CZ2002775A3 - Rozbuška - Google Patents

Description

Vynález se týká rozbušky elektronického typu, uzpůsobené pro civilní použití, která obsahuje zážehovou nálož, bateriovou jednotku pro vyslání zážehového proudu za účelem iniciace zážehové nálože a elektronický obvod pro řízené vyslání zážehového proudu.

Dosavadní stav techniky

Dosud navržené elektronické rozbušky obecně používané obsahují prostředky pro vyslání zážehového proudu, prostředky pro uložení tohoto proudu, jako je kondenzátor, který se před vysláním zážehového proudu nabije proudem dodaným ovládacím vedením (obvykle dvoudrátovým), k němuž je rozbuška připojena a jehož pomocí jsou sdělovány signály pro nastavení a odpálení. Má-li rozbuška vlastní baterii, např. pro svou elektroniku, předpokládalo se dosud, že tato baterie nezaručí vyslání dostatečného proudu pro zažehnutí nálože, a to i tehdy, bylo-li použito elektrické přípojné vedení.

Byla také navržena tzv. „neelektrická“ rozbuška (viz spis WO 96/04522), která je aktivována pomocí tak zvané zážehové nebo rázové trubice a která obsahuje baterii pro vyslání zážehového proudu za účelem zažehnutí nálože, 'lato baterie je buď aktivní a je zapojována spínačem, který se uvede do činnosti tlakem způsobeným hořící zážehovou trubicí rozbušky, nebo alternativně je sice tato baterie napojena, je však aktivována termálně, a to účinkem hořící zážehové trubice.

Odborníkům je však jasné, že použití spínače nebo aktivace baterie tak, jak uvedeno, může snadno způsobit nežádoucí přívod proudu a tím i nekontrolovatelný zážeh.

0* · >

0 0 0* 0 ·

0 0 0 * 0 0

0 * 0 0 *

0» ** ·· * · 000 0

- 2 Podstata vynálezu

Úkolem předloženého vynálezu je vytvoření elektronické rozbušky opatřené baterií, u níž je riziko nekontrolovaného zážehu pracovní nálože, způsobeného nezamýšlenou dodávkou proudu, prakticky zcela vyloučeno.

Tento vynálezecký úkol je řešen prostředky obsaženými v patentových nárocích předloženého vynálezu, jehož podstata spočívá vtom, že elektronická rozbuška obsahuje zážehovou nálož, bateriovou jednotku pro vyslání zážehového proudu k iniciaci zážehové nálože a elektronický obvod pro řízené vyslání zážehového proudu, kde je baterie v rozbušce pohyblivě uspořádána mezi svou klidovou polohou a aktivovanou polohou, v níž je baterie napojena na vyslání zážehového proudu, a prostředky pro aktivaci baterie spřažené s externí aktivací pro pyrotechnické působení na bateriovou jednotku k jejímu pohybu z klidové polohy do aktivované polohy.

Vynález je založen na poznatku, že primární napojení baterie se nemusí provést s pomocí spínače nebo externí aktivací baterie, ale že aktivní bateriová jednotka (sestávající z jednoho nebo více aktivních článků a dále nazývaná pouze baterií) se uvnitř rozbušky uvede do pohybu a přemístí se do polohy, v níž může dojít k vyslání zážehového proudu. Je to provedeno tak, že baterie je umístěna nejprve v klidové poloze, v níž nemůže dojít k vyslání zážehového proudu z baterie, a poté přemístěna do aktivované polohy, v níž může dojít k vyslání zážehového proudu z baterie. Pohyb baterie je způsoben mechanickými silami působícími na baterii, jejichž velikost a směr jsou předem určeny za účelem překonání setrvačnosti baterie. Tyto parametry jsou voleny tak, aby pouze žádoucí očekávaná akce sil vyvolávajících pohyb baterie překonala její setrvačnost, přičemž je zabráněno jiným druhům nekontrolovatelné akce, jako je náraz, zrychlení a podobné drsné zacházení a rovněž i akci způsobené statickou elektřinou nebo elektrickými či magnetickými poli, čímž se vyloučí jakékoliv riziko nežádoucího napojení baterie za účelem zážehu.

