroxid je vhodně používán hydroxid sodný nebo hydroxid draselný. Reakce je prováděna ve směsi organického rozpouštědla, např. alkanolu a vodného roztoku alkalického hydroxidu při teplotě varu reakční směsi. Vzniklý reakční produkt obecného vzorce (Ic) se separuje standardním způsobem podle kterékoliv výše popsané metody.
Ve způsobu i) podle předloženého vynálezu je reakce prováděna v organickém rozpouštědle, které jez hlediska reakce inertní, ve směsi několika takový rozpouštědel, v přítomnosti nebo za absence prostředku poutajícího kyselinu. Inertním organickým rozpouštědlem je např. uhlovodík, halogenovaný alifatický nebo aromatický uhlovodík, ether nebo alkanol, výhodně butanol. Reakce může být prováděna také za absence kteréhokoliv organického rozpouštědla, v tomto případě může být jako rozpouštědlo používán přebytek aminu obecného vzorce (VII). Vzniklý reakění produkt obecného vzorce (Ic) se separuje standardním způsobem podle kterékoliv metody popsané výše.
Ve způsobech j) a k) podle předloženého vynálezu je postup podobný jako ve způsobu c). Kvarterní alkylhalogenid obecného vzorce (XIII) se připraví kvarternizací odpovídajícího aminoalkylhalogenidu obecného vzorce (IV). Sloučenina obecného vzorce (XV) může být připravena z odpovídajícího aminoalkylhalogenidu obecného vzorce (IV) s oxidačním činidlem.
Oxadiazolinový derivát obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 znamená hydroxy skupinu, může být konvertován na odpovídající sloučeninu obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje atom halogenu, reakcí s halogenačním činidlem. Výhodně je jako halogenační činidlo používán thionylchlorid, chlorid fosforitý a chlorid fosforečný a halogenace se provádí v organickém rozpouštědle obvykle používaném v podobných reakcích nebo za absence jakéhokoliv rozpouštědla např. v přebytku halogenačního činidla. Reakění směs se zpracovává způsoby obvykle používanými po halogenacích.
Oxadiazolinový derivát obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 znamená hydroxyskupinu, se může nechat reagovat s aktivním acylačním derivátem Ci_2oalkankarboxylové kyseliny nebo C3_22alkenkarboxylové kyseliny, např. halogenid, anhydrid, azid, atd., nebo s methylsulfonylhalogenidem, benzensulfonylhalogenidem nebo toluensulfonylhalogenidem v inertním organickém rozpouštědle, výhodně aromatický uhlovodík nebo halogenovaný aromatický nebo alifatický uhlovodík, v přítomnosti nebo za absence prostředku poutajícího kyselinu, Odpovídající reakční produkt obecného vzorce (Ib), který vzniká, může být separován obvyklými způsoby popsanými výše.
Sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, se může nechat reagovat s Ci.salkylhalogenidem podobným způsobem. V tomto případě mohou být jeden nebo více atomů dusíku sloučeniny současně kvarternizovány.
Reakce sloučeniny obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 znamená atom halogenu, výhodně atom chloru, s alkalickou solí alkanolu nebo thioalkanolu může být prováděna za reakčních podmínek, které jsou popsány výše.
Pokud je třeba, je sloučenina obecného vzorce (I) konvertována na farmaceuticky přijatelnou adiční sůl s kyselinou nebo uvolněna z její adiční soli s kyselinou. Pokud při tvorbě soli je používána opticky aktivní organická kyselina, např. kyselina kafrová, kafrosulfonová, vinná nebo deriváty kyseliny vinné, je možná separace stereoizomerů sloučenin majících chirální centrum. V tomto případě je rozdělení prováděno standardním způsobem frakční krystalizace adičních solí s kyselinou vzniklých s opticky aktivní organickou kyselinou.
Pokud je třeba, je jeden nebo více atomů dusíku amidoximového derivátu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I) kvarternizováno. Pro tento účel se nechá sloučenina obecného vzorce (I) reagovat s alkylačním činidlem obecného vzorce Rg-Y, kde substituent Rs reprezentuje Ci^alkylovou skupinu nebo fenyl(Ci_4alkyl) skupinu, Y znamená atom halogenu, čímž se získá kvarterní derivát obecného vzorce (XII), kde substituent Rg a Y jsou popsány výše. Kvarternizace může být také prováděna s dialkylsulfátem obecného vzorce (Rs^SCL, kde substituent Rg je popsán výše. V posledním případě se získá kvarterní derivát obecného vzorce (XII), kde Y znamená skupinu obecného vzorce R8-SO4. Kvarterzinace se provádí v inertním organickém rozpouštědle nebo za absence jakéhokoliv rozpouštědla.
Alternativně může být také další atom dusíku nebo další atom dusíku sloučeniny obecného vzorce (I) kvarternizován. Pokud v obecném vzorci (I) znamená R heterocyklickou skupinu obsahující atom dusíku, např. pyridyl, může
^.«^«SSiPŠS^SÍ^íŠM^W»* »' být atom dusíku pyridylu kvarternizován nebo tento atom dusíku může být také kvarternizován.
Pokud sloučenina obecného vzorce (I) je konvertována na A-oxid, je atom dusíku, ke kterému jsou připojeny substituenty R4 a R5, výhodně oxidován. V tomto případě se oxidace obecně provádí peroxidem vodíku, výhodně v roztoku obsahujícím alkanol, např. methanol, výhodně při pokojové teplotě. Pokud v obecném vzorci (I) R reprezentuje heterocyklickou skupinu obsahující atom dusíku, např. pyridyl, může být atom dusíku pyridylu současně nebo místo výše uvedené atomu dusíku konvertován na A-oxid oxidačním činidlem. V tomto případě je oxidačním činidlem výhodně peroxy kyselina, např, 3-chlorperbenzoová kyselina, a oxidace se provádí v inertním organickém rozpouštědle, obecně aromatický uhlovodík, např. benzen nebo toluen, výhodně při pokojové teplotě.
Samozřejmě, že A-oxid sloučeniny obecného vzorce (I) může být také konvertován na farmaceuticky výhodnou adiční sůl s kyselinou nebo jeho kvarterní derivát standardním způsobem.
Farmakologický účinek sloučenin podle předloženého vynálezu je stanoven podle následujících testů.
Test inhibice PARP
Je známo, že částice obsahující reaktivní kyslík (ROS), např. hydroxylový radikál, peroxid, peroxynitril, peroxid vodíku, se kontinuálně vytvářejí v živých organizmech [Richter, C., FEBS Lett., 241, 1 - 5 (1988)] a v malých množstvích hrají roli při regulaci důležitých fyziologických procesech [Beck, K. F. et al., J. Exp. Biol., 202, 645 - 53 (1999); McDonald, L. J. and Murad, F., Proč. Soc. Exp. Biol. Med., 211, 1 - 6 (1966)] (např. angiektáze, agregace destiček, adheze leukocytů). Koncentrace reaktivních kyslíkatých části a oxidu dusíku je výrazně vyšší při akutních a chronických zánětech, např. ve většině autoimunních chorob [Taraza, C. et al., Rom. J. Intern. Med., 35, 89 - 98 (1997)], v případě postischemického srdečního selhání, ischémii mozku (mrtvice) [Brain Pathology, 9, 119 - 131 (1999)]. Původ ROS zahrnuje normální tkáňové buňky částečně díky leukocytům a makrofágům nacházejícím se v zanícené tkáni a částečně díky induktivnímu účinku zánětlivých cytokinů.
Reaktivní kyslíkaté částice poškozují mimo jiné taky DNA. Defenzivní komplex a proces reparace je iniciován v buňkách poškozením DNA. Důležitým elementem tohoto procesu je aktivace enzymu poly(adenosindifosfátribóza)polymerázy (PARP). PARP je enzym jaderného systému, který se nachází téměř ve všech buňkách ve velkém množství a katalyzuje transport adenosindifosfátribózové jednotky z nikotinadenindinukleotidu (NAD) na proteiny a vystavuje poly(adenosindifosfátribózový) řetězec. Hlavní substráty enzymu zahrnují samy sebe [Gonzales, R. et al., Mol. Cell. Biochem., 138, 33 37 (1994)], jaderné proteiny, histony, topoizomerázu I a II, transkripční faktory. Aktivita PARP enzymu je zvýšena 500 násobně v případě zlomu v DNA řetězci [Menissier de Murcia, J. et al., J. Mol. Biol., 210, 229 - 233 (1989)]. Kritické snížení koncentrace NAD je způsobeno aktivací PARP enzymu z důvodu extrémně vysokého poškození DNA. Důsledkem toho je snížena syntéza adenosintrifosfátu (ATP) v buňkách a současně použití ATP je vyšší, protože se buňky snaží obnovit hladinu NAD z adenosindifostátribózy a amidu nikotinové kyseliny použití ATP. Tyto biochemické procesy poškození, jsou důležité při terapii několika onemocnění, např. autoimunních klinických příznaků [Szabó, C. et al., Trends Pharmacol. Sci., 19, 287 - 98 (1998)], ischémických stavech srdce a mozku, jakož i neurodegenerativních onemocnění. NAD katabolizmus může být eliminován inhibici PARP enzymu, a tím dojde ke snížení hladin amidu nikotinové kyseliny a adenosindifosfátribózy v buňkách a inhibici spotřeby adenosintrifosfátu při syntéze NAD, jinými slovy výše popsané poškození a zánik buněk může být eliminováno inhibici enzymu.
Stanovení PARP inhibice in vitro na izolovaném enzymu
Poly(adenosindifosfátribóza)polymeráza byla izolována z potkaních jater podle Shah, G. M. [Anal. Biochem., 227, 1 - 13 (1995)]. Aktivita PARP byla stanovena v 130 μΐ reakční směsi sestávající se z 100 mM tris-HCl pufru, pH 8,0, 10 mM MgCl2, 10% glycerol, 1,5 mM DTT, 100 pg (32P) nebo (3H) NAD+, 10 pg aktivované DNA, 10 pg histonu. [Tris-HCl je tris(hydroxymethyl)aminomethan-hydrochlorid]. Po 10 minutách inkubace byla reakce zastavena 8% kyselinou chloristou a protein byl separován centrifugací (10 minut, 10000 x g). Precipitát byl promýván 8% kyselinou chloristou (3 x) a množství navázané radioaktivní látky na protein bylo měřeno scintilátorem. Výsledky jsou uvedeny v tabulce I.
Tabulka I
Sloučenina (příklad) PARP l0.5 v mg/1
2 9±2
3 8±1
4 14+2
5 13±2
6 17+3
8 12+2
9 7±1
10 28±4
12 18±3
13 20+3
14 9+2
16 18+3
Výše uvedená data byla získána ze čtyřech souběžných měření. Z tabulky I může být vidět, že část z testovaných sloučenin jsou velmi dobré inhibitory PARP (I0;5 <10 mg/1). Větší část testovaných sloučenin může být klasifikována jako dobré inhibitory PARP (Io>5 = 10 - 28 mg/1).
Účinek sloučenin obecného vzorce (I) na srdeční ischemické selhání a reperfúzní arytmie
Poškození srdečního svalu a zánik buněk srdečního svalu se vyskytuje ve většině případů díky poruchám z výživy. Nejběžnější formou poruchy z výživy je nedostatek kyslíku. Poškození srdečního svalu, jenž vzniká, zahrnuje ischémii srdečního svalu, která může vznikat díky akutní hypoxii/anoxii, koronární okluzi, spazmu nebo chronickému koronárnímu onemocnění. Ischemická část akutního infarktu srdečního svalu je následovaná fází nadbytečného krevního oběhu, tzn. reperfůzní fáze. Jako fatální následek reperfúze se může vyskytovat arytmie (implikovaná ventrikulární tachykardie a fibrilace). Uvedené stavy jsou prvotními projevy reperfúzního poranění. Prevence reperfůzní poruchy srdečního svalu podáním léčiva znamená prevenci smrtelného nebezpečí časného postinfarktu.
Experimenty byly prováděny na samčích SPRD potkanech (přijatelné rozmezí tělesné hmotnosti: 300 - 350 g). Zvířata byla anestezovány podáním pentobarbitalu [5-ethyl-5-(l-methylbutyl)-2,4,6-(1//,3H,5//)-pyrimidintrion] (60 mg/kg intraperitoneálně), přičemž dýchání jim zůstalo spontánní. Zvířata byla ventilována respirátorem (vyrobeným firmou Kutesz, Hungarian Academy of Science) pomocí vpravené tracheální kanyly po tracheotomii. Byl sledován standardní svod ECG II. Pravá femorální artérie byla cévkována a připojena k snímači tlaku (BPR-01, Experimetria, Hungary) a preamplifikátoru. Byl spuštěn pulztachometr (HG-M, Experimetria, Hungary) pulzujícím signálem arteriálního krevního tlaku. Vnější jugulární véna byla kanylována podáním léčiva. Po thorakotomii byl provedeno šití (steh, potah 4-0) pod levou přední koronární (LAD) tepnou. Po několika minutách stabilizace bylo aplikováno 5 minut okluze LAD tepny a následně 10 minut reperfúze. ECG bylo nahráváno v normálním stavu na počátku a ve výše uvedených periodách. Z ECG údajů byla stanovena doba ventrikulární tachykardie a fibrilace v sekundách. Kromě toho byly zaznamenávány míry přežití ošetřovaných zvířecích skupin.
Dosažené výsledky indikují, že sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou vhodné pro prevenci arytmie indukované reperfůzí. Například u zvířat ošetřovaných sloučeninou podle příkladu 2 byl prokázán 50% delší čas přežití než u kontrolní skupiny po reperfůzí.
Testování sloučenin obecného vzorce (I) při globální cerebrální ischémie
Po lidském ischemickém inzultu jsou většinou zničeny pyramidové buňky hippocampu CA1 oblasti a další buňky v oblasti (CA2, CA3) nejsou senzitivní [Crain, B. J. et al.·. Selective neuronal death after transient forebrain ischemia in the Mongolian gerbil, a silver impregnation study, Neuroscience, 27, 402 (1988)]. Podle některých autorů jsou poruchy paměti spojeny se smrtí buněk hippocampu [Walker, A. E. et al.: The national survey of stroke NINCDS, NIH: Clinical findings, Stroke, 12, Suppl., 1, 1-44 (1981)]. Centrální nervový systém savců není stejnou měrou senzitivní na ischemické poranění. Mongolský gerbil (Meriones unguiculatus) je, z důvodu jeho anatomické schopnosti, vhodný spíše pro testy cerebrální ischémie, poněvadž v těchto species chybí 90% bazilárních anastomózového systému (Circulus Willisi), tudíž zde neexistuje spojitost mezi karotickou artérií a vertebrálními arteriálními systémy. Rozsáhlá ischémie předního mozku tedy může být indukována tlakem na karotidu.
Záměrem testů je stanovit, zda nové sloučeniny obecného vzorce (I) mají ochranný účinek při globální cerebrální ischémii. Experimenty byly prováděny na samčích mongolských gerbilech. Zvířata byla anestezována směsí 2% halotanu [2-brom-2-chlor-l,l,l-trifluor-ethan], 68% oxidu dusíku a 30% kyslíku. Při anestézii byla karotida stlačována na obou stranách po dobu 5 minut. Neurony nebyly ihned zničeny, takže po stlačování následovala čtyřdenní reperfúzní perioda (zánik buněk pozdního typu). Čtvrtý den po intervenci bylo v CA1 pyramidální oblasti poškozeno 80-90% buněk.
Ke determinaci učení a schopností paměti, jakož i hypermotility, byla zvířata testována v Y-labyrintu.
Zánik buněk CA1 oblasti byl studován na histologických řezech. Zvířata byla perfundována pufrovaným formaldehydem, mozek byl odstraněn a fixován formaldehydem. Růst zničených CA1 oblastí byl stanoven na mozkových řezech po barvení.
Pro testy byly používány následující látky:
GYKI-52466 (referenční látka) v dávce 40 mg/kg i.p., podávaná 30 minut po ischémii;
Nimodipin [2-methoxyethyl 1-methylethylester l,4-dihydro-2,6-dimethyl-4-(3nitrofenyl)-3,5-pyridindikarboxylové kyseliny] (referenční látka) v dávce 10 mg/kg i.p., podávaná 5 a 30 minut po ischémii;
nové sloučeniny obecného vzorce (I) v dávce 25 mg/kg i.p., podávané 5 a 30 minut po ischémii.
Testované skupiny:
- ischémická kontrolní,
- ošetřovaná referenční látkou po ischémii,
- ošetřovaná testovanou látkou po ischémii,
- pseudo-operační.
Při testech bylo možno konstatovat, že sloučeniny obecného vzorce (I) mají ochranný účinek při globální cerebrální ischémii.
Účinek sloučenin obecného vzorce (I) proti autoimunním onemocněním
Autoimunní onemocnění je nemoc, při které je imunitní reakce započata organizmem proti jeho normálním konstituentům [Ring, G. H. et al., Semin. Nephrol., 19, 25 - 33 (1999); Theofilopoulos, A. Ν., Ann. Ν. Y. Acad. Sci., 841, 225 - 235 (1998)]. Různá autoimunní onemocnění se liší jedno od druhého v antigenu, který proces začíná, nicméně může být pozorována velká shoda v mechanizmu destrukce buněčné tkáně vzniklého autoimunního procesu [Szabó, c. et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 95, 3867 - 3872 (1998)]. Autoimunní onemocnění zahrnuje na prvním místě následující:
hormonální onemocnění: inzulin-dependentní diabetes mellitus (IDDM);
- onemocnění jater: hepatitida;
^B-t » .riJA-J1-» Jfte^iffcO^řrt^íMkJ^Mř ·>,-^ι*-»'***·^ .«^· -ρΛο ‘Μ ~~·- t '
- onemocnění kůže: bulózní pemfigoid lupus, obecný pemfigus, psoriáza, sklerodermie, vitiligo;
- onemocnění orgánu vytvářejících krev: sarkodóza;
- arthopatie: revmatoidní artritida;
- vaskulární onemocnění: vaskulitida, Takayasova arteritida, polyarteritidová nodóza, ankylozující spondylitida;
- intestinální onemocnění: colitis ulcerosa;
- onemocnění muskulárního a nervového systému: sclerosis multiplex, myastenie gravis, chronické zánětlivé demyelinizující polyneuropatie.
