CZ2002731A3 - Ochranný prvek - Google Patents

Description

Vynález se týká ochranného prvku pro ochranu cenných předmětů, přičemž ochranný prvek vykazuje termochromni vrstvu. Dále se vynález týká cenného předmětu, ochranného dokumentu a ochranného papíru s takovýmto ochranným prvkem, jakož i fóliového materiálu pro výrobu takovéhoto ochranného prvku.

Dosavadní stav techniky

Již dlouho je známo použití termochromních materiálů pro zajištění cenných dokumentů. Například DT 22 12 350 popisuje ochranné vlákno z transparentního plastu, které vykazuje dutiny. V těchto dutinách se nachází materiál z kapalných krystalů, který při zvýšení nebo snížení teploty vykazuje reverzibilní změnu zbarvení.

Z EP 0 608 078 B1 je rovněž známo ochranné vlákno s termochromními vlastnostmi. V tomto případě je plastový materiál opatřen potiskem nebo značkami, které vznikají částečnou demetalizací kovové vrstvy. Na tomto potisku nebo těchto negativních značkách je nanesen barevný termochromni povlak, barevný při normální teplotě. Při zahřátí se termoformní povlak stává bezbarvým, takže pod ním ležící značky se stanou zřetelnými. Alternativně může být použit také termoformní povlak, který je při normální teplotě bezbarvý a při zahřátí se zbarví, takže značky zmizí. Tato vlákna se přidají do ochranného papíru tak, že v určitých

-2oblastech, takzvaných oknech, vystupuji přímo na povrch.

Takováto termoformni ochranná vlákna mají však tu nevýhodu, že jsou velmi úzká a termochromní efekt je zřetelný jen v poměrně malých oknech, takže optický efekt vyvolaný změnou zbarvení termochromního materiálu je velmi nenápadný. Takovéto ochranné prvky proto neposkytují velkou ochranu proti padělání.

Podstata vynálezu

Vynález je založen na úkolu, vytvořit ochranný prvek, který poskytuje vysokou ochranu proti padělání a odstraňuje nevýhody dosavadního stavu techniky.

Tento úkol je řešen znaky nezávislých nároků. Další provedení jsou předmětem závislých nároku.

Podle vynálezu je ochranný prvek uspořádán zcela na povrchu předmětu a je kombinován s efektní vrstvou, která vykazuje vizuálně a/nebo přístrojově testovatelné vlastnosti. Protože ochranný prvek je uspořádán zcela na povrchu předmětu, může být proveden na podstatně větší ploše, takže změna zbarvení termochromního materiálu je na základě této větší plochy podstatně nápadnější. Prostřednictvím kombinace s efektní vrstvou, která vykazuje další vizuálně a přístrojově testovatelné vlastnosti, je ochranný prvek přídavně zajištěn proti padělání. Takovéto efektní vrstvy jsou buď náročné při výrobě nebo nemohou být bez dalšího uvedeny na trh.

V případě těchto efektních vrstev se může jednat například o speciální luminiscenční nebo magnetické látky,

-3 které mohou být přimíšeny například k tiskové barvě.

Tisková barva může samozřejmě obsahovat další barevné pigmenty. Nanáší se s výhodou ve formě vzoru nebo alfanumerických znaků.

Alternativně může být efektní vrstva vytvořena také jako směrově odrazivá vrstva, jako např. průsvitná vrstva, která při změně úhlu pozorování v odrazu vyvolává různé barevné efekty. Takovéto opticky variabilní vlastnosti vykazují například interferenční vrstvové pigmenty nebo pigmenty z kapalných krystalů, které mohou být přimíšeny k transparentnímu pojivu nebo transparentní plastové vrstvě. Opticky variabilní efekt však může být vyvolán také transparentní difrakční mřížkovou strukturou. K tomu může být průsvitná nebo transparentní vrstva, s výhodou laková vrstva, opatřena reliéfní strukturou ve formě difrakční struktury. Následně je tato reliéfní struktura kombinována s transparentní dielektrickou vrstvou, aby bylo možno v odrazu pozorovat opticky variabilní efekt difrakční struktury. Současně však může být na základě transparentnosti difrakční struktury rozeznána informace uspořádaná pod difrakční strukturou.

