CZ2002731A3 - Ochranný prvek - Google Patents

Description

Ochranný prvek

Oblast techniky

Vynález se týká ochranného prvku pro ochranu cenných předmětů, přičemž ochranný prvek vykazuje termochromní vrstvu. Dále se vynález týká cenného předmětu, ochranného dokumentu a ochranného papíru s takovýmto ochranným prvkem, jakož i fóliového materiálu pro výrobu takovéhoto ochranného prvku.

Dosavadní stav techniky

Již dlouho je známo použití termochromních materiálů pro zajištění cenných dokumentů. Například DT 22 12 350 popisuje ochranné vlákno z transparentního plastu, které vykazuje dutiny, V těchto dutinách se nachází materiál z kapalných krystalů, který při zvýšení nebo snížení teploty vykazuje reverzibilní změnu zbarvení.

Z EP 0 608 078 B1 je rovněž známo ochranné vlákno s termochromními vlastnostmi. V tomto případě je plastový materiál opatřen potiskem nebo značkami, které vznikají částečnou demetalizací kovové vrstvy. Na tomto potisku nebo těchto negativních značkách je nanesen barevný termochromní povlak, barevný při normální teplotě. Při zahřátí se termoformní povlak stává bezbarvým, takže pod ním ležící značky se stanou zřetelnými. Alternativně může být použit také termoformní povlak, který je při normální teplotě bezbarvý a při zahřátí se zbarví, takže značky zmizí. Tato vlákna se přidají do ochranného papíru tak, že v určitých oblastech, takzvaných oknech, vystupují přímo na povrch.

Takováto termoformní ochranná vlákna mají však tu nevýhodu, že jsou velmi úzká a termochromní efekt je zřetelný jen v poměrně malých oknech, takže optický efekt vyvolaný změnou zbarvení termochromního materiálu je velmi nenápadný. Takovéto ochranné prvky proto neposkytují velkou ochranu proti padělání.

Podstata vynálezu

Vynález je založen na úkolu, vytvořit ochranný prvek, který poskytuje vysokou ochranu proti padělání a odstraňuje nevýhody dosavadního stavu techniky.

Tento úkol je řešen znaky nezávislých nároků. Další provedení jsou předmětem závislých nároků.

Podle vynálezu je ochranný prvek uspořádán zcela na povrchu předmětu a je kombinován s efektní vrstvou, která vykazuje vizuálně a/nebo přístrojově testovatelné vlastností. Protože ochranný prvek je uspořádán zcela na povrchu předmětu, může být proveden na podstatně větší ploše, takže změna zbarvení termochromního materiálu je na základě této větší plochy podstatně nápadnější. Prostřednictvím kombinace s efektní vrstvou, která vykazuje další vizuálně a přístrojově testovatelné vlastnosti, je ochranný prvek přídavně zajištěn proti padělání. Takovéto efektní vrstvy jsou buď náročné při výrobě nebo nemohou být bez dalšího uvedeny na trh.

V případě těchto efektních vrstev se může jednat například o speciální luminiscenční nebo magnetické látky, • · ·· ·· • · · ♦

···· které mohou být přimíšeny například k tiskové barvě.

Tisková barva může samozřejmě obsahovat další barevné pigmenty. Nanáší se s výhodou ve formě vzoru nebo alfanumerických znaků.

Alternativně může být efektní vrstva vytvořena také jako směrově odrazivá vrstva, jako např. průsvitná vrstva, která při změně úhlu pozorování v odrazu vyvolává různé barevné efekty. Takovéto opticky variabilní vlastnosti vykazují například interferenční vrstvové pigmenty nebo pigmenty z kapalných krystalů, které mohou být přimíšeny k transparentnímu pojivu nebo transparentní plastové vrstvě. Opticky variabilní efekt však může být vyvolán také transparentní difrakční mřížkovou strukturou. K tomu může být průsvitná nebo transparentní vrstva, s výhodou laková vrstva, opatřena reliéfní strukturou ve formě difrakční struktury. Následně je tato reliéfní struktura kombinována s transparentní dielektrickou vrstvou, aby bylo možno v odrazu pozorovat opticky variabilní efekt difrakční struktury. Současně však může být na základě transparentnosti difrakční struktury rozeznána informace uspořádaná pod difrakční strukturou.