Z výše uvedených onemocnění byla testována prevence proti streptozotocinem indukovanému diabetes mellitus l.typu na myších.
Inzulín jako hlavní regulátor metabolizmu sacharidů v těle je produkován a přenášen do krevního řečiště Langerhansovými ostrůvkovými buňkami ze slinivky. Poškození nebo destrukce β-buněk způsobuje snížení nebo zánik produkce inzulínu, což vede ke vzniku diabetes mellitus l.typu. β-buňky jsou zejména citlivé na ROS a na toxické účinky oxidu dusíku. Studie poškození DNA způsobeného oxidem dusíku vedly k závěru, že nadměrná aktivace PARP enzymu a snížení NAD hladiny jsou odpovědné za zánik β-buněk [Heller, B. et al., J. Biol. Chem., 270, 11176 - 180 (1995)]. Podobným mechanizmem způsobuje streptozotocin (SZ) [2-deoxy-2-(3-methyl-3-nitrosoureido)-D-glukopyranosa] poškození β-buněk produkujících inzulín, čímž poskytuje modelu diabetů l.typu, který se používá při zvířecích experimentech [Yamamoto, H. et al., Nátuře, 294, 284 - 286 (1981)]. Mechanizmus poškození DNA streptozocinem zahrnuje alkylaci a tvorbu oxidu dusíku, který způsobuje aktivaci PARP enzymu, jak je uvedeno výše. Bylo zkoumáno, zda hladina krevní glukosy zvyšující účinek jednorázové dávky streptozotocinu u myší by mohla být regulováno jednorázovou dávkou amidoximového derivátu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I). Experimenty byly prováděny na samčích myších CD-I. Zvířata byla rozdělena do tří skupin, kde se každá sestávala z 8 zvířat. První skupina obdržela 160 mg/kg streptozotocinu (Sigma) i.p., druhá skupina obdržela 160 mg/kg streptozotocinu a 200 mg/kg sloučeniny obecného vzorce (I) p.o., i
třetí skupina sloužila jako kontrola. Koncentrace krevní glukosy byla stanovena třetí den po ošetření. Pak byla zvířata usmrcena a byly odebrány vzorky séra kvůli stanovení inzulínu.
Bylo zjištěno, že testované sloučeniny podle předloženého vynálezu výrazně snižovaly hladinu krevní glukosy zvýšenou přidáním streptozotocinu.
Účinek proti inzulínové rezistenci
Diabetes mellitus 2.typu není inzulin-dependentní. Podstatným znakem pathomechanizmu tohoto typu je snížení nebo ztráta inzulínové senzitivity periferních tkání, zejména pak příčných (kosterních) svalů a tukové tkáně. Samozřejmě tato necitlivost nemůže být kompenzovaná nadprodukcí (hypersekrecí) Langerhansových ostrůvkových β-buněk. Je důležité zdůraznit, že inzulínová rezistence, i bez propuknutí skutečného diabetes mellitus, vede k několika kardiovaskulárním regulačním poruchám. Z tohoto důvodu je inzulínová rezistence nezávislým rizikovým faktorem koronárního vaskulárního onemocnění. Díky centrálnímu pathofyziologickému významu inzulínové rezistence, jsou velmi důležité farmakoterapeutické možnosti zaměřující se na zvýšení inzulínové senzitivity při výzkumu léčiv. Pouze opravdu inzulínovými senzibilizátorovými léčivy jsou v klinické praxi tak zvané thiazolidindiony. Jejich toxicita (hlavně hepatotoxicita) je limitujícím faktorem jejich použití. Inzulínové senzibilizátory snižují krevní hladinu glukosy, triglyceridů a inzulinu mechanizmem, který zahrnuje zvýšení inzulínové senzitivity v cílových tkáních (játra, kosterní svalstvo, adipocyty) [Colca, J. R. and Morton, D. R.: Antihyperglycamic thiazolidines: Ciglitazone and its analogues, in New Antidiabetic Drugs, edited by Bailey, C. J. and Flatt, P. R., Smith-Gordon, New York, 1990, 255 - 261].
Bylo zkoumáno, zda ošetření sloučenin podle předloženého vynálezu ovlivňovalo inzulínovou senzitivitu normálních a hypercholesterolemických králíků při plném vědomí. Dospělý samci bílého novozélandského králíka vážící 3 - 3,5 kg byly přechovávány ve zvířecích kotcích (12 hodinové periody tmy a ,η- .. - - ^Λ^ί^Λ·α»^ - . « - >- <·β,«ί>»~> ««*>*-<-Ρ» i světla, teplota 22 - 25°C, vlhkost 50 - 70%) a krmeny komerční laboratorní stravou a vodou podle potřeby. Experimentální perioda byla započata po 2 týdenní adaptační periodě. Králíci byly náhodně rozděleny do dvou hlavních skupin. Polovině zvířat byla po dobu 8 týdnů nadále podávána normální strava a druhé polovině byla podávána strava obohacená o 1,5% cholesterolu. Každá hlavní skupina byla rozdělena do čtyřech ošetřovaných skupin:
- neošetřovaná skupina
- skupina ošetřovaná sloučeninou podle předloženého vynálezu, 10 mg/kg
i.v., 2 x denně po dobu 4 dnů,
- skupina ošetřovaná 7-nitroindazolem jako NOS inhibitor: podání 5 mg/kg
7-nitroindazolu po dobu 5 minut, předem byl podán inzulín způsobem s 5 minutovým intervalem vnitřní infúze, skupina ošetřovaná 7-nitroindazolem i sloučeninou podle předloženého vynálezu.
Zvířata byla anestezována a polyethylenové katétry byly vsunuty do dvou hlavních větví pravé jugulární žíly a levé karotické artérie. Katétry byly exteriorizovány zadní stranou hrdla a plněny s fyziologickým roztokem obsahujícím heparin.
Studie na izolované cévě
Z hrudní aorty a karotických artérií králíku byly připraveny cévové kroužky o délce 4 mm a horizontálně připevněny na dva malé skleněné háčky ve tvaru L, kde jeden byl připojen k transduktoru síly (SG-02, Experimetria, London, UK) pro měření a záznam izometrické tenze. Experimenty byly prováděny v orgánové dutině (5 ml) vyplněné Krebsovým roztokem plyněné 95% kyslíkem a 5% oxidem uhličitým. Počáteční klidová tenze byla nastavena na 20 a 10 mN pro aortu, resp. karotické kroužky. Doba ekvilibrace byla nastavena na 60 minut. Následně byly cévové kroužky vystaveny zvyšujícím se koncentracím noradrenalinu kumulativním způsobem. Po maximální odpovědi byl noradrenalin vymýván z orgánové dutiny, dokud se tenze nevrátila na předchozí základní hladinu. Ke studiu vaskulární reaktivity na acetylcholin byly kroužky předem kontrahovány koncentrací EC50 noradrenalinu. Po vhodné kontrakci byly preparáty vystaveny kumulativním přírůstkům acetylcholinchloridu. V druhé skupině studií vaskulární reaktivity byla separátní skupina karotických arteriálních kruhů podrobena stimulaci elektrickým polem. Po počáteční tenzi nastavené na 10 mN se kroužky nechaly ekvilibrovat po dobu 1 hodiny. Poté byly studovány kontrakční odpovědi na dvě kontrakční řady impulzů stimulace elektrického pole (100 stimulů, 20 V, 0,1 ms a 20 Hz). Postup stimulace polem pak byl opakován v přítomnosti 1 μΜ atropinu a 4 μΜ guanethidinu („neadrenergický ne cholinergní“ = NANC roztok). Celý postup byl prováděn s kroužky s intaktním endothelem a s takovým kroužky, ze kterých byla vrstva endothelu zlehka odstraněna.
Stanovení obsahu tkáňového cyklického GMP (guanylmonofosfát) podle Szilvássyho [Szilvássy, Z. et al., Coron art. Dis., 4, 443/452 (1993); Am. J. Physiol., 266, H2033 - H2041 (1994)]:
Svalové kroužky byly ihned zmrazený za použití předem zchlazené Wollenbergerovy svorky a rozdrceny v tekutém dusíku. Vzorky pak byly homogenizovány v 6 obj. % trichloroctové kyseliny v desetinásobně vyšší kvantitě než byla hmotnost vzorku v třence předem skladované při teplotě -70°C. Po roztáni byly vzorky zpracovávány při teplotě 4°C. Pak následovala sedimentace při 15000 g po dobu 10 minut pomocí Janetzki K-24 centrifugy (Lipsko, Německo) a extrakce supernatantu 5 ml vodou nasyceného etheru v extraktoru Wortex po dobu 5 minut. Etherová frakce byla odstraněna a extrakce byla pětkrát opakována. Poté byly vzorky odpařeny pod dusíkem a testovány na obsah cyklického GMP použitím radioimunologických kitů Amersham. Hodnoty byly vyjádřeny jako pmol/mg hmotnost vlhké tkáně.
Hyperinsulinemické euglykaemické svorkové studie:
Lidský řádný inzulín byl infundován v konstantní míře (13 mU/kg) přes jednu venózní kanylu po dobu 120 minut. Tento objem inzulínové infuze poskytl plazmovou inzulínovou imunoreaktivitu 100 ± 5 μΜ μΜ/ml ve stacionárním stavu. Vzorky krve (0,3 ml) byly v desetiminutových intervalech odebírány z arteriální kanyly kvůli stanovení koncentrace krevní glukosy. Koncentrace
V“-.»» '•w-w· VI · krevní glukosy byla udržována konstantní (5,5 ± 0,5 mmol/1) variabilní rychlostí infúze glukosy přes sekundární venózní kanylu. Jako stacionární stav byly definovány podmínky (stav), při kterých byla krevní glukosa stabilizovaná alespoň 30 minut, a v 10 minutových intervalech byly odebírány další vzorky krve (0,5 ml) pro stanovení plazmového inzulinu. Míra glukosové infuze během stacionárního stavu byla používána k charakterizaci inzulínové senzitivity.
Z pozorování byly získány následující výsledky:
1. Relaxační odpověď na kumulativní přírůstky koncentrace acetylcholinu (1 nm - 10 μΜ) nebyla modifikována 1 μΜ množstvím sloučeniny podle předloženého vynálezu v cévě normálního králíka.
2. Při experimentální hypercholesterolemii byla v přítomnosti sloučenin podle předloženého vynálezu vasorelaxace acetylcholinem výrazně menší.
3. Stimulace polem indukovala přírůstek tenze v karotických arteriálních kroužcích inkubovaných v Krebsově roztoku. Nicméně v NANC roztoku byla pozorována relaxační odpověď při zpětné reakci na aplikovaný postup stimulace. Žádná odpověď nebyla ovlivněna sloučeninami podle předloženého vynálezu.
4. Odstranění endothelu výrazně zvýšilo kontrakci produkovanou stimulací polem a snižovalo relaxaci NANC. Sloučeniny podle předloženého vynálezu zmírňovaly kontrakce vytvářené stimulací polem a zvětšily NANC relaxaci v cévových kroužcích bez endothelu.
5. Kontrakce indukované stimulací polem byly zvětšeny, kdežto NANC relaxační odpovědi byly ztlumeny v cévových kroužcích u hypercholesteolemických zvířat v porovnání s těmi, které byly pozorovány u preparátů z normálních králíků. Sloučeniny podle předloženého vynálezu výrazně snižovaly kontrakce indukované elektrickými stimulacemi a amplifikovaly NANC relaxační odpověď u kroužků z hypercholesterolemických králíků bez ohledu na přítomnost endothelu.
6. Základní koncentrace cyklického GMP byla výrazně snížena u kroužků z hypercholesterolemických králíků v porovnání s kroužky z normálních králíků. Toto snížení bylo téměř normalizováno inkubací s 1 μΜ sloučenin podle předloženého vynálezu. Nicméně testované sloučeniny neměly účinek na obsah klidového cyklického GMP u normálních kroužků. Stimulace polem vytvářela přírůstek koncentrace cyklického GMP u preparátů z normálních zvířat. U kroužků z hypercholesterolemických králíků postup stimulace aplikovaný kvůli vyvolání jakéhokoliv přírůstku v cyklickém GMP selhal. Sloučeniny podle předloženého vynálezu neměly účinek na přírůstek obsahu tkáňového cyklického GMP u normálních kroužků indukovaného stimulací polem, nicméně u preparátů z hypercholesterolemických králíků byl pozorován výrazný přírůstek cyklického GMP.
7. Dieta obohacená o cholesterol vede ke značnému úbytku inzulínové senzitivity u králíků s plným vědomím. Ošetření sloučeninami podle předloženého vynálezu po dobu 4 dnů téměř obnovilo inzulínovou senzitivitu u hypercholesterolemických zvířat. Nicméně sloučeniny podle předloženého vynálezu neměly účinek na inzulínovou senzitivitu u normálních zvířat.
8. 7-Nitroindazol, inhibitor neurální synthasy oxidu dusného, produkoval samotnou inzulínovou rezistenci u normální zvířat. Sloučeniny podle předloženého vynálezu při modifikaci tohoto stavu inzulínové rezistence selhaly. Navíc 7-nitroindazol při hypercholesterolemii blokoval účinek sloučenin podle předloženého vynálezu zlepšující inzulínovou rezistenci.
Závěr:
Uvedené výsledky ukazují, že sloučeniny podle předloženého vynálezu zvyšují hypoglykemický účinek inzulinu při stavu inzulínové rezistence spojeném s experimentální hypercholesterolemii u králíků při plném vědomí. Výsledky dále poskytují důkaz o tom, že tento účinek senzibilizující inzulín velmi souvisí s nitrergními dráhami, jejichž ovlivnění, jak se v poslední době předpokládá, hraje důležitou roli při regulaci senzitivity vůči inzulinu. [Shankar, R. R. et al., Diabetes, 49, 684 - 687 (2000)]. Hepatická neurohormonální regulace periferní senzitivity vůči inzulinu může být popsána následujícím způsobem [Lautt, W. W., Can. J. Physiol., 77, 553 - 562 (1999)].
- existuje postprandiální přírůstek krevní hladiny inzulinu;
- při odpovědi na tento přírůstek hladiny inzulinu je aktivován hepatický parasympatický reflex;
- tento reflex způsobuje uvolnění acetylcholinu, který aktivuje muskarinergní receptory;
- muskarinergní excitace vede k uvolnění oxidu dusnatého (NO);
. — «»1»Λι««««Μμψ»«Γ»- Ví
- pouze v plném stavu způsobuje oxid dusnatý uvolnění hepatického inzulín senzibilizujícího faktoru (HISS), který má inzulin-synergický účinek nebo účinek inzulínového typu;
- HISS zvyšuje glukosový uptake kosterních svalů. Tento mechanizmus HISS je citlivý na blokování syntézy oxidu dusnatého a může být aktivován exogenním NO-donorem. Je velmi pravděpodobné, že mechanizmus HISS je úzce spojen s funkcí hepatických senzorických vláken. Postprandiální přírůstek plazmové hladiny inzulínu aktivuje nitrergní subpopulaci hepatických senzorických nervových vláken, které evokují uvolnění senzorických neurotransmiterů ze sousedních vláken. Tyto senzorické neurotransmitery díky svému charakteru hormonového typu se dostanou do krevního řečiště a zvýší citlivost tkání na inzulín.
V nedávné práci Steppan a spol. objasnil chybějící článek mezi obezitou a inzulínovou rezistencí [Steppan, C. M. et al., Nátuře, 409, 307 - 312 (2001)]. Resistin je produkován adipocyty a ukázalo se, že snižuje senzitivitu cílových tkání (tukových a kosterních svalů) na hypoglykemický účinek inzulínu. Proto je farmakologická inhibice sekrece resistinu možným novým mechanizmem působení pro farmakologickou exploataci při ošetření non-inzulin dependentní diabetes mellitus a syndromu inzulínové rezistence. Mezi běžně známými léčivy mohou členové thiazolidindionové rodiny inhibovat sekreci inzulínu přes „peroxisome proliferator activator gamma nuclear receptor“ v adipocytech.
Sloučeniny obecného vzorce (I) mají vliv na citlivost vůči inzulínu a jsou schopné zmírnit inzulínovou rezistenci přes nitrergní mechanizmus a senzorické neurotransmitery. Normalizace inzulínové senzitivity má kauzální roli při onemocněních s vysokou morbiditou a mortalitou, např. diabetes 2.typu, hypertenze, koronární onemocnění srdce, obezita a některé endokrinní onemocnění.
Využití sloučenin podle předloženého vynálezu pro prevenci toxických účinků
1) Účinek sloučenin na letalitu indukovanou endotoxinem v myších
Septický šok je jednou z nej frekventovanějších příčin smrti na jednotkách intenzivní péče. Infekce způsobené gramnegativními bakteriemi vedou k hypotenzi, nedostatečné funkci několika orgánů a nakonec ke kolapsu organizmu. Injekcí lipopolysacharidu (LPS) - komponenta membrány bakterie do experimentálních zvířat vzniká stav podobný šoku a nakonec smrt. LPS aktivuje NF-KB/Rel transkripční rodinu, která reguluje produkci několika transmiterů účastnících se pathomechanizmu šoku (např. TNF-α, interleukiny, NO syntáza) [Oliver, F. J. et al.\ Resistance to endotoxic shock as a consequence of defective NF-κΒ activation in poly(ADP ribose) polymerase-1 deficient mice, EMBO J., 18 (16), 4446 -4454 (1999)]. PARP-1 gen je funkčně spojen s NF-kB, tudíž při nedostatku PARP neprobíhají také transkripce závislé na NF-κΒ a následkem toho se při endotoxickém šoku stává uvolňování zánětlivých mediátorů neregulovaným. Záměrem testů je určit, zda letalitě způsobené endotoxinem by mohlo být zabráněno inhibici PARP-1 pomocí sloučenin obecného vzorce (I).
Pro experimenty byly používány C57BL/6 myši (Charles River Breeding Ltd.). V testu byla používána dávka a typ LPS stejné jako v článku od Olivera, F. J. uvedeného výše: lípopolysacharidy z Escheríchia coli 0111:B4 (Sigma). V experimentech byl také používán 3-amino-benzamid (Sigma). Test přežití trvající 24 hodin byl prováděn alespoň dvakrát. Sloučeniny obecného vzorce (I) byly podávány zvířatům perorálně 1 a 6 hodin po ošetření s LPS.