Rozbuška podle předloženého vynálezu obsahuje aktivační prostředky baterie uspořádané pro vyvolání sil působících na baterii, a to v návaznosti na externí aktivaci buď zapalovací trubicí nebo elektrickým řídícím signálem. Zmíněné aktivační prostředky baterie jsou * · • · · ·♦ • · · • φ · «· · ···· založeny přednostně na pyrotechnické činnosti. S výhodou se použije hnací nálož uspořádaná v rozbušce a spouštěná řízeným způsobem, při němž se v návaznosti na zapálení vyvolá tlak, který způsobí žádoucí činnost uvedených sil. Hnací nálož může být uvedena do činnosti buď elektricky nebo pomocí zapalovací trubice. Je také možná činnost rozbušky bez hnací nálože, v kterémžto případě se vyvolá tlak plynů způsobených spálením náplně zapalovací trubice, čímž dojde ke vzniku požadovaného hnacího tlaku v rozbušce.

Použije-li se hnací nálož, je výhodné ji uspořádat v hnací komoře, v níž je část baterie určená k působení sil vystavena hnacímu tlaku, který způsobí pohyb baterie a který je vyvolán hnací náloží v hnací komoře. Je-li použita zapalovací trubice, je výhodné uspořádat v návaznosti zapalovací trubice na hnací komoru zpětný ventil pro zabránění nežádoucího působení hnacího tlaku směrem do zapalovací trubice.

Baterie má s výhodou tvar plunžru nebo pístu uloženého v příslušném vrtání v rozbušce. V této souvislosti je výhodné, aby vrtání bylo uspořádáno ve válcovém prvku, který je rozměrově stálý a odolný proti mechanickému působení, a který má délkový rozměr odpovídající alespoň podélnému rozměru baterie a vzdálenosti odpovídající pohybu baterie mezi klidovou polohou a aktivovanou polohou, jakož i požadovanému volnému prostoru před předním koncem baterie ve směru jejího pohybu do aktivované polohy.

Jelikož rozbušky mají obvykle podélný tvar a jsou na jednom konci opatřeny zážehovou náloží, je vhodné, aby axiální směr zmíněného válcového prvku byl rovnoběžný a přednostně shodný s podélným axiálním směrem rozbušky.

Použije-li se hnací komora, je vhodné ji uspořádat souběžně s vrtáním ve válcovém prvku a ve shora uvedeném směru.

Z konstrukčního hlediska jsou jak válcový prvek, tak i hnací komora upraveny do tvaru tlakové nádoby, aby odolávaly předem určenému tlaku, který je vždy vyšší než hnací tlak pro přemístění baterie z klidové polohy do aktivované polohy. Současně je žádoucí, aby byla použita velmi stabilní a odolná konstrukce se schopností odolat drsnému zacházení, zejména · * · · • φφφφ φ « φ · φφφ · φ φ φ φ φ · «« φφ φφ

- 4 v příčném směru, což by jinak mohlo způsobit vznik rizika nekontrolované změny v pohybu baterie.

Pohyb baterie z klidové polohy do aktivované polohy se děje ve směru k zážehové náloži. Takto se dosáhne zvýšené bezpečnosti v návaznosti na nekontrolovanou axiální akci vyvolanou zrychlením (akce v příčném směru je, jak je osobám známo odborníkům v této oblasti techniky, bez rizika). Akce vyvolaná zrychlením, která by způsobila „dopředný“ pohyb baterie směrem k zážehové náloži, znamená v principu náraz v podélném směru rozbušky na konec hnací nálože nebo, alternativně, zpětné trhnutí na opačném konci rozbušky. V prvním případě by zážehová nálož detonovala dlouho předtím, než by baterie vystartovala směrem do aktivované polohy. Jinak řečeno, nedochází zde k žádnému přídavnému riziku. Ve druhém případě zpětného trhnutí je prakticky nemožné vyvolat tak velké podélné zrychlení rozbušky, které by způsobilo pohyb baterie do aktivované polohy. Je-li na konci rozbušky uspořádána zapalovací trubice nebo podobné prostředky, je výhodné ji uspořádat ve spojitosti s rozbuškou tak, aby například trhavé pohyby působící na rozbušku způsobily odlomení zapalovací trubice od rozbušky dříve, než by mohlo dojít k nebezpečnému zrychlení.