Směrově odrazivá vrstva může být alternativně vytvořena také jako kovová vrstva, s výhodou hliníková vrstva. Kovová vrstva přitom může být provedena buď celoplošná nebo alespoň částečně ve formě rastru. Navíc může kovová vrstva vykazovat mezery ve formě značek nebo vzoru, ve kterých může být rovněž uspořádána kovová vrstva ve formě rastru. Tato druhá kovová vrstva sestává s výhodou rovněž z hliníkové vrstvy. To znamená, že směrově odrazivá vrstva může podle zvláštního provedené sestávat z kovového rastru s předem stanovenou velikostí bodů rastru a šířkou rastru, ve kterém jsou vytvořeny oblasti, které se mohou lišit šířkou rastru a/nebo velikostí bodů rastru. Tímto způsobem mohou být v odrazivé vrstvě uspořádány čitelné značky nebo vzor. Prvky rastru ovšem nemusí být nezbytně body. Mohou sestávat také z čar nebo jiných geometrických tvarů.

Podle dalšího provedení mohou být v mezerách odrazivé vrstvy uspořádány termochromní značky nebo vzor. S výhodou je teplota změny zbarvení této termochromní vrstvy odlišná od teploty změny zbarvení první termochromní vrstvy.

Navíc může být kovová vrstva kombinovaná s další vrstvou, ve které je vytvořena reliéfní struktura ve formě difrakční struktury.

Také pro termochromní vrstvu podle vynálezu se v rámci vynálezu nabízejí různé možnosti obměn. Tak například může být termochromní vrstva uspořádána celoplošně nebo jen v určitých oblastech, s výhodou ve formě značek nebo vzoru. Další možnost spočívá v kombinaci termochromní vrstvy s alespoň jednou další termochromní nebo vizuálně zřetelnou vrstvou, přičemž obě vrstvy se vzájemně doplňují pro vytvoření zřetelné informace.

Vždy podle efektní vrstvy může být termochromní vrstva uspořádána na nebo pod efektní vrstvou. Je-li termochromní vrstva uspořádána pod transparentní efektní vrstvou, může být pod termochromní vrstvou uspořádána další informace ve formě značek a/nebo vzoru. Tato informace opět muže být volitelně natištěna nebo vytvořena pomocí laseru. Tato informace je s výhodou černá. Jiná barevná provedeni však nejsou vyloučena. Navíc muže tato informace vykazovat přístrojově a/nebo vizuálně testovatelné vlastnosti, jako například luminiscenci nebo magnetismus.

Pro termochromni vrstvu se s výhodou použiji termoohromní látky, které jsou pod určitou teplotou opakní a nad touto teplotou alespoň průsvitné. Pro určité aplikace může být účelné použít termochromni látky, které jsou pod předem stanovenou teplotou průsvitné nebo transparentní a nad touto teplotou opakní. Teplota změny zbarvení termochromni látky je s výhodou vyšší než teplota okolí, např. v rozmezí 25 až 60 °C, s výhodou 30 až 60 C.

Jednotlivé vrstvy ochranného prvku mohou být vytvořeny buď přímo na cenném předmětu zvláštním nosiči. U druhého prvek vytvořen například Alternativně je však také materiál, u kterého je na nebo mohou být připraveny na provedení může být ochranný jako samonosná etiketa.

možné vytvořit transportní nosném materiálu připraveno souvrství pozdějšího ochranného prvku v nekonečné formě. Pak se toto souvrství z tohoto nosného materiálu přenáší v požadovaném obrysovém tvaru pomocí lepidla na cenný předmět. S výhodou se přitom použije tepelně tavitelné lepidlo. Pro upevnění obrysového tvaru ochranného prvku muže být lepidlo uspořádáno jen na přenášených oblastech nebo může být lepidlo, například tepelně tavitelné lepidlo, jen na těchto přenášených oblastech aktivováno.