Bylo zjištěno, že letalita produkovaná endotoxinem byla výrazně snížena testovanými sloučeninami obecného vzorce (I).
2) Účinek sloučenin na hepatotoxicitu indukovanou acetaminofenem (paracetamol)
Je známo, že nesteroidní antirevmatika [Peters, M. et al., Clin. Inves., 71, 875 - 881 (1993)], resp. analgetika, mají významnou hepatotoxicitu [Kroger, H. et al., Gen. Pharmac., 27, 167-170 (1996)]. Ledvinová a jaterní nedostatečnost jsou indukovány velkými dávkami paracetamolu [Meredeth, T. J. et al., Arch. Inter. Med., 141, 397-400 (1981)]. V současné době je zřejmé, že inhibitory poly(ADP ribóza)polymerázy eliminují poškození jater indukované paracetamolem [Kroger, H. et al., Gen. Pharmac., 27, 167-170 (1996)]. Z literatury je známo, že paracetamol je induktor cytochromu P-450. Účinek paracetamolu na systém cytochromu P-450 produkuje reaktivní chinoniminy, které se vážou na sulfhydrylovou skupinu proteinů, a z toho vyplývá rychlá deplece intracelulárního glutathionu [Jollow, D. J. et al., Pharmacol., 12, 251271 (1974)]. Inaktivované proteiny mají za následek zničení buněk, resp. jaterní nekrózu. Intracelulární glutathion je jeden z nejdůležitějších antioxidantů a nejsilnější eliminátor species na bázi reaktivního kyslíku. Zeslabení antioxidantového ochranného systému, který závisí na glutathionu vede ke zvýšení intracelulární hladiny volných kyslíkových radikálů [Miesel, R. et al., Inflamatin, 17, 283-294 (1993)]. Volné kyslíkové radikály jsou silnými induktory PARP majícími vliv na posttranslaci proteinů. Díky zvýšené aktivaci PARP jsou zásoby NAD buněk vyprázdněny a apoptóza může být započata [Hoschino, J. et al., J. Steroid Mol. Biol., 44, 113-119 (1993)]. Proto nikotinamid, selektivní inhibitor PARP enzymu, potlačuje uvolnění GOT a GPT enzymů v játrech, jak je uvedeno u myší v případě hepatitidy indukované paracetamolem [Kroger, H. and Ehrlich, W. in : LTryptophan: Current Prospects in Medicine and Drug Safety, Edited by Kochen, W. and Steinhart, H., Verl. Bělin, 1994].
Bylo zkoumáno, zda poškození jater indukované paracetamolem může být zabráněno novými sloučeninami obecného vzorce (I). Symptom poškození jater byl charakterizován přírůstkem hladin GOT a GTP enzymu indukovaných paracetamolem. Experimenty byly prováděny na samcích NMRI myší vážících 30 - 40 g. Zvířata byla předem perorálně ošetřována sloučeninami obecného vzorce (I) po dobu 7 dnů. 8 Den byly myši podrobeny starvaci po dobu 12 hodin, poté bylo podáno 500 mg/kg p.o. dávky paracetamolu a příslušná dávka sloučeniny obecného vzorce (I). Po 16 hodinách se zvířata nechala vykrvácet a v séru byla měřena aktivita GOT a GPT enzymů. Výsledky byly analyzovány neparametrickým testem Manna a Whitneyho. Výsledky byly uvedeny jako průměr a směrodatná odchylka, přičemž p < 0,05 bylo považováno za signifikantní.
Bylo zjištěno, že jednorázové perorální podání paracetamolu zvyšovalo aktivitu GOT a GPT v séru samčích NMRI myší ve srovnání s kontrolními zvířaty ošetřovanými fyziologickým solným roztokem. Nicméně sloučeniny obecného vzorce (I) po předchozím perorálním ošetření trvajícím 7 dnů snížily aktivitu GOT a GPT enzymů velmi významně. Například bylo pozorován velice příznivý hepatoochranný účinek v případě sloučeniny podle příkladu 12 podávané v množství 50 mg/kg.
3) Účinek sloučenin na toxicitu paraquatu
Paraquat [1,1 '-dimethyl-4,4'-bipyridinium], látka dříve používaná jako pesticid, vyvolává toxický účinek tvorbou peroxidového radikálu. Oxidoreduktázové enzymy, které využívají NADH a NAD(P)H jako donorů elektronů, se účastní tvorby peroxidového radikálu. [NAD(P)H je redukovaná forma β-nikotinamidadenindinukleotidfosfátu]. Při přenosu buněčné odpovědi na oxidační stres indukovaný paraquatem hraje důležitou roli protein p66 [Migligaccio, E. et al., Nátuře, 402, 309 - 313], Mechanizmus přispívající k inaktivaci peroxidu (např. přírůstek hladiny peroxidové dismutasy) efektivně snižuje toxicitu paraquatu. Peroxidový radikál má důležitou roli v patomechanizmu několika onemocnění (např. ischemická reoxygenace, infarkt, zánětlivá onemocnění). Podáním paraquatu lze získat jednoduchý model peroxidové zátěže známý z těchto onemocnění.
In vitro účinek na toxicitu paraquatu
Hepa-1 buňky hepatomu byly kultivovány vRPMI-1640 médiu suplementovaném 10% telecím sérem, zatímco PC-12 potkanní buňky * - t .w, . 6» r . ~ ^-- « feochromocytomu byly kultivovány v RPMI-1640 médiu suplementovaném 10% telecím sérem a 5% koňským sérem při teplotě 37°C ve vzduchu obsahujícím 5% oxid uhličitý. Použitím 100 μΐ kultivačního média byly buňky naneseny do jamek kultivačních destiček Costar o 96 jamkách v množství 5 x 103. Část kultury nebyla podrobena žádnému ošetření a sloužila jako kontrola. Buňky byly částečně ošetřeny zvyšujícími se koncentracemi paraquatu, částečně stejnou koncentrací paraquatu a 3, 10 a 30 μ/ml koncentrací testovaných sloučenin. Buňky byly kultivovány po dobu 3 dnů a následně barveny SRB. Vyšší koncentrace paraquatu vedly k zániku buněk, zatímco nižší koncentrace měly za následek částečnou inhibici buněčného růstu. Účinek sloučenin, které byly testovány, byl stanoven na základě snížení toxicity paraquatu.
In vivo účinek na toxicitu paraquatu
Paraquat má u myší výraznou toxicitu. Dávka 70 mg/kg aplikovaná intraperitoneálně vedla ke smrti zvířat v rámci 2 dnů. Mechanizmus zpomalující tvorbu peroxidu, neutralizaci a účinky oxidačního stresu je schopen snížit toxicitu paraquatu také in vivo.
CFLP myši mající tělesnou hmotnost 20 - 22 g byly rozděleny do skupin sestávajících z 10 zvířat a ošetřovány intraperitoneálně 50, resp. 70 mg/kg paraquatu. Část skupin byla také ošetřována testovanou sloučeninou 6 hodin před a po podání paraquatu. V případě testovaných sloučenin byla používána dávka 100 mg/kg po. Účinnost testovaných sloučenin byla stanovena na základě přírůstku v přežití myší.
Bylo zjištěno, že sloučeniny obecného vzorce (I) výrazně snižují toxicitu paraquatu.
Účinek sloučenin obecného vzorce (I) na neurodegenerativní onemocnění
Jak již bylo uvedeno výše, z důvodu poškození DNA přes ROS je aktivován PARP enzym, po čemž následuje vytracení NAD z buněk, a tím i jejich zánik. Extrémní míra aktivace PARP nemůže být výhradně pozorována během zániku neuronů způsobeném ischemií jako ischemií mozku, ale má prokázanou roli v dalších neurodegenerativních onemocněních, např. Alzheimerovy nemoci, Parkinsonovy nemoci a amyotrofní laterální sklerózy [Love et al., Neuropathol. Appl. Neurobiol., 25, 98 - 108 (1999); Eliasson et al., Nat. Med., 10, 1089 - 1095 (1997)].
Účinek na experimentální amyotrofní laterální sklerózu
Amyotrofní laterální skleróza (ALS) je smrtící progresivní neurodegenerativní onemocnění. V rozvinutých zemích patří mezi nejčastější poruchu motorických neuronů u dospělých. ALS zahrnuje degeneraci motorických neuronů v kůře mozkové, mozkovém kmenu a míše, jenž způsobuje svalovou atrofii, paralýzu a smrt [Rowland, L. P. in Neurodegenerative diseases, pp. 507 - 521 (1994)]. V části případů ALS je toto onemocnění familiální. Familiální případy jsou částečně způsobeny mutací s chybným smyslem genu Cu/Zn peroxidové dismutázy-1 (SOD-1) [Deng, R. H. et al., Science, 261, 1047 (1993)]. SOD-1, cytosolový enzym hojně rozšířený v nervové tkáni, hraje důležitou roli při ochraně proti poškození buněk, které je indukováno kyslíkovým radikálem. Mutovaný enzym zachovává téměř normální hladinu aktivity enzymu. In vitro studie indikovaly, že SOD-1 mutace mají za následek získání funkce a zvýšení generování volných radikálů.
U transgenních myší majících mutovaný gen SOD-1 se projevují symptomy podobné ALS. Několik lidských mutovaných genů SOD-1 (G93A, V148G) již bylo nadměrně exprimováno u transgenních myší a generované modely onemocnění byly aplikovány na anti-ALS screening léčiva [Gurney, M. E., J. Neurol. Sci., 152 Suppl. 1, 67 - 73 (1997)].
Test na familiálním modelu ALS
V této studii byly používány transgenní myši nadměrně exprimující mutovaný lidský gen SOD-1 (G93A). Zvířata byla zakoupena u Jackson Laboratory, USA. Ošetření pomocí sloučenin obecného vzorce (I) začalo před objevením symptomů onemocnění ve stáří 4 týdny. Testované sloučeniny byly perorálně aplikovány jednou denně v 3 hladinách dávky do ukončení experimentu. Progrese onemocnění byla sledována týdenní prohlídkou motorických schopností (extenční reflex, test na mřížce „loaded grid“, test na rotující tyči „rotarod test“) dobou přežití a v čase ukončení experimentu (po 120 dnech) histologickými a biochemickými zkoumáním oblasti motorických neuronů.
Bylo zjištěno, že sloučeniny obecného vzorce (I) způsobují mírné oddálení výskytu deficitu reflexu, koordinace a síly svalů u transgenních ALS zvířat. Účinek byl na dávce závislý. Bylo také pozorováno oddálení výskytu paralýzy a konečného stádia onemocnění. Výsledky histologického vyšetření potvrdily pozorování klinických účinků ošetření. Degenerace a ztráta motorických neuronů a substancia nigra neuronů bylo méně rozšířeno u ošetřované skupiny než u kontrolní skupiny. Na základě výsledků lze očekávat, že sloučeniny obecného vzorce (I) mají příznivý terapeutický účinek u ALS onemocnění.
Test na modelu autoimmunní ALS
V případě sporadických onemocnění ALS nelze pozorovat mutace v genu SOD-1. Tento fakt předpokládá, že za stejný vývoj onemocnění jsou zodpovědné jiné příčiny. U většiny pacientů trpících sporadickou ALS může být zjištěna protilátka proti vápníkovým kanálům. Tento fakt potvrzuje představu, že autoimunní proces proti motorickým neuronům a vápníkovým kanálům hraje primární kauzální roli ve tvorbě sporadických případů ALS. U experimentálních zvířat vyvolal Engelhardt a spol. onemocnění vykazující specifické obměny ALS pomocí imunizace motorickým neuronem, a poté použil pouze imunní sérum [Engelhardt, J. et al., Synapse, 20, 185 - 199 (1995)]. Tento model byl používán pro testování účinnosti sloučeniny obecného vzorce (I) při sporadických onemocněních ALS.
Hartleyovy morčata byla imunizována homogenizovaným bovinním předním rohem (míšní). Pro imunizaci byly motorické neurony suspendovány v úplném Freundově adjuvans (CFA). Ošetření bylo provedeno 10 subkutánními nebo intrakutánními injekcemi, tzn. pokaždé 0,1 ml suspenze. Po měsíci byly injekce opakovány, ale pro přípravu suspenze bylo používáno neúplné Freundovo adjuvans. Dva týdny po sekundární imunizaci, v rozmezí 1-3 dnů, se u zvířat rozvinula silná slabost, zejména v dolních končetinách. Během dalších dvou týdnů se stav zvířat nezměnil. Pak se zvířata nechala vykrvácet. Odebraná krev byla centrifugována, čímž bylo získáno sérum, které bylo používáno k indukci ALS u myší.
Testy byly prováděny na skupinách po 5 samcích albino myší (CFLP, 25 30 g tělesné hmotnosti). Výše uvedené sérum (1 ml) bylo injektováno intraperitoneálně do každého zvířete k poškození motorických neuronů. Jedna skupina zvířat byla ošetřena pouze sérem, zatímco další skupiny zvířat byly ošetřeny, kromě séra, také testovanou sloučeninou obecného vzorce (I) v množství 100 mg/kg intraperitoneálně. Další skupiny zvířat byly ošetřovány pouze testovanou sloučeninou obecného vzorce (I) bez injekcí séra.
Motilita zvířat ošetřovaných pouze sérem byla malá, dolní končetiny mohly být používány jen s velkými obtížemi než byly zcela paralyzované. V případě zvířat ošetřovaných sérem i testovanou sloučeninou obecného vzorce (I) by nemohly být detekovány žádné symptomy motorického deficitu. Stejné poznatky byly dosaženy v případě zvířat ošetřovaných pouze testovanými sloučeninami obecného vzorce (I). Vše nasvědčuje tomu, že sloučeniny obecného vzorce (I) zabraňují vzniku motorických poruch, které mohou být indukovány imunizací.
Účinek na experimentálním modelu Parkinsonovy nemoci
Parkinsonova nemoc (PD) je běžná idiopatická neurodegenerativní porucha charakterizovaná třesem, bradykinezí, rigiditou a poruchami rovnováhy. Tyto motorické abnormality jsou způsobovány deplecí mozkového dopaminu, , - “«ίίρι.-τ.-Χ' které vyplývají ze ztráty dopaminergních neuronů v substantia nigra pars compacta. Analýza účinku l-methyl-4-fenyl-l,2,3,6-tetrahydropyridinu (MPTP) majícího selektivní neurotoxicitu objasnila možný patomechanizmus Parkinsonovy nemoci. MPTP indukuje parkinsonské motorické příznaky u lidí i zvířat [Dexter, A. et al., Ann. Neurol., 35, 38 - 44 (1994)]. MPTP ošetření má také za výsledek ztrátu dopaminergních neuronů v substantia nigra pars compacta. Eozinofilní inkluze typu Lewyho tělísek se vyskytují při poškození neuronů a v těchto buňkách je také zmenšena aktivita mitochondriálního komplexu I. Tyto alterace jsou charakteristické pro oxidační stress [Shapira, A., Adv. Neurol., 69, 161 - 165 (1996)]. Biologicky aktivní metabolit MPTP je MPP ]l-methyl-4-fenylpyridinium]. MPP inhibuje přímo komplex I v mitochondriích vedoucí ke zvýšenému generování peroxidového aniontu. Data naznačují, že oxidační stres hraje hlavní roli při pathogenezi přirozené formy a MPTP indukované formy Parkinsonovu nemoc. PARP enzym je aktivován oxidačním stresem a zdá se, že enzym má aktivní roli při patomechanizmu Parkinsonovy nemoci. Myší knockoutované PARP vykazují velmi sníženou senzitivitu proti účinkům MPTP vyvolávajícím Parkinsonovy nemoci [Mandir, A. et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 96, 5774 - 5779 (1999)]. Tyto indikace ukazují na to, že inhibice PARP může vést k terapeutickému účinku při Parkinsonovy nemoci.
C57BI myši používané v testech byly zakoupeny u firmy Charles River Hungary. Myši vážící 20 g byly čtyřikrát ošetřeny pokaždé 20 mg/kg MPTP podávaným (intraperitoneálně) ve 2 hodinových intervalech. Testované sloučeniny byly podávány perorálně 30 minut před injekcemi MPTP. Kontrolní zvířata byla podrobena ošetření ve stejné míře pouze nosičem. Sedm dní po injekci MPTP byly myši usmrceny a mozky byly rychle odstraněny. Striata byla nařezána na ledové petriho misce. Excidované tkáně byly ihned zmrazený a udržovány při teplotě -80°C, dokud nebyla provedena analýza. Vzorky tkáně byly sonikovány v 50 objemech 0,1 M kyseliny chloristé, aby se dosáhlo homogenizace. Po centrifugací (14000 x g, 10 minut, 4°C) bylo 20 μΐ supernatantu injektováno na reverzní fázi s katecholaminem (ESA, Bedford) a byl stanoven dopaminový obsah.
Hodiny po posledním ošetření MPTP byly ventrolaterální střední mozek a striata excidovány a homogenizovány v pufru sacharózy/DTT, pak centrifugovány (14000 x g, 5 minut). Pellety byly znovu suspendovány v pufru. Po determinaci koncentrace proteinu bylo naneseno ekvivalentní množství proteinu na SDS/PAGE gel. Protein byl převeden z gelu na nitrocelulosovou membránu a imunoznačen poly(ADP ribos)polymerem. Specifická vazba byla vizualizována chemiluminiscencí.
V testech bylo zjištěno, že ošetření MPTP způsobovalo drastické snížení (z 80%) striatálního obsahu dopaminu. Testované sloučeniny obecného vzorce (I) částečně (z 20 - 40%) inhibovaly ztrátu dopaminu indukovanou MPTP. Ošetření MPTP vedlo k výskytu poly(ADP-ribosa)polymerových adduktů v striatální oblasti. Souběžné (konkomitující) ošetření testovanými sloučeninami způsobilo inhibici tohoto procesu (z 20 - 70%). Lze tedy předpokládat, že sloučeniny obecného vzorce (I) mohou mít terapeutickou aktivitu u Parkinsonovy nemoci.