Směrově odrazivá vrstva může být alternativně vytvořena také jako kovová vrstva, s výhodou hliníková vrstva. Kovová vrstva přitom může být provedena buď celoplošná nebo alespoň částečně ve formě rastru. Navíc může kovová vrstva vykazovat mezery ve formě značek nebo vzoru, ve kterých může být rovněž uspořádána kovová vrstva ve formě rastru. Tato druhá kovová vrstva sestává s výhodou rovněž z hliníkové vrstvy. To znamená, že směrově odrazivá vrstva může podle zvláštního provedené sestávat z kovového rastru s předem stanovenou velikostí bodů rastru a šířkou rastru, ve kterém jsou ·

9

-4• · 99 » 9 9 « > 9 9 β

99 vytvořeny oblasti, které se mohou lišit šířkou rastru a/nebo velikostí bodů rastru. Tímto způsobem mohou být v odrazivé vrstvě uspořádány čitelné značky nebo vzor. Prvky rastru ovšem nemusí být nezbytně body. Mohou sestávat také z čar nebo jiných geometrických tvarů.

Podle dalšího provedení mohou být v mezerách odrazivé vrstvy uspořádány termochromní značky nebo vzor. S výhodou je teplota změny zbarvení této termochromní vrstvy odlišná od teploty změny zbarvení první termochromní vrstvy.

Navíc může být kovová vrstva kombinována s další vrstvou, ve které je vytvořena reliéfní struktura ve formě difrakční struktury.

Také pro termochromní vrstvu podle vynálezu se v rámci vynálezu nabízejí různé možnosti obměn. Tak například může být termochromní vrstva uspořádána celoplošně nebo jen v určitých oblastech, s výhodou ve formě značek nebo vzoru. Další možnost spočívá v kombinaci termochromní vrstvy s alespoň jednou další termochromní nebo vizuálně zřetelnou vrstvou, přičemž obě vrstvy se vzájemně doplňují pro vytvoření zřetelné informace.

Vždy podle efektní vrstvy může být termochromní vrstva uspořádána na nebo pod efektní vrstvou. Je-li termochromní vrstva uspořádána pod transparentní efektní vrstvou, může být pod termochromní vrstvou uspořádána další informace ve formě značek a/nebo vzoru. Tato informace opět může být volitelně natištěna nebo vytvořena pomocí laseru. Tato informace je s výhodou černá. Jiná barevná provedení však nejsou vyloučena. Navíc může tato informace vykazovat přístrojově a/nebo vizuálně testovatelné vlastnosti, jako například luminiscenci nebo magnetismus.

-5·· 99 • 9 9 9 • · ·· • 9 » • 9 · 9 ·· 99

9999

Pro termochromní vrstvu se s výhodou použijí termochromní látky, které jsou pod určitou teplotou opakní a nad touto teplotou alespoň průsvitné. Pro určité aplikace může být účelné použít termochromní látky, které jsou pod předem stanovenou teplotou průsvitné nebo transparentní a nad touto teplotou opakní. Teplota změny zbarvení termochromní látky je s výhodou vyšší než teplota okolí, např. v rozmezí 25 až 60 °C, s výhodou 30 až 60 °C.

Jednotlivé vrstvy ochranného prvku mohou být vytvořeny buď přímo na cenném předmětu nebo mohou být připraveny na zvláštním nosiči prvek vytvořen Alternativně je

U druhého provedení může být ochranný například však také jako samonosná etiketa, možné vytvořit transportní materiál, u kterého je na nosném materiálu připraveno souvrství pozdějšího ochranného prvku v nekonečné formě. Pak se toto souvrství z tohoto nosného materiálu přenáší v požadovaném obrysovém tvaru pomocí lepidla na cenný předmět. S výhodou se přitom použije tepelně tavitelné lepidlo. Pro upevnění obrysového tvaru ochranného prvku může být lepidlo uspořádáno jen na přenášených oblastech nebo může být lepidlo, například tepelně tavitelné lepidlo, jen na těchto přenášených oblastech aktivováno.