V případě cenného předmětu, na kterém je nanesen ochranný prvek, se může jednat například o ochranný papír, ochranný dokument, ale také o balení výrobku. Samozřejmě mohou být ochranným prvkem podle vynálezu opatřeny také jiné cenné předměty, které vyžadují bezpečnostně technickou ochranu.

Přehled obrázků na výkresech

Další výhody a různá provedeni vynálezu budou blíže objasněny za pomoci výkresů, na kterých představuje:

Obr. 1 ochranný dokument s ochranným prvkem podle vynálezu,

Obr. 2 až 11 různá provedení ochranného dokumentu v řezu.

Příklady provedení vynálezu

Vynález bude z důvodů přehlednosti blíže objasněn na příkladu bankovky.

Obr. 1 představuje takovouto bankovku jL z papíru nebo plastu, která je opatřena ochranným prvkem 2 ve formě proužku, probíhajícího po celé šířce bankovky. Bankovka 1 samozřejmě může mít další ochranné znaky, jako vodoznak, ocelohlubokotisk, ochranná vlákna nebo luminiscenční nebo magnetický potisk nebo podobně.

Ochranný prvek 2 vykazuje termochromní vrstvu, která je kombinována s efektní vrstvou, která ma vizuálně a/nebo přístrojově testovatelné vlastnosti. Ochranný prvek 2_ je uspořádán zcela na povrchu bankovky takže změna zbarvení termochromní vrstvy, s výhodou nanesené po celé ploše, je velmi dobře zřetelná.

Vedle termochromní vrstvy a efektní vrstvy může mít ochranný prvek 2^ také další vrstvy, které samy nebo v kombinaci s jinými vrstvami ochranného prvku vytvářejí další nápadné optické efekty. Několik výhodných provedení bude blíže objasněno za pomoci obr. 2 až 10, které znázorňují bankovku 1 v řezu podél čerchované čáry A-A pro ilustraci struktury vrstev ochranného prvku 2.

Podle obr. 2 je papírový nebo plastový substrát 3 bankovky 1, který má bílou nebo světlou vlastní barvu, opatřen termochromním potiskem _4 ve formě značek nebo vzoru. Na termochromní vrstvě £ je uspořádána směrově odrazivá průsvitná vrstva 5, která při změně úhlu pozorování vyvolává různé barevné efekty. Tento efekt se nazývá opticky variabilní efekt. V případě vrstvy 5 se může jednat například o tiskovou barvu, která sestává z transparentního pojivá, do kterého jsou vmíchány interferenční vrstvové pigmenty nebo pigmenty s kapalnými krystaly.

Protože tyto pigmenty jsou transparentní a nemají nebo mají jen nepatrné vlastní zbarvení, je vizuální optický efekt těchto pigmentů velmi silně ovlivněn podkladem. Na bílém nebo světlém podkladu s difuzním odrazem tyto pigmenty prakticky nejsou vidět, neboť difuzní rozptýlené odražené světlo překrývá opticky proměnlivý efekt spočívající na inteferenčních jevech. Na tmavém podkladu naproti tomu zvláště dobře vyniká barevná hra těchto pigmentů, neboť podklad absorbuje procházející záření.

Z toho důvodu se pro vrstvu £ s výhodou použije termochromní materiál, který je při normální. teplotě okolí opakní a vykazuje tmavé, s výhodou černé vlastní zbarvení. V tom případě zvláště vyniká opticky proměnlivý efekt vyvolaný efektní vrstvou 5 v oblasti termochromní vrstvy 4, takže se značky tvořené termochromní vrstvou stávají viditelnými. Nad teplotou změny zbarvení se termochromní vrstva 4 s výhodou stává bezbarvou nebo se její zbarvení mění na jinou, podstatně světlejší barvu, takže značky již

-8nejsou zřetelné.

Opačný efekt nastává, když se použije termochromni materiál, který je při normální teplotě okolí světlý nebo transparentní, a teprve nad určitou aktivační teplotou se stává opakním, s výhodou zčerná.