Studie cytoochranného účinku
Některá léčiva používaná nepřetržitě nebo často mohou způsobovat neuronální poškození jako nežádoucí účinek. Z velké škály takových léčiv způsobujících tento nežádoucí účinek (chloramfenikol, dapson, disulfiram, dichloracetát, ethionamid, glutethimid, aurothiomalát sodný, hydralazin, izoniazid, metronidazol, nitrofurantoin, oxid dusný, cisplatina, pyridoxin, vinkristin) jsou nejlépe charakterizovány a nej častěji diskutovány neuropathie indukované izoniazidem, pyridoxinem, vinkristinem nebo cisplatinou. Chloramfenikol je léčivo, které může vyvolat takovou neuropatii, ale tento vedlejší účinek může zmizet po zastavení ošetření. Nicméně v téměř všech klinických případech může předčasné zastavení chemoterapie zabránit úspěch ošetření a může způsobit obnovení onemocnění. Zejména vysoké je nebezpečí změn v terapeutickém ošetření v důsledku vedlejších účinků v případech protirakovinové chemoterapie. Tento fakt uděluje značnou důležitost tzv. chemoochranným nebo cytoochranným agens, která jsou schopná zmenšit
X» 1 «4» 4 >»->£>* ~»» » — škodlivý vedlejší účinek důležitých, život chránících léčiv bez jakéhokoliv snížení terapeutické efektivnosti.
U pacientů s rakovinou ošetřovaných cisplatinou je hlavním vedlejším účinkem poranění periferních nervů (periferní neuropatie). Propuknutí tohoto vedlejší účinku může překážet ošetření cisplatinou, ohrozit úspěšnost ošetření a zhoršit kvalitu života pacientů. Přítomnost a stupeň neuronálního poškození může být stanoven měřením rychlosti nervové vodivosti při klinických i experimentálních studiích. Neurotoxický účinek cisplatiny [cúdiammindichlorplatinum] zahrnuje primárně rozsáhlé myelinované periferní nervy a projevuje se v poškození senzorických neuronů (senzorická neuropatie). V současné době byla publikována autonomní neuropatie a někdy také motorická neuropatie po ošetření cisplatinou. Přímým poškozením dorzálních kořenových ganglií a velkých senzorických nervů může cisplatina často způsobovat funkční poruchu senzorických nervů. U potkanů vyvolává chronické ošetření cisplatinou senzorickou neuropatii, která se odráží ve zpomalování rychlosti vodivosti senzorických nervů směsného typu ischiatického nervu.
Na základě výše uvedeného biochemického způsobu účinku, především prevencí proti poraněním způsobeným volnými radikály, se předpokládalo, že sloučeniny obecného vzorce (I) mohou mít cytoochranný potenciál a mohou zabraňovat organotoxickým nežádoucím účinkům protinádorových léčiv. Z tohoto důvodu při experimentech na potkanech byla podána cisplatina ve formě subakutního ošetření po dobu 10 týdnů v dávkách 1 a 2 mg/kg i.p. a byl zjištěn vznik periferní neuropatie. Dále se zjišťovalo jak různé dávky testovaných sloučenin ovlivňují poškození funkci nervů (rychlost vodivosti nervů).
K detekci senzorického a motorického neurálního poškození indukovaného cisplatinou byla měřena rychlost vodivosti nervů nacházejících se v ocasech potkanů podle modifikovaného způsobu Miyoshiho. Modifikace spočívala v měření rychlosti vodivosti nervů při pokojové teplotě místo při teplotě 37°C. Rychlost vodivosti senzorických a motorických nervů byla stanovena před ošetřením cisplatinou (kontrola) a v pátém a desátem týdnu ošetření. Během měření byla zvířata povrchově anestezována etherem a dva páry elektrod jehlicového tvaru byly zavedeny do ocasního nervu ve vzdálenosti 50 mm jeden od druhého. Pomocí supramaximárního stimulu síly byly zaznamenávány aferentní (motorické) a aferentní (senzorické) nervové akční potenciály. Rychlost vodivosti nervu byla stanovena off-line zprůměrováním 10 akčních potenciálů podle vzorce
NCV = v/I [m/sec], kde v = vzdálenost mezi podnětem a registračními páry elektrod v mm,
I = latentní doba začátku akčního potenciálu v msec,
NCV = rychlost vodivosti nervu v m/sec.
V testech bylo zjištěno, že deseti týdenní ošetření s 1 a 2 mg/kg cisplatiny
i.p. výrazně snižovalo tělesnou váhu ošetřovaných zvířat vzhledem ke kontrolním zvířatům. Toto snížení tělesné váhy probíhalo také v případě zvířat ošetřovaných sloučeninami obecného vzorce (I). Nebyl pozorován rozdíl v obecném chování mezi ošetřovanými a neošetřovanými zvířaty nebo zvířaty ošetřovanými cisplatinou a testovanou sloučeninou. Rovněž nebyl pozorován rozdíl mezi NCV senzorických a motorických nervů v kontrolní skupině ve třech dobách měření. U zvířat ošetřovaných cisplatinou NCV snižovalo jednoznačně a významně v pátém a také v desátém týdnu v důsledku ošetření 1 mg/kg cisplatiny. Po ošetření 2 mg/kg cisplatiny byla pozorována silnější redukce NCV. Také v motorických nervech se vyvinula neuropatie.
V průběhu deseti týdenního ošetření cisplatinou se výrazně snižovaly motorické NCV u skupin, kterým bylo aplikováno 1 a 2 mg/kg cisplatiny. Snižování bylo na dávce závislé. Ve skupinách ošetřovaných 1 mg/kg cisplatiny i sloučeninou obecného vzorce (I) bylo snížení rychlosti vodivosti senzorických nervů výrazně menší než ve skupině ošetřované pouze 1 mg/kg cisplatiny, tudíž byla tato neuronová funkce po spojeném ošetření zlepšena. Míra zlepšení byla tím vyšší, čím silnější byl stupeň poranění. Ve skupině ošetřované 2 mg/kg cisplatiny i sloučeninou obecného vzorce (I) různými dávkami nebyl při pětitýdenním průběhu rozdíl mezi skupinou ošetřovanou pouze 2 mg/kg cisplatiny. Nicméně v desátém týdnu skupina zvířat ošetřována pouze 2 mg/kg cisplatiny výrazně snižovala dále, zatímco v případě zvířata ošetřovaných cisplatinou i sloučeninou obecného vzorce (I), přičemž pokles byl na dávce závislý v porovnání se zvířaty ošetřovanými pouze 2 mg/kg cisplatiny. Pokles rychlosti vodivosti aferentních nervů byl nižší na konci desátého týdne, zejména pak ve skupinách ošetřovaných také se sloučeninami podle předloženého vynálezu.
Shrnuto a podtrženo, lze říci, že poškození rychlosti vodivosti senzorických a motorických nervů způsobené ošetřením cisplatinou bylo sníženo současným ošetřením sloučeninami obecného vzorce (I) a bylo zabráněno postupu poranění od pátého do desátého týdne. Tento ochranný účinek byl u některých skupin na dávce závislý. Neuroochranný účinek sloučenin obecného vzorce (I) tedy může být prokázán u funkcí jak senzorických, tak i motorických nervů.
Biologický účinek karnitin-palmitoyltransferázy (CPTI)
CPTI je klíčový enzym v regulaci metabolizmu mastných kyselin. Existují dvě možnosti pro estery koenzymu A (CoA) volných mastných kyselin (FFA):
1) syntéza triglyceridu reakcí s glycerolem nebo
2) oxidace, první krok je tvorba acylkarnitinu pomocí enzymu CPTI [viz McGarry, J. D. et al., Diabetes, 5, 271-284 (1989); McGarry, J. D. and Foster, D., Ann. Rev. Biochem., 49, 395-420 (1980)]. Enzym CPTI se nachází ve vnější části mitochondriální membrány (nebo ve vnější membráně) a katalyzuje následující reakci:
FFA-CoA + L-karnitin —> FFA-karnitin + CoA
Inhibice oxidace mastných kyselin vede ke zvýšení odbourávání glukosy a oxidaci. Tento proces je nesmírně důležitý a výhodný, zejména pak při ischémii myokardu a diabetes; oba tyto patologické stavy mají vysokou morbiditu a mortalitu. Při ischémii myokardu a při následné reoxygenaci je zvýšená oxidace mastných kyselin v neprospěch, jelikož vzniká nadbytečná spotřeba kyslíku a efekt vytvořených acylkarnitinů poškozující membránu [Busselen, P. et al., J. Mol. Cell. Cardiol., 20, 905-916 (1988) ;Ford, D. A. et al., Biochemistry, 35, 7903-7909 (1996); Reeves, K. A. et al., J. Pharm. Pharmacol., 48, 245-248 (1995)]. Na základě dat z několika experimentů je v současné době akceptován fakt, že aktivace metabolizmu glukosy a současně probíhající inhibice oxidace mastných kyselin má příznivý účinek z hlediska obnovení mechanické funkce myokardu i parametrů metabolizmu (uvolnění enzymu, peroxidace tuků) [Lopaschuk, G. D. et al., Circ. Res., 66, 546-553 (1990); Kennedy, J. A., et al., Biochem. Pharmacol., 52, 273-280 (1996)]. Tato substrátová selekce myokardu, tj. výběr mezi glukosou a mastnými kyselinami, může být dosažena také pomocí inhibitorů CPTI, tudíž využívání glukosy je zvýšeno a energitika myokardu je zlepšena [Lopaschuk, G. D. et al., Circ. Res., 63, 1036-1043 (1988); Carregal, M. et al., Arch. Phys. Biochem., 103, 45-49 (1995); Lopaschuk, G. D. et al., 65, 378-387 (1989); Pauly, D. F. et al., Circ. Res., 68, 1085-1094 (1991)].
Naše studie ukazují, že enzym, jenž katalyzuje řídící reakci oxidace mastných kyselin může být inhibován sloučeninami obecného vzorce (I) v submilimolárních rozmezích koncentrace. Studie také indikují, že testované sloučeniny ovlivňují substrátovou selekci srdce a dalších tkání a změnou substrátové selekce také postischemické poškození tkání.
Biologická úloha genů senzitivních na kyslík, jenž jsou primárně regulovány bHLH transkripčními faktory
Ochrana proti škodlivým účinkům hypoxie vyžaduje sérii organizovaných obranných reakcí jak na úrovni jednotlivých buněk, tak i na úrovní celého organizmu. Při regulaci exprese genů indukovaných hypoxií hraje HIF-l/ARNT transkripční komplex hlavní, ale ne výhradní roli. Na kyslík senzitivní, koordinovaně regulované geny zahrnují erythropoietin, který stimuluje produkci červených krvinek [Wang, G. L. et al., PNAS, 92, 5510 (1995)], VEGF (vaskulární endoteliální růstový faktor), který stimuluje angiogenezi [Goldberg, M. A. and Schneider, T. J., J. Biol. Chem., 269, 4355 (1994)], glykolitické enzymy jako GAPDH, LDH (laktátdehydrogenáza) [Rolfs, A. et al., J. Biol. Chem., 272, 20055 (1997)], jakož i glukosový přenašeč Glut-1.
Sloučeniny obecného vzorce (I) jsou pravděpodobně vázány na ARNT a/nebo HIF-1 transkripční faktory, a tudíž mohou ovlivňovat aktivaci genů, jenž se účastní alarmujících (na hypoxii senzitivních) stavů. Předpokládá se, že ,díky této dráze transdukce signálu, sloučeniny podle předloženého vynálezu exprimují proteiny teplotního šoku mající důležitou roli při alarmujících situacích.
Syntéza proteinů teplotního šoku (HSP) je indukována různými stresy, které ovlivňují buňky. Proteiny teplotního šoku pomáhají přežít buňkám v nebezpečných situacích a přispívají k opravě mnoha poškození [Cardiovascular Res., 578 (1993); Neurosci. Letí., 163, 135-137 (1993)].
Agens, která mohou podporovat alarmující reakce při adaptaci na hypoxii, na reoxygenaci a obnovit ochromenou adaptační reakce jsou potenciálně schopné snížit poškození tkáně způsobené hypoxii (hypoxie-reoxygenace) při onemocnění jako je infarkt, arterioskleróza a diabetes.
Stanovení HSP-70
Aktivita HSP-70 byla studována na testu s reportérovým genem vytvářejícím DNA hybrid. Gen proteinu, který může být detekován dobře měřitelnou aktivitou, byl kondenzován na sekvenci promotéru HSP-70 kódujícího protein teplotního šoku. Byly používány biotechnologické procesy. Jako reportérový gen byl používán enzym luciferáza, jehož aktivita může být dobře stanovena měřením luminiscence. Pokud promotér genu enzymu luciferáza je substituován promotérem HSP-70 genu, pak změna frekvence transkripce z genu koreluje s frekvencí transkripce HSP-70 genu, jenž probíhá při daných podmínkách. V tomto způsobu, pokud látka nebo proces ovlivňuje expresi HSP70 genu, může být účinek studován měřením aktivity enzymu luciferázy. Účinek testovaných sloučenin na expresi HSP-70 byl studován v takovém experimentálním systému.
K provedení měření byla konstruována dvouřetězcová kružnicová DNA molekula, tj. plasmid obsahující HSP-70 reportérový gen. Téměř 600 bp dlouhá sekvence myšší HSP-70 genového promotoru (5' směr z počátečního místa genu) byla kondenzována ke kódující sekvenci genu luciferázy získané z Photymus pyralis. Aplikovaná sekvence promotéru obsahovala několik vazebných míst pro protein umožňující expresi HSP-70 genu. Promotor HSP-luciferázový heterologní genový konstrukt byl vestavěn do plasmidového vektoru na bázi pBR, který může být vybrán z neomycinu. Tento HSP-70-luciferázový plasmid byl transfektován do myších fibroblastových L929 buněk. Test byl proveden následujícím způsobem: L929 buňky obsahující HSP-70-luc plasmid byly kultivovány v DMEM (Dubelcco modifikované Eagle médium) suplementovaném 5% FCS (Fetal Calf Sérum). Do 24 jamek destičky Costar cell culture bylo přidáno 104 buněk v 1 ml kultivačního média. Testované látky byly rozpuštěny v PBS (Phosphate Buffered Salině) v koncentraci 10'2 M. Po připojení buněk (3 4 hodiny po nanesení) bylo do daných kultur přidáno 10 μΐ roztoku a buňky byly inkubovány po dobu 30 minut při teplotě 37°C v CO2 termostatu. Kultivační médium pak bylo vyměněno na čerstvé (bez testovací látky) a buňky se nechaly regenerovat po dobu 1 hodiny při teplotě 37°C, pak byly jednou promyty PBS. Po odstranění PBS bylo k buňkám přidáno 40 μΙΧ lyzovacího pufru a vzorky byly chlazeny na ledu po dobu 30 minut. Pak byly buňky převedeny do Eppendorfových baněk a centrifugovány při 14000 ot. za minutu po dobu 20 minut při teplotě 4°C. Do 25 μΐ luciferázového testovacího pufru se přidá 5 μΐ supernatantu a po dobu 25 sekund se měří luminscence vzorků v luminometru. Složení luciferázového testovacího pufru:
20,00 mM tricinu |W-/2-hydroxy-l,l-bis(hydroxymethyl)-ethyl/glycin], pH 7,8, 1,07 mM (MgCCbú Mg(OH)2*H2O,
2,67 mM MgSO4,
0,10 mM EDTA [ethylendiaminotetraoctové kyseliny],
3,33 mM DTT,
270 μΜ lithné soli koenzymu A,
470 μΜ luciferinu,
1
530 μΜ ATP [adenosintrifosfátu].
Složení 5X lyzovacího pufru:
125 mM tris-FhPCX pH 7,8, mM CDTA [Zran5-l,2-diaminocyklohexan-A,A,A',A'-tetraoctové kyseliny], 10 mM DTT,
50% glycerolu,
5% Tritonu X-100.
Studie genů senzitivních vůči hypoxii
Účinek sloučenin obecného vzorce (I) byl studován na xenobioticky a hypoxii (1% kyslíku) indukované expresi genu v Hepa a HepG2 buněčných kulturách v mRNA a hladinách proteinu. Bylo zjištěno, že sloučeniny obecného vzorce (I) mají za následek desetinásobné zvýšení exprese HSP-70 v Hepa buňkách indukovaném methyl-cholanthrenem. Dále zvyšují sloučeniny podle předloženého vynálezu expresi genů senzitivních vůči hypoxii typu VEGF, GAPH a LDH při odpovědi na ošetření hypoxie v Hepa a HepG2 buňkách.
Sloučeniny obecného vzorce (I) zvyšují expresi několika genů senzitivních vůči hypoxii právě v případě hypoxie, což znamená, že testované sloučeniny ovlivňují obecnou dráhu při regulaci genů senzitivních vůči kyslíku. Sloučeniny obecného vzorce (I) podporující adaptaci na stres způsobený hypoxii a hypoxiíreoxygenací jsou vhodné pro ochranu proti škodlivým účinkům hypoxie a hypoxie-reoxygenace. Lze očekávat, že sloučeniny poskytují terapeutický benefit při stavech, ve kterých je poškození tkáně způsobeno cirkulační disturbancí, konstrikcí a spazmou arterií, arteriosklerózou, infarktem, embolií, trombózou, nízkým krevním tlakem, šokem, popálením, zmrazením. Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být také účinné při sekundárních hypoxických stavech souvisejících s degenerativními a metabolickými onemocněními (Alzheimerova nemoc, diabetes).
Účinek na hladinu LDH enzymu v buňkách vystavených HepG2
Buňky HepG2 byly kultivovány v DMEM médiu suplementováném 10% FCS ve vzduchu obsahujícím 5% CO2 při teplotě 37°C. Buňky byly zavedeny do 24 jamek destiček Costar v množství 105 v 1 ml média Následující den byly buňky ošetřeny testovanou sloučeninou v koncentraci 30 pg/ml, pak byly vystaveny hypoxii (1% O2, 5% CO2 v dusíkovém plynu) po dobu 24 hodin. Část kontrolních kultivací byla ošetřena vodou použitou jako rozpouštědlo, další část z nich nebyla vystavena hypoxii. Na konci hypoxického působení bylo médium odstraněno a buňky byly promývány (2x) studeným PBS. Buněčné lyzáty byly připraveny v 0,05% Triton X-100 obsahujícím fosfátový pufr (0,05 M). Po centrifugaci (2 minut, 20000 x g) byla stanovena LDH aktivita supernatantu na základě spotřeby NADH v přítomnosti substrátu pyruvátu sodného. Aplikované hypoxické ošetření indukovalo trojnásobné zvýšení obsahu LDH buněk. Kromě ošetření hypoxie zvyšovaly sloučeniny obecného vzorce (I) hladinu LDH buněk aditivním způsobem.