Jak je uvedeno výše, je podstatné, aby se baterie nemohla uvést snadno do pohybu, nýbrž aby měla požadovanou setrvačnost proti jejímu pohybu. Podle vynálezu je tato setrvačnost přednostně způsobena třením, které musí baterie při svém pohybu překonat. Tato třecí síla je přednostně nastavena tak, aby se ze startovací polohy, v níž je již dostatečně velká, ještě zvyšovala při pohybu a akceleraci z klidové do aktivované polohy. Zastavení baterie v aktivované poloze se děje s výhodou pomocí předem určeného, ještě zvýšeného třem, které je možné vyvolat v kombinaci s deformací působící zastavení pohybu baterie, aby došlo k jejímu kontaktu pro dodávku iniciačního proudu.

Zmíněné třecí síly při pohybu baterie jako pístu ve vrtání mohou být vyvolány uzpůsobením průměru vrtání a/nebo speciálními prvky vyvolávajícími tření, jako jsou výstupky, žebrové prvky nebo podobně, na stěně vrtání a/nebo na povrchu přilehlém ke stěně vrtání nebo na obvodovém povrchu baterie.

• · · · · » ·«·«· » » · · · * • · « «·· · · * · * · * « · · · ♦ · * · « *· ·· «· ν· *· ····

- 5 Pro umožnění dodávky proudu z baterie je žádoucí, aby její dva póly vešly do styku s příslušnými proudovými vodiči. Podle vynálezu nedojde ke kontaktu obou pólů baterie, pokud se tato nepřiblíží nebo nedosáhne aktivované polohy. S výhodou jsou póly baterie v jejich nestykové poloze izolovány nebo zapouzdřeny, např. je rovněž s výhodou celá baterie zaizolována zapouzdřením.

V upřednostněném provedení má baterie alespoň jedno kontaktní zakončení, které je v neaktivované poloze pokryto izolací a které je upraveno pro průnik spolupůsobícími kontaktními prostředky rozbušky v aktivované poloze. Zvláště je výhodné, aby byla baterie na své přední straně opatřena kontaktním zakončením pokrytým izolací a upraveným v aktivované poloze baterie pro styk s kontaktním kolíkem, který pronikne izolací a je upraven ve vrtání určeném pro baterii.

Aby se zvýšil počet podmínek pro kontakt, dochází ke kontaktu dvou pólů baterie v zásadně jiných polohách.

V upřednostněném provedení je baterie na straně vrtání opatřena druhým kontaktním zakončením pokrytým izolací a ve vrtání jsou uspořádány vyčnívající kontaktní prostředky, takže dostane-li se baterie do aktivované polohy, kontaktní prostředky proniknou izolací kontaktního zakončení a vejdou s ním ve styk.

Pro zvýšení bezpečnosti proti nekontrolovanému zapojení baterie může být v okruhu iniciačního proudu provedeno nezávislé kontaktní nebo spínací zařízení, které je ve stavu klidu rozpojeno a v aktivovaném stavu zapojeno a je upraveno pro pohyb ze stavu klidu do stavu aktivace v závislosti na externí aktivaci. S výhodou je toto zařízení uspořádáno pro činnost způsobenou hnacím tlakem působícím na baterii.