V případě cenného předmětu, na kterém je nanesen ochranný prvek, se může jednat například o ochranný papír, ochranný dokument, ale také o balení výrobku. Samozřejmě mohou být ochranným prvkem podle vynálezu opatřeny také jiné cenné předměty, které vyžadují bezpečnostně technickou ochranu.

Přehled obrázků na výkresech

Další výhody a různá provedení vynálezu budou blíže objasněny za pomoci výkresů, na kterých představuje:

ochranný dokument s ochranným prvkem vynálezu, podle

Obr. 2 až 11 různá provedení ochranného dokumentu v řezu.

Příklady provedení vynálezu

Vynález bude z důvodů přehlednosti blíže objasněn na příkladu bankovky.

Obr. 1 představuje takovouto bankovku jL z papíru nebo plastu, která je opatřena ochranným prvkem 2 ve formě proužku, probíhajícího po celé šířce bankovky. Bankovka 1 samozřejmě může mít další ochranné znaky, jako vodoznak, ocelohlubokotisk, ochranná vlákna nebo luminiscenční nebo magnetický potisk nebo podobně.

Ochranný prvek 2 vykazuje termochromní vrstvu, která je kombinována s efektní vrstvou, která má vizuálně a/nebo přístrojově testovatelné vlastnosti. Ochranný prvek 2 je uspořádán zcela na povrchu bankovky .1, takže změna zbarvení termochromní vrstvy, s výhodou nanesené po celé ploše, je velmi dobře zřetelná.

Vedle termochromní vrstvy a efektní vrstvy může mít ochranný prvek 2 také další vrstvy, které samy nebo v kombinaci s jinými vrstvami ochranného prvku vytvářejí další nápadné optické efekty. Několik výhodných provedení ··

• · • · *· ···» fl bude blíže objasněno za pomoci obr. 2 až 10, které znázorňují bankovku 1_ v řezu podél čerchované čáry Ά-Ά pro ilustrací struktury vrstev ochranného prvku 2_.

Podle obr. 2 je papírový nebo plastový substrát 3 bankovky 1, který má bílou nebo světlou vlastní barvu, opatřen termochromním potiskem 4_ ve formě značek nebo vzoru. Na termochromní vrstvě 4_ je uspořádána směrově odrazivá průsvitná vrstva 5, která při změně úhlu pozorování vyvolává různé barevné efekty. Tento efekt se nazývá opticky variabilní efekt. V případě vrstvy 5_ se může jednat například o tiskovou barvu, která sestává z transparentního pojivá, do kterého jsou vmíchány interferenční vrstvové pigmenty nebo pigmenty s kapalnými krystaly.

Protože tyto pigmenty jsou transparentní a nemají nebo mají jen nepatrné vlastní zbarvení, je vizuální optický efekt těchto pigmentů velmi silně ovlivněn podkladem. Na bílém nebo světlém podkladu s difuzním odrazem tyto pigmenty prakticky nejsou vidět, neboť difuzní rozptýlené odražené světlo překrývá opticky proměnlivý efekt spočívající na inteferenčních jevech. Na tmavém podkladu naproti tomu zvláště dobře vyniká barevná hra těchto pigmentů, neboť podklad absorbuje procházející záření.

Z toho důvodu se pro vrstvu _4 s výhodou použije termochromní materiál, který je při normální. teplotě okolí opakní a vykazuje tmavé, s výhodou černé vlastní zbarvení. V tom případě zvláště vyniká opticky proměnlivý efekt vyvolaný efektní vrstvou 5 v oblasti termochromní vrstvy 4, takže se značky tvořené termochromní vrstvou stávají viditelnými. Nad teplotou změny zbarvení se termochromní vrstva _4 s výhodou stává bezbarvou nebo se její zbarvení mění na jinou, podstatně světlejší barvu, takže značky již

-8• · · · • · · • · · · • · · • · · · · · nejsou zřetelné.

Opačný efekt nastává, když se použije termochromní materiál, který je při normální teplotě okolí světlý nebo transparentní, a teprve nad určitou aktivační teplotou se stává opakním, s výhodou zčerná.

Na obr. 3 je substrát 3 opatřen termochromním potiskem 4 a dalším potiskem 7. Na nich je, analogicky obr. 2, uspořádána opticky proměnlivá, transparentní vrstva 5.