Antivirový účinek
Retrovirový genom se sestává z jednořetězcové RNA molekuly, která se replikuje přes dvouřetězcový DNA intermediát. Inzerce dvouřetězcové DNA do hostitelského genomu je kritickým případem v životnmí cyklu viru. Mechanizmus inzerce je podobný mechanizmu transpozice.
Enzym reverezní transkriptáza vytváří DNA kopii virové RNA. Dvouřetězcová DNA je syntetizována v cytoplazmě infikovaných buněk. Pak je lineární DNA transportována do jádra a jedna nebo více kopií je integrována do genomu hostitelské buňky. Integrace je zprostředkována enzymem integrázou. Když je pro virová DNA integrována, využívá enzymy hostitelských buněk k produkci virové RNA, která slouží jako mRNA a jako genom po sbalení do virionů.
Při procesu replikace viru je nepoškozená funkce reverzní transkriptázy nezbytná. Proto poskytuje inhibice reverzní transkriptázy účinný způsob inhibice τ*-'“*'’-’
». V a * A «Λ» ~ ‘ · s-~, replikace retrovirů. Část v současné době dostupných léčiv proti HIV účinkuje způsobem inhibice reverzní transkriptáy. Nyní jsou nejúčinnější ošetření HIV na bázi kombinace různých léčiv proti HIV. Jedna nebo dvě komponenty z těchto kombinací jsou inhibitory reverzní transkriptázy. Existují dva hlavní typy inhibitorů reverzní transkriptázy. Jeden se sestává z analog nukleosidů, kde asi nejznámějším představitelem této skupiny je azidothymidin, AZT. Tyto sloučeniny inhibují aktivitu enzymu vazbou na vazebné místo nukleotidu. Nenukleosidová analoga reprezentují druhý typ inhibitorů reverezní transkriptázy. Tyto sloučeniny jsou také váznány na enzym, ale ne na vazebné místo nukleotidu. Vazba je specifická, relativně stabilní a má za následek deformaci aktivního místa enzymu způsobující významný úbytek aktivity enzymu.
Inhibiční aktivita reverzní transkriptázy sloučeniny podle předloženého vynálezu byla studována následujícím způsobem. Tyto sloučeniny mohou být klasifikovány jako nenukleosidová analoga inhibitorů reverezní transkriptázy. Testy byly prováděny na virové reverzní transkriptáze moloneyských myších s leukémii, která se považuje za dobrý model enzymu HIV reverzní transkriptázy. Experiment probíhal následujícím způsobem:
Při testech byla měřena inkorporace (3H)dTTP do cDNA pomocí poly(dA) templátu a oligo(dT)12 - 18 primerů. Reakce byla prováděna v 20 μΐ objemu.
Složení reakční směsi:
μΐ 10 X pufru, μΐ templátového primeru, μΜ dTTP 2 μ(3ΐ (3H)dTTP, testovaná sloučenina: rozpuštěna v 1 X pufru.
Reakce byla nastartována přidáním 5U reverzní transkriptázy.
Složení 10 X pufru reverzní transkriptázy:
500 mM tris-HCl pH 8,3, mM MgCl2,
300 mM KC1,
100 mM DTT.
Reakční směs byla inkubována po dobu 40 minut při teplotě 37°C. Pak bylo nalito 15 μΐ reakční směsi na Whatman DE81 filtrační disky, které byly promývány postupně 5% pufrem hydrogenfosforečnanu sodného, vodou a 96% obj. ethanolu. Po sušení byly filtrační disky umístěny do 5 ml scintilačního koktailu (OptiPhase HiSafe 3, Wallac) a byla měřena jejich radioaktivita na scintilačním přístroji Packard Tri-Carb 2200 CE.
V experimentech byly používány dvě sloučeniny se známou inhibiění aktivitou jako pozitivní kontrola: AZT je analog nukleosidu, zatímco sloučenina Nevirapin je inhibitor nenukleosidového typu. Nevirapin se váže na tzv. benzodiazepinová vazebná místa enzymu.
Experimentální výsledky poskytují následující závěry:
Sloučeniny podle předloženého vynálezu inhibují virovou reverzní transkriptázu moloneyských myší s leukémií. Testované sloučeniny byly používány v koncentracích 0,2 - 2,0 pg/ml. Na základě na dávce závislé aktivity k inhibici reverzní transkriptázy lze konstatovat, že inhibiční účinek nových sloučenin je vyšší než Nevirapinu, ale nižší než účinek nukleosidového analoga AZT. Poněvadž používaný enzym je považován za pravdivý model HIV reverzní transkriptázy, mohou být zjištěné výsledky považovány za účinky proti HIV.
Poslední data ukazují, že PARP je nezbytné pro integraci virového genomu do hostitelských buněk a inhibice PARP blokuje integraci virového genomu do hostitelské DNA. Pro tento účel mohou netoxické inhibitory PARP inhibovat virulentní retrovirusy a zastavovat propagaci HIV retrovirosového typu a non-B typ hepatitidy.
Na základě výše uvedených výsledků z experimentů může být řečeno, že sloučeniny podle předloženého vynálezu, díky svému inhibičnímu účinku vůči reverzní transkriptáze a PARP, mohou být používány také jako antivirové aktivní látky majících několik způsobů ataku.
Nové amidoximové deriváty propenkarboxylové kyseliny tedy mohou být používány jako aktivní složky farmaceutických přípravků. Předložený vynález tudíž zahrnuje farmaceutický přípravek zahrnující derivát nenasycené hydroxamové kyseliny obecného vzorce (I) nebo jeho A-oxid nebo jeho geometrické izomer(y) a/nebo optické izomer(y) nebo farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou a/nebo kvarterní deriváty jako aktivní složku a jeden nebo více konvenčních nosičů používaných ve farmaceutických přípravcích.
Farmaceutický přípravek podle předloženého vynálezu obecně obsahuje 0,1 - 95 % hmotn., výhodně 1-50 % hmotn., vhodně 5 - 30 % hmotn., aktivní složky a je vhodný k ošetření onemocnění na bázi stavů deficience kyslíku a energie, inhibice PARP, zejména pak autoimunních nebo neurodegenerativních a/nebo virových onemocnění, dále pak prevence toxických účinků.
V souvislosti s vynálezem zahrnuje termín „aktivní složka“ sloučeninu obecného vzorce (I) nebo její TV-oxid nebo jeden nebo více geometrických a/nebo optických izomer(ů) sloučeniny obecného vzorce (I) nebo A-oxidu, farmaceuticky vhodnou adiční sůl s kyselinou a/nebo kvarterní sůl sloučeniny obecného vzorce (I) nebo A-oxidu nebo farmaceuticky vhodnou adiční sůl s kyselinou a/nebo kvarterní sůl izomer(ů) sloučeniny obecného vzorce (I) nebo A-oxidu.
Farmaceutický přípravek podle předloženého vynálezu je vhodný pro perorální, parenterální nebo rektální podání nebo pro místní ošetření a může být pevný nebo tekutý.
Pevné farmaceutické přípravky vhodné pro perorální podání mohou být prášky, kapsle, tablety, tablety potažené filmem, mikrokapsle, atd., a mohou zahrnovat pojivá, např. želatinu, sorbitol, poly(vinylpyrrolidon) atd.; plniva, např. laktosa, glukosa, škrob, fosforečnan vápenatý, atd.; pomocné látky pro tabletaci, např. stearát hořečnatý, talek, poly(ethylenglykol), oxid křemičitý, atd.; smáčedla, např. laurylsulfát sodný, atd. jako nosič.
Tekuté farmaceutické přípravky vhodné pro perorální podání mohou být roztoky, suspenze nebo emulze a mohou zahrnovat např. suspendační prostředek, např. želatinu, karboxymethylcelulosu, atd.; emulgátory, např. sorbitan, monooleát, atd.; rozpouštědla, např. voda, oleje, glycerol, propylenglykol, ethanol, atd.; konzervační látky, např. methyl-/?-hydroxybenzoát, atd. jako nosič.
Farmaceutické přípravky vhodné pro parenterální podání obecně sestávají ze sterilních roztoků aktivní složky.
Výše uvedené formy dávek, jakož i další formě dávek jsou standardně známy, viz např. Remingtonů Pharmaceutical Sciences, 18th Edition, Mack Publishing Co., Easton, USA (1990).
Farmaceutický přípravek obecně obsahuje jednotku dávky. Typická dávka pro dospělé pacienty zahrnuje množství od 0,1 do 1000 mg sloučeniny obecného vzorce (I) nebo jejího A-oxidu nebo farmaceuticky vhodné adiční soli a/nebo kvarterního derivátu počítané na 1 kg tělesné váhy denně. Denní dávka může být podávána v jedné nebo více částech. Aktuální dávka závisí na mnoha faktorech a je stanovena doktorem.
Farmaceutický přípravek je připraven smícháním aktivní složky s jedním nebo více nosič(ů) a konvertováním získané směsi na farmaceutický přípravek standardním způsobem. Použitelné metody jsou známy z literatury, např. výše zmíněná Remingtonů Pharmaceutical Sciences.
Výhodná podskupina farmaceutického přípravku podle předloženého vynálezu zahrnuje amidoximový derivát propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (Ia), kde substituenty R, R', R3, R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (Ia), nebo jeho A-oxid nebo geometrické izomer(y) a/nebo optické izomer(y) nebo farmaceuticky vhodnou adiční sůl s kyselinou a/nebo kvarterní derivát jako aktivní složku.
Další výhodná podskupina farmaceutického přípravku podle předloženého vynálezu zahrnuje amidoximový derivát propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (Ib), kde substituenty R, R', R3, R4, R5 a X jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (Ib), nebo jeho A-oxid nebo geometrické izomer(y) a/nebo optické izomer(y) nebo farmaceuticky vhodnou adiční sůl s kyselinou a/nebo kvarterní derivát jako aktivní složku.
Další výhodná podskupina farmaceutického přípravku podle předloženého vynálezu zahrnuje amidoximový derivát propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (Ic), kde substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (Ic), nebo jeho A-oxid nebo geometrické izomer(y) a/nebo optické izomer(y) nebo farmaceuticky vhodnou adiční sůl s kyselinou a/nebo kvarterní derivát jako aktivní složku.
Vynález zahrnuje způsob ošetření, ve kterém pacient trpící zejména stavem spojeným s deficitem kyslíku a/nebo deficitem energie, nebo onemocněním na bázi inhibice PARP, zejména pak autoimunním nebo neurodegenerativním onemocněním, a/nebo virovým onemocněním, a/nebo onemocněním způsobeným toxickým účinkem je ošetřován netoxickou dávkou amidoximového derivátu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I) nebo jeho A-oxidu nebo geometrického izomeru a/nebo optického izomeru nebo farmaceuticky vhodnou adiční solí s kyselinou a/nebo kvarterním derivátem.
Navíc předložený vynález zahrnuje použití amidoximového derivátu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I) nebo jeho A-oxidu nebo geometrického izomeru a/nebo optického izomeru nebo farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou a/nebo kvarterního derivátu pro přípravu farmaceutického přípravku vhodného pro ošetření stavu spojeného s deficitem kyslíku a/nebo energie nebo onemocnění na bázi inhibice PARP, zejména autoimunního nebo neurodegenerativního onemocnění, a/nebo virového onemocnění a/nebo onemocnění způsobeného toxickým účinkem.
Příklady provedení vynálezu
Předložený vynález je dále ilustrována následujícími příklady.
Příklad 1 hydrochlorid 3-styryl-4-(3-piperidinopropyl)-Á -l,2,4-oxadiazolin-5-onu
0,94 g (0,005 mol) 3-Styryl-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-onu se rozpustí v 6 ml acetonu, do vzniklého roztoku se přidá 1,19 g (0,006 mol) hydrochloridu 1-chlor3-piperidinopropanu, 0,76 g (0,0055 mol) bezvodého uhličitanu draselného, 1 ml methanolu a 0,05 g jodidu draselného. Reakční směs se zahřívá pod reflnxem po dobu 20 hodin, anorganické soli se filtrují, roztok odpařuje za sníženého tlaku, zbylý surový produkt olejového typu se rozpustí v izopropanolu. Vzniklý roztok se okyselí přidáním chlorovodíku v izopropanolu. Reakční směs se nechá stát v chladničce přes noc a precipitované krystaly se filtrují, čímž se získá 1,05 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 203-205°C.
IR (KBr) v = 2550-2650 (NH+), 1768 (CO), 1639 (C=N) cm'1. ^-NMR (DMSOd6) δ = 1,3-1,85 (6H, m, piperidin-3, 4,5-CH2), 2,11 (2H, m, propyl-CH2), 2,82 (2H, m, piperidin-CH2), 3,09 (2H, m,-CH2-N), 3,36 (2H, m, piperidin-CH2), 3,87 (2H, m, -OCH2), 7,12 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,4-7, 5 (3H, m, Ar-H), 7,60 (1H, d, Ar-CH=CH), 7,8 (2H, m, ArH), 10,3 (1H, br, +NH).
Příklad 2 hydrochlorid 3-styry 1-4-(3-piperidino-2-hydroxypropyl)-A2-1,2,4-oxadiazolin-5onu
A)
2,25 g (0,008 mol) 3-styryl-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)- Δ2-1,2,4oxadiazolin-5-onu se rozpustí v 10 ml ethanolu. Do vzniklého roztoku (0,68 g, 0,008 mol) se přidá piperidin, směs se zahřívá za stálého míchání při teplotě 50°C. Po kapkách se přidá roztok 0,32 g (0,008 mol) hydroxidu sodného ve 2 ml vody. Reakční směs se míchá při teplotě 50-55°C po další 2 hodiny. Precipitované krystaly se filtrují, suší, pak rozpustí v ethanolu za stálého ^r-e*^*isií«^ŠíťWi*a^e»«Wíi«í»«**«řSŠ^ftSíSi?Wi»íí^jíšňK^^^#p»?Sš^^XÝ«®;
míchání. Vzniklý roztok se okyselí přidáním chlorovodíku v izopropanolu. Reakční směs se nechá stát v chladničce přes noc, precipitované krystaly se filtrují a suší, čímž se získá 1,09 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 234235°C.
(3-Styryl-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)-A -l,2,4-oxadiazolin-5-on používaný jako výchozí látka se připraví reakcí 3-styryl-A -l,2,4-oxadiazolin-5-onu a epichlorhydřinu podle způsobu popsaného v literatuře [Chem. Ber., 108, 1911 (1975)].
^-NMR (DMSO-de) δ = 1,3-1,9 (6H, m, piperidin-3, 4,5-CH2), 2,9-3,6 (6H, m, 3CH2), 3,8 (2H, m, propyl-l-CH2), 4,35 (1H, m, CH-OH), 6,3 (1H, br, OH), 7,19 (1H, d, Ar-CH-CH), 7,37-7,47 (3H, m, Ar-H), 7,57 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,84 (2H, m, Ar-H), 10,25 (1H, br, +NH).
B)
0,65 g (0,0027 mol) 3-Styryl-4-(2,3-epoxypropyl)-A2-l,2,4oxadiazolin-5onu se rozpustí ve 2 ml methanolu a do vzniklého roztoku se přidá 0,24 g (0,0028 mol) piperidinu. Reakční směs, která se zahřeje, se nechá jednu hodinu stát. Precipitované krystaly se filtrují, pak rozpustí v izopropanolu, roztok se okyselí přidáním chlorovodíku v izopropanolu, čímž se získá 0,38 g krystalizovaného požadovaného produktu, který je stejný jako sloučenina připravena podle oddílu A. Teplota tání: 234-235°C.
(3-Styryl-4-(2,3-epoxypropyl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-on používaný jako výchozí látka se připraví následujícím způsobem: 1,5 g (0,0053 mol) 3-styryl-4(3-chlor-2-hydroxypropyl)-Á -l,2,4-oxadiazolin-5-onu se rozpustí v 5 ml acetonu. Do vzniklého roztoku se přidá 0,73 g bezvodého uhličitanu draselného. Reakční směs se vaří pod refluxem po dobu 16 hodin, pak filtruje a odpařuje za sníženého tlaku, čímž se získá 1,41 g 3-styryl-4-(2,3-epoxypropyl)-Á2l,2,4oxadiazolin-5-onu v olejovité formě.
C)
0,3 g (0,0016 mol) 3-Styryl-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-onu se rozpustí v 3 ml acetonu. Do vzniklého roztoku se přidá 0,41 g (0,0019 mol) hydrochloridu 358 piperidino-2-hydroxy-l-chlorpropanu, 0,48 g bezvodého uhličitanu draselného, 1 ml methanolu a 0,05 g jodidu draselného. Reakční směs se vaří pod refluxem po dobu 40 hodin, pak filtruje, rozpouštědlo se oddestiluje za sníženého tlaku. Zbytek se rozpustí v 5 % vodné kyselině chlorovodíkové, roztok se filtruje a filtrát se zalkalizuje přidáním 10 % vodného roztoku hydroxidu sodného. Precipitovaný produkt se extrahuje chloroformem, roztok se suší nad bezvodým síranem sodným, rozpouštědlo se odpařuje za sníženého tlaku a zbytek rozpustí v izopropanolu. Vzniklý roztok se okyselí přidáním chlorovodíku v izopropanolu, čímž se získá 0,18 g krystalického produktu, který je stejný s požadovaným produktem připraveným podle oddílu A. Teplota tání: 234-235°C.
Příklad 3
3-styryl-4-(3-pyrrolidino-2~hydroxypropyl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-onhydrochlorid
8,4 g (0,03 mol) 3-Styryl-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)-A2-l,2,4oxadiazolin-5-onu se rozpustí v 30 ml ethanolu. Do vzniklého roztoku se přidá 2,55 g (0,036 mol) pyrrolidinu, pak po kapkách za stálého míchání při teplotě 60°C 1,2 g (0,03 mol) hydroxidu sodného v 8 ml vody. Reakční směs se míchá po další jednu hodinu při teplotě 60°C, pak se ethanol oddestiluje za sníženého tlaku a zbytek okyselí přidáním koncentrované vodné kyseliny chlorovodíkové. Roztok se nechá reagovat s uhlím, filtruje, zalkalizuje přidáním 2N vodného roztoku hydroxidu sodného. Precipitovaná olejovitá látka se extrahuje chloroformem, organický roztok se suší nad bezvodým síranem sodným, filtruje a odpařuje. Zbytek se rozpustí v izopropanolu, vzniklý roztok okyselí přidáním chlorovodíku v izopropanolu a krystaly filtrují a suší, čímž se získá 1,8 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 188-189°C.