Na obr. 3 je substrát 3 opatřen termochromním potiskem £ a dalším potiskem 7. Na nich je, analogicky obr. 2, uspořádána opticky proměnlivá, transparentní vrstva _5. Potisk £ a potisk 7 se doplňují na celkovou informaci, která může sestávat z textu, obrázku nebo vzoru. Potisk 2 ^nemá termochromni vlastnosti, může však vykazovat stejný vizuální barevný dojem jako termochromni vrstva £.

Pro potisk £ se použije s výhodou termochromni materiál,, který je při normální teplotě okolí opakní a má tmavé vlastní zbarvení. Potisk 2 j^e zvolen rovněž tmavý, takže opticky proměnlivá vrstva 5 je zřetelně viditelná jen v oblasti potisku £, £ a tím je zřetelná informace znázorněná potiskem £, 2· Zahřeje-li se ochranný prvek na teplotu nad teplotou změny zbarvení termochromního materiálu, část informace znázorněná potiskem £ zmizí, neboť se termochromni vrstva stane bezbarvou nebo změní své zbarvení na podstatně světlejší barvu.

Opačný případ opět nastane, jestliže se použije termochromni materiál, který je při pokojové teplotě bezbarvý nebo má světlou barvu a teprve nad teplotou změny zbarvení se stává opakním nebo ztmavne.

Obr. 4 představuje strukturu vrstev, u které je substrát 3 v prvním kroku opatřen tmavým, s výhodou černým potiskem 6. Na tomto potisku je nanesena celoplošná vrstva £

-9z termochromního materiálu, a následuje opticky proměnlivá průsvitná vrstva 5. Jestliže se pro termochromni vrstvu £ opět použije materiál, který je při teplotě okolí tmavý a opakní, jeví se opticky variabilní vrstva 5 jako zářivá vrstva s hrajícími barvami. Nad teplotou změny zbarvení termochromního materiálu se vrstva £ stává transparentní a opticky variabilní vrstva 5 je dobře zřetelná již jen v oblasti kde pod ní jsou značky 6. Tímto způsobem je možno vyrobit informaci, která je viditelná jen nad teplotou změny zbarvení termochromního materiálu.

Také zde samozřejmě nastane opačný případ, jestliže se použije termochromni materiál, který se teprve nad teplotou změny zbarvení se stává opakním. V tom případě je při teplotě okolí zřetelná jako opticky proměnlivá informace jenom značka 6. Nad aktivační teplotou termochromního materiálu tato značka mizí, neboť termochromni vrstva se stává opakní a tím se stává celá vrstva 5 viditelnou jako opticky proměnlivá vrstva.

U provedení znázorněného na obr. 5 je efektní vrstva 5_ z obr. 4 nahrazena kombinací vrstev θ. a _9. V případě vrstvy 8 se jedná o transparentní lakovou nebo plastovou vrstvu, do jejíhož povrchu je vytlačena reliéfní struktura tvořící difrakční strukturu. Tato reliéfní struktura je kombinována s tenkou, dielektrickou, rovněž transparentní reflexní vrstvou 9, jejíž index lomu je v takovém vztahu k indexu lomu vrstvy 8, že jednak je v odrazu pozorovatelná difrakční struktura a zároveň je zajištěna transparentnost difrakční struktury. Analogicky k interferenčním vrstvovým pigmentům nebo pigmentům s kapalnými krystaly, vysvětleným v souvislosti s obr. 2, difrakční struktura vzhledem ke své transparentnosti na světlém podkladu není nebo je jen slabě zřetelná, zatímco na tmavém podkladu je zřetelně viditelná.

- ίου provedení znázorněného na obr. 5 tedy nastávají stejné optické efekty, jaké byly vysvětleny již v souvislosti s obr. 4.

Také u provedení popsaných na obr. 2 a 3 může být vrstva 5 nahrazena kombinací vytlačené vrstvy 8_ a dielektrické reflexní vrstvy 9.