Zdvojený bateriový spojovací systém výše uvedeného typu je výhodný, je-li směr pohybu baterie z klidové polohy do aktivované polohy zásadně jiný než směr pohybu kontaktního zařízení při zapojování jeho rozpojeného stavu, přednostně alespoň probíhající v opačném směru nebo kolmo. V případě nekontrolované akce způsobené zrychlením tyto prostředky • · · · • a a aa · • a a a · a a a a a • · · · · • · · · aaa a a ♦ aaa vt aa aaaa

- 6 mohou vyvolat se vší pravděpodobností pouze jednu ze dvou spojovacích funkcí potřebnou pro dodávku proudu z baterie.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí připojených výkresů, na nichž znázorňuje:

obr.l schematický podélný řez částí jednoho provedení elektronické rozbušky se zapalovací trubicí napojenou na jeho konec, přičemž rozbuška je opatřena baterií umístěnou v její klidové poloze, obr.2 schematický příčný řez podle linie A-A z obr.l, obr.3 schematický podélný řez jako na obr.l, avšak s baterií v aktivované poloze a obr.4 schematický podélný řez podobně jako na obr. 1, avšak jiným provedením vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obrázky 1 a 2 schematicky znázorňují jedno provedení elektronické rozbušky podle vynálezu. Základní konstrukce rozbušky celkově označené vztahovou značkou 1 je zcela konvenční, jelikož má podélný válcový tvar s vnějším pouzdrem 2, např. z hliníku, na zadním konci obvyklým způsobem opatřeným běžnou pyrotechnickou zapalovací trubicí 3 (např. typu NONEL®). Uvnitř pouzdra 2 je uspořádán běžný elektronický obvod 4. Ten je vhodným způsobem proveden pro řízení detonačního zpoždění rozbušky i a obsahuje prostředky pro uzavření proudového obvodu k vyvolání detonace. Na předním konci rozbušky i je uspořádána neznázorněná zážehová nálož. Pro její detonaci je nutno, aby došlo k dodávce proudových signálů z elektronického obvodu 4 do zážehové nálože elektrickým spojovacím vedením 5.

- 7 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 999 9 » 9 9 · · · 9 9 9 9 9 «99» 9

9 * 9 99»« φ 9 9

99 99 99 *9 99*9

V návaznosti na zadní napojení zapalovací trubice 3 je uvnitř pouzdra 2 uspořádán proudový zdroj, který obsahuje válcový pouzdrový prvek upravený jako tlaková nádoba, konstruovaná velmi pevně pokud se týče tvaru a odolnosti. Sestává ze dvou axiálně napojených ocelových trubicových válcových prvků 6 a 7. Přední válcový prvek 6 je opatřen válcovým vrtáním 8 a je vpředu uzavřen ocelovou zátkou 9 upevněnou na konci vrtání 8. Přední konec 10 válcového prvku 6 obklopuje a dále zabezpečuje zátku 9 a středový otvor H v něm umožňuje přístup k zátce 9. V jejím středu je uchycen zašpičatělý kontaktní kolík 12, který je od zátky 9 elektricky izolován pomocí obklopující izolace 13 a je elektricky napojen na proudový obvod 4 pomocí prvního elektrického přívodního vedení 14. Druhé elektrické přívodní vedení J_5 je vyvedeno z válcového prvku 6. Zašpičatělý konec kontaktního kolíku 12 je nasměrován dozadu a vyčnívá axiálně do vrtání 8.

V přední části vrtání 8 jsou na vnitřní stěně válcového prvku 6 rovnoměrně rozmístěna čtyři podélná žebra 17. Ta se rozprostírají od zátky 9 a dozadu ve vrtání 8 přes zhruba polovinu jeho délky. Zebra 17 jsou v podstatě trojúhelníkového průřezu a jsou na svém zadním konci vytvarována s náběhem, jehož výškový rozměr se postupně zvětšuje směrem k přední části žeber J_7 navazující na zátku 9. Funkce žeber 17 bude popsána dále. Namísto nich však mohou být použity i jiné neznázoměné, tření vyvolávající prvky, a to nejen na vnitřním povrchu vrtání, ale i na vnějším povrchu bateriové jednotky anebo pouze na něm.