^-NMR (DMSO-d6) δ = 1,8-2,0 (4H, m, pyrrolidin-3,4-CH2), 3,06-3,55 (6H, m, 3CH2), 3,82 (2H, d, propyl-l-CH2), 4,21 (1H, m,-CH-0H), 6,25 (1H, d,-OH), 7,14 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,4-7,5 (3H, m, Ar-H), 7,58 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,82 (2H, m, ArH), 10,3 (1H, br, +NH).
Příklad 4 hydrochlorid 3-styryl-4-(3-hexamethylenimino-2-hydroxypropyl)-A21,2,4oxadiazolin-5-onu
2,8 g (0,01 mol) 3-Styryl-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)-A2-1,2,4oxadiazolin-5-onu se nechá reagovat s 1,19 g (0,012 mol) hexamethyleniminu podle způsobu popsaného v příkladu 3. Hydrochlorid se precipituje v izopropanolovém roztokem přidáním chlorovodíku v izopropanolu, čímž se získá 1,0 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 202-203°C.
!H-NMR (CDCI3 + DMSO-dg) δ = 1,6-2,0 (8H, m, hexamethylenimin-3,4,5,6CH2), 3,1-3,6 (6H, m, 3CH2), 3,8 (2H, m, propyl-l-CH2), 4,35 (1H, m,-CH-OH), 6,21 (1H, d, OH), 7,11 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,4 (3H, m, Ar-H), 7,57 (1H, d, Ar CH=CH-), 7,77 (2H, m, Ar-H), 10,0 (1H, br, +NH).
Příklad 5 hydrochlorid 3-styryl-4-(3-morfolino-2-hydroxypropyl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-onu
4,2 g (0,015 mol) 3-Styryl-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)-A2-l,2,4oxadiazolin-5-onu se nechá reagovat s 1,6 g (0,018 mol) morfolinu podle způsobu z příkladu 3. Hydrochlorid se precipituje v ethanolickém roztoku přidáním chlorovodíku v izopropanolu, čímž se získá 0,67 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 232-234°C.
'H-NMR (DMSO-dó) δ = 3,1-3,55 (6H, m, morfolin-3,5-CH2, propyl-3-CH2),
3,8-4,0 (6H, m, morfolin-2,6-CH2, propyl-l-CH2), 4,37 (1H, m,-CH-OH), 6,3 (1H, br, OH), 7,12 (1H, d, Ar CH=CH-), 7,4 (3H, m, ArH), 7,6 (1H, d, ArCH=CH-), 7,8 (2H, m, ArH), 10,6 (1H, br, +NH).
Příklad 6 hydrochlorid 3-styryl-4-[3-(/erc-butylamino)-2-hydroxypropyl]-A2-l,2,4oxadiazolin-5-onu
6,6 g (0,024 mol) 3-Styryl-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)-A2-l,2,4oxadiazolin-5-on se nechá reagovat s 2,63 g (0,036 mol) řerc-butylaminu podle způsobu popsaného v příkladě 3. Hydrochlorid se precipituje v izopropanolickém roztoku přidáním chlorovodíku v izopropanolu, čímž se získá 1,8 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 244-246°C.
'H-NMR (DMSO-d6) δ = 1,3 (9H, s, terc-butyl), 2,9-3,15 (2H, m, propyl-3-CH2),
3,85 (2H, m, propyl-l-CH2), 4,15 (1H, m, CHOH), 6,08 (1H, d, OH), 7,12 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,40 (3H, m, Ar-H), 7,55 (1H, d, Ar-CH=CH), 7,8 (2H, m, ArH), 8,55 (1H, br, NH), 8,85 (1H, br, NH).
Příklad 7 dihydrochlorid 3-styryl-4-[3-(4-methyl-l-piperazinyl)-2-hydroxypropyl]-A21,2,4-oxadiazolin-5-onu
8,4 g (0,03 mol) 3-Styryl-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)-A2-1,2,4oxadiazolin-5-onu se nechá reagovat s 3,6 g (0,036 mol) A-methylpiperazinu podle způsobu popsaného v příkladu 3. Hydrochlorid se precipituje v izopropanolickém roztoku přidáním chlorovodíku v izopropanolu, čímž se získá 2,08 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 206-208°C.
’H-NMR (DMSO-de) δ = 2,77 (3H, s, CH3), 3,0-3,1 (2H, m, propyl-3-CH2), 3,6 (8H, m, piperazin-CH2), 3,8 (2H, m, propyl-l-CH2), 4,23 (1H, m,-CH-0H), 6,2 (1H, br, OH), 7,03 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,4 (3H, m, Ar-H), 7,58 (1H, d, ArCH=CH-), 7,77 (2H, m, ArH), 11, 8 (2H, br, 2x +NH).
Příklad 8 hydrochlorid 3-styryl-4-[3-(l,2,3,4-tetrahydro-2-izochinolyl)-2-hydroxy-propyl]Á2-l,2,4-oxadiazolin-5-onu
2,8 g (0, 01 mol) 3-Styryl-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)-Á2-1,2,4oxadiazolin-5-on se nechá reagovat s 1,6 g (0,012 mol) 1,2,3,4tetrahydroizochinolinu podle způsobu z příkladu 3. Hydrochlorid se precipituje v izopropanolickém roztoku přidáním chlorovodíku v izopropanolu, čímž se získá 0,83 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 208-210°C.
^-NMR (DMSO-dg) δ = 3,0-3,6 (8H, m, izochinolin-CřL, propyl-3-CH2), 3,84 (2H, m, propyl-1-CH2), 4,4 (1 H, m, -CHOH), 6,3 (1H, br, OH), 7,13 (1H, d, ArCH-CH-), 7,2-7,5 (7H, m, ArH), 7,60 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,8 (2H, m, Ar-H),
10,6 (1H, br, +NH).
Příklad 9 hydrochlorid 3-styryl-4-[3-(2,6-dimethylanilino)-2-hydroxypropyl]-Á2-1,2,4oxadiazolin-5-onu
8,4 g (0,03 mol) 3-Styryl-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)-A2-1,2,4oxadiazolin-5-onu se nechá reagovat s 4,36 g (0,036 mol) 2,6-dimethylanilinu, místo ethanolu v 50 ml methanolu, podle způsobu z příkladu 3. Hydrochlorid se precipituje v izopropanolickém roztoku přidáním chlorovodíku v izopropanolu, pak rekrystalizuje ze směsi jednoho objemu izopropanolu a jednoho objemu ethanolu, čímž se získá 1,62 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 182-184°C. ^-NMR (DMSO-de) δ = 2,44 (6H, s, CH3), 3,16-3,53 (2H, m, propyl-3-CH2),
3,86 (2H, m, propyl- 1-CH2), 4,21 (1H, m, CHOH), 6,0 (1H, br, OH), 7,10 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,14 (3, H, m, ArH), 7,4-7,5 (3H, m, ArH), 7,59 (1 H, d, ArCH=CH-), 7,78 (2H, m, ArH), 9,0 (2H, br, NH2).
Příklad 10 hydrochlorid 3-(3,4-dimethoxystyryl)-4-(3-piperidino-2-hydroxypropyl)-A21,2,4-oxadiazolin-5-onu
3,4 g (0,01 mol) 3-(3,4-Dimethoxystyryl)-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)-A2l,2,4-oxadiazolin-5-onu se nechá reagovat s 1,02 g (0,012 mol) piperidinu podle způsobu z příkladu 3. Hydrochlorid se precipituje v ethanolickém roztoku přidáním chlorovodíku v izopropanolu, čímž se získá 1,8 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 187-188°C.
X-NMR (CDCb + DMSO-d6) δ = 1,4-2,0 (6H, m, piperidin 3,4,5-CH2), 3,183,31 (6H, m, piperidin-2, 6-CH2, propyl-3-CH2), 3,85-3,92 (2H, m, propyl-1CH2), 3,89 (3H, s,-OCH3), 3,96 (3H, s, -OCH3), 4,45 (1H, m, CH-OH), 6,27 (1H, br, OH), 6,93 (1H, m, ArH), 6,98 (1H, d, Ar-CH-CH-), 7,21 (1H, m, ArH), 7,42 (1H, m, ArH), 7,48 (1H, d, Ar-CH=CH-), 9,8 (1H, br, +NH).
3-(3,4-Dimethoxystyryl)-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)-A2-1,2,4oxadiazolin-5-on používaný jako výchozí látka se připraví z 3-(3,4dimethoxystyryl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-onu s epichlorhydrinem podle způsobu z literatury [Chem. Ber., 108, 1911 (1975)].
Příklad 11 dihydrochlorid 3-styryl-4-[3-(l-methyl-4-piperazinyl)-2-hydroxypropyl]-A 1.2.4- oxadiazolin-5-onu
2,0 g (0,0059 mol) 3-(3,4-Dimethoxystyryl)-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)Á2-l,2,4-oxadiazolin-5-onu se nechá reagovat s 0,71 g (0,0071 mol) Nmethylpiperazinu podle způsobu z příkladu 3. Hydrochlorid se precipituje v izopropanolickém roztoku přidáním chlorovodíku v izopropanolu, čímž se získá 0,8 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 192-193°C.
X-NMR (DMSO-d6) δ = 2,8 (3H, s, 2V-CH3), 3,2-3,8 (10H, m, piperazin-CH2, propyl-3-CH2), 3,80 (3H, s, methoxy), 3,83 (2H, m, propyl-l-CH2), 3,86 (3H, s, OCH3), 4,31 (1H, m,-CH-OH), 6,3 (1 H, br, OH), 7,0 (1 H, m, ArH), 7,03 (1 H, d, Ar-CH=CH-), 7,30 (1H, m, ArH), 7,50 (1H, m, ArH), 7,51 (1H, d, ArCH=CH-), 11,8 (2H, br, 2 x +NH).
Příklad 12 amidoxim N-(3-piperidino-2-hydroxypropyl)skořicové kyseliny
Do 1,91 g (0,006 mol) 3-styryl-4-(3-piperidino-2-hydroxypropyl)-A21.2.4- oxadiazolin-5-onu připraveného podle způsobu z příkladu 2 se přidá 10 ml
- •^SSSWWW^ÍlWnTlW! βΛ ?45»<^4.« ethanolu a 10 ml 10 % vodného roztoku hydroxidu sodného. Reakční směs se vaří pod reíluxem po dobu 2 hodin, ethanol se odpařuje za sníženého tlaku, hodnota pH zbytku se upraví na 8 přidáním kyseliny chlorovodíkové. Z částečně pevného produktu se vodná fáze dekantuje a zbytek se rozpustí v methanolu. Přidáním vody vykrystalizuje 0,79 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 114115°C.
‘H-NMR (DMSO-d6) δ = 1,7-1,9 (6H, m, piperidin-3, 4,5-CH2), 2,1-2,3 (6H, m, piperidin-2,6-CH2, propyl-3-CH2), 3,2-3,33 (2H, m, propyl-I-CH2), 3,83 (1H, m, CH-OH), 5,6 (1H, br, OH), 6,55 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,15 (1H, d, Ar-CH=CH-),
7,8-7,32 (3H, m, ArH), 7,44 (2H, m, ArH).
Příklad 13 dihydrogenmaleát amidoximu A-(3-morfolino-2-hydroxypropyl)skořicové kyseliny
Do 2,76 g (0,0075 mol) 3-styryl-4-(3-morfolino-2-hydroxy-propyl)-A2l,2,4-oxadiazolin-5-onu připraveného podle způsobu z příkladu 5 se přidá 10 ml ethanolu a 10 ml 10 % roztoku hydroxidu sodného. Reakční směs se vaří pod reíluxem po dobu 2 hodin, ethanol se odpařuje za sníženého tlaku, pH zbytku se upraví na 8 přidáním kyseliny chlorovodíkové. Precipitovaný produkt olejového typu se extrahuje dichlormethanem, organický roztok se suší nad bezvodým síranem sodným, rozpouštědlo se odpařuje. Maleát se precipituje v acetonovém roztoku přidáním maleinové kyseliny, čímž se získá 1,1 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 128-130°C.
1 H-NMR (CDCI3 + DMSO-dg) δ = 2,8-3,2 (6H, morfolin-3,5 CH2, propyl-3-CH2), 3,3-3,8 (6H, m, morfolin-2, 6-CH2, propyl-1-CH2), 4,10 (1H, m, CH-OH), 6,05 (4H, s, maleinová kyselina CH), 6,75 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,30 (1H, d, ArCH=CH-), 7,3 (3H, m, ArH), 7,50 (2H, m, ArH).
Příklad 14 trihydrogenmaleát amidoximu A-[3-(l-methyl-4-piperazinyl)-2hydroxypropyl]skořicové kyseliny
3-Styryl-4-[3-(4-methyl-l-piperazinyl)-2-hydroxypropyl]-A2-l,2,4oxadiazolin-5-on (1,17 g, 0,0025 mol) připravený podle způsobu z příkladu 7 se nechá reagovat s hydroxidem sodným podle způsobu popsaného v příkladu 13. Maleát se precipituje v acetonovém roztoku přidáním maleinové kyseliny, čímž se získá 0,63 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 142-143°C.
^-NMR (DMSO-d6) δ = 2,7 (3H, s, CH3), 2,5-3,2 (10H, m, piperazin-CH2, propyl-3-CH2), 3,31-3,42 (2H, m, propyl-l-CH2), 3,81 (1H, m, CH-OH), 6,14 (6H, s, maleinová kyselina CH), 6,90 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,28 (1 H, d, ArCH=CH), 7,4 (3H, m, ArH), 7,65 (2H, m, ArH).
Příklad 15 amidoxim A-(3-morfolino-2-hydroxypropyl)-3,4-dimethoxy-skořicové kyseliny
3-(3,4-Dimethoxystyryl)-4-(3-morfolino-2-hydroxypropyl)-A2-l,2,4oxadiazolin-5-on (3,91 g, 0,01 mol) se nechá reagovat s hydroxidem sodným podle způsobu popsaného v příkladu 13, čímž se získá 1,2 g požadované sloučeniny jako olejového produktu.
'H-NMR (DMSO-de) δ = 3,18-3,35 (6H, morfolin-3,5-CH2, propyl-3-CH2), 3,60 (2H, m, propyl-l-CH2), 3,82 (3H, s, OCH3), 3,86 (3H, s, OCH3), 3,92 (4H, m, morfolin-2, 6-CH2), 4,34 (1H, m,-CH-OH), 6,3 (1H, br,-CH-OH), 6,98 (1H, d, Ar CH=CH-), 7,02 (1 H, m, Ar-3H), 7,24 (1H, m, Ar-2H), 7,35 (1 H, d, Ar-CH=CH), 7,40 (1 H, m, Ar-6H).
Příklad 16
3-styryl-6-(piperidinomethyl)-47/-5,6-dihydro-l,2,4-oxadiazin
Do 1,65 g (0,0043 mol) hydrochloridu 3-styryl-4-(3-piperidino-2-chlorpropyl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-onu se přidá směs 33 ml ethanolu a 33 ml 2N
Λ», «»:·Η»ί»·ί,ί vodného roztoku hydroxidu sodného. Reakční směs se za stálého míchání vaří pod refluxem po dobu 30 minut, pak odpařuje za sníženého tlaku a zbytek suspenduje v 10 ml vody. Krystaly se filtrují, promyjí vodou, suší, čímž se získá 1,06 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 147-149°C.
‘H-NMR (DMSO-d6) δ = 1,3-1,7 (6H, m, piperidin-3, 4,5-CH2), 2,3-2,7 (6H, m, piperidin-2, 6-CH2, 6-CH2), 3,25-3,6 (2H, m, oxadiazin-5-CH2), 3,95 (1H, m, oxadiazin-6-CH), 5,0 (1H, br, oxadiazin-4-NH), 6,5 (1 H, d, Ar-CH=CH-), 6,9 (1H, d, Ar CH=CH-), 7,2-7,5 (5H, m, ArH).
Hydrochlorid 3-styryl-4-(3-piperidino-2-chlorpropyl)-A2-1,2,4oxadiazolin-5-onu používaný jako výchozí látka se připraví z hydrochloridu 3styryl-4-(3-piperidino-2-hydroxypropyl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-onu (připravený podle způsobu z příkladu 2) s thionylchloridem podle způsobu z literatury [Chem. Ber., 108, 1911 (1975)].
Příklad 17 dihydrogenmaleát 3-styryl-6-morfolino-methyl-477-5,6-dihydro-l,2,4-oxadiazinu
Do 1,5 g (0,0039 mol) hydrochloridu 3-styryl-4-(3-morfolino-2-chlorpropyl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-onu se přidá 9 ml ethanolu a 9 ml 10 % vodného roztoku hydroxidu sodného. Reakční směs se vaří pod refluxem po dobu jeden a půl hodiny, ethanol se odpařuje za sníženého tlaku a zbytek se okyselí 5 % kyselinou chlorovodíkovou. Vzniklý roztok se nechá reagovat s aktivním uhlím, filtruje, zalkalizuje přidáním 10 % vodného roztoku hydroxidu sodného, precipitovaná olejová látka se extrahuje chloroformem, organická fáze se suší nad bezvodým síranem sodným, filtruje, rozpouštědlo odpařuje a zbytek se rozpustí v ethylacetátu. Přidá se roztok 0,66 g maleinové kyseliny v ethylacetátu, čímž se získá 1,0 g požadovaného produktu. Teplota tání: 137°C.
*H-NMR (DMSO-dg) = 3,1-3,44 (8H, m, 5-CH2, 6-CH2, morfolin-3-es-5-CH2), 3,83 (4H, m, morfolin-2- a -6-CH2), 4,08 (1H, m, 6-CH), 6,18 (4H, s, maleinová kyselina CH), 6,43 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,25 (1H, br, 4H), 7,33-7,51 (5H, m, 5 Ar H), 13-14 (br, maleinová kyselina OH).