Obr. 6 představuje další provedení cenného dokumentu podle vynálezu.- Zde je substrát 3 opatřen kovovou nebo kovově lesklou vrstvou 10, která je provedena alespoň v určitých oblastech ve formě rastru 11. Rastrované oblasti 11 přitom mohou být ve formě značek, vzoru, obrázků nebo podobně. Na vrstvě 10 je celoplošně uspořádána termochromní vrstva _4. Vždy podle použitého termochromního materiálu je vrstva 10 viditelná při pokojové teplotě nebo nad teplotou změny zbarvení termochromní vrstvy -4.

Obr. 7 představuje obdobné provedení. V tomto případě je kovová vrstva resp. kovově lesklá vrstva provedena v celé oblasti jako rastr. Sestává přitom ze základního rastru 12 určitou velikostí bodů rastru nebo s určitou šířkou rastru, a alespoň jedné dílčí oblasti 13, ve které rastr vykazuje menší šířku nebo menší velikost bodů rastru. Za pomoci této změny rastru mohou být znázorněny vizuálně čitelné informace, které jsou, podle použitého termochromního materiálu 4, viditelné při určitých teplotách.

Na obr. 6 a 7 znázorněné rastrované vrstvy 10, 11, 12, 13 mohou být navíc kombinovány s vytlačovanou vrstvou. Takovéto provedení znázorňuje obr. 8. V tomto případě tvoří rovnoměrně rastrovaná kovová vrstva 14 reflexní vrstvu pro pod ní se nacházející difrakční strukturu, která je vtlačena do transparentní lakové vrstvy 8^. Skrze mezery v rastrované

- II vrstvě 14 je viditelná informace nacházející se pod ní. Pod vytlačovanou vrstvou 8_ je celoplošně uspořádána termochromní vrstva 4. jakož i potisk 15, přičemž potisk 15 bezprostředně sousedí se substrátem 3. Jestliže se použije termochromní vrstva 4, při pokojové teplotě opakní, je za normálních podmínek v odrazu viditelné difrakční struktura. Zároveň je, na základě pro světlo propustné a tedy průsvitné difrakční struktury, viditelný barevný efekt termochromní vrstvy £. Jestliže se ochranný prvek zahřeje na teplotu nad teplotou změny zbarvení termochromní vrstvy 4., stane se termochromní vrstva _4 rovněž transparentní a informace 15 se stane viditelnou a čitelnou skrze rastrovanou vrstvu 14.

Jestliže se použije materiál termochromní vrstvy 4, při pokojové teplotě průsvitný, nastává opačný efekt a informace 15 se stane nad teplotou změny zbarvení termochromní vrstvy £ neviditelnou.

Velikost resp. hustotu bodů rastru je možno ve znázorněných příkladech volit podle konkrétních požadavků. Jako prvky rastru nemusí být nezbytně použity body. Jsou možné rovněž geometrické tvary, jako čáry, čtverečky, trojúhelníky nebo podobně.

Obr. 9 představuje provedení, u kterého je substrát 3 opatřen efektní vrstvou 16, s výhodou kovovou vrstvou, která vykazuje mezery ve formě značek, vzoru, obrázku nebo obdobně, V oblasti těchto mezer je nanesena termochromní vrstva 4 rovněž ve formě informace. Tato informace může být obsahově stejná jako informace a probíhat shodně s ní.

Podle výhodného provedení se použije pro termochromní vrstvu 4_ materiál, který je při pokojové teplotě průsvitný nebo transparentní. Teprve nad teplotou změny zbarvení

- 12termochromního materiálu se stává informace znázorněná vrstvou 4 čitelnou. Například se může v oblasti mezer při zahřátí objevit výraz Valid.

Podle další varianty může být na vrstvě 16 celoplošně uspořádána další termochromní vrstva, která je například při pokojové teplotě opakní a nad teplotou změny zbarvení se stává bezbarvou nebo průsvitnou. Teplota změny zbarvení této vrstvy je s výhodou poněkud nižší než teplota změny zbarvení vrstvy 4_, takže při zahřátí nad první teplotu změny zbarvení se stane celoplošná termochromní vrstva transparentní nebo průsvitnou a uvolní pohled na vrstvy 16, _4, nacházející se pod ní. Při dalším zahřívání se objeví informace znázorněná vrstvou 4, popřípadě zmizí informace nebo změní barvu, vždy podle toho, který termochromní materiál se použije pro vrstvu 4_.