Potisk 4_ a potisk Ί_ se doplňují na celkovou informaci, která může sestávat z textu, obrázku nebo vzoru. Potisk Ί_ nemá termochromní vlastnosti, může však vykazovat stejný vizuální barevný dojem jako termochromní vrstva 4_.

Pro potisk 4_ se použije s výhodou termochromní materiál,, který je při normální teplotě okolí opakní a má tmavé vlastní zbarvení. Potisk 1_ je zvolen rovněž tmavý, takže opticky proměnlivá vrstva 5 je zřetelně viditelná jen v oblasti potisku 4_, ]_ a tím je zřetelná informace znázorněná potiskem £, ]_. Zahřeje-li se ochranný prvek na teplotu nad teplotou změny zbarvení termochromního materiálu, část informace znázorněná potiskem 4 zmizí, neboť se termochromní vrstva stane bezbarvou nebo změní své zbarvení na podstatně světlejší barvu.

Opačný případ opět nastane, jestliže se použije termochromní materiál, který je při pokojové teplotě bezbarvý nebo má světlou barvu a teprve nad teplotou změny zbarvení se stává opakním nebo ztmavne.

Obr. 4 představuje strukturu vrstev, u které je substrát 3 v prvním kroku opatřen tmavým, s výhodou černým potiskem 6. Na tomto potisku je nanesena celoplošná vrstva 4_ • ·

z termochromního materiálu, a následuje opticky proměnlivá průsvitná vrstva 5. Jestliže se pro termochromní vrstvu £ opět použije materiál, který je při teplotě okolí tmavý a opakní, jeví se opticky variabilní vrstva 5 jako zářivá vrstva s hrajícími barvami. Nad teplotou změny zbarvení termochromního materiálu se vrstva 4_ stává transparentní a opticky variabilní vrstva _5 je dobře zřetelná již jen v oblasti kde pod ní jsou značky 6. Tímto způsobem je možno vyrobit informaci, která je viditelná jen nad teplotou změny zbarvení termochromního materiálu.

Také zde samozřejmě nastane opačný případ, jestliže se použije termochromní materiál, který se teprve nad teplotou změny zbarvení se stává opakním. V tom případě je při teplotě okolí zřetelná jako opticky proměnlivá informace jenom značka 6. Nad aktivační teplotou termochromního materiálu tato značka mizí, neboť termochromní vrstva se stává opakní a tím se stává celá vrstva _5 viditelnou jako opticky proměnlivá vrstva.

U provedení znázorněného na obr. 5 je efektní vrstva 5. z obr. 4 nahrazena kombinací vrstev 8^ a 9. V případě vrstvy 8 se jedná o transparentní lakovou nebo plastovou vrstvu, do jejíhož povrchu je vytlačena reliéfní struktura tvořící difrakční strukturu. Tato reliéfní struktura je kombinována s tenkou, dielektrickou, rovněž transparentní reflexní vrstvou 9, jejíž index lomu je v takovém vztahu k indexu lomu vrstvy 8, že jednak je v odrazu pozorovatelná difrakční struktura a zároveň je zajištěna transparentnost difrakční struktury. Analogicky k interferenčním vrstvovým pigmentům nebo pigmentům s kapalnými krystaly, vysvětleným v souvislosti s obr. 2, difrakční struktura vzhledem ke své transparentnosti na světlém podkladu není nebo je jen slabě zřetelná, zatímco na tmavém podkladu je zřetelně viditelná.

- 10·· ·· • · · · • · ·· • · · · · • · · · ·· ··

U provedení znázorněného na obr. 5 tedy nastávají stejné optické efekty, jaké byly vysvětleny již v souvislosti s obr. 4.

Také u vrstva _5 dielektrické provedení popsaných nahrazena kombinací reflexní vrstvy 9.

na obr. 2 vytlačené a 3 může být vrstvy 8_ a

Obr. 6 představuje další provedení cenného dokumentu podle vynálezu.- Zde je substrát 2 opatřen kovovou nebo kovově lesklou vrstvou 10, která je provedena alespoň v určitých oblastech ve formě rastru 11. Rastrované oblasti 11 přitom mohou být ve formě značek, vzoru, obrázků nebo podobně. Na vrstvě 10 je celoplošně uspořádána termochromní vrstva 4_. Vždy podle použitého termochromního materiálu je vrstva 10 viditelná při pokojové teplotě nebo nad teplotou změny zbarvení termochromní vrstvy _4.