Hydrochlorid 3-styryl-4-(3-morfolino-2-chlorpropyl)-A2-l,2,4oxadiazolin-5-onu používaný jako výchozí látka se připraví z hydrochloridu 3styryl-4-(3-morfolino-2-hydroxypropyl)-A -l,2,4-oxadiazolin-5-onu (připravený podle způsobu z příkladu 5) zahříváním s thionylchloridem, pak se reakční směs odpařuje.
Příklad 18 dihydrogenmaleát 3-Styryl-6-(l,2,3,4-tetrahydro-2-izochinolyl)-methyl-4/7-5,6dihydro-1,2,4-oxadiazinu
Do 1,1 g (0,0025 mol) hydrochloridu 3-styryl-4-[3-(l,2,3,4-tetrahydro-2izochinolyl)-2-chlorpropyl-A -l,2,4-oxadiazolin-5-onu se přidá 8 ml ethanolu a 8 ml 10 % hydroxidu sodného. Reakční směs se vaří pod refluxem po dobu jeden a půl hodiny, ethanol se odpařuje za sníženého tlaku a zbytek se rozpustí v 5 % kyselině chlorovodíkové. Roztok se nechá reagovat s aktivním uhlím, filtruje, zalkalizuje přidáním 10 % vodného roztoku hydroxidu sodného, extrahuje ethylacetátem, spojené ethylacetátové roztoky se suší nad bezvodým síranem sodným, filtrují, odpařují a zbytek se rozpustí v ethylacetátu a do vzniklého roztoku se přidá 0,36 g maleinové kyseliny, čímž se získá 0,55 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 151-153°C.
!H-NMR (DMSO-dé) δ = 3,10 (2H, m, izochinolin-4-CH2), 3,15-3,50 (2H, m, oxadiazin-5-CH2), 3,28-3,39 (2H, m, oxadiazin-6-CH2-N=), 3,44-3,6 (2H, m, izochinolin-3-CH2), 4,2 (1H, m, oxadiazin-6-CH), 4,4 (2H, s, izochinolin-1CH2), 6,13 (4H, s, maleinová kyselina CH), 6,44 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,15 (1H, d, Ar CH=CH-), 7,2-7,33 (4H, m, izochinolin Ar-H), 7,33-7, 52 (5H, m, fenyl Ar-H).
Příklad 19 hydrochlorid 3-(3,4-dimethoxystyryl)-4-[3-(řerc-butylamino)-2-hydroxy-propyl]A2-l ,2,4-oxadiazolin-5-onu
-W^iwsíÁ^eSlfeá^íWiíM^šSv*
3-(3,4-Dimethoxystyryl)-4-(3-chlor-2-hydroxypropyl)-A2-1,2,4oxadiazolin-5-on (8,54 g, 0,025 mol) se rozpustí v 40 ml acetonu a do vzniklého roztoku se přidá 3,46 g (0,025 mol) bezvodého uhličitanu draselného. Reakční směs se vaří pod refluxem po dobu 6 hodin, pak ochladí, anorganické soli se odstraní filtrací, rozpouštědlo se odpařuje za sníženého tlaku, odpařený zbytek se rozpustí v 25 ml methanolu k vyvolání krystalizace, čímž se získá 6,5 g 3-(3,4dimethoxystyryl)-4-(2,3-epoxypropyl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-onu. Teplota tání: 113-115°C.
Do 3,04 g (0,01 mol) 3-(3,4-dimethoxystyryl)-4-(2,3-epoxypropyl)-A21.2.4- oxadiazolin-5-onu se přidá 15 ml methanolu a 0,73 g (0,01 mol) tercbutylaminu. Reakční směs se vaří pod refluxem po dobu 4 hodin, pak se rozpouštědlo odpařuje za sníženého tlaku a zbytek se rozpustí v 10 ml 5 % kyseliny chlorovodíkové. Roztok se dekantuje ze zbytku, který se nerozpustí, vodný roztok se zalkalizuje přidáním 10 % vodného roztoku hydroxidu sodného, vytvořený olej se rozpustí v dichlormethanu a roztok se suší nad bezvodým síranem sodným, filtruje a rozpouštědlo odpařuje za sníženého tlaku. Získá se l, 7 g olejového produktu ve formě hydrochloridú, který se precipituje z ethanolu přidáním izopropanolu obsahujícího chlorovodík, čímž se získá 1,0 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 225-227°C.
!H-NMR (DMSO-d6) δ = 1, 3 (9H, s, 3xCH3), 2,93-3, 17 (2H, m, propyl-3-CH2), 3,80 (3H, s, -OCH3), 3,85 (3H, s, -OCH3), 3,9 (2H, d, propyl-l-CH2), 4,16 (1H, m, -CH-OH), 6,12 (1H, d,-OH), 7,03 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,51 (1H, d, ArCH=CH-), 7,00 (1H, m, ArH), 7,29 (1 H, m, ArH), 7,49 (1 H, m, ArH), 8,58 (1 H, br, NH), 8,86 (1 H, br, NH).
Příklad 20 hydrochlorid 3-(3,4-dimethoxystyryl)-4-(3-morfolino-2-hydroxypropyl)-A21.2.4- oxadiazolin-5-onu
3-(3,4-Dimethoxystyryl)-4-(2,3-epoxypropyl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-on (3,04 g, 0,01 mol) (připravený podle způsobu z příkladu 19) se nechá reagovat s
0,96 g (0,011 mol) morfolinu podle způsobu z příkladu 19, čímž se získá 0,8 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 228-230°C.
^-NMR (DMSO-dó) δ = 3,2-3,34 (6H, m, morfolin-3,5-CH2, propyl-3-CH2), 3,82 (3H, s, -OCH3), 3,86 (2H, d, propyl- 1-CH2), 3,88 (3H, s, -OCH3), 3,90 (4H, m, morfolin-2,6-CH2), 4,43 (1H, m,-CH-OH), 6,4 (1H, br,-OH), 7,0 (1H, d, ArH), 7,03 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,29 (1 H, m, ArH), 7,48 (1 H, m, ArH), 7,50 (1 H, d, Ar-CH=CH-), 10,7 (1H, br, +NH).
Příklad 21 amidoxim A-[3-(2,6-dimethylanilino)-2-hydroxypropyl]-skořicové kyseliny
Postupuje se podle způsobu z příkladu 12 s tím rozdílem, že 1,5 g (0,004 mol) 3-styryl-4-[3-(2,6-dimethylanilino)-2-hydroxypropyl]-A2-l,2,4-oxadiazolin5-onu (připraveného podle způsobu z příkladu 9) se použije jako výchozí látka, čímž se získá 0,55 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 143-144°C.
’Η-NMR (DMSO-d6) δ = 2,20 (6H, s, 2xCH3), 2,82-3,03 (2H, m, propyl-3-CH2), 3,15-3,27 (2H, m, propyl- 1-CH2), 3,64 (1H, m, -CH-OH), 3,80 (1H, m, NHanilin), 5,15 (1H, br, -CH-OH), 5,58 (1H, br, NH-amidoxim), 6,68 (1H, d, ArCH=CH-), 6,69 (1H, m, ArH), 6,90 (2H, m, ArH), 7,01 (1 H, d, Ar-CH=CH-), 7,25-7,55 (5H, m, ArH), 9,57 (1H, S, =N-OH).
Příklad 22 amidoxim A-(3-pyrrolidino-2-hydroxypropyl)-skořicové kyseliny
Postupuje se podle způsobu z příkladu 12 s tím rozdílem, že 1,23 g hydrochloridu (0,0035 mol) 3-styryl-4-(3-pyrrolidin-2-hydroxypropyl)-A2-1,2,4oxadiazolin-5-onu (připraveného podle způsobu z příkladu 3) se použije jako výchozí látka, čímž se získá 0,65 g požadované sloučeniny. Teplota tání: 139141°C (z 96 % ethanolu).
^-NMR (CDC13 + DMSO-dó) δ = 1, 75 (4H, m, pyrrolidin-3,4-CH2), 2,50-2,64 (6H, m, pyrrolidin-2, 5-CH2, propyl-3-CH2), 3,2-3,35 (2H, m, propyl-1-CH2),
3,75 (1 H, m, CH-OH), 5,6 (1 H, t, NH), 6,58 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,08 (1H, d, Ar-CH=CH-), 7,25-7,45 (5H, m, Ar-H), 9,0 (1H, br, =N-OH).
¢006 '-'ΖΜ'Ο ; ' Π !

Claims (23)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Derivát amidoximu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce =-CH-CN—CH2—CH—CH2—
    R2 ^3
    R4 '•Re
    ÓR1 ve kterém substituent R reprezentuje Ci_2oalkylovou skupinu, fenyl, který je případně substituovaný 1 až 3 substituenty, kde substituent je atom halogenu a/nebo C^alkylová skupina a/nebo Ci^alkoxyskupina a/nebo aminoskupina a/nebo (Ci.4alkyl)aminoskupina a/nebo di(Ci_4alkyl)aminoskupina a/nebo (Ci„4alkanoyl)aminoskupina, dále 5-ti nebo 6-ti členná nasycená nebo nenasycená heterocyklická skupina obsahující jeden nebo dva atom(y) dusíku nebo atom síry jako heteroatom a uvedená heterocyklická skupina je případně kondenzovaná s jedním nebo více benzenovými kruhy a/nebo jednou nebo více heterocyklickými skupinami a substituent R' znamená atom vodíku nebo substituent R vytváří společně se substituentem R' Cs^cykloalkylovou skupinu případně kondenzovanou se benzenovým kruhem, substituenty R4 a R5 reprezentují nezávisle atom vodíku, Ci-salkylovou skupinu, Ci-salkanoylovou skupinu nebo fenyl, který je případně substituován 1 až 3 substituenty, kde substituent je atom halogenu a/nebo C^alkylová skupina a/nebo Ci.2alkoxyskupina nebo substituenty R4 a R5 vytvářejí společně se sousedním atomem dusíku 5-ti nebo 6-ti člennou nasycenou nebo nenasycenou heterocyklickou skupinu, která může obsahovat další atom dusíku a/nebo atom kyslíku a/nebo atom síry jako heteroatom a může být kondenzována s benzenovým kruhem, a heterocyklická skupina a/nebo benzenový kruh může nést jeden nebo dva substituenty, kde substituent je atom halogenu a/nebo Ci_2alkylová skupina a/nebo Ci.2alkoxyskupina, substituenty Ri a R2 znamenají atom vodíku a substituent R3 znamená atom vodíku, hydroxyskupinu nebo Ci-salkoxyskupinu nebo substituent Ri vytváří společně se substituentem R2 karbonylovou skupinu nebo thiokarbonylovou skupinu, kde atom uhlíku, je vázán k atomu kyslíku sousedícímu se substituentem Ri a k atomu dusíku sousedícímu se substituentem R2 a substituent R3 reprezentuje atom vodíku, atom halogenu, hydroxyskupinu, Ci-salkoxyskupinu, Ci-salkylthioskupinu, Ci.2oalkanoyl-oxyskupinu,
    C3.22alkenoyloxyskupinu obsahující jednu nebo více dvojných vazeb, methylsulfonyloxyskupinu, benzensulfonyloxyskupinu nebo toluensulfonyloxyskupinu nebo substituent R2 je atom vodíku a substituent Ri vytváří společně se substituentem R3 valenční vazbu mezi atomem kyslíku sousedícím se substituentem Ri a atomem uhlíku sousedícím se substituentem R3, dále jeho JV-oxidy a/nebo geometrické izomery a/nebo optické izomery a/nebo jejich farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou a/nebo kvarterní deriváty.
  2. 2. Derivát amidoximu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce R\ z'’4 >C—CH-C—NH—CH2—CH—CH2—
    R·/ I |
    J, k la
    Ί R3 \
    OH podle nároku 1, kde substituenty Ri a R2 reprezentují atom vodíku, substituent R3 znamená atom vodíku, hydroxyskupinu nebo Ci-salkoxyskupinu, substituenty R, R1, R4 a R5 mají v nároku 1 definovaný význam, dále jeho TV-oxidy a/nebo geometrické izomery a/nebo optické izomery a/nebo farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou a/nebo kvarterní deriváty.
  3. 3. Derivát oxadiazolinu obecného vzorce
    R
    O podle nároku 1, kde substituent Rj vytváří společně se substituentem R2 karbonylovou skupinu nebo thiokarbonylovou skupinu, kde atom uhlíku je vázán k atomu kyslíku sousedícímu se substituentem Ri a k atomu dusíku sousedícímu se substituentem R2, substituent R3 reprezentuje atom vodíku, atom halogenu, hydroxyskupinu, Ci.salkoxyskupinu, Ci_5alkylthioskupinu, Ci_2oalkanoyl-oxyskupinu,
    C3-22alkenoyloxyskupinu obsahující jednu nebo více dvojných vazeb, methylsulfonyloxyskupinu, benzensulfonyloxyskupinu nebo toluensulfonyloxyskupinu
    X znamená atom kyslíku nebo atom síry, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v nároku 1, dále jeho TV-oxidy a/nebo geometrické izomery a/nebo optické izomery a/nebo farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou a/nebo kvarterní deriváty.
  4. 4. Derivát oxadiazinu obecného vzorce
    R!
    NH
    Ic podle nároku 1, kde substituent R2 je atom vodíku a , ZRt, Λ SS—« » ** -V «**·Β*·* A-«^.»~ i.
    -*&&·«««· substituent Rj vytváří společně se substituentem R3 valenční vazbu mezi atomem kyslíku sousedícím se substituentem Ri a atomem uhlíku sousedícím se substituentem R3, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v nároku 1, dále jeho A-oxidy a/nebo geometrické izomery a/nebo optické izomery a/nebo farmaceuticky vhodné adični soli s kyselinou a/nebo kvarterní deriváty.
  5. 5. Způsob přípravy derivátu amidoximu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I), kde substituenty R, R', R1} R2, R3, R4 a R5 jsou definovány v nároku 1, dále jeho A-oxidů, farmaceuticky vhodných adičních solí s kyselinou a kvarterní ch derivátů, vyznačující se tím, že
    a) při přípravě derivátu amidoximu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (Ia), kde substituenty Rb R2 a R3 reprezentují atom vodíku, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se derivát propenu obecného vzorce r /^4 Rs „
    Y R3 kde substituenty R, R', R3, R4 a R5 mají shora definovaný význam, Y znamená atom halogenu nebo skupinu obecného vzorce -SRé, kde substituent R6 znamená atom vodíku nebo Cj^alkylovou skupinu, nechá reagovat s hydroxylaminem; nebo
    b) při přípravě amidoximového derivátu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (Ia), kde substituent Ri a substituent R2 reprezentují atom vodíku, substituent R3 znamená atom vodíku nebo hydroxyskupinu, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se derivát oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituenty R, R', R3, R4 a R5 mají shora definovaný význam, X znamená atom kyslíku nebo atom síry, nechá reagovat s vodným roztokem alkalického hydroxidu; nebo
    c) při přípravě derivátu oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje atom vodíku, X znamená atom kyslíku, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se derivát Δ2-1,2,4oxadiazolinu obecného vzorce
    C=CHNH
    I Ul c—o kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, nechá reagovat s aminoalkylhalogenidem obecného vzorce
    Z—CH2—CH—CH?—n/
    R4
    IV r3 kde Z znamená atom halogenu, substituenty R3, R4 a R5 mají shora definovaný význam; nebo
    d) při přípravě derivátu oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje atom vodíku nebo hydroxyskupinu, X znamená atom kyslíku, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se derivát A2-l,2,4-oxadiazolinu obecného vzorce (III), kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, nechá reagovat s 1,3-dihalogenpropanem obecného vzorce
    Z—CH2—CH-CH2—Z-|
    I V
    Ra
    J kde Z a Zi reprezentují nezávisle atom halogenu, substituent R3 má shora definovaný význam, a získaný A2-l,2,4-oxadiazolinylalkylhalogenid obecného vzorce R\
    R^ =CH·
    N—CH2—CH—CH2—Z
    C=0 R3
    VI kde substituenty R, R', R3 a Z mají shora definovaný význam, se nechá reagovat s aminem obecného vzorce kde substituenty R4 a R5 mají shora definovaný význam; nebo
    e) při přípravě derivátu oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, X znamená atom kyslíku, substituenty R, R', R4 a Rs jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se derivát Δ2-1,2,4oxadiazolinu obecného vzorce (III), kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, nechá reagovat s epichlorhydrinem, a vzniklý Δ2-1,2,4oxadiazolinylalkylchlorid obecného vzorce R\
    R^
    C=CH
    N—CH2—CH—CH2—Cl
    I I 7111
    C — O OH kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, se nechá reagovat s aminem obecného vzorce (VII), kde substituenty R4 a R5 mají shora definovaný význam; nebo
    f) při přípravě derivátu oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, X znamená atom kyslíku, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se Δ2-1,2,4oxadiazolinylalkylchlorid obecného vzorce (VIII), kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, nechá reagovat s prostředkem poutajícím kyselinu, a vzniklý epoxid obecného vzorce ;o=-ch—c RK I
    N—CH2—CH—CH2
    C^=0 kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, se nechá reagovat s aminem obecného vzorce (VII), kde substituenty R4 a R5 mají shora definovaný význam; nebo
    g) při přípravě derivátu oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje atom vodíku nebo hydroxyskupinu, X znamená atom kyslíku nebo atom síry, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se amidoximový derivát propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (la), kde substituenty R, R', R3, R4 a R5 mají shora definovaný význam, nechá reagovat s derivátem kyseliny uhličité obecného vzorce
    Z2 C Z3 kde X má shora definovaný význam, Z2 a Z3 reprezentují nezávisle atom halogenu,
    Cisalkoxyskupinu nebo Cisalkyl-merkaptoskupinu; nebo
    h) při přípravě derivátu oxadiazinu obecného vzorce (lc), kde substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se derivát oxadiazolinu obecného vzorce (Ib), kde substituenty R, R', R4 a R5 mají shora definovaný význam, X znamená atom kyslíku nebo atom síry, substituent R3 znamená atom halogenu, methylsulfonyloxyskupinu, benzensulfonyloxyskupinu nebo toluensulfonyloxyskupinu, nechá reagovat s alkalickým hydroxidem v přítomnosti vody; nebo
    i) při přípravě derivátu oxadiazinu obecného vzorce (lc), kde substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se cyklická sloučenina obecného vzorce \
    Rj/
    C—CH,NH / \ c ch2
    XI
    CH—CH2—R7 kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, substituent R7 znamená atom halogenu, methylsulfonyloxyskupinu, benzensulfonyloxyskupinu nebo toluensulfonyloxyskupinu, nechá reagovat s aminem obecného vzorce (VII), kde substituenty R4 a R5 mají shora definovaný význam; nebo
    j) při přípravě kvarterního derivátu obecného vzorce
    N—CH2—CH
    R2 r3
    XII
    N
    ORj kde substituenty R, R', Rb R2, R3, R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), substituent Rg znamená Cb4alkylovou skupinu nebo fenyl(Ci_4alkyl)skupinu, Y reprezentuje atom halogenu nebo skupinu obecného vzorce Rg-SO4, kde substituent Rs má shora definovaný význam, se derivát Δ -1,2,4-oxadiazolinu obecného vzorce (III), kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, nechá reagovat s kvarterním alkylhalogenidem obecného vzorce r V*4 z—CH2—CH—CH2—n( /V
    Re
    XIII kde substituent R3,R4, Rs, Rs a Y mají shora definovaný význam, Z reprezentuje atom halogenu; nebo
    XIV
    k) při přípravě 7V-oxidu obecného vzorce
    O i/*4
    N—CH2-CH-CH2-K xr5
    1¾ R3
    N
    ORi kde substituenty R, R', Ri, R2, R3, R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), se derivát A2-l,2,4-oxadiazolinu obecného vzorce (III), kde substituenty R a R' mají shora definovaný význam, nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce
    Z—CH2—CH—CH2—Ν'
    Ra
    XV 'Rs
    Rs kde substituenty R3, R4 a R5 mají shora definovaný význam, Z znamená atom halogenu; a pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), X znamená atomu kyslíku nebo atom síry, se nechá reagovat s halogenačním činidlem, čímž se získá sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 je atom halogenu; nebo pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), X znamená atom kyslíku nebo atom síry, se nechá reagovat s halogenidem Ci.2oalkankarboxylové kyseliny nebo halogenidem C3_22alkenkarboxylové kyseliny obsahujícím jednu nebo více dvojných vazeb, čímž se získá sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 znamená Ci. 2oalkanoyloxyskupinu nebo C3-22alkenoyloxyskupinu; nebo pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), X znamená atom kyslíku nebo atom síry, se nechá reagovat s Ci-salkylhalogenidem, čímž se získá sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje Ci-salkoxyskupinu; nebo pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje atom halogenu, substituenty R, R', R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), X znamená atom kyslíku nebo atom síry, se nechá reagovat s alkalickou solí Ci-salkanolu nebo Ci.jthioalkanolu, čímž se získá sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 znamená Ci. salkoxyskupinu nebo Ci-salkylthioskupinu; nebo pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje hydroxyskupinu, substituenty R, R1, R4 a R5 jsou definovány v souvislosti s obecným vzorcem (I), X znamená atom kyslíku nebo atom síry, se nechá reagovat s methylsulfonylhalogenidem, benzensulfonylhalogenidem nebo toluensulfonylhalogenidem, čímž se získá a sloučenina obecného vzorce (Ib), kde substituent R3 reprezentuje methylsulfonyloxyskupinu, benzensulfonyloxyskupinu nebo toluensulfonyloxyskupinu; a pokud je třeba, získaná sloučenina obecného vzorce (I) se nechá reagovat s anorganickou nebo organickou kyselinou, čímž se získá farmaceuticky vhodná adiční sůl s kyselinou, nebo báze se uvolní z její adiční soli s kyselinou a/nebo jeden nebo více atomů dusíku sloučeniny obecného vzorce (I) se kvarternizuje alkylačním činidlem a/nebo sloučenina obecného vzorce (I) se nechá reagovat oxidačním činidlem ke konvertování jejího jednoho nebo více atomů dusíku na TV-oxid.