Ve vrtání 8 je uložena baterie 19 v podobě opouzdřené bateriové jednotky sestávající ze tří bateriových článků 20 axiálně zapojených do série. Opouzdření 21 je provedeno z elektricky izolujícího materiálu, jako je plast, a v podstatě dává baterii 19 tvar muniční kulky, jejíž průměr je přizpůsoben průměru vrtání 8 a baterie 19 je tak poměrně pevně usazena ve vrtání 8, v němž je pohyblivá pouze s velkou setrvačnou silou proti odporu vyvozeném třením. Přední konec baterie 19, resp. jejího izolačního opouzdření 21 je zakulacen a má v sobě 3axiálně uspořádané první pólový kontaktní terminál 22. Rovněž elektricky izolován je druhý pólový kontaktní terminál 23 baterie Γ9, který má s výhodou tvar prstence provedeného z mědi, který obklopuje zadní konec baterie 19 a jeho vnější průměr je o něco menší než je průměr vrtání 8. Zadní koncová plocha 24 baterie 19 je uspořádána kolmo na axiální směr. tedy radiálně, a je tvořena hnacím povrchem uspořádaným pro působení hnací síly působící na baterii 19.

• · φ ··· • · · · φ Φφφφ • φ · · • · · · φ • ·* ·«··

- 8 Zadní válcový prvek 7 obsahuje válcovou hnací komoru 25 uspořádanou v pokračování vrtání 8, ale s poněkud menším průměrem. K zadnímu konci válcového prvku 7 je upevněna zapalovací trubice 3 v axiálním kanálku 26, který vede do hnací komory 25 a jehož zakončení v hnací komoře 25 je provedeno jako sedlo pro kuličku 27 zpětného ventilu uspořádaného v hnací komoře 25. V ní je uložena hnací náplň 28, která je uspořádána pro zážeh ze zapalovací trubice 3.

Na obr. 1 je rozbuška I znázorněna v základním nevyprázdněném stavu, baterie 19 je v klidové poloze na zadním konci vrtání 8 a se svou zadní koncovou plochou 24 provedenou jako hnací povrch vlastně je v přímém styku s hnací komorou 25. Má-li rozbuška I detonovat, zapalovací trubice 3 zapálí hnací nálož 28 v hnací komoře 25. Rychle dojde k vývinu plynu a vzniklý tlak způsobí pohyb kuličky 27 zpětného ventilu do sedla na kanálku 26 a baterie 19 se přemístí tlakem plynů do aktivované polohy, znázorněné na obr.3.

Baterie 19 je hnacím tlakem urychlena a pohybuje se proti odporu vyvolanému třením jejího obvodového povrchu o stěnu vrtání 8, a to typickou rychlostí řádově 100 m/s nebo více. Po překonání zhruba poloviny své dráhy se dostane do styku se žebry 17, podstatně vzroste třecí odpor tím, že žebra 17 proniknou do plastového opouzdření 2L Když se baterie 19 dostane ke konci své dráhy, je zastavena jednak dalším zvýšením odporu způsobeným zvětšeným rozměrem žeber Γ7 v tomto místě, jednak procesem jejího nakontaktování. Ten sestává ze dvou částí: jednak dojde k průniku ostrého konce kolíku 12 opouzdřením do styku s prvním pólovým kontaktním terminálem 22 baterie 19, jednak žebra 17 válcového prvku 6 proniknou obvodovou izolací a vejdou ve styk s měděným prstencem druhého pólového kontaktního terminálu 23 baterie 19. V důsledku toho se baterie 19 napojí oběma svými pólovými kontaktními terminály 22, 23 pomocí elektrických přívodních vedení 14, 1_5 na elektronický obvod 4.

Budiž poznamenáno, že v aktivované poloze znázorněné na obr,3 není přední konec baterie 19 ve styku se zátkou 9, nýbrž mezi ní a baterií 19 zůstává malý volný prostor 31 obsahující vzduch stlačený v důsledku pohybu baterie 19 ve vrtání 8 z klidové polohy do « · * * * · · · · » • ···· « · » · * · • ·· ··· · · · · * · · * · · · · * · · ·· ·· ·· * ·· · aktivované polohy. Tento stlačený vzduch způsobí svým tlakem zvětšení odporu proti pohybu baterie Γ9 na konci její dráhy a přispěje tak k zastavení pohybu baterie J_9.