Obr. 7 představuje obdobné provedení. V tomto případě je kovová vrstva resp. kovově lesklá vrstva provedena v celé oblasti jako rastr. Sestává přitom ze základního rastru 12 určitou velikostí bodů rastru nebo s určitou šířkou rastru, a alespoň jedné dílčí oblasti 13, ve které rastr vykazuje menší šířku nebo menší velikost bodů rastru. Za pomoci této změny rastru mohou být znázorněny vizuálně čitelné informace, které jsou, podle použitého termochromního materiálu 4_, viditelné při určitých teplotách.

Na obr. 6 a 7 znázorněné rastrované vrstvy 10, 11, 12, 13 mohou být navíc kombinovány s vytlačovanou vrstvou. Takovéto provedení znázorňuje obr. 8. V tomto případě tvoří rovnoměrně rastrovaná kovová vrstva 14 reflexní vrstvu pro pod ní se nacházející difrakční strukturu, která je vtlačena do transparentní lakové vrstvy 8^. Skrze mezery v rastrované

- 11 ·· ·· • ♦ * · • ♦ ·· • · · · · • · · · ·· ·· ·· ·· • · · « • · · • · · • · · • · · · · · vrstvě 14 je viditelná informace nacházející se pod ní. Pod vytlačovanou vrstvou 8_ je celoplošně uspořádána termochromní vrstva 4. jakož i potisk 15, přičemž potisk 15 bezprostředně sousedí se substrátem 2- Jestliže se použije termochromní vrstva 4_, při pokojové teplotě opakní, je za normálních podmínek v odrazu viditelné difrakční struktura. Zároveň je, na základě pro světlo propustné a tedy průsvitné difrakční struktury, viditelný barevný efekt termochromní vrstvy 4_. Jestliže se ochranný prvek zahřeje na teplotu nad teplotou změny zbarvení termochromní vrstvy _4, stane se termochromní vrstva _4 rovněž transparentní a informace 15 se stane viditelnou a čitelnou skrze rastrovanou vrstvu 14.

Jestliže se použije materiál termochromní vrstvy _4, při pokojové teplotě průsvitný, nastává opačný efekt a informace 15 se stane nad teplotou změny zbarvení termochromní vrstvy £ neviditelnou.

Velikost resp. hustotu bodů rastru je možno ve znázorněných příkladech volit podle konkrétních požadavků. Jako prvky rastru nemusí být nezbytně použity body. Jsou možné rovněž geometrické tvary, jako čáry, čtverečky, trojúhelníky nebo podobně.

Obr. 9 představuje provedení, u kterého je substrát 3 opatřen efektní vrstvou 16, s výhodou kovovou vrstvou, která vykazuje mezery ve formě značek, vzoru, obrázku nebo obdobně, V oblasti těchto mezer je nanesena termochromní vrstva 4_ rovněž ve formě informace. Tato informace může být obsahově stejná jako informace a probíhat shodně s ní.

Podle výhodného provedení se použije pro termochromní vrstvu 4_ materiál, který je při pokojové teplotě průsvitný nebo transparentní. Teprve nad teplotou změny zbarvení

• · ♦ · termochromního materiálu se stává informace znázorněná vrstvou 4 čitelnou. Například se může v oblasti mezer při zahřátí objevit výraz Valid.

Podle další varianty může být na vrstvě 16 celoplošně uspořádána další termochromní vrstva, která je například při pokojové teplotě opakní a nad teplotou změny zbarvení se stává bezbarvou nebo průsvitnou. Teplota změny zbarvení této vrstvy je s výhodou poněkud nižší než teplota změny zbarvení vrstvy _4, takže při zahřátí nad první teplotu změny zbarvení se stane celoplošná termochromní vrstva transparentní nebo průsvitnou a uvolní pohled na vrstvy 16, _4, nacházející se pod ní. Při dalším zahřívání se objeví informace znázorněná vrstvou 4, popřípadě zmizí informace nebo změní barvu, vždy podle toho, který termochromní materiál se použije pro vrstvu _4.