Alternativně nebo navíc se může také pod vrstvou 16 nacházet další potisk, který může alespoň částečně mít termochromní vlastnosti.

Na obr. 10 je znázorněno provedení, u kterého je substrát 3 opatřen nejprve vytlačenou vrstvou 8 a reflexní vrstvou 17, která slouží k tomu, aby bylo možno v odrazu pozorovat difrakční strukturu, vytvořenou ve vytlačené vrstvě 8. Nad reflexní vrstvou 17 je nanesena alespoň jedna termochromní vrstva _4 ve formě informace. Mezery v této informaci jsou vyplněny barevnou vrstvou 18, která vykazuje stejný barevný efekt jako termochromní vrstva 4^, takže při pokojové teplotě vzniká dojem celoplošného rovnoměrného povlaku. Teprve při zahřátí nad teplotu změny zbarvení termoformní vrstvy 4 se termoformní vrstva 4 stává alespoň průsvitnou a otevírá pohled na difrakční strukturu nacházející se pod ní. Protože difrakční oblasti mají obrys

- 13 informace nesené termoformni vrstvou 4^, stává se tato informace rovněž zřetelnou.

Podle obr. 11 sousedi se substrátem 3 rovněž vytlačovaná vrstva 8, která je kombinována s reflexní vrstvou 17 . Nad reflexní vrstvou 17 je uspořádána termochromní vrstva 4_. Na termochromní vrstvě £ se nachází další potisk 19. Také zde se s výhodou použije termochromní materiál, který je při pokojové teplotě opakní. Teprve při zahřátí nad teplotu změny zbarvení termochromního materiálu se stává viditelnou difrakční struktura, nacházející se pod ním. Vrstva £ a potisk 19 mohou mít stejnou nebo různou barvu.

Toto provedení je vhodné například také pro ochranu podpisového proužku. Podpisový proužek sestává v tomto případě z vytlačené vrstvy 8_, reflexní vrstvy 17 a celoplošného termochromního povlaku £. Potisk 19 je v tomto případě nahrazen podpisem uživatele. Pro testování pravosti podpisového proužku se aktivuje termochromní vrstva, takže se stane transparentní nebo průsvitnou a pod podpisem se objeví difrakční struktura.

Ve všech příkladech zmíněné difrakční struktury mohou být hologramy nebo libovolné mřížkové struktury, jako pixelgramy, Kinegrame® nebo podobně.

Rovněž je možné, aby termochromní vrstva 4 a/nebo alespoň jedna ze znázorněných barevných vrstev 6, 2' 1Ř' 1$ a 19 vykazovala další vizuálně a/nebo přístrojově testovatelné vlastnosti, jako elektrickou vodivost, magnetismus, luminiscenci nebo obdobné vlastnosti. Pro propůjčení elektrické vodivosti příslušnému potisku například stačí přidat k použité tiskové barvě dostatečné

množstvi pigmentových sazi. Protože v mnoha příkladech mají netermochromní potisky rovněž obsahovat tmavou, s výhodou černou vlastní barvu, mhou být velmi jednoduchým způsobem opatřeny magnetickými vlastnostmi tím, že se místo barevných pigmentů použijí tmavé magnetické pigmenty.

Termochromní vrstva může také obsahovat více termochromnich materiálů s rozdílnými teplotami změny zbarvení. Termochromní vrstva rovněž může sestávat z více barevných vrstev, které obsahují vždy různé termochromní materiály s různými teplotami změny zbarvení.