Obr.4 znázorňuje modifikované provedení rozbušky oproti provedení znázorněnému na obr.I až 3. Toto provedení je vybaveno přídavnou bezpečnostní funkcí v podobě zvláštního spínacího zařízení odděleného od pohybu baterie. Je uspořádáno ve stěně hnací komory a uváděno do činnosti hnacím tlakem vzniklým v hnací komoře při iniciaci rozbušky. V dalším bude proto podrobněji popsána pouze tato nikoliv jediná možná modifikace oproti provedení znázorněnému na obr.I až 3.

Kombinace trubicových válcových prvků 6, 7 je v tomto případě elektricky izolována vzhledem k vnějšímu pouzdru 2 pomocí izolace 33. První elektrické přívodní vedení 14 k elektronickému obvodu 4 je sice připojen ke kontaktnímu kolíku 12 jako v prvním případě, avšak druhé elektrické přívodní vedení 15 k elektronickému obvodu 4 je namísto k válcovému prvku 6 připojeno k elektricky vodivému, tedy např. kovovému vnějšímu pouzdru 2. Pro dosažení elektricky vodivého spojení vnějšího pouzdra 2 s válcovými prvky 6, 7 je ve vybrání 38 provedeném ve stěně hnací komory 25 uložen kontaktní prvek 37 vyrobený z elektricky vodivého materiálu, např. oceli a upravený pro radiální průnik izolací 33 na vnější pouzdro 2 a tím pro vytvoření elektricky vodivého styku mezi válcovými prvky 6, 7 a vnějším pouzdrem

2. Tvar vybrání 38 je přizpůsoben tvaru kontaktního prvku 37, který má větší průměr ve své části přilehlé k hnací komoře 25 a menší průměr, např. opatřený hrotem pro průnik izolací 33, ve své části vzdálenější od hnací komory 25, tedy v části u izolace 33. Kontaktní prvek 37 je ve vybrání 38 uložen poměrně pevně, aby se zabránilo jeho nežádoucímu styku s vnějším pouzdrem 2 dříve než je to pro iniciaci rozbušky potřebné, např. nějakou nekontrolovanou akcí, avšak pohyblivě při vzniku tlaku v hnací komoře 25 tak, jak bylo výše popsáno vzhledem k vyvození tlaku nutného pro pohyb baterie J9.

Pohyb kontaktního prvku 37 se děje ve směru kolmém na pohyb baterie 19. Tím, že tyto směry jsou na sebe kolmé, je podstatně sníženo riziko neřízeného uzavření elektronického obvodu 4, který sepne elektrický proud do elektrického spojovacího vedení 5 neznázoměné zážehové nálože rozbušky 1.

» · * · · · ·«··· · ♦ · · · * • · · · · · · · · · · · a»*· ···· ··« ·· ·· *· ·· «a aaaa

- 10 V dalším jsou uvedeny velmi obecné příklady parametrů týkajících se rozbušky podle předloženého vynálezeckého provedení:

průměr vnějšího pouzdra:	cca 6,5 mm
průměr vrtání:	cca 3 mm
stěna válcového prvku u vrtání:	cca 1 mm
síla nutná k překonání třecí síly při pohybu baterie:	několik desítek kilopondů
hmotnost baterie:	cca 0,5 g
délka dráhy pohybu baterie:	cca 10 mm
čas pro pohyb baterie z klidové do aktivované polohy:	cca 0,1 ms
hnací síla působící na konec baterie:	cca 1500 kp
celková hmotnost rozbušky:	cca 15 g

Při použití těchto rozměrů je možné odhadnout, že baterie může být vystavena axiálnímu zrychlení v řádu desítek tisíc G, aniž by došlo k jejímu pohybu směrem do aktivované polohy. To znamená cenný vysoký dosažený stupeň bezpečnosti.

Použije-li se přídavná kontaktní funkce, např, podle provedení znázorněného na obr.4, zlepší se bezpečnost proti nekontrolované iniciaci a sníží se požadavky na odolnost proti pohybu a axiálnímu zrychlení. Je tak možné snížit hnací nálož a umožnit práci rozbušky při menším tlaku v hnací komoře, čímž se i snižují požadavky na pevnost konstrukce válcových prvků v podobě tlakové nádoby. Zmenšení tlouštky stěn tak přináší možnost použití větších průměrů baterie, což usnadňuje volbu typu použité baterie.