Alternativně nebo navíc se může také pod vrstvou 16 nacházet další potisk, který může alespoň částečně mít termochromní vlastnosti.

Na obr. 10 je znázorněno provedení, u kterého je substrát 3 opatřen nejprve vytlačenou vrstvou 13 a reflexní vrstvou 17, která slouží k tomu, aby bylo možno v odrazu pozorovat difrakční strukturu, vytvořenou ve vytlačené vrstvě 8_. Nad reflexní vrstvou 17 je nanesena alespoň jedna termochromní vrstva 4_ ve formě informace. Mezery v této informaci jsou vyplněny barevnou vrstvou 18, která vykazuje stejný barevný efekt jako termochromní vrstva 4, takže při pokojové teplotě vzniká dojem celoplošného rovnoměrného povlaku. Teprve při zahřátí nad teplotu změny zbarvení termoformní vrstvy £ se termoformní vrstva 4_ stává alespoň průsvitnou a otevírá pohled na difrakční strukturu nacházející se pod ní. Protože difrakční oblasti mají obrys

- 13 ·· ·· * · · « • · · · » · · a * · · a ·· ·· ·· ·· * · · · • · · • · · • · · • to · · · · informace nesené termoformní vrstvou £, stává se tato informace rovněž zřetelnou.

Podle obr. 11 sousedí vytlačovaná vrstva _8, která vrstvou 17. Nad se substrátem je kombinována je rovněž s reflexní uspořádána se nachází reflexní vrstvou termochromní vrstva 4_. Na termochromní vrstvě £ další potisk 19. Také zde se s výhodou použije termochromní materiál, který je při pokojové teplotě opakní. Teprve při zahřátí nad teplotu změny zbarvení termochromního materiálu se stává viditelnou difrakční struktura, nacházející se pod ním. Vrstva 4_ a potisk 19 mohou mít stejnou nebo různou barvu.

Toto provedení je vhodné například také pro ochranu podpisového proužku. Podpisový proužek sestává v tomto případě z vytlačené vrstvy 8_, reflexní vrstvy 17 a celoplošného termochromního povlaku £. Potisk 19 je v tomto případě nahrazen podpisem uživatele. Pro testování pravosti podpisového proužku se aktivuje termochromní vrstva, takže se stane transparentní nebo průsvitnou a pod podpisem se objeví difrakční struktura.

Ve všech příkladech zmíněné difrakční struktury mohou být hologramy nebo libovolné mřížkové struktury, jako pixelgramy, Kinegrame® nebo podobně.

Rovněž je možné, aby termochromní vrstva 4 a/nebo alespoň jedna ze znázorněných barevných vrstev 6, 7_, 15, 18 vizuálně a/nebo přístrojově jako elektrickou vodivost, nebo obdobné vlastnosti. Pro vodivosti příslušnému potisku a 19 vykazovala další testovatelné vlastnosti, magnetismus, propůj čení luminiscenci elektrické například stačí přidat k použité tiskové barvě dostatečné

- 14·* ·♦ • · · · • · « • · · • · · ·· φ»·· množství pigmentových sazí. Protože v mnoha příkladech mají netermochromní potisky rovněž obsahovat tmavou, s výhodou černou vlastní barvu, mhou být velmi jednoduchým způsobem opatřeny magnetickými vlastnostmi tím, že se místo barevných pigmentů použijí tmavé magnetické pigmenty.

Termochromní vrstva může také obsahovat více termochromních materiálů s rozdílnými teplotami změny zbarvení. Termochromní vrstva rovněž může sestávat z více barevných vrstev, které obsahují vždy různé termochromní materiály s různými teplotami změny zbarvení.

Protože v některých případech může být obtížné přímo opatřit cenný předmět sledem několika vrstev, může být účelné, připravit vrstvovou strukturu ochranného prvku alespoň částečně na transportním materiálu. Zejména při použití difrakčních struktur, které jsou kombinovány s reflexní vrstvou, se nabízí tento postup, neboť reflexní vrstva se zpravidla napařuje ve vakuu, a také výroba kovových rastrových struktur vyžaduje zvláštní výrobní operace, jako leptání nebo praní, vždy podle toho, který konkrétní postup demetalizace se použije. Je tedy účelné vytvořit alespoň difrakční strukturu a příslušnou reflexní vrstvu jako tepelně natiskovací fólii a tu následně spojit do souboru s ostatními vrstvami ochranného prvku na cenném předmětu.