Protože v některých případech může být obtížné přímo opatřit cenný předmět sledem několika vrstev, může být účelné, připravit vrstvovou strukturu ochranného prvku alespoň částečně na transportním materiálu. Zejména při použití difrakčních struktur, které jsou kombinovány s reflexní vrstvou, se nabízí tento postup, neboť reflexní vrstva se zpravidla napařuje ve vakuu, a také výroba kovových rastrových struktur vyžaduje zvláštní výrobní operace, jako leptání nebo praní, vždy podle toho, který konkrétní postup demetalizace se použije. Je tedy účelné vytvořit alespoň difrakčni strukturu a příslušnou reflexní vrstvu jako tepelně natiskovací fólii a tu následně spojit do souboru s ostatními vrstvami ochranného prvku na cenném předmětu.

Jestliže je předem připraven celý sled vrstev ochranného prvku na transportním materiálu, je třeba dbát na to, že se vrstvová struktura znázorněná na obrázcích musí připravit na nosičovém pasu transportního materiálu v obráceném pořadí vrstev. Struktura vrstev ochranného prvku přitom může být připravena v nekonečné formě na nosičovém pásu, nebo v hotových přířezech pro použití jako ochranný

- 15 - ⁵

prvek. Přenos ochranného prvku na chráněný cenný předmět se přitom provádí pomocí lepidla, které se nanáší buď na cenný předmět, nebo na vrchní vrstvu dopravního materiálu. Po přenesení se nosičový pás transportního materiálu odtáhne a na chráněném předmětu zůstane jen vrstvová struktura ochranného prvku, zde popsaná.

Claims (39)

1. Cenný předmět s ochranným prvkem uspořádaným zcela na povrchu cenného předmětu, přičemž ochranný prvek vykazuje termochromní vrstvu, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je kombinována s přídavnou, opticky působící efektní vrstvou, která vykazuje vizuálně a/nebo přístrojově testovatelné vlastnosti.

2. Cenný předmět podle nároku 1, vyznačující se tím, že efektní vrstva vykazuje luminiscenční vlastnosti.

3. Cenný předmět podle nároku 2, vyznačující se tím, že efektní vrstva je tvořena tiskovou barvou, která obsahuje luminiscenční pigmenty a s výhodou další barevné pigmenty.

4. Cenný předmět podle nároku 1, vyznačující se tím, že efektní vrstva je vytvořena 'jako směrově odrazivá vrstva.

5. Cenný předmět podle nároku 4, vyznačující se tím, že směrově odrazivá vrstva je průsvitná vrstva, která při změně úhlu pozorování v odrazu vyvolává různé barevné efekty.

6. Cenný předmět podle nároku 5, vyznačující se tím, že průsvitná vrstva obsahuje interferenční vrstvové pigmenty nebo pigmenty z kapalných krystalů.

7. Cenný předmět podle nároku 5, vyznačující se tím,

8. Cenný předmět podle nároku 4, vyznačující se tím, že směrově odrazivá vrstva je vytvořena jako kovová vrstva, s výhodou hliníková vrstva.

9.

Cenný předmět podle nároku 8, vyznačující se tím, že kovová vrstva je alespoň částečně ve formě rastru.

10. Cenný předmět podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že kovová vrstva vykazuje mezery ve formě značek nebo vzoru.

11. Cenný předmět podle nároku 10, vyznačující se tím, že v mezerách je uspořádána kovová vrstva, s výhodou hliníková vrstva, ve formě rastru.

12.

Cenný předmět podle nároku 10, vyznačující se tím, že v mezerách odrazivé vrstvy je uspořádána druhá termochromní vrstva ve formě značek nebo vzoru.

13. Cenný předmět podle některého z nároků 9 až 12, vyznačující se tím, že rastr je vytvořen ve formě bodového nebo čárového rastru.

14. Cenný předmět podle některého z nároků 8 až. 13, vyznačující se tím, že pod kovovou vrstvou je uspořadana další vrstva, ve které je vytvořena reliéfní struktura ve formě difrakční struktury.

15. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je celoplošná.

16. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je uspořádaná jen v určitých oblastech.

17. Cenný předmět podle nároku 16, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je uspořádána ve formě značek a/nebo vzoru.