Průmyslová využitelnost

Vynález je využitelný při výrobě rozbušek určených zejména pro civilní práce s výbušninami.

Claims (27)

1. Rozbuška elektronického typu, vyznačující se t í m, že obsahuje zážehovou nálož, bateriovou jednotku pro vyslání zážehového proudu k iniciaci zážehové nálože a elektronický obvod pro řízené vyslání zážehového proudu, kde je baterie v rozbušce pohyblivě uspořádána mezi svou klidovou polohou a aktivovanou polohou, v níž je baterie napojena na vyslání zážehového proudu, a prostředky pro aktivaci baterie spřažené s externí aktivací pro pyrotechnické působení na bateriovou jednotku k jejímu pohybu z klidové polohy do aktivované polohy.

2. Rozbuška podle nároku 1,vyznačující se tím, že prostředky pro aktivaci baterie obsahují pyrotechnickou zapalovací trubici spojenou s rozbuškou,

3. Rozbuška podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že prostředky pro aktivaci baterie obsahují hnací nálož pro bateriovou jednotku, která je uspořádána v rozbušce.

4. Rozbuška podle nároků 2 a 3, vyznačující se tím, že zapalovací trubice je upravena pro iniciaci hnací nálože.

5. Rozbuška podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že hnací nálož je uspořádána v hnací komoře, směrem k níž je uspořádána část bateriové jednotky pro působení na ni k vyvození jejího pohybu pomocí hnacího tlaku vyvolaného v hnací komoře hnací náloží.

6. Rozbuška podle nároků 4 a 5, v y z n a č u j i c í se t í m, že na spoji zapalovací trubice s hnací komorou je uspořádán zpětný ventil pro zábranu působení hnacího tlaku vyvolaného v hnací komoře směrem do zapalovací trubice.

7. Rozbuška podle jakéhokoliv uvedeného nároku, vyznačující se tím, že bateriová jednotka má tvar plunžru nebo pístu uspořádaného v odpovídajícím vrtání v rozbušce.

• * · « * · * *444 4 · ·

4444444 · ···« 4 44 ·

44 44 4· 4·

1 4 4 4 • · 4

4 4 · 4

4 · 4 •4 «444

- 12

8. Rozbuška podle nároku 7, vyznačující se tím, že vrtání je provedeno ve válcovém prvku rozměrově stabilním a odolném proti mechanické akci, který má podélný rozměr přednostně odpovídající v podstatě podélnému rozměru rozbušky.

9. Rozbuška podle nároku 8, vyznačující se tím, že hnací komora je ve válcové,m prvku uspořádána souběžně s vrtáním.

10. Rozbuška podle nároku 8 nebo 9, v y z n a č u j í c í se t í m, že stěny válcového prvku a hnací komory jsou provedeny jako tlaková nádoba pro odolání předem určenému hnacímu tlaku.

11. Rozbuška podle jakéhokoliv z nároků 7 až 10, v y z n a č u j í c í se t í m, že vrtání je provedeno tak, že v aktivované poloze bateriové jednotky je vytvořen před bateriovou jednotkou volný prostor s plynem stlačeným bateriovou jednotkou.

12. Rozbuška podle jakéhokoliv z uvedených nároků, vyznačující se t í m, že bateriová jednotka je uspořádána pro pohyb ze své klidové polohy do své aktivované polohy proti působení třecí síly.

13. Rozbuška podle nároku 11 nebo 12, vy zn a č u j í c í se t í m, že třecí síla je uspořádána pro zvyšování se při pohybu bateriové jednotky o počáteční vzdálenost z klidové polohy.

14. Rozbuška podle jakéhokoliv z nároků 11 až 13, vyznačující se tím, že třecí síla je uspořádána pro postupné zvyšování se pro zastavení pohybu bateriové jednotky na konci průběhu pohybu.

15. Rozbuška podle nároku 7 a jakéhokoliv z nároků 11 ažl 4, vyznačující se tím, že na stěně vrtání a/nebo na povrchu bateriové jednotky uspořádaném proti vrtání jsou provedeny prvky vyvolávající tření.