Jestliže je předem připraven celý sled vrstev ochranného prvku na transportním materiálu, je třeba dbát na to, že se vrstvová struktura znázorněná na obrázcích musí připravit na nosičovém pásu transportního materiálu v obráceném pořadí vrstev. Struktura vrstev ochranného prvku přitom může být připravena v nekonečné formě na nosičovém pásu, nebo v hotových přířezech pro použití jako ochranný fefe fefe

fe • fefe· fefe fefe • v • · fefe • fe • · · • · • · • · fefe prvek. Přenos ochranného prvku na chráněný cenný předmět se přitom provádí pomocí lepidla, které se nanáší buď na cenný předmět, nebo na vrchní vrstvu dopravního materiálu. Po přenesení se nosíčový pás transportního materiálu odtáhne a na chráněném předmětu zůstane jen vrstvová struktura ochranného prvku, zde popsaná.

Claims (37)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Cenný předmět s ochranným prvkem uspořádaným zcela na povrchu cenného předmětu, přičemž ochranný prvek vykazuje termochromní vrstvu, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je kombinována s přídavnou, opticky působící efektní vrstvou, která vykazuje vizuálně a/nebo přístrojově testovatelné vlastnosti.
2. 2. Cenný předmět podle nároku 1, vyznačující se tím, že efektní vrstva vykazuje luminiscenční vlastnosti.
3. 3. Cenný předmět podle nároku 2, vyznačující se tím, že efektní vrstva je tvořena tiskovou barvou, která obsahuje luminiscenční pigmenty a s výhodou další barevné pigmenty.
4. 4. Cenný předmět podle nároku 1, vyznačující se tím, že efektní vrstva je vytvořena 'jako směrově odrazivá vrstva.
5. 5. Cenný předmět podle nároku 4, vyznačující se tím, že směrově odrazivá vrstva je průsvitná vrstva, která při změně úhlu pozorování v odrazu vyvolává různé barevné efekty.
6. 6. Cenný předmět podle nároku 5, vyznačující se tím, že průsvitná vrstva obsahuje interferenční vrstvové pigmenty nebo pigmenty z kapalných krystalů.
7. 7.

   Cenný předmět podle nároku 5, vyznačující se tím, • · že průsvitná vrstva obsahuje reliéfní strukturu ve formě difrakční struktury, která je kombinována s dielektrickou vrstvou, propustnou pro světlo.
8. 8. Cenný předmět podle nároku 4, vyznačující se tím, že směrově odrazivá vrstva je vytvořena jako kovová vrstva, s výhodou hliníková vrstva.
9. 9. Cenný předmět podle nároku 8, vyznačující se tím, že kovová vrstva je alespoň částečně ve formě rastru.
10. 10. Cenný předmět podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že kovová vrstva vykazuje mezery ve formě značek nebo vzoru.
11. 11. Cenný předmět podle nároku 10, vyznačující se tím, že v mezerách je uspořádána kovová vrstva, s výhodou hliníková vrstva, ve formě rastru.
12. 12. Cenný předmět podle nároku 10, vyznačující se tím, že v mezerách odrazivé vrstvy je uspořádána druhá termochromní vrstva ve formě značek nebo vzoru.

    13. Cenný předmět podle některého z nároků 9 až 12, vyznačující se tím, že rastr je vytvořen ve formě bodového nebo čárového rastru. 14. Cenný předmět podle některého z nároků 8 až. 13,

    vyznačující se tím, že pod kovovou vrstvou je uspořádána další vrstva, ve které je vytvořena reliéfní struktura ve formě difrakční struktury.