  6. 6. Farmaceutický přípravek, vyznačující se tím, že zahrnuje amidoximový derivát propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I), kde substituenty R, Rý Ri, R2, R3, R4 a R5 jsou definovány v nároku 1, nebo jeho TV-oxid nebo jeho geometrický izomer(y) a/nebo optický izomer(y) nebo farmaceuticky vhodnou adiční sůl s kyselinou a/nebo kvarterní derivát jako aktivní složku a jeden nebo více konvenčních nosičů.
  7. 7. Farmaceutický přípravek podle nároku 6, vyznačující se tím, že zahrnuje amidoximový derivát propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (Ia), kde substituenty R, R', R3, R4 a R5 jsou definovány v nároku 2, nebo jeho A-oxid nebo jeho geometrický izomer(y) a/nebo optický izomer(y) nebo farmaceuticky vhodnou adiční sůl s kyselinou a/nebo kvarterní derivát jako aktivní složku.
  8. 8. Farmaceutický přípravek podle nároku 6, vyznačující se tím, že zahrnuje oxadiazolinový derivát obecného vzorce (Ib), kde substituenty R, R', R3, R4, R5 a X jsou definovány v nároku 3, nebo jeho A-oxid nebo geometrický izomer(y) a/nebo optický izomer(y) nebo farmaceuticky vhodnou adiční sůl s kyselinou a/nebo kvarterní derivát jako aktivní složku.
  9. 9. Farmaceutický přípravek podle nároku 6, vyznačující se tím, že zahrnuje oxadiazinový derivát obecného vzorce (Ic), kde substituenty R, R', R3, R4 a R5 jsou definovány v nároku 4, nebo jeho A-oxid nebo jeho geometrický izomer(y) a/nebo optický izomer(y) nebo farmaceuticky vhodnou adiční sůl s kyselinou a/nebo kvarterní derivát jako aktivní složku.
  10. 10. Farmaceutické použití amidoximových derivátů propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I), vyznačující se tím, že zahrnuje podání netoxického množství amidoximového derivátu propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I), kde substituenty R, R', Ri, R2, R3, R4 a R5 jsou definovány v nároku 1, nebo jeho A-oxidu nebo jeho geometrických izomer(ů) a/nebo optických izomer(ů) nebo farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou a/nebo kvarterního derivátu pacientovi, který trpí stavem souvisejícím s deficitem kyslíku a/nebo energie nebo onemocněním na bázi inhibice PARP, zejména pak autoimunní choroby nebo neurodegenerativní onemocnění, a/nebo virové onemocnění, a/nebo onemocnění způsobené toxickým účinkem.
  11. 11. Použití amidoximových derivátů propenkarboxylové kyseliny obecného vzorce (I), kde substituenty R, R', Ri, R2, R3, R4 a R5 jsou definovány v nároku 1, nebo jeho V-oxidu nebo jeho geometrických izomer(ů) a/nebo optických izomer(ů) nebo farmaceuticky vhodné adiční soli s kyselinou a/nebo kvarterního derivátu pro přípravu farmaceutického přípravku vhodného pro ošetření stavu souvisejícího s deficitem kyslíku a/nebo energie nebo onemocněním na bázi inhibice PARP, zejména pak autoimunní choroby nebo neurodegenerativní onemocnění, a/nebo virové onemocnění, a/nebo onemocnění způsobené toxickým účinkem.
  12. 12. 3-Styryl-4-(3-piperidino-2-hydroxypropyl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-on a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
  13. 13. 3-Styryl-4-(3-pyrrolidino-2-hydroxypropyl)-A -l,2,4-oxadiazolin-5-on a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
  14. 14. 3-Styryl-4-(3-hexamethylenimino-2-hydroxypropyl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5on a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
  15. 15. 3-Styryl-4-(3-morfolino-2-hydroxypropyl)-A2-l,2,4-oxadiazolin-5-on a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
  16. 16. 3-Styryl-4-[3-(7erc-butylamino)-2-hydroxypropyl]-A -l,2,4-oxadiazolin-5-on a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
  17. 17. 3-Styryl-4-[3-(l,2,3,4-tetrahydro-2-izochinolyl)-2-hydroxypropyl]-A2-l,2,4oxadiazolin-5-on a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
  18. 18. 3-Styryl-4-[3-(2,6-dimethylanilino)-2-hydroxypropyl]-A2-l,2,4-oxadiazolin5-on a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
  19. 19. 3-(3,4-Dimethoxystyryl)-4-(3-piperidino-2-hydroxypropyl)-A2-l,2,482
    -oxadiazolin-5-on a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
  20. 20. Amidoxim A-(3-piperidino-2-hydroxypropyl)skořicové kyseliny a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
  21. 21. Amidoxim A-(3-morfolino-2-hydroxypropyl)skořicové kyseliny a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
  22. 22. Amidoxim N- [3 -(1 -methyl-4-piperazinyl)-2-hydroxypropyl] skořicové kyseliny a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
  23. 23. 3-Styryl-6-(piperidinomethyl)-4/7-5,6-dihydro-l,2,4-oxadiazin a jeho farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinou.
CZ20023110A 2000-03-20 2001-03-13 Deriváty amidoximu propenkarboxylové kyseliny, způsob jejich přípravy a farmaceutické přípravky je obsahující CZ20023110A3 (cs)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
HU0001178A HU0001178D0 (en) 2000-03-20 2000-03-20 New propene-carbon acid-amidoxim derivatives, process for their production and medicaments containing the same
HU0100987A HU227116B1 (en) 2001-03-07 2001-03-07 New propenecarboxylic acid amidoxime derivatives, process for their preparation and pharmaceutical compositions containing them

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20023110A3 true CZ20023110A3 (cs) 2003-02-12

Family

ID=89979102

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20023110A CZ20023110A3 (cs) 2000-03-20 2001-03-13 Deriváty amidoximu propenkarboxylové kyseliny, způsob jejich přípravy a farmaceutické přípravky je obsahující

Country Status (25)

Country Link
US (2) US6887872B2 (cs)
EP (1) EP1268407B1 (cs)
JP (1) JP2003528073A (cs)
KR (1) KR100679364B1 (cs)
CN (1) CN1232503C (cs)
AT (1) ATE265998T1 (cs)
AU (1) AU783393B2 (cs)
BR (1) BR0109430A (cs)
CA (1) CA2404128C (cs)
CZ (1) CZ20023110A3 (cs)
DE (1) DE60103140T2 (cs)
DK (1) DK1268407T3 (cs)
ES (1) ES2220753T3 (cs)
HK (1) HK1053826B (cs)
IL (1) IL151669A0 (cs)
MX (1) MXPA02009216A (cs)
NO (1) NO328650B1 (cs)
NZ (1) NZ521792A (cs)
PL (1) PL358393A1 (cs)
PT (1) PT1268407E (cs)
RU (1) RU2264387C2 (cs)
SI (1) SI1268407T1 (cs)
SK (1) SK287101B6 (cs)
TR (1) TR200401912T4 (cs)
WO (1) WO2001070674A1 (cs)

Families Citing this family (17)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US20040151785A1 (en) * 1998-10-06 2004-08-05 Diamedica Inc. Method for treating insulin resistance through hepatic nitric oxide
WO2005023246A1 (en) * 2003-09-04 2005-03-17 Aventis Pharmaceuticals Inc. Substituted indoles as inhibitors of poly (adp-ribose) polymerase (parp)
US20090226412A1 (en) * 2005-06-24 2009-09-10 Ono Pharmaceutical Co., Ltd., Agent for reduction of bleeding in cerebrovascular disorder
DE102006050516A1 (de) * 2006-10-26 2008-04-30 Bayer Healthcare Ag Substituierte Dihydropyrazolone und ihre Verwendung
RU2009148866A (ru) * 2007-06-01 2011-07-20 Шеринг Корпорейшн (US) Модуляторы гамма-секретазы
WO2008154129A1 (en) * 2007-06-08 2008-12-18 Bausch & Lomb Incorporated Pharmaceutical compositions and method for treating, reducing, ameliorating, alleviating, or preventing dry eye
AU2009314205A1 (en) * 2008-11-13 2010-05-20 Merck Sharp & Dohme Corp. Gamma secretase modulators
HUP1100444A2 (en) 2011-08-17 2013-02-28 Pharma Gene Sa Pharmaceutical composition
HUP1100445A2 (en) 2011-08-17 2013-02-28 Pharma Gene Sa Pharmaceutical composition
US20130315891A1 (en) 2012-05-25 2013-11-28 Matthew Charles Formulations of human tissue kallikrein-1 for parenteral delivery and related methods
US20130323222A1 (en) 2012-06-04 2013-12-05 Matthew Charles Human tissue kallikrein 1 glycosylation isoforms
WO2015084752A1 (en) * 2013-12-04 2015-06-11 Merck Sharp & Dohme Corp. Gamma secretase modulators
FR3035105A1 (fr) * 2015-04-16 2016-10-21 Metabrain Res Derives utiles dans le traitement de l'atrophie musculaire
AU2018230478B2 (en) 2017-03-09 2025-01-23 Diamedica Inc. Dosage forms of tissue kallikrein 1
HUP1800298A1 (hu) 2018-08-30 2020-05-28 N Gene Res Laboratories Inc Gyógyszerkombináció béta-receptor blokkolók hatásának módosítására és a mellékhatások csökkentésére
US20240016775A1 (en) * 2020-02-24 2024-01-18 Fukang (Shanghai) Health Technology Co., Ltd Anti-coronavirus application of poly adp ribose polymerase inhibitor
CN112107594B (zh) * 2020-09-29 2021-10-26 苏州大学 共价有机纳米片材料的应用

Family Cites Families (10)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4308399A (en) 1977-08-30 1981-12-29 Chinoin Gyogyszer Es Vegyeszeti Termekek Gyara Rt. O-(3-Amino-2-hydroxy-propyl)-amidoxime derivatives, process for the preparation thereof and pharmaceutical compositions containing same
HU179951B (en) * 1979-10-11 1983-01-28 Chinoin Gyogyszer Es Vegyeszet Process for preparing 1,2,4-oxadiazolin-5-one derivatives and pharmaceutical compositions containing thereof
EP0039861B1 (de) * 1980-05-12 1984-08-15 Henkel Kommanditgesellschaft auf Aktien Verfahren zum Abbau der 20-Carboxylgruppe in delta-1,4-BNC und verwandten Steroidverbindungen sowie neue stickstoffhaltige C-21-Steroidverbindungen
HUT54347A (en) * 1989-01-10 1991-02-28 Chinoin Gyogyszer Es Vegyeszet Improved process for producing amidoximes
GB9702701D0 (en) * 1997-02-01 1997-04-02 Univ Newcastle Ventures Ltd Quinazolinone compounds
US6291425B1 (en) * 1999-09-01 2001-09-18 Guilford Pharmaceuticals Inc. Compounds, methods and pharmaceutical compositions for treating cellular damage, such as neural or cardiovascular tissue damage
UA65635C2 (uk) 1998-09-03 2004-04-15 Н-Гене Кутато Кфт. НЕНАСИЧЕНІ ПОХІДНІ ГІДРОКСИМОВОЇ КИСЛОТИ, ЩО МАЮТЬ ВЛАСТИВОСТІ ІНГІБІТОРІВ NAD<sup>+</sup>-ADP-РИБОЗИЛТРАНСФЕРАЗИ
EP1140936B1 (en) * 1999-01-11 2004-03-17 Agouron Pharmaceuticals, Inc. Tricyclic inhibitors of poly(adp-ribose) polymerases
DE19920936A1 (de) * 1999-05-07 2000-11-09 Basf Ag Heterozyklisch substituierte Benzimidazole, deren Herstellung und Anwendung
DE19921567A1 (de) * 1999-05-11 2000-11-16 Basf Ag Verwendung von Phthalazine-Derivaten

Also Published As

Publication number Publication date
PL358393A1 (en) 2004-08-09
US6887872B2 (en) 2005-05-03
IL151669A0 (en) 2003-04-10
CA2404128A1 (en) 2001-09-27
DE60103140T2 (de) 2005-05-04
NO20024341D0 (no) 2002-09-11
PT1268407E (pt) 2004-11-30
US7151175B2 (en) 2006-12-19
SI1268407T1 (en) 2004-10-31
HK1053826A1 (en) 2003-11-07
KR20020091144A (ko) 2002-12-05
SK13502002A3 (sk) 2003-02-04
JP2003528073A (ja) 2003-09-24
CN1426392A (zh) 2003-06-25
TR200401912T4 (tr) 2004-09-21
SK287101B6 (sk) 2009-12-07
US20030153559A1 (en) 2003-08-14
NO328650B1 (no) 2010-04-19
AU4674401A (en) 2001-10-03
DE60103140D1 (de) 2004-06-09
ATE265998T1 (de) 2004-05-15
NO20024341L (no) 2002-11-20
BR0109430A (pt) 2002-12-10
RU2264387C2 (ru) 2005-11-20
KR100679364B1 (ko) 2007-02-05
MXPA02009216A (es) 2003-12-11
CA2404128C (en) 2011-01-04
HK1053826B (en) 2005-01-14
US20050165019A1 (en) 2005-07-28
WO2001070674A1 (en) 2001-09-27
NZ521792A (en) 2004-06-25
ES2220753T3 (es) 2004-12-16
AU783393B2 (en) 2005-10-20
EP1268407B1 (en) 2004-05-06
DK1268407T3 (da) 2004-09-06
EP1268407A1 (en) 2003-01-02
CN1232503C (zh) 2005-12-21

Similar Documents

Publication Publication Date Title
EP1268407B1 (en) Propenecarboxylic acid amidoxime derivatives, a process for the preparation thereof, and pharmaceutical compositions containing the same
AU659543B2 (en) 4,1-benzoxazepin derivatives and their use
US6500823B1 (en) Unsaturated hydroximic acid derivatives as per abstract inhibitors
WO1998033501A1 (en) 2-benzoylamino-3-phenylpropenamide derivatives and methods of using the same
EP0024924B1 (en) Sydnonimines, their preparation and pharmaceutical compositions containing them
HU227116B1 (en) New propenecarboxylic acid amidoxime derivatives, process for their preparation and pharmaceutical compositions containing them
UA73557C2 (en) Amideoxyme derivatives of propenecarboxylic acid, a method for the preparation thereof and a pharmaceutical composition based thereon
HUP9902927A2 (hu) Új, telítetlen hidroximsavszármazékok, eljárás az előállításukra és ilyen hatóanyagot tartalmazó gyógyászati készítmények
WO2005090299A2 (en) Carbamates as hiv anti-viral agents