♦ » * · φ φ * φ · φ « · ΦΦ· Φ Φ φ · 9 φ • 9 Φ Φ φ 9 φ Φ > Φ Φ « » · Φ · Φ « φ « 9·φ

9« ·· Φ· »9 9· ΦΦΦΦ

- 13

16. Rozbuška podle nároku 15, vyznačující se t í m, že tření vyvolávající prvky obsahují výstupky ze stěny vrtání uspořádané pro záběr s obvodovým povrchem bateriové jednotky.

17. Rozbuška podle nároku 16, vyznačující se t i m, že výstupky jsou žebrovité prvky probíhající přednostně rovnoběžně se směrem pohybu bateriové jednotky.

18. Rozbuška podle nároku 16 nebo 17, vy z n a č u j í c í se t í m, že výška výstupků ze stěny vrtám se zvětšuje směrem ke konci vrtání pro aktivovanou polohu baterie.

19. Rozbuška podle jakéhokoliv z nároků 15 až 18, vyznačující se t í m, že třecí síla působící proti směru pohybu je upravena pro zábranu pohybu bateriové jednotky do aktivované polohy ve spojení s akcí způsobenou zrychlením ve směru pohybu, alespoň do předem určené úrovně.

20. Rozbuška podle nároku 7 a jakéhokoliv jiného nároku, vyznačující se tím, že bateriová jednotka má alespoň jeden kontaktní terminál, který je v neaktivované poloze bateriové jednotky pokryt izolací a který je v aktivované poloze bateriové jednotky upraven pro styk se spolupůsobícími, k němu proniklými kontaktními prostředky rozbušky,

21. Rozbuška podle nároku 20, v y z n a č u j í c i se t í m, že na straně bateriové jednotky přivrácené k vrtání je upraven kontaktní terminál pokrytý izolací a na vrtám jsou uspořádány spolupůsobící kontaktní prostředky vystupující z povrchu vrtání tak, že v aktivované poloze bateriové jednotky jsou kontaktní prostředky proniklé izolací kontaktního terminálu na obvodovém povrchu bateriové jednotky a jsou s ním ve styku.

22. Rozbuška podle nároku 20 a jakéhokoliv z nároků 15 až 19, v y z n a č u j í c i se tím, že kontaktní prostředky jsou obsaženy v prostředcích vyvolávajících tření.

23. Rozbuška podle jakéhokoliv z nároků 20 až 22, v y z n a č u j í c i se t i m, že bateriová jednotka je na straně svého předního konce opatřena kontaktním terminálem pokrytým izolací « · • 4 4 44 4 * 4

4 4 4 4 4 4 4 ·

4 4 4 4 4 4 4 «

44 44 44 4«

4 4 ·

4 4 4 • 44

44 #444

- 14 a upraveným pro styk v aktivované poloze bateriové jednotky s kontaktním kolíkem uspořádaným pro průnik izolací a uloženým ve vrtání.

24. Rozbuška podle jakéhokoliv z uvedených nároků, vyznačující se tím, že obsahuje dále kontaktní zařízení v okruhu pro vyslání zážehového proudu z bateriové jednotky, které je ve stavu klidu rozpojeno a v aktivovaném stavu sepnuto a je uspořádáno pro pohyb ze stavu klidu do stavu aktivace v závislosti na pyrotechnické aktivaci.

25. Rozbuška podle nároku 24, vy zn a č u j i c i se t í m, že směr pohybu bateriové jednotky z klidové polohy do aktivované polohy a směr pohybu kontaktního zařízení při přechodu z rozpojeného do sepnutého stavu je zásadně jiný, přednostně alespoň opačný nebo v podstatě vzájemně kolmý.

26. Rozbuška podle jakéhokoliv uvedeného nároku, vyznačující se t í m, že pohyb bateriové jednotky z klidové polohy do aktivované polohy je nasměrován k zážehové náloži a jeho velikost je přednostně alespoň 1 cm.

27. Rozbuška podle jakéhokoliv uvedeného nároku, vyznačující se tím. že bateriová jednotka je ve své klidové poloze opouzdřena izolací.