    - 18• · · • ·· • · · ·· ·· * · · 4
13. 15. Cenný předmět podle některého z vyznačující se tím, že termochromní vrstva nároků 1 až je celoplošná
14. 16. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je uspořádána jen v určitých oblastech.
15. 17. Cenný předmět podle nároku 16, že termochromní vrstva je uspořádána ve vzoru.

    vyznačující se tím, formě značek a/nebo
16. 18. Cenný předmět podle nároku 16, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je kombinována s alespoň jednou dalšítermochromní nebo vizuálně zřetelnou vrstvou, přičemž obě vrstvy se vzájemně doplňují na zřetelnou informaci.
17. 19. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 18, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je uspořádána nad efektní vrstvou.
18. 20. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 18, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je uspořádána pod efektní vrstvou.
19. 21. Cenný předmět podle nároku 20, vyznačující se tím, že že termochromní vrstva je vytvořena jako informace ve formě značek a/nebo vzoru.
20. 22. Cenný předmět podle nároku 21, vyznačující se tím, že informace je natištěna nebo vytvořena pomocí laseru.

    - 199 9 • ·· • · · · · ·
21. 23. Cenný předmět podle nároku 20 nebo 21, vyznačující se tím, že informace vykazuje přístrojově a/nebo vizuálně testovatelné vlastnosti.
22. 24. Cenný předmět podle nároku 23, vyznačující se tím, že informace vykazuje luminiscenční nebo magnetické vlastnosti.
23. 25. Cenný předmět podle některého z nároků 21 až 24, vyznačující se tím, že informace je černá.
24. 26. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 25, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je pod předem stanovenou teplotou opakní a nad touto teplotou alespoň průsvitná.
25. 27. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 25, vyznačující se tím, že termochromní je pod předem stanovenou teplotou průsvitná nebo transparentní a nad touto teplotou opakní.
26. 28. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 27, vyznačující se tím, že ochranný prvek je vytvořen jako etiketa.
27. 29. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 28, vyznačující se tím, že cenným předmětem je ochranný papír, ochranný dokument, nebo balení výrobku.
28. 30. Ochranný prvek pro ochranu cenných předmětů, přičemž ochranný prvek vykazuje termochromní vrstvu, která

    -20• · • rtrt rt · je kombinována s průsvitnou vrstvou, která při změně úhlu pozorování v odrazu vyvolává různé barevné efekty, přičemž termochromní vrstva je uspořádána pod průsvitnou vrstvou, vyznačující se tím, že průsvitná vrstva obsahuje reliéfní strukturu ve formě difrakční struktury, která je kombinována s transparentní dielektrickou vrstvou nebo obsahuje pigmenty z kapalných krystalů,
29. 31. Ochranný prvek podle nároku 30, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je pod předem stanovenou teplotou opakní a nad touto teplotou alespoň průsvitná.
30. 32. Ochranný prvek ochranu cenných předmětů, přičemž ochranný prvek vykazuje termochromní vrstvu, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je kombinována s kovovou vrstvou, která je alespoň částečně vytvořena ve formě rastru.
31. 33. Ochranný prvek podle nároku 32, vyznačující se tím, že kovová vrstva vykazuje mezery ve formě značek nebo vzoru.
32. 34. Ochranný prvek podle nároku 33, vyznačující se tím, že v mezerách je uspořádána kovová vrstva, s výhodou hliníková vrstva, ve formě rastru.
33. 35. Ochranný prvek podle nároku 33, vyznačující se tím, že v mezerách je uspořádána druhá termochromní vrstva ve formě značek nebo vzoru.
34. 36. Ochranný prvek podle některého z nároků 32 až 35,

    -21 vyznačující se tím, že rastr je vytvořen ve formě bodového nebo čárového rastru.

    • · ► 4 fcfc ·· ·· • fc fc » · · « ·· fc·
35. 37. Ochranný prvek podle některého z nároků 32 až 36, vyznačující se tím, že pod kovovou vrstvou je uspořádána vrstva, která vykazuje reliéfní strukturu ve formě difrakční struktury.
36. 38. Transportní materiál pro výrobu ochranného prvku podle některého z nároků 30 až 37, vyznačující se tím, že transportní materiál obsahuje nosičový materiál, na kterém je uspořádán ochranný prvek podle některého z nároků 30 až 37 ve formě přenosné vrstvy.
37. 39. Transportní materiál podle nároku 38, vyznačující se tím, že transportní materiál je vytvořen jako tepelně natiskovací fólie.