- 17 že průsvitná vrstva obsahuje reliéfní strukturu ve formě difrakční struktury, která je kombinována s dielektrickou vrstvou, propustnou pro světlo.

18. Cenný předmět podle nároku 16, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je kombinována s alespoň jednou dalšítermochromní nebo vizuálně zřetelnou vrstvou, přičemž obě vrstvy se vzájemně doplňují na zřetelnou informaci.

19. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 18, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je uspořádaná nad efektní vrstvou.

20. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 18, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je uspořádána pod efektní vrstvou.

21. Cenný předmět podle nároku 20, vyznačující se tím, že že termochromní vrstva je vytvořena jako informace ve formě značek a/nebo vzoru.

22. Cenný předmět podle nároku 21, vyznačující se tím, že informace je natištěna nebo vytvořena pomocí laseru.

23. Cenný předmět podle nároku 20 nebo 21, vyznačující se tím, že informace vykazuje přístrojově a/nebo vizuálně testovatelné vlastnosti.

24. Cenný předmět podle nároku 23, vyznačující se tím, že informace vykazuje luminiscenční nebo magnetické vlastnosti.

25. Cenný předmět podle některého z nároků 21 až 24, vyznačující se tím, že informace je černá.

26. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 25, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je pod předem stanovenou teplotou opakní a nad touto teplotou alespoň průsvitná.

27. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 25, vyznačující se tím, že termochromní je pod předem stanovenou teplotou průsvitná nebo transparentní a nad touto teplotou opakní.

28. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 27, vyznačující se tím, že ochranný prvek je vytvořen jako etiketa.

29. Cenný předmět podle některého z nároků 1 až 28, vyznačující se tím, že cenným předmětem je ochranný papír, ochranný dokument, nebo balení výrobku.

30. Ochranný prvek pro ochranu cenných předmětů, přičemž ochranný prvek vykazuje termochromní vrstvu, která

-20je kombinována s průsvitnou vrstvou, která při změně úhlu pozorováni v odrazu vyvolává různé barevné efekty, přičemž termochromní vrstva je uspořádána pod průsvitnou vrstvou, vyznačující se tím, že průsvitná vrstva obsahuje reliéfní strukturu ve formě difrakční struktury, která je kombinována s transparentní dielektrickou vrstvou nebo obsahuje pigmenty z kapalných krystalů.

31. Ochranný prvek podle nároku 30, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je pod předem stanovenou teplotou opakní a nad touto teplotou alespoň průsvitná.

32. Ochranný prvek ochranu cenných předmětů, přičemž ochranný prvek vykazuje termochromní vrstvu, vyznačující se tím, že termochromní vrstva je kombinována s kovovou vrstvou, která je alespoň částečně vytvořena ve formě rastru.

33. Ochranný prvek podle nároku 32, vyznačující se 1-4^ že kovová vrstva vykazuje mezery ve formě značek nebo vzoru.

34. Ochranný prvek podle nároku 33, vyznačující se t-ím, že v mezerách je uspořádána kovová vrstva, s výhodou hliníková vrstva, ve formě rastru.

35. Ochranný prvek podle nároku 33, vyznačující se tím, že v mezerách je uspořádána druhá termochromní vrstva ve formě značek nebo vzoru.

36. Ochranný prvek podle některého z nároků 32 až 35,

vyznačující se tím, že rastr je vytvořen ve formě bodového nebo čárového rastru.

37. Ochranný prvek podle některého z nároků 32 až 36, vyznačující se tím, že pod kovovou vrstvou je uspořadana vrstva, která vykazuje reliéfní strukturu ve formě difrakční struktury.

38. Transportní materiál pro výrobu ochranného prvku podle některého z nároků 30 až 37, vyznačující se tím, že transportní materiál obsahuje nosičový materiál, na kterém je uspořádán ochranný prvek podle některého z nároků 30 až 37 ve formě přenosné vrstvy.

39. Transportní materiál podle nároku 38, vyznačující se tím, že transportní materiál je vytvořen jako tepelně natiskovací fólie.